(pokračuje Jiří Barták)

4.
Návrh poslanců Radka Vondráčka, Andreje Babiše, Tomia Okamury, Petra Macinky, Marka Bendy, Taťány Malé, Radima Fialy a Borise Šťastného na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 72/ – druhé čtení

Prosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele poslanec Radek Vondráček. Zároveň bych poprosil, vážené kolegyně a kolegové, abychom opět zklidnili své hlasy a mohli se věnovat dalšímu materiálu dnešní schůze. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Radek Vondráček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem v průběhu předchozího bodu už úplně zapomněl, co jsem vám chtěl říct k jednacímu řádu. Na druhou stranu, nevím, co jsem vám za uplynulých deset let o jednacím řádu neřekl, protože jsme s tím strávili už hodně času.

Tisk projednal ústavně-právní výbor. O detailech určitě bude mluvit paní zpravodajka. Já chci poděkovat za tu konstruktivní debatu, co jsme měli. A chtěl bych říct, že existuje určitý náznak respektu mezi opozicí a koalicí, nějaká křehká dohoda, velmi křehká, že bychom se snad mohli na nějakých základních parametrech shodnout a tento tisk, který znamená největší změnu jednacího řádu za 30 let, prohlasovat.

Já bych se v rámci svého úvodního slova ve druhém čtení jen krátce zastavil právě u třech pozměňovacích návrhů, které jsme projednali a kde jsme našli nějaký konsenzus, které předložily nakonec skupiny nebo skupina poslanců, která se skládá ze zástupců všech poslaneckých klubů. K té dohodě došlo až po projednání na ústavně-právním výboru, proto ty pozměňovací návrhy nejsou součástí usnesení výboru. Přesto na nich panuje shoda. Když se podíváte na to, kdo je předkládá, byť jsou tedy načteny mnou a jsou vedeny pod mým jménem.

Za prvé jsme se dohodli na tom, že faktické poznámky zůstanou prakticky v původní podobě s tím, že se tam objeví věta: poslanec se může v rozpravě přihlásit k faktické poznámce, která se týká projednávané věci a kterou reaguje na obsah vystoupení jiného řečníka. Tím pádem, že by i faktická poznámka měla aspoň v obecných parametrech souviset s tou věcí, která se projednává. Protože to, že si tady pan Hřib připadá jako na pražském magistrátu, to mi nevadí. Ale že si tady tak připadáme už i my všichni ostatní, to už mi vadí. Budu tedy rád, když se napříště budeme v těch jednotlivých bodech bavit opravdu o tom, co se projednává, a ne o tom, co trápí Pražany. Děkuju. Tak to je první pozměňovací návrh – velmi důležitý. (Velký hluk v sále.)

Místopředseda PSP Jiří Barták: Jenom pardon, než budete pokračovat, opravdu, jak je nás tady méně, tak se jakýkoliv hovor nese celým sálem. Děkuji za klid v sále.

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Teď nevím, co jsem chtěl říct. Takže jenom jsem chtěl říct, že jsme se na tom dohodli, na těch faktických poznámkách. Ten vývoj byl takový, že napřed měly být faktické poznámky striktně omezeny svým počtem, následně jsme ustoupili opozici s tím, že faktické poznámky mohly být fakultativně omezeny co do počtu hlasováním Poslanecké sněmovny, a následně došlo ještě k dalšímu posunu, úplně zásadnímu si myslím, ty faktické poznámky zůstávají v podobě, jak jste zvyklí, s tím, že by díky té formulační úpravě, té přesnější formulaci měl být ten řečník také veden k věci.

Další pozměňovací návrh, který je nesmírně důležitý, tak je opět pozměňovací návrh skupiny poslanců ze všech poslaneckých klubů. A já bych tady chtěl zdůraznit, že jako první, na prvním místě ten pozměňovací návrh podepsal předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. My jsme tady strávili možná několik hodin, když to sečteme, debatou nad tím, že privilegované přednostní právo by nemělo náležet předsedovi Poslanecké sněmovny. Zazněly tu argumenty pro i proti. Ale abychom udrželi nějakou dohodu, tak pan předseda sám navrhl, souhlasí s tím, že přednostní právo předsedy Poslanecké sněmovny, protože není tedy uveden v ústavě, bude omezené tak jako řečnické, jako přednostní práva jiných poslanců nadaných přednostním právem, kteří ale nejsou uvedeni v ústavě.

Konečně je to třetí pozměňovací návrh, který už je spíše technického charakteru, aby se v těch zvláštních řízeních, která probíhají například za stavu legislativní nouze, aby se ty změny, které jsme si odsouhlasili víceméně na té pracovní skupině, co se týče pozměněného průběhu rozpravy, aby se propsaly i do těchto zvláštních forem řízení, to je tuším § 109, § 99, ať tady nemluvím zavádějícím způsobem.

Debata byla samozřejmě mnohem širší. Já nechci zdržovat, je 20.25. Děkuji všem za vstřícnost a děkuji za vstřícnou, rozumnou, konstruktivní debatu nad jednacím řádem. Uvědomuju si, že pro nás je tento zákon možná násobně důležitější než ten každoroční, třeba státní rozpočet. Pro mě je zákon roku tady tenhle zákon, protože už jsem na něm opravdu strávil minimálně deset let svého života. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu poslanci Radku Vondráčkovi za navrhovatele. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu, dále byl tisk přikázán výboru pro mediální záležitosti a petičnímu výboru. Iniciativně tento návrh projednala také stálá komise Poslanecké sněmovny pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury. Usnesení výborů a stálé komise byla doručena jako sněmovní tisky 72/2 až 72/6. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka ústavně-právního výboru poslankyně Renata Vesecká, informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila.

Poslankyně Renata Vesecká: Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já budu poměrně stručná, protože už zde některé informace zazněly, takže si dovolím pouze sdělit, že ústavně-právní výbor jakožto tedy garanční, projednal sněmovní tisk číslo 72 na své 5. schůzi dne 1. dubna letošního roku a nepřijal k němu žádné pozměňovací návrhy, které předložili jednotliví poslanci na tomto výboru. (Velký hluk v sále.)

Pokud se týká těchto předložených návrhů, tak já si dovolím opravdu jenom velice stručně poukázat bez toho, abych uváděla, kým byly předkládány, tak velice stručně si dovolím odkázat na to, s jakým obsahem byly předkládány. Především se jednalo o návrh na zrušení...

Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, že vás ruším. Prosím, pokud si potřebujete cokoliv vyřídit, prosím mimo tento prostor Sněmovny. Opravdu se tady každý hovor strašně rozléhá. Děkuji.

Poslankyně Renata Vesecká: Děkuji. Takže se jednalo o návrh na zrušení navrženého omezení faktických poznámek. Jednalo se o návrh na zrušení neomezeného přednostního práva Poslanecké sněmovny. Jednalo se o zavádění institutu otázky na člena vlády. Jednalo se o úpravu ústních interpelací a zavedení sankcí za neopakovanou neúčast. A dále potom se jednalo o zpřesnění oprávnění poslanců vystupovat s přednostními právy, a to i v mimořádném režimu.

Znovu říkám tedy, že ani jeden z pozměňovacích návrhů nebyl v rámci ústavně-právního výboru přijat.

A na závěr jednání ústavně-právní výbor přijal usnesení číslo 23, které si tímto dovolím uvést.

„Ústavně-právní výbor doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila ve znění předloženém poslanci Vondráčkem, Babišem, Okamurou, Macinkou, Bendou, Malou, Fialou a Šťastným. Tolik za prvé. Za druhé, ústavně-právní výbor pověřuje předsedkyni výboru, aby toto usnesení předložila předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu. A za třetí zmocňuje zpravodajku výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podala zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu na schůzi ústavně-právního výboru.“ Tolik tedy za mne coby zpravodaje.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji nyní prosím, aby se postupně ujaly slova zpravodaj výboru pro mediální záležitosti poslanec Ondřej Babka, potom zpravodaj petičního výboru poslanec Jan Hrnčíř a bude následovat zpravodaj stálé komise Poslanecké sněmovny pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury poslanec Libor Vondráček, aby nás informovali o projednání návrhu ve výborech a stálé komisi a případné pozměňovací návrhy odůvodnili. Tedy pane poslanče Babko, máte slovo.

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji vám za slovo pane místopředsedo. Možná vás kolegyně, kolegové některé překvapilo, že tento tisk projednal výbor pro mediální záležitosti. Nicméně jedná se o snad úspěšné završení toho pokusu rozšíření mediální agendy tehdejšího volebního výboru, který vlastně byl zřizován a dodneška je zřizován jednacím řádem Poslanecké sněmovny. Víte, že na začátku nebo nedávno došlo k přejmenování volebního výboru na výbor pro mediální záležitosti a v tomto volebním období se tedy povedlo převést agendu kultury, která dříve spadala pod náš velký školský výbor, právě pod výbor pro mediální záležitosti.

Aby nedocházelo k matení a aby došlo k upřesnění toho, čím se náš výbor zabývá, tak je třeba upravit jednací řád Sněmovny právě proto, že náš výbor je zřizován hlavně tedy kvůli volbám mediálních rad. Nicméně nově tedy máme v gesci právě i kulturu, a proto náš výbor pro mediální záležitosti přijal na své 6. schůzi pozměňovací návrh výboru, kdy navrhujeme, aby náš výbor byl přejmenován na výbor pro média a kulturu.

Já vás nyní seznámím s naším usnesením, tedy s 38. usnesením z výboru pro mediální záležitosti ze 6. schůze ze dne 19. března k návrhu již zmíněných poslanců ke sněmovnímu tisku 72. „Výbor pro mediální záležitosti Poslanecké sněmovny po vyslechnutí úvodního slova zástupce předkladatelů poslance Roberta Stržínka, zpravodajské zprávě poslance Ondřeje Babky a po rozpravě za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby návrh schválila. Za druhé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby přijala k tomuto návrhu zákona tyto změny a doplňky: 1. V čl. 1 bodech 1 až 4 se slova výbor pro kulturu a mediální záležitosti nahrazují slovy výbor pro média kulturu. 2. V čl. 1 bodech 2 a 3 se slova výbor pro kulturu a mediální záležitosti nahrazují slovy výbor pro média kulturu. 3. V čl. 1 bodě 3 se v § 46a odst. 1 se slova „záležitostmi kultury a médií“ nahrazují slovy „záležitostmi médií a kultury“. Za třetí, pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Za čtvrté zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Sněmovny Parlamentu ČR podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona na schůzi výboru pro mediální záležitosti. A za páté zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy.“

To znamená, my jsme přijali výborový pozměňovací návrh, který upřesňuje to, jakým způsobem by se nově měl mediální výbor jmenovat, protože v původním návrhu předkladatelů tedy bylo výbor pro kulturu a mediální záležitosti. My navrhujeme, aby se výbor jmenoval výbor pro média a kulturu. Děkuju.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak jdeme dál. Dalším je zpravodaj petičního výboru poslanec Jan Hrnčíř. Máte slovo.

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Já sem přicházím s něčím podobným jako kolega Babka. My taky v rámci projednávání jednacího řádu chceme změnit název petičního výboru. Přece jenom hlavní agendou petičního výboru je lidskoprávní agenda. Jsou to kapitoly lidskoprávní rad Úřadu vlády, je to Kancelář veřejného ochránce práv, ochrance práv dětí, Úřadu pro ochranu osobních údajů a tak dále. To znamená, vnímáme petice jako jeden z nástrojů prosazování lidských práv.

Takže i po konzultacích v rámci sněmovní legislativy jsme dospěli v závěru, že bychom se měli přejmenovat na výbor pro lidská práva a petice. Lépe to bude odrážet tu náplň toho výboru a i ten název koresponduje více s názvem třeba toho obdobného výboru v Senátu, ale i v celé řadě dalších třeba států Evropské unie.

Takže já bych si s dovolením tady načetl usnesení z naší 6. schůze ze dne 31. března 2026. „Petiční výbor po vyslechnutí úvodního slova zástupkyně předkladatelů poslankyně Renaty Oulehlové, zpravodajské zprávě poslance Jana Hrnčíře a po rozpravě za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby návrh schválila. Za druhé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby přijala k tomuto návrhu zákona tyto změny a doplňky. V zásadě se jedná o to, že se petiční výbor nahrazuje slovy výbor pro lidská práva a petice. Za třetí pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. A za čtvrté zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona na schůzi petičního výboru. Za páté zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy.“ Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Za stálou komisi Poslanecké sněmovny pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury přednese informaci o projednání návrhu paní poslankyně Renata Vesecká.

Poslankyně Renata Vesecká: Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, za stálou komisi pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury, mohu uvést, že za prvé tato komise doporučuje Poslanecké sněmovně tisk 72 projednat a schválit v předloženém znění. A za druhé pověřuje člena komise, aby na schůzi Poslanecké sněmovny přednesl stanovisko komise. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Tímto se můžeme přesunout k dalšímu bodu kterým je obecná rozprava. Já otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásila s přednostním právem se stanoviskem klubu a je tím pádem i pověřena předsedkyní klubu Barbora Urbanová. Máte slovo.

Poslankyně Barbora Urbanová: Dobrý den, kolegyně, kolegové. Já jsem přihlášená, jak tady padlo, se stanoviskem klubu Starostů a nezávislých. My jsme od začátku jednací řád a jeho změnu podpořit chtěli. To říkám na začátek tohoto čtení. Jsme v půlce legislativního procesu. Dneska máme načítat pozměňovací návrhy a hlásit se k nim.

Jenom pro začátek já shrnu celou celý ten kontext té debaty. Pro mě jako poslankyni, která v minulém volební období tady byla nová, se jednací řád nestal zákonem roku jako tady pro pana kolegu Vondráčka, nicméně se pro mě stal takovým symbolem toho, jak tady ta politika a jak naše práce probíhala. A dlouhodobě jsem nesouhlasila, zejména na konci volebního období jsem nesouhlasila s tím, že jsme jednací řád jako naše vládní většina nezměnili.

Tady já musím poznamenat, proč jsme ho nezměnili. Naše opozice tehdy říkala, že pokud to uděláme, tak nám vyobstruuje Sněmovnu. My jsme se prostě rozhodli a tak to v politice bývá, vy se vždycky musíte nějakým způsobem rozhodnout. My jsme se rozhodli, že nám to za to nestojí. Nebudu říkat, jak to hodnotím, jestli to byla chyba nebo ne. Já si myslím, že každý se v každý moment rozhoduje podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a prostě tak, jak mu to v tu chvíli připadá správné.

Nicméně i v naší vládní koalici potom existovala jistá skupina poslanců a poslankyň, kteří kritizovali to, jakým způsobem tady jednání Poslanecké sněmovny probíhají, že jsou moc dlouhá, neefektivní a tak dále. To už jsme si tady několikrát říkali a opakovali. A proto jsme podali tenkrát v takové nadstranické spolupráci návrh na novelu jednacího řádu.

A já jsem tady poslední z té skupiny poslankyň tenkrát, které to předkládaly. Začalo nám nové volební období a přišel návrh dnešní vládní koalice, vládní většiny a tady musím férově říct, že nastalo to, co se u některých jiných bodů bohužel neděje, a my to samozřejmě musíme kritizovat proto, abychom tu práci dělali dobře, ale nastalo to u jednacího řádu a byli jsme pozváni na nějaké jednání nad tím, jak by ten jednací řád měl za nás vypadat. Dokonce to v jednu chvíli vypadalo, že bychom ten jednací řád, tu novelu podpořili.

Já jsem tenkrát měla to štěstí, že jsem si v našem klubu projednala naše stanovisko, a pro nás v tu chvíli bylo velmi důležité, abychom skutečně nebyli pokrytečtí a abychom to, co jsme reprezentovali v minulém volebním období, prosazovali i v tomto, protože prostě, byť se změnila naše role, byť najednou jsme součástí spíše té sněmovní menšiny, tak je pro nás důležité to, jakým způsobem vypadá jednání Poslanecké sněmovny navenek, co vlastně tady projednáváme, jak to působí na lidi, jestli mají pocit, že je slyšíme, jestli mají pocit, že projednáváme věci, které dávají hlavu a patu, a s tím se trošku i podoba našeho jednání samozřejmě pojí, protože ve chvíli, kdy je možné – a samozřejmě já si to tady neodpustím – ve chvíli, kdy je možné se ráno přihlásit a být tady 11 hodin naprosto neomezeně, tak zřejmě tu základní funkci, to znamená to, jestli dobře vysvětlujeme, proč se to vlastně vůbec stalo, úplně neplníme.

Takže naše stanovisko na začátku jako Starostů a nezávislých bylo, že všeobecně tu změnu chceme, ale v tu chvíli jsme zcela logicky trvali na tom, aby ta změna byla úplně stejná jako to, co jsme prosazovali v tom minulém volebním období. Myslím si, že každému, kdo trošku přemýšlí o politice, bylo jasné z jakého důvodu, protože prostě chceme tu změnu tak, jak jsme ji chtěli tehdy.

A to znamenalo, že jsme se pokusili na těch našich jednáních vyjednávat právě ty dvě věci, u kterých nám právě teď vládní koalice, já budu férová, ustupuje a já z toho mám radost. Myslím si, že to je velmi dobře. Byly to dvě věci. První z nich byla ta možnost omezit počet faktických poznámek a druhá z nich bylo to neomezené právo pro předsedu Poslanecké sněmovny, což nám vlastně nepřipadalo ani tak fakticky špatně, spíše nesystémové, ano? On předseda Poslanecké sněmovny Poslaneckou sněmovnu z podstaty obstruovat asi nebude.

Takže my jsme do jednání dál vstupovali s těmito dvěma věcmi. Já jsem i ve spolupráci s ostatními kolegy z opozice připravila jeden z pozměňovacích návrhů, a protože jsem členka ústavně-právního výboru, tak jsme s těmi pozměňovacími návrhy přišli na jednání ústavně-právního výboru a moc jsme stáli o to, aby vzhledem k tomu konstruktivnímu jednání došlo k něčemu, co někomu, kdo to teďka poslouchá zvenčí, připadá jako možná nedůležité a nudné, ale pro nás je to velmi důležité, to je prohlasování toho pozměňovacího návrhu do usnesení ústavně-právního výboru. Říká se tomu tady trošku lidově takzvaný výborový pozměňovací návrh, který vlastně už většinu toho ústavně-právního výboru nebo jakéhokoliv jiného výboru získal před druhým čtením. K tomu bohužel nedošlo. Já jsem tenkrát na tom jednání říkala, že si myslím, že to je chyba, že to pro nás je nějaké znamení, že to jednání už konstruktivní tak není, ale naštěstí jsme tady teďka v momentě druhého čtení, kdy pozměňovací návrhy, tak jak my jsme si představili, už existují, byly sepsány ze strany vládní koalice. My jsme tam připodepsáni a myslím si, že ještě dohoda možná je.

Protože jsme tak stáli o ty dvě věci, o kterých jsem mluvila, tak jsem nenačítala už na to jednání výboru ostatní pozměňovací návrhy, které tady krátce představím. Jsou to takové věci, já tomu pracovně říkám takové maličkosti, které nám skutečně mohou trošku trošku vylepšit život, zejména na začátku volebního období, kdy se ustanovuje Poslanecká sněmovna.

Jeden z nich je třeba taková zajímavost, na kterou jsme přišli ve chvíli, kdy už byl ustanoven počet členů nějakého výboru, nicméně ten počet členů nebyl naplněn, protože ti lidé, kteří do těch výborů měli přijít, byli ještě v nějaké exekutivní roli, ministři, to znamená, ještě tam nebyli navoleni. V tu chvíli vám ten jeden člen chybí, ale počítáte s maximálním počtem, tak jak to schválila Poslanecká sněmovna, a třeba ve chvíli, kdy potom potřebujete to jednání výboru svolat mimořádně, to znamená takzvaně na podpisy, tak vám samozřejmě ten jeden člověk chybí, což – a tady budu naprosto férová a upřímná – samozřejmě to ubližuje té opozici, která v tu chvíli ten jeden hlas z té bývalé vlády nemá. Tento pozměňovací návrh připravil můj kolega z bezpečnostního výboru Jakub Krainer, který se s touto situací setkal.

Další věc, kterou kterou tam předkládáme mezi pozměňovacími návrhy, je takzvaná naléhavá záležitost. Detailněji by vám to tady představil můj kolega, který zase vymyslel tuhle věc, poslanec Matěj Hlavatý. Je to v podstatě systém, v jakém se nemusíme překvapovat a nemusíme si svolávat mimořádné schůze v mimořádných situacích, ale třeba když Donald Trump udělá to, co udělal dvacátého tuším sedmého, v noci z dvacátého sedmého a na dvacátého osmého února v Íránu, tak Poslanecká sněmovna může relativně rychle svolat nějaký bod, v rámci kterého tu naléhavou záležitost, jak jsme to nazvali, může probrat.

Další pozměňovací návrh, který jsme tam představili, je takové zpřesnění toho, co my si tady občas děláme, občas nám to nejde a je to oslovování prostřednictvím předsedajícího nebo předsedající. Je v tom trošku zmatek, jestli to je vyžadováno i ze strany členů vlády, nebo pouze poslanců na členy vlády nebo na poslance. Takže jsme připravovali i tento pozměňovací návrh.

Pro mě poměrně důležitý pozměňovací návrh byl ten, který řeší situaci, která tady vzniká dlouhodobě. Není to novinka a nebyla to novinka, není to novinka s touhle vládou, nebyla to novinka s naší vládou, a to jsou situace, kdy asi všichni tady cítíme, že by některé funkce v Poslanecké sněmovně měly náležet vlastně poslaneckým klubům a jejich zástupcům podle takzvaného poměrného zastoupení, tedy podle toho, jak velký výsledek měly ve volbách, ale bohužel historicky k tomu nedocházelo. A vy víte a já jsem tady několikrát vystupovala na toto téma, že jsem se vždycky snažila být férová, není to nová situace teď, nebyla to nová situace minulé volební období. Já jsem pátrala do minulosti. Pokud já vím, tak poprvé zásadně se to stalo v roce 2013, že některý náš bývalý kolega nebyl někam zvolen. Já chápu, nemůže nikdy nikoho donutit, aby volili proti svému vědomí a svědomí v tajné volbě, nicméně přicházím s takovou větičkou do jednacího řádu, která by měla vytvořit takovou situaci od nuly, ano? Já tomu říkám bod nula. Pojďme si s novým jednacím řádem nastavit tu kulturu jinak a třeba si navzájem tady slíbit, ne vždycky nám to vyjde a ne vždycky to navzájem dodržíme, ale třeba si zkusme navzájem slíbit, že pro příští volební období budeme vůči sobě možná trošku kolegiálnější, než se to stalo teďka. Ale přestaňme si to vyčítat, nebudeme koukat do minulosti, můžeme si to nastavit do budoucna. Je to jedna z věcí, u které já si myslím, že by nám to tady opravdu mohlo pomoct, abychom si ty křivdy nepáchli dál a dál.

Další pozměňovací návrh, který tam předkládáme, připravil ho kolega Berki. Vy možná víte, kdo jste tady delší dobu nebo více volebních období, že on tady vystupuje vždycky s tím, jestli využíváme faktickou správně, nebo nevyužíváme. Vím, že to kolega Vondráček vlastně dal i do svého pozměňovacího návrhu, ale těším se na tu debatu, která nás čeká na ústavně-právním výboru nad jednotlivými pozměňovacími návrhy. Třeba jsme někdo přišel s nějakou formulací nebo nápadem, který se bude tomu druhému nebo té druhé straně zdát racionální a nebo třeba zajímavá.

To jsou všechny naše pozměňovací návrhy, které jsme připravili. Já to skutečně nepoužívám jako bič na někoho a nebudu tady slibovat, ani vyhrožovat, že to nepodpoříme když. Spíš si myslím, že bychom opravdu se nad tím měli zamyslet, protože jednací řád, byť není za mě nejdůležitější zákon roku a rozhodně to není věc, kterou bychom se měli prezentovat před lidmi, pro které tady máme být především.

Je to zákon, který upravuje naše vzájemná pravidla a to, jakým způsobem se tady chováme, tak máme možná šanci pokračovat v konstruktivním jednání, v naší diplomacii – a jak jsem tady už dneska vyzývala několikrát, opravdu si sednout, projednat si to a zkusit si nastavit podmínky, jak nejlépe budeme umět, protože opravdu jde i o budoucnost, o to, jakým způsobem se tedy navzájem k sobě budeme chovat.

Závěrem mi dovolte říct, že já jsem hlavně na začátku zmiňovala to, že vlastně my jsme nezaujali takovéto stanovisko, které od nás se možná na první dobrou čekalo. To znamená, že budeme proti tomu, aby se vůbec něco měnilo, abychom sami sobě jako opozici neublížili, protože přece musíme mít právo obstruovat. Obstrukce je legitimní nástroj parlamentní debaty, nemůže se zneužívat, nemůže se vytvářet situace, kdy místo obstrukce spíš vytváříte nějakou destrukci, a my jsme si tak nějak slíbili – vlastně i kvůli nám a kvůli těm, pro které tu politiku děláme – že destrukci Parlamentu páchat rozhodně nebudeme. A myslím si, že nám občas vyčítáte zcela zbytečně, že že děláme něco, co doopravdy neděláme. Třeba u předešlého tisku se opravdu třeba za náš klub vyjadřovali jenom poslanci, kteří s tou oblastí mají něco dočinění, a rozhodně to nebylo tak, že by se přihlásil celý klub a strávili jsme tady odpoledne jako velice složitou, dlouhou debatou jenom kvůli tomu, že jsme vás nechtěli pustit dál. Ne, takhle to není, rozhodně to není u tohoto tisku. A já vám řeknu proč – protože o tom opravdu jednáme od začátku. A kdo jste členy ústavně-právního výboru, tak víte, že já tam otevřeně přede všemi veřejně vždycky říkám a cením, že ta jednání probíhají. A teďka vás trošičku vyzývám, aby probíhala i v jiných tématech.

To je za mě všechno, to je za klub Starostové a nezávislí. Budu se těšit. Doufám, že nám i některý z těch dnes připravených a představených pozměňováků třeba i projde, že vůči sobě budeme slušní, vstřícní a racionální i v dalších krocích legislativního procesu, který samozřejmě je dlouhý a náročný. Moc děkuji, mějte se krásně.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně.

Přečtu omluvy: od 20.15 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Martin Baxa, od 20 do 22 hodin z pracovních důvodů pan místopředseda Patrik Nacher a od 20.20 ze zdravotních důvodů paní poslankyně Marie Pošarová.

Nyní tedy pokračujeme v obecné rozpravě, do které máme přihlášeno 14 účastníků. Vysvětlím, jak budu postupovat, protože tady vidím málo lidí. Toho, koho přečtu, (a) nebude tady, posunu dozadu. Pokud by se stalo, že tady nebude ani podruhé, tak ho odmažu jako řečníka, což mu ovšem nebrání, pokud se sem dostaví, aby se znovu přihlásil. A nyní tedy první, kdo je přihlášený, tak je paní poslankyně Lucie... – (Poslanec Vondráček se hlásí o slovo: Faktická.) á, faktická poznámka. Je to tak? (Pobavení v sále.) Jak jsem se zhurta do toho pustil, faktická poznámka. Faktická poznámka, pan poslanec Radek Vondráček.

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Já budu krátký. (Otáčí se vpravo a gestikuluje.) Paní poslankyně, už můžete pomaličku vyjít.

Já jsem chtěl nejenom na základě podnětu své předřečnice říct, že opravuji své tvrzení: nejedná se o zákon roku (Smích zprava.), pro Poslaneckou sněmovnu je to zákon desetiletí. (Smích zprava.) Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Já už jsem se tak soustředil na ta jména, že mi faktická poznámka někam zmizla. Tak já prosím paní poslankyni Lucii Sedmihradskou.

Poslankyně Lucie Sedmihradská: Přeji všem pěkný večer. Ráda bych stručně odůvodnila pozměňovací návrh, který předkládáme společně s Barborou Urbanovou a Karlem Dvořákem... k tomuto návrhu samozřejmě. Tento návrh reaguje na zkušenosti z legislativního procesu, konkrétně na přetahovanou kolem státního rozpočtu na rok 2026, která ukázala na zásadní mezeru v současné úpravě. Jednací řád Poslanecké sněmovny v tuto chvíli v ustanoveních o schvalování státního rozpočtu neobsahuje žádný odkaz na rozpočtová pravidla nebo na zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. To oslabuje vymahatelnost stanovených výdajových rámců. V praxi se tento nedostatek projevuje především v prvním čtení návrhu zákona o státním rozpočtu podle § 102.

Pokud se Sněmovna rozhodne neschválit základní údaje rozpočtu a doporučí vládě jejich změnu, není při formulaci tohoto doporučení nijak vázána číselnými fiskálními pravidly, která upravují jiné zákony. Častá argumentace, že zákon o státním rozpočtu může stanovit odchylnou úpravu vůči jiným zákonům, vede k situaci, kdy parametry rozpočtu mohou být považovány za legitimní i tehdy, pokud ignorují zákonem dané limity.

Co se týká mého návrhu, tak první úprava se týká § 101 odst. 4, kde se nově vládě ukládá povinnost, aby k návrhu rozpočtu připojila explicitní informaci o souladu navržených výdajů s výdajovým rámcem a rozpočtovými pravidly. Jakékoliv odchylky od těchto rámců budou muset být v návrhu přímo odůvodněny, čímž se výrazně zvýší transparentnost a kontrola hned v počátku projednávání státního rozpočtu.

Klíčovým bodem změny je pak úprava v § 102 odst. 3, která stanoví, že doporučení Sněmovny k přepracování rozpočtu musí být v souladu s pravidly pro stanovení celkových výdajů a výdajovým rámcem podle zákonů upravujících rozpočtová pravidla a pravidla rozpočtové odpovědnosti.

Cílem našeho návrhu je zajistit, aby proces schvalování rozpočtu probíhal v pevných mantinelech fiskální disciplíny a aby parlamentní fáze projednávání neumožňovala obcházet zákonem stanovené výdajové rámce. K návrhu se pak přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. Dalším přihlášeným je pan poslanec Michal Zuna.

Poslanec Michal Zuna: Já moc děkuju za slovo, pane předsedající. Dobrý večer, dámy a pánové, pane ministře, dovolte mi, abych se také vyjádřil k některým pozměňovacím návrhům. Jenom na úvod, já bych se ještě vrátil k té debatě obecné o změně jednacího řádu. My od celého počátku toho jednání, tak za TOP 09 říkáme, že chceme mít konstruktivní přístup k projednání novely o jednacím řádu. Říkáme, že modernější jednací řád si tato Sněmovna zaslouží, ale jenom mi dovolte ještě se vrátit k tomu, co vlastně jako zvedlo tu poptávku v uvozovkách po novele jednacího řádu. Já to vnímám, protože jsem měl tu možnost tady být i minulé volební období, tak právě v období 2021, 2025 si myslím, že to bylo právě to, ve kterém se začal velmi, velmi intenzivně jednací řád různě ohýbat, a řekněme – někdy jednat až na hraně či za jeho hranou. Byly to ty obstrukční výstupy předsedů opozičních, bývalých opozičních stran, které tady byly již uvedeny, ať už to byly, výstupy, které měly sedm nebo jedenáct hodin – to je opravdu, myslím si, že pro běžného občana, který se na to dívá někde zvenku, zcela nepochopitelné. A je to právě i taková zajímavost, takový modus operandi, kdy v jednom volebním období vytvořím poptávku po změně jednacího řádu – a nechci říct účelově, ale zajímavě v následujícím, tak ji vlastně doručím a doručím ji v té podobě poměrně, řeknu, ostré, s určitým omezením řečnických práv. V tom návrhu tak právě byla i ta privilegovaná práva pro předsedu Sněmovny, jsou tam vlastně i ta výrazná omezení živé debaty. Jak už už tady zaznělo, my, když jsme v předchozím volebním období vůbec přemýšleli o změně jednacího řádu, v tom samém volebním období, tak právě tady zaznívala ta slova o tom, že se bývalí opoziční politici budou přivazovat tady k řečništi a že žádnou změnu jednacího řádu nedovolí. No a teď jsme o pár měsíců dále a máme tady návrh s okamžitou účinností, s účinností od patnáctého dne vyhlášení ve Sbírce.

(Vzhledem k nočnímu jednání Poslanecké sněmovny budou další stenoprotokoly přepsány v nejbližší možné době. Děkujeme za pochopení.)

Aktualizováno 14. 5. 2026 v 0:51.