(pokračuje Tomio Okamura)

6.
Návrh poslance Aleše Juchelky na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 152/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o dávce státní sociální pomoci, ve znění zákona č. 300/2025 Sb.
/sněmovní tisk 124/ – druhé čtení

 

Prosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele pan poslanec Igor Hendrych.

Prosím máte slovo.

 

Poslanec Igor Hendrych: Tak děkuji vám za slovo, vážený pane předsedo. Vážení členové vlády, dámy a pánové, jako jeden z předkladatelů vás poprosím o pozornost, abych mohl přednést úvodní slovo.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Prosím o klid v jednacím sále!

 

Poslanec Igor Hendrych: Takže děkuju. Dovolte mi připomenout podstatu návrhu, o kterém budeme jednat, který byl již blíže představen v prvním čtení. Cílem návrhu zákona je oddálení náběhu digitalizace a souvisejících změn ve způsobu administrace dávek, a to v oblasti řízení ve věcech dávek státní sociální podpory, ke kterému má podle platného znění zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře v souvislosti s jeho novelizací provedenou zákonem č. 152/2025 Sb. dojít k 1. červenci roku 2026.

Jde o změny, které dávají do souladu způsob administrace dávek, automatizované a digitální procesní úkony s procesy nastavenými právní úpravou nové dávky státní sociální pomoci, která byla přijata s účinností od 1. října 2025. Například se jedná o způsob podání žádosti prostřednictvím klientské zóny Jenda. Způsob doručování do této zóny, vedení spisu výhradně v elektronické podobě, nastavení procesních lhůt v návaznosti na digitální doručování a podobně.

Domníváme se spolupředkladateli, že sjednocení procesů, které budou podpořeny aplikačně prostřednictvím Jednotného informačního systému, přispěje k větší efektivitě celého řízení o nárocích na jednotlivé dávky a také zvýší komfort klientů těchto systémů. (Úpravy?) zákona o státní sociální podpoře, které by měly být podle platné legislativy účinné již k 1. červenci 2026, vyžadují masivní zásahy do stávajících aplikací dávky státní sociální podpory. A vzhledem k náběhu nové dávky státní sociální pomoci se stanovené datum náběhu těchto opatření k 1. červenci 2026 stalo bohužel nerealizovatelným. Základní účinnost zákona je navržena dnem následujícím po dni jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv s tím, že navrhovaný zákon musí nabýt účinnosti nejpozději tak, aby k navrženým posunům účinnosti v právní úpravě digitalizace státní sociální podpory došlo včas.

Výbor pro sociální politiku na své 7. schůzi dne 29. dubna 2026 doporučil Poslanecké sněmovně usnesením číslo 25 vyslovit s předkládaným návrhem zákona souhlas, byl to sněmovní tisk 124/2. I vzhledem k této skutečnosti a neprodlenému charakteru realizace předložených změn se na Vás obracím s prosbou, celou Poslaneckou sněmovnu, abyste podpořili tento návrh. Ještě avizuji, že budu navrhovat zkrácení lhůt k projednání mezi druhým a třetím čtením. Prozatím děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 124/2. Prosím, aby se ujala slova zpravodajka výboru pro sociální politiku poslankyně Renáta Oulehlová, informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Já vám děkuji, pane předsedo, za slovo. Srdečně vás všechny zdravím. A protože pan předkladatel podal vyčerpávající vysvětlení, já už bych si dovolila pouze dodat, že Poslanecká sněmovna přikázala projednávání garančnímu výboru, to je výboru pro sociální politiku, jež návrh projednal dne 29. dubna 2026 a vydal k němu doporučující usnesení. Na schůzi garančního výboru nebyly navrženy žádné pozměňovací návrhy. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášené poslance.

Přečtu tři omluvy: pan poslanec Jiří Horák bere zpět svou omluvu od 20 hodin z pracovních důvodů. Zároveň se pan poslanec Horák Jiří omlouvá od 20 hodin z osobních důvodů a pan poslanec Radek Koten od 21 hodin z pracovních důvodů.

A nyní vystoupí v obecné rozpravě pan poslanec Vítězslav Schrek a připraví se Olga Richterová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vítězslav Schrek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, pěkný podvečer. Vážené paní poslankyně, vážení poslanci a milé kolegyně, milí kolegové, na schůzi výboru pro sociální politiku ve středu v minulém týdnu jsme diskutovali o důvodech, proč jsme – jako poslanecký klub ODS spolu s klubem TOP 09 – nesouhlasili s projednáváním sněmovních tisků 124 a následným tiskem 125 ve zrychleném řízení a proč jsme nakonec po poměrně dlouhé a podrobné diskusi v našich klubech uplatnili námitku proti projednávání dle § 90 u obou těchto sněmovních tisků.

Rád bych, aby i tady na plénu Sněmovny stejně jako na půdě výboru zazněly argumenty, které v tuto chvíli jednoznačně ukazují, že to byl nejen zcela legitimní postup v souladu s jednacím řádem Sněmovny, ale také, že to byl krok v důsledku velmi prospěšný, který nejenže potvrdil, že řádné projednávání zákonů, případně jejich změn a široká diskuse o nich může předejít unáhleným rozhodnutím, které nezřídka a v časové tísni vedou k nedokonalým nebo dokonce chybným rozhodnutím, ale zároveň vytvoří dostatečný prostor pro doplnění či vylepšení projednávaných legislativních norem, což by se zrovna v případě alespoň jednoho z těchto projednávaných sněmovních tisků dnes, věřím, mohlo podařit. Nijak nevěštím tuto situaci, usuzuji samozřejmě z proběhnuvší diskuse mezi členy výboru, která byla věcná, konstruktivní, vzájemně inspirující, což je vždy zárukou toho, že pak mohou předložené pozměňovací návrhy nalézt dostatečnou, širokou politickou podporu při jejich posuzování na plénu Sněmovny.

Co však považuji za ještě důležitější a v podstatě zcela zásadní, je fakt, že se nám díky standardnímu projednávání podařilo nejen v politických kruzích, ale také s odborníky a pracovníky Ministerstva práce a sociálních věcí, na jejichž bedrech leží v tuto chvíli postupná implementace digitálních systémů, objasnit, jaké skutečné příčiny má návrh na jejich odložení, a to já považuji za prospěšné pro všechny zúčastněné strany, ať už koaliční, nebo opoziční. Ono totiž nestačí pouze akcentovat možné důsledky, které by mohly nastat, pokud se něco nestane, ale je třeba... (Odmlčí se pro hluk v sále a hledí vlevo do pléna.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Já vás požádám o klid. Prosím.

 

Poslanec Vítězslav Schrek: Děkuji, pane předsedající.

...ale je třeba detailně osvětlit příčiny nastalé situace a mít možnost se ptát a také dostávat kvalifikované odpovědi, ze kterých lze pak vyvodit odpovědné stanovisko. Pevně věřím, že jsme už v prvním čtení za všechny poslanecké kluby zcela zřetelně deklarovali, že širší obecné podstatě požadovaných změn v principu rozumíme, také, že si uvědomujeme, že v oblasti vyplácení sociálních dávek si nemůžeme dovolit experimentovat, protože nikdo z nás nechce dopustit situaci, kdy se modernizace státu stane příčinou kolapsu v servisu a ve službách, které stát svým občanům poskytuje. Nikdo z nás si rozhodně nepřeje, aby technická nepřipravenost dopadala na lidi, kteří mohou a často jsou v nějaké nepříznivé životní situaci, na seniory, osoby se zdravotním postižením, na samoživitele, na osoby pečující či na osoby na péči jiných závislé.

To ale zároveň neznamená, že se spokojíme pouze s obecnou formou zdůvodnění a že bychom snad byli ochotni jakkoli rezignovat na nastavené tempo schválené digitalizace dávkových systémů, a to i přestože si plně uvědomujeme, že samotné politické rozhodnutí ještě automaticky neznamená technickou a provozní připravenost a realizovatelnost takového systému. Z proběhnuvší diskuse s odborníky se zřetelně ukázalo, že schválením tří nových dávek skutečně došlo k významným zásahům do připraveného systému a že si to zjevně vyžaduje zohlednění dalších procesů, různých nových kontrolních kroků a dalších provazeb mezi jednotlivými systémy i nové testování předtím, než bude kompletní systém spuštěn. Naším cílem rozhodně nebylo věci a priori blokovat a zdržovat. Chtěli jsme je pochopit, rozumět jim a diskutovat o míře vlivu, které nové skutečnosti v podobě těch nových schválených dávek prodloužení jednotlivých termínů skutečně a realisticky vyžaduje.

Víme, že digitalizace státu je mimořádně složitý proces a že realita bývá často složitější než původní harmonogramy nebo politické ambice. Nechtěli jsme trvat na původních termínech za každou cenu a i naší snahou bylo umožnit bezpečnější a stabilnější náběh systému. Zároveň však chceme dosáhnout toho, abychom zbytečně neztráceli čas a pokračovali v modernizaci služeb státu. Naši občané chtějí moderní služby a nehodnotí, kolik bylo při rozhodnutí, strategií, usnesení nebo harmonogramů – hodnotí, jak stát pracuje a jestli služby pro ně jsou funkční, a to by mělo být v této Sněmovně naším společným cílem.

Děkuji za možnost tedy náš postoj ozřejmit a věřím, že moje argumentace byla dostatečně srozumitelná. Děkuji vám, dámy a pánové, za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí paní poslankyně Olga Richterová a připraví se paní poslankyně Zdeňka Blišťanová.

Přečtu tři omluvy tedy: pan poslanec Ivan Bartoš od 20.50 z pracovních důvodů, paní poslankyně Gajdová Karin od 20.30 bez udání důvodu a pan poslanec Havel Matěj Ondřej od 20.45 z pracovních důvodů.

Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Dobrý večer, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, k tomuto tisku tady bude rozprava jistě na témata, která se ho týkají úplně přímo a úzce. Já se nicméně přidám za poslanecký klub Pirátů s pozměňovacími návrhy, které načítáme a navrhujeme opakovaně jako celý klub a jde o návrhy na valorizaci rodičovského příspěvku, aby se navyšoval předvídatelně a o inflaci, tak jako důchody. Je to návrh, který dává smysl, veřejnost ho podporuje a já se pak přihlásím v podrobné rozpravě k těm dokumentům s číslem 1037 a 1038, ale už rovnou avizuji ta čísla, jsou to zkrátka ty pozměňovací návrhy, které jsem předložila a současně tam je připodepsaný spolupředkladateli celý náš klub. Jde nám totiž o to, že naše země nenabízí perspektivu mladým rodinám, nenabízí tu politickou garanci, že jsou pro nás stejně hodnotní jako jiné skupiny obyvatel, že se mohou spolehnout na rovný přístup státu. Proč? Protože konkrétní záležitostí, a sice neustále klesající hodnotou rodičovského příspěvku, dává Česká republika najevo, že na mladé a rodiny prostě kašle.

Když se podíváme na tu historii, na to jaké částky z minulosti byly vydávány – rodičovský příspěvek, tak překvapeně zjistíme, že jsou točástky obdobné jako dnes. Čím to je? No že reálně rodičovský příspěvek pobírá méně lidí, protože porodnost klesá, ale taky že nestoupá, jak by měl. Není valorizován na rozdíl právě od těch důchodů. Takže co je konkrétní, jasný návrh? Chceme prostě zvýšení té celkové částky, výchozí sumy. A ano, mělo by to být alespoň na 420 000 korun. Jenže ta samotná celková suma, která se pak rozpočítává na měsíce, postupně se čerpá, což třeba nevěděl pan poslanec Turek, je potřeba trocha osvěty evidentně ještě v tom principu, tak tahle celková částka samozřejmě nestačí. Je potřeba každoročně o inflaci navyšovat, předvídatelně valorizovat.

Navrhli jsme dva způsoby řešení a jako Piráti si myslíme, že jedna možnost je jednoduchá, zkrátka převzít systém, který funguje právě u důchodů, funguje roky, funguje předvídatelně. Naše země ho zná. Náš sociální systém tento přístup zná. A protože právě rodičovský příspěvek je nesmírně významná dávka, která je určená rodinám, co pečují o nejmladší dítě, a ta pravidelná valorizace zkrátka chybí, tak právě proto při růstu cen, tedy inflaci, dochází ke ztrátě, ke snižování reálné hodnoty. To navýšení má pokrývat jak rostou životní náklady, má pokrývat výdaje spojené s narozením a péčí o dítě v těch prvních nejzranitelnějších letech života. Co naše změna nedělá? Naše změna nemění okruh oprávněných osob, nemění základní podmínky nároku ani ten princip volby měsíční výše čerpání, ne, jenom je to parametrická úprava celkové výše té celkové částky dávky na 420 000 korun a zavedení pravidelného mechanismu valorizace. A samozřejmě chceme, aby parametrická úprava té celkové částky dávky nebyla oddělena od měsíčních limitů pro volbu výše čerpání, takže to je stejným způsobem navyšováno také, ty měsíční možné částky.

Opět v návrhu, který bude předkládat nebo objeví se tady zanedlouho z dílny hnutí ANO, je sice navýšení celkové částky toho takzvaného rodičáku, ale úplně tam chybí nějaká spravedlnost. Lidé, jimž se narodilo dítě v tomto roce, jimž se dítě narodí klidně 31. prosince 2026, nebudou mít navýšení žádné. A přitom jak by měli mít jiné výdaje oproti dětem, co se narodí 1. ledna 2027? Nijak.

Proto i my v tom našem pozměňovacím návrhu pracujeme alespoň s nějakým narovnáním nespravedlnosti vůči lidem, kteří ten nevalorizovaný rodičovský příspěvek už čerpají. Proto jsme v přechodných ustanoveních připravili zvláštní pravidla pro neukončené nároky vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona, tedy aby tam byla u dětí narozených do 31. prosince 2025 nebo převzatých do trvalé péče nahrazující péče rodičů, tak aby u těchto dětí, u těchto rodin byla částka celková 375 000 a právě v tom roce letošním, aby pro ty děti letos narozené ta celková částka byla 400 000 oproti 420 000 v tom roce následujícím. Proč? Protože takovéto postupné nárůsty dávají smysl. Takhle má fungovat předvídatelná, spolehlivá a spravedlivá sociální politika.

Samozřejmě. Tak jako to tady opakovaně navrhuji, tak vím, že to tady už v minulosti bylo opakovaně zamítáno. Ale ministr Juchelka v minulosti tu nespravedlnost kritizoval. Sám se vyjadřoval k tomu, jak je to nefér, když lidé, kteří mají malé dítě, klidně i novorozeně, jsou v naprosto rozdílné situaci oproti rodinám, jejichž dítě se narodilo po prvním lednu. My tedy za Piráty navrhujeme úpravu, která brání snížení těch částek v reálné hodnotě, která brání tomu, aby inflace rodičům vzala velkou část hodnoty rodičovského příspěvku, protože chceme, aby rodiny a mladí věděli, že si jich tahle společnost váží, že je bere vážně a že prostě bude schopna pečovat ta mladá rodina o své dítě bez ohledu na to, jak budou rychle nebo pomalu a to je ideální samozřejmě růst ceny. Chceme předvídatelnost nejenom pro rodiny, ale také je to samozřejmě druhotné, ale také i pro orgány státní správy.

Všichni teďka jsou odkázáni na politické handrkování v této Sněmovně. Není to důstojné, že se rodin týká každoroční debatování o tom, kdy bude příští valorizace rodičovského příspěvku. Není to férové, není to spravedlivé. A samozřejmě ta úprava, kterou navrhujeme, vyžaduje promítnutí nové celkové částky a potom těch následných valorizovaných částek do stávající agendy Úřadu práce samozřejmě, ale celé by to bylo logické, veřejnost by to ocenila. Lidé nechápou, proč se rodičovský příspěvek nenavyšuje předvídatelně a pravidelně, tak jako důchody. Připadá jim naprosto samozřejmé, že by to tak být mělo a proto pro případ, že by současné vládní koalici se z nějakého důvodu nezamlouvalo to řešení navržené ve sněmovním dokumentu 1037, v dokumentu, který zkrátka bere mechanismus známý z důchodů, tak pro ten případ ještě nabízíme variantu druhou. Variantu navázanou na koeficienty minimální mzdy a protože to považuju za velice zajímavou věc, jsem velice ráda, že se podařilo v tom minulém období konečně skončit handrkování kolem růstu minimální mzdy a ta teď roste automaticky předvídatelně, tak se nám nabízí skvělá příležitost a je to popsané ve sněmovním dokumentu 1038, opět to je pozměňovací návrh celého našeho poslaneckého klubu, podívat se na to, jak, jakým principem, předvídatelně a přitom, myslím, velmi logicky by mohl být rodičovský příspěvek navázaný právě na minimální mzdu.

Ty výchozí částky navrhujeme totožně. Opět chceme kompenzovat lidem, jejichž dítě se narodilo v tomto roce, to, že by měli být jaksi ošizeni o to navyšování. Máme tam ta přechodná ustanovení, aby u dětí narozených do 31. prosince 2025 se ta celková částka zvýšila na 375 000 korun, máme tam 400 000 pro ty děti narozené nyní v roce 2026, ale máme také navržený systémový mechanismus, změnu konstrukce té celkové částky rodičovského příspěvku.

A zase ráda bych k tomu přitáhla vaši pozornost, protože to je řešení, které jsem v této podobě třeba za Piráty ještě nenavrhovala. V minulosti jsme měli jiný návrh výpočtu toho valorizačního vzorce a znamenalo by to, že by se namísto té pevné nominální částky, aktuálně 350 000 korun, od 1. ledna 2027 nejspíš 400 000 korun, ale my bychom navrhovali 420 000 korun, tak aby se ta celková částka stanovila jako dvacetinásobek minimální mzdy platné k 1. lednu kalendářního roku, v němž se narodilo dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek. Opět, v případě vícerčat zachován princip dvojnásobku. Celková částka tedy by byla pak u vícerčat čtyřicetinásobek té minimální mzdy. Platí, co jsem objasňovala před chvilkou. Navázání rodičovského příspěvku na minimální mzdu je způsob, jak nahradit ten neuspokojivý dosavadní způsob, to ad hoc zvyšování dávky, handrkování zde ve Sněmovně, nejistotu pro rodiče, tak tohle všechno nahradit předvídatelným, transparentním mechanismem.

Ta pevná částka, která má velkou nevýhodu pro rodiče, že klesá na hodnotě, by mohla být automaticky valorizována spolu s tím, jak bude stoupat minimální mzda. Tam je dán parametr. Je tam jasné pravidelné stanovování té výše nárůstu, navíc minimální mzda odráží vývoj mzdové úrovně v celé ekonomice. Takže to navržené řešení přizpůsobuje celkovou částku rodičovského příspěvku také ekonomickému vývoji, a to bez nutnosti třech čtení tady ve Sněmovně, bez nutnosti politického handrkování, bez těch měsíců a měsíců, co si rodiče říkají, bude se mě to týkat a nebo nebude? Tomu už chceme učinit přítrž. Je to nedůstojné, rodiny mají vědět, že se společnost shodla na stabilní rámcové hodnotě rodičovského příspěvku a že toto je mladým a rodinám naší společností garantováno rok od roku předvídatelně a stabilně, stejně jako roky vydáváme 30 procent státního rozpočtu na starobní důchody, to je stabilní částka.

U důchodů jsme se jako společnost shodli na tom rámci, ten objem těch peněz je opravdu velice předvídatelný, naopak u rodičovského příspěvku neustále klesá. Jak by to tedy vypadalo při té minimální mzdě 22 400 korun měsíčně. Podle navrženého pravidla ta celková částka rodičovského příspěvku v tom roce 2027 činila 448 000 korun na jedno dítě, u vícerčat by to bylo 896 000 korun. A jde o navýšení, které posiluje tu schopnost rodičovského příspěvku pokrýt významnější část nákladů spojených s narozením dítěte, spojených s péčí o dítě v prvních letech života a současně jiné principy neměníme, neměníme oprávněné osoby, základní podmínky nároku, maximální délku čerpání, nic takového. Samozřejmě v návaznosti na tu změnu celkové částky upravujeme také pevnou hranici těch 15 000 korun, opět to nahrazujeme pravidlem odpovídajícím jedné čtyřiadvacetině, čili by byly tam možné ty čerpání ve dvou letech jedné čtyřiadvacetině částky u těch rodičů, u nichž nelze stanovit dostatečný denní vyměřovací základ, se potom maximální možné měsíční čerpání odvozuje od celkové částky rodičovského příspěvku a není stanoveno tou pevnou absolutní nominální hodnotou. U vícerčat opět konstrukce dvojnásobku. Co se týče možné otázky někoho z vás, že přece minimální mzda může být maličko diskutabilní, ne podle té definice, kterou používáme, se rozumí měsíční minimální mzda podle zákoníku práce stanovená pro týdenní pracovní dobu 40 hodin. Takže to je vymezení, které odstraňuje jakékoliv pochybnosti, zda vycházet z měsíční nebo hodinové minimální mzdy a opět zdůrazním. Mysleli jsme na současné rodiče, aby se navyšovalo rodičům s dětmi narozenými v roce 2025 na celkovou částku 375 000 korun a s dětmi z roku 2026 na celkovou částku 400 000 korun.

Já se blížím k závěru představení těchto dvou pozměňovacích návrhů a myslím, že je fér říct, že ano, že navržená úprava má dopad na výdaje státního rozpočtu, A současně stačilo by, aby Andrej Babiš zaplatil těch 7,5 miliardy, co dluží českým rodinám, mladým a obecně daňovým poplatníkům a bylo by například na valorizaci rodičovského příspěvku. Na tu úroveň, jakou navrhujeme přinejmenším v příštích dvou letech. Jde tedy o peníze, které samozřejmě rodičům a rodinám by pomohli a je na rozhodnutí této vlády, aby k této stabilní předvídatelné podpoře pro rodiny přikročila nebo obhájila, proč premiér čerpá dotace pro svůj agroholding, proč nevrací neoprávněně pobírané dotace, proč zadržuje 7,5 miliardy korun? Může využít QR kód. Jak to chce lidem vysvětlit, že rodičovský příspěvek bude dál klesat po politicky líbivém, ale nesystémovém dalším jednorázovém zvyšování, že tu hodnotu zase ztratí zanedlouho, ale přitom mohl a věřím, že stále může být přijat stejný princip jako o důchodů, vyrovnání, inflace. Ty dva pozměňovací návrhy, které jsem právě představila, ještě samozřejmě tím číslem načtu v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost, za zvážení a opravdu myslete, prosím, na ty rodiny, na ty mladé lidi.

Oni jsou budoucnost naší země a když vidí, že stát nechce předvídatelnost pro ně, pro jejich životní podmínky, těžko říkat, že tato vláda chce podporovat a použiju to slovo porodnost. Ne, pokud tato vláda nepřistoupí k valorizaci rodičovského příspěvku způsobem, jakým jsou valorizovány například důchody, tak jenom zopakuje, že má plná ústa líbivých frází, ale reálně mladým nefandí.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní, než tedy vyzvu paní poslankyni Zdeňku Blišťanovou, když vidím, jak přibývají postupně omluvy, tak vás jenom, vážení poslanci, chci upozornit, že v pátek 8. května bude v prostorách Poslanecké sněmovny probíhat den otevřených dveří a apeluji tedy na vás, abyste si veškeré materiály ze svých lavic uklidili, jinak budou skartovány, to znamená možná i uklidit svým kolegům. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Zdeňka Blišťanová: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Při prvním čtení u tohoto tisku jsem mluvila o tom, že TOP 09 chce, aby zákony, které mají dopad na tisíce lidí, byly řádně projednány. Říkala jsem, že u tisku 124 a také u tisku 125 máme ještě nedořešené věci, které potřebujeme doplnit, vyjasnit, popřípadě změnit. Tady bych chtěla vyjádřit pochvalu zaměstnankyním Ministerstva práce a sociálních věcí za vstřícnost a kvalitní odpovědi při každém dotazu. Tomuto tisku jsme TOP 09 a ODS při projednávání v prvním čtení podle § 90 dali veto. Je třeba zdůraznit, že jde o legitimní nástroj jednacího řádu. Věřím, že pozměňovací návrh u tisku 124 a poté i u návrhu (tisku) 125, ke kterému se s jedním z nich také hlásím, budou přínosem pro naše občany. A ti, kteří se ocitnou v dané situaci, řádné projednání a tím také možnost dát pozměňovací návrh, ocení.

Pozměňovací návrh k tisku 124 předkládá Zdeňka Blišťanová, Eliška Olšáková, Lenka Martínková Španihelová, Jana Filipovičová, Marie Kršková, Pavla Pivoňka Vaňková. Jedná se o sněmovní dokument 1023.

Pozměňovací návrh přináší dvě hlavní změny, které usnadňují situaci nastávajících maminek čerpajících rodičovský příspěvek před porodem. Tento návrh zajišťuje finanční kontinuitu v případě zpožděného porodu a odstraňuje zbytečnou byrokracii po narození dítěte. V čem spočívá zajištění kontinuity výplaty při zpožděném porodu? Pokud žena porodí až v kalendářním měsíci, který následuje po měsíci očekávaného porodu, bude jí nově náležet rodičovský příspěvek i za onen měsíc plánovaného porodu.

V čem je ten pozměňovací návrh jiný? Je zamezeno výpadku příjmů. Původní návrh počítal s tím, že žena dostane dávku pouze za dva měsíce před plánovaným termínem porodu. Pokud by měl být termín například 30. července, ale porodila by až 1. srpna, nedostala by za červenec od státu žádnou finanční podporu a v srpnu by se ocitla bez peněz. Novela tento propad případů (příjmů?) eliminuje a zajišťuje, že na sebe měsíční platby plynule navážou.

Ministerstvo práce a sociálních věcí původně argumentovalo, že případný výpadek příjmů může žena řešit žádostí o dávku mimořádné okamžité pomoci. Těžko je představitelné, že by si žena těsně před zpožděným porodem obíhala úřad práce, podávala složité žádosti s přílohami a čekala na jejich schválení.

Jde o neutrální dopad na rozpočet. Tato změna neznamená, že by stát vyplatil matce více peněz celkově. Částky vyplacené před porodem se totiž odečítají z celkové částky rodičovského příspěvku. Státní rozpočet to tedy nezatíží, pouze se mění časové rozložení výplat.

Druhá změna je automatický přechod na standardní rodičovský příspěvek. Narozením dítěte se předporodní rodičovský příspěvek automaticky začne považovat za standardní rodičovský příspěvek. Rodič už nemusí podávat novou žádost, stačí jen, že do konce následujícího měsíce po porodu musí doložit, že o dítě celodenně a řádně pečuje.

Proč je to lepší než ten původní návrh? Je to konec zbytečného papírování. Původní návrh zákona byl postaven na dvou oddělených režimech. Po porodu musela žena podle něj podat novou žádost o rodičovský příspěvek. To představovalo administrativní zátěž pro matky po porodu i pro samotné úřady, ačkoliv jde fakticky o pokračování čerpání jedné a téže dávky. Narození dítěte si úřady samy ověří přes základní registry a maminka pouze doloží péči o dítě. Pokud by tuto povinnost nesplnila, nárok na příspěvek zpětně zanikne ke dni narození dítěte. Zachovávají se tak všechny kontrolní mechanismy bez nutnosti rodiče vypisovat nové formuláře.

Chtěla bych požádat o podporu tohoto pozměňovacího návrhu, protože jde o finanční pomoc pro maminky, kterým se narodí dítě později, než byl plánovaný termín porodu. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní přečtu omluvy. Omlouvá se paní poslankyně Karin Gajdová od 20.30 z osobních důvodů, pan poslanec Lipavský Jan – celý jednací den – pracovní důvody, paní poslankyně Smejkalová Julie od 9 do 14 hodin z osobních důvodů, pak se omlouvá paní poslankyně Zuzana Majerová a pak se omlouvá také paní ministryně Zuzana Mrázová od 21 hodin z pracovních důvodů.

A nyní tedy vystoupí pan poslanec Jiří Havránek a připraví se pan poslanec Marian Jurečka. Prosím.

 

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Kolegyně, kolegové, ještě jednou krásný dobrý večer. Já se přiznám a doufám a věřím, že se to nijak nedotkne ctěného kolegy pana Igora Hendrycha, že mě vlastně ale mrzí, že opravdu dnes je omluven hlavní předkladatel těchto dvou tisků a zároveň ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka, a to z několika důvodů, protože když vidíte vlastně tu sadu jednotlivých pozměňovacích návrhů, které tu zaznívají, zároveň když se podíváte na pondělní, pokud se nepletu, pondělní tiskovou konferenci Ministerstva práce a sociálních věcí, tak si myslím, že jak průnik směrem k digitalizaci, a s ohledem na to, co zde bylo oznamováno, respektive na té tiskové konferenci o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, tak zároveň pokud se tady bavíme o DSSP a celkově o dávkách státní sociální podpory a superdávce, tak mě vlastně mrzí, že tu diskusi, kterou odstartoval pan kolega Juchelka v pondělí s tím, že bude chtít přijít s revizí superdávky, představil i nějaké dva konkrétní okruhy, kterým se chce věnovat – pěstounská péče a také oblast samoživitelek, samoživitelů, tak mě mrzí, že tu diskusi nemůžeme odstartovat už dnes.

Mrzí mě zároveň také to, že když jsme hlasovali o programu této schůze, 16. schůze včera, tak můj návrh na zařazení bodu, který by se věnoval implementaci jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele jako obrovského digitalizačního projektu, nebyl zařazen a že v podstatě ta obrana pro Ministerstvo práce a sociálních věcí ve věci, že opravdu se jim daří implementace s ohledem na to, jak složitý ten systém je, jak ohromného množství subjektů se dotýká. Mohli jsme se tu o tom dnes pobavit, ale bohužel.

Co se týče tedy těch samotných dávek státní sociální podpory a těch změn, se kterými pan kolega Juchelka přišel, já věřím a doufám, že opravdu se nebudeme překvapovat, protože co se týče takzvané superdávky, to byl opravdu revoluční počin, byla to velká odvaha tehdejšího ministra a našeho stále kolegy Mariana Jurečky a dalších lidí, kteří byli na Ministerstvu práce a sociálních věcí a celkově ve vládě Petra Fialy, přijít s tím, o čem mnoho let všichni pouze mluvili. A proto bude opravdu na místě, aby nedocházelo k žádné výrazné destrukci celého toho systému. Bohužel mám z toho trochu strach a obavy, protože když vidím, jak se díváte například na důchodovou reformu, moc by mě mrzelo, pokud byste i u tedy superdávky sáhli k nějakým krokům, které by ten systém jako takový v podstatě zlikvidovaly.

Pro mě osobně ta diskuse je na místě. Věřím, že nebude snadná, nemusíme se shodnout na všem, ale že tak jako jak tento tisk, tak ten tisk následující jsme opravdu nejenom na výboru pro sociální politiku, ale také na samotném Ministerstvu práce a sociálních věcí probírali, bavili jsme se o tom, co by přineslo, pokud by se nestihly obě tyto novely projednat, jaké by to přineslo problémy. Zároveň kolegyně a kolegové, kteří předkládají pozměňovací návrhy k oběma těmto tiskům přesně je tam nikoliv zdůvodňovali, ale tematicky říkali, kterým směrem chtějí jít. Považuju tohle za naprosto správné a vlastně i potvrzení toho, o čem mluvil kolega Vítězslav Schrek, že opravdu ten důvod pro zablokování projednávání dle § 90 je tímto jednoznačně potvrzen. A to ještě musím doplnit, že opravdu vstřícnost a pochopení pro to, že je třeba tyto tisky projednat, dokazuje také to, jak jsme byli schopni zkrátit lhůty a jak jsme byli promptně schopni svolat ať už sociální výbor, ale celkově i na další jednání k těmto dvěma tiskům.

Tedy ještě jednou velká prosba, aby opravdu ty změny, o kterých pan kolega Juchelka, dnes řádně omluven, uvažuje, byly opravdu projednány s opozicí. Od nás všech zaznělo napříč politickým spektrem, že jsme k těm jednáním připraveni na experti úrovni. Uvidíme, jaká bude shoda. a co se týče těch jednotlivých, i těch digitalizačních kroků, nastartovalo se velké množství práce. Jsou to ohromné změny, ohromný sběr dat a je přirozené, že na začátku u takto velkých projektů prostě dochází k chybám, že někdy jsou i odklady, jako je ten, který projednáváme právě v tuto chvíli, na místě u toho jednotného měsíčního hlášení s ohledem na to, že již je to běžící systém. Já nepovažuju za správnou vůbec diskusi o odkladu, ale pokud ministerstvo, a já jsem to tady citoval už v úterý na slajdu číslo 10 nebo 11, konstatuje, že nebude chtít u jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele využívat nějakých drakonických pokut, které samozřejmě v tom návrhu zákona jsou, minimálně v té náběhové fázi, tak že by toto mělo být potvrzeno nikoliv jenom takto proklamací, ale opravdu nějakým generálním pardonem.

Znovu opakuju, chápu a respektuji, že pan kolega Juchelka je řádně omluven, to ale nic mění na věci, že mě opravdu jeho dnešní neúčast, a neúčast je vlastně včerejší, z tohoto důvodu velmi výrazně mrzí, protože je to prostě škoda, mohli jsme tady odstartovat mnohé diskuse, mnohou práci v rámci projednávání těchto tisků.

Děkuju za vaši pozornost a krásný večer. Já už dnes, věřím, vystupovat nebudu.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní vystoupí v obecné rozpravě pan poslanec Marian Jurečka. Přečtu omluvu, paní poslankyně Helena Válková od 21 hodin – zdravotní důvody.

Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Dobrý večer, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já naváži vlastně na některé věci, které již tady byly zmíněny. Tento tisk se týká některých úprav a odsunů, pokud jde o některé nové dávky, které byly implementovány v průběhu loňského roku do systému státní sociální podpory. Já některým těm změnám a posunům rozumím. Například v případě hlídačkovného jsme v loňském roce, kdy jsme tehdy finišovali před druhým čtením, tak jsme říkali poctivě za MPSV, že tento termín zimplementovat v té digitální podobě k 1. září roku 2026 je extrémně náročný termín. U těch zbývajících dvou posunů, tam mám samozřejmě k tomu nějaké výhrady, jak jsem řekl na sociální výboru, to tady nemám úplně teď ambici zmiňovat.

Co bych ale chtěl podtrhnout, a jsem rád, že dneska už tady tu lež nikdo neopakoval. Když tady vystupoval ještě před 14 až třemi týdny Tomio Okamura a říkal, že tady vládní koalice zavádí nějakou úplně novou podporu čerpání rodičáku před porodem, tak já jsem to opakovaně na sociálních sítích i mediálně vyvracel a upozorňoval jsem tady kolegy z vládní koalice, že v tom případě asi neví, o čem hlasovali před rokem tady ve Sněmovně. Protože čerpání rodičáků pro maminky, které neměly pojistnou dobu před porodem, jsme schválili už v loňském roce. Schválili jsme to i hlasy tehdejší opozice. A ta změna je připravena tak, aby už platila od 1. ledna 2027. Mně jenom mrzí, že třeba tento krok už nebyl udělán někdy před deseti, patnácti, dvaceti lety, protože především právě studentky neměly tu možnost prostě mít pojistnou dobu pro čerpání peněžité pomoci v mateřství, neboli takzvanou mateřskou, a tento krok prostě mně přijde jako naprosto racionální, logický. Z části rodičáku, která prostě je, jenom umožníme tu možnost čerpat to už dva měsíce před porodem. Tak za to jsem rád, že toto se podařilo.

Ale řekl bych pár zmínek, které možná nevím, jestli předkladatelé zvažovali. A teď tady pan ministr Juchelka, neboli pan poslanec, který to předkládá, není. Ale já řeknu jenom jednu věc. Já bych v dané situaci, s ohledem na vyhodnocování dat ze superdávky, tento tisk, kdybych já o tom rozhodoval, bych využil jako nosič pro úpravu těch parametrů, protože toho času je strašně málo. A pokud máme některé věci doladit, já jsem loni poctivě říkal, že je potřeba některé parametry superdávky vyladit, tak ideálně to stihnout od 1. 10 a ne od 1. 1. 2027. Ty termíny i projednání ve Sněmovně už jsou dneska extrémně krátké. Kdyby tento tisk se zdržel o týden, možná o dva, a k němu se načetly pozměňovací návrhy, které by upravovaly parametry superdávky, tak si myslím, že by to dávalo velkou logiku a jistotu především pro fakt desetitisíce klientů.

Dneska si myslím, že obecně můžeme říct, že tam vidíme některé věci. Já jsem členem celé řady diskusních fór na sociálních sítích a s těmi lidmi komunikuji každý den. A řekl bych tam ano, je potřeba se podívat na oblast normativů, je potřeba se podívat na situaci kolem pečujících rodičů, je potřeba se podívat na pracovní bonus a na specifické podmínky u OSVČ.

Jsou za mě asi čtyři oblasti, které by stály za to, poměrně jednoduchými pozměňovacími úpravami tady upravit, nahrát do tohoto tisku. Kdyby se to tady týden pozdrželo, tak si myslím, že bychom to mohli odbavit daleko rychleji. Já kvituju, že máme pozvání jako opoziční představitelé na schůzku příští den s panem ministrem na odbornou diskusi k parametrům superdávky. Fakt jako za to děkuju, my jsme o tom tady mluvili, pan ministr to myslím vzal velmi racionálně. Nevím, jestli tedy všichni kolegyně, kolegové z opozice mu to potvrdili. Já jsem říkal, že určitě za nás lidovce velmi rád k tomu jednání přijdu, protože to beru jako spoluzodpovědnost za tu revoluční změnu, kterou jsme loni nastartovali. A budu velmi rád, když ty věci odkonzultujeme, aby měly opravdu kontinuitu, protože tady si vážím toho, že by bylo strašně jednoduché říct, pojďme to shodit ze stolu a pojďme se vrátit k tomu, co tady bylo 30 let.

Já netvrdím, že superdávka je geniální,ve všech parametrech, jak jsme ji nastavili, ale to, že se to procesně, když se to celé usadí v letošním roce, zjednoduší, že to zlevní administraci, že to bude mít více motivujících efektů, je podle mě nezpochybnitelné. Proto bych daleko více pracoval třeba s pracovním bonusem, některými detaily tady nechci unavovat, ale myslím si, že teď by se to dalo ještě využít v tom druhém čtení, ale chápu, že dneska vládní koalice chce druhé čtení uzavřít. Přijde mi to líto.

Možná bych ještě zvážil jednu věc, vždycky se to dá vrátit z třetího čtení do druhého a vlastně jsme schopni toto třeba klidně během dvou týdnů ze Sněmovny poslat i s těmi úpravami, které se týkají superdávky, do Senátu. Dávám to jenom jako námět na zamyšlení, jestli nechcete ve vládní koalici toto prodiskutovat.

Pokud se týká rodičáku, myslím, že tady se shodujeme s Piráty. My jako lidovci jsme navrhli zvýšení rodičáku na 400 tisíc. Já jsem to jako ministr prosazoval na 400 tisíc před těmi dvěma lety. Nakonec se to zastavilo na tom kompromisu 350 tisíc. Za sebe říkám, pokud vládní koalice najde i finanční prostředky na to, aby to nebyl čistý řez od 1. ledna 2027 pro nově narozené děti, ale udělalo se tam nějaké odškálování pro ty děti, které se narodily i třeba v letošním roce nebo i v tom loňském, za sebe říkám a za lidovce, nemáme vůbec problém toto podpořit. Je to samozřejmě vždycky těžké toho ministra, dohodnout se na těch rozpočtových dopadech, a teď s relativně nízkou porodností si myslím, že se ty peníze na to dají najít.

Já jsem prosil pana ministra Juchelku i paní ministryni Schillerovou v písemných interpelacích, ať zváží jednu věc, kterou jsme my nedokázali prosadit, protože na tom nebyla shoda. Ale já jsem opravdu jednoznačně zastáncem toho, tak jak vlastně máme automatický mechanismus u valorizaci mateřské, tak nastavme automatický valorizační mechanismus i pro rodičák. Jednou provždy tím ukončíme tyto složité debaty.

Připomenu, před víc než 20 lety hodnota rodičáku byla zhruba 30 procent průměrné mzdy. Dneska hodnota rodičáku není ani osm procent průměrné mzdy, když to rozpočítáme. Takže ono fakt potom zajistit adekvátní kupní sílu rodičů a rodiny, která má děti prostě s touhle částkou je fakt velmi těžké. Ale zrovna toto je období, kdy si myslím, že se dá toto zvládnout, prosadit v té koalici, protože to nenese ty obrovské rozpočtové nároky, které by to neslo třeba před čtyřmi, pěti, šesti roky. Takže moc prosím, fakt, pojďme toto zvážit, pojďme to zkusit do toho zahrnout.

A pak mám ještě na kolegy z vládní koalice několik dotazů nebo případně námětů k přemýšlení. Já vím, že jste zvedli téma hlídačkovné, nevím přesně, jak ta finální podoba nakonec bude tady ve Sněmovně schválena ve třetím čtení. Ale já za nás za lidovce určitě říkám, že budu chtít, abychom hlídačkovné dokázali dát jako nástroj i pro lidi s nízkým příjmem. Hlídačkovné byl velký problém v tom, že sice lidé se identifikují s tím, že jsem rodič a hlídačkovné mně může pomoci, ale pro naprostou většinu rodičů s průměrným a nízkým příjmem hlídačkové nic neřeší, protože to byla pouze daňová sleva, nikoliv daňový bonus. To znamená, jestli chceme touhle formou podpořit více rodiče, já jsem jednoznačně pro. Jako lidovecký klub říkáme ano a dáme k tomu stoprocentně pozměňovací návrhy, které budou směřovat k tomu, aby to šlo do bonusu, aby to nebyla jenom výsada a daňová podpora vysoce příjmových rodičů. To znamená, hlídačkovné jednoznačně do bonusu. Pojďme to takto nastavit. Pak to dává smysl i jako podpora fakt lidem, kteří pracují, ale mají nízké příjmy, jsou třeba na úrovni minimální mzdy.

Druhá poznámka, pojďme hlídačkovné zaměřit na dvě oblasti. Nejenom na to, že tím vlastně pomáháme krýt část nákladů na mateřské školky a dětské skupiny, tedy předškolní péči dětí. Ale pojďme tam dát část, která se bude přímo týkat i volnočasových aktivit dětí, jako jsou ZUŠky, platby za kroužky, sportovní oddíly, které jsou v systému registrované, za letní tábory, protože nemalá část rodičů je v těžké situaci, jak ufinancovat i tyto aktivity. A zase, pojďme nějakou část toho hlídačkovného směřovat opravdu do této oblasti, a stejně, jak jsem říkal předtím, do daňového bonusu. Když to takto nastavíme, tak to opravdu bude oceňovat, že to je adresné. Daňová sleva na poplatníka, na manžela, manželku, na děti je dobrý nástroj, jako lidovci jsme ho prosadili před 20 lety, ale on není adresný. Ale pokud spojíme část tohoto nástroje, daňové slevy (?) a daňového bonusu s adresností, že je to proti prokázaným nákladům za dětskou skupinu, mateřskou školku, sousedskou dětskou skupinu, za hudebku, za letní tábor, za lyžák, za nějaké celoroční aktivity dítěte třeba ve sportovním oddíle, nebo například za úhradu nákladů, které jsou třeba spojené s aktivitami, jako je třeba činnost skautů, tak je to konkrétní, adresná věc, kterou opravdu jasně vím, že když ten stát tady nevybere nějakou část daně, takže byla zkonzumovaná ve prospěch toho dítěte.

Tak toto bych moc prosil, ať se zkusíme nad tím zamyslet. A když to bude kombinace sleva i bonus, tak pak to dává opravdu jako logiku do toho, aby to fungovalo jako smysluplná podpora legálně pracujících rodičů nebo alespoň jednoho z nich.

Tolik za mě. Já nebudu v podrobné rozpravě u tohoto bodu mluvit, to si potom nechám na ten následný tisk, tam mám nějaké pozměňovací návrhy. Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní tedy se rozhlédnu, zdali se ještě někdo hlásí. Tak, ano, tak prosím, máte slovo, paní poslankyně Pivoňka Vaňková.

 

Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: Tak, děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, ještě mi dovolte krátce vystoupit i za náš klub Starostů a nezávislých k tomuto tisku. V tomto případě chci říct, že jsme přistoupili k projednání věcně a s ohledem na dopad na občany. Proto jsme také nevetovali zrychlené projednání, protože jsme nechtěli, aby případná nepřipravenost systému dopadla na rodiny a další lidi, kteří jsou na státní podporu odkázáni.

Tento návrh je především reakcí na skutečnost, že rozsáhlé digitalizační a procesní změny v oblasti dávek státní sociální podpory musí být zaváděny v okamžiku, kdy na ně budou skutečně připraveny informační systémy i aplikační podpora. A právě v tom vidíme jeho hlavní smysl. Zachovat funkčnost systému a předejít situaci, kdy by dobře míněná změna v praxi vedla ke komplikacím pro klienty i úřady.

Za důležité považujeme, že návrh zachovává směr k modernizaci a sjednocování procesů. Digitalizace v této oblasti dává smysl tehdy, pokud občanům skutečně ulehčí kontakt se státem, zjednoduší podávání žádostí, zpřehlední komunikaci a sníží administrativní zátěž. Je správné, že cílem zůstává větší propojení a sjednocení administrace nepojistných sociálních dávek.

Pozitivně vnímáme také některé konkrétní prvky návrhu. Například možnost poskytovat rodičovský příspěvek už před narozením dítěte je za nás opatřením, které reaguje na reálnou životní situaci žen v závěru těhotenství.

Stejně tak je správné hledat co nejjednodušší a nejpředvídatelnější nastavení podpory pro studující rodiče i pro další skupiny příjemců.

Za rozumné považujeme i to, že návrh rozlišuje mezi dávkami, u nichž má digitální režim jasný praktický přínos, a těmi, u nichž by jeho budování nebylo účelné. I to je součást odpovědného přístupu k veřejné správě.

Za Starosty a nezávislé tedy říkáme, že tento tisk vnímáme především jako snahu zajistit stabilní, předvídatelný a funkční náběh změn, které mají občanům do budoucna systém zjednodušit. A právě proto jsme k němu přistoupili konstruktivně. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní se rozhlédnu, zdali se někdo hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, takže obecnou rozpravu končím. Táži se na závěrečná slova. Zájem není, takže otevírám, tedy zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací návrhy i jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Jako první vystoupí paní poslankyně Olga Richterová. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Já jsem v obecné rozpravě odůvodnila, stejně tak je odůvodnění v tom dokumentu, pozměňovací návrh číslo 1037, který se týká valorizace rodičovského příspěvku. Valorizace předvídatelné, pravidelné a opřené o stejný princip, jako se navyšují důchody.

Dále načítám sněmovní dokument 1038, to je valorizace rodičovského příspěvku na principu dvacetinásobku minimální mzdy, protože ta je konečně každoročně automaticky navyšována. Opět je to ten princip předvídatelnosti, kdy hodnota rodičovského příspěvku neklesá s tím, jak se zvyšují ceny, ale je zachována.

Jsou to tedy dvě možnosti na výběr pro vládní koalici, jak ukázat mladým rodinám, budoucnosti naší země, že se na ně nekašle. A valorizace rodičovského příspěvku jako téma myslím k této novele zákona o státní sociální podpoře velmi dobře ladí, takže tyto dva návrhy podepsal celý náš poslanecký klub. A za Piráty opakovaně říkáme, že kdybychom měli to silnější zastoupení v minulých letech, tak bychom o to usilovali ještě výrazněji. Nicméně ty návrhy jsme už předkládali i v minulosti.

Navýšení rodičovského příspěvku a dva pozměňovací návrhy, 1037 a 1038, jsou tedy k vašemu ctěnému zvážení.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak. Nyní vystoupí paní poslankyně Zdeňka Blišťanová a připraví se pan poslanec Igor Hendrych. Prosím.

 

Poslankyně Zdeňka Blišťanová: Ještě jednou dobrý večer. Já bych se chtěla přihlásit k sněmovnímu dokumentu 1023. V obecné rozpravě jsem tento pozměňovací návrh zdůvodnila a jedná se o návrh, který přináší dvě hlavní změny, které usnadňují situaci nastávající maminkám, které čerpají rodičovský příspěvek před porodem děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, a nyní vystoupí jako poslední v podrobné rozpravě pan poslanec Igor Hendrych.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji vám za slovo, vážený pane předsedo. Já tu nepřicházím s obhajobou pozměňovacích návrhů, nýbrž z pozice předkladatele, který chce navrhnout zkrátit lhůtu pro zahájení třetího čtení návrhu zákona tak, aby třetí čtení bylo zahájeno ve lhůtě sedmi dnů od doručení souhrnu podaných pozměňovacích návrhů. Jak už jsem říkal ve své řeči, zkrácení lhůty navrhuji zejména s ohledem na časový faktor, kdy přijetí nové právní úpravy je potřebné možná co nejdříve. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, ano, rozumím, končím tedy podrobnou rozpravu. Táži se, zdali je zájem o závěrečná slova. Zájem nevidím, takže přistoupíme k hlasování o návrhu pana navrhovatele na zkrácení lhůty pro třetí čtení na sedm dní. Ještě jsem gongoval, takže necháme prostor. Ano zájem o odhlášení, takže vás všechny odhlásím. Přihlaste se znovu svými hlasovacími kartami.

Myslím, že jsme tedy v dostatečném počtu, takže zahajuji hlasování. Kdo je pro? (Z pléna zní námitky, že není nedostatečný počet poslanců v sále.) Dobře, já považuji toto hlasování (číslo 68) – vyhlašuji – za zmatečné.

 

Znovu vás odhlásím všechny, pojďte se znovu přihlásit svými hlasovacími kartami. (V sále stále není potřebný počet poslanců.) Potřebujeme ještě jednoho. Dobrá.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 69, přihlášeno 103 poslanců, pro 100, proti 1. Konstatuji, že návrh byl přijat.

 

Končím druhé čtení tohoto návrhu.

 

Nyní tedy otevřeme další návrh, je to

Aktualizováno 7. 5. 2026 v 13:21.