(pokračuje Tomio Okamura)

2.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb.,
o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 11/7/ – zamítnuto Senátem

Tento návrh zákona jsme obdrželi jako sněmovní tisk 11/8.

Vítám mezi námi senátora Ondřeje Lochmana a prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu o zamítnutí toho návrhu zákona vyjádřila poslankyně Alena Schillerová. Prosím, paní poslankyně... (O slovo se z místa před řečnickým pultíkem hlásí poslanec Gregor.)

K hlasování – prosím, pan poslanec Gregor.

 

Poslanec Matěj Gregor: Děkuji za slovo. Já chci pouze říct, že u předchozího hlasování jsem hlasoval pro, na sjetině mám proti. Nezpochybňuji hlasování.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, dobře, takže paní poslankyně Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, dnes tu před vámi znovu stojím s návrhem zákona o pojistném na sociálním pojištění, který byl Senátem Parlamentu České republiky odmítnut. Věřila jsem, že podpora podnikatelského prostředí je společným cílem politického spektra, ale bohužel musím říct, že zamítnutí novely zákona v Senátu, kde mu ukázali záda i senátoři z ODS, KDU-ČSL, Starostové a TOP 09, je typická ukázka podpory podnikatelů podle středopravé opozice v praxi. Velmi mě to mrzí.

V důsledku konsolidačního balíčku byl živnostníkům od ledna 2026 navýšen vyměřovací základ pro odvody na sociální pojistné na 40 procent průměrné mzdy a zdůrazňuji, že šlo již o třetí zvýšení v řadě. Současná opozice navíc pravidelným navyšováním základu ignorovala, že se drobní živnostníci ještě stále vyrovnávají s dopady energetické a inflační krize. Pro mnoho z nich to znamená od začátku tohoto roku další růst odvodů o 715 korun měsíčně, tedy 8 580 korun ročně. Pokud sečteme všechny změny, které učinila opozice v letech 2024, 2025 a 2026, dostáváme se u sociálních odvodů na drakonické zvýšení zhruba o 50 000 korun.

My nechceme nemožné a neusilujeme o návrat do období před přijetím konsolidačního balíčku. Naším cílem je vrátit tento vyměřovací základ ze 40 procent na 35 procent průměrné mzdy a zachovat ho tak na úrovni roku 2025. To je podle mě přijatelný kompromis. Náš návrh tedy počítá s tím, že zvýšení minimální zálohy na sociální pojistné, která od ledna činí 5 720 korun, bude v co nejkratší době zásadně zmírněno na nezbytné minimum dané růstem průměrné mzdy v ekonomice, tedy na 5 005 korun, dané tedy růstem průměrné mzdy v ekonomice, jak jsem říkala. Tak jak bylo zmíněno, OSVČ každý měsíc ušetří 715 korun, za celý rok tedy 8 580 korun.

V praxi to znamená, že lidé budou od účinnosti novely platit tyto nižší zálohy, a to jak OSVČ podávající přiznání, tak OSVČ využívající režim paušální daně. Zároveň zajistíme vrácení rozdílu mezi výší zálohy pro rok 2026, která již byla zaplacena a novou nižší výší zálohy. Těm OSVČ, která nejsou v paušálním režimu, bude tento rozdíl na jejich žádost Českou správou sociálního zabezpečení vrácen. OSVČ, které jsou v paušálním režimu, budou po účinnosti novely moci o tento rozdíl snížit platbu svých budoucích záloh. V podstatě tím dojde k vrácení rozdílu mezi dosavadní a novou výší paušálních záloh již v průběhu roku 2026.

Prosím, podpořme tuto úpravu, a trošku si myslím, že odčiníte to, co jste vůči nim způsobili. Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní prosím, aby se slova ujal senátor Ondřej Lochman. Prosím, máte slovo.

 

Senátor Ondřej Lochman: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážení kolegové, členové vlády, poslankyně, poslanci...

Špatně slyšet? Tak se omlouvám...

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak já vás prosím o klid. (V sále panuje značný hluk, poslanci se baví mezi sebou, telefonují.)

 

Senátor Ondřej Lochman: Tak to zkusím ještě jednou. Pěkný den. Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, členové vlády, vážení poslanci, poslankyně. A též zdravím plno bývalých kolegů. Nesu vám z budovy, která je kousek vedle, zamítavé stanovisko k zákonu. Ten úvod bude možná trošku delší, ale ne příliš. Ale pokusím se popsat proč Senát tento zákon vrací.

Na 24. schůzi konané 6. května 2026 svým usnesením číslo 419 mě pověřil Senát, abych společně s kolegy, kteří mě mohli zastoupit, panem Stanislavem Balíkem a paní senátorku Ivanu Váňovou, obháji a zdůvodnil rozhodnutí horní komory zamítnout návrh tohoto zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení. Hnedka na začátek musím konstatovat a zcela jasně deklarovat, jak jsme slyšeli zde, už tady zazněla nějaká slova o nepodpoře živnostníků, tak musím jednoznačně říci, že Senát tímto krokem nevystoupil proti živnostníkům, ale naopak z důvodu toho, abychom jednali odpovědně a aby živnostníci na Dlouhé metě měli zabezpečení. Senát postoupil...

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak já vás poprosím o klid ještě jednou.

 

Senátor Ondřej Lochman: Senát vystoupil ve prospěch dlouhodobé odpovědnosti, stability tohoto státu a v konečném důsledku i ve prospěch samotných osob samostatně výdělečně činných, tedy OSVČ. Naším cílem není házet klacky pod nohy lidem, kteří na sebe berou podnikatelské riziko, ale chránit je před budoucím možným nedostatkem a ochránit i veřejné finance před nekoncepčními zásahy. Při projednávání tohoto návrhu na půdě Senátu a zejména v obecné rozpravě na našem výboru jsme vedli hlubokou diskusi, detailní a často velmi ostrou debatu. Neřešili jsme pouze čísla, ale bavili jsme se o celkové filozofii sociálního pojištění, o vztahu mezi výší odvodů a rozsahem veřejných služeb, o roli státu a o udržitelnosti našich veřejných financí. Když se podíváme právě na rozpočtovou odpovědnost, což bylo to hlavní, co senátoři kritizovali, a stabilitu veřejných financí, tak zazněly tyto argumenty.

Prvním a zcela zásadním důvodem pro zamítnutí je přímé ohrožení stability státního rozpočtu zčásti ve výhledu probíhající a probíhající důchodové reformy. Když se podíváme na detail, tak co bylo nejvíce kritizováno, tak byl okamžitý miliardový výpadek. Navrhované zastavení růstu minimálních odvodů na hladině 35 procent místo schválených 40 průměrné mzdy pro rok 2026 by znamenalo každoročně se opakující výpadek příjmů důchodového systému, který je odhadovaný ve výši 3 až 3,5 miliardy korun českých. Toto i potvrdili zástupci Ministerstva financí na hospodářském výboru Senátu.

Poslanci a Poslanecká sněmovna tedy odsouhlasila návrh, který přináší výpadek státního rozpočtu v momentu, kdy státní rozpočet je v deficitu a na každou miliardu a každou korunu vlastně si musí půjčit. Toto je ta hlavní výtka, díky které senátoři tento návrh zamítli. Musíme také poznamenat, že je to stále v rozporu s vládní strategií, která možná bude změněna, ale ta strategie stále platí. Tento krok je v přímém rozporu se schválenou strategií konsolidace veřejných financí. Když je schválená, neměla by se jít proti ní. Nemůžeme na jedné straně tedy deklarovat snahu o snižování strukturálního deficitu, na straně druhé jedním poslaneckým návrhem škrtnou miliardové příjmy bez jakékoliv kompenzace. A opět chci tady zmínit poněkolikáté a budu to zmiňovat několikrát v tom proslovu. Není to proti živnostníkům, ale je to o tom, že přinášíte minus do státního rozpočtu a není zde žádný škrt.

Tím pádem zadlužování na úkor budoucnosti a jak v diskusi správně upozornil kolega Stanislav Balík, tyto peníze budou v systému prostě chybět. Jasně, ten systém zatím je stabilní, ale je stabilní v řádku teďka jednotek let. Stát by tady musel kvůli tomuto kroku se dále zadlužovat a my víme, že si zase znovu půjčujeme za čtyři až pět procent. Takže když ty peníze nemáme, tak je složité rozdávat.

Když se podíváme na další věci, které byly zmiňovány na plénu Senátu, tak jsou to sociální rizika a hrozící jistá budoucí chudoba pro OSVČ, kteří si platí minimum. Když se podíváme na tu argumentaci, tak to je poměrně jednoduchá matematika. Tato matematika byla potvrzená taky zástupcem Ministerstva financí na hospodářském výboru a je to krátkodobý zisk a dlouhodobé ztráty. Živnostníci by sice v krátkodobém horizontu zhruba 700 korun ušetřili, to znamená, každý měsíc získají 700 korun. Skvělé. Nicméně modelové propočty jasně ukazují, že v budoucnu se toto snížení odvodů projeví poklesem jejich důchodů, a to sice o 1500. To znamená, my tomu živnostníkovi nyní korunu dáme a v budoucnu mu dvě bereme.

Když se podíváme na riziko sociální chudoby, tak to zaznělo od senátorky Ivany Váňové. Nižší odvody dnes znamenají nižší důchody zítra. Velmi jednoduchá rovnice. Jasně, ne všichni myslí na to, jak to bude vypadat za 20 let a jestli ty důchody budou mít, ale je to opravdu jednoduchá rovnice. Mnoho lidí může tedy podlehnout iluzi, že aktuálně si polepší, ale ve skutečnosti z dlouhodobého pohledu je to, jak jsem zmiňoval, nyní 700, dlouhodobě minus 1500. Musíme také zmínit, že to není jenom pohled do takové vzdálené budoucnosti. Má to i svůj dopad na nemocenské a mateřské dávky. Při snížení vyměřovacího základu se také automaticky generuje samozřejmě nižší dávka, ať už jde o nemocenskou nebo mateřskou.

Když se podíváme na ty další argumenty, tak je evidentní, a to zmiňovali někteří senátoři, že když někdo bude mít nižší zálohy a ty minimální a za dvacet let se podívá na to, že bude mít nízký důchod, tak stát ho, kdybychom to měli dát do uvozovek, hlady rozhodně umřít nenechá. Ale znamená to generování dalších nákladů pro stát budoucnosti. Opět tady musím zopakovat a toto je citát jiného senátora, kolegy Tomáše Třetiny. Dnes sice dostaneme korunu, abychom v budoucnu přišli o dvě.

Podívám se ještě na třetí argumenty, které směřovaly především k principu solidarity, spravedlnosti a rozevírání nůžek právě sociálním systémům. Toto byla poměrně silná kritika k tomu, že celkově systém narušuje princip solidarity v našem sociálním systému. Jde tedy o prohlubování nerovnosti. Zaznívalo, že návrh fixuje a dále prohlubuje nerovnost mezi zaměstnanci a OSVČ. Zaměstnanci přispívají do sociálního systému výrazně vyšším procentem z reálných příjmů oproti OSVČ. Další a nesystémové úlevy pro OSVČ jsou proto většinou společnosti vnímány za spíše nespravedlivé.

A opět, bavíme se tady o jasných faktech. Není to o tom, jestli chceme stranit více zaměstnanci, nebo právě osobě samostatně výdělečné činné, která si na sebe bere tu odpovědnost a za ni rozhodně nikdo tu práci neudělá.

Zmíním ještě zcela legitimní otázku do diskuse, která zazněla od kolegy Josefa Klementa. Proč se nezabýváme také odvody zaměstnanců, kteří platí své odvody daleko vyšší a tím se otevírají nůžky, které právě mezi těmito odvody jsou. Pokud chceme snižovat zátěž, musíme dělat koncepčně všechny kroky tak, aby byly systematické a nikoliv selektivní, zaznívalo. (Diskutující stojící skupinky a hluk v sále.)

Já bych vás, pane předsedo, poprosil přece jenom ještě o klid.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, tak já vás poprosím o klid. Já už jsem se o to pokoušel opakovaně. Tak prosím.

 

Senátor Ondřej Lochman: Děkuju. Jinak můžu doporučit, jestli to takto bývalo dobrým zvykem, když byl hokej, tak byl v předsálí velký screen, tak případně toho můžete využít, koho to nezajímá.

Jinak bych také ještě chtěl říct, že tam zaznívaly argumenty od navrhovatele, že to povede naopak k tomu, že budeme mít více lidí aktivních a že rozdíl v odvodech nebude deformovat pracovní trh a bude motivovat ke zdravému přesunu zaměstnanců do režimu OSVČ. Právě švarcsystém bývá často kritizován, tak bychom na to chtěli jenom upozornit.

Dostávám se pomalu k závěru. Když se podíváme na tu odbornost, tak musím opravdu znovu říci, proč zrovna 35, protože v předložených materiálech zcela chybí jakékoliv relevantní ekonomické zdůvodnění, proč byla zvolena tato hranice a nebyla zvolena jiná. Když tu navrhovatelka říkala, prostřednictvím předsedajícího, že Senát se obrátil vůči živnostníkům zády, což jsem se vám tady na začátku již pokoušel vysvětlit, že to není vůči živnostníkům, ale vůči zadlužování našeho státu, tak pokud opravdu chcete podpořit živnostníky, tak nevíme, proč je to pouze 35 procent, proč to není 30 nebo 25. Protože pokud tu bude někdo vykřikovat, že chce živnostníky podpořit více, tak to může být třeba 33 procent. I takové návrhy tam zaznívaly.

Musím zde například citovat ctěného kolegu Jana Paparegu, který zmínil, jak jste došli k tomuto, že je to právě 35 procent, a je to opravdu ta správná částka. Jestli tu říká někdo, že chce podpořit živnostníky, proč jste nenavrhli například 30 či jinou částku. Na tuto otázku jsme odpověď nedostali.

Je potřebné také zmínit obcházení standardního legislativního procesu na tento tisk. Ač jako bývalý poslanec rozumím, že poslanec samozřejmě může podávat své návrhy, tak na tento tisk samozřejmě neexistuje vládní legislativní proces, není v něm analýza dopadů RIA a tak dále, ty náležitosti, které má zákon, který má dopad 3 až 3,5 miliardy do rozpočtu, mít. Poslanecké návrhy se tak stávají normou, kdy vládní politice vládne sama taktika a ne žádná strategie, zmínil ctěný senátor kolega Lubomír Kantor.

Doplním ještě přímou polemiku s předkladateli, tedy mýtus o podpoře investic. Toto zaznělo od předkladatele na plénu Senátu, a zaznamenali jsme, že (je to?) zákon, který nechává peníze na investice. Senátoři, kteří toto kritizovali, tak říkali, jestli tomu opravdu tak je, protože se jedná o úsporu 700 korun měsíčně. Nevíme tedy, jestli si, a může to být pouze řečnická otázka, za to živnostník pořídí například dva kanystry benzínu, i když dneska by to byl spíš už jenom jeden. A jestli toto opravdu podpoří růst HDP.

Jak jsem zmiňoval, byly zmiňovány také deformace trhu a motivace k šedé ekonomice. Tedy myslíme si, že naopak mohou podpořit spíše přesun některých zaměstnanců do švarcsystému, A nejsou to hlavní argumenty, ty hlavní argumenty, pokud bych se měl podívat na váhy, kolik těch procent zaznívalo k jakému argumentu, tak to bylo především k tomu, že právě přicházíte s výpadkem ve státním rozpočtu, ale nepřinášíte žádné škrty někde jinde.

Tak, a směřuji k posledním dvěma tezím. Pokud se podíváme na ohrožení ještě u mladých živnostníků a dopad na tu mateřskou a otcovskou, tak to je věc, kterou bych chtěl zmínit v tom ohledu, že tak jak jsem říkal, není to tedy dopad pouze na důchody, je to i dopad na ty další možné podpory, ať už je to u té mateřské nebo otcovské.

Poslední věc, která, která zaznívala, že vlastně nemáme RIA a tím pádem nemáme ani demografický vývoj zde přesně popsaný, a tím pádem to, co bylo právě, proč byl stanovován i tento vyšší odvod, tak aby se zamezilo výpadku v sociálním systému za několik let, tak toto vůbec není řešeno. Jinými slovy, je to nějaká úleva, nějaký dárek v jeden moment. Není to dlouhodobě funkční záležitost.

No, a nyní tedy závěrečné shrnutí, abych celé argumenty shrnul do třech bodů. Senátoři se domnívají, že zákon, jak byl předložen, je především rozpočtově neodpovědný, protože zaznívaly ty teze o 3 až 3,5 miliardách výpadku a nepřišli jste žádným škrtem. A myslíme si, že je koncepčně neférový, protože prohlubuje další nespravedlnost vůči zaměstnancům. A třetí, je především dlouhodobě neodpovědný vůči samotným OSVČ, protože oni dnes ušetří, ale dlouhodobě, zatímco dneska 1 korunu dáme, tak o ty 2 koruny přijdou, protože v tom důchodu mohou mít až o 1500 méně.

To byly tedy hlavní argumenty, které zaznívaly na plénu a Senát mě pověřil, abych je zde přednesl. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní se táži, zdali se chtějí vyjádřit k usnesení Senátu zpravodaj garančního výboru poslanec Jiří Havránek a zpravodaj rozpočtového výboru poslanec Vlastimil Hebr. Zájem nevidím, dobře, takže já otevírám rozpravu, kde jsem tedy s přednostním právem já. (Výměna předsedajících.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak, my jsme na chviličku změnili předsedajícího a tím pádem, pane předsedo, máte slovo.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, máme tady před sebou návrh naší vládní koalice na snížení povinných odvodů živnostníků od ledna zpětně. Už jsme to tady jednou ve Sněmovně prohlasovali, ale Senát vetoval tento návrh naší vládní koalice a nepodpořil živnostníky. Ale my samozřejmě živnostníky podporujeme, podporujeme všechny pracující lidi, proto tady veto Senátu přehlasujeme.

Takže vážení živnostníci, trvá to sice dlouho, proto jsme to napsali tak, že to bude od ledna zpětně. Budete si moci, budou vám vráceny ty zvýšené odvody, které vám naordinovala ještě bývalá Fialova vláda. Bývalá Fialova vláda vám, vážení živnostníci, třikrát zvýšila povinné odvody, ale my vám ty peníze zase vrátíme. Takže díky našemu návrhu zákona ušetříte v průměru více než 8 000 korun ročně. A já vám přeji, vážení živnostníci, aby se vám úspěšně podnikalo a na naši vládu se můžete spolehnout.

Takže děkuji za pozornost. Mrzí mě, že to trvalo tak dlouho, ale právě tušili jsme, že současná opozice je proti živnostníkům, proto jsme to chytře napsali, že to bude platit zpětně od ledna. Naše očekávání se naplnilo. Takže vám ještě jednou přeji úspěšné podnikání a budeme nadále podporovat všechny pracující lidi, samozřejmě i ty, kteří jsou už příjemci důchodů, studenty, i pro ty chystáme slevy na studenta, zavedení, školkovné, slevu na manžela, na manželku vrátíme. Prostě pro nás jsou prioritou čeští občané, těm budeme zlepšovat životy a tento návrh je také tou součástí. Takže ať se vám daří a my to za chvilku zase prohlasujeme naší vládní koalicí. Mějte se hezky.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane předsedo. Vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámkou, se kterou přijde pan předseda Marian Jurečka.

Než přijde, tak omluvy: od 21.00 hodin z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Zdeňka Blišťanová a od 20.45 ze zdravotních důvodů poslankyně Jana Krutáková.

A nyní tedy, pane předsedo, vaše 2 minuty.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuju moc. Já bych fakticky chtěl reagovat na pana předsedu Okamuru. On tady přichází a řekne tady na kameru živnostníkům, jak vlastně vrátí zpátky zvýšení, které zavedla Fialova vláda, ale zapomíná říct, že to nevrátí. Kdyby myslel vážně slova, že to vrátí, tak by ten návrh vypadal úplně jinak. On řekl velmi malou část té pravdy. Takže jestli to myslíte vážně a nelžete těm živnostníkům, tak to udělejte celé, udělejte to celé, za 10 miliard korun sekeru do státního rozpočtu, nelžete těm živnostníkům. Když už se budeme bavit tady a bude takový líbivý projev, tak říkejte pravdu, jaká skutečně je. A taky jim řekněte, že jim snížíte důchod o 1 650 korun měsíčně, to taky doplňte. Takže pan Okamura tady neříkal pravdu. Vybral si účelově jenom jednu část toho příběhu, který byl rozložen do tří let.

Já mám potřebu tady zase – já ještě vystoupím v závěru, s dovolením shrnu tu debatu, shrnu racionalitu nebo iracionalitu toho návrhu – ale děláte tři věci: snižujete těm lidem jednou provždy důchody, z rozpočtu berete 3,5 miliardy korun – nevymlouvejte se potom, že nejsou peníze na jiné věci, že rozpočtově rodičák a podobné věci, neříkejte to – a pak taky řekněte lidem, kteří pracují jako zaměstnanci, a zaměstnavatelům, kteří odvádějí odvody, že oni budou doplácet na důchody těchto lidí víc. Řekněte všechny tři věci dohromady – to neumíte.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane předsedo, a nyní s přednostním právem se přihlásil místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček. Máte slovo.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za slovo. Já jsem chtěl reagovat nejdřív na projev paní ministryně, byť víceméně v závěru jsem chtěl říci, že my podpoříme, respektive věřím, že náš poslanecký klub z drtivé většiny podpoří tu verzi sněmovní, to znamená, abychom se vrátili o ten jeden krok zpátky, protože si myslím, že si to živnostníci i v kontextu stávající ekonomické situace zaslouží a že to bude pozitivní krok.

Ale rád bych reagoval nejprve na výstup pana předsedy Okamury, který byl ukázkou dezinformace, respektive zavádějícího vystoupení, protože pro běžné občany, kteří sledují naše zasedání, se mohlo zdát z projevu pana předsedy Okamury, že vláda přichází s návrhem, který vrací odvody živnostníků na původní úroveň před konsolidační balíček, a tedy v uvozovkách vrací živnostníkům celou částku, která byla postupně v rámci toho konsolidačního balíčku v jednotlivých letech zvyšována. Není to pravda, doufám, že to uzná i paní ministryně – a ona to říkala – vracíme se o jeden krok zpátky. Pan Okamura prostě lhal a nic takového vládní koalice, co on říkal, že se vracíme, respektive rušíme kroky Fialovy vlády, tak nic takového není pravda.

Já jsem na druhou stranu přesvědčen a liším se v tomto směru od Senátu, jakkoliv respektuji některé ty argumenty, které říkal kolega, že v současné chvíli je vhodné ten krok zpátky udělat. Pro ODS byl samozřejmě konsolidační balíček kompromisem, v rámci kterého jsme uplatnili jak věci, které jsme preferovali a které jsme měli v programu, a my jsme se snažili samozřejmě tu konsolidaci vést především prostřednictvím snižování výdajové strany. Někteří koaliční partneři, a to je fér, prostě preferovali spíše příjmovou stranu zvyšování odvodů živnostníků. Byl nějaký kompromis, ze kterého my jsme nadšeni nebyli, ale který jsme pro dobro toho, že začala konsolidace veřejných financí a že z toho 5procentního deficitu, který jsme od předchozí vlády zdědili, jsme se dostávali až k deficitu blízko 2 procentům hrubého domácího produktu. A k tomu samozřejmě konsolidační balíček sloužil, jakkoliv z něj samozřejmě jsme nebyli nadšení, ale na druhou stranu, když si třeba přečteme analýzy a hodnocení Národní rozpočtové rady, tak jasně ukazuje, že konsolidační balíček spolu s penzijní reformou byl zásadním krokem k tomu, abychom udržitelnost veřejných financí posunuli v řádu let, respektive abychom oddálili náraz do dluhové brzdy.

To, na co jsem chtěl reagovat na paní ministryni financí, je to, jak se snažila tady vyvolat dojem, že snad ODS nějakým způsobem se snaží poškodit živnostníky nebo že na ně nemyslí, určitě to tak není. Jak už jsem řekl, konsolidační balíček byl nutný kompromis, kde my jsme preferovali jiné položky, ale za kompromis se prostě musí postavit celá koaliční vláda, tedy ODS, ale ve volebním období předcházejícím jsme pro živnostníky udělali celou řadu opatření. Bylo to zvýšení paušální daně až na 2 miliony korun, bylo to zvýšení limitu pro registraci k DPH z 1 milionu na 2 miliony korun, což samozřejmě automaticky znamenalo, že pro větší skupinu živnostníků jsme odstranili byrokratickou zátěž, která je s registrací a platbou DPH spojena. Zrušili jsme také silniční daň pro vozidla do 12 tun – opět věc, která je živnostníky s kladným znamínkem. Zvýšili jsme limit, do kterého živnostníci nemusejí podávat daňové přiznání, a to až do výše 50 000 korun. V průběhu minulého volebního období také byly schváleny opakovaně antibyrokratické balíčky, které rovněž směřovaly k živnostníkům a které snižovaly jejich administrativní zátěž.

Čili suma sumárum, jakkoliv samozřejmě, jak už jsem znovu říkal, ze zvyšování odvodů pro živnostníky jsme nadšeni nebyli, tak celá série opatření, kterými se vláda, předcházející vláda Petra Fialy snažila zlepšit živnostníkům život a snížit jim administrativu, je prostě nepopiratelná, a minulé volební období jasně ukázalo, že živnostníci jsou naše cílová skupina – ne proto, že bychom chtěli pomáhat živnostníkům na úkor někoho jiného, ale protože si uvědomujeme, že malé a střední podnikání tvoří v České republice více jak 40 procent hrubého domácího produktu, že ten více jak milion aktivních živnostníků a aktivních OSVČ je právě ta skupina, která se stará sama o sebe, případně o své rodiny, a od státu příliš mnoho nepožaduje – a takové lidi by si měl stát hýčkat, nikoliv jim házet klacky pod nohy.

To, v čem se liším s argumentací, kterou tady říkal senátor, že vlastně pro živnostníky tím říkáme to, že jim teď v uvozovkách snížíme odvody, ale oni budou mít menší důchody v pozdějším věku, respektive ve věku, kdy odchází do důchodu, to je pravda, ale já jsem na druhou stranu přesvědčen, že živnostníci jsou svéprávní lidé a stát tu není od toho, aby zrovna živnostníky vodil za ručičku a nějakým způsobem je hlídal před (jimi) samými, respektive jim říkal, že pro jejich dobro jim zvýší daně, aby někdy v budoucnu měli vyšší důchody. Jsem přesvědčen, že tito lidé i díky nějaké své ekonomické schopnosti asi vyšší, díky tomu, že podnikají, než je třeba nějaká průměrná ekonomická nebo finanční gramotnost, si jsou toho vědomi a spoří si na důchod i jinými cestami, než aby jen spoléhali na státní pilíř. A podle mého názoru i v kontextu toho, jak jednotlivé politické reprezentace, včetně té stávající, přistupují k penzijnímu systému, tak jsem přesvědčen, že živnostníci místo toho, aby platili vyšší odvody na sociální pojištění, raději ušetří a ty peníze si šetří nebo investují jinými cestami právě s cílem, aby byli zajištěni v seniorském věku, protože příliš tomu průběžnému systému, státnímu systému penzí, nevěří.

Takže ještě jednou to shrnu. To, co říkal pan předseda Okamura, je lež, prostě vláda vám nevrací to, co v uvozovkách zvyšoval konsolidační balíček, ze kterého my jsme nebyli šťastni, ale byl to nějaký kompromis a nutný nástroj k tomu, aby vůbec docházelo v České republice k potřebné konsolidaci veřejných financí, k čemuž konsolidační balíček přispěl. A nezadlužená budoucnost je bezesporu také priorita, kterou bychom měli sledovat. Na mnoha příkladech jsem ukázal, že ODS hájila zájmy živnostníků, a opatření, která jsem tu jmenoval a která jsme prosadili v minulém volebním období, to jasně ukazují. A v kontextu jak stávající ekonomické situace, toho, že chceme živnostníky chránit před zhoršenými ekonomickými podmínkami, kterým ještě budeme i v souvislosti asi s tím, co se děje ve světě, čelit a vzhledem k tomu, že to zvýšení bylo opravdu ve třech krocích, tak jsem přesvědčen, že proto, abychom nějakým způsobem živnostníky podpořili a potvrdili to, že jsou potřebnou solí v podnikatelském sektoru, v té půdě podnikatelské v rámci České republiky, tak já – a věřím, že (i) mí kolegové budeme hlasovat pro ten jeden krok zpátky. Děkuju za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní se hlásí do obecné rozpravy pan poslanec Nerušil a připraví se pan poslanec Munzar.

 

Poslanec Josef Nerušil: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já bych se jen vymezil vůči slovům, která tu zazněla jako jeden argument, proč Senát vrací tenhleten návrh zpátky k projednání. Já jsem bohužel neměl tu čest být při prvním projednání. Ale to, co tu zaznělo ve vztahu k tomuto zákonu, že je nezodpovědný a neférový vůči rodinám, mně přijde minimálně mimořádně necitlivé.

Za předchozí vlády došlo k navýšení odvodů celkem třikrát. V rodinách, kde jsou třeba dva živnostníci, osoby samostatně výdělečně činné, jako je to třeba u nás, už se nejedná o úsporu 8 000 ročně, ale jedná se celkem o 16 000 ročně. A to už je pro běžnou, řadovou rodinu částka, ze které může týden či někde mimo Prahu i dva týdny žít.

Proto vyjadřuji naději, že dnešní jednání Sněmovny povede k tomu, že senátní veto, které já považuji za zbytečné, necitlivé, a zároveň i vůči rodinám neodpovědné, že bude přehlasováno, a že peníze, které Fialova vláda vytáhla občanům a drobným živnostníkům, kteří jsou páteří ekonomiky, z kapes, že ty peníze se vrátí zase zpátky do jejich kapes, do kapes, kde by měly být především. Děkuji za slovo.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Vojtěch Munzar a připraví se pan poslanec Marian Jurečka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, on už postoj a stanovisko poslaneckého klubu ODS řekl pan místopředseda Skopeček. Já se k tomu chci připojit. My stejně jako při třetím čtení zde ve Sněmovně ve valné většině poslaneckého klubu tento návrh podpoříme, a to z několika důvodů.

A ten jeden vlastně řeknu proto, že o něm mluvil pan senátor. Já se proti tomu chci vymezit. On tady řekl, že se srovnají podmínky zaměstnanců a OSVČ. Je potřeba si uvědomit, že to opravdu nejde. Opravdu to nejde srovnávat, protože živnostník nenese jenom tyto povinné platby, tyto odvody, ale ve své činnosti nese celé podnikatelské riziko, na rozdíl od zaměstnance. Můžeme se tady bavit o těch rozdílech, že OSVČ není chráněn zákoníkem práce, nemá nárok například na placenou dovolenou, musí si práci shánět sám, není mu přidělená a podobně.

Proto je potřeba, když přemýšlíme o těch rozdílech mezi charakterem, vlastně charakterem práce zaměstnanců a charakterem práce OSVČ, jsou to dva rozdílné charaktery práce a musíme to tak vnímat. A prostě srovnávání pouze jenom na výši odvodů a na procentech neodpovídá té realitě. A my musíme právě vnímat ekonomickou realitu drobného podnikání. Ten skokový nárůst, který byl vlastně třikrát v průběhu tří let, tak byl skutečně rychlý, byl skokový.

Pan senátor tady srovnával to sice s nádržemi benzínu, ale pro toho živnostníka, který nenese jenom tyto platby, ale nese celé náklady svého podnikání, tak ten rozdíl, ten skokový nárůst skutečně může být tou hranicí, kdy v uvozovkách své podnikání opustí a může se přesunout třeba na úřady práce nebo jinam. A pro nás, pro naši ekonomiku je každý živnostník, ten, který se dokáže postavit na vlastní nohy, ten, který dokáže na své vlastní triko podnikat, který se nebojí jít a má odvahu jít do toho vlastního podnikání, tak bychom si ho měli vážit, protože drobní živnostníci jsou ve finále motorem naší ekonomiky.

Proto my z tohoto důvodu podpoříme ten vládní návrh. Ten původní návrh Fialovy vlády byl kompromisem mezi několika stranami. My jsme tady několikrát řekli, že ten skokový návrh byl pro nás až extrémně vysoký. A tím reagují jenom naposled na pana kolegu Nerušila. Vy to nevracíte úplně na začátek, na těch 25 procent. Vrací se to na úroveň roku 2025, což si myslím, že je rozumný kompromis dnes mezi vládní koalicí a ODS. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. A zatím poslední přihlášený v rozpravě – Marian Jurečka.

Vy chcete vystoupit? Tak jestli pan senátor... Zpravodaj by měl mít přednostní právo. Ale tak jestli chcete.

Ne, pan Jurečka je v obecné rozpravě, není tady s přednostním právem.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuju. Dobrý večer. My jsme se teďka s panem senátorem tady pobavili. Nebudu dlouhý. A byl jsem přihlášen řádně, nikoliv přes přednostní právo.

Já vlastně chci říct tři věci. Říkal jsem je v nějaké i podrobné rozpravě v rámci druhého čtení. A znovu se vracím k tomu, že apeluji na vás, kteří chcete hlasovat pro ten původní návrh, že první věc, kterou děláte, je, u těch OSVČ dojde ke snížení jejich důchodů o těch zhruba 1 650 korun měsíčně.

Druhá věc, kterou tímto krokem uděláte, že trvale do státního rozpočtu zaseknete další deficit 3,5 miliardy korun, který se v letech bude zvyšovat, protože počet OSVČ nám roste. Roste z několika důvodů, mimo jiné i proto, že je výhodné dneska ze zaměstnaneckého poměru přejít do OSVČ, protože když kombinujete paušální náklady a paušální daň, tak prostě je to velmi efektivní.

A třetí věc je, říkáte těm, kteří jsou v zaměstnaneckém poměru, vy budete ještě více doplácet v důchodovém systému na důchody OSVČ.

Tyhle tři věci děláte tímto rozhodnutím. Neobstojí argumenty, že počet živnostníků u nás klesá. Počet živnostníků, já jsem to tady říkal velmi podrobně, vzrostl za poslední tři roky o 80 000. Jejich odvodová zátěž v důchodovém pojištění je o 30 procent nižší než na Slovensku. Když se podíváte i na náš nejbližší systém, který vychází z původních podmínek nastavení OSVČ a jejich odvodů, tak je i na tom Slovensku o 30 procent vyšší.

Tak já prostě chci znovu tady jenom apelovat. Mně to přijde jako krok, který není nutný. Chápal bych to v nějaké výjimečné situaci, že potřebujeme nějaký impuls k tomuto segmentu lidí, kteří pracují v ekonomice. A vytváříte prostě rozevírání nůžek mezi odvody zaměstnanců, zaměstnavatelů a mezi lidmi, kteří pracují jako OSVČ.

Nepovažuju to za krok zodpovědný. Považuju to za krok, který sice možná je populistický, nenaplňuje ani ten slib: vrátíme vám, co vám Fialova vláda vzala; protože pak byste museli udělat ještě ty další dva kroky, nedělat jenom ten jeden.

Tak prostě chci apelovat na to, ať naposledy si zvážíte, jestli ten krok opravdu stojí za to – z hlediska dopadu do systému, z hlediska dopadu do nějaké férovosti vůči těm zaměstnancům, zaměstnavatelům, kteří platí úplně jiné odvody, a ve vztahu k tomu, jakou díru ve státním rozpočtu toto bude dělat nejenom letos, těch 3,5 miliardy korun je teď, ale v příštích letech se tahle částka bude zvyšovat. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak já vám děkuji. V této chvíli jsem viděl ještě pana senátora a paní ministryni, ještě než ukončím rozpravu. Pane senátore, máte se slovo.

 

Senátor Ondřej Lochman: Děkuju, pane místopředsedo. Já jsem v tom úvodním slově, to jenom pro přesnost, já jsem byl pověřen Senátem, abych tady přednesl, proč Senát zamítl ten zákon. To neznamená, že jsem říkal všechno, co si já myslím. To jenom, abychom věděli, v jakém procesu se nacházíme. Citoval jsem přesně moje ctěné kolegy senátory a vysvětlil jsem vám, jaké důvody je vedly k tomu, že nakonec většina hlasovala pro zamítnutí.

Nicméně protože jsem byl jeden z těch, který navrhoval to zamítnutí, ještě se Stanislavem Balíkem, tak je to velmi jednoduché. Dovolte mi několik reakcí, několik parciálních reakcí.

Nejprve na Vojtu Munzara, prostřednictvím předsedajícího. Vojto, já jsem nesrovnával to, že by to měli stejné. Několikrát jsem mluvil o tom, že OSVČ, tedy živnostník, nese mnohem větší riziko, nikdo za něj tu práci neudělá. To jasné. I při těch 40 procentech stejně ten zaměstnavatel, zaměstnanec dává do systému více. To víme. Tak to jenom rychlá replika na to. A opravdu jsem říkal jednotlivé argumenty, které zazněly ze strany senátorů.

Můj osobní pohled, proč jsem navrhl zamítnutí tohoto zákona, je jednoduchý. My neustále slyšíme, že část spektra chce být rozpočtově odpovědná. Každé zasedání Senátu nám přichází ze Sněmovny buďto řeklo by se moderně signál, anebo už zákon o tom, že budete dělat nějakou další sekeru v rozpočtu. Jednou to jsou 3 miliardy za OSVČ, jednou to jsou 3 miliardy za slevy na jízdném, jednou to je platba za pozé (?).

A ten důvod, proč Senát zamítl většinově, je, že je to nastolený trend. Jestli chcete být rozpočtově zodpovědní, tak musíte také někde škrtat. A vy nám zatím neříkáte, kde škrtnete. Vy jenom říkáte, kdy si zkrátíte příjmy. A ještě k tomu nastává to, co zde potvrdilo několik vystupujících, že nakonec ten dotyčný podnikatel, který bude mít třeba nižší příjmy – může to být, mám takovou zkušenost s kosmetičkou, se švadlenou – nakonec má nízké důchody.

Pokud jste chtěli zmrazit to navýšení, tak to mohlo být pro tyto, kteří mají nižší příjmy jako OSVČ, to možná by v Senátu prošlo. Ale taková argumentace tam nebyla. Ale současně opakuji, hlavní důvod, a ten je můj, můj osobní, proč jsme byli proti, je, že vy stále přinášíte zákony, které pouze dělají další a další díru do rozpočtu.

To je věc, která je fakt. Můžeme diskutovat o tom, jestli chceme větší a větší dluh, nebo ne. Ale je to fakt. A kdybyste ty peníze měli, tedy kdyby ty peníze byly a nebyly by v minusu, tak je to samozřejmě legitimní politika. Ale na ty 3 miliardy, na ty 3 miliardy, přesněji na těch 700 korun, které dáme každému živnostníkovi, ty neleží tady ve státním rozpočtu, ty si musíte půjčit a půjčíte si je za pět procent. A teďka dávám rétorickou otázku. Chtěl by ten odpovědný živnostník, který se stará o sebe, aby si dlouhodobě pouze půjčoval za pět procent a neměl na splacení? Ti živnostníci, které znám, tak by nechtěli.

Takže zopakuji na konec: Důvod zamítnutí byl především to, že je to trend a nepřinášíte žádné škrty, přinášíte pouze výpadky rozpočtu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak já děkuju, pane senátore. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou. Zároveň než tu faktickou zahájíme, bych poprosil o klid! Kolegyně, kolegové zbytečně se zdržujeme, ať je slyšet, když někdo bude vystupovat. Já jsem vás sice gongoval jako dovnitř, protože už byl poslední řečník, ale tak když už jste tady v sále, tak prosím o klid. Tak pane ministře, máte dvě minuty.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Děkuji. Já jenom mám faktickou velmi krátkou, protože tady zaznělo například, že to je výhodnější poté pracovat jako OSVČ. Jenom chci říct, že nás čeká v průběhu několika týdnů tady transpozice evropské směrnice o platformovém zaměstnávání, která bude měnit zároveň i zákoník práce a takzvanou jakoby závislou činnost. To znamená, že se budou měnit některé prvky, které v zákoníku práce právě upřesní, kdo má být zaměstnanec a kdo může být živnostníkem, aby tady nedocházelo ke švarcsystému? Ještě ladíme posledních pár úprav, ale poté samozřejmě s tou transpozici přijdeme. To za prvé.

No a za druhé jenom k tomu, že vlastně nemůžeme neustále jako ti, kteří jsou zodpovědní za jakoukoliv politiku i ekonomiku této země, jenom říkat, že budeme dusit jakoukoliv oblast nebo jakoukoliv společnost, která se nachází v České republice, ať už jsou to uvedu například OSVČ, to znamená, že jim budeme teda zvyšovat odvody, nebo že to jsou důchodci a budeme zase jim něco dělat v rámci rozpočtu. Ta politika musí být, bych řekl, trochu korespondující s tím, jak lidé ve skutečnosti žijí, jak vydělávají, do jaké míry jsou například některým dušením u některých zákonů vlastně třeba závislí na sociálních systémech a tak dále.

Není to jenom ten jeden pohled, neustále toho má dáti - dal, ale musíme se bavit v kontextu celého například sociálního systému anebo celého hospodářského systému anebo prostě financí, které tady má na starosti paní kolegyně Schillerová. Takže to není jenom tak černobílé, jak to někteří politici říkají, má dáti - dal. A když vlastně nám to nevychází, tak budeme více přidušovat například OSVČ nebo seniory nebo kohokoliv jiného, abychom v tom rozpočtu měli více peněz. Ale musíme se na to dívat více v rámci nějakých kontextů.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Čas, pane ministře. Čas. Tak ještě než paní ministryně jsou faktické, ty mají přednost. Petr Hladík a připraví se Igor Hendrych. Poprosím všechny, aby dodržovali čas. Spouštím vám 2 minuty.

 

Poslanec Petr Hladík: Já se moc omlouvám, ale to, co tady pan ministr předvedl, je normálně věcná demagogie. Pane ministře, já vás vyzývám, pojďte nám tady říct, kolik platí na sociálním pojištění zaměstnanci a kolik OSVČ. A nebylo to náhodou tak, že jsme chtěli narovnat tuto nerovnost? Že jsme chtěli zajistit, aby lidé i s OSVČ měli důstojné důchody? Tak si pojďme, vy jste tady mluvil jako vzletně, ale možná si pojďme porovnat ta čísla. Děkuju. (Trvalý hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuju za dodržení času. V této chvíli poslední faktická zatím, Igor Hendrych. Moment, moment, já musím vymazat ty předchozí.

A poprosím o klid! Ne, počkejte, já vám to nespustím, dokud tam vlevo se ještě kolegové budou bavit.

Tak 2 minuty máte, pane poslanče.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, mně bude stačit možná půlminuta. Já jenom chci reagovat na to, že vlastně tady státní rozpočet přichází, bylo to tady řečeno několikrát, o 3 a 3,5 miliardy korun přibližně. Ono je to pravda, ale už se tady nezmínilo, kolik ti živnostníci zaplatili navíc za roky 2025, 2024. To by bylo dobré dát jakoby do nějaké rovnice. Zaplatili víc a my tuhletu věc pouze nějakým způsobem korigujeme, narovnáváme. A jak říkala tady paní ministryně před chvílí, v podstatě je z toho nějaký kompromis. Tak neříkejte, že státní rozpočet na tom konsolidačním balíčku nevydělal a je to třeba rád opravdu jakoby do souvislostí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji. Ještě jedna faktická, paní ministryně. Marian Jurečka a vaše 2 minuty.

A opět prosím o klid, tentokrát vpravo, vpravo! Já vám to vypnu a poprosím, jinak už budu jmenovat. Tak teď vám to zase zapnu.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuju, pane předsedající. Já chápu, že v koalici jsou občas takové různé nelogické nešvary, když třeba ministryně financí říká, že půjčka není dluh, a když vystoupí tady koaliční poslanec, který říká, že i když je státní rozpočet v deficitu, tak že na něčem vydělal. Já jsem myslel vždycky, jako že v základech ekonomie se říká, že když na něčem vydělám, tak jsem v přebytku. Ale když se podíváte na důchodový účet, tak ten je dlouhodobě v deficitu. V letošním roce bude poprvé po dlouhých letech v přebytku, ale bude díky tomu, co jsme udělali za vlády Petra Fialy v úpravě mimořádných valorizací, protože ten dopad byl 35 miliard korun ročně. To znamená, pokud vezmeme čistě odvody OSVČ a výplaty OSVČ důchodů, je ten systém v deficitu. Tak nazývejme ty věci pravými jmény a neříkejme, že ta skutečnost je jiná. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Další faktickou Igor Hendrych. (Někteří poslanci vlevo pokřikují.)

Moment, moment já poprosím o klid, když budete na pana poslance povykovat, tak to prodloužíte. Tak vaše dvě minuty.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo. Já bych chtěl korigovat to, co tady říkal pan poslanec Jurečka. Já jsem tady přece neříkal, že jsme na něčem vydělali, proboha. Jako co mi to tady vkládáte do úst? Já jsem jenom řekl, že je třeba dát do souvislostí čísla, že ti lidi v roce 2024, 2025 odvedli více než v roce 2023. A v podstatě jsem parafrázoval, co tady bylo řečeno několikrát, že se nevracíme do toho roku 2023. Takže když říkáte minus 3,5 miliardy, tak řekněte, kolik zaplatili víc za rok 2024 a 2025 díky konsolidačnímu balíčku, co my necháváme.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji. Opět ještě jedna faktická, Marian Jurečka.

To máte za to, že jsem gongoval příliš brzo. Tak vaše 2 minuty.

 

Poslanec Marian Jurečka: Já bych nereagoval, ale zase jenom stručně fakta. Odvody OSVČ do systému jsou necelých 9 procent. Výdaje na důchody OSVČ jsou přes 11 procent. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji. Faktická není. S přednostním právem paní ministryně.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Tak jsme toho tady slyšeli hodně. Oceňuji – nejdřív začnu pozitivně – děkuji těm z opozičních lavic. Pochopila jsem, že to budou někteří, někteří zástupci ODS, kteří podpoří sněmovní verzi. Stejně tak jako jiní zástupci ODS podpořili v Senátu vrácení této verze. Takže abych to uvedla na pravou míru, nicméně děkuji těm, kteří tu verzi podpoří.

Co jsme tady slyšeli zejména od exministra práce a sociálních věcí. Víte, já už si taky dost pamatuju, bohužel. A pro mladší kolegy, těm už asi to jméno nic neřekne, byl nějaký exministr Mládek. Pamatujete si ho? Pamatujete si, co řekl o živnostnících? Že jsou to parazité. Tak já aspoň oceňuji, že nic takového tady dneska nepadlo. Pak se omlouval, pak se omlouval. Ale padly jiné věci. Nízký důchod. Pak tady padlo, že oni, že budou prostě zatěžovat ten systém, že tam prostě mezi zaměstnanci a jimi je velký rozdíl a tak dále.

Za prvé, od začátku náš poslanecký návrh můj a především tedy mého kolegy Aleše Juchelky a dalších se týká posledního roku zvýšení. Děkuju těm z vás opozice, kteří řekli, že jsem to takto vždycky říkala a i dnes řekla.

Takže prosím, pane exministře, pane předsedo Jurečko, nemystifikujte. Vrácení o jeden rok, o ničem jiném jsme nemluvili. Bavíme se o 715 korunách měsíčně v průměru, které OSVČ vydělají, a protože jsme tušili, že to tady zablokujete, protože jsme tušili, že Senát, který teď jak kolovrátek hlasuje proti všem našim vládním návrhům, tak samozřejmě jsme se pojistili a máme tam možnost, o které jsem hovořila: buď vrácení, nebo započtení podle toho, jestli se jedná o OSVČ, nebo toho OSVČ, který platí paušální daní. Já si myslím, že to nechte na nich, a řekli to tady dokonce někteří zástupci opozice. Nechte na nich, jak s těmi penězi naloží.

A já velmi brzo přijdu, velmi brzo přijdu se zatraktivněním takzvaného třetího pilíře, na který vy jste absolutně rezignovali. A přijdu s velmi zásadními opatřeními, například se snížením, zásadním snížením poplatků pojišťovnám v rámci toho pojištění. Já jsem strašně zvědavá, strašně zvědavá, jak budete hlasovat! Jak k tomu budete vystupovat, jak budete bojovat za ty lidi, třeba i za ty OSVČ, protože oni si třeba mohou tu částku dát do toho třetího pilíře. Četl jste názor třeba sociologa Prokopa, který hodnotí náš záměr? Ano, ještě to neprošlo vládou, ani Sněmovnou. Je to záměr Ministerstva financí pod mým vedením, že máme šanci zvládnout důchodovou reformu, Babišova vláda lépe než ta Fialova, protože vy jste se soustředili jenom na první pilíř a na ten třetí, na ten jste se absolutně vykašlali, protože – nevím z jakého důvodu, odešlo vám z něho půl milionu lidí. Ano, teď mi začnete vykládat, že přešli někam jinam. Já vám říkám, že odešli. Uvěznili jste tam důchodce. Zítra se k tomu vrátíme ve třetím čtení, tak jsem zvědavá, jak se vyjádříte, jak k tomu budete, jak budete o hlasovat.

No a prosím, o tom, že máte vyrovnaný, a znovu opakuji, nemáme žádný důchodový účet. Znovu, je to chyba, kterou tady všichni – někteří, omlouvám se – někteří opakujete. Máme rozdíl mezi vybraným sociálním pojištěním a vyplacenými důchody. A to, že vám devět čtvrtletí za sebou klesaly reálné mzdy, to byl ten důsledek vaší politiky a důsledek tady tohoto deficitu. A rozhodně vaše opatření ještě nemohla v žádném případě zafungovat, naopak ty reálné mzdy zase rostou, a to je ten důsledek, že jsme teď v pozitivních číslech. Prosím všechny, pojďme hlasovat, jestli mohu poprosit, a ukončeme tady tuto trapnost a hlasujme ve znění sněmovní verze a pomozme živnostníkům aspoň touto malou částkou. Děkuji vám. (Potlesk koaličních poslanců.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, paní ministryně. Zaznamenal jsem ještě jedno přednostní právo. Marian Jurečka. Stále jsme v rozpravě, připomínám. Tak, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuju. Paní ministryně, vy jste hovořila o tom, co já jsem tady říkal, a vůči mé o sobě. Já nevím, jestli jste mě dobře poslouchala. Já jsem reagoval na Tomia Okamuru, který tady říkal za vaši koalici něco jiného než vy. On tady říkal před asi 25 minutami a mluvil přímo čistě na tu kameru, že to vracíte plně před konsolidační balíček. Přečtěte si stenozáznam, který tady řekl. Řekl, vracíme to, co vláda Petra Fialy udělala ve zvýšení odvodů OSVČ. Já jsem nebyl v rozporu s tím, že bych říkal něco jiného než vy. Já jsem mluvil o tom, že to vracíte jenom z jedné třetiny, paní ministryně. Tak prosím pěkně, nevkládat mně do úst něco, co já jsem tady neřekl, protože na to si dávám docela velký pozor.

Druhá poznámka, paní ministryně. Když říkáte, že vláda Petra Fialy zanedbala změny ve třetím pilíři, můžu se vás zeptat, paní ministryně, nezanedbala jste změny ve třetím pilíři vy, když jste byla ministryně financí mezi roky 2017 a 2021? Nezanedbal změny ve třetím pilíři Andrej Babiš, když byl ministr financí mezi roky 2014 a 2017? Můžete mně, paní ministryně, odpovědět, proč ty změny ve třetím pilíři neudělali ministři za hnutí ANO, když měli 8 let Ministerstvo financí? Mě by to zajímalo stejně jako asi poplatníky a občany, kteří nás sledují.

Takže potom prosím pěkně jenom o jednu jinou věc. Buďte korektní a řekněte: ta chyba je moje, Babišova i vlády Petra Fialy. Pak by to bylo fér. A já jsem to v debatě v neděli s vámi řekl, že to byla chyba nás všech, kteří jsme byli v různých typech koaličních vlád za posledních 12 let. Ale považuju za vrchol pokrytectví, a fakt vás nemám ambici mistrovat, ale fakt považuju za vrchol pokrytectví tady přijít, za dobu, kdy vy jste byla už 5 let ministryně financí, a teď říkat, já tady zachráním třetí pilíř. Do prkýnka, co jste dělala ty čtyři roky předtím? Paní ministryně, co jste dělala? Neměla jste ani jeden jediný pokus, s kterým byste tady přišla a řekla jste, já jsem chtěla jako Alena Schillerová v roce 2018, 2019 změnit podmínky třetího pilíře. Ani jednou! Paní ministryně, ani jednou jste tady nebyla!

Já bych byl rád, abyste na to reagovala, abyste řekla, proč jste tady nepřišla s tím návrhem. Tak potom jenom prosím, nedělejte tuhle rétoriku, nevozte se po vládě Petra Fialy, po Zbyňkovi Stanjurovi, protože vy jste neudělala vůbec nic jiného, vůbec nic výjimečného, vůbec nic navíc než váš předchůdce! Děkuju za pozornost. (Potlesk opozičních poslanců.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za vystoupení. Nevidím žádnou faktickou, nevidím nikoho přihlášeného, rozhlížím se i za roh, takže končím rozpravu. Závěrečná slova. Pan senátor, paní ministryně, pokud je zájem tedy. Je zájem. Dobře.

 

Senátor Ondřej Lochman: Děkuji. Za mě jenom krátce shrnutí i pro ty, kteří tady nebyli. Nebojte, nebude to dlouhé. Vím, že třetí třetina se blíží. Velmi zkráceně pouze. Senát zamítl tento zákon a vrací vám ho ne kvůli tomu, že by byl proti živnostníkům, ale protože kritizuje trend neustálého výpadku ve státním rozpočtu. Senát může pouze radit. Je na vás, jak s tím naložíte. (Poznámky ministra Červeného.) Pane ministře, prostřednictvím předsedajícího, já už jsem slyšel mnoho těch pokřiků, co jste tu říkal, pane ministře Červený, a když jsem tu byl tak před rokem a půl, tak taky tady byla divoká atmosféra. Ale to, co jsem zažil zatím z vašich úst, je velmi zvláštní. Víte, demokracie, jsem si zvykl, že není ani rychlá, ani levná, ale my zastupujeme lidi a my se za ně chceme vyjádřit. Byl bych rád, kdybyste respektoval jak jednotlivého senátora, tak Senát. Děkuji. (Potlesk zprava.)

A jak jsem řekl, nebude to dlouhé, nebojte na třetí třetinu to ještě stihnete. Chtěl bych tedy říci, že pouze můžeme radit a že tento zákon, který jste zaslali, tak živnostníkům dává 700 korun měsíčně zhruba. Současně na důchody se dá očekávat, že budou mít o 1 500 méně. To zaznělo na plénu a bylo to potvrzeno zástupci Ministerstva financí. Ty peníze, protože stát nemá, tak si na ně musí půjčit 5 procenty. Znamená to, že k těm 3 miliardám připočtěte 150 milionů navíc každý rok.

Co se týká těch jednotlivých dalších argumentů, ty už nebudu opakovat, ty tu zazněly. Není to rozhodně souboj mezi tím, jestli chceme víc preferovat živnostníky, nebo zaměstnance. Jsou to jiné způsoby výdělku a nemůžeme to porovnávat.

Na závěr bych chtěl říci, že ten trend zadlužování je prostě takový, že Senát, pokud nám budete posílat tyto zákony, které budou neustále přinášet výpadky státního rozpočtu, tak je bude vracet. Paní ministryně pravděpodobně, já můžu mluvit za senátory, s kterými často mluvím, paní ministryně říká, že Senát všechny zákony vrací. Není tomu tak, nejsou to rozhodně všechny, ale pokud to budou zákony, které přinášejí další a další zadlužování, bez toho abyste řekli, kde něco škrtnete, tak je pravděpodobné, že se tu budeme vídat často. Pokud tento zákon projde, samozřejmě Senát může pouze radit, případně přijdeme s radou i příště. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuju panu senátorovi. Paní ministryně má zájem o závěrečné slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Velmi krátké. Děkuji většině z vás za korektní debatu. Děkuji za to, že podpoříte, pochopila jsem, že nás bude víc než jenom vládní koalice, takže za to předem děkuji. Myslím si, že to živnostníci ocení. A s návrhem na zatraktivnění třetího pilíře přijdu záhy a moc se těším na debatu. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. V této chvíli přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 3 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, to jest k přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslanců. Poprosím o nastavení – už to nastaveno je.

V této chvíli vás odhlásím všechny, přihlašte se svými identifikačními kartami, a je správně nastaven potřebný počet hlasů, který je 101.

 

Přednesu návrh usnesení: „Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 11/7.“

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 56, přihlášeno 158 poslanců, pro 118, proti nikdo.

 

Návrh zákona byl přijat ve sněmovní verzi (Potlesk.), a tím tento bod končím.

 

Podle programu v této chvíli máme bod

Aktualizováno 30. 5. 2026 v 14:06.