(pokračuje Jiří Barták)

6.
Návrh poslanců Aleny Schillerové, Patrika Nachera, Borise Šťastného, Tomia Okamury a Taťány Malé na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 119/ – druhé čtení

Prosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele pan poslanec Patrik Nacher. (Místopředseda Nacher se u pultíku otáčí k předsedajícímu a vyčkává.) A už mu pustíme mikrofon.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, členové vlády, dámy a pánové, jsme ve druhém čtení návrhu, který jsem důkladně představil v prvním čtení, zkráceně, jdeme odemknout uzamčené klienty v penzijním připojištění, s tím, že tím napravujeme určitou nespravedlnost, která tady vznikla návrhem předchozí vlády, která jednostranně změnila podmínky u takzvaného penzijka pro lidi, kteří pobírají důchod, ale zároveň znemožnila reagovat těm klientům na tuto jednostranně změněnou situaci. V momentě, kdy oni... (Otáčí se k diskutujícím u stolku zpravodajům.) V momentě, kdy oni odešli....

Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte.. Promiňte, pane místopředsedo. Dámy a pánové... Děkuji za klid.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: V momentě, kdy oni odešli, tak přišly o již připsané příspěvky státní. Zároveň... a tenhleten návrh řeší dvě situace.

Jednak právě napravuje tu nespravedlnost, že vrací ty finanční příspěvky. To se týká asi 16 000 osob a dokonce někteří přišli i o svoje vlastní peníze v momentě, kdy v tom systému byli kratší dobu než dva roky, těch je asi sto.

Zároveň ale do budoucna umožňuje těm klientům, pokud nechtějí v takovém systému být, aby odešli. To znamená řeší minulost, ale řeší i případnou budoucnost. Já bych chtěl na tomto místě poděkovat opozičním poslancům za jaksi kooperaci v tom slova smyslu, že za dva kluby nechtěly vetovat tento návrh, který podle té naší původní představy měl být v devadesátce, což jsou kluby Pirátů a STAN, za to bych chtěl poděkovat, ty tři další to vetovaly, nicméně i jim děkuji, že se nám podařilo zkrátit ty lhůty. Zároveň já jsem se všemi s vámi jednal i o těch pozměňovacích návrzích, které v tom systému jsou, ke kterým se teďka přihlásíte. Účastnil jsem se i kulatého stolu, který organizovala Olga Richterová ohledně zejména tedy poplatků. Poprosil jsem všechny, protože Ministerstvo financí připravuje detailnější novelu v této oblasti na polovinu roku, abychom tam ty pozměňovací návrhy dali až tam, že jsem připraven je hájit a bít se za ně. Teďka narážím třeba na ty poplatky, ale jsou tady v éteru i nějaké další vylepšení toho takzvaného penzijka.

Takže takhle jsme se i domluvili s paní ministryní financí, že by tohleto zůstalo čistě jenom odemčení těch uzamčených klientů a rychlá, co nejrychlejší náprava toho dění, které tam je, a vlastně nastavení těch pravidel stejných i do budoucnosti. Tolik tedy moje prosba na vás na poslance. Vidím, že tam je zatím jedna přihláška. Tolik moje úvodní slovo. Děkuju.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 119/2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru, poslanec Vladimír Pikora a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Máte slovo.

Poslanec Vladimír Pikora: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, milé kolegyně a kolegové, lhůta k projednání tohoto návrhu byla zkrácena na 30 dnů. Garanční rozpočtový výbor se návrhem zákona zabýval na své 12. schůzi. Během projednávání byly podány tři pozměňovací návrhy, které výbor nakonec nepřijal. Dva návrhy od poslankyně Venduly Svobodové, Hany Ančicové a jeden návrh poslance Jana Jakoba. V usnesení číslo 62 doporučeném poslancům jako tisk 119/2 se doporučuje zákon schválit. Potud moje zpravodajská zpráva. Děkuji za pozornost a přihlásím se ne již jako zpravodaj do obecné rozpravy.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A já tím pádem tedy otvírám obecnou rozpravu, do které se přihlásily s přednostním právem se stanoviskem klubu paní poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková a potom vlastně už bez přednostního práva paní poslankyně Hana Ančicová. Paní poslankyně Vaňková, máte slovo.

Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: Tak děkuji, pane předsedající. Krásný dobrý den, kolegyně, kolegové. Já bych tady ráda za klub Starostů vystoupila k novele tohoto zákona. My tento návrh podporujeme a podporujeme ho proto, že napravuje zjevnou nespravedlnost vůči lidem, kteří po změně zákona zůstali uvězněni v systému. Tedy vůči těm, kteří vstoupili do penzijního spoření za určitých pravidel, stát jim tyto pravidla v průběhu změnil a už jim současně nedal férovou možnost ze systému odejít bez sankcí. Proto náš klub nevetoval projednání tohoto návrhu ve zrychleném režimu podle § 90, jak už tady zmiňoval kolega Patrik Nacher. Ne proto, že bychom snad chtěli rezignovat na standardní legislativní debatu, ale proto, že v tomto konkrétním případě jde o nápravu situace, která už neměla zbytečně trvat déle. Zároveň ale říkáme, že tato novela velmi přesně ukazuje i něco širšího a to, že třetí pilíř potřebuje hlubší a promyšlené úpravy, protože dnešní zákon řeší jeden konkrétní problém. Jenže neřeší, že české dobrovolné důchodové spoření má i slabá místa, která budeme muset jako Sněmovna řešit velmi brzy. Za Starosty vnímáme několik problémů, které jsme chtěli v rámci pokračování naší důchodové reformy, kterou jsme nastavili za minulého vládního období, otevřít. Bohužel to vládní angažmá již nemáme, takže pevně doufám, že ve spolupráci se současnou vládou a koalicí se nám toto otevřít podaří a problémy začít odstraňovat.

První problém vidíme v nedostatečné flexibilitě a prostupnosti systému. Dnes vedle sebe existují různé produkty spoření na stáří, včetně doplňkového penzijního spoření a dlouhodobého investičního produktu. Jenže systém mezi nimi neumožňuje dostatečnou přenositelnost. Lidé v průběhu života mění své potřeby, příjmy i investiční preference. Někdo chce v mládí dynamičtější investici, později větší jistotu. Někdo chce využít předdůchod, jiný chce část prostředků spravovat jinak. Pokud ale mezi produkty neexistuje rozumná prostupnost, nevzniká dost silný konkurenční tlak, nevzniká dostatečná mobilita klientů a systém zůstává zbytečně zkostnatělý. Proto budeme chtít otevřít debatu o zavedení principu přenositelnosti doby spoření mezi DIP a DPS a také o umožnění přesunu části vlastních prostředků mezi těmito produkty bez penalizace. Ne proto, že chceme systém rozvolnit bez pravidel, ale proto, že chceme zostřit trh, zvýšit konkurenci a dát lidem větší svobodu rozhodovat o svých úsporách.

Druhý problém je nízká motivace mladých lidí a tady si opravdu nelžeme do kapsy. Ano, účast v systému je relativně vysoká, ale u mladých je pořád slabší, než bychom potřebovali. A hlavně je slabá intenzita spoření. NERV už dříve výslovně upozorňoval, že je třeba mnohem víc motivovat mladé a nízkopříjmové skupiny a že současný model podpory není v tomto ohledu ideální. Současná lineární státní podpora zkrátka není pro mladého člověka dost silným impulsem. Mladá generace řeší dostupnost bydlení, vysoké životní náklady, nejistotu prvních pracovních let a v takové situaci jí stát musí nabídnout motivační model, který je silný hned od začátku. Proto budeme chtít předkládat návrhy na motivační balíček pro mladé do 30 let. Tedy model, kdy místo dnešní standardní podpory dostane mladý člověk po dobu prvního roku výrazně silnější státní příspěvek, například ve výši 20 až 50 procent vlastního vkladu až do stanoveného limitu. A důležité je, že tento princip podle nás nemá platit u jen doplňkového penzijního spoření, ale i pro doplňkový investiční produkt. Nejde o rozdávání. Jde o to, aby člověk dostal silnou motivaci začít včas, protože každý rok na začátku znamená v dlouhém horizontu obrovský rozdíl ve výsledné částce.

Třetí problém je nevhodné nastavení investiční strategie. Současný systém často vede lidi ke zbytečně konzervativním rozhodnutím, a to i v situaci, že mají před sebou 20 nebo 30 let spoření.

Výsledkem je nižší dlouhodobé zhodnocení a menší objem prostředků ve stáří, a to je chyba systému, ne chyba občana. Za Starosty proto chceme, aby se více prosadil princip životního cyklu. Jinými slovy, mladý člověk má být ve výchozím nastavení veden spíš k dynamičtější strategii, protože má čas unést výkyvy trhu. Teprve s vyšším věkem má být systém postupně konzervativnější, ne obráceně. Dnešní praxe je v tomto směru příliš opatrnická a klientovi ve výsledku často spíš škodí.

Čtvrtý problém jsou poplatky a nákladovost. Jestli má být třetí pilíř skutečně důvěryhodný, nemůže být nastaven tak, že významnou část výnosu spolknou poplatky. Proto chceme otevřít debatu o úpravě maximálních poplatků, zejména o snížení maximální hranice u poplatku ze zisku na 10 procent při zachování principu. Tedy že se neplatí za pouhé dohánění předchozí ztráty. I tady nejde o přeregulování trhu. Jde o férovější nastavení podmínek pro klienta a o tlak na skutečnou konkurenci.

Pátý problém je nedostatečné využití role zaměstnavatelů. Aktuální data ukazují, že příspěvek zaměstnavatele pobíralo k 30. červnu 2025 ve třetím pilíři 1 287 708 účastníků. To je obrovský potenciál, ale zároveň to znamená, že významná část lidí tuhle podporu stále nemá. Přitom právě příspěvek zaměstnavatele je pro mnoho mladších a nízkopříjmových zaměstnanců jednou z nejdostupnějších cest, jak si vůbec na stáří začít spořit. To je možná nejdůležitější teze, kterou chceme dnes zdůraznit.

Nechceme, aby stát všechno reguloval, nechceme budovat další těžkopádný systém, nechceme lidem diktovat, jak přesně mají spořit, ale chceme, aby stát vytvořil takové podmínky, ve kterých bude trh opravdu soutěžit, produkty budou přehlednější, klient bude mít větší flexibilitu a mladí lidé dostanou mnohem silnější impulz začít včas. Jinými slovy, chceme vyšší flexibilitu spoření na důchod, chceme silný start pro mladé, chceme vhodnější investiční strategie podle životního cyklu, chceme nižší a férovější poplatky a chceme větší roli zaměstnavatelů tam, kde o zaměstnance stojí.

Třetí pilíř má zůstat dobrovolný a pokud má být dobrovolný a zároveň funkční, musí být daleko atraktivnější, přehlednější a výnosnější, než je dnes. Proto dnešní návrh podporujeme jako správné a potřebné narovnání jedné konkrétní nespravedlnosti, ale zároveň říkáme, že tím debata o třetím pilíři pro nás teprve začíná. Protože důchodová politika nemá být jen o opravování jednotlivých chyb, má být také o tom, aby si lidé mohli na stáří spořit v systému, kterému budou rozumět, budou mu věřit, a který jim opravdu pomůže vytvořit smysluplnou rezervu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji paní poslankyni Pivoňka Vaňkové. Nyní omluvy. Omlouvá se pan poslanec Vít Rakušan od 12.15 z pracovních důvodů, pan poslanec Karel Tureček celý jednací den z rodinných důvodů a paní poslankyně Schillerová celý jednací den z pracovních důvodů.

Nyní tedy pokračujeme v obecné rozpravě, do které je přihlášena paní poslankyně Hana Ančincová. Potom požádal o vystoupení pan předseda klubu TOP 09 Jan Jakob, ale ne s přednostním právem, až po paní poslankyni. Paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Hana Ančincová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já bych chtěla právě i na úvod ocenit, že se tímto tématem zabýváme a právě tímto tiskem i napravujeme, kulantně řečeno, tu nespravedlnost, která zde lidem, kteří penzijní připojištění využívali, nastala. Třetí pilíř je právě významnou součástí budování finanční jistoty na stáří a pokud chceme motivovat občany do co největšího zapojení, nesmíme měnit pravidla hry za jízdy, takzvaně. Jako zákonodárci máme měnit pravidla pozitivně a motivačně směrem do budoucnosti a ne retroaktivně, což se právě v minulosti stalo.

Já bych ale ten současný návrh chtěla rozšířit a nyní vysvětlím proč. Právě do penzijního připojištění je zapojeno zhruba čtyři miliony občanů, kteří právě mají v tom třetím pilíři smlouvu. My chceme, aby si Češi spořili hlavně efektivně. Oni jsou nyní, jak už jsem naznačila, zapojeni hojně, ale ne finančně dostatečně. Průměrný měsíční příspěvek se pohybuje zhruba 800 až 1 000 korun a lidé často spoří na maximum pro příspěvek od státu, ale ne podle svých reálných potřeb. Mladí lidé často začínají právě také spořit pozdě, což je nešvar toho systému. Přitom právě čas je tady největší násobitel.

Právě i ze zpráv, které jsem zachytila ve veřejném prostoru i tady na plénu, i to, co tady zaznělo od pana místopředsedy, tak si myslím, že odborníci, právě zákonodárci, ekonomové, se shodujeme na obecné nutnosti posílit motivaci mladých klientů ke vstupu do třetího pilíře a motivaci k dlouhodobému spoření ve výnosnějších dynamických fondech, s využitím strategie životního cyklu.

Já si dovolím teďka podívat se právě na penzijní připojištění trošku v širším kontextu. Dovolte mi okomentovat dva pozměňovací návrhy, které bych chtěla teďka trošičku rozvést. Nejsou v rozporu s tím návrhem, který se tady předkládá, jsou právě jeho rozšířením.

První pozměňovací návrh 764 má jednoduchý cíl, a tím je právě snížit nákladovost doplňkového penzijního spoření a zvýšit výnosy pro občany. Dlouhodobě se totiž ukazuje, že poplatky v penzijních fondech jsou v Česku vysoké. Klienti často platí maximální zákonné sazby, a to i v situaci, kdy fondy nedosahují kladného zhodnocení. Přitom právě náklady na správu investic obecně klesají a na trhu existují levnější varianty, včetně těch zahraničních.

My právě proto navrhujeme tři základní změny. Za prvé, snížení maximálního poplatku za správu aktiv účastnických fondů z 1 procenta na 0,4 ročně. Za druhé, snížení maximální výkonové odměny z 15 na 10 procent ze zhodnocení. Za třetí se jedná o snížení poplatku za správu transformovaných fondů z 0,8 na 0,4, čímž se sjednotí podmínky napříč celým systémem.

Druhý návrh 794 se týká a má za cíl podpořit dlouhodobé zhodnocování úspor účastníků doplňkového penzijního spoření právě při zachování všech důležitých pravidel obezřetného investování. Reagujeme tím na potřebu širší diverzifikace investic, konkrétně chceme umožnit penzijním fondům ve větší míře investovat také do fondů soukromého rizikového kapitálu. To znamená, dát střadatelům možnost podílet se na růstu firem, které nejsou obchodované na burze, ale mají vyšší růstový potenciál.

Mimoto přímo podporujeme financování českých startupů a růstových společností mimo burz. Tento návrh tak pomáhá nejen střadatelům, ale i rozvoji českého kapitálového trhu. Zároveň ale zachováváme silnou ochranu účastníků. Jasně vymezujeme, do jakých fondů lze investovat, stanovujeme kvantitativní limity a dohled České národní banky zůstává beze změny.

Je třeba otevřeně říci, že tyto typy investic jsou náročnější na správu. Vyžadují důkladnější analýzu složitější právní struktury, průběžný monitoring i specifické oceňování a práci s likviditou. Proto navrhujeme, aby v případě, kdy fond investuje významněji do těchto aktiv, bylo možné mírně navýšit maximální poplatek za správu. Konkrétně se jedná o navýšení o 0,2 procentního bodu, a to pouze tehdy, pokud tyto investice tvoří alespoň pět procent majetku fondu. Nejde tedy o plošné zvýšení, ale o cílený nástroj pro situace, kdy je správa skutečně náročnější.

Navíc tady zdůrazňuji, že nejde o automatické zvýšení poplatků, ale pouze o možnost v rámci zákonného stropu. Současně zachováváme jasný limit investice do fondů soukromého rizikového kapitálu. Mohou tvořit maximálně 10 procent z majetku účastnického fondu.

To jsem okomentovala dva pozměňovací návrhy. Jenom bych shrnula, že opravdu se nejedná o rozpor s tím původním návrhem, který je tady navrhován. Jedná se o jeho rozšíření. Já vám děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji paní poslankyni Ančincové. My se potom ještě uvidíme v podrobné rozpravě. A nyní má slovo předseda klubu TOP 09 Jan Jakob.

Poslanec Jan Jakob: Děkuju, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych teď v obecné rozpravě představil můj pozměňovací návrh, který v systému naleznete pod číslem sněmovního dokumentu 707. Navrhovaná úprava reaguje na vedlejší dopady změny právní úpravy účinné od roku 2024, která v rámci konsolidačního balíčku zrušila státní příspěvek účastníkům doplňkového penzijního spoření po přiznání starobního důchodu.

Cílem toho mého předkládaného pozměňovacího návrhu je zachovat řešení problému, kterým je existence takzvaných uzamčených účastníků, tedy osob, které se v důsledku změny právní úpravy ocitly v situaci, kdy nemohou bez finančních ztrát ze systému vystoupit ani v něm ekonomicky racionálně pokračovat. Tento problém je návrhem zákona řešen prostřednictvím nového § 28a, který umožňuje těmto účastníkům bezsankční výstup ze systému. Toto řešení je v pozměňovacím návrhu zachováno, neboť představuje přiměřenou a systémově odůvodněnou reakci na změnu podmínek, která nebyla doprovázena odpovídajícím přechodovým mechanismem.

Naopak navrhuji vypustit přechodná ustanovení čl. 2 této novely, která zakládají nárok na zpětnou kompenzaci státního příspěvku účastníkům, kteří již ze systému vystoupili. Tato část návrhu nepředstavuje řešení stavu uzamčení, ale ex post kompenzaci již realizovaných individuálních rozhodnutí. Narušuje princip právní jistoty a předvídatelnosti právního prostředí tím, že zpětně mění ekonomické důsledky jednání účastníků. Vytváří precedent pro budoucí nároky na kompenzace při změnách veřejných politik a oslabuje princip, že účastníci nesou odpovědnost za svá individuální rozhodnutí učiněná v rámci platného právního rámce.

Z hlediska proporcionality zásahu je žádoucí, aby zákonodárce odstraňoval pouze takové důsledky změny právní úpravy, které vedou k objektivnímu možnosti volby, to je tedy ten stav uzamčení, nikoliv aby plošně kompenzoval všechny negativní dopady změny, včetně těch, které byly výsledkem individuálního rozhodnutí účastníků. Navržené omezení rozsahu zákona současně významně snižuje riziko morálního hazardu, kdy by účastníci mohli do budoucna očekávat, že stát bude zpětně kompenzovat důsledky změn právní úpravy bez ohledu na jejich vlastní rozhodnutí.

V návaznosti na vypuštění toho čl. 2 navrhuji rovněž vypustit související ustanovení čl. 4 bodu 2, které upravuje daňové osvobození plnění poskytovaných podle těchto předchozích ustanovení. Po jejich vypuštění by toto ustanovení postrádalo věcný obsah a bylo by nadbytečné.

Zachována naopak zůstává úprava daňového režimu vztahující se k tomu zmiňovanému § 28a, která zajišťuje, že bezsankční výstup uzamčených účastníků nebude spojen s dodatečnou daňovou zátěží. Tato úprava je nezbytná pro zachování skutečně bez sankční povahy výstupu ze systému.

Závěrem – navrhovaná úprava podle mého pozměňovacího návrhu cíleně odstraňuje identifikovaný problém, zachovává legitimní cíle původní reformy, respektuje princip odpovědnosti za individuální rozhodnutí a přispívá k dlouhodobé stabilitě a předvídatelnosti právního prostředí.

Z těchto důvodů si Vás dovolím dopředu požádat o podporu tohoto mého pozměňovacího návrhu, ke kterému se ještě přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane předsedo. O slovo požádala předsedkyně klubu Pirátů Olga Richterová. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji pěkně za slovo. Já jsem tady koukala, kde je pan místopředseda Nacher, protože já tohle opravdu považuju za téma, protože je velké, týká se to desítek miliard korun ročně, když bude dobře fungovat ten systém, na kterém má spolupracovat koalice a opozice. A pan místopředseda zmínil kulatý stůl, který jsme jako spolupracující poslanci pořádali, konal se toto pondělí. A i na základě něj vyšel velký článek například na Seznam Zprávách o chystaných změnách v penzijních fondech.

Ráda bych navázala na moji kolegyni Hanu Ančincovou, protože my za Piráty jsme se dlouhodobě tomu tématu věnovali. První návrh reformy penzijních fondů jsme předložili v květnu 2025 včetně té komplexity, nejenom snížení poplatků, ale také rozšíření těch možností investovat tak, aby to bylo atraktivní pro mladé. A já naprosto rozumím tomu, že dneska se vládní koalice shodla, že to téma bude menší, užší, že se bude týkat pouze věci, která má zajistit důvěru lidí ve fungování penzijního spoření.

Nicméně my jako Piráti si jsme jisti, že ty pozměňovací návrhy, které předkládáme a které právě Hana Ančincová za pirátský poslanecký klub už tady odůvodnila a popsala, že to jsou přesně ty recepty, které posunou Česko dopředu, že to jsou ty cesty, které umožní, aby při celkových vkladech v hodnotě třeba 2 000 korun po dobu 30 let pak ve finále lidé měli až o půl milionu víc na tom svém účtě, ta výsledná hodnota úspor zkrátka mnohem vyšší.

A co je fascinující, když se člověk opravdu zabývá tím, jak funguje to takzvané – odborný termín – složené úročení, když se zabývá tím, jak dlouhodobě narůstají ty úložky, jak se zhodnocují, tak ty výsledné rozdíly pro lidi, když se sníží náklady na ty správní poplatky, a jsou to nejenom tedy poplatky za správu, ale i z výnosů, tak ty výsledné hodnoty pro lidi můžou být i o milion vyšší při stále stejných úložkách.

Na tomto chci jaksi pozvat toho z vás, koho to zajímá, k studii CERGE-EI, která se věnuje právě tématu, které je založené na průměrných číslech. Lidé v Česku si průměrně ukládají v penzijních fondech 1 100 korun měsíčně. A kdyby se podařila ta reforma penzijních fondů směrem, který my jako Piráti jsme navrhovali tedy už v tom minulém volebním období a konkrétně jsme ji předložili v tom květnu 2025, tak je to naprosto ruku v ruce, to jde s těmi návrhy vědců, kteří předložili studii.

Jsou to vědci Filip Pertold, Lukáš Nádvorník a vypočítali, že opravdu při těch celkových skladech klienta okolo 300 000 korun, když to spoření trvá dostatečně dlouhou dobu, tak je možné se dostat až k výsledné hodnotě úspor, která bude okolo 3,5 milionu korun, ale to by se z toho nesměly platit ty poplatky penzijním společnostem. A ten trik je, že dneska z toho opravdu bohužel obrovskou částku odčerpají ty takzvané náklady na správu, které ale ve velké části jdou do zisku.

A samozřejmě, když jiné země zvládnou, aby ten zisk byl prostě daný větším portfoliem klientů, tím, že bude více lidí spořit, tak my bychom si přáli, ať se takového win-win modelu Česká republika dobere taky. Ten cíl tedy opravdu dostat se z toho, že dnes máme příliš vysoké poplatky na správu, částečně příliš vysoké i poplatky za výnos a že nemáme dostatečně široké možnosti investování, tak dostat se z téhle zapeklité situace do toho, aby penzijní spoření bylo výhodné pro mladé lidi v Česku, pro rodiny, aby umožňovalo skutečně si naspořit na penzi a aby člověk, když si pak bude tu pravidelnou rentu vybírat, díky tomu měl ten důchod výrazně lepší.

Znovu zopakuji, průměrná úložka je 1 100 korun a to je ta částka, s kterou ty modely počítají a za tuto částku je možné si naspořit opravdu mnohem větší peníze než by člověk čekal, když nebudou tak vysoké správní poplatky a když se podaří ty nastíněné reformy.

Poslední věta, reforma penzijního připojištění, taková poslední velká. Byla před 13 lety a mně se velice líbilo, co na tom kulatém stole říkali někteří z těch ekonomů, co se tomu celou dobu věnují, že se podařilo odstranit dětské nemoci. Podařilo se odstranit nějaké prostě běžné provozní problémy, to nastavení je nyní správně a dá se udělat další velká reforma, protože nastal ten čas, kdy ten systém známe, víme, jaké má neduhy a víme, jak ho opravit.

A právě proto tady dnes Sněmovně jako Piráti nabízíme ty dva pozměňovací návrhy, které přesně takovéto opravení penzijních fondů ve prospěch českých střadatelů, aby i při těch úplně standardních úložkách mohli mít o půl milionu korun ve finále víc, tak to je přesně ta věc, kterou vám nabízíme k hlasování. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji paní předsedkyni Richterové. Rozhlížím se, nikdo není přihlášený, to znamená, že končím obecnou rozpravu. Ptám se, jestli budeme chtít závěrečná slova. Tak prosím předkladatele.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já jenom stručně. Já bych chtěl poděkovat za tu debatu, těším se ještě na to třetí čtení a zejména na ten předklad, který bude mít Ministerstvo financí po polovině roku. Je pravda, že ten kulatý stůl a to shrnutí, ta analýza krásně ukázala, že důležitější než výše té úložky je princip složeného úročení. To znamená ta strategie, jestli má být konzervativní nebo dynamická, a délka střádání. To tam bylo jasně jasně vidět. To znamená, ta debata o poplatcích a o té strategii těch penzijních fondů nás čeká, Myslím si, že to je přesně to téma, které patří, kde souběžně bychom měli odbornou debatu a tu politickou.

V tomhletom případě já jsem rád a byť ty návrhy vítám, že tady tohleto projede tou Sněmovnou, jenom věc týkající se odemčení těch klientů. Ale přesto já děkuju za to, že vlastně i tahleta věc, to odemčení pomohlo rozproudit debatu o dlouhodobé strategii těch penzijních fondů a střadatelů, kteří tam dávají ukládají si svoje peníze.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Tedy obecnou rozpravou máme ukončenou. Na vrácení zákona garančnímu výboru nepadl žádný návrh. Tím pádem zahajuji... Nestačil jsem ji zahájit, tak faktická poznámka pana poslance Zuny. Nestačil jsem to vyhlásit, vaše dvě minuty. (Poslanec Nacher mimo mikrofon: Nemůže být, když jsem měl závěrečné slovo, byla ukončena debata. Závěrečné slovo nemůže být.) Dobře v tom případě pokračujeme v tom, co jsem řekl. Zahajuji tedy podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. A do podrobné rozpravy je přihlášena paní poslankyně Hana Ančincová.

Poslankyně Hana Ančincová: Děkuji za slovo ještě jednou. Já připomenu ty dva pozměňovací návrhy, ke kterým bych se chtěla teďka přihlásit. Ten první z nich je pozměňovací návrh číslo 764. Stručně se týká snížení poplatků. Jedná se o snížení nákladovosti systému doplňkového penzijního spoření úpravou limitů poplatků, které povedou k vyšším čistým výnosům pro účastníky. Zpracovali jsme ho my, Piráti, konkrétně kolegyně Olga Richterová, já, Hana Ančincová, Vendula Svobodová, kterým bych tímto chtěla poděkovat.

A ten druhý pozměňovací návrh je číslo 794. Týká se uvolnění pravidel pro investování. Jedná se o rozšíření investičních možností účastnických fondů při zachování obezřetnostních pravidel pro jejich správu. Já jsem tyto dva konkrétní pozměňovací návrhy okomentovala velmi obšírně v té obecné rozpravě. Takže tolik můj komentář. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně, a do podrobné rozpravy je přihlášený pan předseda klubu TOP 09 Jan Jakob.

Poslanec Jan Jakob: Děkuju, pane místopředsedo, tímto se formálně hlásím k pozměňovacímu návrhu, který jsem podrobně představil v obecné rozpravě. A je to konkrétně pozměňovací návrh, sněmovní dokument pod číslem 707. Děkuju.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A nyní tedy prostor pro faktickou poznámku pan poslanec Michal Zuna. Vaše 2 minuty.

Poslanec Michal Zuna: Já moc děkuju za slovo. Já mám také za to, že po závěrečném slovu už ta moje faktická nemohla být připuštěna a já bych chtěl poprosit Patrika Nachera, jestli by třeba v závěrečném slově jenom mi upřesnil, já jsem úplně nerozuměl v tom předchozím závěrečném slově, co se týče té připravované novely. Jestli je připravovaná tam zaznělo nevím po nebo před polovinou roku. Pokud by to bylo po polovině roku, to znamená nějaké září, říjen protože červenec asi se úplně nepředpokládá, tak jenom jestli může upřesnit ten harmonogram. Děkuju.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. V tuto chvíli nemáme, dívám se, nemáme přihlášeného nikoho do podrobné rozpravy. Končím podrobnou rozpravu a předpokládám, že pan předkladatel využije výzvy a bude mít závěrečné slovo.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak já nevím, jestli budu úplně přesný, mám informace že do poloviny roku by měl být ten návrh hotov, ale přesný harmonogram vám a i dalším kolegům zejména z pirátského klubu, kteří o to mají zájem, tak vám dám třeba v průběhu dnešního dne. Já sám na to tlačím. A teďka aktuální datum, abych se tady zavázal za Ministerstvo financí, nemám. Každopádně je to priorita Ministerstva financí, jednáme o tom. Paní ministryně jednala i s některými poslanci, takže budeme to tlačit. Já mám informaci, že by měl být do pololetí ten návrh hotov. Ono tam těch změn je víc. Ale upřesním to během dne.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nemáme žádné hlasovatelné návrhy, tedy tím končím druhé čtení tohoto návrhu. Přečtu omluvy, od 10.25 do 14 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Zdeněk Hřib. Já jsem se jenom chtěl zeptat jestli, jak se vyměníme, jestli mám začít. Tak tím pádem měníme opět předsedajícího a vrací se pan místopředseda Patrik Nacher.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Dámy a pánové, ještě jednou pěkné dopoledne. Já se sem vracím, byť na minutu podle slotu. Děkuju panu místopředsedovi, že to za mě vzal, když já jsem byl spolupředkladatel.

V této chvíli otvíráme bod číslo

Aktualizováno 18. 4. 2026 v 0:51.