(pokračuje Zdeněk Hřib)
To znamená, oni budou chtít využívat těch 10 procent, které jim teďka často chybí, a občas může být problém to vyrazit z těch subjektů soukromých. To může být – posbírat data o parkování v Praze na soukromých parkovištích je velice solidní porod, to vám můžu potvrdit. To znamená, to by ty obce, kraje, města určitě uvítaly. Tak proto mě vlastně velice zajímá teda, jestli – fajn, kdo bude garantovat to, že ta data tam budou. To se ptal teď Tom Philipp, jasně.
A mě potom ještě zajímá – a jak se k nim potom bude dát dostat, za jakých teda podmínek to bude a jakým způsobem se to bude dát využívat? A samozřejmě by mě zajímalo, i jaká data konkrétně se budou sbírat, ale předpokládám, že to bude na určení v nějakých podzákonných předpisech Ministerstva dopravy. To asi potom následně se bude řešit, to je jasné, že to asi teďka tady nevymyslíme, ale obecně by mě zajímalo teda, k čemu to bude, jak se k tomu dostanou jiní, zejména tedy města, obce a kraje, a to, jak se bude teda garantovat to, že to bude.
Přece jenom musím zdůraznit – furt tady trošku visí ve vzduchu otázka, kdo to zaplatí? Mám na mysli, kdo to zaplatí na straně obcí, krajů, potažmo tady těchhletěch subjektů, protože co si budem – tady mně to trošku připomíná – panu poslanci Philippovi to připomíná ten eRecept, za to děkuji jako autor technického řešení eReceptu – ale mně to připomíná ještě trochu víc digitální technickou mapu, což byl v zásadě strašně jednoduchý projekt. Když se nad tím zamyslíte, vezmou se nějaká data – tohle byla teda data gisová, ale jasně, tady třeba taky bude nějakej GIS – vezmou se nějaká data, která subjekty už dávno mají, že jo, často, žádný problém, tak se to jako vezme a takhle se to pošle do nějakého centra, tam se to načte a bude se to ukazovat jako digitální technická mapa celé České republiky. Ale ďábel je skryt v detailu a to byl tak gigantický projekt, který se tímhletím odstartoval, byly na to náklady, které se šplhaly, jestli se nepletu, do řádově stovek milionů – a prostě jenom upozorňuju na to, že to není sranda to udělat dobře. A protože teď ty subjekty veřejnoprávní, které teda data budou poskytovat, na to zcela zjevně peníze vyčleněné nemají, tak proto se ptám, odkud se ty peníze vezmou? Protože já vím, že to vypadá strašně jednoduše – vezmete data, která už máte, prostě to takhle naformátujete, támhletam to pošlete a víc neřešÍte. Tak to vypadá strašně jednoduše, ale ono to potom v realizaci jednoduché není. Tak se chci zeptat – aby to vážně dopadlo, protože mně opravdu jde o to, aby tohle běželo, aby tohle fungovalo, aby ta data byla anonymizovaně někde centrálně, mohly je samosprávy využívat – to je ideální stav, ale zajímají mě detaily – jak to teda plánujete realizovat? Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. My jsme se vyměnili v řízení schůze.
Jsou tady dvě faktické poznámky. S první přichází pan poslanec Jiří Havránek, s druhou potom pan poslanec Vlastimil Válek, a potom je tady přihlášení z místa – pan poslanec Adamec. Tak vaše 2 minuty.
Poslanec Jiří Havránek: Já děkuji. Opravdu mě těší, jak jsme rozpoutali debatu o využití těch dat. Ten příměr s digitální technickou mapou mě jakožto tehdy sice pouze v asistentské roli, ale jednoho spolu s kolegyní Kořanovou, Martinem Kupkou a dalšími autory tedy toho legislativního řešení, opravdu podotýkám, že – a potvrzuji – že ďábel skryt v detailu té samotné aplikace.
Proto znovu opakuji své otázky z toho původního vystoupení, protože přesně to, o čem mluvil pan předseda Hřib, prostřednictvím pana předsedajícího – využití prostřednictvím open dat, tak jak mnohé i dnes municipality poskytují svá data, dá se následně to využívat k samozřejmě komerčním účelům, ale ta práce opravdu s otevřenými daty je klíčová a ve chvíli, kdy opravdu dochází k takovémuto masivnímu sběru dat směrem tedy – v podstatě prostřednictvím této směrnice, tak si myslím, že by bylo opravdu milé, kdyby zde zaznělo opravdu, jak plánuje Ministerstvo dopravy tato data – nikoliv jenom využívat pro sebe, ale dát je nejenom ke komerčním účelům, ale samozřejmě principem otevřených dat i všem občanům České republiky, protože samozřejmě celý ten sběr bude financován prostřednictvím státního rozpočtu, prostřednictvím toho, co zaplatí lidé na daních. Tak opravdu by mě zajímalo, jak s tímto Ministerstvo dopravy počítá? A ještě jednou tedy bych prosil pana ministra opravdu, zda bychom tyto odpovědi mohli dostat?
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji pane poslanče. Pan poslanec Válek se odhlásil s faktickou poznámkou, ale přihlásil se nám do rozpravy a přihlásil se elektronickým zařízením – tím pádem má přednost před panem poslancem Adamcem. Máte slovo.
Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já se, vaším prostřednictvím, panu poslanci Adamcovi hluboce omlouvám, ale (jsem) hrdý na to, že zvládnu technologii, tak jsem toho využil.
Vážení páni ministři, paní ministryně, kolegyně a kolegové, já si naopak myslím, že by bylo dobré, aby ta data byla on-line, aby byla k dispozici, aby byla široce k dispozici, protože na tom je celý systém digitalizace zdravotnictví postaven, a domnívám se, že by to bylo dobré ze tří důvodů.
Ten první důvod je bezesporu zjednodušení fungování map tak, jak já jsem byl zvyklý třeba z Jižní Korey nebo z Japonska, kde vlastně na těch mapách ta situace ve velkých městech je on-line daleko víc než v České republice – a myslím, že by to hodně pomohlo velkým městům – když člověk hledá parkování, cokoliv, ale i stezku pro cyklisty, pokud by tady ty informace byly opravdu k dispozici kompletně všem účastníkům dopravního provozu.
Ten druhý důvod souvisí se zdravotnictvím a to byl – proč jsem se přihlásil – stejně jako ten třetí důvod a týká se rychlé záchranné služby. Já si myslím, že tady další propojování s daty rychlé záchranné služby by mohlo pomoci tomu, aby se vytvořily daleko bezpečnější koridory pro projíždění rychlé, protože v současné době – a známe ty případy z médií, známe ty případy ze všech typů médií – se opakovaně stává, že sanitka veze pacienta, kde jde o život člověka, není pro ni vytvořen koridor, není pro ni vytvořena cesta, a tady tato data by tady toto mohla umožnit. To propojení by mohlo umožnit například s propojením bran na dálnici vytvořit ty koridory, opravdu jednodušeji zjistit průjezdnost sanitek rychlé záchranné služby – jak tedy na páteřních sítích, tedy na dálnicích, ale i na silnicích I. třídy, ale tak ve městech, kde by například propojení se semafory a usnadnění toho provozu to hodně zjednodušilo.
Ale ta třetí věc, a to byla ta hlavní, kvůli které jsem se přihlásil: my jsme jedna z posledních zemí, a já chápu, že se tohoto zákona týká plně, ale ne této novely – a, vaším prostřednictvím, děkuji zpravodajce, že garantuje a řekla, že se budou, že se tento zákon bude ještě novelizovat pak jinou formou než jenom tou čistou implementací – proto žádný takový pozměňovák nebudu navrhovat. Ale my jsme jedna z mála zemí – možná poslední země na světě – kde je řidičský průkaz vydáván bez omezení do určitého věku a pak ten řidič musí podstupovat opakované kontroly u praktického lékaře.
Mně se podařilo přesvědčit Ministerstvo dopravy na základě tvrdých dat, které jsem si stáhl z PubMedu, kde jsem svoje doktorandy nechal udělat opravdu podrobnou rešerši, přesvědčit Ministerstvo dopravy – tehdejší pan poslanec Kupka tady nesedí, tak nemůže kývat, ale kdyby seděl, bude kývat, protože to byla velmi složitá debata, které se zúčastnil BESIP – a přesvědčil jsem je o tom, že jsme posunuli tu věkovou hranici, kdy se preventivní prohlídky nebo kontrolní prohlídky u řidičů dělají – posunuli dál.
Ten důvod byl hrozně jednoduchý. Ze všech studií, které se dělají po světě, vyplývá, že jediný parametr, který lze měřit u řidičů vyššího věku, je reakční doba. Žádný jiný parametr nesouvisí se schopností se řídit motorové vozidlo a mít méně či více havárií. To je jediný parametr, který je provázaný s věkem – zkracující se reakční doba, s věkem se zkracuje reakční doba. Bohužel, tento parametr není měřený, nedá se nějak měřit a není měřený ani u preventivních prohlídek. ***
