Neautorizováno!
(19.40 hodin)
(pokračuje Jiří Vojáček)
Takže nejprve několik krátkých důvodů, proč omezit užívání telefonů na školách. Jednak nadužívání mobilních telefonů má prokazatelně škodlivý a negativní vliv na lidskou psychiku, zejména pokud se jedná o mladé lidi, jejichž psychika se teprve řekněme ustanovuje nebo stabilizuje. Za druhé, nadužívání mobilních telefonů má taky negativní dopad na školní společenství a přestávky ve školách mají být určeny k odpočinku, k relaxaci, k upevňování třídního kolektivu, a ne pro trávení času na mobilních zařízeních. Užívání telefonu má taky negativní vliv na pozornost, a to už jenom přítomností toho přístroje – to je prokázáno, že už přítomnost přístroje, aniž je užit, má negativní vliv na pozornost.
Řada zemí už podobné opatření uskutečnila, a to na základě vědeckých poznatků, a my úplně zbytečně otálíme.
Možná bych rád i zmínil, co konkrétně náš návrh obsahuje. Za prvé, upravuje úplný zákaz pro děti v mladém školním věku nebo v raném školním věku, a to v první až třetí třídě a v mateřské školce – a tam je v tom návrhu úplný zákaz pro tenhleten věkový segment. Ten návrh je učiněn se zřetelem na jednotlivá hlediska a věkové kategorie dětí. Pro děti od třetí třídy dále až na konec základní školy je tam pak řečeno, že děti nemají užívat mobilní telefon ani o přestávkách, ani v hodinách, ale v případě, že se jedná o výchovné, a řekněme i vzdělávací aspekty, tak pak učitel a škola může upravit užívání mobilních telefonů. Takže častý argument, že děti nebudou moci se učit zacházení s moderními technologiemi, je v tomhletom případě úplně lichý, protože náš návrh to obsahuje.
Náš návrh také obsahuje to, že děti, které mají nějaké handicapy, které mají podpůrná opatření a podobně, takže mohou mít upravený způsob, jak užívají mobilní telefony nebo jiná podobná zařízení – typicky se ve škole setkáváme s tím, že děti, které mají vady zraku, potřebují třeba tablety, nebo děti, které jsou mimořádně nadané a potřebují nějak individualizovat výuku, takže mají také dovoleno tato zařízení užívat.
Návrh tedy podporuje výuku digitálních technologií, návrh chrání děti a návrh vede děti k rozvoji sebekázně a seberegulace. A to zásadní, co ten návrh přináší, je, že zvyšuje právní jistotu škol, jejich vedení, zvyšuje jistotu rodičů, že jejich děti, u kterých si to nepřejí, aby užívaly mobilní telefon a jiné podobné technologie, tak že tomu nebudou ve škole vystaveny. Množina těch rodičů se neustále zvyšuje a dneska je veliký trend, že elity – můžeme-li jmenovat, tak děti Marka Zuckerberga nebo Billa Gatese – jsou buď omezeny, anebo úplně odstřihnuty od těchhletěch technologií, takže moderní trend je opravdu tyto věci omezovat.
Rád bych se také vypořádal s některými argumenty odpůrců takového názoru, že by se měly omezit mobilní telefony na základních školách. Takovým nejtypičtějším argumentem odpůrců je, že omezování mobilních telefonů nemá žádný vliv na výsledky vzdělávání dětí. Tento argument považuju za zásadně lichý, protože ptáme-li se: Má kouření vliv na výsledky vzdělávání dětí? Nevíme a nemáme to prokázáno. Nicméně ptám se: A je restrikce na kouření ve školách? Ano. Podobně je evidentně vliv mobilních telefonů škodlivý, a proto dává smysl nasadit restrikci i v případě, že není prokázán vliv na výsledky vzdělávání.
Druhý nejvýznamnější argument odpůrců je to, že regulace se vztahuje jenom na školu, a že tím pádem v ostatním čase škola nemá pod kontrolou, kterak děti užívají mobilní telefony. Jsem přesvědčen o tom, že tím, že děti budou prožívat nějakým způsobem regulaci svých životů a užívání mobilních telefonů od útlého dětství, spíše dojdou k tomu, že najdou nějakou rozumnou mez seberegulace než to, když tomu necháme úplně bezbřehý vývoj.
V současné době připravuje Ministerstvo školství – to je potřeba říct – metodický pokyn, kterým ředitelům a školám navrhne, jakým způsobem se k této problematice postavit, ale já jsem přesvědčen o tom, že to je málo, protože se v praxi velice často setkáváme s tím, že je řada rodičů a dětí, kteří řekněme k některým věcem se staví více kverulantsky a vyžadují pevnou právní oporu v případě, že škola nebo školské zařízení nasadí nějakou restrikci, a tedy tento návrh dává výraznou právní jistotu nejenom školám, ale i rodičům.
Pevně věřím, že to je téma, které zvedá nejenom mnoho politiků z řad opozice, ale že se k němu taky hlásí řada politiků ze současné koalice, a že to třeba bude první vlaštovka, že by třeba na pořad jednání byl zařazen nějaký poslanecký návrh, který nedávali poslanci současné koalice. Takže moc žádám o podporu a těším se (na) prolomení této bariéry. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane poslanče, a nyní vystoupí pan poslanec Výborný, který je zatím poslední přihlášený k pořadu schůze. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Výborný: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážený pane samojediný člene vlády, pane ministře zdravotnictví, vážené kolegyně, vážení kolegové, přicházím také s jedním zcela konkrétním návrhem, který se týká už zařazeného bodu k programu této schůze, a potom s jedním novým bodem, který bych tady taky krátce odůvodnil. ***
