Neautorizováno!
(16.30 hodin)
Poslanec Michal Zuna: Děkuju za slovo, pane předsedající. Já bych si dovolil navrhnout bod s názvem Arogantní a necitlivé vystoupení ministra Macinky vůči českým občanům uvízlým v zahraničí.
Já jsem chtěl rovněž hovořit ohledně problematiky repatriačních letů s tím, že pan premiér tady vystoupil - za to mu děkuju - a částečně ten problém osvětlil, ale nic to nemění na tom, že v těch uplynulých dnech tady panuje chaos a informační vakuum tady v té věci, že se vlastně jedná o určitou první krizi, která tady není řešena tak, jak bychom si představovali, a že se nám vrací takový ten mikromanagement a covidový chaos, na který jsme byli zvyklí u premiéra Babiše. Důkazem toho je, že pan ministr Macinka ještě v sobotu a v neděli opakovaně několikrát dementoval potřebu repatriačních letů. Nakonec se pravda ukázala, že to vůbec tak není a že ta potřeba tady je. Jedná se i o další problémy, jako jsou nedostupné linky Ministerstva zahraničí nebo minimální podpora či informace pro české občany, kteří v zahraničí uvízli.
Ale co považuji za zcela zásadní a nevhodné, tak je vystoupení ministra Macinky na tiskové konferenci, kterou zakončil slovy směřujícími k českým občanům, kteří právě někde v zahraničí uvízli - a teď cituji - že "lidé na to budou jednou vzpomínat jako na dobrodružství, že viděli bouchat rakety". To je naprosto necitlivé a nevhodné. Můžu tedy i z vlastní zkušenosti říct, když jsme jako výbor pro bezpečnost takovou zkušenost měli při návštěvě Izraele, že vidět bouchající rakety nebo přelétající drony rozhodně není žádné dobrodružství, které byste chtěli zažít, a to jsme tam byli sami za sebe, bez nějakého očekávání odpočinku na dovolené nebo bez rodin a vystrašených dětí. Já bych chtěl tady ten bod navrhnout právě z toho důvodu, že ho považuji za mimořádně necitlivé vyjádření a byl bych rád, kdyby se pan Macinka k tomu vyjádřil, jak to vůči těm lidem, kteří v zahraničí takto uvízli, myslel. Já jsem přesvědčen o tom, že pokud jste v prostoru, kde se uzavírá vzdušný prostor, létají rakety, drony, tak to není turistický zážitek, je to bezpečnostní riziko. Pokud jste v takovém místě, tak nepotřebujete slyšet, jak situaci zlehčovat, ale potřebujete jistotu nebo ujištění, že stát jedná rozhodně a že jedná profesionálně. Nevím, jak by pan ministr Macinka hovořil v případě, že by se například nepodařilo protivzdušné obraně Spojených arabských emirátů vlastně zneškodnit všechny drony a rakety, které lítaly na Dubaj nebo Abú Dhabí, ta protivzdušná obrana by byla děravá a ti naši občané by byli pod salvou raket. To si myslím, že by pan ministr rozhodně hovořil jinak.
Já bych ten bod rád zařadil, aby pan ministr měl příležitost se českým občanům omluvit a vysvětlit, takže ještě jednou, ten bod je Arogantní a necitlivé vystoupení ministra Macinky vůči českým občanům uvízlým v zahraničí a rád bych ho zařadil jako druhý bod dnešního dne. Děkuji. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče. Napsal jste to tak, že to bylo k přečtení, takže jsem si to mohl přepsat.
V této chvíli jsem, pozvu pana poslance Jiřího Pospíšila a připraví se paní poslankyně Irena Ferčíková Konečná. Pane poslanče, máte všechno? Brýle? Máte slovo.
Poslanec Jiří Pospíšil: Dobrý den, pane předsedající. Děkuji za vaši velkorysost ke starému člověku. Brýle jsem nechal na místě, už jsem si je vyzvedl, tak děkuji.
Teď tedy k mému bodu, který půjde z mezinárodních vztahů do tématu ryze nízkého, možná pro někoho malého, ale místního a z mého pohledu důležitého. Já jsem chtěl poprosit o zařazení bodu Informace ministra spravedlnosti o kauzách, které se týkají týrání zvířat.
Reaguji tak na to, co se událo v minulém týdnu, na rozsudek Krajského soudu ve Zlíně, který vyvolal veřejnou významnou polemiku, ale také vyjádření mnohých politiků, včetně politiků vládních, což kvituji. Jsem rád, že toto téma, které pro někoho může být banální, jako je jeden rozsudek krajského soudu, vyvolává tuto veřejnou společenskou debatu, protože je správné vést debatu o rozsudcích soudu - to v žádném případě není zpochybňování nezávislosti soudu, o tom nikdo nehovoří - ale zvláště u trestní justice má vést společnost a politici, kteří zastupují společnost, debatu o tom, jaké tresty jsou přiměřené, protože zákonodárce přes trestní zákoník nastavuje pravidla společenské nebezpečnosti jednotlivých trestných činů a tím určuje, v jakých mantinelech se tresty mají pohybovat.
My jsme zde měli... Já jsem to téma chtěl otevřít na interpelacích, ale bohužel tím, že ve čtvrtek nejsou interpelace, tak chci poprosit o zařazení tohoto bodu, ve kterém by se pan ministr spravedlnosti mohl vyjádřit, protože on se v médiích již částečně vyjádřil, což kvituji, ale ta vyjádření jsou hodně obecná, nejsou konkrétní a já bych samozřejmě jako zákonodárce rád věděl více o tom, jaké aktivity Ministerstvo spravedlnosti chystá, zvláště tedy pokud, jak jsem se dočetl v médiích, má jít o zpřísnění trestů skrze poslaneckou novelu. To znamená, že tady možnost debatovat o tom v připomínkovém řízení bude nulová. Rád bych tedy věděl, jak ministerstvo si celý proces představuje, protože minulý týden jsme byli svědky toho, o čem se zde obecně hovořilo před týdnem, a to je, jak české soudy rozhodují o týrání zvířat.
Já jsem tady před čtrnácti dny na plénu říkal, že v poslední době si mnozí soudci uvědomují společenskou škodlivost trestného činu týrání zvířat a již jsou za ty nejzávažnější formy týrání ukládány nepodmíněné tresty, to znamená, že pachatel je natvrdo odsouzen, a také jsem zde říkal, že zvláště pak odvolací soudy, které jsou konzervativnější a jedou takzvaně ve starých kolejích, tak potom často ty tresty ruší a dávají pouhé podmínky. Přesně minulý týden toto nastalo. Kauza psa Blada, kterou dlouhodobě sleduji, kauza, kterou řešil Krajský soud ve Zlíně a kde pachatel, který nechal psa téměř vyhladovět a téměř zemřít svojí nepéčí v zavřeném bytě, kdy ten pes přežil jenom shodou okolností, že ho objevili sousedé na římse, když se pokoušel zachytit nějakou dešťovou vodu, tak ten pes, který málem zemřel v zásadě ukrutnou smrtí, tak byl tedy zachráněn. Okresní soud uložil pachateli dvouletý nepodmíněný trest, to znamená na 2 roky natvrdo do vězení. Ono v reálu samozřejmě by to bylo asi potom kratší a tak dále, ale dvouletý trest. Krajský soud konstatoval, že ten trest je příliš tvrdý a že stačí mírnější trest, že stačí pro nápravu pachatele pouze trest podmíněný, a ten rozsudek zrušil.
Mediálně to ještě vypadá tak, jako by zkrátka okresní soud pochybil. Já tady konstatuji - ale samozřejmě je to názor mě jako politika - že se chci okresního soudu v této věci zastat, protože samozřejmě je možné mít pocitově různý pohled na to, jaká je míra společenské škodlivosti určitého trestného činu a zda k nápravě pachatele postačuje pouze podmíněný trest. To je ta subjektivní hodnotící stránka, kterou každý soudce může mít nastavenu trošku jinak. To tak zkrátka je, to nelze úplně kvantifikovat. Pokud tedy krajský soud toto zrušil a věc skončila pouhou podmínkou, tak je třeba se ptát, nakolik toto odpovídá společenské realitě, nakolik tedy lidé v České republice chtějí, aby zkrátka trestný čin týrání zvířete, když zvíře téměř zemře, končil podmíněným, tedy v zásadě symbolickým výstražným trestem. ***
