Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Jiří Barták)

74.
Návrh na volbu předsedů stálých komisí Poslanecké sněmovny

 

Poslanec Martin Kolovratník: Měli jsme doteď ještě dvě neobsazené komise nebo nezvolené předsedy komisí. U stálé komise Sněmovny pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů bylo vydaných a odevzdaných lístků také 165, kvorum 83. Pavel Žáček získal pouze 72 hlasů. Nebyl zvolen a volba končí. Budeme vypisovat novou lhůtu.

Prozradím, že u druhé komise to dopadlo stejně. Je to stálá komise Sněmovny pro kontrolu činnosti Finančního analytického úřadu. Zde Petr Hladík získal 69 hlasů. Vydaných lístků také 165, kvorum 83. To znamená 69 nestačilo na zvolení. Bylo to druhé kolo. Kandidát Petr Hladík tedy nebyl úspěšný, nebyl zvolen a i tato volba končí. Volební komise bude znovu vyhlašovat lhůtu.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Ukončuji tedy projednávání bodu číslo 74. Děkuji předsedovi volební komise, poslanci Martinu Kolovratníkovi.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkujeme a hezký víkend.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nyní přerušuji 10. schůzi do úterý 10. března do 14 hodin. Přeji vám příjemný víkend a uvidíme se příští týden. Na shledanou.

 

(Jednání skončilo v 15.38 hodin.)

(Jednání zahájeno v 14.00 hodin.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 10. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

Aby byla zaznamenána naše účast, nejprve vás odhlásím a prosím, abyste se přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.

Sděluji, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci: Adamec Ivan celý jednací den – pracovní důvody, Bartošek Jan od 14 hodin do 15.30 – zdravotní důvody, Baxa Martin celý jednací den – pracovní důvody, Beran Karel celý jednací den – pracovní důvody, Blišťanová Zdeňka celý jednací den – osobní důvody, Doksanský Denis od 14 hodin do 22 hodin – pracovní důvody, Dražilová Lenka celý jednací den – pracovní důvody, Dvořák Karel celý jednací den – osobní důvody, Karpíšek Pavel celý jednací den – pracovní důvody, Kolovratník Martin od 17.30 – pracovní důvody, Kupka Martin celý jednací den – pracovní důvody, Lang Hubert, celý jednací den – zdravotní důvody, Langšádlová Helena od 18.45 – pracovní důvody, Mašek Jiří celý jednací den – pracovní důvody, Okleštěk Ladislav do 17 hodin – zdravotní důvody, Olšáková Eliška od 14 hodin do 16 hodin – zdravotní důvody, Pospíšil Jiří celý jednací den – zdravotní důvody, Urbanová Barbora celý jednací den – pracovní důvody, Válek Vlastimil celý jednací den – rodinné důvody, Žáček Pavel celý jednací den – pracovní důvody.

Babiš Andrej celý jednací den – zahraniční cesta, Havlíček Karel celý jednací den – zahraniční cesta, Metnar Lubomír celý jednací den – pracovní důvody, Plaga Robert do 17.30 – pracovní důvody, Schillerová Alena celý jednací den – zahraniční cesta, Vojtěch Adam celý jednací den – zahraniční cesta, Zůna Jaromír celý jednací den – pracovní důvody.

Paní poslankyně, páni poslanci, nyní bych vás chtěl informovat o návrzích, na kterých se shodlo dnešní grémium. Navrhujeme následující postup jednání v tomto týdnu.

Dnes navrhujeme projednávat následující body z bloku Zákony – první čtení v tomto pořadí: bod 8, sněmovní tisk 69, o digitální ekonomice; bod 17, sněmovní tisk 48, o rostlinolékařské péči; bod 22, sněmovní tisk 83, o silničním provozu; bod 13, sněmovní tisk 13, o investičních společnostech; bod 14, sněmovní tisk 16, vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti se smlouvami o finančních službách, a bod 15, sněmovní tisk 46, novela zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.

Zítra, to je ve středu 11. března, se budeme dle časového harmonogramu projednávání státního rozpočtu na rok 2026 věnovat bodu 56, sněmovní tisk 94, je to vládní novela zákona o rozpočtu České republiky na rok 2026, třetí čtení. Na grémiu bylo dále dohodnuto, že u tohoto bodu bude zkrácena doba hlasování o pozměňovacích návrzích, o zákonu jako celku a o doprovodných usneseních z 20 sekund na 15 sekund, protože tam máme tuším 116 pozměňovacích návrhů. Po bodu 56 bychom projednávali další body v souvislosti se státním rozpočtem, a to body 57 a 62. Od 14 do 15 hodin bude vyhlášena polední přestávka, ve které zasedne organizační výbor.

Co se týče čtvrtku 12. března, jak jste již byli informováni, bod 93, Odpovědi členů na písemné interpelace, není na 10. schůzi naplněn, proto bychom naše jednání zahájili projednáváním následujících bodů: bod 90, návrh pravidel hospodaření poslaneckých klubů pro rok 2026; bod 88, sněmovní dokument 265, návrh ročních odměn za člena Národní kontrolní rady Grantové agentury; bod 10, tisk 63, o účetnictví, první čtení; bod 11, sněmovní tisk 64, o účetnictví – související, první čtení. Dále bychom případně projednávali další body z bloku Zákony – první čtení, a to v pořadí neprojednaných bodů z úterý, případně dle schváleného pořadu schůze.

Připomínám, že v pátek 13. března 2026 bude v 9 hodin zahájena 12. schůze Poslanecké sněmovny.

To je z mé strany vše. Přehled zbývajících bodů k projednání vám byl rozeslán elektronickou poštou.

Nyní tedy se podívám, kdo se hlásí k návrhům na změny pořadu schůze. Jako první mám tady připravenou předsedkyni poslaneckého klubu ANO Taťánu Malou.

Prosím vás všechny o klid, protože už budou vystupovat poslanci, tak vás prosím o klid. Ještě jednou vás prosím o klid, o absolutní klid. Prosím o klid.

Prosím.

 

Poslankyně Taťána Malá: Děkuji za slovo, pane předsedo. Hezké odpoledne, vážená vládo, paní poslankyně, páni poslanci, výjimečně tady nevystupuji s návrhem na prodloužení jednací doby dnes, protože věřím, že dnešní jednání Poslanecké sněmovny bude ve velmi konstruktivní a dělné atmosféře. Dovolím si pouze zařadit bod číslo 12, sněmovní tisk 35, za body – jak to mám navrhnout vlastně – za body, které byly schváleny na politickém grémiu.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, za bod 15 tím pádem.

 

Poslankyně Taťána Malá: Ano, za bod 15, děkuji. To je vše.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Další v pořadí s přednostním právem předseda Pirátů Zdeněk Hřib a připraví se s přednostním právem předsedkyně klubu Pirátů Olga Richterová. Jenom možná přečtu ta přednostní práva, abyste měli přehled. Je to předseda Hřib, předseda Richterová, předseda Matěj Ondřej Havel, místopředseda Skopeček, předseda Jakob, takže s přednostním právem mám pět, a dále je tady bez přednostního práva Marian Jurečka, Lukáš Vlček, Gabriela Svárovská a Adriana Chochelová – čtyři.

Prosím, pane předsedo Hřibe, máte slovo.

Prosím o klid v jednacím sále. Ještě jednou vás prosím o klid. Prosím o klid, ještě jednou o klid.

Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Děkuji, pane předsedající. U nás se říká, když má někdo klobúk a řídí, tak bacha na něj, ale vztahuje se to, myslím si, primárně k řízení auta, ne řízení schůze.

Ale teď k vážným věcem. Vážené kolegyně a vážení kolegové, dovolte mi tady vystoupit k tématu, které podle mého názoru přesahuje běžnou politickou debatu, protože se týká samotných základů našeho demokratického státu, protože demokracie nestojí jenom na volbách, ona stojí také na institucích, které dokážou kontrolovat moc, na svobodných médiích, na silné občanské společnosti a také na lidech, kteří mají tu odvahu upozorňovat na problémy a hájit veřejný zájem. A bohužel právě tyto pilíře teď v České republice čelí stále silnějším tlakům.

A možná si někdo z vás řekne, že třeba přeháním, vždyť naše demokracie je stabilní. Ale historie nás učí jednu velice důležitou věc, a sice to, že ta demokracie neumírá ze dne na den, protože demokracie se vždycky rozkládá pomalu, krok za krokem. Takže tady se trochu zvýší tlak na média, támhle se trochu oslabí nezávislé instituce, tady se zpochybní práce občanské společnosti. To je takový ten známý příběh o vaření žáby, že prostě když to děláte dostatečně pomalu, tak si toho vlastně ani nikdo nevšimne. Ale tohleto je skutečně věc, která tady probíhá velice dlouhodobě, a připomenu ostatně, že už v roce 2019 jsem založil Pakt svobodných měst s primátory hlavních měst Vé čtyřky právě proto, abychom společně lépe mohli čelit těmto tendencím. A teď říkáme, že je skutečně za pět minut dvanáct, nebo chcete-li 11.55, pokud máte raději ty digitální formáty, protože se stačí podívat teď na ten vývoj kolem veřejnoprávních médií, protože v posledních letech sledujeme ty znepokojivé signály, tlak na redakční práci, zpolitizované mediální rady, také odchody respektovaných novinářů z České televize. (Hluk v sále.) A to je skutečně vážný signál o stavu instituce, která má být jedním z pilířů veřejné debaty v této zemi.

Nemám nic proti veřejné debatě i tady na plénu, ale možná bych poprosil pana předsedajícího, jestli by... (Poslanec Hřib se otáčí na předsedajícího.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Abych zjednal klid, jo? (Poslanec Hřib: Jo.) (Zazněl zvonek.) (Poslanec Hřib: Děkuji.) Tak jsem vám ještě zazvonil. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Díky. Dnes je opravdu speciální den.

A zároveň sledujeme další trend, a to jsou útoky na občanskou společnost a nevládní organizace. Přitom právě tyhle organizace, nevládní organizace, pomáhají často lidem tam, kde prostě stát není schopen dosáhnout a nestačí na to. A také upozorňují na problémy, které by jinak zůstaly skryté, a když se podíváme kolem nás, uvidíme, kam takový podobný vývoj může vést. Vidíme to na Slovensku, vidíme to v Maďarsku a bohužel také vidíme, že ta inspirace pochází z Ruska, a tam ten proces nikdy nezačal nějakým jedním velkým rozhodnutím, protože postupně se prostě tlačilo na média, oslabovaly se ty instituce, následovaly útoky na občanskou společnost a prostě celé to byl nějaký proces.

A proto si myslím, že bychom i o této situaci u nás tady měli vést otevřenou debatu, tady v Poslanecké sněmovně, a dovolím si proto navrhnout zařazení nového bodu na program této schůze s názvem Za pět dvanáct, obrana nezávislosti veřejnoprávních médií v České republice, protože pokud my tady máme bránit něco v první řadě, tak jsou to jednoznačně instituce, které mají kontrolovat moc, a tedy i nás, protože svobodná média jsou tou pojistkou demokracie, ať se to prostě některým politikům líbí, nebo ne. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak a pane předsedo, jakou máte představu zařazení, jenom?

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Jako první bod dnes.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. První bod dnes, ano.

Tak, nyní vystoupí s přednostním právem předsedkyně klubu Pirátů Olga Richterová. (Poslanec Hřib předává předsedajícímu návrh bodu.)

A jenom poprosím, když jsou ty návrhy bodů delší, tak jak tady ukázněně pan předseda Hřib, tak písemně bude ideální to předložit, když je to delší, protože pak vlastně v podstatě si to nemůžeme poznamenat včas.

Tak prosím, paní předsedkyně, a připraví se následně pan předseda Matěj Ondřej Havel. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení spoluobčané, navážu na to, o čem hovořil už minulý týden předseda Pirátů Zdeněk Hřib, o čem hovořil i dneska, a to sice, že tahle vláda má špatné priority – prostě pracuje na něčem úplně jiném, než co by tahle země potřebovala, a zejména ne na zlepšení výhledu života, konkrétního života, konkrétních věcí pro rodiny a mladé lidi. Místo toho sledujeme právě stále ostřejší střety okolo základních pilířů demokracie. Vidíme tlak na veřejnoprávní média, vidíme touhu zakleknout na každého, kdo říká nepohodlné věci, vidíme návrh ruského zákona proti občanské společnosti, a opravdu to, co je velice, velice vyhrocené, je způsob, jak probíhají odchody respektovaných lidí, respektovaných novinářů z České televize, čili tento víkend, samozřejmě všichni víme, že po více než dvaceti letech oznámil konec Václav Moravec. Ovšem to je v té atmosféře návrhů, které stavějí na pranýř občanskou společnost, ty, kteří pečují v rámci sociálních služeb, ty, kteří se starají o to, aby naše společnost byla odolná, aby fungovala, prostě nevládní organizace nemají být jako celek terčem útoků, a to bohužel často jsou. Přitom mají v demokracii obrovsky důležitou roli, a to, že kontrolují moc a že leckdy v té oblasti, které rozumějí, a klidně to může být i ta sociální péče, pak přinášejí vládě kritické podněty, tak to je správně, protože oni vidí, jak ty návrhy potom konkrétně dopadají na lidi, a oni vidí, co v té jejich oblasti se uděje, pokud buď bude vláda nečinná, anebo naopak udělá něco z ideových, ideologických důvodů namísto praktické pomoci. To je tedy právě důvod, proč říkám i já, proč to říkáme s Piráty dnes společně: je za pět minut dvanáct.

Nicméně vedle obrany demokracie máme ještě jednu důležitou povinnost, a to je právě řešit každodenní problémy lidí. To děláme, děláme dlouhodobě, a proto já osobně opakovaně navrhuji zařadit na program schůze legislativní balíček Pirátů, který sníží daně pro více než 90 procent českých rodin. Je to konkrétní návrh, který může lidem ušetřit až 35 000 korun ročně. Je to konkrétní způsob, jak učinit daňovou zátěž předvídatelnější. Jde o zvýšení slevy na poplatníka, daňové zvýhodnění na první dítě a samozřejmě vyšší a automaticky navyšovaný rodičovský příspěvek.

Tenhle balíček je navržený tak, aby byl samozřejmě jak prorodinný, tak ale aby bral v potaz stav veřejných financí. Proto část těch návrhů má být financována například zavedením spotřební daně na tichá vína nebo omezením zbytečných dotací velkým agrokombinátům, takzvaným agromamutům, a vedle tohoto balíčku na snížení daní pro více než 90 procent českých rodin jsme předložili i úplně konkrétní kroky, jak zlevnit potraviny českým domácnostem. Zase je to náš opakovaný návrh na to, jak posílit dohled nad kartely, nad falešnými slevami, jak zlepšit kontrolu trhů, kde je pár velkých hráčů, kteří se velice snadno domluví. Ten název, který může znít složitě – oligopolní trh – znamená, že potom české rodiny platí za základní potraviny víc než lidé v sousedním Německu nebo Polsku. Opět my prostě chceme jenom, aby fungovala férová konkurence, aby vedla k férovým maržím, a proto chceme, aby opravdu fungovala tržní soutěž.

Když dnes slyšíme – a při těch jednáních, které iniciuji, to tak zaznívá – že vláda některé z našich návrhů přebírá, tak jsem za to ráda. Bereme to jako potvrzení, že my Piráti přicházíme s funkčními řešeními, a současně je šance, jak to projednat urychleně.

Za prvé – pro pana předsedajícího – navrhuji předřadit jako první bod dnes, k tomu balíčku snížení daní pro 90 procent českých rodin se to vztahuje, je to bod 35, sněmovní tisk číslo 4. Bod 35, sněmovní tisk 4 – je to prorodinný balíček pirátského klubu, navrhuji předřadit jako první bod dnes, a ke zlevnění potravin a posílení férové konkurence na trhu prosím jako druhý bod dnes bod 36, sněmovní tisk 5. (Předsedající: Ano.) Bod 36, sněmovní tisk 5 jako druhý bod dnes.

A opět vrátím se k tomu, čím jsem začala. Tato vláda má priority z našeho pohledu pomýlené, pomíchané, vyvolává konflikty kolem médií nebo občanské společnosti – úplně zbytečně. Naopak my vidíme jako prioritu konkrétní řešení, jak posunout naši zemi dopředu, jak zlevnit lidem život, jak zlepšit život rodinám, mladým lidem, jak posílit důvěru v dobrou budoucnost, a přesně v tom budeme pokračovat, a právě proto to zde opakovaně navrhuji – jak prorodinný balíček, tak balíček pro férovější tržní soutěž, aby se zlevnily potraviny a další základní potřeby. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, takže nyní vystoupí s přednostním právem pan předseda Matěj Ondřej Havel a připraví se místopředseda Jan Skopeček. Prosím.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuju za slovo. Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěl navrhnout bod, který je také aktuální pro současnou situaci České republiky, a sice Připravenost České republiky na hybridní hrozby. Zopakuji vám to, pane předsedo, Připravenost České republiky na hybridní hrozby. (Předsedající: Ano, mám to.)

V této oblasti jistě jde o bezpečnost státu a já se domnívám, že v té nejpraktičtější podobě jde o to, zda budou fungovat v budoucnosti, v současnosti u nás nemocnice, úřady, energetika, doprava, samosprávy, školy nebo třeba komunikační systémy státu. Jde o to, zda bude stát umět chránit své občany nejen proti klasické vojenské hrozbě – to je také navýsost aktuální téma – ale i proti útokům, které přicházejí tiše, přicházejí digitálně, skrytě a často souběžně s informačními operacemi.

V současnosti je to opravdu mimořádně naléhavé v rámci celé Evropy. Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost ve své zprávě za minulý rok uvádí rekordních 268 kyberbezpečnostních incidentů. To samo o sobě myslím ukazuje, že nejde o nějaké hypotetické riziko, ale o každodenní realitu, bohužel. Mezi nejčastější incidenty patřily kampaně cizojazyčných hacktivistických skupin a NÚKIB současně upozorňuje, že zvlášť závažnou hrozbou zůstávají stále ransomwarové útoky a že v kyberprostoru dále působí aktéři napojení na stát, zejména skupiny působící pod ruskými zpravodajskými službami.

To je první důvod, proč tento bod zařadit. Hrozba je reálná, trvalá a je doložena našimi vlastními státními institucemi. Druhý důvod je, že kyberútoky dnes často nepřicházejí samy, jsou součástí širšího hybridního působení, to znamená, kombinací kybernetických útoků, nátlaku, zpravodajských operací a snahy oslabovat důvěru společnosti v své vlastní instituce. NATO výslovně uvádí, že hybridní hrozby kombinují vojenské i nevojenské, skryté i otevřené prostředky, včetně dezinformací, včetně kyberútoků s cílem, to je důležité, destabilizovat naši společnost a rozmazávat hranici mezi válkou a mírem, rozmazávat hranici mezi tím, kdo je agresor a kdo je oběť, rozmazávat hranici mezi tím, zda ta válka – nebo informaci, zda ta válka, která se v Evropě nachází, je vůbec skutečná.

Bezpečnostní informační služba také uvádí, že český veřejný prostor se dál potýká s dezinformacemi šířenými jak přímo z produkce Ruska, tak ale i řekněme, (od) domácích aktérů. Bezpečnostní informační služba popisuje, že cílem ruského působení je oslabit podporu Ukrajiny, oslabit důvěru občanů ve stát a rozdělit společnost nepřátelskou propagandou i kybernetickými útoky na infrastrukturu, na kritickou infrastrukturu.

Nejde samozřejmě o žádné obecné formulace. Když Biska v roce 2024 oznámila odhalení ruské vlivové sítě na našem území, jejíž aktivity měly za cíl ovlivnit i volby do Evropského parlamentu, vláda následně zařadila dotčené osoby a společnost Voice of Europe na vnitrostátní sankční seznam – a to je druhý důvod. Hybridní hrozby nejsou teorie, ale hybridní hrozby jsou konkrétní nepřátelské působení proti České republice a proti našim spojencům.

Třetím důvodem by mohla být odpovědnost státu. Česká republika už sama přijala strategické dokumenty, které nám říkají, co musíme dělat. Národní strategie pro čelení hybridnímu působení stanoví tři jasné cíle. Za prvé odolnou společnost, za druhé odolný stát a za třetí odolnou kritickou infrastrukturu, systémový a celostní přístup a schopnost adekvátní a hlavně včasné reakce.

Bezpečnostní rada státu kvůli tomu zřídila odbornou pracovní skupinu pro čelení hybridnímu působení a Ministerstvo vnitra provozuje Centrum proti hybridním hrozbám. Ministerstvo vnitra rovněž koordinuje tyto aktivity, které se zaměřují na předcházení vlivovému působení cizí moci, dezinformacím a zvyšování odolnosti veřejné správy. Jinými slovy, stát už sám uznal, že tato agenda je zásadní, a teď je na nás, abychom ji neponechali jen na papíře, ale promítli ji do rozpočtu, personálních kapacit, vzdělávání, legislativní a každodenní práce úřadů a institucí.

U toho vzdělávání se pak ještě zastavím, protože čelení dezinformacím a kritické vyhodnocování informací, toho nedocílíme jinak než opravdu kvalitním vzděláváním a posilováním informačních kompetencí našich žáků, našeho národa.

Čtvrtý důvod je samozřejmě mezinárodní závazek a naše vlastní bezpečnostní ukotvení. NATO připomíná, že spojenci se zavázali posilovat obranu svých sítí a infrastruktur a zvyšovat odolnost vůči kybernetickým hrozbám, a to včetně těch, které jsou součástí hybridních kampaní. Evropská unie ve své směrnici NIS2 stanovila společný rámec pro osmnáct kritických odvětví a zdůraznila řízení rizik, hlášení incidentů, bezpečnost dodavatelského řetězce, dohled i odpovědnost vedení organizací. To znamená jednoduše, že podpora kyberbezpečnosti není žádný výstřelek, není to žádná módní agenda, žádný luxus. Je to základní povinnost moderního státu vůči jeho občanům i vůči spojencům všeobecně.

A já si dovolím říct i jednu věc politickou. Stát, který neumí chránit svůj digitální prostor, neumí chránit ani svoji svrchovanost. Dnes se totiž neútočí jenom tankem na hranici a to nám, doufám pevně, v dohledné době nehrozí, i když z našeho pohledu, a bude o tom asi hluboká debata zítra při projednávání státního rozpočtu, je podfinancování naší obranyschopnosti hazardem s naší budoucností, tak přesto nám to snad nejbližší době nehrozí. Ale dnes se útočí samozřejmě i na servery nemocnic, na databáze úřadů, důvěru občanů, na volební prostředí, na veřejnou debatu i na ochotu společnosti bránit své vlastní zájmy.

Podpora kyberbezpečnosti proto musí znamenat několik konkrétních věcí. Za prvé posílení institucí, které tuto oblast zajišťují personálně i finančně. Bez lidí, expertiz a bez moderních technologií budeme vždy reagovat pozdě. NÚKIB i evropský rámec NIS2 přitom ukazují, že požadavky na schopnosti státu i regulovaných subjektů nadále porostou.

Za druhé, ochranu kritické infrastruktury a klíčových veřejných služeb. Tam, kde výpadek znamená ohrožení života, zdraví nebo chodu státu, nesmíme připustit podcenění. To se týká zdravotnictví, ale také energetiky, dopravy, komunikací i veřejné správy. Tyto sektory patří mezi oblasti, na které se zaměřuje i evropský rámec NIS2.

Za třetí, posilování odolnosti společnosti – a to je důležité téma. Hybridní hrozby se nebrání jen firewallem, ale brání se, a je to účinné, vzděláním, mediální gramotností a schopností rozeznat manipulaci. Pokud protivník útočí na důvěru ve stát – to tady opravdu vidíme – pak obrana musí zahrnovat i schopnost ověřovat si informace a fakta a rozpoznat nátlak a rozpoznat cizí vliv. Bezpečnostní informační služba i Ministerstvo vnitra nám přece daly zprávu, že právě zde se odehrává významná část dnešního řekněme bezpečnostního střetu.

A za čtvrté, lepší koordinace státu. Národní strategie pro čelení hybridnímu působení výslovně zdůrazňuje mezirezortní koordinaci a celostní přístup. Já myslím, že nestačí, aby si každý rezort chránil jen svůj vlastní dvůr. Hybridní útok míří na slabiny mezi institucemi, na slabiny mezi kompetencemi, daty, mezi fyzickou a mezi digitální sférou.

A konečně za páté, opět mé oblíbené – jasný politický signál. Sněmovna a vláda by měla říct, že bezpečnost demokratického a svobodného státu v digitálním věku je prioritou a bojiště, které je ohrožením, se prostě odehrává někde jinde, než jsme byli doposud zvyklí, že kyberbezpečnost je obranou našeho státu, že boj proti hybridním hrozbám není boj proti svobodě slova, ale obrana svobodné společnosti před nepřátelským vlivem cizí moci a že odolnost není slabost, nýbrž základ, a to je podstatné, v současnosti základ naší suverenity.

Za rok 2024 – vytáhl jsem si nějaká data – hybridní operace provedené Ruskem v Evropě činily 26 sabotáží, a to napříč Evropou, 10 žhářských útoků, 11 případů vandalismu, 29 vlivových operací a 15 velkých kybernetických útoků. Myslím si, že v souvislosti se zhoršující se bezpečnostní situací v Evropě je potřeba adekvátně posilovat obranyschopnost naší země i v této digitální sféře. Myslím, že zítra při debatě o státním rozpočtu na toto téma ještě narazíme, protože i tam jsou z našeho pohledu ty prostředky, se kterými se počítá, nedostatečné.

Vzhledem k tomu, jak je to důležité a naléhavé téma, přesto bych rád, abychom projednali tento bod i na dnešní schůzi, a navrhuji, pane předsedo, abychom ho zařadili jako druhý bod našeho dnešního jednání. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, druhý bod. Dobře, mám poznamenáno. Nyní vystoupí místopředseda Sněmovny Jan Skopeček a připraví se předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. Prosím.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Dobré odpoledne, kolegyně, kolegové, já bych vaši pozornost chtěl upřít na návrh, se kterým přicházíme. Já bych rád zařadil na tuto schůzi bod s názvem Snížení spotřební daně z paliv. A rád bych vám představil náš návrh změny zákona o spotřebních daních, který má za cíl reagovat na to, co všichni vidíme u čerpacích stanic po začátku konfliktu v Íránu.

Dobře vidíme, že od té doby ceny paliv u našich čerpacích stanic, co se týče nafty, vystřelily o 6 korun do dnešního dne, u ceny benzinu jsou to 3 koruny. My přicházíme s návrhem zákona, který má ambici snížit spotřební daň právě na paliva, to znamená na benzin a na naftu o 1,70 koruny na litr. Jsme motivováni tím, že to podle našeho názoru má šanci snížit vysoký tlak na peněženky jak spotřebitelů, motoristů, kteří jezdí automobily, tak samozřejmě to bude mít pozitivní dopad i na odvětví, která jsou tou cenovou... (Poslanec je hlasově indisponován.)

Já se omlouvám, může mi někdo přenést trošku vody? Děkuju. To víte, 3:1 vyhrát nad Spartou, to není jen tak. (Smích v sále.) Snad to bude trošku lepší a bude mně trošku rozumět.

Čili přicházíme se změnou zákona o spotřebních daních, která má ambici snížit spotřební daň o 1,70 koruny. Je to snížení, které respektuje minimální hranice, které jsou dány ze strany evropské směrnice, protože oblast spotřebních daní je samozřejmě harmonizována na úrovni Evropské unie.

My s tím návrhem přicházíme i po zkušenostech, které jsme měli v době vlády ve chvíli, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu. Všichni jsme viděli, jak vystřelily ceny energií, včetně ceny ropy a ceny benzinu a nafty. A i naše vláda přistoupila ke krátkodobému snížení spotřební daně.

My v tuto chvíli navrhujeme snížit o 1,70 koruny na litr, jak už jsem zmínil, a mělo by to platit od 1. května do 31. srpna 2026. Čili jde o časově omezený úsek. To je nějaká zase naše priorita, abychom nezatížili příliš veřejné rozpočty. Ale myslíme si, že cena toho, pokud bychom nedělali nic a (stejně) jako vláda v tuhletu chvíli ten vývoj u benzínových stanic podceňovali, tak se obáváme dopadu jak do peněženek konkrétních lidí, domácností, tak samozřejmě dopadů na odvětví dopravy. Ale všichni dobře víme, že benzín a nafta je poměrně významnou nákladovou položkou celé řady firem, od drobných živnostníků až po velké firmy.

Když se podíváme do minulosti, můžeme vidět, že vysoké ceny ropy a vysoké ceny benzinu a nafty u čerpacích stanic vedly často k tomu, že se razantně zvýšila i míra inflace. Po poměrně dlouhé době vysoké míry inflace si myslím, že bychom měli k tomuto tématu přistupovat obezřetně a ve chvíli, kdy přichází nákladový šok v podobě zvýšených cen energií, respektive zvýšené ceny ropy, tak bychom na to měli reagovat.

Ropa na světových trzích o víkendu přeskočila tu pomyslnou hranici 100 dolarů za barel. K dnešnímu dni sice o něco klesla, nicméně stále se pohybuje výrazně nad tou cenou, na které byla v době zahájení útoku na Írán, kdy to bylo přes 70 dolarů a v tuhletu chvíli je na úrovni 90 dolarů. Ale když se podíváme na ceny právě u těch čerpacích stanic, tak vidíme, že ty reagovaly okamžitě.

Takže ještě jednou věřím, že tento návrh získá podporu. Já věřím, že automaticky u Motoristů, protože jelikož se označují za jedinou pravicovou stranu, tak my jim přinášíme snížení daní a ještě na produkt, který určitě motorismus v České republice podpoří. Takže tam si myslím, že ta podpora od této jediné motoristické pravicové strany Poslanecké sněmovny, to říkám samozřejmě v uvozovkách, bude téměř automatická. Nevím, jak by nemohli hlasovat proti tomuto návrhu vzhledem ke svým programovým proklamacím, ale věřím, že získá podporu i ze strany vládní koalice, protože nikdo tu nechceme opakovat období vysokých cen energií, období vysoké míry inflace. A pokud nic neuděláme a ty ceny pohonných hmot zůstanou na této úrovni, tak samozřejmě se to do inflace bude propisovat, a to zvýšení cen ponesou nejenom motoristé, nejenom ti, co jezdí automobily, nejenom ti, co podnikají. A samozřejmě automobily a pohonné hmoty ke svému podnikání potřebují, ale dopadne to na celou ekonomiku. Ještě jednou zopakuju, vysoké ceny ropy mají svůj dopad na vyšší míru inflace. A když se podíváme na časové řady třeba růstu ekonomik, tak vysoké ceny vedly i k tomu, že zbrzďují ekonomický růst.

Takže ještě jednou prosím, kolegyně, kolegové, zařazuji bod Snížení spotřební daně z paliv. Já bych byl rád, abychom to zařadili na dnešek jako druhý bod po návrhu, který za chvíli přednese kolega Sokol, který bude navrhovat bod Informace o situaci v Íránu. Myslím si, že logicky toto by mohl být druhý bod, který by následoval. A v rámci něj vám představíme hotový návrh novely zákona o spotřebních daních, který máme napsaný, který stačí projednat. A pokud ho projednáme ve zrychleném čtení tak, jako ho navrhujeme, tak přineseme konkrétní úspory občanům. Když se podíváme na ten dopad, tak běžný spotřebitel, běžný motorista, může ušetřit až 120 korun, když bude čepovat plnou nádrž. Kamiony a ti, co jezdí velkými nákladními vozy, ušetří až tisíce korun ve chvíli, kdyby se ta snížená spotřební daň propsala do snížení ceny jako u těch našich čerpacích stanic.

Takže pevně věřím, že to je opatření, které přijmeme rychle, na které nebudeme čekat, protože jsem přesvědčen a přeji si, aby konflikt v Íránu skončil co nejrychleji. Ale po té slovní intervenci Donalda Trumpa sice cena ropy na světových trzích klesá, ale nemůžeme si být jistí, že se to rychle přepíše i do cen benzínu a nafty u českých čerpacích stanic. Tak abychom těm negativním ekonomickým důsledkům předešli a abychom snížili náklady jak domácnostem, tak firmám, tak proto konkrétní návrh 1,70 koruny, sleva na spotřební dani na litr benzínu i nafty. Děkuju za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Přečtu dvě omluvy. Jan Bartošek se omlouvá a Vít Rakušan celý jednací den – rodinné důvody. (Hovor s pracovníkem organizačního odboru.) U pana poslance Bartoška doplníme, odkdy dokdy. Takže Vít Rakušan celý jednací den – rodinné důvody.

A nyní mám dvě přednostní práva, předseda klubu TOP 09 Jan Jakob a přihlásil se předseda Motoristů Petr Macinka a pak tady mám řadové poslance. Prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, než přednesu ten svůj návrh na nový bod dnešního jednání, tak mi to nedá. Musím zareagovat na svého předřečníka, kolegu Skopečka, a chci ho ubezpečit o tom, že TOP 09 rozhodně tento návrh nepodpoří. Nepodpoří ho z toho důvodu, že účelové snižování spotřební daně v době výkyvu na světových trzích rozhodně není zodpovědné. Není zodpovědné rozpočtově. Z makroekonomického hlediska dopady na státní rozpočet v době obřích schodků ještě tímto způsobem prohlubovat, tak to rozhodně není zodpovědný pravicový přístup. Notabene, když to poroste k růstu dluhu a nákladům na jeho službu.

Navíc toto opatření je plošné, ulevuje i těm, kteří opravdu v danou chvíli úlevu nechtějí, navíc to podporuje takzvanou přeshraniční turistiku. My ten návrh považujeme jednak (za) rozpočtově nezodpovědný a zároveň ho rozhodně nepovažujeme za pravicový, ale spíše za populistický. Co má smysl stejně tak, jak to dělal bývalý ministr financí pan Stanjura, tak důsledná kontrola marží pumpařů. V neposlední řadě zprávy z dnešního dne, kdy cena na burze ropy opět rapidně klesá, takže než by se ten efekt dostavil, tak situace může být úplně jiná. Takže my nejsme pro takovýto zásah do tržního prostředí.

Teď tomu, co chci navrhnout. Dovoluji si navrhnout zařazení nového bodu na program této schůze, který se bude jmenovat následovně: Budoucnost médií veřejné služby v době, kdy je vláda chce zestátnit. Tento bod navrhuji jako nový bod a navrhuji ho zařadit jako první bod dnes, alternativně jako první bod ve čtvrtek.

Dovolte mi stručné zdůvodnění tohoto bodu. Vláda má záměr zrušit televizní a rozhlasové poplatky. Na první pohled to zní velmi líbivě. Kdo by nechtěl rušit nějaký poplatek? Kdo by nechtěl říct občanům: už to platit nemusíte. Jenže realita je samozřejmě jinde. Ty peníze jen tak nezmizí. Média veřejné služby budou muset být financována i nadále – tedy pokud je nechcete úplně zlikvidovat. Rozdíl je tedy pouze v tom, odkud ty peníze přijdou. A tady se dostáváme k samotné podstatě problému. A bohužel od vlády ani my, ani kolegové z koalice, ani veřejnost neznáme konkrétní podobu, jak chce vláda média veřejné služby financovat – jediné, co zatím víme, že to má být prostřednictvím státního rozpočtu. Poplatky za média veřejné služby nejsou žádná historická anomálie, ani relikt minulosti, je to mechanismus, který vznikl z jednoho velmi jednoduchého důvodu, aby byla média veřejné služby co nejvíce nezávislá na politické moci.

A teď si položme několik jednoduchých otázek: Co se stane ve chvíli, kdy tato média začnou být přímo závislá na státním rozpočtu? Co se stane ve chvíli, kdy jejich financování bude každý rok schvalovat vláda a vládní většina? Co se stane ve chvíli, kdy se rozhodování o jejich financování stane součástí politického boje o rozpočet? Odpověď je bohužel zřejmá – riziko politického tlaku dramaticky naroste.

Dovolte mi k tomu přidat ještě jeden praktický argument. Vláda dnes nedodržuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti při přípravě a schvalování státního rozpočtu. A já si proto kladu legitimní otázku: Pokud vláda nedodržuje zákon, který má hlídat rozpočtovou odpovědnost státu, proč bychom měli věřit, že bude v budoucnu striktně dodržovat zákon, který by určoval výši financování médií veřejné služby? Protože pokud má být financování založeno na nějakém zákonném mechanismu, musí existovat také důvěra, že ten mechanismus bude skutečně respektován. A tu důvěru bohužel současná praxe vlády neposiluje.

V této debatě často slyšíme argument – ale vždyť v řadě evropských zemí jsou média veřejné služby financována ze státního rozpočtu. Slýcháme to často. Ale když se na ty příklady podíváme opravdu poctivě, zjistíme, že realita je mnohem složitější. Například ve skandinávských zemích není financování médií veřejné služby závislé na každoročním rozhodnutí vlády o rozpočtu. Je tam pevně nastavený systém, například po například podíl z konkrétní daně nebo speciální daň, která je zákonem přímo určena jako výnos pro média veřejné služby. To znamená, že politická moc nemůže každý rok rozhodovat o tom, kolik peněz tato média dostanou. A to je zásadní rozdíl, protože pokud se financování stane běžnou položkou státního rozpočtu, stává se také běžným předmětem politického vyjednávání, a to jsou přesně situace, kterým se demokratické státy snažily a snaží dlouhodobě vyhnout.

Dovolte mi ještě jeden čerstvý příklad ze zahraničí. V nedělním referendu ve Švýcarsku odmítlo 62 procent voličů návrh na výrazné snížení poplatků za veřejnoprávní rozhlas a televizi, a to přesto, že podle agentury Reuters patří tyto poplatky k nejvyšším na světě. Švýcaři přesto řekli jasné ne, protože chápou, že nezávislá média veřejné služby mají svou hodnotu a že pokud mají být skutečně nezávislá, musí mít také stabilní a předvídatelné financování, které není závislé na momentální politické většině. Já opravdu pevně doufám, a to říkám zcela otevřeně – (Otáčí se do ministerských lavic.) škoda, že tady není pan ministr kultury – že vláda tento svůj záměr zestátnit média veřejné služby ještě přehodnotí, protože nezávislost médií veřejné služby není technickou, účetní otázkou, je to otázka kvality demokracie. Média veřejné služby mají v demokratickém systému nezastupitelnou roli – mají poskytovat informace, které nejsou závislé na komerčním tlaku, mají poskytovat prostor pro veřejnou debatu, mají poskytovat vyvážené zpravodajství a především mají být institucemi, které nejsou podřízené vládě.

Dovolte mi ještě jednu věc říct jasně. Když sledujeme vývoj v některých zemích střední Evropy, máme bohužel příklady, které by nás měly varovat. Viděli jsme, co se stalo s médii veřejné služby v Maďarsku, viděli jsme, jak dramaticky se změnila jejich role, vidíme také, co se dnes děje na Slovensku. A myslím si, že bychom opravdu neměli chtít, aby se Česká republika vydala stejným směrem, protože cesta, na které jsou média veřejné služby postupně oslabována, politicky ovládána nebo dokonce finančně vydírána, je cesta, která končí velmi špatně – demokracie trpí. A tady je možná největší paradox celé nepříliš probíhající debaty. Vláda na jedné straně říká, že chce zrušit poplatky, protože prý jde o zastaralý systém, ale současně nenabízí model, který by zaručoval silnou nezávislost médií veřejné službě, ba právě naopak, to, s čím vláda zcela bez koncepce přichází, by jejich nezávislost zcela jistě oslabilo, a proto je podle mě naprosto legitimní a dokonce je nutné, aby se o tom vedla otevřená parlamentní debata – ne debata v koaličním zákulisí, ale seriózní debata na půdě Poslanecké sněmovny.

Ještě chci zdůraznit jednu věc: tato debata není pouhou debatou o fungování České televize nebo Českého rozhlasu, není to debata o jednotlivých pořadech, není to ani debata o jednotlivých redaktorech, je to debata o systému, o tom, jak má být nastaven vztah mezi státem a médii veřejné služby, o tom, jestli chceme, aby tato média byla stále službou veřejnosti, nebo aby se naopak postupně stala hlásnou troubou vlády. Když dnes slyšíme některé výroky o tom, že média, veřejné služby je potřeba zkrotit, zreformovat, dostat pod kontrolu nebo silná slova koaličních politiků na adresu končícího moderátora České televize, myslím si, že bychom měli být velmi opatrní, protože právě taková slova velmi často předcházela změnám, které vedly k oslabení mediální svobody. A já opravdu nechci, aby se jednou zpětně říkalo, že Poslanecká sněmovna mlčela ve chvíli, kdy se rozhodovalo o budoucnosti a svobodě médií veřejné služby.

A dovolte mi ještě jednu poznámku z pohledu veřejných financí. Pokud někdo tvrdí, že zrušení poplatků uleví domácnostem, pak je potřeba říct naprosto jasně, není tomu tak. Je to pouze přesun výdaje z jedné kapsy do druhé. Poplatky dnes platí přímo domácnosti. Pokud budou ale zrušeny, zaplatí je daňoví poplatníci prostřednictvím státního rozpočtu. Patrně dokonce na dluh a s úroky. Z hlediska celkových veřejných výdajů se nic nezmění. Mění se pouze to, že financování bude více politicky závislé. A právě to je ten důvod, proč bychom měli být velmi opatrní.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, nezávislá média veřejné služby nejsou luxus, jsou jedním z pilířů demokratického systému. A proto bych byl velmi rád, kdybychom si na této schůzi našli čas na otevřenou debatu o jejich budoucnosti, proto navrhuji zařazení tohoto bodu – Budoucnost médií veřejné služby v době, kdy je vláda chce zestátnit. Děkuju za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní přečtu omluvu, doplním: Bartošek Jan omluven dnes 14 až 16.45 ze zdravotních důvodů.

Pan ministr Macinka přihlášku stáhl, takže jdeme do dalších přihlášek. Jako první vystoupí Adriana Chochelová a připraví se paní poslankyně Anežka Nedomová. Upozorním, že máte 5 minut už pouze v této fázi schůze. Tak možná bych mohl přečíst to pořadí, aby se poslanci orientovali, takže paní poslankyně Chochelová, Nedomová, pan poslanec Jurečka, pan poslanec Vlček, paní poslankyně Svárovská, paní poslankyně Moricová, pan poslanec Sokol, poslanec Hladík dvakrát.

Tak prosím, máte 5 minut.

 

Poslankyně Adriana Chochelová: Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové, já nebudu dlouhá, ale navrhuji nový bod programu s názvem K čemu všemu jsou neziskové organizace. A navrhuji ho zařadit jako první bod po řádných bodech schůze. Ráda bych zdůvodnila, proč je zapotřebí to rozebrat podrobně na půdě Poslanecké sněmovny. Spolupráce s neziskovým sektorem je nedílnou součástí jakékoliv demokratické společnosti. Regulace neziskových organizací, která se předkládá trochu takzvaně na tajňačku poslaneckým návrhem, bez možnosti širší debaty a bez instrumentů, které nabízí řádný připomínkovací proces, totiž zavání něčím úplně jiným než starostí o kvalitu demokracie v této zemi. Věřím, že je tady potřeba si připomenout, a proto navrhuji k tomu samostatný bod jednání schůze, k čemu všemu jsou neziskové organizace dobré a jak můžeme tímto nepromyšleným návrhem jejich činnost omezit nebo zničit.

Co je vlastně nezisková organizace? Je to organizace, jejíž účel má být ku prospěchu společnosti. Zisk neslouží k osobnímu obohacení, ale k rozvoji té dané organizace. Má vlastní ústavu, které říkáme stanovy a těmi se musí řídit. Tyto stanovy se řídí platnými zákony. Známe nesmírné množství neziskových organizací, právně je dělíme na zapsané spolky, nadace, nadační fondy a zapsané ústavy. A čemu se takové organizace u nás věnují? Charita Česká republika, ADRA, Avast, nadační fond, to jsou všechno neziskové organizace, různé právní formy, různé účely, ale jeden cíl. Něco zlepšit, něco podpořit, být prospěšný, myslet na zranitelné, podpořit talentované ze složitých poměrů, pomoci obětem epidemií válečných konfliktů anebo přírodních katastrof. A pak máme celou řadu neziskových organizací, u kterých ani navrhovatelé možná netuší, že jsou a pokud tuší, tak nedomýšlejí, co taková regulace provede z jejich reputací a fungování.

Například jsou to potravinové banky, které známe všichni a několikrát do roka pro ně nakupujeme. Potravinové banky nejsou nic jiného než nezisková organizace. Cílem je shromáždit potraviny a distribuovat je potřebným, ať už napřímo nebo přes spřátelené organizace. Další jsou třeba neziskovky podporující ženy s nedonošenými dětmi. Takové Nedoklubko, to je nezisková organizace, jejímž cílem je pomáhat ženám, které si prošly předčasnými porody. Podporují ženy, podporují rodiny, podporují neonatologii jako medicínský obor, když je podpoří nějaká zahraniční entita, protože se jim líbí pomoc rodinám, které si musí projít složitou psychologickou i materiální situací, jakou nepochybně předčasný porod je, budeme i jim lepit na čelo, že jsou zahraniční agenti? Další jsou třeba spotřebitelské organizace. Málokdo si uvědomuje, kolik práce a za jak málo peněz každoročně odvádí organizace na podporu spotřebitelů. Nebýt těchto organizací, muselo by Ministerstvo průmyslu a obchodu, které má na starosti agendu spotřebitelské legislativy, vytvořit několik jednotek, ne-li desítek nových pracovních míst, aby se mohlo zabývat všemi těmi podněty, které jinak vyřizují organizace typu dTest, Sdružení obrany spotřebitelů, Asociace občanských poraden a mnohé další.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, hazardování, s tolik prospěšnou českou neziskovou scénou, je ruská ruleta. Nedovolme, abychom se střelili do vlastní nohy. Možná pak nebude cesty zpět a řadu z těch oblastí budeme muset řešit my a stát, a to za situace schodkových rozpočtů bude bolestivé především pro ty nejzranitelnější a v druhém sledu pro všechny daňové poplatníky. Ti to totiž nakonec jako vždycky zaplatí. Děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí paní poslankyně Anežka Nedomová a připraví se pan poslanec Jurečka. Takže stopuju 5 minut, jo? Prosím.

 

Poslankyně Anežka Nedomová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, navrhuji nový bod programu s názvem Útok na neziskové organizace a navrhuji ho zařadit jako první bod této schůze. No, už je to tady, poslanecký návrh zákona od koalice, který uvaluje nové povinnosti a registrace na neziskové organizace. Pokud by byl takový zákon přijat, čekala by Česko velmi zvláštní budoucnost. Stali bychom se tak členem velmi pikantní skupiny států, které podobnou šikanu zavedly, ať už jde o Gruzii normalizovanou Ruskem a stranou Gruzínský sen nebo Maďarsko pod vedením Viktora Orbána, kterému se taktéž téměř podařilo zpacifikovat občanskou společnost. A pak je tu samotné Rusko. Matička Rus, matička těchto zákonů. Těmto zemím se podařilo vytvořit zdání, že finanční prostředky z jednoho státu vedou automaticky k aktivitám proti státu druhému, na jehož území daná nezisková organizace a příjemkyně oněch peněz působí.

Podle uniklého znění návrhu je navíc problém hlubší. Zákon je konstruován tak, že míří především na neziskové organizace v okamžiku, kdy se zapojují do veřejného dění. Přitom se tváří, že jeho cílem je ochrana veřejného prostoru před zahraničním vlivem. Pokud by byl tento skutečný cíl, jen těžko by návrh zároveň uděloval plošnou výjimku provozovatelům, médiím a vydavatelům tisku. Návrh pracuje s mimořádně širokými a vágními definicemi, zaměřuje se na činnost, která je údajně způsobilá přímo nebo nepřímo ovlivnit veřejné mínění nebo rozhodování orgánů veřejné moci. Pod takovou definici se dá schovat vzdělání, analytická činnost, advokační kampaně nebo veřejná debata, prakticky cokoliv. Zákon by navíc zaváděl nové a velmi problematické povinnosti. Nutí organizaci hlásit do státního registru, jaký cizí stát nebo politická síla údajně objektivně získává prospěch z jejich činnosti bez ohledu na skutečné úmysly nebo deklarované cíle organizace. Zároveň výrazně rozšiřuje definici takzvaného skutečného majitele tak, aby jim mohl být kdokoliv, kdo organizaci poskytuje významněji finančně nebo má vliv na její program.

Současně návrh počítá s velmi tvrdými sankcemi. Ministerstvo spravedlnosti by mohlo ukládat pokuty až ve výši 10 nebo 15 milionů korun, případně až desetiprocentní z celkových příjmů organizace. V krajním případě by mohlo dojít i k zákazu činnosti na 2 až 5 let nebo k návrhu na zrušení organizace soudem.

Cílem projednání bodu, tedy útok na neziskové organizace, je mimo jiné zodpovězení několika základních otázek. Proč je tento návrh podáván jako poslanecký návrh zákona? Jaká urgence vede k tomu obejít standardní mezirezortní připomínkové řízení? Konaly se před jeho přípravou odborné kulaté stoly nebo konzultace s občanskou společností? A pokud ano, proč o nich Poslanecká sněmovna neví? Z jakých studií nebo analýz autoři návrhu vycházeli? Jsou tyto podklady veřejně dostupné? Komunikovali autoři návrhu s mezinárodními organizacemi, například Radou Evropy? A je tento návrh vůbec v souladu s právem Evropské unie?

Nejde o útok na právo většiny rozhodovat ani o zpochybnění výsledku voleb. Jde o praktickou stránku věci, aby Česká republika nemusela v budoucnu platit pokuty nebo složitě upravovat zákon, který by byl v rozporu se základními principy evropských práv. Je navíc pozoruhodné, že od koalice, která chce snižovat byrokracii a omezovat regulace, najednou přichází zcela nová regulace, která ukládá neziskovým organizacím další povinnosti a zároveň dává státní správě velmi široký prostor pro sankce. Samozřejmě jen samostatná definice zahraničních vazeb je natolik vágní, že umožňuje velmi širokou interpretaci a potenciální zneužití.

Vážení kolegové, vážené kolegyně, tento legislativní počin působí jako návrh šitý horkou jehlou, prosazovaný bez jasného odůvodnění a bez prokázání, že by jeho přijetí vedlo k nějakému pozitivnímu výsledku. Nevíme, zda je cílem úspora ve státním rozpočtu, zlepšení fungování neziskového sektoru, nebo spíše jeho zastrašení. Mnohé z organizací, kterých by se tato regulace dotkla, se přitom věnují humanitární pomoci, podpoře demokracie a ochraně lidských práv. Pomáhají obětem domácího a sexuálního násilí a osamělým lidem nebo týraným zvířatům. Takže „dvakrát měř, jednou řež“ totiž není jen hezké přísloví, ale mělo by být mottem každého dobrého legislativce. Děkuji. (Potlesk z lavic STAN.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Marian Jurečka a připraví se pan poslanec Lukáš Vlček. Prosím, vašich 5 minut.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, veřejnosti, dobré odpoledne. Já si dovolím, pane předsedo, navrhovat dva body do programu.

Ten první bod je Omluva předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury bývalé předsedkyni Sněmovny Markétě Pekarové Adamové za křivé obvinění. A říkám to tady zcela vědomě a napřímo, mně tady vůbec nejde o nějaké auto a jeho značku. Mně tady primárně nejde ani o spor mezi dvěma osobami. Ale mně tady jde o něco mnohem, ale mnohem vážnějšího – o to, zda v této Sněmovně ještě vůbec něco znamená pravda a odpovědnost za slovo a elementární slušnost.

Pan předseda Tomio Okamura veřejně vytvářel dojem, že si tady bývalá předsedkyně Sněmovny objednala nějaké luxusní auto pro svoji spotřebu, že to auto bylo placeno z rozpočtu Sněmovny. A ukázalo se především v posledních dnech, že nic z toho nebyla pravda, že auto bylo ve vlastnictví Ochranné služby Policie České republiky, která spadá pod rezort Ministerstva vnitra, že ta daná auta byla objednaná ještě v minulém, respektive předminulém funkční období za předsedy Sněmovny Radka Vondráčka z hnutí ANO. Tudíž se ukázalo, že Tomio Okamura vědomě lhal, šířil nenávist, rád toho využíval tady při projevu u tohoto pultíku, v médiích a na sociálních sítích. A byť jsem z jiné politické strany než Markéta Pekarová Adamová, mně prostě není jedno, kam se posunuje kultura v politice a v této Poslanecké sněmovně.

A proto vás, pane předsedo Tomio Okamuro, vaším předsednictvím vyzývám, běžte se normálně Markétě Pekarové Adamové omluvit, úplně normálně lidsky, jednou dvěma větami se stačí omluvit tady u tohoto pultíku. Považoval bych to za férové, lidské, normální. Myslím si, že předseda Sněmovny má jít příkladem, má umět uznat chybu.

A zároveň bych chtěl požádat pana předsedu Radka Vondráčka, bývalého předsedu Poslanecké sněmovny, aby i on řekl, že ta daná dvě luxusní auta, která byla zmiňovaná, že si objednala Markéta Pekarová Adamová, že byla dána Policií České republiky k dispozici už jemu, když byl předsedou Poslanecké sněmovny. To je ten první bod.

A nyní si dovolím druhý bod, který mám s názvem Informace vlády České republiky Poslanecké sněmovně ve věci vývoje ceny ropy a pohonných hmot v České republice. Jde mně o to, že v takové situaci, kdy vidíme, co se děje na Blízkém východě, jaké to má dopady na ceny ropy, je na místě, aby vláda řekla, v jakých situacích, jak přemýšlí nad těmi zásahy, které by případně bylo potřeba udělat pro pomoc domácnostem a firmám, pokud by tato situace trvala týdny či měsíce a měla by opravdu významné dopady na domácnosti, na firmy, na ekonomiku této země, na inflaci. Protože si myslím, že v takové situaci se nemá postupovat neuváženě a nemají se dělat rozhodnutí, která jsou ze dne na den a která mají třeba poměrně velké dopady i do rozpočtu.

A chci to říct také proto, protože nechci být pichlavý, nemám to ve zvyku, ale vadilo mně, když v roce 2022, v roce 2023, ve velmi mimořádné situaci tady současní členové vlády, jako je Andrej Babiš, chodili a říkali: Vláda by měla okamžitě odpustit DPH distributorům pohonných hmot a zastropovat cenu nafty a benzinu na 35 korunách. Nebo Karel Havlíček říkal v květnu 2022: Někde se stala chyba, před měsícem stál benzin 42 korun, nafta 43, dnes stojí 44, 46.

Mohl bych citovat další a další statusy na sociálních sítích z toho, jak tenkrát jste vyzývali vládu Petra Fialy, aby přijala řešení po vzoru Maďarska, zastropovala ceny, odpustila DPH, spotřební daň, a vysmívali jste se tenkrát tomu, když ministr financí říkal, že dělá monitoring cen pohonných hmot a začíná sledovat marže. Vysmívali jste se tomu tenkrát. Já nemám tu ambici dělat to stejné. Nebudu se fotit u čerpacích pump a u těch takzvaných totemů, jak jste dělali a dávali jste na sítě. A dělali jste si legraci tenkrát v té situaci, když vláda postupovala tím, že snížila spotřební daň na časově omezenou dobu. A vy jste jasně říkali, že byste udělali víc a rychleji a plošněji. Radek Vondráček – mohl bych citovat jeho statusu – jak říkal, vláda má jednat okamžitě, má dělat plošná řešení. Já nic z toho v tento okamžik po několika dnech této situace nežádám. V takovýchto věcech má hodnotu a smysl, aby jakákoliv vláda postupovala s rozmyslem a rozváženě, protože každé opatření zaplatí firmy a zaplatí to občané této země.

A budu rád za přednesení jasného scénáře, variant, jak nad tím vláda uvažuje, a s jakými důsledky a dopady. Jenom bych prosil jednu věc – nedělat plošná opatření, ale cílená. Děkuju. (Potlesk z lavic KDU-ČSL.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Další vystoupí pan poslanec Lukáš Vlček a připraví se paní poslankyně Gabriela Svárovská. Vašich 5 minut, pane poslanče.

 

Poslanec Lukáš Vlček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení páni ministři, vážené kolegyně, kolegové, já bych chtěl tak jako před týdnem i dnes navrhnout bod s názvem Strategická opatření České republiky k zajištění energetické stability a mírnění cenových dopadů v souvislosti s krizí na Blízkém východě. Situace je vážná, ceny ropy rostou taktéž ceny plynu a my na čerpacích stanicích v České republice vidíme i růst cen pohonných hmot, vidíme velkou závislost České republiky na dovozu fosilních paliv. A tedy je legitimní se ptát, jaký je plán vlády České republiky.

My jsme tady v tom předchozím období v roce 2022 viděli řadu kolegů dneska z vládních lavic, jak velmi plédovali, mnohdy až křičeli jak zde na plénu, tak na sociálních sítích, aby vláda například zastropovala ceny plynu, aby snížila některé daně. A já si myslím tedy, že plán vlády určitě zajímá i kolegy z vládních lavic. Tedy můj dotaz a smysl toho bodu jednoduchý: Jaký je plán vlády České republiky?

A dovolte, abych ještě jednou zopakoval název bodu, který zní: Strategická opatření České republiky k zajištění energetické stability a mírnění cenových dopadů v souvislosti s krizí na Blízkém východě. A prosím tento bod zařadit jako bod za bodem k digitální ekonomice na dnešní schůzi. Děkuji za slovo.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, rozumím. Pana poslance Vlčka musíme pochválit, protože jak měl delší bod, tak už to dal písemně předem, takže nám usnadnil práci. Jste dobrým příkladem.

Tak prosím, paní poslankyně Svárovská, máte 5 minut, a připraví se paní poslankyně Moricová.

 

Poslankyně Gabriela Svárovská: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, vážený pane ministře životního prostředí, navrhuji zařadit nový bod jednání Poslanecké sněmovny s názvem Situace v národních parcích a na Ministerstvu životního prostředí. Důvod je naléhavý. Národní parky i celý rezort životního prostředí jsou terčem škrtů, propouštění a náhlých nepromyšlených a nevysvětlených personálních zásahů. V Krkonošském národním parku má letos provozní příspěvek klesnout ze 145,3 milionu korun na 111,1 milionu korun. Zpráva potvrdila návrh na zrušení 14 pracovních míst.

Mluvím na vás, pane ministře. Podobné tlaky dopadají i na další národní parky, pane ministře životního prostředí. Na Šumavě jde o výrazné snížení rozpočtu o více než 40 procent a rušení míst strážců přírody a dalších pracovníků a pracovnic parku, vážený pane ministře životního prostředí. Bývalý ministr životního prostředí Macinka dával tady na plénu parkům radu, že si mají pomoct z rezervních fondů. Říkal: Víte, kolik mají na rezervních fondech? Tónem Milouše Jakeše, a svítily mu přitom oči. Jenomže rezervní fond není kasička ministerstva na zalepování běžného provozu. Z rezervního fondu nelze například hradit mzdové náklady. Tyto prostředky především slouží i pro mimořádné situace, jako jsou kůrovcové kalamity, vichřice, velké požáry a další nečekané škody. Ministerstvo jinými slovy nutí parky, aby projídaly rezervy určené na krizové situace.

Do toho přišel včera další zásah ministra životního prostředí Igora Červeného. Nečekaně a prakticky s okamžitou platností odvolal ředitele Správy KRNAP Robina Böhnische. Žádám jménem veřejnosti od ministra jasné vysvětlení, proč k tomu dochází právě teď, uprostřed rozpočtových škrtů a propouštění. Robin Böhnisch vedl Krkonošský národní park od roku 2018 a pod jeho vedením KRNAP dokončil klíčové dokumenty péče o park. Je cílem tohoto pokusu další destabilizace, pane ministře?

Nejde jen o národní parky. Základní provozní rozpočet Ministerstva životního prostředí je letos podle zveřejněných údajů nižší o půl miliardy korun a ministerstvo současně ruší dalších 38 pracovních míst. Propouštění se má dotknout i Českého hydrometeorologického ústavu, kde dostali pokyn propustit 37 zaměstnanců. To jsou zásahy, které dopadnou na ochranu krajiny, vody, ovzduší, na kvalitu předpovědi počasí i povodňových výstrah. Tedy na věci, které přímo ovlivňují bezpečí a kvalitu života lidí v této zemi.

Vláda tvrdí, že nechce chránit klima, ale přírodu. Tak tady máme praktickou ukázku toho, jak se s ochranou přírody zachází. Škrty, čistky a oslabování klíčových odborných institucí. Vláda zároveň oslabuje podporu energetických úspor. Terčem její politiky tak není jen klima a příroda, ale i české domácnosti, které se propadají do energetické chudoby. Zrušení koncesionářských poplatků, předpokládám, české domácnosti před pádem do energetické chudoby nezachrání.

Navrhuji proto, aby Sněmovna tento bod zařadila na pořad dnešního jednání jako druhý bod a aby pan ministr životního prostředí laskavě vysvětlil – a, už tady není – (Ministr se hlásí, že je v sále.) – ano, vysvětlil, pane ministře, a obhájil logiku svých rozvratných kroků vůči národním parkům i celému rezortu. Případně této Sněmovně otevřeně sdělil, na jaké další devastační zásahy se má obyvatelstvo této země připravit. Děkuji vám za vaši podporu pro projednání této naléhavé situace. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní se s přednostním právem hlásí pan ministr Igor Červený a připraví se paní poslankyně Michaela Moricová. Vy s přednostním právem nemáte omezený čas, prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Igor Červený: Děkuji. Dobrý den, dámy a pánové, vážená vládo, vážení kolegové. Já na ten planý projev samozřejmě budu reagovat. Bod číslo jedna. Já už to tady říkal tedy minulý týden, řekli jsme to poslední tři týdny v médiích. Nevadí, pro Zelené znovu. Vážené dámy, vážení pánové, ten rozpočet není samozřejmě ideální, to vidíme všichni, ale my nemůžeme pokračovat v tom, co započala předchozí vláda – dluh 1,2 bilionu korun. Tady jsem za pultem stál a mluvil na bývalého pana ministra minulý týden a vysvětlil jsem mu, že za ten 1,2 bilionu korun stát utrácí ročně 60 miliard korun, že musíme splácet úroky. 60 miliard korun! Kdyby z toho Ministerstvo životního prostředí dostalo jenom desetinu, jak by se nám lépe vládlo. My nemůžeme v této věci pokračovat.

Za druhé, neškrtli jsme žádnou třetinu. Škrtli jsme 9,7 procent na provozních nákladech. Škrtli jsme to tak, aby to neovlivnilo fungování rezortu a bylo to ve smyslu, že budeme ochraňovat dál životní prostředí. To samozřejmě platí.

Bod číslo tři, škrtání a nějaká restrukturalizace. Paní kolegyně, tohle je přesně ten moment, kdy je vidět vaše nekompetence. Tohle přece zadalo Ministerstvo financí na základě rozhodnutí vlády přímo Ministerstvu životního prostředí jako všem ostatním ministerstvům. Dostali jsme informaci, na kterých institucích máme škrtat. Takže to není jenom svévolné rozhodnutí nás jako vedení Ministerstva životního prostředí. My jsme momentálně – já už to říkám tři týdny v kuse – v jednání s vedoucími odborů, v jednání s vedoucími těch institucí, a hledáme taková opatření, aby samozřejmě ten zásah nebyl vůbec žádný nebo maximálně minimální.

Bod číslo čtyři, rozpočet národních parků. Novinka, která zde ještě nebyla. My jsme měli dokonce setkání s řediteli národních parků, diskutovali jsme s nimi tu situaci a i oni uznali, že mohou letos fungovat tak, že si částečně odčerpají rezervní fondy, kde je momentálně 726 milionů korun.

Zopakuji, proč k tomu přistupujeme. Protože jakákoliv koruna, která se půjčí, tak se platí úrok 4,6 procenta. Jakákoliv koruna, která leží národním parkům na účtech České národní banky je ten úrok 0. Takže v každé koruně jakoby šetříme 4,6 procent. Ředitelé národních parků nám během toho jednání jasně řekli, že to pro letošek nemusí být žádný problém, pokud se neobjeví nějaká kalamita. Já jsem tady i řekl, že v případě, že se objeví, jsme domluveni s vládou na tom, že bychom našli další finanční prostředky, které by sloužily k sanování k takovýmto událostem. Takže to máme.

Rád bych podotkl jednu věc. My jsme to seškrtání u národních parků navýšili jenom o 14 procent navíc oproti předchozím škrtům předchozího vedení Ministerstva životního prostředí minulé vlády. Takže my nejsme první, co ten krok udělali. My jsme ho navýšili jenom o 14 procent. Takže je zvláštní, že jste se v minulém volebním období neozývali jako Piráti vůči KDU-ČSL, ale najednou je to ten největší problém na světě. Takže jenom o 14 procent. Protože to kouzelné slovo, které nyní funguje na Ministerstvu životního prostředí, je slovo udržitelnost, a my se musíme chovat udržitelně i k tomu, abychom zacházeli správně s finančními prostředky.

No, a poslední bod, tak to je taková perlička. Řekla jste, že je nestandardní, aby ministr obratem odvolal vedení některých institucí, které spadají pod Ministerstvo životního prostředí bez předešlé rozpravy s veřejností. Tak, pan ministr Martin Bursík odvolal Aloise Pavlíčka. Dále pan Martin Bursík odvolal Leoše Křenka. Je to úplně jednoduché. Jste v sekci Pirátů, existuje aplikace ChatGPT. Dáte prompt, co chcete hledat, dejte mi k tomu citace a (? okamžitě) vám to vyjede. Takže vidíte, že každý ministr funguje tak, jak potřebuje. My jsme se s panem ředitelem setkali, pohovořili jsme, domluvili jsme se na vzájemném ukončení spolupráce. Tím bych to prostě uzavřel. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Mám tady sice přihlášenu na faktickou poznámku paní poslankyni Svárovskou – upozorňuji, že faktické poznámky nejsou možné v této fázi. Jsme u návrhu bodů programu.

Takže paní poslankyně Michaela Moricová s návrhem na změnu pořadu schůze. Prosím, vašich 5 minut.

 

Poslankyně Michaela Moricová: Já vám děkuju za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi navrhnout zařazení bodu s názvem Chce vláda Andreje Babiše vůbec posunovat Českou republiku kupředu? Ptám se zcela vážně, protože krok vlády odvolání ředitele Digitální a informační agentury Petra Kuchaře vyvolává velmi vážné pochybnosti o tom, jaký směr chce tato vláda pro Českou republiku.

Digitální a informační agentura není experiment, ale instituce, která dává dohromady digitální infrastrukturu státu a služby pro občany: Portál občana, eDoklady, jednotnou doménu gov.cz, moderní stát, který šetří lidem čas a nervy. Přesně to, co všichni říkáme, že chceme. Když se agenturu podařilo založit a rozjet, nebylo to jednoduché, ale odborníci, kteří na tom pracovali, dokázali vybudovat něco, co má potenciál posunout Českou republiku mezi moderní digitální státy. A víte, co na tom asi nejzajímavější? Když jsme ten model připravovali v Evropě, ministři a vicepremiéři jiných zemí nám gratulovali, protože přesně takhle postupují digitálně úspěšné státy. Soustředí odbornost, vytvářejí agenturní struktury a systematicky budují eGovernment. A my jsme se konečně vydali stejnou cestou.

Dnes ale sledujeme krok, který může znamenat pravý opak. Odvolání člověka, který byl u budování digitálního státu, a to bez jasného vysvětlení a na hodinu, vyvolává otázku, jestli se vláda nesnaží vrátit systém zpátky do starých kolejí; do kolejí, kde místo odbornosti rozhodují zákulisní vazby, kde se velké IT zakázky připravují pro předem známé dodavatele a kde stát platí miliardy za systémy, které často ani pořádně nefungují. Pokud je tohle směr, kterým chce vláda jít, tak je to jednoznačně krok zpátky. Proto navrhuji, abychom o tom vedli otevřenou debatu, aby vláda jasně řekla, jakou roli má mít DIA v budoucnu, a hlavně také, aby odpověděla na jednoduchou otázku, jestli vláda Andreje Babiše opravdu chce posunovat Českou republiku kupředu, nebo jestli se vracíme k systému, kde digitální stát není službou občanům, ale jen dalším zdrojem zakázek pro vybrané firmy. Děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Chápu, že na program schůze byste si to přála zařadit, ten bod. (Poslankyně Moricová: Na druhé místo.) Na druhé místo, druhý bod, ano.

Nyní předposlední přihláška – pan poslanec Petr Sokol a připraví se pan poslanec Petr Hladík. Prosím, vašich 5 minut.

 

Poslanec Petr Sokol: Dobrý den. Vážený pane předsedo, dva přítomní členové vlády, já v dnešní den krojů, ke kterému jsem se nepřihlásil krojem, ale aspoň kravatou s hanáckým folklorním vzorem, budu mluvit o bodu, který se týká mezinárodní či globální situace. Chtěl bych jménem klubu ODS, ač tak činím tedy v té běžné proceduře, navrhnout bod s názvem Informace o situaci na Blízkém východě. My jsme ho tady navrhovali již minulý týden. Shrnu znovu ty argumenty, proč by bylo na místě, aby si Poslanecká sněmovna vyslechla informaci vlády, premiéra, ministra zahraničí, pravděpodobně také ministra průmyslu a obchodu a případně dalších členů vlády o tom, jak ta situace s válečným konfliktem, který vypukl na Blízkém východě, ovlivňuje Českou republiku a jaká bude strategie České republiky vůči tomu konfliktu.

Máme za sebou deset dní války. Ten konflikt, který se tam odehrává, tak má na nás dopad nejenom tím prostřednictvím, že například bylo pod atakem území Evropské unie v podobě Kypru nebo našeho blízkého spojence Spojeného království. To, co se děje teď poslední dva dny, zejména po tom telefonátu prezidenta Trumpa s prezidentem Putinem, tak opět podtrhlo to, že ten konflikt na Blízkém východě má také bezpochyby dopad na to, jak se bude vyvíjet na nás přímo dopadající konflikt na Ukrajině, respektive tedy ruská agrese vůči Ukrajinské republice.

Občané samozřejmě někdy mají tendenci méně sledovat mezinárodní vztahy, ale musíme si uvědomit, že ta situace dopadá na ekonomiku České republiky. Vidíme to u benzínových pump. Můj kolega, místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček tady představil návrh na zařazení našeho bodu, který by tuhle situaci měnil. Tam by se jistě našel prostor i na to, abychom zareagovali na to tvrzení, které tady přednesl předseda klubu TOP 09, a abychom mu vysvětlili tu základní pravicovou poučku, že pokud se sníží daně, tak se více nakupuje, a ten návrh, který máme, tak by mohl být pro rozpočet i nakonec rozpočtově neutrální.

My ale navrhujeme to usnesení také proto, že vidíme, že v postoji České republiky vůči tomu konfliktu je nejednota ve vládní koalici. To by nás sice mohlo těšit, ale netěší, protože to samozřejmě dopadá na mezinárodní postavení České republiky. Já si dovolím to usnesení, které chceme v tomhletom bodě navrhnout, proto citovat:

„Poslanecká sněmovna

(I.) vyjadřuje podporu limitovanému ozbrojenému zásahu USA a Státu Izrael, strategických partnerů ČR, s cílem eliminovat vojenský, jaderný a raketový program Íránské islámské republiky;

II. důrazně odsuzuje neadekvátní reakci íránských ozbrojených složek vedených snahou rozšířit konflikt na další státy regionu Blízkého východu, zejména Bahrajn, Jordánsko, Katar, Kuvajt, Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty;

III. vyzývá představitele Íránské islámské republiky k ukončení vojenského, jaderného a raketového programu, zastavení teroristických aktivit v zahraničí, masakrování vlastních občanů a v neposlední řadě pak k urychlenému obnovení diplomatických jednání se Spojenými státy.“

Věřím, že i vzhledem k tomu, že ta situace může mít vliv na Českou republiku z hlediska migrace, tak zde jednotně napříč kluby tenhleten náš návrh podpoříte a zařadíte ten bod jako první, aby po něm potom mohl následovat bod o snížení spotřební daně, jak ho načetl pan kolega místopředseda Poslanecké sněmovny Skopeček. Děkuju za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: A jako poslední se hlásí pan poslanec Petr Hladík. Máte slovo a máte 5 minut. Prosím.

 

Poslanec Petr Hladík: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já mám dva body, ale než začnu, tak si dovolím reagovat, protože kolegyně Svárovská v tuto chvíli nemá slovo a nemůže mít slovo na pana ministra.

Pane ministře Červený, prosím vás, naučte se aspoň ten rozpočet. Obsluha státního dluhu je 110 miliard podle vašeho návrhu, vy tady mluvíte o 60. Vy jste navýšili rozpočet o 64 miliard – o 64 miliard proti naší vládě. Jenom obrana a životní prostředí dostalo méně. To je vizitka ministra životního prostředí! Ani tu půlmiliardu na životní prostředí nevyhádal!

A úplně fascinující, kolegyně, kolegové, tak ministr životního prostředí nám tvrdí, že úředníci Ministerstva financí mu zadali, že musí snižovat lidi. Tak mě úplně fascinuje, já jsem byl ministr, mě úplně fascinuje, když takhle sedíte na vládě a posloucháte ty úředníky z Ministerstva financí, jak vám zadávají ty úkoly. Tak to je tedy geniální. Kdybyste řekl, pane ministře, že jste se domluvili ve vládě, to bych bral. Kdybych řekl, že to je vaše rozhodnutí, to bych bral. Ale tvrdit nám, poslancům a poslankyním, že musíte dělat to, co děláte, vyhazovat ředitele a experty z ministerstva, protože vám to zadali úředníci Ministerstva financí? Gratuluji, tak blbou výmluvu jsem ještě neslyšel!

A teďka k tomu, o čem jsem chtěl hovořit. Jako první bod jsem chtěl navrhnout projednání akceleračních oblastí a stavu energetické bezpečnosti v České republice. V posledních týdnech se ve veřejném prostoru doslova rozhořela debata o větrné energetice a akceleračních oblastech. Bohužel ta debata se často opírá o nepřesné, zcela mylné informace. A co hůř, ony zaznívají tady od poslance Turka, tady od ministra vlády. Jedná se tady o normální politickou dezinformační hru, kterou šíří současná vládní koalice.

Tak si pojďme říci, jaká je pravda. Pravda je to, že Česká republika je obrovským způsobem dovozně závislá na fosilních palivech. Pravda je ta, že obnovitelné zdroje a jádro potřebujeme. Pravda je ta, že konflikt – a jakýkoliv budoucí konflikt – znamená obrovské nebezpečí energetické bezpečnosti pro Českou republiku. Pravda je také to, že posílení sítí je naprosto klíčové pro to, abychom dokázali levnou energii z obnovitelných zdrojů, především ze severu, do České republiky importovat. A tak přijela Evropská komise, minulý týden bylo setkání s poslanci z evropského výboru, bylo setkání o akceleračních zónách, a světe div se, na tom jednání o akceleračních zónách nám chyběl vládní zmocněnec pro Green Deal, chyběl nám tam ministr životního prostředí a chyběl nám tam kdokoliv z Ministerstva životního prostředí. Proč? Protože ta otázka je věcí Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva průmyslu a obchodu, proto tam byli tihleti dva ministři, a víte, co slyšeli od Evropské komise? A poslanci to slyšeli také – akcelerační zákon, respektive akcelerační zóny, jsou naprosto klíčové pro naši konkurenceschopnost a pro naši energetickou bezpečnost, že ten milník do konce srpna platí, že Česká republika ty zóny má mít, že na to je vázáno 10 miliard, a světe div se, někteří zjistili, že zákon o urychlení obnovitelných zdrojů se schválil v minulém volebním období, a to hlasy všech poslanců ANO včetně Andreje Babiše. Schválil se v prvním čtení. A ten říká, že akcelerační zóny dělá stát, kraj i obce a dělá ho stejným způsobem jako změny územního plánování.

Tak já bych poprosil, abychom probrali bod akcelerační oblasti a stav energetické bezpečnosti v České republice, protože mě už to šíření fosilní lobby z úst poslance a státního, vládního zmocněnce pro klimatickou změnu pana Turka opravdu nebaví.

Druhý bod, vážený pane předsedo, bych navrhl zařazení nového bodu na program Poslanecké sněmovny s názvem Změny v programu Nová zelená úsporám a jeho dopady na české domácnosti. Důvod je jednoduchý. Ministerstvo životního prostředí, tedy pan ministr Červený, představil novou podobu Nové zelené úsporám – program, který byl dlouhá léta jedním z nejúspěšnějších nástrojů podpory domácností v České republice. Jen za poslední čtyři roky se podařilo podpořit 450 000 domácností. Z Brabcova programu pro bohaté jsme díky zálohovým platbám předem udělali dostupný program pro širokou veřejnost. 87 miliard z Modernizačního fondu, 21 miliard z Národního plánu obnovy, z emisních obchodovaných povolenek ani koruna. Tady neustále vláda říká, jak jsem to špatně odhadl – ty materiály na ministerstvu mají, jak ty odhady šly – a jenom chci říct, že jsem z těchto zdrojů vůbec nečerpal, já jsem naopak jako ministr zajistil, že ty finance jsou příjmem Státního fondu životního prostředí, a je dobře, že teď jsou odděleny od toho hlavního rozpočtu.

Nová vláda ale představila půjčky, půjčky bezúročné pro lidi. Co to ale znamená? Místo toho, abychom pomáhali lidem, aby nová vláda pomáhala lidem, tak bude nechat vydělávat bankám, ano, těm bankám, kde 90 procent kapitálu je v zahraničních rukou. Když se podíváme na modelový příklad, který samo ministerstvo....

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Žádám vás o klid, žádám vás o klid v jednacím sále.

 

Poslanec Petr Hladík: Když se podíváme na modelový příklad, který samo ministerstvo uvedlo ve své prezentaci, tak pokud si někdo půjčí milion s úrokem 6 procent, za 15 let zaplatí 1,519 milionu. Těchto 519 000 zaplatí stát bance. My jsme to dělali tak, že jsme vzali 500 000, dali jsme to lidem, ti si přidali svých 500 000 a tu opravu za milion si udělali sami. Je to stejných 500 000. Dřív jsme to dávali lidem, vám, teď těch 500 000 v 15 letech dá vláda bankám. Co hůř – oni zadluží další všechny tři vlády, oni zadluží další tři vlády, protože budou splácet ty úroky z úvěrů. Pokud opravdu rozpůjčují to, co plánují, tak je to 20 miliard mandatorních výdajů na každý rok. Oni teď říkají: Budeme to dělat z Modernizačního fondu – to je fajn, ale i pan ministr Červený, byť je tam nový, ví, že ten Modernizační fond je vyjednaný do konce roku 2030, že to další pokračování se teprve bude vyjednávat, že zřejmě něco po roku 2030 bude, ale zatím jste na Radě ministrů ještě toto téma ani neotevřeli. Tak na jednu stranu bojujete proti emisním povolenkám a na druhé straně už ty koláče rozdáváte, ještě jste je ani neupekli.

Já bych se rád zeptal, rád bych otevřel tento, ze kterých zdrojů se po dobu 15 let budou hradit komerční úroky, protože v Modernizačním fondu opravdu ty peníze po roce 2030 nejsou. Za druhé, za jakých podmínek ten člověk tu bezúročnou půjčku dostane, do jaké výše, na jakou délku splátek, jak to bude s jištěním nemovitostí, když už má třeba hypotéku? Já bych rád slyšel ty odpovědi.

Co bych rád také pochválil, protože je potřeba ji chválit – pan ministr mě neslyší, když ho chválím – chci pochválit za tu novou Zelenou úsporám Light, protože myslím si, že pomáhat těm lidem cíleně, kteří mají superdávku, je správný krok. Myslím si, že díky změně nastavení superdávky, kterou přinesl Marian Jurečka, už budeme mít data a díky tomu také pomůžeme konkrétním lidem.

Co ale nechápu, proč poradenství budete dělat jenom přes Státní fond životního prostředí. My jsme to dělali přes MAS a EKIS, fungovalo to. Ty finance na to máme, máte. Renovační klíč a renovační pasy jsou již plodem předchozí vlády. Tedy já jsem moc rád, že jste to nespláchli do záchodu a že renovace a bezplatné poradenství pro občany, také SVJ a majitele bytových domů tady máme.

Děkuji za pozornost. Budu moc rád, když budeme slyšet větší detaily o vašem návrhu.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Pan ministr Červený se přihlásil s přednostním právem. Pane ministře, máte slovo. My jsme se zatím vystřídali v řízení schůze. Já vám přeju pěkné odpoledne.

 

Ministr životního prostředí ČR Igor Červený: Dobrý den, dámy a pánové. Já budu velmi rychlý, ať můžeme přejít k zákonům.

Bod číslo jedna, co řekl pan exministr dnes na začátku, že neznám strukturu dluhu – těch 60 miliard, pane kolego, ty se týkají toho 1,2 bilionu korun. Já vám přece nebudu vyčítat ten předchozí dluh. To znamená, 60 miliard korun ročně platíme za těch 1,2 bilionu korun. Říkám, ty částky přímo k té dané částce, takže abychom si to vyjasnili, já tomu rozumím.

Teď bod číslo dvě, že Motoristé něco přerušili. Tady si dovolím jako vždycky použít slova bývalého ministra, pana Martina Bursíka. K programu Nová zelená úsporám je poctivé říci jednu věc, to, že Nová zelená úsporám stojí, že byla přečerpaná a zastavila se. Že jsou z toho nervózní jak žadatelé, tak i ty firmy, to nejde za Motoristy. Jde to bohužel za předchozí vládou, za předchozím ministrem životního prostředí, protože tam došlo k přečerpání.

A to je právě ta věc. Pane exministře, jak jsme se tady spolu bavili minulý týden, já bych si taky přál excel, kde bych uváděl různá čísla, a přál bych si, aby mi ty peníze někdo dal, ale ten rozpočet je komplexní dohromady. A to, že nám říkáte pořád tu vaši lež – vy jste ten státní dluh ještě zvětšili. Ne, my jsme uvedli čísla jako pravdu, to znamená, ta vaše Stanjurova letadla už tady neplatí, budeme transparentní. To jsme se s paní ministryní s celou vládou domluvili.

Bod číslo tři, jak mi říkáte, že mi něco diktují úředníci – mně nic úředníci z Ministerstva financí nediktují. Proběhlo koaliční jednání, u čehož já jsem jako ministr ještě nebyl, takže já jsem dostal z dědictví a já ho musím naplnit. A protože jsme v koalici partneři, když se na něčem společně domluvíme, tak ho plníme. To znamená, já ten úkol z Ministerstva financí plním a plním ho tak, jak jsem ho popsal.

Nová zelená úsporám, ještě poslední věc, včera jsme to představili. Máme i spoustu pozitivní odezvy z trhu, není to jenom negativní. To znamená, zřejmě jsme to nevymysleli úplně špatně. Říkáte správně, představili jsme to jenom do roku 2030. Řekl jste správně, že o dalším vyjednávání, kam ty peníze poputují z Evropské unie, se teprve bude jednat. Takže my opět nemystifikujeme naše klienty, občany České republiky. Takže my to říkáme, budeme to vyjednávat.

A dokonce v tom dokumentu je, že Ministerstvo financí, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu se o té věci baví a stát přijímá tento závazek a bude se to nějakým způsobem řešit. Ale já nebudu řešit, co bude v roce 2031 bez partnerů v EU, dokud si to nedojednáme. Zatím je to zcela jednoznačně hrazeno z fondu, který jsem zmiňoval. To znamená, máme to kryté do roku 2030, v následujících letech budeme jednat o tom, aby to bylo samozřejmě dál predikovatelné. V zásadě ovšem nedojde k jedné věci, k přečerpání a zastavení. Protože spousta lidí psala v prosinci: já jsem nečekal, že to ministerstvo zastaví. A to bylo ještě pod vaší vládou, pane kolego, když jste to musel zastavit, protože jste to přečerpal. A spousta lidí čekala, že si ještě bude moct tu žádost podat, ale nemohla si ji podat. Takže my to nastavíme tak, aby to bylo predikovatelné, aby ti lidé věděli, jak to bude fungovat a aby to bylo transparentní. Nebojte se, budeme vás v následujícím období informovat, jak probíhá vyjednávání s Evropskou komisí. A vaše ETS 1 a ETS 2 – i to už je kolovrátek, proboha. 80 procent těch peněz, co tam je, se odvádí těm, co vlastní ty emisní povolenky a spekulují s nimi na burze. To opravdu nepomůže někomu k zateplení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji, pane ministře. Rozhlížím se po sále a už se nikdo nehlásí. Paní poslankyni Svárovské musím říct, ona je přihlášená faktickou, ale teďka faktické nejsou možné, tak vás odmažu. S náhradní kartou číslo 1 bude hlasovat Michal Zuna.

My se teďka, já už jsem předtím vás přizval do sálu, v této chvíli se připravíme a budeme hlasovat o změnách programu. (Poslanci ťukáním kartami do lavic žádají odhlášení.) Já vás nejprve odhlásím všechny. Tak, nečekám na ťukání a vždycky odhlašuju preventivně. Jinak když to nepřečtu, tak se omlouvám, tak to bude trošičku déle trvat.

 

První budeme hlasovat návrh programu, který vzešel z grémia. Předpokládám, že ho nechcete celý číst, protože už byl čten na začátku panem předsedou. Takže v této chvíli budeme hlasovat o návrhu z grémia.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 76, přihlášeno 165 poslanců, pro 165, nikdo proti. Návrh byl přijat.

 

A teď už půjdeme podle pořadí. První změnu navrhla Táňa Malá. Jde o zařazení bodu číslo 12, sněmovní tisk 35, o platech představitelů státní moci zařadit za číslo 15. To je to, co jsme schválili teďka před chvilkou z grémia.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 77, přihlášeno 168, pro 92, proti 26. Návrh byl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o zařazení nového bodu, s kterým přišel Zdeněk Hřib. A teď nevím, jestli to přečtu všechno přesně, Za pět minut dvanáct, obrana nezávislosti médií... tohleto už nepřečtu... (Předseda Okamura mimo mikrofon: V ČR.) ...v ČR. (Smích v sále.) Takže: Za pět minut dvanáct, obrana nezávislosti médií v ČR. Je to v pořádku takhle jako nový bod?

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 78, přihlášeno 168 poslanců, pro 73, proti 93. Návrh nebyl přijat.

 

V této chvíli budeme hlasovat o předřazení dvou tisků, které navrhla Olga Richterová. První je číslo bodu 35, sněmovní tisk 4, týkající se daní z příjmů, předřadit jako první bod dnešního jednání.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 79, přihlášeno 168, pro 50, proti 94, návrh nebyl přijat.

 

Druhý návrh Olgy Richterové je předřazení bodu číslo 36, sněmovní tisk 5, ochrana hospodářské soutěže jako druhý bod dnešního jednání .

Zahajuji hlasování, kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 80, přihlášeno 167, pro 54, proti 95. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o návrhu o zařazení nového bodu pana poslance Havla s názvem Připravenost České republiky na hybridní hrozby, to jsem přečetl předpokládám správně.

Zahajuji tedy hlasování. Kdo je pro zařazení tohoto bodu nového? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 81, přihlášeno 168, pro 75, proti 89. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní se popasujeme s návrhem místopředsedy Skopečka s názvem Snížení spotřební daně z paliv jako nový bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 82, přihlášeno 168, pro 40, proti 92. Návrh nebyl přijat.

 

Faktické poznámky v této chvíli odmazávám.

 

Nyní je na řadě návrh předsedy Jana Jakoba s názvem Budoucnost médií veřejné služby v době, kdy je vláda chce zestátnit.

Zahajuji hlasování o tomto novém bodu. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 83, přihlášeno 168, pro 75, proti 92. Návrh nebyl přijat.

 

V této chvíli zde máme návrh paní poslankyně Chochelová s názvem K čemu všemu jsou neziskové organizace jako nový bod.

Nechávám hlasovat o tomto návrhu. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 84, přihlášeno 168, pro 72, proti 90. Návrh nebyl přijat.

Další návrh je od poslankyně Nedomové, útok na neziskové organizace. Jestli jsem to přečetl správně.

Zahajuji hlasování o tomto novém bodu. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 85, přihlášeno 168, pro 72, proti 92. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní se dostáváme k dvěma návrhům Mariana Jurečky. První návrh je nový bod s názvem Omluva Tomia Okamury Markétě Pekarové Adamové.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 86, přihlášeno 168, pro 72, proti 91. Návrh nebyl přijat.

 

Druhý návrh Mariana Jurečky Informace vlády České republiky ve věci ceny pohonných hmot a ropy.

Zahajuji hlasování o tomto novém bodě. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 87, přihlášeno 168, pro 74, proti 88. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o návrhu pana poslance Lukáše Vlčka s názvem Strategické opatření České republiky k zajištění energetické stability a mírnění cenových dopadů v souvislosti s krizí na Blízkém východě.

Zahajuji hlasování o tomto novém bodě. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 88, přihlášeno 169, pro 72, proti 93. Návrh nebyl přijat.

 

V této chvíli budeme hlasovat o návrhu na zařazení nového bodu od Gabriely Svárovské Situace v národních parcích. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 89, přihlášeno 169, pro 63, proti 90. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o návrhu paní poslankyně Moricové s názvem Chce vláda Andreje Babiše vůbec posunout Českou republiku kupředu?

Zahajuji hlasování o tomto bodu. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 90, přihlášeno 169 poslanců, pro72, proti 90. Návrh nebyl přijat.

 

Další návrh je od pana poslance Sokola, Informace o situaci na Blízkém východě.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 91, přihlášeno 169, pro 69, proti 64. Návrh nebyl přijat.

 

A v této chvíli máme poslední dva návrhy od pana poslance Hladíka, ten jeden se týká zařazení nového bodu Akcelerační oblasti a stav energetické bezpečnosti v České republice? Děkuju.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 92, přihlášeno 169, pro 74, proti 89. Návrh nebyl přijat.

 

A poslední návrh od Petra Hladíka s názvem Změny v programu Nová zelená úsporám a jeho dopad na české domácnosti.

Děkuji, zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 93, přihlášeno 169 poslanců, pro 75, proti 86. Návrh nebyl přijat.

 

Jestli mám správně poznámky, tak jsme absolvovali všechna hlasování a můžeme se pustit do schváleného programu.

Pan ministr Šťastný chce s přednostním právem.

 

Ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR Boris Šťastný: Já pouze technicky, omlouvám se, v hlasování 78 jsem hlasoval proti, na sjetině je pro. Nezpochybňuji hlasování, pouze pro stenozáznam.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane ministře. V této chvíli se dostáváme tedy k bodu

Aktualizováno 28. 3. 2026 v 18:21.