Neautorizováno!

My kritizujeme Ministerstvo zahraničí. Já nechci dělat žádné laciné politické body. Přece v tak žhavém regionu se situace mění v hodinách. Ani Černínský palác nemá vždy v reálném čase všechny informace. Chápeme to. Není to vždycky hned možné, ale právě proto má mít vláda připravené procesy, jasný systém informování a krizové řízení, které nespoléhá - a to je důležité - na improvizaci.

Teď dovolte, abych k tomu přidal konkrétní svědectví lidí přímo z místa. V médiích zaznívá, že část Čechů v Izraeli se cítí bez informací, a to přesto, že jsou registrováni v systému DROZD. Popisují situaci, kdy se během dne opakovaně přesouvají do krytu, sirény mají někdy jen s minutovým předstihem a zároveň vůbec nevědí, jaké jsou reálné možnosti návratu.

Já navážu na svého předřečníka, pana předsedu Rakušana. I já dostávám od rána dnešního dne zprávy od našich obyvatel, od našich Čechů, kteří jsou v zahraničí a kteří jsou v nejisté situaci. Mohu připomenout jednu, ta přišla dopoledne s tím, že nějaký občan Hradce Králové se na mě přímo obrací, abych mu pomohl nebo jim, že jich je v Saúdské Arábii uvězněno 110, 110 českých obyvatel. Někteří tam vycestovali s cestovní kanceláří, řada z nich bez ní a nemají informace, jak se dostat zpátky. Shodou okolností člen předsednictva TOP 09 se pohybuje ve stejné oblasti také a ten nám dával na dopoledním jednání k dispozici hlášení ze systému DROZD. Já tady ta hlášení mám, mohu je případně panu ministrovi poskytnout, bude-li mít zájem (Ukazuje materiál.), jak vypadá ta situace v terénu. Ta komunikace opravdu není dobrá a bez dosahu českých médií by neměli informace, co mohou dělat, jaká je situace a eventuálně co jim hrozí. Podle těchto výpovědí je navíc problém dvojí: za prvé, vzdušný prostor je uzavřen a informace o návratu se mění, za druhé, zmatku nepomáhá ani nejednotné sdělování z české strany, například když jednou zazní, že repatriační lety nejsou potřeba, z úst tedy ministra zahraničí, a následně se na sociálních sítích objeví opak. Lidé přímo v Izraeli pak říkají: O plánovaných letech jsme nevěděli, žádná zpráva nám nepřišla, a to i přes registraci v DROZDu. Není to jen jedna skupina cestovatelů. Další Češi popisují, že se na ministerstvo opakovaně nedokázali dovolat a zpětné volání nepřicházelo. Tvrdí také, že varování přes DROZD přišlo pozdě a bez jasného doporučení opustit rizikovou zemi. V situaci, kdy nefunguje veřejná doprava a přesuny jsou obtížné nebo drahé, se pak lidé opravdu dostávají do bodu, kdy volí improvizovaná řešení, včetně nákladných přesunů k hranicím a poplatků na cestě.

Teď se vraťme k podstatě problému. Toto nejsou takové nějaké stížnosti z dovolené, to jsou přece autentické zprávy o tom, jak stát - náš stát - funguje v krizi, jestli máme systém, který má lidem pomoci, v praxi slyšíme větu "sledujte DROZD" a současně DROZD neříká nic, pak je to přesně ten moment, kdy se má vláda přestat vymlouvat na okolnosti a udělat pořádek ve svých vlastních kanálech. Bohužel, zdá se mi to podle veřejných zdrojů tak, že vidíme, že premiér místo formulování jasné české pozice a ujištění občanů, že stát ví dobře, co dělá, chvíli působí jako tísňová linka, chvíli jako dispečer letu, kdy a odkud poletí repatriační letadlo. To jsou samozřejmě důležité praktické informace, ale to přece nemůže být celý obsah zahraniční politiky vlády, to nemůže být strategie státu v takto krizové situaci.

Ještě horší je, že ani uvnitř koalice nezní stejná melodie. Jedna část koalice se staví bok po boku americko-izraelskému postupu, druhá část ho kritizuje a zdůrazňuje hrozbu energetické nebo migrační krize. Dobře. Premiér to odbývá tím, že koaliční partner takzvaně mluví ke svým voličům. Má být toto opravdu vysvětlení koaličního nesouladu v oblasti, která rozhoduje o zahraniční pozici a o bezpečnosti našeho státu? Já se proto ptám, co vlastně tuto vládu tmelí, když ani u zásadních otázek zahraniční a bezpečnostní politiky nedokáže držet společný kurz? Pokud vláda nemá jednotu, jakou důvěru v její řízení mají mít občané a jakou důvěru v nás mají mít naši partneři?

Dále, ve veřejné debatě zazněla otázka obranných výdajů a celkové bezpečnostní připravenosti. Slyšíme posměch nad tím, že by někdy mohl Kreml posílat rakety na území NATO. Ano, takový scénář je extrémní, to samozřejmě uznávám, ale smysl bezpečnostní politiky státu je přece připravovat se i na to málo pravděpodobné, připravovat se i na ty extrémní a málo pravděpodobné scénáře. Od toho tu přece je obrana, od toho existují spojenecké závazky a od toho - a to je důležité v kontextu projednávání státního rozpočtu, které nás tento týden čeká - od toho existují i investice do armády. Velmi dobře tady na to pan prezident před několika okamžiky poukázal.

U malé země uprostřed Evropy není izolacionismus projevem síly, ale je to přece pozvánkou k slabosti. Jestli někdo u velmoci může koketovat s myšlenkou, že se takzvaně uzavře do sebe, tak my si to pochopitelně jako malý stát uprostřed Evropy dovolit nemůžeme. Pro Českou republiku je alfou a omegou pevné zakotvení v mezinárodních strukturách, které zajišťují stabilitu jak politickou, ekonomickou, tak hlavně bezpečnostní. Evropskou unii není v našem zájmu rozkládat, ale posilovat. O NATO to, prosím, platí samozřejmě dvojnásobně. Co si řeknou naši partneři v Severoatlantické alianci, když Česká republika ze 32 zemí v Evropě bude dávat nejmenší podíl HDP na obranu?

Když premiér říká, že zahraniční a bezpečnostní politiku neměl ve volebním programu, tak to podle mého názoru není omluva. To je přiznání, že ve světě, který se mění, vláda není připravená a je bez strategie v této bezpečnostní otázce.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, kanály Ministerstva zahraničí pro informování turistů mohou jistě fungovat svižněji, ale mnohem vážnější je něco jiného: mlha kolem postoje České republiky k vnějšímu dění. Když se tváříme jako mrtvý brouk nebo naopak jako nevyzpytatelný potížista, riskujeme v tomto případě více než reputaci. Riskujeme budoucí bezpečnost České republiky, riskujeme ekonomické zájmy a riskujeme i důvěru našich spojenců.

Proto my jako TOP 09 vyzýváme vládu, aby posílila krizové informování občanů v zahraničí - rychle, srozumitelně, koordinovaně - a aby systém DROZD nebyl jen formální registr, ale funkční nástroj, který můžete využít, který se v praxi dokáže opřít o jasné scénáře a který poskytuje průběžné relevantní pokyny.

Vyzýváme vládu, aby přestala zlehčovat význam spojenců a evropské spolupráce a místo toho aktivně zapracovala na tom, aby Česká republika byla čitelným a opět spolehlivým partnerem, a ne zemí, od které nikdo neví, co čekat, aby Česká republika byla opět takovým zahraničním partnerem, jako byla v dobách minulé, tedy Fialovy vlády.

Vyzýváme vládu České republiky, aby opět zavedla odbor strategické komunikace. Domníváme se, že zrušení tohoto odboru bylo strategickou, taktickou, velmi závažnou chybou nejenom v kontextu toho, co se teďka děje na Blízkém východě, ale v kontextu celé bezpečnostní situace v Evropě. Ta válka, která zuří na východě, se nevede jenom zbraněmi v zákopech nebo drony, ta se skutečně vede i dezinformacemi, digitálním prostorem, pomocí nejrůznějších robotů, trollů a tak dále. Je potřeba tomu čelit. Zejména dezinformace, jak se prokazatelně ukazuje, jsou novým a velmi nebezpečným, plíživým a nenápadným nástrojem války Ruska proti Česku, proti Evropské unii, proti evropské jednotě - zejména té jednotě.

Vyzýváme vládu, aby přestala podceňovat zahraničněpolitická rizika. V rámci rozpravy o státním rozpočtu jistě bude ještě příležitost na to upozornit, ale rovnou říkáme, že TOP 09 považuje nenavýšení rozpočtu na obranu za nebezpečné zlehčování situace, za hazard s naší bezpečností a bohužel to, co vidíme v ostatních státech, jak ty se k tomu postavily, tak i mezinárodní ostudu mezi našimi spojenci. Děkuji. (Potlesk zprava.)

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Já mám teďka tady prosbu, jestli to ještě platí, že by vystoupil pan premiér, jestli ta tři přednostní práva ho pustí, protože tady byl požadavek, aby vystoupil pan premiér. Je to tak, jestli to platí ještě? (Reakce z pléna.) Jestli chcete teďka hned a jestli vás přednostní práva pustí, mám tady tenhleten požadavek od předchozího předsedajícího. My jsme se vyměnili v řízení schůze, pokud ne, tak až po těch přednostních právech. Pane premiére, jestli chcete teď, tak můžete teď. Přednostní práva - to je Michal Kučera, Pavel Žáček a Marek Výborný, s tím nemají problém - já vám děkuji. My jsme se vystřídali při řízení schůze, přeju vám pěkné odpoledne. Pan premiér vystoupí s přednostním právem, pak tři jmenovaní a pak půjdou běžní poslanci.

Pane premiére, máte slovo. ***