Neautorizováno!

Už jsem zmínil, že potvrzení stavu legislativní nouze není legrace. Opravdu neodbočím nijak, k žádným osobním útokům, určitě neodbočím k tomu, co bychom měli probírat v následujícím bodu, to znamená, samotné meritum návrhu, se kterým se všichni nějak seznamujeme. Úmyslně používám průběžný čas nebo jak to říct. (Hluk v sále.) Ten návrh...

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pane poslanče, ale já vás přeruším, protože tady fakt není slyšet. Já se omlouvám. (Poslanec Haas: Děkuju vám.)

Já vás poprosím – vlevo i vpravo, uprostřed je kupodivu klid – jestli byste se mohli ztišit. Pan poslanec byl tak hodný, že vám i řekl ten plán, že to bude do deseti minut. Jestli tady u toho být nechcete, tak prosím běžte na chodbu.

Poslanec Karel Haas: Děkuju vám mnohokrát, pane místopředsedo. (Předsedající: Děkuji.) Takže se opravdu budu věnovat tomu, čemu se v tomto budu věnovat máme, to znamená, posouzení podmínek nebo zda jsou, nebo nejsou splněny podmínky pro potvrzení trvání stavu legislativní nouze podle § 99 odst. 1 jednacího řádu.

Nejprve zdůrazním dva takové obecné aspekty, které vyplývají jak z doktríny, tak z nálezu Ústavního soudu, a pak projedu to, co jsme podle mě si všichni měli udělat a věřím, že jsme si to udělali ve svých hlavách před tím hlasováním, jednotlivé podmínky, tak jak jsou § 99 jednacího řádu nastaveny, a zodpovědět si otázku: Jsou, nebo nejsou naplněny?

Ty dvě obecné věci, které chci zdůraznit... Vždycky zase pro úplnost odcituju zdroj, abyste si mohli má tvrzení odkontrolovat. První, byť jednací řád Poslanecké sněmovny je samozřejmě běžným zákonem, nemá charakter ústavního zákona, tak posouzení podmínek stavu legislativní nouze má ústavněprávní charakter. Tady si dovolím první citaci. Je to citace z doktríny, to znamená, z právní vědy. Jeden z velmi respektovaných komentářů od ASPI, od nakladatelství Wolters Kluwer, k jednacímu řádu naší Poslanecké sněmovny k § 99 výslovně uvádí... Citace začíná: „Ačkoli je stav legislativní nouze jako mimořádná parlamentní procedura upraven na zákonné úrovni jednacím řádem, má významný ústavněprávní rozměr, neboť při jeho použití dochází k časovému omezení poslaneckých, výborových, a tím i opozičních práv.“ Konec citace. To znamená, to je to zdůraznění ústavního rozměru toho dnešního našeho rozhodnutí.

Druhá věc, kterou chci zmínit, je to, že splnění podmínek, které § 99 jednacího řádu stanovuje, tak ty podmínky musí být vykládány restriktivně. To znamená, opravdu musí být vláda při tom návrhu velmi zdrženlivá v posuzování, zda ty podmínky byly, nebo nebyly naplněny, a musí se takzvaně, lidsky řečeno, velmi držet zpátky. Potvrzení toho, že podmínky podle § 99 nejsou v uvozovkách hej počkej a mohou být vykládány libovolně široce, tak tady použiju jeden z těch nosných nálezů, který právníci v této místnosti, v tomto sále určitě znají. Je to jeden z nosných nálezů Ústavního soudu právě k stavu legislativní nouze. Je to ten kultovní ústavní nález sp. zn. – je plenární – Pl. ÚS 55/10, kde v právní větě – teď zase začíná moje citace – Ústavní soud řekl: „Institut vyhlášení stavu legislativní nouze omezuje či relativizuje shora uvedené ústavní principy, a proto musí být podmínky jeho použití vykládány velmi restriktivně.“ Konec citace. To znamená, nejen restriktivně, ale velmi restriktivně. To je druhá obecná poznámka.

Teď jdu po jednotlivých podmínkách. První podmínkou pro to, aby mohl být stav legislativní nouze potvrzen, aby pak prošel ústavním testem – já tím nijak nepředjímám, žádnou ústavní stížnost napsanou a připravenou nemám, to říkám s plnou vážností – aby mohlo případné rozhodnutí naší ctěné Poslanecké sněmovny projít testem ústavnosti, tak musí být naplněna podmínka mimořádnosti těch okolností. K podmínce mimořádnosti použiju zase citaci, tak abych tu podmínku vyložil, nebo já ji nejprve vyložím a pak odcituju úplně konkrétně, co k ní řekl Ústavní soud. Jak v doktríně, tak v nálezech Ústavního soudu je jasně potvrzeno, že mimořádnost těch okolností musí svou faktickou intenzitou, svým faktickým rozsahem v reálném světě dosahovat v zásadě některé ze situací, které upravují ústavní zákony České republiky, to znamená, buď samotná ústava, nebo ústavní zákon o bezpečnosti České republiky, to znamená, situace, se kterými jsou spojeny právem, ústavním právem, zakotvené mimořádné stavy: stav nouze, stav ohrožení státu. To znamená, opravdu to musí být situace, které se vymykají, zásadně vymykají, běžnému chodu světa. Teď ta slíbená citace. Vezmu čerstvější nález Ústavního soudu. Většina z vás, co jste tady byli v minulém volebním období, tak ho budete znát. Je to ústavní nález plenární – zase plenární – sp. zn. Pl. ÚS 30/23. Týkal se toho, když tehdejší opozice, současná koalice, napadla u Ústavního soudu valorizaci důchodů, mimo jiné právě s tvrzením, že byly porušeny podmínky pro vyhlášení stavu legislativní nouze. Co se týká těch mimořádných okolností, tak teď začíná citace. Je to bod 86 nálezu. „Použití výrazu ‚mimořádné‘ značí, že musí jít o okolnosti – události – které se vymykají obvyklému běhu věcí, a z tohoto důvodu jsou i neočekávané, respektive obtížně předvídatelné, např. přírodní katastrofa jako zemětřesení, povodně, bouře, sucha nebo epidemie, zvláště závažné havárie“ – a teď z důvodu objektivity pokračuju, protože to je možná něco, kam směřuje vláda – „nebo ‚šokové‘ narušení hospodářské či finanční situace státu.“ Konec citace. Právě z posledních slov té citace – viz bod 86 odůvodnění – by se mohlo zdát, že možná – říkám možná – ta jedna z kumulativních podmínek mimořádnosti by mohla být, řeknu, naplněna, protože... Viz podívejme se všichni do médií. Podívejme se na to, jak, řeknu, média, veřejný prostor – a teď myslím opravdu tu relevantní debatu, nemyslím výkřiky jednotlivců na sociálních sítích, myslím sociologickou, politologickou, geopolitickou, bezpečnostní debatu – tak skutečně si myslím, že šlo o slovo šok, šokové narušení, ať už bezpečnosti, světové ekonomiky a tak dále, tak se skutečně používá. Snažím se být férový a tady jsem sám na vážkách, zda je ta podmínka mimořádnosti naplněna.

Pokračuji ale dál, protože podmínky musí být naplněny skutečně kumulativně. Za tou mimořádnou okolností musí alternativně pokračovat dvě další podmínky, respektive nutně jedna z nich. Buď musí dojít – teď se věnuju té jedné z nich – k ohrožení základních práv a svobod občanů zásadním způsobem... Tady se omlouvám, že budu k vládě velmi tvrdý a cynický. Nepochybně v té situaci, ve které se všichni... Všichni ji nějak vnímáme, situaci na Hormuzu, když to takhle řeknu zjednodušeně, tak ta situace přece sama o sobě základní práva a svobody občanů této země určitě neohrožuje. To si myslím, že kdo má soudný rozum a rozum v kapse v tomto sále, ať je z opozice, nebo z koalice, tak musí souhlasit, že k ohrožení základních práv a svobod občanů určitě nedochází. Proč jsem říkal, že u této podmínky budu velmi tvrdý k vládě? Z mého pohledu tím, že vláda chce opustit princip opatření obecné povahy – a už to tady říkali předřečníci – který dává platná současná, stávající legislativa a proti kterému umožňuje české právo soudní ochranu těch dotčených subjektů, tak naopak vláda vlastně chce jednu ze základních lidských práv a svobod, to znamená, možnost soudní ochrany proti exekutivnímu rozhodnutí vlády, tak chce tuto silnou právní, soudní pojistku vypnout. Jestli tady vláda dodržuje, nebo nedodržuje podmínky, zase nemůže být vůbec řeč. Tady vláda dokonce jde proti základním lidským právům a svobodám. Vypnutí soudní ochrany proti opatření obecné povahy, které má vláda už dneska podle platné legislativy k dispozici.

Nebo – alternativně – nemusí být ohrožena základní práva svobody a musí dojít ke značným hospodářským škodám. Tady si zase dovolím citovat. Navazuje to na... Já nejsem členem rozpočtového výboru, ale snažil jsem se tu debatu na dnešním operativně svolaném – logicky operativně svolaném – jednání rozpočtového výboru vnímat. Skutečně už to tady řekli předřečníci. Tam sama ministryně financí uváděla dopady v částce cca – a chápu, že to je odhad, já teď nechytám paní ministryni za slovo v jednotkách nebo desítkách nebo stovkách milionů korun – uváděla částku 1 miliardy korun měsíčně. ***