Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(17.20 hodin)
Poslanec Lukáš Vlček: Tak, pane předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, dovolte, abych přednesl návrh na zařazení bodu s názvem Strategická opatření České republiky k zajištění energetické stability a mírnění cenových dopadů v souvislosti s krizí na Blízkém východě, a to jakožto druhý bod toho dnešního jednání. Navrhnu to ještě jednou. Každopádně já i navážu na řadu svých předřečníků, abych se taktéž vyjádřil k té současné situaci a navrhl již ten zmíněný bod, protože ta současná situace, jak nepochybně víte, tak eskalace konfliktu na Blízkém východě může mít a reálně i bude mít i negativní dopad na cenovou hladinu jak energetických surovin, a tedy ropy, zemního plynu, tak i těch navazujících derivátů, tedy pohonných hmot, i bohužel v České republice.
Protože když se podíváme na tu současnou situaci, já zmíním jenom pár zásadních věcí, jako je například: zastavení produkce a vývozu zkapalněného zemního plynu v Kataru, nebo například zasažení ropných zařízení v Saúdské Arábii, a nebo i ochromení lodní dopravy v klíčovém Hormuzském průlivu kudy putuje asi zhruba pětina světové spotřeby ropy, a ještě větší podíl vlastně LNG. Tak toto tedy opravdu nepochybně může mít a bude mít velmi negativní dopad i na situaci v České republice.
Už vidíme i na samotných trzích, které na to reagovaly, už jen v pondělí jsme viděli, že cena megawattů plynu vzrostla a aktuálně se prodává už za více jak 60 euro, kdy v pátek trhy uzavíraly na zhruba 33 eurech... A od pondělí tedy vzrostla o více jak třetinu a řada analytiků již předpokládá, že i evropský plyn by při měsíční blokádě průlivu mohl podle odborníků zdražit o více jak 100 procent. Stejně tak rostou ceny ropy Brent.
A mě tedy zajímá, nebo rád bych toto téma otevřel, a zajímá mě tedy jaké konkrétní kroky v této oblasti - v oblasti energetiky a energetické bezpečnosti - podniká a podnikla česká vláda, anebo hodlá podniknout, aby právě zajistila energetickou stabilitu naší země a mírnění cenových dopadů na podniky a obyvatele. Tedy...
Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, že vám do toho skáču. Prosím, prosím o snížení hluku v sále. Děkuji.
Poslanec Lukáš Vlček: A tedy z těchto důvodů, které jsem tady zmínil, navrhuji jako druhý bod dnešního jednání bod s názvem: Strategická opatření České republiky k zajištění energetické stability a mírnění cenových dopadů v souvislosti s krizí na Blízkém východě.
Děkuji. Já vám to, pane předsedající, ještě donesu písemně.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Já to tady mám od vás napsané a krásně se to dalo i přečíst, takže to mám zapsané. Děkuji. Další, kdo je přihlášený, tak je pan poslanec Martin Baxa. Máte slovo.
Poslanec Martin Baxa: Dobrý den. Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, je zjevné, že téma většiny příspěvků, které tady dnes zaznívají, se týkají aktuální geopolitické situace. Je to zcela pochopitelné, koneckonců dotýkají se ty události také občanek a občanů České republiky, kteří se nacházejí v těchto oblastech. Nicméně těch příležitostí k tomu, aby Sněmovna jednala o naléhavých záležitostech zase tolik není, a proto mi dovolte, abych přes ten aktuální kontext dění ve světě předložil návrh, který jsem nazval: Aktuální situace v přípravě nové mediální legislativy.
Aktuální situace v přípravě nové mediální legislativy - já to považuji za důležité téma, protože stále platí v programovém prohlášení vlády Andreje Babiše to, že mají být zrušeny koncesionářské poplatky. Bohužel stále platí to, že zatím nebylo veřejně sděleno, jakým způsobem se má tento programový bod vlády Andreje Babiše naplnit. To znamená, jakými konkrétními kroky se vláda toto chystá uskutečnit. A co je nejpodstatnější, zatím nebylo veřejně ani naznačeno, jaký model fungování médií veřejné služby si ministr kultury Oto Klempíř a vláda koaliční strany představují.
A to je věc závažná. Slýcháváme ve veřejném prostoru, že takové změny mají být účinné od 1. ledna roku 2027. Ten čas se nesmírně zkracuje, jsme na začátku března a já vlastně, a nejenom já, i moje kolegyně a kolegové podléhají zneklidnění z této situace. Tak proto navrhuji, abychom jednali na této schůzi Poslanecké sněmovny o bodu Aktuální situace v přípravě nové mediální legislativy. A aby nám vláda, pan ministr kultury řekl, co konkrétně plánuje a co tedy v nějakém posledku přijde na jednání Poslanecké sněmovny jako vládní návrh zákona.
Já si vůbec neumím představit, že by se něco takového mělo odehrát se (Nesrozumitelné.) poslaneckého návrhu, byť bohužel i některé závažné věci už sem do Poslanecké sněmovny takto přicházejí, tak budu věřit v nějakou elementární korektnost a rád bych slyšel, co vláda sem konkrétně předloží. A protože jsem zaznamenal větší počet, myšleno teď tematicky, bodů, které se týkají aktuální geopolitické situace, tak já navrhuji, aby tento bod, to znamená Aktuální situace v přípravě nové mediální legislativy, byl zařazen jako šestý bod dnešního jednání Poslanecké sněmovny.
Tak se jenom zeptám pana místopředsedy, zda zaznamenal tento...
Místopředseda PSP Jiří Barták: Zaznamenal jsem Aktuální situace v případě nové mediální legislativy. (Poslanec Baxa ho opraví, že je to v přípravě.) V přípravě, v přípravě, pardon, takže v přípravě. A nezaznamenal jsem kdy.
Poslanec Martin Baxa: Mám to napsáno v té přihlášce jako šestý bod dnešního jednání. (Místopředseda PSP opakuje: šestý bod.) Šestý bod dnešního jednání Poslanecké sněmovny. Děkuju za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Také děkuji. Já bych chtěl zrušit nepřítomnost paní poslankyně Krutákové. Už je tady, prosím, do záznamu. A další, kdo je přihlášený, tak paní poslankyně Monika Brzesková.
Poslankyně Monika Brzesková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovoluji si navrhnout předřazení sněmovního tisku číslo 50 na pořadu této schůze Poslanecké sněmovny jako druhý bod po sněmovním tisku 47. Předpokládaný návrh zákona mění zákon o důchodovém pojištění, tedy zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a zároveň reaguje na změny přijaté zákonem č. 417/2024 Sb.
Jeho cílem je upravit některé klíčové parametry nároků na starobní důchod a jeho valorizace tak, aby byl systém spravedlivější, srozumitelnější a více odpovídal realitě života lidí v České republice. Návrh obsahuje dvě zásadní opatření - v prvním je zkrácení minimální potřebné doby důchodového pojištění pro vznik nároku na takzvaný řádný starobní důchod z dnešních 35 let na 25 let. Dnešní hranice 35 let je výsledkem úprav po roce 2010. Praxe však ukazuje, že pro část našich občanů je tato podmínka mimořádně tvrdá, zejména pro ty, kteří měli přerušované kariéry, pečovali o blízké, pracovali v nestandardních formách zaměstnání nebo se potýkali s dlouhodobou nezaměstnaností.
Tito lidé často celý život pracovali, odváděli pojistné, ale přesto nedosáhnou na žádný starobní důchod v okamžiku dosažení důchodového věku. Nejde o žádný nahodilý krok. Zmírnění této podmínky doporučila České republice i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a to ve své analýze českého důchodového systému z roku 2020. Jednalo se o jedno z pěti klíčových doporučení.
Chci tady zdůraznit, že změna neznamená automaticky vyšší důchody. Výše procentní výměry zůstává nadále zásluhová. Za každý rok pojištění náleží příslušné procento výpočtového základu. Ten, kdo získal méně let pojištění, bude mít nižší procentní výměru než ten, kdo odpracoval 35 či 40 let. Systém tak zůstává spravedlivý a motivující. Důležité je také i přechodné ustanovení - nárok podle nové mírnější úpravy vznikne od 1. ledna 2027. Nepůjde o zpětné doplácení důchodů, ale lidé, kterým byl v minulosti důchod zamítnut, jen proto, že nesplnili 35 let pojištěni, budou moci od účinnosti nové úpravy znovu požádat a jejich situace bude posouzena podle spravedlivějších pravidel. Je to rozumné, právně čisté a finančně odpovědné řešení. ***
