Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

A myslím si, že je přece logické, že pokud obec si schválí nějaký projekt, vypracování projektu, dneska v řádech i za miliony korun, pokud se jedná o bytový dům, a pokud se rozhodne nebo rozhodla v předchozí pobídce MMR vzít si i úvěr na několik let, desítek let, tak nerozumím tomu, proč by měl někdo přehodnocovat, jestli to zastupitelstvo bytovou politiku řeší správně, nebo neřeší, když se pro ni rozhodli. K tomu taky nějaký výzkum agentury Ipsos, vlastně každý čtvrtý Čech (se) stěhuje, stěhování, a je to právě spojeno s tím dostupným bydlením. A to se netýká samozřejmě jen Prahy, týká se to i větších okresních měst, což je samozřejmě alarmující - a hlavně odpovídali takto mladí lidé do 35 let.

Takže nemyslím si, že dostupné bydlení a více bytů nám vyřeší poslanecká novela, která je tady, novela stavebního zákona, která v podstatě dokonce tam uvádí ve veřejném zájmu výstavbu 10 000 metrů čtverečních na bydlení, což vlastně nebude řešit nedostatek bydlení v menších okresních městech, nebude řešit bydlení v regionech, kde je to bydlení potřeba. Já zopakuji, co už tady bylo několikrát řečeno, abychom si to taky všichni uvědomili.

Zákon o podpoře bydlení nestaví nové byty, to my víme od začátku, ale je jedním z dílků skládačky, která řeší nedostupnost bydlení pro sociálně potřebné - a bude fungovat jen v kombinaci s využitím stávajících bytů obcí, soukromníků, ale také s novou výstavbou. Důvodová zpráva předkládané novely o podpoře bydlení mluví o potřebě stability a jistoty, ale to je právě to, co vláda úplně nevysílá, ať už myslím komunikací s kraji, s obcemi a s tím, jaká opatření jsou v rámci bydlení předkládána, ať už to jsou nedostatečné finanční prostředky na Státní fond podpory investic, na implementaci zákona o podpoře bydlení. A myslím si, že žít v domnění, že tady novela stavebního zákona nás všechny spasí, tak to určitě není správné. Se stavebním zákonem tady určitě, nebojte se, zdržovat nebudu, na to budou určitě další schůze, kde se bude možno tady k této novele vyjadřovat.

Takže zpátky k (?) bydlení. Já bych se chtěla zeptat, jaké vlastně budou další kroky v souvislosti s bydlením, které byly na MMR připravovány, a to je bydlení pro život, a jak pokračují práce na vzniku nových bytových společností s omezeným ziskem, zda bude fungovat pracovní skupina pro bydlení a tak dál. A to jsou otázky, které třeba využiju v interpelaci, abych tady nerozmělňovala debatu k novele zákona, která tady je dneska v prvním čtení předkládána.

Já bych tedy za poslanecký klub Starostové ve svém závěru požádala paní ministryni Zuzanu Mrázovou o vyjádření k zárukám, že zákon ve druhém čtení nezmění ty tři pilíře, na kterých je celý zákon postaven, že nedojde k dalšímu omezení míst, kde se poskytuje podpora, a kde jsou kontaktní místa pro bydlení a že budou zaručeny finanční prostředky na to, aby i ta opatření, která mají platit od 1. 7., měla být z čeho financována.

Na závěr, už úplně na poslední závěr, bych chtěla říct, že nesouhlasíme se změnou § 12, nesouhlasíme s tím, aby se omezovalo poradenství, tedy omezení prevence, která je nejlevnějším a zároveň nejdůležitějším prvkem snižujícím riziko ztráty bydlení. A taky nesouhlasíme s odmítáním pomoci těm, kteří se ještě nepropadnou na úplné dno a o bydlení ještě nepřišli, protože jak se říká, dobrá rada nad zlato a zvlášť, když přijde včas. My tuto předloženou novelu nepodporujeme a na závěr bych chtěla za poslanecký klub dát návrh na jeho zamítnutí. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za přenesení stanoviska klubu hnutí STAN. V této chvíli pozvu k mikrofonu Tomáše Doležala k přednesení stanoviska poslaneckého klubu SPD, připraví se Marian Jurečka se stanoviskem klubu KDU.

Ještě, než nezačnete, pane poslanče, dvě omluvy: Marie Kršková od 12.30 - pracovní důvody, Jiří Pospíšil od 11.30 - osobní důvody.

Máte slovo.

Poslanec Tomáš Doležal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, kolegyně, kolegové, dovolte mi krátce představit stanovisko poslaneckého klubu hnutí SPD k předkládané vládní novele zákona o podpoře bydlení. Rovnou na úvod říkám, že tuto novelu podporujeme, má naši podporu na rozdíl od toho původního, dosavadního znění zákona, pro které jsme nehlasovali právě z důvodu jeho přílišné neadresnosti, obecnosti, tím, že vytvářel jakýsi sociální subsystém sociální podpory a přílišným způsobem zatěžoval obce finančně, administrativně i jinak. Proto vítáme hlavní předložené principy novely od paní ministryně, to znamená: přesné zacílení poradenství v oblasti bydlení na občany obce, ať už trvale žijící a nebo ty, kteří tam delší dobu pracují, žijí a studují, čili je tam jasná místní vazba a místní znalost, a to zaměření na zranitelné skupiny občanů v bytové nouzi hrozící ztrátou bydlení nebo ty, kteří o bydlení přišli. V tom vidíme velký smysl, pomoc lidem v bytové nouzi, zvláště zranitelným skupinám osob - rodiče, samoživitelé s dětmi, lidé v exekucích, senioři, zdravotně postižení, ale i lidé třeba po výkonu trestu a nebo po propuštění, po odchodu z dětského domova, kteří nemají kompetence sehnat si byt a nenaletět různým takzvaným šmejdům nebo spekulantům s realitami - to považujeme za věc ve veřejném zájmu. Naopak za věc, která ve veřejném zájmu není, nepovažujeme bezbřeze otevřené poradenství komukoliv, jak řekl jeden z mých předřečníků, kdo půjde kolem, protože to samozřejmě zdržuje obce od cílené sociální práce.

Takže když to na závěr shrnu a zkrátím, vítáme předložené principy zpřesnění podmínek poskytování bytového poradenství v kontaktních místech, ulehčení obcím a zaměření na zranitelné skupiny osob. Proto náš klub tuto novelu svým hlasováním podpoří. Děkuji moc.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče. Poprosím Mariana Jurečku se stanoviskem klubu KDU a poté už se připraví Adriana Chochelová a Marian Jurečka znova - to asi... pak vás, pane poslanče, kdyžtak odmažu, když budete chtít. Máte slovo.

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji moc. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já jenom poprosím, klidně mě tam smázněte potom z další části rozpravy, protože mezitím se dohodl s klubem, že přednesu stanovisko za náš klub.

Já chci říct na úvod, že ta tématika, když tady zaznívala, i ta debata ve faktické asi necelou hodinku zpátky ukazuje, že my tady vlastně nestojíme v bodu nula (?) na začátku. Ale já se přece jenom malinko vrátím zhruba 30 let zpátky, protože kdybychom neměli za sebou období poměrně divokých devadesátých let, kdy se celá řada především měst, ale i obcí z mého pohledu ne úplně systematicky, ne úplně uváženě a ne úplně se zodpovědným pohledem do budoucna zbavovala velmi rychle bytového fondu. Tak to byl moment, kdy jsme si zadělali na celou řadu problémů, které teď klopotně, skoro 20 let se pokoušíme vyřešit více či méně nedokonale.

Tam tenkrát vznikly problémy, kdy najednou obce, města ztratily nějakou část bytového fondu, které by si měly vždy držet proto, aby mohly dělat cílenou, adresnou, efektivní sociální politiku. Zároveň si u toho vyrobily i problémy s vyloučenými lokalitami, kdy velkou část konkrétních bytových domů, celků, části sídlišť prodaly jednomu vlastníkovi, který prostě s tím nakládal, jakým způsobem nakládal, a dokonce dnes máme případy, kdy stát společně s kraji vytváří po 30 letech programy, kdy se snaží společně takto kdysi prodaný bytový fond koupit, revitalizovat, udělat nějakou zásadní strukturální změnu a ten problém řešit. Takže velká část toho problému opravdu tkví v období devadesátých let, (v) neuvážených rozhodnutích celé řady vedení měst a obcí v České republice.

Na druhou stranu, když se na to podíváme, tak ani příběh zákona o podpoře bydlení není příběhem, který by byl pouze obdobím vlády Petra Fialy. Já si pamatuji ještě i vládu Bohuslava Sobotky, kdy v období roku 2014, 2015 se připravila nová strategie dostupného bydlení na roky 2015 až 2025, kdy tenkrát v koaliční vládě, kde jsme byli společně my, lidovci, hnutí ANO, sociální demokraté, vznikl i zákon o sociálním bydlení. Ten zákon doputoval tady do Poslanecké sněmovny, ale už se na něj potom těsně před volbami v roce 2017 nedostalo. To znamená, už tady byly konkrétní záměry a nějaké odhodlání s odbornou veřejností, ale i mezi politickými kluby s tou situací chtít něco dělat, najít nějaké řešení, jakým způsobem lidem v různých obtížných životních situacích pomoci.

Pak se čas posunoval a došli jsme do období roku 2021, kdy vlastně těsně před prázdninami, když si na to vzpomeneme, byla to vláda Andreje Babiše, která finalizovala Národní plán obnovy, jeho konkrétní cíle, jeho konkrétní milníky, co se má stát, jaké reformy potřebujeme udělat, a v průběhu prázdnin ten návrh byl i schvalován Evropskou komisí. ***