(pokračuje Tomio Okamura)

2.
Návrh poslanců Aleny Schillerové, Andreje Babiše, Tomia Okamury, Petra Macinky, Aleše Juchelky, Karla Havlíčka, Taťány Malé, Radima Fialy a Borise Šťastného na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 11/ - druhé čtení

Prosím, aby předložený návrh uvedla za navrhovatele poslankyně, ministryně Alena Schillerová. Ano, takže v zastoupení, ano, za navrhovatele vystoupí pan ministr Aleš Juchelka. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Děkuji, vážený pane předsedající. Jedná se o sněmovní tisk, kdy my jsme v rámci návrhu poslanců Aleny Schillerové, Andreje Babiše, Tomia Okamury, Petra Macinky, Aleše Juchelky, Karla Havlíčka, Taťány Malé, Radima Fialy a Borise Šťastného vydali zákon, který prošel prvním čtením. Je to sněmovní tisk číslo 11 a jedná se o pojistné na sociálním zabezpečení.

My se v tuto chvíli nacházíme ve druhém čtení, kdy máme celou řadu pozměňovacích návrhů. Jenom mi za předkladatele dovolte i načíst v tuto chvíli pozměňovací návrh, ke kterému se potom ještě přihlásím v podrobné rozpravě, když už v tuto chvíli mám slovo. Jedná se tedy o pozměňovací návrh, který byl předkládán spolu s paní ministryní financí, a je to můj. Tento pozměňovací návrh byl připraven z důvodu, kdy jsme na základě diskusí proběhlých s odborníky z řad MPSV a také České správy sociálního zabezpečení dospěli k závěru, že by tato pro OSVČ jinak pozitivní novela ve znění, v jakém byla předložena, mohla v některých oblastech způsobovat komplikace při její praktické aplikaci a přispívat k administrativní zátěži. My jsme se tedy rozhodli ve spolupráci s Ministerstvem financí připravit a předložit pozměňovací návrh, kterým bychom tyto negativní administrativní vlivy eliminovali a zabránili tak některým nepraktickým dopadům na OSVČ i na ČSSS. Pozměňovací návrh je tedy podán v systému sněmovních dokumentů pod číslem 443.

Předkládaný pozměňovací návrh obsahuje následující změny: Přechodná ustanovení byla upravena v tom smyslu, že se nejedná o klasický přeplatek podle zákona o pojistném, neboť částky rozdílu mezi starými a novými zálohami mají být OSVČ na jejich žádost vráceny, a nikoliv použity například k úhradě dluhů, které u ČSSZ mají. V procesu vracení částek rozdílu mezi starými a novými zálohami došlo k odstranění nutnosti rozhodovat ve správním řízení ve všech případech, a to z důvodu nezbytnosti snížení administrativní náročnosti, tedy, že správní řízení nebude zahajováno, pokud se žádosti o vrácení rozdílu mezi zálohami vyhoví, a byla také stanovena dvouměsíční lhůta pro vrácení této částky ze strany ČSSZ. A také, rovněž došlo k úpravě v tomto pozměňovacím návrhu, která eliminuje možnost vzniku dluhu na zálohách a s tím souvisejícího penále těch OSVČ, které po 1. lednu tohoto roku fakticky zaplatí zálohy ve výši stanovené již podle novely zákona, to znamená ve výši 35 procent místo 40 procent. Takto vzniklý dluh ze zákona zanikne, a to včetně penále z něj plynoucího.

Dále bylo zapotřebí explicitně stanovit, že vrácená částka se nezahrnuje do ročního úhrnu zaplacených záloh, čímž se předejde možnosti nežádoucího dvojího vrácení této částky rozdílu. Ve spolupráci s financemi byla také doplněna úprava snížení záloh u OSVČ, jež jsou poplatníky v paušálním režimu, která reflektuje specifika správy jejich záloh a umožňuje měsíční vyměřovací základ pro účely výpočtu paušální zálohy u těchto OSVČ snížit tedy zpětně od počátku roku 2026. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán rozpočtovému výboru. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky 11/2 a 4. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro sociální politiku poslanec Jiří Havránek a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo. (Konzultace s organizačním odborem.) Tak zastoupí ho tedy pan poslanec Schrek, člen výboru. Ano.

 

Poslanec Vítězslav Schrek: Děkuju za slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych tady v zastoupení kolegy Jiřího Havránka jako zpravodaje výboru pro sociální politiku přednesl v tuto chvíli to, že sociální výbor projednal návrh novely zákona o pojistném na sociální zabezpečení, a tedy mi dovolte přednést 16. usnesení výboru pro sociální politiku ze 4. schůze ze dne 18. února roku 2026 k návrhu uvedených poslanců na vydání zákona, kterým se mění zákon číslo 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, tedy sněmovní tisk 11.

Po úvodním slově zástupce předkladatelů, tedy pana ministra Aleše Juchelky, mi dovolte, abych zde odcitoval: Výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky:

I. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s návrhem poslanců Aleny Schillerové, Andreje Babiše, Tomia Okamury, Petra Macinky, Aleše Juchelky, Karla Havlíčka, Taťány Malé, Radima Fialy a Borise Šťastného na vydání zákona, kterým se mění zákon číslo 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, již uvedený sněmovní tisk 11;

II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny, ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy.

Toť vše z úst zpravodaje. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a nyní prosím zpravodaje rozpočtového výboru poslance Vlastimila Hebra, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Děkuji, hezký večer. Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás stručně seznámil s průběhem projednávání tohoto návrhu zákona v rozpočtovém výboru. Rozpočtový výbor se tímto návrhem zákona poprvé zabýval dne 21. ledna tohoto roku na své 6. schůzi. Projednávání bylo následně přerušeno a výbor přijal usnesení číslo 26 vydané jako sněmovní tisk 11/2, kterým byl stanoven termín pro podání pozměňovacích návrhů. Ve stanovené lhůtě byly podány dva pozměňovací návrhy. Tyto návrhy rozpočtový výbor projednal na své 10. schůzi dne 10. února a po podrobné rozpravě však nebyly přijaty. Na téže schůzi rozpočtový výbor přijal usnesení číslo 42 vydané jako sněmovní tisk 11/3, ve kterém doporučil Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas se sněmovním tiskem číslo 11, kterým se mění zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Otevírám obecnou rozpravu, do které mám dvě přednostní práva. Za prvé jsem to já a následně se připraví paní ministryně Alena Schillerová. Prosím.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Takže ještě jednou, s přednostním právem po zahájení rozpravy pan předseda Sněmovny Tomio Okamura a po něm potom s přednostním právem paní ministryně a vicepremiérka Alena Schillerová.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, máme tady před sebou druhé čtení zákona, jehož jsem spolupředkladatelem, kterým naše vládní koalice sníží povinné odvody živnostníkům, OSVČ, v průměru o přibližně 8 000 korun ročně. Na rozdíl od minulé Fialovy vlády, která živnostníkům odvody opakovaně zvyšovala, tak naše nová vláda povinné odvody sníží, protože podporujeme naše pracující občany. Ještě dodám, že odvody všem živnostníkům snížíme zpětně od ledna, takže si dosavadní zvýšené zálohy budou moci vyúčtovat a peníze jim budou vráceny.

V této souvislosti si zaslouží maximální kritiku přístup současné opozice, tedy bývalé Fialovy vládní koalice, která tady ten návrh zákona zdržuje. Zdržuje ho tady. My jsme navrhovali, aby byl projednán zrychleně. Vy jste ho zdrželi a opět jste podrazili ty statisíce živnostníků v České republice, kteří už čekají na to, že jim ty vámi zvýšené odvody naše vládní koalice sníží. My to samozřejmě uděláme, už jsme ve druhém čtení a právě proto, že jsme tušili, co jste za opozici, tak jsme to tam napsali tak, že si od ledna ty zvýšené odvody, vámi zvýšené odvody, živnostníci budou moci vyúčtovat a my jim je vrátíme. Takže my jsme to samozřejmě prozíravě věděli předem, protože víme, že vy jste proti pracujícím lidem a proti živnostníkům v České republice.

Takže, vážení a milí živnostníci, nemusíte se obávat. Ty zvýšené zálohy vám budou vráceny od ledna zpětně. Konkrétně v tomto našem zákoně podpoříme občany, kteří pracují sami na sebe, tedy živnostníky. Jsou to lidé, kteří ničím nezatěžují stát. Sami si vytvořili pracovní místo, živí sami sebe a případně živí i další lidi. Jsou to lidé, kteří prakticky nevyužívají například nemocenskou, protože jim ji nikdo nezaplatí. Jsou to lidé, kteří nemají placenou dovolenou, protože si ji fakticky platí sami sobě. Jsou to lidé, kteří nezatěžují státní aparát a jsou stabilizujícím prvkem ekonomiky. Stát jim nemusí dávat dotace, jako je dává megafirmám nebo nějakým politickým neziskovkám. Živnostníkům stačí, když jim stát bude co nejméně sahat do kapsy a když je bude co nejméně obtěžovat byrokracií.

Proto SPD přibližně před 10 lety jako první v novodobé historii přišla s myšlenkou paušální daně pro živnostníky, kterou se konečně následně podařilo zavést, a proto samozřejmě podporujeme, aby jejich odvody byly v co nejrozumnější výši. Do systému přispívají živnostníci, tedy OSVČ, už tím, že vytváří pracovní místa, budují prosperitu ve svém regionu, a tím zvyšují také příjmy státu. A je lepší živnostníkům s nízkými výdělky raději ulevit na odvodech, než je donutit, aby se šli dát registrovat jako nezaměstnaní a aby pracovali třeba načerno.

Opozice a média straší tím, že se jim sníží důchody. V prvé řadě chci říct, že ti živnostníci, co si stojí dobře, mohou kdykoliv, budou-li chtít, dobrovolně odvádět vyšší částky na důchodové pojištění, odvádět více peněz, než je povinné minimum, a to zvýšením vyměřovacího základu, například dobrovolným navýšením měsíčních záloh, čímž si zajistí vyšší státní důchod.

Pokud jde o starobní důchody, SPD prosazuje dlouhodobě minimální důstojný důchod pro ty, kteří celý život poctivě pracovali. Jsme solidární společnost, a pokud někdo pracoval, ať už za minimální mzdu nebo měl minimální příjmy, ale poctivě pracoval, pak má mít podle našeho názoru nárok na důstojný důchod, aby ve stáří nemusel běhat na sociálku. V tomto ohledu si vzpomínám na tu otřesnou zkušenost, kdy jsem byl zrovna v předsálí televize Prima a přede mnou vystupoval premiér, jehož vystoupení jsme měli následně komentovat. A on se tam chlubil tím, je to dva roky zpátky, premiér Petr Fiala pochopitelně, expremiér, a on se tam chlubil tím, že za jeho vlády stoupl počet lidí na dávkách. No, já jsem opravdu nestačil zírat, protože každá normální rozumná vláda by se snad měla chlubit tím, že za její vlády klesá počet na sociálních dávkách, a on se chlubil tím, že za jeho vlády stoupá počet lidí na dávkách. To opravdu rozum nebere.

Vážené dámy a pánové, minulé krize, pády firem, časy s vysokou nezaměstnaností nás poučily, že živnostníci jako třída jsou skutečně těmi, co brzdí výkyvy ekonomiky, a my se budeme snažit, aby co nejvíce lidí umělo a chtělo zaměstnat sebe sama. A jak jsem říkal, živnostníci jsou důležitou a nenahraditelnou páteří naší ekonomiky. Tento náš zákon na snížení povinných odvodů živnostníků je velmi nepopulistický a je to správný krok ke správnému cíli. Pro každého kritika, ať se zamyslí, zda by šel on sám do rizika, že zítra nebude mít na nájem, že nemá dovolenou, nemocenskou, že často bez příplatku by musel pracovat o víkendech a o svátcích bez jakékoliv jistoty, kolik a kdy dostane. Vím z vlastní minulosti, že to není legrace. A tím spíš, pokud máte nebo chcete mít rodinu.

Pokud tedy těmto odvážným lidem můžeme jakkoliv alespoň trochu ulehčit, udělejme to a my to uděláme za naši novou vládní koalici. Živnostníci si to zaslouží, stejně jako další pracující lidé nebo lidé, co mají odpracováno, tedy příjemci důchodů. Ty podpoříme také a také připravujeme pro ně pochopitelně, aby měli více peněz než za Fialovy vlády. Prosím tedy všechny o podporu našeho zákona na snížení povinných odvodů živnostníkům. Děkuji za pozornost. (Potlesk koaličních poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane předsedo. Místo původně avizované místopředsedkyně vlády a ministryně financí Aleny Schillerové s přednostním právem vystoupí... Prosím o klid, v jednacím sále! Místo paní poslankyně Schillerové vystoupí s přednostním právem ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Ano, ona tady chtěla určitě vystupovat právě k tomu, co jsem tady uvedl úplně na začátku, protože ten pozměňovací návrh je náš společný - Aleny Schillerové a Aleše Juchelky, tak já se domnívám, že to bylo právě tady k tomuto. To znamená, že se vlastně odkazuji k tomu, co jsem tady řekl před chvílí a ještě se k tomu přihlásím právě i za ní v té podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Já se jenom musím zorientovat, v kterém místě se nacházíme, jak jsem teď zastoupil pana předsedu. Další přihlášený do obecné rozpravy je paní poslankyně Vendula Svobodová. Máte slovo.

 

Poslankyně Vendula Svobodová: Děkuji za slovo. Dobrý večer všem. Já bych vám tedy ráda představila nakonec dva pozměňovací návrhy, které vznikly ještě k tomuto návrhu zákona. O tom prvním už jsem tady mluvila, takže ten zkrátím, nicméně bych ráda mluvila do sálu, který mě alespoň trošku poslouchá nebo je možné tady něco říkat...

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Prosím, opravdu ten hluk je tu nadměrný a ne každý má silný hlas a každý si myslím, že má právo na to, aby si tady mohl přednést věci tak, aby je ostatní slyšeli, včetně záznamu. Děkuji.

 

Poslankyně Vendula Svobodová: Ano, já taky děkuji. Takže ten první pozměňovací návrh se týká podpory podnikajících rodičů, kterým by se snížily odvody na dva roky po ukončení jejich rodičovského rodičovské dovolené. Ono ve výsledku je to po uplynutí čtyř let dítěte, ale já takhle pro tu pochopitelnost to zjednoduším, ale zjednoduším to až za chvíli. (Předsedající: Tak prosím vás, prosím o klid, tak prosím.) Děkuji.

Tak a teď vlastně, proč tenhle pozměňovací návrh. Řada rodičů začíná podnikat na rodičovské dovolené. Oni to nepovažují tak úplně za nějakou formu podnikání jakožto plnohodnotného podnikání, ale berou to spíš jako přivýdělek a takovou flexibilní možnost, jak přinést do toho rodinného rozpočtu něco navíc, protože každá koruna se počítá. Nicméně nemají šanci úplnou to podnikání rozvinout do takové síly, aby je to skutečně živilo. (Hluk v sále.) Budete tady déle, mně to nevadí. (Předsedající: Prosím vás, ať to nějak tedy doprojednáme.) Tak abychom to projednali. (Předsedající: Ne, to projednáme určitě, ale abychom tento projednali. Tak prosím.)

Takže já budu pokračovat. Ano, takže jsem skončila asi u toho, že je to spíš takový přivýdělek než plnohodnotné podnikání. To plnohodnotné podnikání ti rodiče začnou rozvíjet až ve chvíli, kdy jsou schopni to dítě umístit do nějakého předškolního vzdělávání, to znamená do školky. Někteří z nich mají možnost třeba využít dětskou skupinu dříve, ale není to zas tak masová záležitost. Tahle úprava vlastně nenastavuje nic zas tak nového, protože v tom zákoně už dnes existuje dvouletá lhůta snížených odvodů na úroveň 25 procent vyměřovacího základu. Tyhle dva roky takové ochranné lhůty fungují pro začínající podnikatele. A tady už nám vlastně vzniká taková první nespravedlnost vůči těm rodičům, protože oni tyto dva roky ochranné lhůty, když to řeknu takto, si vyčerpají v době, kdy jsou na vedlejší činnosti, kdy jsou vlastně na rodičovské dovolené. Oni pak - ten rodičák jim skončí, oni nastupujou na hlavní činnost, ale ty dva roky už jim vlastně uplynuly, takže je nemůžou využít a zároveň naskočí do toho systému, mají plné odvody, ale zároveň neměli šanci vypracovat si podnikání do výše, aby je to skutečně uživilo.

Tak. A to jsem říkala. Ale vlastně, kam mířím a na koho to nejvíc dopadá? Mluvím tady o rodičích, ale kdo v české společnosti nejčastěji pečuje? Jsou to ženy, jsou to matky, jsou to mámy, které na tomto jsou bité a vlastně nám tady vzniká potřeba nějakým způsobem jim pomoct vykompenzovat jejich péči, protože ony se pro podnikání rozhodují z toho důvodu, že jim to přináší větší flexibilitu, než kdyby pak naskočily do nějakého zaměstnání nebo se vrátily do zaměstnání na plný úvazek, protože statisticky máme data o tom, že vlastně ženy jsou mnohem více ohroženy ztrátou zaměstnání po tom, co se vrací zpátky i do toho jejich jakoby původního zaměstnání. Navíc na Úřadu práce tráví taky statisticky delší dobu, takže pak nástup pro ně do nějaké jakoby práce, anebo i navrácení se na pozice, ze kterých odcházeli, nebo se udržet v těch pozicích, je pro ně mnohem složitější.

A taky tu máme ještě jeden faktor, že ženy nebo vždycky jeden rodič, pokud v té rodině jsou děti, tak vždycky ten jeden rodič musí nějakým způsobem pracovat méně. Takže na něj pak do budoucna dopadá i to, že třeba musel odmítnout nějakou pracovní nabídku, která by mu poskytla vyšší výdělek, takže pak se mu to vlastně sčítá i při tom důchodu.

A proto já tedy navrhuju v tomto pozměňovacím návrhu, aby podnikající rodiče po čtyřech letech nebo do čtyř let dítěte, kdy se na ně vztahují vlastně ty snížené odvody, protože mají tu vedlejší činnost, tak, aby i po těchto čtyřech letech měli - se jim teprve začala započítávat ta dvouletá ochranná lhůta pro začínající podnikatele. Já to považuju za spravedlivé, že se jim tím dává možnost opravdu to podnikání rozjet a v budoucnu z nich můžeme benefitovat mnohem, mnohem více. Takže to je ten první návrh.

A ještě bych teda k němu zmínila, že tady máme takové malé bezvýznamné vítězství v tom, že jsme dostali neutrální stanovisko od MPSV. To udělalo radost mně.

A ten druhý návrh, ten vznikl dneska, je velice jednoduchý, takže nebude potřeba ho představovat nějakou dlouhou dobu. My tady máme jistou dvoukolejnost právě v té vedlejší a hlavní činnosti. Když podnikáte a máte dítě do sedmi let věku, tak neplatíte zdravotní pojištění, jste tam vlastně na té vedlejší činnosti, ale u důchodového pojištění, u toho - ono se mu říká sociální, ale je to vlastně důchodové pojištění - tak u toho se vám to počítá, ta vedlejší činnost, jenom do čtyř let.

A já tady navrhuju vlastně sjednotit tyto lhůty, to znamená, u toho důchodového pojištění prostřednictvím vlastně pozměňovacího návrhu tady toho zákona o sociálním pojištění, že bychom změnili ten zákon o tom důchodovém pojištění - to vám samozřejmě nijak nezastírám, ani to nezakrývám, je to tady transparentně uvedeno - takže by se sjednotily tyto dvě lhůty, což by znamenalo pro rodiče, že by nemuseli řešit dvoukolejnost toho systému a jednoduše by na obou dvou těch úřadech uvedli, že čestné prohlášení, že mají dítě do sedmi let, o které pečují. Ono s novým rokem tam přišlo ještě omezení některých těch výjimek nebo podmínek, takže ten systém už se teď zjednodušil, ale vlastně nechápu, proč tam musí být tato dvojkolejnost, kdy pro zdravotní pojištění je člověk jakoby na vedlejší činnosti a pro důchodové pojištění je na hlavní činnosti.

Tady já navrhuju tu změnu, aby se v obou dvou případech vztahovala na rodiče lhůta do sedmi let věku dítěte, kdy on podniká, tak si vlastně může vést vedlejší činnost. Tento návrh zákona se - nebo tento pozměňovací návrh se týká tedy té doby, že rodič zůstává na vedlejší činnosti, zatímco ten druhý nebo ten první, co jsem uváděla, tak ten pracuje s tou hlavní činností. Jenom, abyste chápali ten rozdíl. A já to pak načtu v podrobné rozpravě a děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Další přihláška do obecné rozpravy je pan poslanec Jan Papajanovský, v tuto chvíli poslední přihláška do obecné rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Papajanovský: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte i mně, abych krátce pohovořil o pozměňovacím návrhu Starostů, který předkládáme k tomu projednávanému tisku číslo 11.

Na úvod si dovolím poznamenat, že náš klub podporuje oba dva ty pozměňovací návrhy, které přednesla moje předřečnice. Považujeme je za velmi rozumné a dobré pozměňovací návrhy a budeme pro ně rádi ve třetím čtení hlasovat.

Dovolím si také ještě krátce zareagovat na to, o čem hovořil pan předseda Okamura, když tady hovořil o tom, že je škoda, že opozice zdržela přijetí tohoto zákona, že opozice nějakým způsobem zdržuje peníze pro živnostníky, tak já bych, vážený pane předsedo, chtěl pouze připomenout, že nebýt toho, jak vy jste řekl, zdržování ze strany opozice, tak vy byste nemohli načíst ten pozměňovací návrh, který načetl pan ministr Juchelka, a v takovém případě byste protlačili skrze ten legislativní proces zrychleně návrh, který byl tedy zřejmě plný nějakých technických chyb a nedostatků, takže myslím si, že by spíše na místě bylo poděkovat nám za to, že jsme ten zákon skrze devadesátku nepustili, protože v takovém případě byste si možná nedělali více problémů než užitku.

Ale teď už tedy k věcnému obsahu toho našeho pozměňovacího návrhu. Ve stručnosti, my chápeme snahu pomoci živnostníkům, chápeme, že vláda má nějaké programové prohlášení, my pouze předkládáme pozměňovací návrh, skrze který bychom chtěli jaksi diferenciovat mezi různými druhy živnostníků - protože když se podíváte na různé ekonomické studie, tak z nich vyplývá, že ten problém, to znamená, to relativně vyšší daňové zatížení máme u těch živnostníků, které můžeme označit jako živnosti řemeslné, to jsou například kadeřnice, instalatéři a tak dále, o kterých hovořila například i paní ministryně Schillerová - to znamená, my v tom našem pozměňovacím návrhu navrhujeme, aby se růst toho minimálního vyměřovacího základu zastavil pro ty živnostníky, kteří mohou podle zákona o daních z příjmu uplatňovat v tuto chvíli výhodnější osmdesátiprocentní paušál. To znamená, kopírujeme logiku zákona o daních z příjmu, který pro tuto kategorii živnostníků nabízí v tuhle chvíli nějakou daňovou úlevu a navrhujeme, aby pokud tedy už chcete nějakým způsobem pomoci těm živnostníkům - a zase, my to nerozporujeme - tak to nedělejte plošně, nedělejte to pro všechny živnostníky plošně, zaměřte to na ty, u kterých ekonomické výzkumy ukazují, že ta míra jejich zdanění - a hovořím tedy o zdanění v širším smyslu, to znamená zdanění, které v sobě zahrnuje i odvody na sociálním a na zdravotní pojištění, tak cíl tohoto opatření na ně. Co je důležité, poznamenat, víme, že státní rozpočet je napjatý.

Nakonec i paní ministryně o tom opakovaně hovořila, že by bylo potřeba posílat peníze leckam, ale že zkrátka není moc kde brát. Takže v takovém kontextu si dovolím upozornit na to, že ten náš pozměňovací návrh, pokud by byl přijat, by státním rozpočtu podle výpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí ušetřil 2 miliardy korun. Takže to stručně ke zdůvodnění našeho pozměňovacího návrhu, ke kterému se později přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, tak pan poslanec Jurečka, prosím. Je zatím jako poslední v obecné rozpravě.

 

Poslanec Marian Jurečka: Dobrý večer, pane předsedající, kolegyně, kolegové, já si dovolím tady vystoupit k tomuto bodu ve druhém čtení a poprosit, abyste znovu zvážili, jestli to je opravdu moudrý a smysluplný krok, který chcete udělat.

Řeknu k tomu docela dost argumentů, proč si myslím, že to není úplně dobré. Pokud chceme používat argument, že chceme pomoci podnikání v České republice, tak všechny odborné studie OECD i Evropské komise říkají, jestli v něčem Česká republika má opravdu strukturální problém, tak je vysoké zdanění práce zaměstnavatelů a zaměstnanců. Tam pokud chceme podporovat českou ekonomiku a zlepšovat konkurenční prostředí českých firem, tam případně zaměřme naše úsilí, pokud si to státní rozpočet může dovolit.

Jít cestou, že říkáme, že chceme snížit minimální odvody v případě OSVČ, tak argumenty, které používáte, na to úplně nesedí. Tady zaznívalo, že je potřeba je podporovat, aby se jim mohlo lépe dařit. Já s ním v principu souhlasím. Sám jsem ve druhém ročníku vysoké školy začal jako OSVČ podnikat, 11 let jsem tu práci dělal. Vím, že to není žádná legrace. Každého živnostníka, který to riziko bere na sebe, si velmi vážím.

Ale jsou tady nějaká tvrdá fakta, která je potřeba do té debaty přinést a která tady nezazněla a nejsou teda na rovinu ani v té důvodové zprávě. Když se podíváme na počet OSVČ v České republice, tak je jich teď aktuálně k roku 2025 na hlavní činnost 692 000, na vedlejší 486 000, celkem 1 178 514 OSVČ. Když se podíváme jenom na ten vývoj za poslední čtyři roky za vlády Petra Fialy - a paní ministryně to tady tak jako líčila podprahově, jak to bylo hrozné, úkorné období - tak jenom za ty čtyři roky vlády předchozí narostl počet OSVČ v České republice o více jak 103 900 OSVČ, z toho z nich bylo 61 800 na hlavní činnost, 42 100 na vedlejší činnost. To jsou tvrdá data, která evidentně vypovídají, že podnikání ve formě OSVČ v České republice se daří.

Je to dobrá zpráva, samozřejmě není to zásluha žádné konkrétní vlády, myslím si, že je to zásluha toho, že v české ekonomice, otevřené ekonomice jsou dobré příležitosti. Samozřejmě, kdybychom šli do detailu, tak už bychom viděli, že nárůsty zdaleka nejsou v těch tradičních OSVČ, jak bychom řekli, řemeslech - pokrývačů, klempířů, tesařů, truhlářů, ale díky nastavení kombinace paušální daně a výdajových paušálů nám za posledních 10 let přibývají především standardní bývalí zaměstnanci sektoru služeb, IT a podobně, kteří z těch zaměstnaneckých poměrů odcházejí na OSVČ, to je nepopiratelný fakt a trend, který se tady děje. Potvrdí vám to každý, kdo dělá v oblasti personalistiky. To si myslím, že je potřeba opravdu jako vidět a nezpochybňovat to.

Když se podíváme na nějaké mezinárodní srovnání, které je dobré v takovýchto rozhodnutích dělat, tak se podívejme třeba na Slovensko. Vycházíme ze stejných původních podmínek devadesátých (let), nastavování podpor a odvodů u OSVČ. Tak na Slovensku teď při současném platném znění zákona, u kterého říkáte, že je to příliš vysoké a chcete to snížit, tak slovenské minimální odvody jsou o 30 procent vyšší. Na Slovensku je ta odvodová minimální zátěž o 30 procent vyšší. Tam je dneska minimální sociální pojištění zhruba 303 eur měsíčně, u nás je to 230 euro.

Tak jenom to říkám zase pro srovnání těch konkrétních hodnot - tady nám už dávají nějakou vypovídající hodnotu. Když ta argumentace stojí na tom, že to zlepšení podnikatelského prostředí a lepší motivace je zhruba 700 korun měsíčně, tak to při dnešní běžné ceně řemeslníka, kterého si pozve domácnost domů - obkladač, zedník - tak jsou zhruba necelé 2 hodiny práce. Necelé 2 hodiny práce měsíčně mají být rozhodujícím faktorem, jestli já jako OSVČ budu fungovat, podnikat, budu úspěšný nebo neúspěšný? Já si to jako OSVČ, který má přerušenou činnost a 11 let se tak živil, fakt nemyslím.

Pak tady byla strašně marginalizovaná věc z pohledu dopadu na důchody. Tomio Okamura ten poměr tak jako marginalizoval. Tak já jenom chci říct: když je odvod, těch 690 korun na to konkrétní sociální důchodové pojištění, tak to znamená, měsíčně toho živnostníka připravíte jednou, až přijde do důchodu při dnešní úrovni odvodů o 1 652 korun měsíčně. Je potřeba jim to férově říct.

To tady v té debatě vždycky ze strany předkladatelů, je schováno bokem. Já jsem tady při minulé debatě, v prvním čtení říkal paní ministryni, že se s ní vsadím, vsadím se s ní a teď vsadím s Alešem Juchelkou, který tady sedí za ni, že ten výpadek do státního rozpočtu - nebude to částka, kterou tady uvádí předkladatelé. Já jsem říkal, že bude minimálně 3,5 miliardy korun ročně. Díval jsem se na ten propočet, aktuálně na aktuální čísla OSVČ. Já se vsadím, že to budou 4 miliardy korun ročně. 4 miliardy korun ročně, které budou chybět a které si jdeme jako stát půjčit. To znamená, to není tak, že ti OSVČ to nezaplatí, OSVČ, daňový je poplatník.

Jediným příjmem tohoto státu jsou daně občanů a daně firem. Ten živnostník to zaplatí jednou na nákladech dluhové služby. Zaplatí to - nebo jsou snad tady nějaké jiné virtuální zdroje příjmů, které ten stát má? Nejsou.

Takže já fakt říkám, děje se ten krok v situaci, kdy to není potřeba. Není to potřeba. Kdyby byla nějaká krizová situace, viděli bychom, že počty OSVČ klesají, tak se o tom pojďme bavit, pojďme takový návrh udělat, pojďme ho třeba adresně cílit, ale fakt potřebuje ajťák, který má 60 procentní výdajový paušál a chce začít podnikat, tak potřebujeme mu dát zálohy v prvním roce na této minimální úrovni? Potřebuje stát letos se připravit o tuto částku odvodů?

Já myslím, že to fakt potřeba úplně není. Souhlasím s těmi konkrétními návrhy, které tady kolegyně představily - nebo kolegyně a kolega - myslím si, že to dává logiku. Kolega Benjamin Činčila představá ještě některé, které jsme připravili my. Já si tady dovolím ještě uvést ten konkrétní příklad - když se podíváme na tu situaci kolem výše odvodů, jaké to vlastně má konkrétní dopady?

Minimální výše záloh platí do hranice 39 200 korun, přímo OSVČ měsíčně. A když to srovnám se stejným, adekvátním příjmem u zaměstnavatele a zaměstnance na stejném příjmu, tak zaměstnanec z toho zaplatí ze stejné výše příjmu měsíční 2 548 korun, to je těch 6,5 procenta a zaměstnavatel z toho zaplatí 9 722 korun, a to je těch 24,8 procenta. Dohromady zaměstnanec, zaměstnavatel na stejném příjmu zaplatí 9 722 korun. Když se na to podíváme u OSVČ, tak ten zaplatí 5 720 korun.

To znamená, ze stejně zaměstnaného člověka se stejným příjmem zaplatí zaměstnanec za zaměstnavatel (?) na odvody na sociálním důchodovém pojištění dvakrát tolik než při dnešní hladině odvodové zátěže OSVČ. To není, že by to byla nějaká malá nerovnost, to je poměrně velká nerovnost. A já jenom říkám, já jsem nikdy nevolal po tom, že to máme srovnat na stejnou úroveň, nikdy. Vždycky tam má být nějaká úroveň rozlišení, protože uznávám, OSVČ má menší ochranu na trhu, má složitější podmínky, bere veškerá rizika sám na sebe - než třeba někdo, kdo má eseróčko.

Ale vy tady ze státního rozpočtu každý rok teďka setnete v dnešních cenách zhruba 4 miliardy korun, i ten OSVČ to jednou zaplatí, ta sleva nebude zadarmo. A není to nutné. Není ekonomická situace, aby to bylo potřeba dělat.

Tak já znovu prosím, máme do třetího čtení čas. Já chápu, že to byl slib, ale prostě kdyby to bylo z přebytku, kdybychom měli přebytkový rozpočet - nemáme ho a vy to setnete, tento deficit nebude jenom jeden rok, ten bude minimálně příští čtyři roky. To znamená, toto rozhodnutí znamená - minimálně nějakých zhruba 20 miliard korun si po tomto rozhodnutí stát minimálně za doby čtyřletého působení vaší vlády bude muset půjčit. Za 20 miliard korun bychom byli schopni udělat obrovskou investici do oblasti sociálních služeb, kde peníze na tu infrastrukturu budou safra mnohem víc potřeba, kde těch zhruba 690 korun měsíčně by OSVČ asi dokázal zvládnout daleko v pohodě, kdyby věděl, že to třeba bude právě na budování sociální infrastruktury právě proto, aby třeba on za osm deset let, patnáct, dvacet, měl jistotu, že o něj bude postaráno. Tak já jenom chci upozornit s argumenty, s čísly, s fakty, se srovnáním nám nejbližšího prostředí pro podmínky OSVČ, že to rozhodnutí, které děláte, není odůvodněné, nedává v dané situaci logiku, není v tento okamžik ani tak potřeba. Jestli chceme někomu pomoct, tak zvyšme třeba slevu na poplatníka, zvyšme slevu na děti - to pomůže nějaké konkrétní skupině, která to fakt potřebuje. Jestli si vláda řekne, že 4 miliardy korun v rozpočtu nepotřebuje, dejme to třeba na podporu právě rodičů, tam to přece jako dává celospolečensky obrovskou logiku, tam nás dneska tlačí pata, klesá na porodnost, ale plošně to pustit tímto způsobem mně to fakt logiku nedává. Děkuju vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče. V této chvíli se přihlásili další dva poslanci v obecné rozpravě - nejprve Igor Hendrych, připraví se Karel Haas. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji vám za slovo, vážený pane místopředsedo. Já nebudu dlouhý, ale přece jenom jsem se rozhodl, že budu reagovat na pana poslance Jurečku vaším prostřednictvím tím, že uvedu nějaká konkrétní čísla také a trošku to pokusím se zarámovat i ve vztahu vlastně ke konsolidačnímu balíčku, který v devátém volebním období tady zavedla minulá vládní koalice a která v podstatě zavedla, tím konsolidačním balíčkem, postupné zvyšování měsíčního vyměřovacího základu pro osoby samostatně výdělečně činné, protože ten kontext, si myslím, celkový je velice důležitý.

Takže co konsolidační balíček zavedl? Zavedl, že minimální roční vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění placené OSVČ se zvýšil z 50 procent daňového základu na 55 procent. Co dále zavedl? Výše měsíčního vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu, se zvýšila ve druhém pásmu paušálního režimu z 25 500 na 28 050 korun a ve třetím pásmu paušálního režimu z třiceti... - (Hledí do materiálů.) já to špatně vidím - devíti tisíc na 42 900. A také měsíční vyměřovací základ OSVČ, která vykonává tuto činnost jako hlavní - a to je důležité - se zvýšil z 25 procent průměrné mzdy na 30 procent až 40 procent právě v letech 2024 až 2026 - k tomu se ještě vrátím - a u osoby vykonávající vedlejší výdělečnou činnost jako OSVČ se základ zvýšil z 10 procent na 11 procent.

My měníme pouze jeden parametr této úpravy. Já jsem o tom mluvil tady v prvním čtení, mluvil jsem o tom tady s panem ministrem i na výboru pro sociální politiku. My všechny ostatní parametry zachováváme. Není to nějaká dramatická revoluce, prostě v danou chvíli jsme si řekli, že už to u nejméně vydělávajících živnostníků stačí a že v podstatě se vracíme pouze do roku 2025 a nevracíme se do roku 2023 - to je důležité tady říct. A když to trošku odlehčím tady, tak pan ministr nás jakoby tak nějak předčasně trošku chválí za to, že důchodovou reformu, kterou se snažíme teďka nějakým způsobem revidovat, že nebudeme revidovat úplně všechno, co v důchodové reformě bylo. Tak tady by to byla taky svým způsobem analogie. Já bych čekal spíš možná pochvalu od pana exministra, že to (?) úplně celé, že to nevracíme do roku 2023, ale pouze do roku 2025 a parametry, které tam byly nastaveny - četl jsem je tady - většina těch parametrů tam zůstává. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče. Nyní poprosím o vystoupení Karla Haase - pardon, ale je tady jedna faktická poznámka, Marian Jurečka. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marian Jurečka: Takhle, já oceňuji věcnost vystoupení kolegy Hendrycha a jenom si dovolím jako říct: Nechtějte po mně, abych chválil to, že jste slibovali něco před volbami, natáhli jste na to docela slušné asi množství hlasů a teď z těch slibů uděláte pět procent. Já jsem samozřejmě rád, že (?) když jsem počítal všechny tři změny v důchodovém pojištění, které jsme dělali za minulé vlády, je to dohromady zhruba nějakých 22 opatření, tak z nich teď saháte na dvě, jo? Já jsem spočítal pro pana ministra Juchelku úplně všechny, i ty předchozí novely, které jsme dělali v roce 2023 a 2024. Ale vlastně jako já to nepovažuji za něco rozumného, protože já bych očekával, že se budete dívat na perspektivu středního a dlouhodobého výhledu hospodaření a fungování státu, a to, že pro toho člověka není důležitý jenom jeden parametr, například otázka odvodů nebo případně výše důchodu, ale třeba komplex zajištění služeb pro seniory, jestli se bude o ně mít kdo postarat, kde postarat, za jaké podpory a pomoci. A já fakt, když jsem ta čísla viděl poprvé loni v srpnu, tak mě to zděsilo a mně to není jedno. Proto já říkám: když už tedy ty peníze nějakým způsobem tady byly zkonsolidovány a jsou - a třeba důchodový účet teďka bude už letos poprvé v přebytku po dlouhých letech - tak to dejme na sociální infrastrukturu. Ale takhle se to ztratí v běžném státním rozpočtu. Proto mě to nenechává v klidu.

Dovolím si ještě jednu poznámku. Mě to mrzí, já jsem nemohl reagovat. Paní ministryně Schillerová tady dělá to, že ona vůbec v rozpravě už na mě nereaguje, nechá si to na závěrečná slova a já nemohu vystoupit. Ale považuji za podpásovku to, že ona přijde a řekne - zvýšili jste výdaje státu 50 miliard korun - ale neřekne to B, těch 50 miliard korun zvýšení výdajů státu bylo na růst platů. A vy jenom v letošním roce zvýšíte o 27 miliard korun na platy. A já by taky mohl být populista a říct: Je to na výdaje státu. Tak takhle, prosím pěkně, tu argumentaci úplně neveďme, srovnávejme srovnatelné. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. V této chvíli máme tady další faktickou poznámku, Aleš Juchelka, pan ministr. Máte dvě minuty.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Děkuji. Bude to první a poslední faktická poznámka, už je opravdu pozdě. Pan poslanec Jurečka tady vždycky, vaším prostřednictvím, míchá tři věci dohromady. Tady tento zákon, který má snižovat pojistné na sociálním zabezpečení, do toho zamotá ještě to, že pokud to jakoby snížíme, tak vlastně máme myslet na to, že když to snížíme, tak nebude do budoucna na třeba pobytové služby, že máme myslet do budoucna na stárnutí populace, abychom měli jak se postarat o ty lidi. A do toho ještě potom navíc zamotá důchodovou reformu, která vlastně jako od začátku - to tady takhle vždycky bylo tenkrát vládní koalicí, teď opozicí, takhle říkáno, že jí celou my zrušíme. My jsme řekli jenom konkrétní parametry, které upravíme. To byly valorizace řádné, to byl věk odchodu do důchodu, co tam navíc přidáváme, věkově podmíněné valorizace a větší motivaci pracujících důchodců, kteří chtějí pracovat dobrovolně, plus se zaměříme samozřejmě na náročné profese. To říkáme celou dobu. Nikdy jsme neříkali, ani v průběhu toho, když se to tady projednávalo ve třech vlnách, že budeme rušit všechny parametry, například společný vyměřovací základ nebo úpravu parametrů vdovských a  vdoveckých a sirotčích důchodů - já nevím - další věci, které se týkaly studentů, pečujících, neformálních pečujících (?) pro děti a tak dále. To jsme nikdy neříkali a v té třetí vlně jsme dokonce řekli, že drtivou většinu toho podporujeme. Ale teď vy tady motáte všechno schválně dohromady a říkáte: Když vy uděláte slevu na pojistné na sociální zabezpečení, nebudou peníze na stárnutí populace. A ještě do toho zamotáte de facto důchody, to znamená důchodové pojištění, což je zase něco úplně, úplně jiného. Tak já to chci jenom uvést na pravou míru, už vystupovat dále nebudu, že v tuto chvíli my, tak jak říká pan kolega Hendrych, měníme to, co se stalo (Předsedající: Čas.) v roce 2025. (Předsedající: Čas. Prosím o dodržení času.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Vaše vystoupení vyvolalo další faktickou poznámku. Poprosím Mariana Jurečku. A vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marian Jurečka: Já to nemotám nelogicky a neříkám to ani pro srandu králíkům ani činčilům. Říkám to proto, protože když se podíváte do historie, tak v roce 1924, když byl přijatý první zákon o sociálním, důchodovém pojištění, tak z příjmu toho systému se v České republice, respektive Československu, vybudovala celá síť zařízení na podporu péče lidí v důchodovém věku, celá řada lázní. Třeba u nás, v mém regionu, Lázně Teplice byly vybudovány z příjmů důchodového pojištění první republiky. To znamená, oni opravdu ty peníze brali a nedávali je jenom na důchody, protože tenkrát byl důchodový věk vyšší, než byla průměrná doba dožití - bylo 65 let za první republiky, důchodový věk, jenom, jo? Takže oni opravdu z peněz, které vybírali z toho pojištění, platili i budování infrastruktury, aby o ty lidi bylo nejenom kde postaráno z hlediska, že mají kde dožít, ale i z hlediska kvality života. Ty lázně nevznikaly z ničeho, ty vznikaly z důchodového pojištění, proto to tady takto propojuju.

 

A kdybyste těm lidem dneska řekli: Ano, dali jsme slib, že snížíme tu minimální odvodovou zátěž, ale ty 4 miliardy korun nakonec nesnížíme, ale dáme je do budování sociální infrastruktury a udělali na to průzkum, tak já si troufnu říct, že drtivá většina živnostníků by řekla, hele, bereme radši to, aby o nás, pro většinu z těch, kteří jsme generace Husákových dětí, bylo postaráno. A 4 miliardy v sociálních službách ročně, pane ministře Juchelko, moc dobře byste věděl, kde by dneska pomohly při budování infrastruktury, když končí v letošním roce peníze z Národního plánu obnovy a bude velmi těžké v roce 2027, 2028, 2029, 2030 začít opravdu budovat ty kapacity, protože ten největší nápor tady už bude v roce 2030. Čekat na příští programové období z Evropské unie, které se rozběhne v roce 2029, 2030 a začít něco stavět, no, to bude safra pozdě!

Takže ty 4 miliardy korun, které každé rok teďka nevyberete, tak prostě budou chybět v budování infrastruktury sociálních služeb. Takto to propojuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: To bylo na vteřinu. Děkuji za dodržení času. Faktické byly v této chvíli vyčerpány a poprosím pana poslance Karla Haase, který je zatím poslední v obecné rozpravě.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně kolegové, já slibuji, že vás nějak dlouho nezdržím. Kdybych neměl tu indispozici, za kterou se moc omlouvám, tak bych si věřil i na faktickou.

Já jsem debatu z první republiky chtěl vrátit k tomu meritu projednávané věci, to znamená k odvodům OSVČ, k minimálním odvodům OSVČ. A tady si dovolím nesouhlasit s kolegou Marianem Jurečkou, vaším prostřednictvím. On - a teď to zjednodušuji velmi - razí tezi, že vlastně spousta OSVČ, určitě nepaušalizuji, že by tvrdil o všech, platí minimální odvody a v důsledku toho pak, řeknu, nám v důchodovém věku padají do sociální sítě. Já také mám rád ta data, tak já jsem si dohledal, prosím vás, tvrdá data o tom, jaké je rozložení výše odvodů v kontextu minimálního odvodu. Tam ta osa začíná, tak jaké je rozložení českých OSVČ, všech českých. Mám to v rozložení celek, ženy a muži právě na této ose z pohledu rozložení odvodů. Můžu vám ta data agregovat a agreguji následovně. Minimální odvody platí v České republice méně než pět procent OSVČ, které mají OSVČ. Kývají na mě kolegové, tak já vám ty grafy donesu. Hned od pultíku půjdu s daty za vámi. Platí méně než pět procent z OSVČ. Mám tedy data z roku 2023. Nebyl jsem je schopen s ČSSZ dohledat, takže jsou za rok 2023. U žen je ten procentní podíl na nejnižších minimálních odvodech o něco vyšší než 5 procent, u mužů je zase výrazně nižší než těch 5 procent. Tak to je ta první informace. Ta nejčastěji placená výše odvodů u OSVČ je v řádech i jednotek tisíc vyšších, než je minimální výše odvodu. Tak to je první informace.

A druhá informace. Já k té výhradě, že OSVČ platí minimální odvody a pak nám padají do sociální sítě, uvedu jeden argument, ke kterému těch dat je tolik, že je tady nebudu schopen agregovat, ale zobecním je. Nepochybně ten argument podle mě byl validní minimálně v devadesátých letech a řekněme v prvních letech nového tisíciletí, kdy v České republice, za prvé, nebyla taková finanční gramotnost lidí z pohledu zainvestování se do různých typů investičních nástrojů. Ale neplatí nepochybně v současné době, kdy se podívejte na data všech brokerů, kteří v České republice, v Evropě působí. Podívejte se na data, na tvrdá data, která jsou prezentována na měsíční bázi, jak stoupá množství osob investujících do DIPu a tak dále. Mohl bych pokračovat.

To znamená množství lidí, kteří se v roli OSVČ na stáří zabezpečují nějakou cestou investování, stoupá v České republice podle statistik z finančního sektoru, z investičního sektoru opravdu velmi raketovým tempem. Tak to je ten druhý argument, pro který neplatí ten příběh o OSVČ, kteří zneužívají minimální odvody k tomu, aby si pak, a já teď to zjednodušuji, po dosažení důchodového věku řekli o pomoc té velmi robustní české sociální síti.

Tolik jenom dva argumenty, které jsem chtěl zmínit. A jdu kolegům ukázat slíbené grafy. Jsou to grafy České správy sociálního zabezpečení. Děkuju mnohokrát.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče. Možná byste to mohl třeba udělat prostřednictvím předsedajícího, abych ty grafy viděl také. Ale protože Marian Jurečka má faktickou poznámku, takže máte dvě minuty na to mi ty grafy ukázat také, a vám spouštím tyto dvě minuty.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuju. Mě na rovinu dost mrzí, že u debaty, u poměrně zásadní změny zákona, která se týká více jak jednoho milionu lidí, týká se docela zásadních peněz do státního rozpočtu, tu debatu vede ve 22.54 a vy se na mě - a já to chápu lidsky - díváte, jako že já tady zdržuji čas, kdy byste a i já osobně rádi šli a šli už prostě si odpočinout na zítřejší den. Ale mě to fakt nedá. Já ta data si poměrně dost dobře pamatuji. Jestli mám něco rád, tak mám čísla, statistiky, grafy a trendy. A ta čísla máme vždycky stará tak rok a půl z ročenek České správy sociálního zabezpečení a nevím, jaké grafy mně kolega Karel Haas ukáže, prostřednictvím pana předsedajícího, ale je to tak dlouhodobě zhruba 55 procent lidí, kteří jsou OSVČ a odvádí odvody na úrovni minimálních odvodů.

Je tam ještě zajímavé sledovat trend, kdy se to výrazně mění někdy po padesátém, padesátém druhém roku věku. Tam překvapivě napříč průřezem činností OSVČ začne narůstat vyšší podíl těch, kteří odvádějí nad minimální odvody. To je také dlouhodobý trend. To se úplně nemění. Ale OSVČ, kterým je 30, 35, 40, 45 let, tak ti nad 60 procent platí jenom úroveň minimální odvodu.

Co je zajímavé, a já budu velmi překvapen a budu se teď na to ptát i v písemné interpelaci Ministerstva financí, když tady padl argument s tím DIPem, neumí Ministerstvo financí, a budu se hrozně rád plést, doložit, kdo z těch lidí v tom DIPu jsou OSVČ a kdo nejsou, protože až mně to doloží, tak budu věřit slovům a teorii Karla Haase, kterou tady řekl, že ti lidé se třeba v posledních letech chovají jinak. Když to budeme datově schopni podložit, oK, já řeknu dobré. A pak já vycházím z - a už končím faktickou, takže už to nebudu natahovat. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Žádná faktická není, nikdo není přihlášen do rozpravy, podívám se po sále, tudíž končím obecnou rozpravu. Případná závěrečná slova? Předkladatel - nic, zpravodaj také ne. Na vrácení návrhu garančnímu výboru a tak dále, takovéto návrhy nezazněly, tudíž mi dovolte zahájit podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Hlásí se pan ministr práce Aleš Juchelka. Prosím.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Dobrý den. Já bych se rád v podrobné rozpravě přihlásil ke sněmovnímu dokumentu pod číslem 443, což je pozměňovací návrh Aleše Juchelky a Aleny Schillerové, který jsem podrobně odůvodnil v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. A já v této chvíli tady nemám žádná přednostní práva, tak budu opět vyvolávat v tom pořadí, jak jste se přihlásili, takže poprosím Vendulu Svobodovou. Připraví se Benjamin Činčila. Máte slovo.

 

Poslankyně Vendula Svobodová: Děkuji za slovo. Já bych se ráda přihlásila k pozměňovacím návrhům, které najdeme pod číslem 505 a 589 a oba dva jsem zdůvodnila v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ano, to takhle stačí. Hlavně, aby ta čísla byla správně a v pořádku. Tak. Poprosím Benjamina Činčilu. Máte slovo.

 

Poslanec Benjamin Činčila: Děkuju za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já nebudu dlouze zdržovat. My jsme tak, jak se tady vedla ta diskuse k současnému návrhu, tak jsem společně s Marianem Jurečkou předložil dva pozměňovací návrhy, které jsou trochu kompromisní tak, aby nedošlo k tomu výraznému snížení o pět procentních bodů.

Jeden pozměňovací návrh je navržen tak, že z 40 procent se to nesnižuje na 35 procent průměrné mzdy, ale na 37,5 procenta. Je to tak, že vlastně na tom prostředku, aby byla zachována nějaká předvídatelnost pro podnikatele, aby jim to každý rok neskákalo nahoru, dolů o pět procentních bodů, a stejně tak, aby se myslelo na ty vyšší budoucí důchody, tak jak už tady několikrát zaznělo, protože to dává smysl, aby ti podnikatelé, kteří si opravdu velmi často platí minimální vyměřovací základy, měli potom férové důchody i v budoucnu.

Druhý pozměňovací návrh je také citlivější, možná ještě systémovější, a ten snižuje o procentní bod každý rok po dobu pěti let. Možná se to zdá zvláštní, protože za pět let by to bylo na těch 35 procentech, co vy navrhujete, nicméně za tu dobu také vyroste průměrná mzda, to znamená, ten odvod zůstane nějakým způsobem vyšší a bude se to propisovat znovu do vyšších důchodů v budoucnu. A zároveň, znovu opakuji, jedná se také o větší předvídatelnost pro podnikatele. Nejsou tam ty skoky nahoru a dolů.

To, proč takovéhle pozměňovací návrhy navrhujeme, tak už tady zaznělo několikrát. Je opravdu pozdě. Já myslím, že ten smysl je zřejmý. Budeme velmi rádi, pokud vládní koalice se k těmto pozměňovacím návrhům připojí, protože jsou opravdu kompromisní. Nejde nám o to se tady jenom dohadovat, ale také navrhovat něco, co může být někde na prostředku cesty, a budeme opravdu stát na straně podnikatelů, ale také jejich férové budoucnosti v seniorním věku.

Děkuju vám za pozornost a prosím tedy, ještě se přihlásím k těm konkrétním číslům, jedná se o sněmovní dokument 592 a 593. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče. K tomu jsem vás právě chtěl vyzvat, abyste nakonec po tom dlouhém projevu se nezapomněl přihlásit k těm číslům. Poprosím Mariana Jurečku. Ne? Aha, dobře. Takže poprosím posledního v podrobné rozpravě pana Jana Papajanovského.

 

Poslanec Jan Papajanovský: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Já bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který má číslo 553, který jsem už podrobně zdůvodnil v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji. Dívám se, žádná přihláška není, končím tedy podrobnou rozpravu. Případná závěrečná slova? Ani ministr, ani zpravodaj. V této chvíli tady nemám poznámku, že by tady byl nějaký návrh na vrácení nebo zkrácení lhůt ve třetím čtení, nebo aby se garanční výbor nezabýval. Nic takového nebylo. To znamená, my normálně skončíme toto druhé čtení tohoto návrhu.

A než se úplně rozejdete, tak mám pro vás základní sdělení, že přerušuji tuto 10. schůzi do pátku 6. března do 9. hodiny a připomínám vám, že se zítra ve čtvrtek 5. března sejdeme v 9 hodin a zahájíme 11. schůzi Poslanecké sněmovny. Ta bude pravděpodobně asi stejně dlouhá, takže vám přeju dobrou noc a naberte hodně sil na zítřek.

 

(Schůze přerušena ve 23.03 hodin.)

(Schůze pokračovala v 9.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak dámy a pánové, vítám vás takhle v pátek, vážené poslankyně, poslanci, členové vlády, zahajuji třetí jednací den 10. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás tady velmi vřele vítám. Vzhledem k tomu, že jde o pátek, aby byla zaznamenána vaše účast, naše účast, nejprve vás odhlásím. A vy se prosím přihlaste svými identifikačními kartami, případně mi oznamte, jestli žádáte o kartu náhradní.

V této chvíli přichází na řadu omluvenky, takže sděluji, že omluveni z dnešního jednání jsou tito poslanci: Hana Ančicová celý jednací den - osobní důvody, Jan Berki celý jednací den - osobní důvody, Jana Berkovcová celý jednací den - pracovní důvody, Zdeňka Blišťanová celý jednací den - osobní důvody, Ondřej Matěj Havel celý jednací den - rodinné důvody, Jiří Horák celý jednací den - osobní důvody, Jan Jakob celý jednací den - rodinné důvody, Pavel Karpíšek celý jednací den - rodinné důvody, Vladimír Kolek celý jednací den - zdravotní důvody, Miroslav Krejčí do 10.30 - pracovní důvody, Marie Kršková celý jednací den - rodinné důvody, Vojtěch Munzar celý jednací den - rodinné důvody, Monika Oborná celý jednací den - zdravotní důvody, Jana Patková celý jednací den - rodinné důvody, Vladimír Pikora celý jednací den - osobní důvody, Vítězslav Schrek celý jednací den - osobní důvody, Jan Sviták celý jednací den - zdravotní důvody, Eva Šrámková celý jednací den - rodinné důvody, Renata Vesecká do 12.30 - pracovní důvody... (Poslankyně ze své lavice upřesňuje, že od 12.30). Tak jsem to buď špatně přečetl nebo to tam bylo špatně napsáno, omlouvám se, Jitka Volfová celý jednací den - zdravotní důvody, Renáta Zajíčková od 9 do 12 pracovní důvody a Marek Ženíšek celý jednací den - osobní důvody.

Z členů vlády: Andrej Babiš celý jednací den - pracovní důvody, Ivan Bednárik celý jednací den - zahraniční cesta, Lubomír Metnar celý jednací den - pracovní důvody, Robert Plaga celý jednací den - pracovní důvody, Martin Šebestyán celý jednací den - pracovní důvody, Jeroným Tejc celý jednací den - zahraniční cesta a Jaromír Zůna celý jednací den - pracovní důvody. Mezitím skočila další: Helena Válková do 10 hodin - pracovní důvody.

Já vás poprosím o klid, jestli se můžete ztišit, abych nemusel ty omluvenky číst znovu. (Smích v sále).

Tak dnešní jednání bychom měli zahájit projednáváním bodů z bloku Zákony - první čtení a zároveň připomínám, že ve 13 hodin máme pevně zařazené volební body 65 až 74. Ve 13 hodin.

Tak v této chvíli s přednostním právem jsou přihlášeni Taťána Malá, Zdeněk Hřib a Olga Richterová. Já poprosím paní předsedkyni klubu ANO a...moment,  vás poprosím o klid.

 

Poslankyně Taťána Malá: Hezké dobré ráno. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, přicházím se třemi návrhy na změnu pořadu schůze. Zatím kupodivu nebudu navrhovat prodloužení jednací doby, ale doufám, že to ani nebude dnes potřeba, a dovolím si za prvé navrhnout zařadit na dnešek jako první bod Projednávání druhého čtení tisku 70 o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, za druhé zařadit nový bod, a to je Návrh na potvrzení předsedů výborů Poslanecké sněmovny, a to na třináctou hodinu před již pevně zařazený blok volebních bodů, a za třetí dovoluji si navrhnout vyřadit ze schváleného pořadu schůze bod číslo 70 Návrh na volbu člena NKÚ.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já jen poprosím...

 

Poslankyně Taťána Malá: Řekla jsem to zdravotnictví jako první bod?

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ještě jednou ten první bod, já jsem si nezaznamenal.

 

Poslankyně Taťána Malá: První bod Projednávání druhého čtení tisku 70 o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji. Než sem přijde další přednostní právo - Zdeněk Hřib - ještě mi dovolte informovat vás, že body 91 a 92 - to jsou ty Žádosti o udělení souhlasu s trestním stíháním byly projednány včera na mimořádné 11. schůzi, a proto jsou na té 10. schůzi dneska neprojednatelné. Takže si je škrtněte z toho seznamu a nemusíme ani hlasovat o jejich vyřazení. Tak já poprosím pana předsedu Zdeňka Hřiba.

Tak, pane předsedo, máte zájem o slovo?

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Ano. Děkuji, vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěl poprosit, abychom tady přece jenom dneska zvážili zařazení nějakých ještě bodů, které se týkají těch věcí, které my tady navrhujeme opakovaně. Jedná se jednak o návrhy, které by měly zlepšit život našim občanům, to jsou tedy návrhy těch našich balíčků rodinných a protikorupčních a podobně. O tom nicméně bude mluvit moje kolegyně Olga Richterová. Ale já bych se chtěl tady soustředit na jinou záležitost, a to je záležitost, která se týká dopravní infrastruktury. Jedná se tedy o dva tisky, které tam máme na tom programu a které jsou v tom seznamu bohužel teďka ne úplně prioritizovány, ale přitom je to záležitost, která je opravdu velice důležitá, protože tady jde o to, že pokud chceme skutečně, aby Praha někdy postavila ten vnitřní okruh, tak potřebujeme schválit změnu zákona. Je to záležitost, se kterou si Praha prostě sama neporadí. A když ji s tím nepomůžeme, tak bohužel to znamená, že ta silnice možná skoro nikdy stát nebude, protože prostě vyprší ta EIA, to prodlouží ten proces o třeba 10 let, a to nebude jako dobrý. To znamená, já chápu, že většina z vás tady z Prahy není, nejste třeba ani ze Středočeského kraje, aby st vás to nějak jako dotýkalo více bezprostředně, nicméně přece jenom je to infrastruktura, kterou nepochybně budou využívat i lidé z jiných regionů, a bylo by fajn se na to takhle dívat.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pane předsedo, já poprosím... Ten hluk už je příliš velký. Jestli byste se mohli ztišit, případná jednání vést mimo tento sál. Já vám děkuji.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Jo. Já děkuji. Takže já bych chtěl navrhnout, abychom předřadili ten tisk, který se týká té EIA - jedná se o sněmovní tisk 49, teďka je to bod 45, tak, že bychom ho zařadili jako první bod dneška. Je to věc, která může být jako velice jednoduchá, velice stručná. Je to záležitost, na které si myslím, že bychom měli najít shodu napříč spektrem, aspoň soudě podle toho, co o tom rétoricky říkají jednotlivé strany třeba na pražském zastupitelstvu. Tak si myslím, že by v tom měla být jednota.

Prostě tak, abychom nebránili ve stavbě téhle klíčové dopravní infrastruktury. Díky.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. A poslední s přednostním právem poprosím, paní předsedkyni, Olgu Richterovou. Máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji pěkně. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády. Navrhuji, jako již jsem opakovaně tady navrhla, předřadit bod 48, sněmovní tisk 71, což je tisk týkající se penzijních fondů a zlevnění jejich poplatků pro lidi. Navrhuji, abychom jako první bod dnes projednali bod 48, sněmovní tisk 71, penzijní fondy, jde o správní poplatky. To je tedy můj první návrh na první bod dnes. Stručné odůvodnění. Už jsem tady mnohokrát vysvětlovala, jak strašně drahé jsou dnes na poplatky ty české penzijní fondy, není to fér vůči lidem, co si v Česku spoří na důchod a my chceme v pirátském klubu, aby lidi měli opravdu maximum z toho, když jsou zodpovědní a peníze odkládají, aby je pak v důchodu měli na přilepšenou. Takže tohle, že u nás ty správní poplatky jsou i dvojnásobné, i ještě vyšší oproti jiným zemím, adresujeme tím tiskem 71, je to návrh týkající se penzijních fondů a jejich poplatků.

Tak to by bylo návrh na první bod dnes a jako druhý bod dnes navrhuji zařadit náš rodinný balíček. Je to sněmovní tisk 4, bod 35. Je to balíček, který je skrytý pod tím, že jde o změnu zákona o daních z příjmů, ale celkově jde zejména o valorizaci rodičovského příspěvku. To, aby se pravidelně navyšoval tak, jak běží inflace, tak, jak se zvyšují jiné podpory, a stejně tak, aby opravdu jsme řešili i ten bonus na dítě i další aspekty rodinné podpory, včetně valorizace slevy na poplatníka, kdy prostě každý pracující opět má tu klesající hodnotu slevy tak, jak se zvyšují mzdy, tak tahle částka ale zůstává pevná, což je špatně. A tady tu celou komplexní problematiku upravujeme tímto balíčkem. Opět to za Piráty přednáším, je to sněmovní tisk 4, bod 35, a navrhuji to jako druhý bod dnes. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Ještě o slovo požádal s přednostním právem Zdeněk Hřib. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Mně ještě došlo, že samozřejmě některým z nich může vadit ten prostý fakt, že předkladatelem toho předchozího zákona jsem já, tak pokud by vám tady nějaké osobní animozity bránili v tom, abyste zahlasovali pro dobrou věc a umožnili Praze stavět silnice, tak ještě pro vás mám alternativu. A je to tedy zákon, který směřuje k úplně stejnému cíli. Je to novela, kterou sem poslala Praha pomocí své legislativní iniciativy, konkrétně je to sněmovní tisk 42, bod 44, a tedy pro ty z vás, kteří by jako měli problém nějaký psychologický s tím mým návrhem, tak bych navrhnul, abychom si zahlasovali ještě také o tom návrhu Prahy. Přece jenom, pokud mě paměť neklame, tak všechny strany, které jsou v zastupitelstvu Hlavního města Prahy, to podpořily, tak bych vás chtěl vyzvat, abyste vyslyšeli volání i svých zástupců, které máte na magistrátu. Myslím, že tady třeba paní poslankyně Rázga to může potvrdit, že ta shoda na tom zákoně, který sem Praha poslala, byla napříč politickým spektrem, ostatně stejně tak to může potvrdit asi pan předsedající. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do pořadu schůze?

Odmažu pana poslance Hladíka s faktickou, teďka nemůže mít faktickou. Omluvy. Tomio Okamura do 10 hodin z pracovních důvodů. V této chvíli budeme hlasovat o navržených změnách programu. Takže já svolám poslance do sálu. Mezitím vás odhlásím radši. A já mám pocit, že jsme připraveni.

 

Vážené poslankyně, vážení poslanci, hlasovat. Takže první hlasování bude návrh Taťány Malé zařadit na první bod dnešního jednání číslo sněmovního tisku 70, číslo bodu 3, pojistné na zdravotním pojištění.

Nechávám tedy hlasovat. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 60, přihlášeno 150, pro 121, proti 2. Návrh byl přijat.

 

Jako druhý návrh předsedkyně Taťány Malé je nový bod potvrzení předsedů výboru. Nejdřív to musíme zařadit jako nový bod a pak tam zařadíme to přesné místo.

Nechávám hlasovat. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 61, přihlášeno 152 poslanců, pro 151, proti nikdo. Zařadili jsme nový bod.

 

Paní předsedkyně Taťána Malá chce, aby tento bod byl zařazen ve 13 hodin před pevně zařazené volební body, které tam máme. Poprosím o hlasování.

Zahajuji hlasování, kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 62, přihlášeno 153, pro 152, proti nikdo. Tento bod byl zařazen.

 

Poslední návrh Taťány Malé vyřadit volbu člena NKÚ, číslo bodu 70.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 63, přihlášeno 153, pro 101, proti 12. I tento návrh byl přijat.

 

V této chvíli se dostáváme k návrhům dalších poslanců, nejprve Zdeněk Hřib. Zařazení číslo bodu 45, sněmovní tisk 49, posuzování vlivu na životní prostředí jako první bod dnešního jednání.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 64, přihlášeno 153, pro 40, proti 81. Návrh nebyl přijat.

 

Dva návrhy Olgy Richterové. Já poprosím o klid.

Já jinak nezahájím hlasování, já se omlouvám.

 

Olga Richterová navrhuje číslo bodu 48, sněmovní tisk 71 - doplňkové penzijní spoření - jako první bod dnešního jednání.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 65, přihlášeno 155 poslanců, pro 46, proti 89. Návrh nebyl přijat.

 

Druhý návrh Olgy Richterové se týká sněmovního tisku číslo 4, číslo bodu 35 - o daních z příjmu - jako druhý bod dnešního jednání.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 66, bylo přihlášeno 155 poslanců, pro 44, proti 87. Návrh nebyl přijat.

 

A poslední návrh je návrh Zdeňka Hřiba, číslo bodu 44, sněmovní tisk 42 - liniový zákon - jako první bod dnešního jednání.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 67, přihlášeno 154, pro 60, proti 83. Návrh nebyl přijat.

 

Tím jsme se vypořádali se změnami. A můžeme se pustit do prvního bodu, který jsme schválili. Jde o

 

Aktualizováno 7. 3. 2026 v 12:36.