Autorizováno.
(10.00 hodin)
(pokračuje Zdeněk Hřib)
Další rozdíl mezi námi dvěma je například v tom, že já zvládnu vyplnit své majetkové přiznání, zatímco vy to nějak nezvládáte, protože vám tam jaksi uniklo údajně nějakých půl milionu korun nebo co, takže vy nedokážete ani respektovat zákony této země. Potom samozřejmě se lišíme v tom, že já nemusím být vděčný žádnému šéfíkovi za to, že mě někde drží, protože naši politici jsou svéprávné osoby, a ne podržtašky, které jsou dosazeny na ministerstva k tomu, aby tam přehazovali erární peníze do kapes Andreje Babiše, to je samozřejmě další rozdíl. A asi poslední rozdíl je ten, že v momentě, kdy u nás by se objevil nějaký problém, že by se stala nějaká chyba, tak bychom pochopitelně s tím něco dělali a nedělali z toho cirkus a hysterické vystoupení, kde budeme tady dělat z toho doják se slzičkami a říkat, jaký jsme měli těžký život, zatímco potom se ukáže, že jste létala na exotické dovolené. To je asi tak zhruba stručně výčet těch rozdílů mezi námi, paní ministryně, a přesto bych ale byl rád, kdybyste na mě nepokřikovala v rámci toho, když tady mluvím.
Každopádně pojďme dál. Bod 6, to je neméně důležitý bod, to je o nekompromisním boji proti spekulacím s byty a také regulaci krátkodobého ubytování typu airbnb. Ty byty totiž mají sloužit k bydlení, k bydlení mají sloužit, nikoliv jako anonymní investiční nástroje pro ukládání peněz, ať už zahraničních fondů, anebo jako nelegální hotely v centrech měst. Tady dřív byl takový narativ, že to je přece trh, to se musí nechat fungovat. Jenomže ono kromě toho, že to zdražuje bydlení pro mladé, tak ono to samozřejmě také poškozuje život starousedlíků, protože jednak jde o nelegální konkurenci vůči existujícím hotelům, které musí plnit třeba ty hygienické nebo protipožární předpisy. To jsou záležitosti, které vytvářejí vlastně neférovou konkurenci. Druhá věc je, že ti lidé, co si koupili třeba historicky byt v tom domě, samozřejmě nečekali, že společná chodba, ze které oni vlastní určitý podíl, že bude sloužit jako koridor pro přístup k hotelovému pokoji, takže samozřejmě očekávali, že se na té chodbě bude dít něco, a ono se tam teď děje něco jiného, protože je využívána jiným způsobem, což samozřejmě přímo ovlivňuje užívání jejich majetku, nejenom toho bytu, ale i společné chodby, ve které, jak jsem zmiňoval, vlastní ten podíl.
Pochopitelně je tady ještě další aspekt a to je ten overturismus, paní ministryně, což je mimochodem také věc, kterou vy byste měla řešit z pozice ministryně pro místní rozvoj, protože některé lokality jsou prostě likvidovány přemírou turistů, a důvod, proč tam je ta přemíra turistů – to byste nevěřila, paní ministryně – je ten, že oni se tam můžou ubytovat, protože dokud města měla počet hotelů limitovaný územním plánem, nebylo možné, aby tady fungovalo 10 000 dalších pokojů různě rozesetých po městě v nějakém kvazilegálním režimu, tak pochopitelně to do jisté míry i omezovalo počet turistů, který v tom městě nějakým způsobem funguje. To znamená, že nedocházelo k přehlcení historických center, těch lokalit, a to nemluvím teď jenom o Praze, mluvím i o dalších turistických lokalitách, například v Českém Krumlově a podobně.
To znamená, tohle všechno dohromady likviduje ta města jako taková, likviduje motory ekonomického růstu každé civilizované země. To znamená, naše kroky směřovaly k tomu, aby samosprávy dostaly do rukou efektivní legislativní nástroje pro regulaci platforem krátkodobého ubytování, které prostě vyčerpávají bytový fond, vyhánějí stálé obyvatele z historických center, způsobují růst cen nájmů pro běžné občany, a my zároveň prosazujeme opatření, která znevýhodní dlouhodobé držení prázdných, spekulativních bytů, aby byli majitelé motivováni je nabídnout na trh k běžnému pronájmu, protože jak jsem zmiňoval, byt, který je prázdný, obci žádné peníze nepřinese. A to je ten zásadní problém, protože potom obec prostě nemá peníze na rozvoj bydlení a také na rozvoj infrastruktury.
Takže další část svého projevu bych chtěl věnovat tomu, co chceme prosadit v nejbližší budoucnosti, protože my máme plán, akční plán pro řešení krize dostupného bydlení. Ten tedy stojí na třech principech. My chceme stavět rychleji, levněji a chceme stavět tam, kde trh selhává. A nyní mi dovolte představit základní pilíře našeho plánu, tedy, jak má vypadat komplexní a moderní bytová politika, a ty body – je to deset bodů – se prolínají vším, co v této oblasti děláme, co jsme už udělali, co prosazujeme. Ten akční plán dostupného bydlení i s tím, co jsem zmiňoval, že už jsme udělali, to všechno najdete na našem novém specializovaném webu Bydleni.pirati.cz. Takže ten akční plán má deset bodů.
Bod číslo 1: Peníze obcím za výstavbu. To je věc, která řeší ten základní problém, který já jsem tady zmiňoval. To znamená, že obce prostě teď nejsou motivovány k tomu, aby se stavělo, protože jak jsem zmiňoval, to přináší jenom náklady na infrastrukturu, investiční i provozní. Jsou to prostě pro obec jenom další náklady a to je problém. Takže my říkáme, musíme to vyřešit. Pochopitelně chápeme, že kdybychom otevřeli debatu o změně RUD, tak to bude apokalypsa, to jsme tady párkrát měli. Spousta lidí nechápe, že se krajský RUD musí řešit dohromady s tím obecním, že to je komplexní problém, že to je celé provázané a tak dále. Ještě jsme tady úplně řekl bych nenavnímali to, že RUD by měl mít nějaký motivační prvek. My jsme motivovali lidi k tomu, že skutečně tady budou obce investovat do inovací, to znamená třeba také investice do školství mimochodem, do vzdělávání, aby tady vznikaly highseller jobs a podobně. Takže to ne, to je naprosto jasné, že by zcela přesahovalo rámec debaty o bydlení, ale něco s tím je nutné udělat, prostě aby obce byly motivované tu výstavbu podpořit, aby byly motivované upravit své územní plány, které musí umožnit větší výstavbu. Takže my navrhujeme, aby obec automaticky získala 8 000 korun s DPH za každý nový metr čtvereční bytové plochy. To znamená, u průměrného bytu 70 metrů čtverečních to dělá nějakých 560 000 korun, což už jsou peníze, které mohou přispět tomu, že skutečně se ta infrastruktura v daném místě nějak zlepší. Je to také o tom, že v momentě, kdy chcete dosáhnout společenské dohody, o které jsem tady mluvil, paní ministryně, že základním předpokladem toho, že se bude víc stavět, potřebujete prostě víc pozemků pro bydlení v obcích, kde musí to lidi chtít, abyste měla více pozemků, že to je ten klíčový asset. Když neuděláte tuhle společenskou dohodu, nemáte pozemky, není kde stavět, nejsou byty. To je základní problém našeho stavebnictví v České republice. ***
