Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!


(21.20 hodin)
(pokračuje Zuzana Ožanová)

Vláda tak disponuje povinně zřízeným poradním orgánem pro oblast, v níž sama nevykonává rozhodovací působnost. Z právní úpravy současně není zřejmé, jaký je obsahový a funkční vztah mezi výborem pro personální nominace a vládou nad rámec skutečnosti, že vláda jmenuje a odvolává členy výboru, schvaluje jeho statut a jednací řád.

Lze rovněž uvést, že právní úprava postrádá dostatečně jednoznačné koncepční vymezení okruhu právnických osob, na které se mají stanovené nominační postupy vztahovat. Není zřejmé, podle jakých kritérií tento okruh byl vymezen, ani z jakých důvodů nejsou obdobným postupům podrobeny nominace do orgánů státních rozpočtových organizací či jiných veřejnoprávních právnických osob. Výdaje hrazené z veřejných prostředků, a to jak v souvislosti s činností výboru pro personální nominace, tak s administrativním a organizačním zajištěním jeho fungování, mají povahu mandatorních výdajů, aniž by z právní úpravy bylo zřejmé, jakým způsobem je odůvodněna jejich přiměřenost a efektivita.

S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že stávající právní úprava nenaplňuje deklarovaný účel a vykazuje systémové i koncepční nedostatky. Z tohoto důvodu se navrhuje zrušení nominačního zákona bez náhrady, a to včetně jeho novel provedených zákonem číslo 412/2023 Sb. a zákonem 35/2025 Sb. zrušení zákonné úpravy neznamená rezignaci na transparentní a odborné posuzování nominací. Tyto principy budou nadále zajišťovány, avšak dle interních pravidel. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Já si myslím, že ta pozornost by mohla být větší, pokud bychom v tom sále skutečně udrželi větší klid.

Omlouvá se od 21.15 hodin z osobních důvodů pan poslanec Jiří Pospíšil.

A já nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Martin Záhoř. Máte slovo.

 

Poslanec Martin Záhoř: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovoluji si vám předložit zpravodajskou zprávu k návrhu zákona, kterým se ruší zákon č. 353/2019 Sb., takzvaný nominační zákon.

Úvod a účel návrhu. Předkládaný návrh zákona má jediný jasně vymezený cíl: zrušit zákon č. 353/2019 Sb., ten takzvaný nominační zákon, včetně jeho dvou navazujících novel. Navrhovateli zákona jsou poslanci Zuzana Ožanová, Patrik Pařil a Renata Vesecká a další. Vláda České republiky k návrhu zaujala souhlasné stanovisko.

Navrhovaná změna reaguje na dlouhodobé výhrady odborné i politické veřejnosti, že současná právní úprava je neefektivní, nadbytečná a systémově nevhodná.

Co současný zákon upravuje? Nominační zákon zřizuje výbor pro personální nominace, upravuje jeho složení a činnost, stanovuje postup ministerstev při nominaci osob do řídících a dozorčích orgánů státních firem. Týká se zejména obchodních společností se státní účastí, státních podniků, dalších vybraných státních subjektů.

Klíčové důvody pro zrušení zákona. Zákon nemá reálné právní dopady. Výbor vydává pouze nezávazná doporučení, ministerstva se jimi nemusí řídit, neexistují žádné sankce, ani právní důsledky. Zákon formálně tedy existuje, ale fakticky neovlivňuje rozhodování.

Jde o nevhodnou zákonnou regulaci. Úprava se týká vnitřního fungování exekutivy. Nejde o výkon veřejné moci vůči občanům. Takové otázky se běžně řeší interními předpisy vlády, podzákonnými normami. Závěr z toho zní: problematika nepatří na úroveň zákona. Povinné zřízení poradního orgánu je též systémově nevhodné. Zákon ukládá vládě povinnost zřídit poradní orgán. To je v právním řádu neobvyklé a nesystémové. Vláda má mít autonomii v organizaci vlastních poradních struktur. Zákon nepřiměřeně zasahuje do vnitřního uspořádání vlády. Absence skutečné změny oproti minulosti. Prvky zákona byly převzaty ze staršího statutu výboru z roku 2014. Nedošlo k žádnému kvalitativnímu posunu, pouze se převedla interní pravidla do zákona. Zákon nepřinesl žádnou přidanou hodnotu. Nejasná koncepce a nelogický rozsah. Není zřejmé, proč se zákon vztahuje na některé subjekty, proč neplatí pro jiné veřejné instituce. Chybí jasná kritéria výběru. Úprava je koncepčně nedotažená a nekonzistentní.

Neefektivní veřejné výdaje. Provoz výboru generuje administrativní náklady, personální náklady. Tyto výdaje jsou zejména mandatorní a jsou bez prokazatelného přínosu. Zákon znamená zbytečné zatížení veřejných rozpočtů.

Rozpor mezi rolí vlády a výboru. Výbor je poradním orgánem vlády, ale jeho doporučení směřují na ministerstva. Vláda sama o nominacích nerozhoduje. Závěr. Konstrukce je nelogická a institucionálně chybná.

Shrnutí hlavních argumentů. Současný nominační zákon nevytváří závazná pravidla, neovlivňuje reálná rozhodnutí, reguluje oblast, která nemá být regulována zákonem, zatěžuje veřejné rozpočty bez přínosu, je systémově i koncepčně vadný. Proto je jeho existence nadbytečná.

Co přinese jeho zrušení? Odstranění nefunkční právní úpravy, návrat problematiky do interních pravidel vlády, zjednodušení procesu nominací, finanční úspory, zachování možností transparentního výběru mimo zákonnou regulaci. Současně s tím dojde ke zrušení i souvisejících novel – část dvacátá třetí zákona č. 412/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., a zároveň část třináctá zákona č. 35/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Národní rozvojové bance.

Soulad a dopady. Bez rozporu s ústavním pořádkem, bez dopadů na práva občanů, bez vlivu na podnikání, sociální oblast či životní prostředí, bez rozporu s právem EU nebo mezinárodními závazky. Účinnost se navrhuje od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení zákona.

Závěrečné doporučení. Na základě výše uvedeného při zohlednění souhlasného stanoviska vlády lze konstatovat, že návrh představuje racionální odstranění nefunkční a nadbytečné právní úpravy. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Otvírám otvírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili s přednostním právem pan předseda Hřib, paní předsedkyně Richterová, pan předseda Rakušan a potom jsou tady dvě vystoupení se stanoviskem klubu. Ne, pardon, jedno vystoupení, a to je paní poslankyně Kateřina Stojanová. A vlastně ostatní řečníky, kteří budou mluvit, tak vidíte už na tabuli. Takže, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Děkuji. Tak já myslím, že to, co jsme tady před chvílí slyšeli, byla taková hezká ukázka toho, vážené dámy a vážení pánové, že když si sem někdo stoupne tady za ten pultík, tak že by měl mluvit primárně o věcech, kterým rozumí, a určitě by naopak neměl mluvit o věcech, kterým nerozumí.

Takže abychom si to nějak vysvětlili. Jako určité vodítko nám tady může posloužit třeba zpráva, kterou vydal Nejvyšší kontrolní úřad, shodou okolností 20. dubna, což je včera, která zní: Ministerstva neřídí majetkové podíly v obchodních společnostech v souladu se strategií vlastnické politiky státu. Tu vláda schválila v roce 2020 v reakci na dřívější kontrolu NKÚ z roku 2015, a to pro zajištění transparentního a efektivního výkonu vlastnických práv. Podle NKÚ ministerstva neplnila 7 z 21 opatření a problémem bylo i samotné nastavení strategie.

Kontrolovaná ministerstva například nenastavila kvalifikační požadavky na pozice členů dozorčích rad obchodních společností. MF ani MPO nezajistily, aby strategické obchodní společnosti v jejich gesci zveřejňovaly informace v souladu s právními předpisy, například v souladu se zákonem o účetnictví nebo zákonem o svobodném přístupu k informacím. Ministerstvo financí hodnotilo přínosy majetkových účastí pouze podle výnosů z dividend společnosti. Takový přístup je však v rozporu se strategií, podle níž stát nevlastní strategické podniky primárně kvůli výnosům z dividend. Ministerstva přesto každoročně informovala Ministerstvo financí, že opatření plní, a Ministerstvo financí následně ve zprávách o plnění strategie předkládaných vládě potvrzovalo jejich aplikování, i když tomu v řadě případů podle NKÚ skutečnost neodpovídala.

A tak bych mohl pokračovat dál, ale obecně je to ve své podstatě o tom, že vlastně do těch funkcí v řídících a kontrolních orgánech se dostávají lidé, kteří se tam nedostávají kvůli svým kvalifikacím, ale dostávají se tam lidé často jako pouzí političtí nominanti bez potřebné kvalifikace. ***


Související odkazy


Videoarchiv21:20


Přihlásit/registrovat se do ISP