Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(13.20 hodin)
Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. No, já myslím, že to byl takový projev, který člověk těžko snáší, takže jsem se šla nadýchnout ven, ale protože mně jde čas, tak tímhle způsobem já nikdy nebudu postupovat a zůstanu věcná a zdvořilá bez urážek, nálepek a podobně. Já jsem vůbec, pane poslanče Hřibe, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, nehovořila o soudních znalcích, to jste si spletl, to hovořil pan poslanec Andrej Babiš. To za prvé.
Za druhé, je úplně zbytečné, co jsem tady asi říkala o institutu relativní imunity, protože očividně buď jste to neposlouchal, anebo naopak jste zaútočil a řekl, že zpochybňuji justici. O tom to vůbec nebylo.
A za třetí, já tady ještě zopakuji to, na čem trvám. Já nezpochybňuji justici jako takovou a právní stát v České republice, já jenom upozorňuji, že i v justici jsou lidé, kteří se můžou dopustit nějakých chyb, a řekla jsem, že důkazem jsou i sumy, které se vyplácejí jako odškodnění. Nic více a nic méně.
A všechny ty ostatní útoky, včetně toho, jak se dívám na to či ono, tak asi teď už se dívám, že mám jenom 30 vteřin, nemám čas zodpovědět, ale určitě vám je můžu vysvětlit, ty svoje názory. Také jsem přihlášena samozřejmě do rozpravy. Děkuji.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Mám zde jednu faktickou poznámku, Zdeněk Hřib, jestli to platí.
Než sem přijde, přečtu omluvy: Ivan Bartoš od 13.20 do 16 - pracovní důvody, Eva Decroix od 12.30 do 14 - pracovní důvody, Marian Jurečka od 12.15 do 17 - pracovní důvody, Vladimír Pikora od 13 do 14.30 - pracovní důvody. A ministr Robert Plaga do 15.30 - osobní důvody.
A vám spouštím dvě minuty, pane poslanče.
Poslanec Zdeněk Hřib: Jo, děkuji. S dovolením, paní profesorko, prostřednictvím pana předsedajícího, já shodou okolností jsem se dlouhá léta zabýval výzkumem lidských chyb v oblasti konkrétně zdravotnictví, takže to je zrovna téma, o kterém něco vím. A myslím si, že tyhlety záležitosti jsou trochu přenositelné i třeba do oblasti justice, protože přece jenom i ve zdravotnictví ve skutečnosti se intenzivně inspirujeme tím, jak dělat méně chyb v oblastech, kde na chybách záleží opravdu hodně, mám na mysli teď například jaderná energetika nebo případně letectví. A tam platí totiž jedna taková záležitost, a to je to, že vlastně v momentě, kdy vy můžete poukazovat na to, že tady se platí nějaké náhrady za chyby, které se tam staly, tak to ve skutečnosti znamená, že systém funguje, protože vy víte o tom, že chyby se tam dějí, jste schopna je identifikovat a následně nějakým způsobem ty chyby jako zhojit nebo prostě napravit, jo? To znamená, náhrady, které se platí, jsou jako důkaz, že systém vlastně funguje. To znamená, proto mě právě velice překvapuje vaše nedůvěra vůči systému, kdy vy tady mluvíte o jakýchsi pochybeních nebo co. Ta věc se má tak, že tohleto je přesně to vaše zpochybňování justice a váš rozklad právního státu - a obecně snaha o celkový rozklad institucí tohoto státu a jejich nahrazením tady dispečerem Babišem, který má být vůdce nejvyšší, (?) se dalo říct ANOtolláh možná tady jako parafrázi na aktuální dění, který jako vlastně všechno zařizuje, všechno řídí přes esemesky (Předsedající: Čas.) a bez něj to vlastně nejde. A to je nepřípustné.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Faktická poznámka v této chvíli není žádná, tak vám teďka řeknu, jaké bude pořadí. Nyní vystoupí Kateřina Stojanová se stanoviskem klubu Pirátů, mám tady dokonce třikrát, poté Helena Válková se stanoviskem klubu ANO a poté Karel Dvořák se stanoviskem klubu STAN. A pak dojde na zbytek poslanců bez přednostního práva a bez stanoviska klubu, což vidíte na obrazovce, je tady ta sloučená rozprava. Jinak faktické poznámky je možné samozřejmě uplatňovat teďka po celou dobu.
Takže, paní poslankyně Stojanová, já vás pozvu sem za pultík.
Ještě přečtu jednu omluvu: Katerina Demetrashvili od 13.20 do 16 - pracovní důvody.
Máte slovo.
Poslankyně Katerina Demetrashvili: Děkuju za slovo, pane předsedající, a slibuji, že budu mluvit se stanoviskem klubu samozřejmě podle jednacího řádu jenom jednou, byť tam máte tři přihlášky - z nějakého důvodu - naše. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já tedy vystupuji se stanoviskem klubu České pirátské strany a budu se snažit našemu stanovisku dát nějaký širší kontext, byť už tady vystupovali někteří mí předřečníci a předřečnice za Piráty.
My to totiž nevnímáme - a já to říkám dlouhodobě - že bychom dnes rozhodovali o vině a nevině jak premiéra Andreje Babiše, tak předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury, protože o tom v právním státě rozhodují soudy. My dnes rozhodujeme o něčem jiném - o tom, jestli v České republice platí zákony pro všechny stejně nebo jestli tady existuje pro politiky nějaký zvláštní režim. Pirátský postoj je v téhle problematice dlouhodobě stejný. Pro nás prostě poslanci nejsou nadlidé. A samotní autoři Ústavy i ústavní právníci dlouhodobě říkají, že institut poslanecké imunity, který je dneska předmětem i probíhající debaty, má v první řadě chránit svobodu parlamentní debaty, tedy hlasování a projevy na půdě této Sněmovny, a pak samozřejmě, ale to je to hlavní, které se nepotkává ani v jednom z těchto případů, má chránit opozici před zneužitím moci, aby je nikdo, zvlášť v dynamice vztahů právě mezi vládní koalicí a opozicí, nemohl trestně stíhat za politické názory.
Ale nikdo z autorů Ústavy ani ústavních právníků neříká, že imunita má být osobním privilegiem poslanců, že nevznikla, aby se kdokoli mohl skrýt před trestním stíháním za jednání, které navíc s výkonem mandátu vůbec nesouvisí. To je uzurpování si a falešná interpretace tohoto ústavního nástroje. Jakmile se totiž imunita začne používat jako ochranný štít před spravedlností, tak přestává chránit demokracii a začíná chránit politické papalášství. A právě o tom dnes hlasujeme.
V případě podezření premiéra Babiše jde o hospodářskou kriminalitu, která je spojena s jeho podnikáním a dotačními pravidly, které se odehrály daleko dříve - před jeho vstupem do politických aktivit. Jde o kauzu, která nemá absolutně žádnou souvislost s výkonem jeho poslaneckého mandátu. Poslanecká sněmovna není soudní síň. My tu nejsme od toho, abychom hodnotili důkazy, analyzovali trestní právo a nebo znovu rozhodovali o vině. Naší jedinou rolí je odpovědět na jednoduchou otázku: Má v České republice dostat justice prostor na to vykonávat svoji práci? Pokud je odpověď ano, pak ale dnes musí následovat vydání.
Stejný princip platí i v případě Tomia Okamury. Svoboda projevu je základ demokracie, ale imunita - a říkám, to znovu - má jasně vymezený cíl: chránit parlamentní debatu. Pokud existuje podezření, že někdo svým jednáním mimo parlament překročil zákonné hranice, pak to opět není věc politického rozhodování, ale věc soudu. My dnes přece nemáme rozhodovat o tom, jestli s někým souhlasíme politicky nebo ne, rozhodujeme o tom, jestli umožníme standardní právní postup, který by čekal každého jednoho občana této země za obdobný typ jednání.
A dovolte mi říct ještě jednu věc. Velmi často slyšíme především od představitelů vládních stran, jak stojí na straně obyčejných lidí, jak pracují pro občany této země a jak chtějí obnovit důvěru lidí v politiku. Ale právě v takovýchto chvílích, jako je ta dnešní, se ukazuje, jestli jsou to jen slova, nebo skutečný hodnotový postoj. Protože když přijde hlasování o tom, zda mají politici nést stejnou odpovědnost jako běžní občané, najednou vidíme něco jiného - najednou se z politiků, kteří mluví o službě veřejnosti, stává uzavřený klub, který si chrání své vlastní. To není solidarita s občany, to je přesně ten elitářský reflex, který jinak v debatách i u tohoto řečniště odmítáte. ***
