(Schůze zahájena v 14.00 hodin.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 10. schůzi Poslanecké sněmovny a všechny vás na ní vítám.

Oznamuji vám, že za několik okamžiků navštíví náš jednací sál prezident republiky, pan Petr Pavel.

(Zaznívají prezidentské fanfáry a všichni přítomní povstávají. Do jednacího sálu vstupuje prezident republiky Petr Pavel.)

Vážení přítomní, dovolte, abych mezi námi uvítal prezidenta republiky, pana Petra Pavla, a tímto bych mu předal slovo.

 

Prezident České republiky Petr Pavel: Vážené poslankyně, vážení poslanci, pane premiére, členové vlády, cením si možnosti k vám dnes promluvit. Předstupuji před vás ve chvíli, kdy se již vláda opírá o důvěru sněmovní většiny, kdy téměř ustal ruch spojený s ustavováním Sněmovny a vlády a kdy vy sami už jste naplno ponořeni do své poslanecké práce. Není pochyb o tom, že volby proběhly svobodně, demokraticky a že složení této Sněmovny je výsledkem vůle voličů. Díky důvěře českých občanů dnes zastáváte jednu z nejprivilegovanějších veřejných rolí, píšete historii této země, ovlivňujete její budoucnost a spolu s tím nesete také mimořádnou odpovědnost. Přeji vám, abyste svoji funkci dokázali vykonávat v zájmu všech lidí a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, tedy tak, jak to každý z vás před čtyřmi měsíci slavnostně slíbil.

U tohoto řečnického pultu, ve výborech i v televizních studiích se setkáváte a také často utkáváte se vzájemně protichůdnými postoji. Názorové rozdílnosti jsou přitom hnacím principem demokracie. Smyslem demokratické soutěže je nabízet alternativy, neměli byste se však setkávat s neochotou se vzájemně poslouchat. Zkuste jít vzorem a ukazujte, že uzavírat se do bublin, které své členy jen ujišťují ve vlastní pravdě proti všem, není cestou. Ukazujte, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale že je nutné spolu mluvit, a hlavně se poslouchat a snažit porozumět. Vím, že hledat shodu je těžké, hledat ji v politice je někdy téměř nemožné, ale pokud na to vy, tedy vás 200 osobností, rezignujete, seberete České republice naději obstát ve velkých výzvách, které před ní stojí a budou stát. Státy, které uspějí ve 21. století - a některé už tak úspěšně činí - budou totiž ty, které se naučí jednat na půdorysu široké dohody a s výhledem na dlouhodobý horizont alespoň v těch nejpodstatnějších strategických prioritách: v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Pokuste se proto vytvořit mezi vládou a opozicí základní konsenzus alespoň v těchto několika klíčových oblastech.

Ve svém poslaneckém slibu jste se také zavázali k zachovávání české ústavy, která chrání trvalé hodnoty naší svobodné společnosti. Proto je nyní stejně tak rolí vaší jako i tou mou sledovat, že nedochází k erozi, nebo dokonce k přímému ohrožení našich demokratických základů, a to zejména v těch klíčových principech, o kterých mluvím opakovaně a o kterých budu mluvit neustále až do konce svého působení na Pražském hradě. Mám na mysli naše pevné zakotvení v Evropské unii, ve společenství suverénních států, které se těší dlouhodobé svobodě a prosperitě. Mám na mysli naše členství v NATO, které je nejsilnější zárukou toho, že jsou naši občané v bezpečí, a je jedinou realistickou garancí naší suverenity, a to i při vědomí, že obě tyto instituce procházejí zkouškami, ze kterých je patrné, že potřebují změny. Bude ale zásadní, abychom byli aktivními spoluaktéry těchto změn. Mám také na mysli zahraniční politiku, která hrdě prosazuje naše dlouhodobé zájmy a hodnoty, je v nejvyšší možné míře jednotná, čitelná, předvídatelná a není v žádném ohledu znehodnocována vnitropolitickými půtkami. Mám také na mysli ochranu institucí, které posilují důvěru veřejnosti ve stát, jeho fungování a jeho službu, nezávislých veřejnoprávních médií, autonomie veřejných vysokých škol, nezávislé justice a státního zastupitelství, policie, bezpečnostních složek a dalších kontrolních orgánů.

Věřím, že naprostá většina z vás má k těmto principům stejný respekt jako já a že i díky tomu nebude v následujících letech docházet ke změnám tak zásadním, aby kořeny naší občanské společnosti a demokratické kultury oslabovaly.

Na druhou stranu už nyní některé kroky - jako je například narychlo připravovaná změna zákona o státní službě - nutí k ostražitosti i proto, že se vyhýbají standardnímu připomínkovému řízení, a tedy i odborné diskusi, která vždy prospívá kvalitě naší legislativy. Jsou to i paušální škrty od stolu snižující podporu nevládním organizacím, které často pomáhají tam, kde je nikdo - ani stát - nedokáže nahradit. Neziskový sektor se tak dostává pod tlak státu a já jsem přesvědčen, že nezaslouženě. Neziskový sektor totiž zajišťuje péči o potřebné a zranitelné, podílí se na ochraně přírodního i kulturního dědictví, odvádí důležitou práci ve vzdělávání a v osvětě. Takové organizace kondici naší země neoslabují, ale přesně naopak.

Nejzávažnější je však stagnace výdajů na obranu a na celkovou bezpečnost Česka v rozpočtu na příští rok. V Evropě zuří největší válečný konflikt za posledních osmdesát let. Na první pohled se odehrává zdánlivě daleko od našich hranic, ve skutečnosti se nás ale bezprostředně dotýká. Nepředvídatelná geopolitická situace, aktuálně zesílená vojenským konfliktem na Blízkém východě, a stupňující se hrozby nás nutí stále více myslet na to, jak zajistit a posílit naši odolnost a obranyschopnost. Dnes není jediný ospravedlnitelný důvod pro to, aby výdaje na obranu a bezpečnost stagnovaly. Naopak je dostatek zásadních důvodů, aby adekvátně rostly.

V tomto ohledu jako vrchní velitel ozbrojených sil a také jako český prezident, kterému leží na srdci především bezpečnost našich občanů a suverenita naší země, apeluji na vaši odpovědnost. Posilování naší obrany není příprava na válku, ale naopak cesta pro zajištění míru. Nestačí si mír jen přát a doufat, že sám od sebe nastane, ale je nutné se o něj dlouhodobě a aktivně zasazovat. K bezpečnosti patří i připravenost na krizové situace. Chybí nám potřebná moderní krizová legislativa, mnohokrát už se o ní mluvilo. Požadavek vychází ze závěrů minulých krizí, ale také od řady cvičení s krizovou tematikou, která jsme absolvovali. Pokud nové zákony v této oblasti nebudou přijímány s dostatečnou rychlostí, můžeme být velice rychle paralyzováni s každou novou větší krizí.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, i přesto že mohu mít v něčem odlišný názor, než jaký zastává vláda nebo většina v Poslanecké sněmovně, není to pro mě jediný důvod být méně ochotný jednat, není to pro mě důvod vytvářet zbytečné konflikty. Ostatně i ze svých prvních setkání s novými ministry si odnáším, že na mnohá témata se díváme velmi podobně. Jsem připravený v rámci svých pravomocí podporovat všechna rozumná opatření, která povedou ke zvýšení kvality života v naší zemi, a rád o nich povedu diskuse s představiteli vlády i opozice. Budu hledat prostor pro spolupráci na legislativě, která podpoří prosperitu a bezpečnost České republiky, posílí iniciativu, podnikavost, nápady a soběstačnost a zároveň bude tlumit rostoucí rozdíly mezi lidmi i mezi regiony. Proto bych se rád přimluvil i za to, abyste více pozornosti věnovali změnám zákonů, které jsou důležité třeba jen pro některé regiony, a z podstaty tak ve Sněmovně nemají většinovou prioritu. Odlehlá a ekonomicky slabší místa, ale i Praha mají jiné problémy než ostatní regiony. Buďte prosím solidární a podpořte vzájemně změny, které v některých regionech usnadní lidem život.

Věřím, že se dokážete shodnout na takovém znění jednacího řádu, aby vaši práci uměle neparalyzovaly obstrukce, tak jak tomu bylo v období předchozím.

Stojíme v čele země v období, které nebude vůbec jednoduché. Občané od nás očekávají řešení a jistotu vedení. K tomu budeme všichni potřebovat hodně dobré vůle, spolupráce a také odvahy. Přeji vám, abyste ji našli a abyste za čtyři roky mohli být hrdí na práci, kterou jste zde pro naši společnost vykonali. Děkuji vám za pozornost. (Dlouhotrvající potlesk zejména z pravé strany sálu, zleva pouze krátký a symbolický.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji prezidentu republiky za jeho vystoupení.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, nyní budeme pokračovat v našem jednání. Já bych tedy předal řízení schůze místopředsedovi Sněmovny a my se rozloučíme s panem prezidentem. Děkuju moc. (Povstávají všichni přítomní kromě poslance Turka.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Dámy a pánové, my pokračujeme v naší schůzi. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení členové vlády, nyní budeme pokračovat v dnešním jednání.

Aby byla zaznamenána naše účast, nejprve vás odhlásím a poprosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.

Organizační výbor Poslanecké sněmovny stanovil návrh pořadu 10. schůze dne 19. února. Pozvánka vám byla rozeslána elektronickou poštou téhož dne.

Dovoluji si dále přivítat nového ministra životního prostředí, pana Igora Červeného. Pane ministře, vítám vás. (Potlesk.)

 

Nyní přistoupíme k určení dvou ověřovatelů této schůze. Navrhuji, abychom určili poslankyni Irenu Němcovou a poslankyni Vendulu Svobodovou. Má někdo jiný návrh? Nevidím.

Nechám tedy o tomto návrhu hlasovat. Prosím, kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 1, přihlášeno 163, pro 159, proti nikdo. Konstatuji, že jsme ověřovatelkami 10. schůze Poslanecké sněmovny určili poslankyni Irenu Němcovou a poslankyni Vendulu Svobodovou.

 

V této chvíli přicházejí na řadu omluvy, tedy sděluji, že do zahájení schůze požádali o omluvení své neúčasti na jednání tito poslanci a poslankyně: Jana Berkovcová do 16.30 bez udání důvodu, Igor Hendrych od 14 do 16 - osobní důvody, Jiří Horák celý jednací den - pracovní důvody, Jan Jakob celý jednací den - rodinné důvody, Pavel Karpíšek celý jednací den - rodinné důvody, Vladimír Kolek celý jednací den - zdravotní důvody, Martin Kupka celý jednací den - osobní důvody, Hubert Lang celý jednací den - zdravotní důvody, Vojtěch Munzar celý jednací den - rodinné důvody, Jana Patková celý jednací den - rodinné důvody, Jan Sviták celý jednací den - zdravotní důvody, Josef Váňa celý jednací den - zdravotní důvody, Radek Vondráček od 14 hodin - zdravotní důvody, Marek Ženíšek celý jednací den - osobní důvody.

Z členů vlády potom Jaromír Zůna celý jednací den - pracovní důvody.

Aha, pak mám tady ještě jednu omluvu: od 14.15 do 16 z pracovních důvodů Marek Benda.

Nyní přistoupíme ke stanovení pořadu 10. schůze a já vracím slovo panu předsedovi. (Probíhá krátká diskuse u umpiru.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní přistoupíme ke stanovení pořadu 10. schůze, jehož návrh je uveden na pozvánce.

Nyní vás seznámím s návrhem, na kterém se shodlo dnešní grémium. Navrhujeme zařadit do návrhu pořadu 10. schůze nový bod s názvem Návrh pravidel hospodaření poslaneckých klubů pro rok 2026, sněmovní dokument 422, a to do bloku Zprávy, návrhy a další.

Nyní mám pro vás několik informací k průběhu našeho jednání v tomto týdnu. Zítra, to je ve středu 4. března, se budeme od 9 hodin dle časového harmonogramu projednávání státního rozpočtu na rok 2026 věnovat bodu 1 návrhu pořadu, což je vládní návrh zákona o státním rozpočtu, druhé čtení. Od 14 do 15 hodin bude zítra vyhlášena polední přestávka, ve které zasedne organizační výbor. Prosím členy organizačního výboru, aby... To bude ve 14.05, pět minut po vyhlášení pauzy, máme organizační výbor.

10. schůze Poslanecké sněmovny by měla být před ukončením jednacího dne ve středu 4. března přerušena do pátku 6. března, jelikož ve čtvrtek 5. března bude v 9 hodin zahájena 11. schůze Poslanecké sněmovny. To je z mé strany vše.

Nyní tady mám určitá přednostní práva v pořadu schůze, takže když tak to přečtu, to pořadí, aby se mohli poslanci připravit, takže předsedkyně klubu ANO Taťána Malá, předseda Pirátů Zdeněk Hřib, předsedkyně klubu Pirátů Olga Richterová, předseda STAN Vít Rakušan, předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová, předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel a místopředseda TOP 09 Michal Kučera. Pak tady následně - to tedy přečtu taky, ať máte přehled - potom bez přednostních práv je pořadí: pan poslanec Zuna, paní poslankyně Langšádlová, pan poslanec Pospíšil, pan poslanec Dvořák, paní poslankyně Ferčíková Konečná, paní poslankyně Moricová, pan poslanec Hladík, pan poslanec Žáček a pan poslanec Vlček. (Předsedající přijímá přihlášku.) A pan poslanec Baxa.

Začneme a nyní tedy má slovo předsedkyně klubu ANO Taťána Malá. Prosím, máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Taťána Malá: Hezké dobré odpoledne, vážený pane premiére, ministři, poslankyně, poslanci. Já si dovolím navrhnout následující body, a to zařadit projednávání bloku Zákony, druhé čtení na středu 4. 3. po projednání druhého čtení státního rozpočtu. Potom bych byla ráda, abychom dnes začali projednáváním zákonů v prvém čtení, kde navrhuji upravit pořadí bodů následovně, a to tak, že bod číslo 43, sněmovní tisk 47, senátní návrh zákona Ústava České republiky, bude dnes jako první bod; druhý bod bude bod číslo 51, sněmovní tisk 78, poslanecký návrh ANO, o státních svátcích; následně bod 25, sněmovní tisk 90, Ministerstvo financí, vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti veřejných rozpočtů; potom bod číslo 12, sněmovní tisk 54, MPSV, o správě dat a o řízeném přístupu k datům; bod 22, sněmovní tisk 69, MPO, o digitální ekonomice; bod číslo 23, sněmovní tisk 82, o podpoře bydlení; bod 19, tisk 63, vládní návrh zákona o účetnictví; bod 20, sněmovní tisk 64, vládní návrh zákona o účetnictví - související; bod 40, tisk 35, poslanecký, o platu představitelů státní moci; bod 5, tisk 13, o investičních společnostech; bod 7, sněmovní tisk 16, novela zákona, kterou se mění některé zákony v souvislosti se smlouvami o finančních službách; bod 8, sněmovní tisk 46, o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních; bod 15, sněmovní tisk 57, o zdravotních prostředcích a diagnostických zdravotních prostředcích in vitro; bod 9, tisk 48, o rostlinolékařské péči; bod 10, tisk 52, MPO, o určování provozování za účelem shromažďování důkazů v trestním řízení; (bod) 13, sněmovní tisk 55, novela zákona ke snížení nákladů na zavedení sítí elektronických komunikací; (bod) 14, sněmovní tisk 56, ke snížení nákladů - související; bod 11, tisk 53, o ochraně spotřebitele, a (bod) 24, sněmovní tisk 83, o silničním provozu. Toto je pořadí návrhů zákonů v prvém čtení.

Dále bych si dovolila navrhnout zařadit na projednávání v pátek 6. 3. pevně ve 13.00 blok Voleb.

Současně využiju této situace, že tady stojím, a dovolím si navrhnout, abychom dnes jednali a procedurálně i meritorně hlasovali po 19. i 21. hodině. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: My budeme ihned hlasovat o návrhu procedurálním paní poslankyně, předsedkyně klubu ANO Taťány Malé, abychom hlasovali i po 19. a 21. hodině. Zagonguju.

Mezitím přečtu omluvy: pan poslanec Havránek Jiří od 14 hodin do 18 hodin z rodinných důvodů a pan poslanec Jurečka Marian celý jednací den z pracovních důvodů.

Tady se mi někdo hlásí na faktické poznámky. Já vás odhlásím všechny, přihlašte se znova svými hlasovacími kartami. Faktické poznámky teď nejsou, takže já vás odmažu.

 

Myslím, že jsme tady v dostatečném počtu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Jedná se o prodloužení jednání po 19. a 21. hodině. Kdo je proti?

Hlasování číslo 2, přihlášeno 162 poslanců, pro 93, proti 32. Návrh byl přijat.

 

Nyní tedy mám tady další návrhy s přednostním právem. Vystoupí předseda Pirátů Zdeněk Hřib a připraví se předsedkyně klubu Pirátů Olga Richterová. (Hluk v sále.)

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Dobrý den, dámy a pánové. Poprosím o trochu klidu v sále.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Já vás požádám o klid v jednacím sále. Prosím o klid, aby se pan předseda mohl vyjádřit. Ještě jednou, prosím o klid. Ještě počkáme. Vás požádám o klid v jednacím sále.

Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pan prezident Petr Pavel nám tady před chvílí správně zdůraznil potřebu konstruktivnosti a nějaké elementární shody na strategických tématech a já mohu za Piráty říct, že v tomhletom ohledu se s ním plně a naprosto shodujeme, protože přece jenom bezpečnost, vzdělávání, energetika nebo třeba naše obranyschopnost jsou jednoznačně témata, kde si naše země nemůže dovolit ten permanentní politický souboj, protože to jsou také priority, které přesahují jedno volební období. (Hluk v sále přetrvává.)

Poprosím ještě jednou o ticho v sále.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Já bych vás chtěl požádat znovu o klid v sále nebo bych musel vyhlásit krátkou pauzu, což určitě nechceme. Požádám vás o klid.

Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Děkuji. Tedy jsou to témata, která opravdu vyžadují dlouhodobý konsenzus napříč politickým spektrem.

Také určitě souhlasíme s varováním před ohrožením demokracie, které jsme tady před chvílí slyšeli, a také s tím apelem na naše pevné postoje, protože členství v EU, potažmo v NATO, nezávislá média, neziskové organizace, justice i profesionální bezpečnostní složky tvoří základ stability České republiky. Tyto pilíře je potřeba chránit a posilovat, a v žádném případě ne relativizovat nebo zneužívat k politickým útokům. Stejně tak platí, že ta bezpečnost našich obyvatel nemůže zůstat jenom u slov, protože pokud chceme být důvěryhodným partnerem v NATO a zajistit tu ochranu našich občanů, tak se musíme vážně bavit o investicích do obrany a modernizaci bezpečnostních složek, protože jejich stagnace není rozhodně adekvátní odpovědí na tu zhoršující se bezpečnostní situaci v Evropě i ve světě.

Musím říct, že jako někdo, kdo měl tu čest stát v čele našeho hlavního města v čase dvou naprosto bezprecedentních krizí, tedy krize covidové a následně krize spočívající v enormním přílivu ukrajinských uprchlíků, tak musím poděkovat tehdejší opozici za jejich přístup, protože nám se skutečně podařilo vytvořit tehdy shodu a mít konsenzus na těch základních věcech.

Tehdy skutečně naše město fungovalo jednotně, nedocházelo k nějakým zbytečným útokům a naopak tam byla jednoznačně deklarovaná vstřícnost ze strany vládnoucí koalice vůči opozici k řešení těch věcí, které třeba trápily i městské části, které mají často jinou politickou reprezentaci, než je ta na magistrátu, takže já bych se chtěl obrátit tady k přítomným členům vlády i k panu premiérovi, který je tady za mnou, byť není vidět, tady je moje nabídnutá pomocná ruka (Gestikuluje.) a je jenom na vás, jestli ji přijmete, protože my skutečně nabízíme spolupráci v těch klíčových věcech, které se týkají našich obyvatel, naší země, jsou strategickými prioritami a musí na nich být shoda napříč spektrem a napříč volebními obdobími, protože přece jenom bez toho se dál pohneme jenom stěží. Děkuji za Piráty panu prezidentovi za jeho slova, a jak říkám, my jsme připraveni hledat tu shodu a podporovat kroky, které povedou k dlouhodobé stabilitě naší země. Ta konstruktivnost pro nás znamená spolupracovat tam, kde jde skutečně o strategický zájem naší země, ale zároveň jasně deklaruji, že s Piráty jsme připraveni pevně hájit demokracii, právní stát i naši euroatlantickou orientaci.

Nyní tedy k dění aktuálních dní. Ta Trumpova vojenská operace vůči Íránu, kterou teď sledujeme v televizi i v jiných médiích každou chvíli, tak představuje zásadní moment pro bezpečnost Blízkého východu i globální světovou stabilitu. Já jsem přesvědčen, že se tady vlastně všichni shodneme na tom, že ten íránský režim je odporná diktatura, která utlačuje ženy, utlačuje menšiny, mučí a popravuje své politické oponenty a masakruje lidi, kteří vyjdou do ulic jenom proto, aby měli aspoň trochu svobody. Také nepochybně se shodneme na tom, že íránský režim dlouhodobě destabilizuje region, že podporuje ozbrojené milice v jiných zemích a že usiluje o rozvoj jaderných kapacit, a to je nepřijatelné. Každopádně si musíme nalít čistého vína. Bohužel to momentálně nevypadá na to, že tam startoval nějaký demokratický proces, tedy že bychom se mohli dočkat toho, že by v Íránu došlo k nějaké změně režimu. Na to to bohužel nevypadá a vlastně si musíme i přiznat, že když se podíváme třeba na Venezuelu, tak zcela zjevně toto ani není cílem pana Trumpa, protože ve Venezuele došlo jenom k tomu, že tam nadále vládne Madurův gang bez Madura a jediný rozdíl je v tom, že se vlastně tihle lidé teď dokážou domluvit se suitou nějakých Trumpových známých na nějakých kšeftech.

Každopádně my bychom se měli podívat na ten konflikt na Blízkém východě naší optikou, to znamená vnímat to, že ten konflikt zároveň ohrožuje naše občany, tedy tisíce Čechů a Češek, kteří jsou uvězněni na Blízkém východě. Ministerstvo zahraničí momentálně bohužel selhává v tom, poskytnout jim základní pomoc a informace například o tom, jak se dostat přes uzavřené hranice na repatriační lety, takže znovu tady sledujeme ten klasický babišovský chaos, který jsme tady viděli například za covidu. Čekací doba na telefonické podpoře ministerstva zahraničí je na dlouhé desítky minut, ten systém DROZD selhává v poskytování informací, ministr zahraničí, pokud se tedy zrovna neopíjí s Turkem u Xavera a rozhodne se pracovat, no, tak mluví v médiích o tom, že žádné repatriační lety nebudou, premiér následně řekne, že tedy budou, ale na krizových linkách pracovníci k repatriačním letu nemají žádné informace, na zastupitelských úřadech je to vlastně stejný příběh, no a ty infolinky obsluhují přednastavené automaty. Kdyby nešlo o bezpečí lidí, tak by tenhle bizarní chaos byl asi k smíchu.

K tomu ještě pan ministr Macinka vzkazuje našim obyvatelům, kteří jsou v tom regionu, že si to mají vlastně užít a že jednou budou vzpomínat na to, jak kolem nich létaly vražedné drony a rakety. Pane ministře Macinko, já myslím, že to žádný zážitek pro naše obyvatele, kteří se teď snaží dostat domů, rozhodně není. Vy byste měl pracovat na tom, abyste naše obyvatele dostal do bezpečí. Nástroje k tomu máte, vedete ministerstvo, máme tam ambasády, tak zkuste začít pracovat. My chceme, aby se naše vláda postarala o své vlastní občany v nebezpečí, takže začněte proboha jednat!

Proto na dnešní jednání Poslanecké sněmovny navrhuji zařazení dalšího bodu programu s názvem "Jste ohroženi na životě? Stiskněte jedničku.", protože bez velké nadsázky právě tohle slyšeli naši obyvatelé, kteří se snažili dovolat na krizové linky státu, namísto toho, aby se jim dostalo jasných instrukcí a jasné pomoci. To znamená, podle nás to, co je naprosto nezbytné, je jednoznačně posílení operátorů na infolinkách ministerstva zahraničí, tak aby s lidmi nemluvil automat, tak aby skutečně měli informace, které potřebují předávat občanům a na které se lidé ptají.

Za druhé, zcela zjevně potřebujeme aktualizovat krizové plány zejména ministerstva zahraničí a obrany, protože ty situace, jako je tato, rozhodně nás v budoucnu neminou. Je naopak pravděpodobné, že se budou opakovat s ohledem na velice nestabilní situaci, která dnes ve světě panuje, takže ministerstvo zahraničí musí být připraveno na to, aby bylo schopno realizovat rychlé záchranné akce pro naše obyvatele v zahraničí.

Dále, chceme se bavit o intenzivnějším propojení Ministerstva zahraničních věcí a cestovních kanceláří, protože máme informace, že delegáti cestovních kanceláří aktuálně nevědí, jaké jsou ty plánované odlety a možnosti návratu do České republiky. Naopak Asociace cestovních kanceláří volá po tom, aby vláda nerozlišovala mezi těmi Čechy v nesnázích na ty, kteří jsou tam z cestovních kanceláří, a na ty, kteří jsou tam po vlastní ose. Já to považuji za zcela logické, není možné takhle dělit naše lidi na dvě skupiny.

Za další, ten systém DROZD musí skutečně informovat lidi registrované v databázi a zásobovat je informacemi, které potřebují. Opravdu nestačí odkaz na místní média nebo na to, aby se obrátili na místní úřady. (Odkašlal si.) Pardon.

Kromě toho jsou tady další témata, jako je zvýšení kyberbezpečnosti České republiky, protože přece jenom Írán disponuje jednou z nejnebezpečnějších státních hackerských skupin na světě. NÚKIB musí okamžitě vydat varování, tak aby instituce přešly do stavu nejvyšší pohotovosti, protože přece jenom věřím, že je tady z nás několik lidí, kteří ve svých exekutivních funkcích museli řešit situaci, že čelili hackerskému útoku. Teď mluvím z vlastní zkušenosti. Skutečně je potřeba, aby se NÚKIB ujal aktivně té svojí role.

Další věcí, co je potřeba, je posílení monitoringu BIS a příprava na všechny ty krizové scénáře.

Zjevně bude také nutný společný postup Evropy v otázce ekonomiky a energetiky. Ano, mám na mysli například otázky cen benzinu, otázky cen plynu. Pokud tedy Írán v odvetě zablokuje ten Hormuzský průliv, kudy proudí pětina světové ropy, no, tak samozřejmě ty ceny těchto komodit vystřelí nahoru a je naprosto logické, že my jako Česká republika, jako středně velký stát nemáme možnost ty věci řešit napřímo. Je nutné, abychom využili to, že jsme součástí Evropské unie, řešili tyhle záležitosti přes EU a využili tady té společné síly.

Kromě toho se chceme bavit o posílení společenské odolnosti proti extremismu, protože stát musí velmi citlivě, ale přesto tvrdě hlídat hranici mezi svobodou slova a podněcováním k nenávisti či schvalováním terorismu.

O těchto tématech a návrzích bychom se rádi bavili s vládními zástupci na dnešním plénu v tomto bodě, případně i v jiném, pokud bude ta příležitost, protože jde o naše občany a naši bezpečnost. Další krok směrem k otevřené válce totiž nese obrovská rizika od humanitárních dopadů přes možné uzavření Hormuzského průlivu až po otřesy světové ekonomiky. V tuto chvíli je klíčové zabránit nekontrolované eskalaci a vrátit tu situaci k diplomatickému jednání, které jediné může přinést dlouhodobě udržitelné řešení. Proto by Česká republika měla postupovat v úzké koordinaci s EU a s NATO, důsledně hájit mezinárodní právo a zároveň být připravena chránit bezpečnost svých občanů i ekonomické zájmy naší země.

Dále si musíme také uvědomovat, že Írán je významným partnerem Ruska, mimo jiné i ve válce proti Ukrajině, a proto budeme pečlivě sledovat i reakci Moskvy a širší geopolitické dopady tohoto vývoje, protože celá ta situace je opravdu velmi komplexní a neexistuje tady nějaké jednoduché řešení. Hlavním cílem každopádně musí být co nejrychlejší ukončení bojů a stabilizace regionu.

Nyní tedy k dalším tématům posledních týdnů. To, co vidíme, je, že máme vládu, která bohužel nemaká, protože 15. ledna 2026 získala vláda Andreje Babiše důvěru Sněmovny, obratem přestala mluvit o spálené zemi, tvrdí, že okamžitě začala makat, zásadní otázkou ale zůstává, pro koho maká, protože určitě nemaká pro bezpečnost lidí v této zemi, protože zatímco státy kolem nás zvyšují své obranné schopnosti, včetně rozpočtů na obranu, tak tato vláda rozpočet na obranu snižuje, a to o 21 miliard. No a Putin se samozřejmě směje a chválí je. V pozměňovacím návrhu, který zítra za Piráty předložíme, proto chceme na obranu přidat aspoň nejpotřebnější 2 miliardy, abychom mohli investovat do moderních technologií, které dnes skutečně rozhodují konflikty: do bezpilotních systémů, kybernetické ochrany, digitalizace a využití umělé inteligence.

Dále je také zjevné, že tato vláda určitě nemaká na tom, aby lidi měli kde bydlet, protože všechno jsou to jenom řeči, co slyšíme od vlády, protože v rozpočtu to jako priorita zcela zjevně není, aby bylo dostupné bydlení. Proto Piráti předkládají pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu, kde přesně vyčíslujeme, kde vzít bez zadlužení 14 miliard, tak aby se mohly rozjet projekty v obcích a městech za 60 miliard korun. Ty jsou připravené, může se okamžitě začít stavět. Obcím chybí pouze peníze. Chápu, že samozřejmě můžete říct: Ano, obce si budou muset půjčit. No, já s tím souhlasím, ale žádná banka vám nikdy nepůjčí sto procent ani na projekt, který realizuje municipalita. To znamená, vždycky budou nějaké peníze ty obce potřebovat. Obec, která samozřejmě má nějaké dlouhodobé priority své vlastní, protože musí tamhle opravit hasičárnu a tamhle postavit novou školu, tak pochopitelně ten rozpočet nemá takový, aby do něj narvala ještě stavby dostupného bydlení, takže pokud je to skutečně vládní priorita, tak bychom se měli naučit přemýšlet v dimenzích těch strategických priorit i v rozpočtu a ty peníze obcím nabídnout, tak aby se ty projekty odbrzdily, protože jak jsem zmiňoval, za 14 miliard se mohou rozjet projekty za 60 miliard korun.

Kromě toho navrhujeme navýšení rodičovského příspěvku. To povede k větší stabilitě a udržitelnosti života rodin s malými dětmi, protože přece jenom, jak jste si určitě všimli, porodnost nám klesá a tohle je problém, který musíme řešit. Kde na to tedy vezmeme? No, jednoduše: úpravou dotací velkým zemědělským a energetickým firmám.

Dále je zcela zjevné, že vláda určitě nemaká na tom, abychom nezadlužovali budoucí generace, protože deficit rozpočtu ve výši 310 miliard korun je pouze snaha zaplatit různé předvolební dárečky a také nakrmit holdingy Agrofertu, bez rozmyslu, bez odpovědnosti, bez schopnosti spočítat si prostým selským rozumem, že zadlužování roztočí spirálu dalšího zadlužování a inflace. No a v konečném důsledku toto zaplatíme všichni, a když ne my, tak naše děti nebo možná i děti našich dětí. Proto Piráti předkládají množství pozměňovacích návrhů úpravy rozpočtu, tak aby měly smysl, nezadlužovaly nás a pomáhaly lidem.

Dále je zcela zjevné, že tato vláda nemaká na udržitelnosti penzijního systému, protože bez potřebné reformy už za pár let na stávající důchody vůbec nemusí být. To, co tady sledujeme, je, že místo promyšlené a dlouhodobě udržitelné reformy zase sledujeme jakési dílčí zásahy, které akorát dál zatěžují rozpočet, nikam nevedou a jsou zjevně motivovány čistým, prachsprostým populismem.

Proto my přicházíme i s balíčkem tří konkrétních změn penzijních fondů, které mají lidem přinést vyšší úspory na stáří, férovější podmínky spoření a větší podporu české ekonomiky. Prvním pilířem tohoto pirátského balíčku je razantní snížení poplatků penzijních fondů, protože ty poplatky za správu fondů navrhují Piráti zastropovat na 0,4 procenta a poplatky ze zisku pak na 10 procent. Druhou částí návrhu z pera Pirátů je změna investiční strategie po vzoru skandinávských zemí, protože dnes leží stovky miliard korun z penzijního spoření téměř bez pohybu. Ty výnosy z nich pak často nepokryjí ani inflaci, takže lidem reálně naspořené peníze nevydělávají, ale naopak spíše ztrácejí hodnotu. No a my chceme, aby se těm, kteří si šetří, peníze zhodnocovaly a zároveň aby tyto peníze pomáhaly české ekonomice třeba s výstavbou bydlení nebo moderní energetikou. No a třetím bodem je podpora státem spravovaných penzijních fondů s nižšími náklady na správu. Tento krok je součástí širšího pirátského rodinného balíčku, jehož cílem je zvýšit čisté příjmy domácností a zajistit férovější fungování finančního trhu. Část těchto záležitostí jsme tady navrhovali ostatně už minulý rok zhruba v květnu. Věřím, že všichni chceme, aby ti, kteří si spoří na důchod, dostali od státu tu podporu, kterou si nepochybně zaslouží, a že tedy tyto návrhy podpoříte.

Dalším aktuálním tématem je to, že vláda chce zrušit nominační zákon, proto varujeme před návratem trafik a zákulisních dohod, protože nominační zákon vznikl i díky dlouhodobému tlaku Pirátů na transparentní obsazování pozic ve státem vlastněných společnostech. Jeho cílem bylo omezit politické trafiky, zveřejňovat jména nominantů i zápisy z jednání výborů a posílit kontrolu nad tím, kdo rozhoduje o těch strategických firmách. To zrušení nominačního zákona je jednoznačně krokem zpět, protože pokud dnes vláda tvrdí, že jde jen o odstranění byrokracie, tak ve skutečnosti tím otvírá dveře návratu trafik a zákulisních dohod, protože stát spravuje majetek nás všech a ty klíčové pozice musí obsazovat kompetentní lidé na základě transparentních pravidel, a ne podle politické loajality, aby se to stalo předmětem politického trafikantství. Podle Pirátů je navíc problematický i samotný způsob předložení toho návrhu, protože to je zase poslanecká iniciativa namísto vládního návrhu s mezirezortním připomínkovým řízením. Vláda se tak snaží vyhnout standardnímu procesu, standardní odborné debatě a také připomínkám dotčených institucí. S Piráty tedy uděláme maximum pro to a budeme bojovat za zachování nominačního zákona, protože bez něj otvíráme dveře korupčnímu jednání současné vlády dokořán.

Ještě chci zmínit jedno aktuální téma, protože se tady už stalo tradicí, je to opět zde, že vláda bere opozici nejdůležitější nástroj, a to je možnost interpelovat vládu, protože opět je tady mimořádná schůze v tomto týdnu záměrně svolaná na čtvrtek, abychom nemohli premiéra a ministry konfrontovat, ptát se na ta témata, která občany tíží, se kterými se na nás obracejí, o kterých nám píšou nebo nám volají. My tedy tak sledujeme další umlčování hlasu opozice a zcela zjevně ten nástup na maďarskou cestu.

My se ale s Piráty rozhodně nedáme. Bude nás slyšet i tak a budeme hájit zájmy více než půl milionu voličů, kteří nám dali svou důvěru v posledních volbách.

Závěrem ještě jedno důležité téma, které nesmí zapadnout. My opravdu očekáváme, že stát začne vymáhat nezákonné dotace ve výši 7,5 miliardy korun, o které se pan Babiš obohatil, protože 7,5 miliardy pro lidi v České republice, to je to, co chceme.

Byly čerpány neoprávněně, tak je, pane Babiši, prostě vraťte.

Proto jsme podali i trestní oznámení Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze z důvodu nevymáhání těch nezákonných dotací ve výši 7,5 miliardy korun z důvodu střetu zájmů Andreje Babiše. Trestní oznámení míří rovněž na dotace, které již nelze vymáhat z důvodu promlčení. Oznámení obsahuje 100 příloh, které Piráti transparentně zveřejňují na svém webu. Podle nás totiž mohly být spáchány trestné činy zneužití pravomoci úřední osoby, porušení povinnosti při správě cizího majetku, poškození zájmů Evropské unie a další skutky. Podání trestního oznámení má podporu také Asociace soukromého zemědělství, ostatně její předseda Jaroslav Šebek vystoupil společně se zástupci Pirátů na tiskové konferenci, protože jediné ministerstvo, které dotace vymáhalo, bylo Ministerstvo pro místní rozvoj pod vedením Ivana Bartoše.

Prostě, pane Babiši, ty zákony platí tady pro všechny stejně. Vy nestojíte nad zákony ani mimo ně, nejste žádný nadčlověk. Budete se prostě řídit zákony této země.

Připomínám, že když vidíte trestný čin, tak je vaší občanskou povinností jej nahlásit. Andrej Babiš tvrdí, že má hotovo, že vyřešil svůj střet zájmů, ale zcela zjevně nevyřešil vůbec nic. Naopak, Andrej Babiš, který původně spolupracoval se Státní bezpečností za doby komunistického režimu, označuje ostatní za udavače a také tvrdí, že Piráti lžou, přitom on sám je opakovaně uznaným lhářem. Také tvrdí, že má hotovo, že vyřešil svůj střet zájmů, nevyřešil ale přitom vůbec nic. Stejně tak jsme byli v minulém roce všichni ujišťováni, že vymáhání miliard je v plném proudu. I to byla lež, protože zemědělský fond a Ministerstvo zemědělství zahájili vymáhání pouze u jedné jediné dotace za 1,6 milionu korun a i toto řízení bylo Městským soudem v Praze zrušeno z důvodu promlčení, což je právě ten problém. Zemědělský fond následně oficiálně přiznal, že vymáhání neprobíhá a nemá ani žádný časový plán vymáhání, a proto teď hrozí, že budou promlčeny i další nároky. To my nedovolíme, protože toto jsou peníze nás všech. Jsou to peníze, které měly sloužit pro rozvoj venkova, případně udržitelné zemědělství, způsobem, který nebude huntovat naši krajinu. Pokud premiér nebo člen vlády čerpá dotace způsobem, který je v rozporu s evropskými pravidly, nejde jen o jeho reputaci, jde o reputaci celé České republiky. Pokud jde o miliardy, které chybí tam, kde jsou skutečně potřeba, tak Piráti prostě nebudou přihlížet tomu, jak si Andrej Babiš dělá ze státního rozpočtu a z evropských peněz dojnou krávu.

Proto jsme podali trestní oznámení, a proto jsme i nedávno poslali Evropské komisi podnět, včetně všech podkladů a listin, protože z těch 7,5 miliardy korun se začalo vymáhat jen 3,1 milionu. To je prosím pěkně 0,041 procenta, takže čtyři setiny procenta. To prostě vůbec nevypadá jako reálná snaha, to vypadá spíš jako statistická chyba. Žádné vymáhání miliard korun nezačalo ani neprobíhá, úřady nemají žádný harmonogram, žádný plán, žádnou časovou osu. To potvrdily ostatně i odpovědi jednotlivých úřadů na dotazy našich analytiků. Proto podáváme trestní oznámení, 100 příloh má a zveřejňujeme je všechny - analýzy, odpovědi úřadů, oficiální dokumenty - tak aby si každý mohl udělat vlastní obrázek, protože s tím vymáháním je nutné začít opravdu co nejdříve, aby dotací, kde došlo k promlčení, bylo opravdu co nejméně, tak aby tuto škodu ve finále nemuseli zaplatit běžní obyvatelé. Pokud nedokážeme nebo nechceme vymáhat 7,5 miliardy korun, tak to znamená, že by ta pravidla měla platit jen pro někoho, možná jenom někdy. S tím se rozhodně nesmíříme, protože tento stát skáče po hlavě každému soukromému zemědělci, který udělá byť jen marginální administrativní jednorázovou chybu. Proto není možné, aby nechal bez povšimnutí to, že se tady pan premiér obohatil o 7,5 miliardy korun v rozporu s našimi zákony i s pravidly Evropské unie.

Závěrem deklaruji, že my budeme bojovat za správná řešení, protože Babiš pomáhá jen vyvoleným. My chceme posunout tuto zemi dopředu, ne ji posouvat zpátky, kam nás táhne Babiš se svojí vládou, zpátky na východ, zpátky do doby normalizace korupce a klientelismu. Děkuji a návrh na zeleném formuláři doručím předsedajícímu. Díky. (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Já jsem se chtěl ještě, pane předsedo, zeptat. Ten bod má být kolikátý bod? Je to to Jste ohroženi na životě.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Jste ohroženi na životě? Stiskněte jedničku. Navrhoval bych to jako první bod dneska.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: První bod dnes.

Nyní vystoupí předsedkyně klubu Pirátů Olga Richterová a připraví se předseda STAN Vít Rakušan. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové a členky vlády, vážení spoluobčané, my jsme zde dnes slyšeli, jak prezident naší země Petr Pavel přednesl několik velkých priorit, na nichž bychom měli mít nadstranickou politickou shodu. Zmínil, že je k tomu potřeba dobrá vůle, schopnost spolupráce a taky jistá odvaha - není to samozřejmost - ale že výsledkem naší práce tady by mělo být, že když se za čtyři roky ohlédneme, že uvidíme, že třeba v oblasti bezpečnosti, obranyschopnosti, vzdělávání nebo energetiky jsme se společně posunuli dopředu. Já bych si to taky moc přála a také se domnívám, že to jsou oblasti, kde nelze vést permanentní politický konflikt, aniž by to vedlo k permanentním škodám na budoucnosti naší země. Jsou to oblasti, kde třeba v sousedním Polsku se na té obraně a bezpečnosti dokázali shodnout. Dokázali u této naší sousední země přes politické rozpory vybudovat dlouhodobou strategii obranyschopnosti a té se drží, ať se různě střídají politické strany - to je samozřejmě správné - ale ať se u těch věcí, které se budují roky nebo spíš desetiletí ty priority udrží napříč. To bych si přála i pro Česko a to bych si přála i pro nás na ty další, řekněme, tři a půl roku v tomto složení Sněmovny.

Chci tedy poděkovat - a myslím, že za Piráty chceme všichni poděkovat - panu prezidentovi za jeho slova a za připomenutí toho, že demokratické principy fungování nezávislých institucí, včetně třeba médií veřejné služby a obecně fungování právního státu, nutně potřebujeme prostě proto, abychom se hýbali dopředu, a nikoliv nazpět. Ale vedle toho základního konsenzu na zahraniční politice, obraně a těchto velkých tématech bych si také po čtyřech letech přála nejenom, abychom byli spolehlivými partnery v silné Evropě, jako země, jako spojenec, ale abychom měli jasné priority i na zlepšování ekonomické situace pro lidi v naší zemi.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib upozornil, že spousta priorit této vlády stojí špatně. Je prostě chybně nastavena třeba ve prospěch velkých agrokoncernů, ve prospěch Agrofertu, proti malým farmám, proti soukromým zemědělcům. To je příklad toho, kdy se nemaká na zlepšení života lidí, rodin, mladých, ale na zlepšení pro některé vyvolené, a to je špatně.

Co je tedy priorita podle nás, podle vize pirátského klubu, a to zejména s ohledem na rapidní, naprosto masivní a bezprecedentní demografickou změnu, která probíhá v naší společnosti? No, je to v našem pohledu komplexní prorodinný balíček. Balíček, který se opakovaně snažíme zařadit zde na pořad schůze. Jde o legislativní balíček, který by snížil daně pro 90 procent českých rodin a uspořil jim až 35 000 korun ročně. To už jsou značné peníze.

Slíbili jsme to. Je to konkrétní soubor kroků, například zvyšujeme slevu na poplatníka z 30 800 na 34 600 korun ročně a hlavně zavádíme její pravidelnou valorizaci, aby inflace právě ze slevy na poplatníka dál neukrajovala. Dále v tom našem návrhu zvyšujeme daňové zvýhodnění na první dítě z 15 000 na 22 000 korun ročně. Opět jde o to, aby se čistě držela ta úroveň druhého dítěte. Nu a u rodičovského příspěvku, tam opakovaně navrhujeme pravidelnou valorizaci, tedy aby rodičovský příspěvek každoročně o něco narostl vzhledem k tomu, že probíhá inflace a že z jeho hodnoty inflace neustále jinak ukrajuje. Chceme, aby se navýšil z 350 000 korun na 420 000 korun. To je podstata našich návrhů k rodičovskému příspěvku.

Co se týče celého toho balíčku, tak prorodinná opatření, prorodinné kroky chceme samozřejmě tak, aby byly udržitelné a férové. Proto navrhujeme naprosto jednoznačně zavést i konkrétní daň, spotřební daň na tichá vína, protože ten výnos 4 miliardy korun může pokrýt právě navýšení rodičovského příspěvku. Chceme, aby opravdu ty konkrétní věci, co jsou potřeba pro život rodin v Česku - čili dostupnější bydlení díky promyšlenému plánu na akcelerační zóny, rychlejší výstavbu dostupných bytů a také státní podporu do těch projektů za více než 60 miliard korun - aby opravdu byly něco, co se zhmotní v těch příštích třech a půl letech.

Chceme také kvalitní veřejné služby, což znamená i služby v sociální oblasti, a tvrdý boj proti korupci a daňovým únikům, protože tam leží spousta peněz - vzpomeňme třeba jen na nedávnou kauzu Motol - které plynou do soukromých kapes místo do zlepšování zdravotnictví pro úplně všechny. Proto tedy budeme navrhovat ve vztahu k rozpočtu pokrácení zbytečných dotací, zejména zastropování dotací velkým agrokombinátům, omezení dotací na některé finanční produkty nebo na některé typy takzvaných inovací, které ale v minulosti prokázaly, že jsou spíše malé domů do kapsy pro někoho. Chceme, aby opravdu u nás bylo férové zdanění tichého vína, aby se legalizovalo a zdanilo obchodování s konopím, a také chceme omezit daňové úniky a některé daňové výjimky. Na tomhle ukazuji, že nám nejde jenom o opatření, řekněme, na té stránce výdajové, ale i příjmové. Ten prorodinný balíček je vyvážený a já ho proto navrhuji - pro pana předsedajícího, jde o bod číslo 32, sněmovní tisk 4 - a navrhuji, aby tento prorodinný balíček, sněmovní tisk 4, bod 32, byl projednán jako druhý bod dnes. To je první návrh na (Předsedající: Děkuji, mám zapsáno.) předřazení. Děkuji.

Dále, druhý návrh na předřazení. Vítám, že koaliční rada projednala návrhy ke zlevnění potravin, a vlastně řada těch věcí, které se rýsují, objevují různě ve veřejném prostoru, ukazují, že my jsme připravili ten původní návrh v minulém období velmi dobře. Byla to několikaletá práce klasicky v pracovních skupinách napříč ministerstvy, potom s Legislativní radou vlády. My jsme tady připravili tisk, který jsme předložili jako sněmovní tisk číslo 5, je to bod 33. Já bych ho opět navrhla jako třetí bod dnes. Je to návrh na zlevnění cen potravin a posílení pravomocí antimonopolního úřadu. Návrh na zlevnění cen potravin a posílení pravomocí antimonopolního úřadu je sněmovní tisk 5, bod 33. Navrhuji ho jako třetí bod dnes. Ano, jsme hrdí na to, že jsme původní autoři těchto řešení, že jsme to připravili, ale současně jsme velmi rádi, že se tím vláda zkrátka zabývá a že tato řešení budou nejspíš v brzké době české veřejnosti předložena. Jde o posílení pravomocí toho antimonopolního úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, aby mohl probíhat účinnější dohled nad oligopolními trhy. Proč? Protože jinak se několik velkých hráčů vždycky dohodne a třeba ceny potravin nebo dalšího zboží u nás prostě trvale budou neúměrně vysoké kvůli těm dohodám, které je velice těžké odhalit a postihnout. Proto je v tom tisku několik, řekněme trošku obrazně, nových zbraní, nových nástrojů právě pro ten antimonopolní úřad. Na jednání podvýboru pro ochranu spotřebitele zástupci antimonopolního úřadu potvrdili, že právě rozpracovávají tyto naše návrhy a tento tisk připravený v minulém období, tento tisk pirátským klubem předložený v období tomto, a že by tedy měl obsahovat všecky tyto nové zbraně i v tom návrhu, který by měla předkládat vláda v horizontu několika měsíců.

Oč jde? Aby zkrátka české rodiny platily za máslo, mléko - za ty základní potraviny - tolik, co sousedé v Německu, v Polsku, prostě aby to nebylo významně víc kvůli zhruba dvojnásobným maržím řetězců. To je cíl, zlevnit potraviny na marže, které jsou běžné v sousedních zemích, tak aby ta tržní ekonomika fungovala opravdu férově. Jde tedy o silnější dohled nad kartely, taky silnější dohled nad falešnými slevami. Jde o zavedení srovnávání, opravdu funkčního srovnávání, cen mezi velkými řetězci a výsledkem musí být tlak na férovou konkurenci, vyčištění trhu od špinavých triků s cenami a nakonec to, že každému z nás, každé české rodině ten lépe fungující trh uspoří tisíce korun ročně. Toto je tedy ve stručnosti jádro pirátské reformy na zlevnění cen potravin a zfunkčnění antimonopolního úřadu v té oblasti například zasahování proti kartelovým dohodám. Jde o změnu způsobu, jak velké obchodní řetězce s potravinami s tržbami nad 5 miliard korun ročně poskytují státu data, a to zejména data o cenách.

Já tedy shrnu ten pirátský návrh, který vláda převzala. Dle zástupců úřadu budou ty zbraně, ta opatření, předloženy i ve vládním návrhu zákona. Je zkrátka platforma, aby se dalo účinně zasahovat proti takzvané nadměrné tržní síle, čili proti možným dohodám velkých hráčů. Jsou to dohody, na které totiž doplácejí úplně všichni: jak spotřebitelé, běžné rodiny, domácnosti, tak taky konkurence, ostatní firmy, které jsou třeba menší a nemůžou kvůli tomu vyrůst.

My jsme předložili tento konkrétní způsob, jak posunout naši zemi dopředu. A vzhledem k tomu, že nám bylo potvrzeno, že ty kroky, ta opatření, budou převzaty, tak navrhujeme, ať se to projedná už na této schůzi prvním čtením. Chce-li vláda nějaká doplnění a rozšíření, ať to přidá ve čtení druhém. Je to nejrychlejší způsob, když se bude takto postupovat, ať se skutečně co nejdříve dojde k zfunkčnění toho českého prostředí, toho českého trhu, například v oblasti potravin. Právě proto tedy navrhuju ten sněmovní tisk 5, bod 33, aby se projednal jako třetí bod dnes. Pokud se neprojedná, tak garantuji, že budeme jednak opakovaně připomínat, že jde o věci, které mohla vláda dávno předložit, kdyby přijala naše řešení, a za druhé, že pohlídáme, aby ta řešení neztratila na ostrosti a účinnosti, aby lidově řečeno, nebyla nějak oholená nebo vykostěná.

I proto jsem požádala o schůzku nového potravinového ombudsmana a těším se na schůzku s panem Jindřichem Fialkou, kde určitě probereme, jaké jsou možnosti té spolupráce, jaké jsou možnosti případných úprav i toho našeho návrhu, a hlavně chci prostě opravdu dohlédnout na to, že ten návrh bude účinný a bude co nejdříve.

Takhle s Piráty pracujeme. To je to, za čím si stojíme. Férově upozorňovat, když je někde problém, nabízet ta konkrétní řešení pro celou naši zemi. Zejména pro rodiny a mladé lidi, kteří tvoří budoucnost naší země, chceme, aby na cestě k české prosperitě a k zlevnění životních nákladů pro každého člověka v naší zemi nestály žádné zbytečné překážky, například v podobě vládního odmítání našeho návrhu. To by byla velká škoda, proto se velmi těšíme na to věcné pracovní jednání. Chceme jít jako země dopředu, nikoli nazpět. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní předsedkyně. Nyní s přednostním právem předseda STAN Vít Rakušan.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuju za slovo, vážený pane místopředsedo. Pane premiére, členové vlády, v rámci principu, který jsme sami zastávali, když jsme byli ve vládě, v rámci principu moderní Sněmovny neobstruovat, nemluvit dlouhé hodiny, ale vyjadřovat se pouze k programu schůze, tak budu postupovat i dneska. Moje řeč nezabere déle než několik minut.

Nicméně si myslím, že ve chvíli, kdy jsme v situaci bezprecedentního napětí na Blízkém východě, USA a Izrael zaútočily na Írán, jsme svědky konfliktu, který bohužel má potenciál konfliktu vleklého, s mnohými důsledky pro to, co se na bezpečnostní scéně může dít i v Evropě. Dnes mediálně vidíme, že Írán už vysílá svá varování evropským státům, snaží se nás určitě zastrašit a vyděsit. určitě tahle situace má bezprostřední vliv minimálně na ty naše české občany, kteří se v téhle chvíli nacházejí v exponovaných zemích, v regionu, kde čekají na pomoc. Ty příběhy nás jako poslance zastihly určitě všechny, obracejí se na nás známí a známí našich známých, že lidem v těch kterých zemích třeba docházejí léky a čekají na nějaké konkrétní informace o tom, jak se dostanou zpátky do své vlasti. Je prostě vidět, že tenhle problém už teď aktuálně zasahuje a týká se i českých občanů.

Já možná překvapím jednou věcí. Jako člověk, který z pozice někdejšího ministra vnitra stál v minulých letech u řešení mnoha závažných krizí spolu s našimi vládními kolegy, si uvědomuji, jak je těžké v danou chvíli uspokojit všechny, udělat všem radost, všem odpovědět okamžitě, rychle, neprodleně, zařídit všechno okamžitě během minuty, hodiny, půlhodiny. To je opravdu náročné. Je to nějaký standardní krizový postup, který nastupuje, a chápu netrpělivost našich občanů, touhu po informacích. Vůbec nebudu kritizovat vládu za to, že nebyla schopna třeba odpovědět v první minutě úplně na všechno. Potom se ale vyjádřím i k tomu, co na postupu současné vlády určitě, a to dozajista, kritizuji, třeba to, že komunikace je občas zmatečná, ne úplně přesná.

Jenom bych chtěl říci a podtrhnout, abychom rozlišili, jak my se chováme jako opozice. Říkáme: Jsme tady partnery, dejte nám informace, my je budeme šířit po našich kanálech, budeme informovat občany, kteří se na nás obracejí, pokud budeme relevantní data mít, a určitě vás podpoříme v tom, aby se naši občané dostali do bezpečí. Vzpomeňte si, jak jste se chovali k Janu Lipavskému, když začal útok na Izrael. Okamžitě se tady objevila smršť výtek, jak jsou pomalé lety, jak je to složité, že ostatní země dělají to či ono. No, my se teď snažíme být těmi partnery, ale k tomu ty relevantní informace i jako opozice tady v Poslanecké sněmovně určitě potřebujeme. Já si skutečně myslím, že v krizové chvíli je úkolem každé vlády, každého dobrého premiéra, který vládu opravdu řídí, ministra zahraničních věcí, daného krizového manažera, lidi uklidňovat a spojovat.

Ale my nejsme v téhle chvíli jenom v situaci, kdy řešíme aktuální dopady, to znamená dostat naše občany do bezpečí. Tím se samozřejmě začíná. My jsme ve chvíli, kdy se podle mě trochu pozdě sešla Bezpečnostní rada státu a diskutovalo se i o tom, jakým způsobem zajistit bezpečí v našich ulicích. Samozřejmě, reagovali jste podobně jako my, zvýšená ochrana židovských památek v centru Prahy, více policistů s balistickou ochranou v centrech našich měst a u významných památek. Jenom bych chtěl říct, že jste škrtli 470 milionů korun investic do vybavení Policie České republiky, do IT systémů a právě do balistické ochrany, právě dovybavení prvosledových hlídek, které se tohoto účastní. To je taky nějaká investice do naší bezpečnosti a vždycky nám to dochází v té chvíli, když přijde nějaká konkrétní nebezpečná situace.

Ale to nejhorší, kde vás teď nechci hned kritizovat, to až za chvíli, ale chci vás o něco požádat. V téhle situaci geopolitického napětí opravdu myslíte vážně svůj návrh státního rozpočtu? Opravdu jste přesvědčeni o tom, že vzít 21 miliard rezortu Ministerstva obrany je strategickým rozhodnutím ve jménu bezpečí a bezpečnosti našich občanů, že vzít (1) miliardu 300 milionů z rezortu Ministerstva vnitra, což jste učinili oproti návrhu Fialovy vlády, je rozumným řešením pro naši bezpečnost a pro to, co jste garantovali vašim voličům a občanům Česka? Myslíte si, že je správné v téhle chvíli brát 9 procent z rozpočtu Bezpečnostní informační služby? Co potřebujeme, jsou informace. Myslíte si, že je dobré finančně omezit také přibližně o 9 procent naši rozvědku, Úřad pro zahraniční styky a informace? Mimochodem, tuhle organizaci jsem měl pod sebou a vím, že jestli máme někde dobré zázemí a umíme poskytovat dost přesné informace nejen nám, ale i našim spojencům, tak je to právě oblast Blízkého východu. No, ale abychom byli schopni dostát těmhle našim závazkům, tak je také musíme umět zaplatit a musíme je umět zafinancovat.

My jdeme úplně proti proudu, pokud se podíváme na všechny naše spojence v Severoatlantické alianci a Evropské unii. Podívejte se na rozpočty Estonska, podívejte se na rozpočty Finska, na země, které mají Rusa za bukem a vidí, jaké nebezpečí nám hrozí. Teď je samozřejmě násobeno i tím, jaké napětí je na Blízkém východě. Tohle by měl být ten důvod, který by nás měl probrat, a já bych očekával od samotné vlády - ne, že my tady budeme přicházet s nějakými pozměňovacími návrhy, ale od samotné vlády - že změní svůj přístup k financování naší bezpečnosti. 21 miliard rezort obrany, 1,3 miliardy rezort Ministerstva vnitra, 9 procent naše služby a také NÚKIB. Proč budeme čekat na pozměňovací návrhy? Řekněte: Uvědomili jsme si, že změněná geopolitická situace taková je, zaregistrovali jsme výtky našich spojenců v Severoatlantické alianci, to varování "neplníte závazky, spojenecké závazky v rámci NATO". Ale my to ale přece neděláme kvůli našim spojencům, my to neděláme kvůli tomu, abychom se dostali do Bílého domu, my to neděláme proto, aby nás pochválil prezident Trump. My to děláme pro bezpečnost našich občanů. Je to perspektivní politika, ne politika rozdávání a slibování, ale politika, která přinese v globálně nebezpečném prostředí našim lidem pocit bezpečí a pocit toho, že jejich vláda je schopna vidět reálná rizika současného světa.

Já vím - a slyšeli jsme to mnohokrát - my v programovém prohlášení Babišovy vlády válku nemáme. Tak to, že nemáme v programovém prohlášení válku... Hm, on se svět tedy neřídí - já jsem chtěl říct bohužel a to bohužel škrtám - on se svět neřídí podle programového prohlášení Babišovy vlády. My nemáme válku, ale ono se bohužel může stát, že ta válka může mít nás. Nikdo to nechceme, nerozlišujeme se na ty, kteří chtějí mír a kteří chtějí štvát a zbrojit. Ne, my chceme zbrojit a investovat do naší bezpečnosti proto, aby tady ten mír byl. To je možná základní nepochopení toho schématu, toho logického schématu ne až tak náročného, ve kterém se v naší diskusi se současnou vládou pohybujeme. Pravdu máme my, protože všechny osvícené země, všechny partnerské země v Severoatlantické alianci, ty, které opravdu plní své partnerské závazky, si uvědomují, jaká je situace ve světě a co přinese prosperitu, kterou slibujete lidem. Nepřinese jim ji rozhodně to, že se bude rozdávat. Přinese jim to to, že jim zajistíme bezpečnost. A vy jste to neudělali. To jsou čísla a fakta, to je první pohled do státního rozpočtu.

Já jsem si nějak naivně myslel, že vás to, co se stalo o víkendu v Íránu, probere a uvědomíte si, že je potřeba na tom pracovat. Zatím se tak nestalo, ale máte šanci, druhé čtení státního rozpočtu se projednává až zítra. Vy tu šanci máte, nečekejte na náš pozměňovací návrh, pojďte do toho, pojďte nám prokázat, že vám na těchhle věcech a na budoucnosti naší země skutečně záleží - nejenom v kampani, nejenom když slibujete, pak neplníte, co všechno zrušíte. Nezrušili jste z toho nic, třeba jako muniční iniciativu. Já říkám: Zaplaťpánbůh za to.

Je taky potřeba nezaspat v tom mezinárodním prostoru. My nemůžeme být třeba v alianci ochotných, kam jezdíme jako pozorovatelé, ale vlastně se tam ne úplně aktivně účastnit. Musíme sledovat i nové bezpečnostní projekty, které se tady objevují: nové bezpečnostní koncepty, iniciativa společného jaderného odstrašení. V téhle chvíli se k tomu hlásí Francie, hlásí se k tomu Polsko a mě by zajímalo - a k tomu budu načítat bod našeho programu - co dělá Česko. Třeba dělá, ale my to nevíme. Třeba se účastníme nějakých jednání na obranných konceptech a na konceptech, které zajistí budoucnost i perspektivně do budoucna, ale my to nevíme.

Já jsem čekal, že tady paní předsedkyně Malá nebo kdokoliv z hnutí ANO vystoupí na začátku schůze a řeknete nám, že jako první bod dnešního jednání je souhrnná informace k tomu, jak se staví vláda ke konfliktu v Íránu, jaký způsob bezpečnosti našich občanů jste teď v téhle chvíli zajistili, co ještě plánujete udělat, jak jsou zajištěny lety pro naše občany. Já vím, že je zajišťujete, tak proč nám to neřeknete? Na nás jako na poslance se také občané obracejí. Vy nejste jediní, na koho ti lidé mají číslo, a potom začnou všechno řešit. Prostě nám to jenom řekněte a budeme určitě spokojenější. Tohle je zrovna téma, o kterém mluvil i pan prezident, kde bychom se mohli shodnout. Já rád budu šířit informace o tom, jak ty repatriační lety budou organizovány. Dokonce jsem to na své stránky dal a vycházel jsem z oficiálních vládních zdrojů. Jenom řekl něco pan premiér a o tři hodiny později řekl něco jiného pan ministr zahraničních věcí, tak jsem úplně nevěděl, co z toho platí, a musel jsem to dávat dolů a dávat tam nějaké nové informace. Stane se. Ideální prostředí: Poslanecká sněmovna, 200 poslanců, 200 zástupců lidí v téhle zemi, my ty informace rádi budeme šířit, pokud nám je dáte relevantní a budete se ochotni o tom bavit.

Jak jsem řekl, že tady mám jistý pardon pro vládu, nedá se udělat všechno dobře, pan premiér neví úplně všechno, pan ministr zahraničních věcí také ne, je těžké zorganizovat ty lety, ta logistika je opravdu složitá. Fakt, tady bych se nezlobil a nevyčítal. Ono někdy ale vládě jediné, co zbývá, je mluvit, komunikovat a informovat. A tomu jste nedostáli a tohle je ta moje konkrétní výtka.

Kdo z nás viděl tiskovou konferenci, ve velkých uvozovkách, po zasedání krizového štábu Ministerstva zahraničních věcí, tak žasl. To byla ta lepší slibovaná komunikace Babišovy vlády. Ta Fialova údajně to nezvládala, tak teď nám ta Babišova předvedla, jak se to dělá. Promluvil tam nějaký člověk, který je údajně mluvčí ministerstva. Já mám pocit, že on sám nevěděl, že je mluvčím. Zjistil to v tu chvíli, když ho poslali na tiskovou konferenci po zasedání toho krizového štábu. Jedinou emoci, kterou jsem vůči tomu pánovi měl, byla obrovská lítost. On vypadal, že netušil, že něco takového bude říkat, a možná ani netušil, že zastává roli po těch čistkách na ministerstvu mluvčího Ministerstva zahraničních věcí. Řekli mu to těsně před tím, šel něco přečíst velmi nejistým tónem, informační hodnota nula, formu a styl - nechci se ho osobně dotknout, on za to nemůže - ani hodnotit nebudu. Ten pán za to opravdu nemůže. Zodpovědnost za komunikaci ministerstva nese ministr, ministr zahraničních věcí, který nepřijde na zasedání po zasedání krizového štábu Ministerstva zahraničních věcí. Já tamhle vidím sedět Marka Výborného, tak když jsme měli povodně a Marek vedl svůj krizový štáb, vystoupil před novináři, řekl jim informace. Totéž Petr Hladík, totéž já na Ministerstvu vnitra. Potom jsme udělali tiskovou konferenci spolu a ještě jsme okamžitě pustili ve strukturované formě do veřejného prostoru informace, které se v té chvíli daly říct. Já rozumím a mám pochopení pro to, že v určité fázi krize se toho mnoho říct nedá, ale právě v té chvíli jsou občas informace, aspoň ty základní, to nejcennější, co můžete dát, a vyslat nějaké uklidnění. Ale kdyby to tímhle jenom skončilo, tak řekneme: přešlap.

Pan ministr Macinka si chtěl popovídat o párcích s Xaverem. Byla to velká taškařice ve chvíli, kdy zuří válka a naši občané se nemají jak dostat domů. Já jenom upozorňuju na tu absurditu, jo? Naši lidi se nemají jak dostat domů, volají nám. Mně volala paní... Pan premiér tady vždycky říkal, kdo mu píše a volá, tak mně volala paní, která je v Ománu a nemá léky. Jela tam na vlastní pěst. Můžu si říkat, bylo to riskantní v téhle době, ale je to tak. Ministr zahraničních věcí se v té době baví o tom, jak se dostal k těm párečkům, nevím, někde v kantýně s panem Xaverem. Neuvěřitelné! Opravdu neuvěřitelné! To je ta slibovaná dobrá komunikace? Ale ono to pokračovalo, ono to pokračovalo. Pan ministr Macinka se k tomu vyjádřil. Vyjádřil se k tomu způsobem, že média přece nemají právo na tiskovou konferenci, která se bude konat stále, že přece on nemá povinnost předstupovat před novináře. Tahle mentalita toho, že tisková konference je gesto milosti vládnoucí vrstvy vůči svým poddaným, ta je úplně zvrhlá, a v krizi je dokonce nebezpečná a hazardující s tím, že může mít vliv i na kvalitu života našich lidí, kteří se nemohou dostat domů. To není žádná milost. My se můžeme stokrát štěkat s novináři a mít na jejich práci svůj názor, ale ve chvíli krizí se musíme snažit o to, aby byli našimi partnery, prodlouženou rukou a ty informace se v nějaké strukturované a rychlé podobě dostaly k našim občanům. To je přece základ toho, k čemu ta tisková konference má být. To je povinnost, povolání, možná poslání v některém případě novinářů a oni na to byli připraveni. Místo toho dostali statement pana mluvčího Ministerstva zahraničních věcí a arogantní výrok pana ministra, vicepremiéra Macinky, že on není povinen dělat žádné tiskové konference a že nikdo nemá nárok, abychom je dělali půl hodiny. Řekl větu: Opozice kritizuje i to, že jsou mraky na obloze. Ne, my kritizujeme to, že v krizové chvíli není schopen promluvit ministr, a já si myslím, že silný premiér by mu měl říct, že prostě tohle udělal blbě, a já si dokonce myslím, že si to silný premiér i vnitřně myslí.

S odvoláním na výše řečené tedy žádáme vládu Andreje Babiše, aby Poslaneckou sněmovnou informovala o následujících bodech: Jaký je její oficiální postoj k aktuálnímu konfliktu na Blízkém východě? Jaké kroky v současné době dělá pro občany v oblastech zasažených konfliktem? Do závorky dávám a to bych chtěl říct, já netvrdím, že je neděláte. Prosím ještě jednou, já netvrdím, že je neděláte. Jenom nám řekněte jaké a v jakém čase nastanou. Jaké kroky dělá vláda k posílení bezpečnosti Česka? Víme, že zasedala Bezpečnostní rada státu, tak tam určitě nějaké výstupy také jsou. Jaké kroky dělá k posílení surovinové a energetické bezpečnosti? Jak se staví k iniciativě společného jaderného odstrašení, kterou iniciovaly Francie a Polsko?

Pane místopředsedo (předsedo?), já načtu teď název navrhovaného bodu, ale nemusíte si psát, mám ho tady pro vás vytištěný a podepsaný, takže vám ho donesu hned posléze na vaše místo. Ten bod by měl znít: Souhrnná informace vlády o postoji k útoku na Írán, řešení problémů, jež tento útok vyvolal, a krocích, které zajistí bezpečnost Česka v nejisté geopolitické situaci.

Zároveň přicházím se vstřícným návrhem. Pokud tady vystoupí premiér vlády a vicepremiér, ministr zahraničních věcí, případně ministr vnitra, budou nás informovat, ať už v rámci bodu, či přednostních práv, strukturovaně o bodech, na které se tady legitimně tážeme, tak já jsem samozřejmě připraven vzít tento svůj návrh zpět. Děkuju. (Potlesk poslanců STAN.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Pane předsedo, kolikátý bod to navrhujete?

 

Poslanec Vít Rakušan: Z důvodu aktuálnosti jako první bod dnešního jednání. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí s přednostním právem předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel a připraví se pan místopředseda Michal Kučera. Prosím.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuju za slovo, vážený pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěl načíst bod, který nese název - nebude to dlouhé, pane předsedo - Postoj vlády ČR k situaci Čechů v ohrožených oblastech. Postoj vlády ČR k situaci Čechů v ohrožených oblastech.

Ta debata, která vyvstává v českém prostoru v souvislosti se situací na Blízkém východě, je podle našeho názoru tato: Jak vláda České republiky jedná, když se svět kolem nás láme, a jakou kvalitu nabízí naše vláda ve chvíli, kdy Češi ve světě hledají jistotu, informace a ochranu? Aktuální válka s Íránem znovu ukazuje slabinu, kterou vidíme bohužel již opakovaně. Vláda nekomunikuje srozumitelně, rychle a dostatečně jednotně a bohužel to není detail. V krizích se nepozná jen schopnost řídit úřady, ale také schopnost držet společnou linii a nabídnout občanům klid a plán. Aktuální situace v těch minulých dnech nám silně připomněla dobu před několika lety, dobu covidovou, kdy tady vláda Andreje Babiše fungovala z hlediska komunikace podobným způsobem.

My kritizujeme Ministerstvo zahraničí. Já nechci dělat žádné laciné politické body. Přece v tak žhavém regionu se situace mění v hodinách. Ani Černínský palác nemá vždy v reálném čase všechny informace. Chápeme to. Není to vždycky hned možné, ale právě proto má mít vláda připravené procesy, jasný systém informování a krizové řízení, které nespoléhá - a to je důležité - na improvizaci.

Teď dovolte, abych k tomu přidal konkrétní svědectví lidí přímo z místa. V médiích zaznívá, že část Čechů v Izraeli se cítí bez informací, a to přesto, že jsou registrováni v systému DROZD. Popisují situaci, kdy se během dne opakovaně přesouvají do krytu, sirény mají někdy jen s minutovým předstihem a zároveň vůbec nevědí, jaké jsou reálné možnosti návratu.

Já navážu na svého předřečníka, pana předsedu Rakušana. I já dostávám od rána dnešního dne zprávy od našich obyvatel, od našich Čechů, kteří jsou v zahraničí a kteří jsou v nejisté situaci. Mohu připomenout jednu, ta přišla dopoledne s tím, že nějaký občan Hradce Králové se na mě přímo obrací, abych mu pomohl nebo jim, že jich je v Saúdské Arábii uvězněno 110, 110 českých obyvatel. Někteří tam vycestovali s cestovní kanceláří, řada z nich bez ní a nemají informace, jak se dostat zpátky. Shodou okolností člen předsednictva TOP 09 se pohybuje ve stejné oblasti také a ten nám dával na dopoledním jednání k dispozici hlášení ze systému DROZD. Já tady ta hlášení mám, mohu je případně panu ministrovi poskytnout, bude-li mít zájem (Ukazuje materiál.), jak vypadá ta situace v terénu. Ta komunikace opravdu není dobrá a bez dosahu českých médií by neměli informace, co mohou dělat, jaká je situace a eventuálně co jim hrozí. Podle těchto výpovědí je navíc problém dvojí: za prvé, vzdušný prostor je uzavřen a informace o návratu se mění, za druhé, zmatku nepomáhá ani nejednotné sdělování z české strany, například když jednou zazní, že repatriační lety nejsou potřeba, z úst tedy ministra zahraničí, a následně se na sociálních sítích objeví opak. Lidé přímo v Izraeli pak říkají: O plánovaných letech jsme nevěděli, žádná zpráva nám nepřišla, a to i přes registraci v DROZDu. Není to jen jedna skupina cestovatelů. Další Češi popisují, že se na ministerstvo opakovaně nedokázali dovolat a zpětné volání nepřicházelo. Tvrdí také, že varování přes DROZD přišlo pozdě a bez jasného doporučení opustit rizikovou zemi. V situaci, kdy nefunguje veřejná doprava a přesuny jsou obtížné nebo drahé, se pak lidé opravdu dostávají do bodu, kdy volí improvizovaná řešení, včetně nákladných přesunů k hranicím a poplatků na cestě.

Teď se vraťme k podstatě problému. Toto nejsou takové nějaké stížnosti z dovolené, to jsou přece autentické zprávy o tom, jak stát - náš stát - funguje v krizi, jestli máme systém, který má lidem pomoci, v praxi slyšíme větu "sledujte DROZD" a současně DROZD neříká nic, pak je to přesně ten moment, kdy se má vláda přestat vymlouvat na okolnosti a udělat pořádek ve svých vlastních kanálech. Bohužel, zdá se mi to podle veřejných zdrojů tak, že vidíme, že premiér místo formulování jasné české pozice a ujištění občanů, že stát ví dobře, co dělá, chvíli působí jako tísňová linka, chvíli jako dispečer letu, kdy a odkud poletí repatriační letadlo. To jsou samozřejmě důležité praktické informace, ale to přece nemůže být celý obsah zahraniční politiky vlády, to nemůže být strategie státu v takto krizové situaci.

Ještě horší je, že ani uvnitř koalice nezní stejná melodie. Jedna část koalice se staví bok po boku americko-izraelskému postupu, druhá část ho kritizuje a zdůrazňuje hrozbu energetické nebo migrační krize. Dobře. Premiér to odbývá tím, že koaliční partner takzvaně mluví ke svým voličům. Má být toto opravdu vysvětlení koaličního nesouladu v oblasti, která rozhoduje o zahraniční pozici a o bezpečnosti našeho státu? Já se proto ptám, co vlastně tuto vládu tmelí, když ani u zásadních otázek zahraniční a bezpečnostní politiky nedokáže držet společný kurz? Pokud vláda nemá jednotu, jakou důvěru v její řízení mají mít občané a jakou důvěru v nás mají mít naši partneři?

Dále, ve veřejné debatě zazněla otázka obranných výdajů a celkové bezpečnostní připravenosti. Slyšíme posměch nad tím, že by někdy mohl Kreml posílat rakety na území NATO. Ano, takový scénář je extrémní, to samozřejmě uznávám, ale smysl bezpečnostní politiky státu je přece připravovat se i na to málo pravděpodobné, připravovat se i na ty extrémní a málo pravděpodobné scénáře. Od toho tu přece je obrana, od toho existují spojenecké závazky a od toho - a to je důležité v kontextu projednávání státního rozpočtu, které nás tento týden čeká - od toho existují i investice do armády. Velmi dobře tady na to pan prezident před několika okamžiky poukázal.

U malé země uprostřed Evropy není izolacionismus projevem síly, ale je to přece pozvánkou k slabosti. Jestli někdo u velmoci může koketovat s myšlenkou, že se takzvaně uzavře do sebe, tak my si to pochopitelně jako malý stát uprostřed Evropy dovolit nemůžeme. Pro Českou republiku je alfou a omegou pevné zakotvení v mezinárodních strukturách, které zajišťují stabilitu jak politickou, ekonomickou, tak hlavně bezpečnostní. Evropskou unii není v našem zájmu rozkládat, ale posilovat. O NATO to, prosím, platí samozřejmě dvojnásobně. Co si řeknou naši partneři v Severoatlantické alianci, když Česká republika ze 32 zemí v Evropě bude dávat nejmenší podíl HDP na obranu?

Když premiér říká, že zahraniční a bezpečnostní politiku neměl ve volebním programu, tak to podle mého názoru není omluva. To je přiznání, že ve světě, který se mění, vláda není připravená a je bez strategie v této bezpečnostní otázce.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, kanály Ministerstva zahraničí pro informování turistů mohou jistě fungovat svižněji, ale mnohem vážnější je něco jiného: mlha kolem postoje České republiky k vnějšímu dění. Když se tváříme jako mrtvý brouk nebo naopak jako nevyzpytatelný potížista, riskujeme v tomto případě více než reputaci. Riskujeme budoucí bezpečnost České republiky, riskujeme ekonomické zájmy a riskujeme i důvěru našich spojenců.

Proto my jako TOP 09 vyzýváme vládu, aby posílila krizové informování občanů v zahraničí - rychle, srozumitelně, koordinovaně - a aby systém DROZD nebyl jen formální registr, ale funkční nástroj, který můžete využít, který se v praxi dokáže opřít o jasné scénáře a který poskytuje průběžné relevantní pokyny.

Vyzýváme vládu, aby přestala zlehčovat význam spojenců a evropské spolupráce a místo toho aktivně zapracovala na tom, aby Česká republika byla čitelným a opět spolehlivým partnerem, a ne zemí, od které nikdo neví, co čekat, aby Česká republika byla opět takovým zahraničním partnerem, jako byla v dobách minulé, tedy Fialovy vlády.

Vyzýváme vládu České republiky, aby opět zavedla odbor strategické komunikace. Domníváme se, že zrušení tohoto odboru bylo strategickou, taktickou, velmi závažnou chybou nejenom v kontextu toho, co se teďka děje na Blízkém východě, ale v kontextu celé bezpečnostní situace v Evropě. Ta válka, která zuří na východě, se nevede jenom zbraněmi v zákopech nebo drony, ta se skutečně vede i dezinformacemi, digitálním prostorem, pomocí nejrůznějších robotů, trollů a tak dále. Je potřeba tomu čelit. Zejména dezinformace, jak se prokazatelně ukazuje, jsou novým a velmi nebezpečným, plíživým a nenápadným nástrojem války Ruska proti Česku, proti Evropské unii, proti evropské jednotě - zejména té jednotě.

Vyzýváme vládu, aby přestala podceňovat zahraničněpolitická rizika. V rámci rozpravy o státním rozpočtu jistě bude ještě příležitost na to upozornit, ale rovnou říkáme, že TOP 09 považuje nenavýšení rozpočtu na obranu za nebezpečné zlehčování situace, za hazard s naší bezpečností a bohužel to, co vidíme v ostatních státech, jak ty se k tomu postavily, tak i mezinárodní ostudu mezi našimi spojenci. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Já mám teďka tady prosbu, jestli to ještě platí, že by vystoupil pan premiér, jestli ta tři přednostní práva ho pustí, protože tady byl požadavek, aby vystoupil pan premiér. Je to tak, jestli to platí ještě? (Reakce z pléna.) Jestli chcete teďka hned a jestli vás přednostní práva pustí, mám tady tenhleten požadavek od předchozího předsedajícího. My jsme se vyměnili v řízení schůze, pokud ne, tak až po těch přednostních právech. Pane premiére, jestli chcete teď, tak můžete teď. Přednostní práva - to je Michal Kučera, Pavel Žáček a Marek Výborný, s tím nemají problém - já vám děkuji. My jsme se vystřídali při řízení schůze, přeju vám pěkné odpoledne. Pan premiér vystoupí s přednostním právem, pak tři jmenovaní a pak půjdou běžní poslanci.

Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Dámy a pánové, dobrý den, vážení spoluobčané. Já nemám ve zvyku vystupovat v situaci, kdy opozice navrhuje body, ale vystupuju tady proto, abych vás, kteří se nacházíte na Blízkém východě, informoval o aktuální situaci ohledně repatriace našich spoluobčanů. Ta situace se dynamicky mění. Začal bych s tím, že vy, kteří jste v zahraničí přes cestovní kanceláře, tak máte samozřejmě svého přepravce a s tím musíte komunikovat. Já samozřejmě se snažím poskytovat informace on-line.

Za prvé, Smartwings lítá každý den z Dubaje, každý den. Letí ve 20.00, dnes ten let je vyprodán, ale přiletí i zítra a de facto každý den až do odvolání. Vy, kteří jste v Salála a hlavně ty rodiny ze Zanzibaru a další, bohužel letadlo Smartwings, které bylo na cestě do Salála, byl útok dvou dronů na přístav a letadlo se muselo vrátit do Egypta. Čeká se, jakým způsobem vlastně... jestli bude otevřen ten vzdušný prostor, nebo ne. Ohledně Maskatu, dneska dvě letadla Smartwings mají plno, vrací se. My jsme poslali ten velký Airbus do Maskatu a je určen pro ty, kteří nemáte vlastně letenky s nějakou jinou společností. Dneska 17.30 to letadlo přistane v Maskatu, naloží 90 lidí a právě jsem se domluvil s ministrem Macinkou, že se pro vás vrátí ve čtvrtek, abyste to věděli.

Není pravda, že systém DROZD nefunguje. Pravda je taková, že systém eviduje veškeré hovory, a kdo se nedovolá, tak mu voláme nazpátek.

My samozřejmě děláme repatriační lety. Malý Airbus odletěl do Ammánu v 15.10. Momentálně je v pozici, že doveze dnes večer - ještě předtím než jordánský vzdušný prostor bude uzavřen - lidi nazpátek do České republiky a hned vyletí do Egypta. Malá CASA C-295 - repatriační let hlavně pro lidi, kteří se dostali autobusy z Izraele do Egypta - dnes přistane v Egyptě v 17.30 a naloží asi 42 lidí. Ta druhá CASA, která je v Sinaji na operaci naší armády, ta bude taky asi použita, ale ta je v jiném technickém vybavení. No a když se vrátí ten malý Airbus z Jordánska, tak poletí zase směr Egypt.

Já chci jenom říct, že my samozřejmě tohle řešíme od soboty. Já jenom chci říct opozici, proč tady říkáte, že chcete s námi diskutovat? Vždyť vy nejste normálně schopni diskutovat s námi. Proč tady mluvíte ty věci, které jsou nepravdivé, že nás kritizujete, že jsme zasedli až v pondělí od soboty? Nebo chceme se bavit o tom... Sedí tady paní bývalá ministryně Černochová a ta si dobře pamatuje, jak to bylo v Izraeli, jak se na to premiér vykašlal, Lipavský taky, a kdyby ona nezasáhla, tak tehdy ta repatriace - po naší kritice 10. října, vzniklo to 7. - by žádná nebyla. Tak já nevím, proč s námi chcete diskutovat, když vy nejste schopni s námi diskutovat. (Se smíchem.) My to řešíme on-line, řešíme to on-line.

Samozřejmě chtěl bych hlavně poděkovat Smartwings, protože oni skutečně dělají maximum pro to. Samozřejmě mají tam své klienty, a když mají volno, tak ty lidi, kteří mi píšou, tak je postupně dostáváme na ta volná místa, takže pokud někdo volá panu Rakušanovi, tak volejte mně nebo pan Rakušan je může na mě přesměrovat.

Takže to děláme samozřejmě. Můžete se smát, že děláme dispečera. Já to dělám rád pro ty lidi. Já to dělám rád pro ty lidi, kteří jsou tam s malými dětmi, kteří tam mají miminka, kteří mají některé děti s autismem. My jim pomáháme a to je naše role, tak to děláme, takže vůbec nechápu, proč tady se chováte úplně stejně jak za covidu, kdy jste nám taky nepomohli a kdy tehdy šlo o životy lidí. Mě to jenom mrzí. Já tady jsem vystoupil kvůli lidem. Pokud vy chcete s námi nějak normálně komunikovat, tak se podívejte, co dáváte na sítě, co tady vlastně říkáte. Můžu vás jenom ubezpečit, že od rána do noci nic jiného neřešíme, jenom repatriaci našich spoluobčanů, takže proto jsem tady vystoupil, aby lidi věděli tyhle aktuální informace. Nadále samozřejmě se můžete na nás obracet. Místo toho, abych natočil tohle video, tak jsem ho udělal tady. Děkuju za pozornost. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane předsedo.

Mám tady omluvy: omlouvá se Igor Hendrych, pardon, bere zpět svou omluvu, kterou měl od 14 do 16 z osobních důvodů, omlouvá se poslankyně Andrea Hoffmannová od 14 do 14.30 - osobní důvody, omlouvá se poslankyně Jana Krutáková od 17.30 do 19.30 z pracovních důvodů, omlouvá se poslankyně Eva Šrámková celý jednací den z rodinných důvodů a pan ministr Martin Šebestyán od 14.30 z pracovních důvodů.

Můžeme pokračovat v přednostních právech. První místopředseda TOP 09 Michal Kučera, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, dámy a pánové. Děkuju za slovo. V prvé řadě bych chtěl poděkovat panu premiérovi, že nás informoval, jakým způsobem se řeší repatriace občanů, že se tomu osobně věnuje. To nijak nezlehčuju, ta situace si určitě zaslouží dohled právě z této pozice. Věřím, že naši občané, spoluobčané, se dostanou z těch ohrožených území ve zdraví, že je nepotká nic zlého a že Česká republika využije všech možností, které jim nabízí jak samozřejmě ty komerční společnosti, tak samozřejmě vládní či vojenská letka, takže je to v tomhletom směru v pořádku. Věřím, že to úsilí nepoleví, protože těch občanů, kteří zůstali v této oblasti, je celá řada.

Ovšem nebylo by dobré, kdybychom zužovali celou tu problematiku pouze na repatriaci občanů, kteří zůstali právě v těch regionech. Ta situace je mnohem komplexnější, mnohem složitější, mnohem hlubší, a proto tady požadujeme - a už to tady řekl můj předřečník, můj předseda, pan Matěj Havel - právě zařazení bodu, kde bychom ty informace dostali komplexnější, ne pouze o té samotné repatriaci, jakkoliv je velmi důležitá a teď v tomhletom období je naprosto nezbytná.

Proto mi dovolte, abych vystoupil dnes jménem poslaneckého klubu TOP 09 právě k těm tématům, která zásadně určují bezpečnost, důvěryhodnost a budoucnost České republiky. Obrana naší země totiž není položka, která je jaksi navíc. Je to základní povinnost státu. Evropa tady v posledních letech čelí nejvážnější bezpečnostní krizi od studené války. Možná ještě bych si dovolil zmínit, že snad od války druhé světové. Už čtvrtým rokem sledujeme brutální agresi Ruska na Ukrajinu, systematické ničení měst, útoky na civilisty, na energetickou infrastrukturu. Destabilizační operace jsou namířené proti celé Evropě.

Současně vidíme, jak se svět stává čím dál tím nebezpečnějším i mimo náš bezprostřední region. To, co se děje na Blízkém východě, je další eskalace konfliktu, posilování autoritářských režimů a geopolitické napětí má přímý dopad na naše bezpečí, na stabilitu globální ekonomiky i na migrační a bezpečnostní tlaky. To, že se v tuhletu chvíli řeší repatriace občanům, je v pořádku. Samozřejmě můžeme se bavit o tom, zda je to včas, zda to nemělo nastat už ihned, bezprostředně po těch událostech, které se staly o víkendu. Myslím si, že v každém případě je dobře, že to vůbec začalo.

Nicméně ta důvěryhodnost je tady s velkým otazníkem. Vezměme si, že premiér dnes vystoupil. Myslím si, že po delší době, ale ministr vnitra, ten k tomu přistupuje velmi kreativně, ten nemluví vůbec. Ministr obrany, ten dokonce dostal zákaz vystupovat, ministr obrany nesmí vůbec veřejně vystoupit a pro jistotu ministr obrany zakázal i vystoupit náčelníkovi generálního štábu, takže si navzájem pozakazovali jakkoliv komunikovat s veřejností, což si myslím, že v této chvíli není úplně šťastné, a proto stojíme tady dnes, abychom se dozvěděli více právě na jednání Poslanecké sněmovny. Možná, že kdyby se zlepšila komunikace vlády, by to bylo úplně jiné. Já bych chtěl jenom zmínit, že každý člen vlády - každý člen vlády - má ústavní odpovědnost za celou republiku. Nemůže se z ní vyvinit, nemůže se z ní promlčet, nemůže se tvářit, že s tím nemá nic společného. Jak ministr vnitra, jak ministr obrany, tak samozřejmě další.

Já bych tady chtěl zmínit několik bodů, které už v minulých dnech zmiňoval náš senátor Pavel Fischer. Myslím si, že ten trefně poukázal na několik oblastí, kterým bychom se měli jednoznačně věnovat a měli bychom na ně v tuhletu chvíli znát odpovědi, respektive odpovědi na to, zda jsme připraveni na tuto situaci.

První bod je, že v Íránu je zhruba 93 milionů obyvatel a to, že může nastat migrační vlna, která se může přelít do Turecka a do dalších zemí, je úplně nasnadě. Tady se musíme bavit: Jsme připraveni na tuto migrační vlnu? Jsou... Řešíme, jakým způsobem posílit ochranu hranic Evropské unie? Nevíme. Tohleto v tuhletu chvíli nevíme. Já si myslím, že to je jedna z věcí, jedna z otázek, na které by tady měla teď zaznít odpověď.

Další věc - a ono se to začíná už teďka projevovat - je cenový šok, který může nastat právě kvůli navýšení cen energií, respektive ropy a plynu právě z této oblasti. Jaká je naplněnost například plynových zásobníků? Já si myslím, že to jsou věci, na které bychom se měli ptát a na které bychom taky měli znát odpověď. Já skutečně nechci připomínat situaci, kdy jsme přebírali tuto zemi, kdy byly tady zásobníky prázdné, kdy tam měl vyblokované kapacity Gazprom, to znamená ruská společnost, kdy jsme byli stoprocentně závislí na ruském plynu, kdy těsně před nástupem naší vlády Karel Havlíček byl u toho, když krachovala Bohemia Energy a zůstaly tady tisíce lidí bez jistoty dodávek energie. To je věc, kterou se nám podařilo dát dohromady, na které jsme hodně pracovali, a já bych byl nerad nebo respektive bych rád věděl, zda něco podobného nehrozí v tuto chvíli, to znamená, jak je vláda připravena na ten cenový šok, respektive na možné výpadky dodávek ropy a plynu právě z této oblasti.

Možná jako třetí bod bych zmínil bezpečnostní hrozbu, která samozřejmě hrozí kvůli konfliktu v Íránu po celé Evropě, to znamená, zda v tuto chvíli je nějaké riziko teroristických útoků na území členských států NATO nebo Evropě? To jsou věci, o kterých si tady musíme říct a musíme si o nich jednoznačně povídat. To znamená, já bych byl velmi rád, kdyby tento bod, který tady načítal předseda Matěj Havel, byl rozšířen právě o tyto tři informace, které považuju za naprosto zásadní.

Samozřejmě byla tady velká debata o tom, jakým způsobem komunikuje vláda, respektive jakým způsobem... Ono to je zúženo na komunikaci pana ministra Macinky, který vystupuje v některých věcech až opravdu velmi bizarně. To, že zpochybňuje, respektive možná i zesměšňuje to, že zůstaly tisíce lidí na Blízkém východě, že nad nimi létají rakety... Já nebudu citovat ten komentář, který k tomu měl, že z toho budou mít aspoň krásný zážitek. Mně to připadá naprosto bizarní, naprosto bizarní! Já si myslím, že my jsme si od pana ministra Macinky zvykli na nejrůznější věci, ale tahleta, ta se skutečně povedla. To, pane ministře, já si myslím, že vy skutečně vedete ten žebříček bizarních výroků, myslím, v polistopadové historii. Já si myslím, že vás ještě nikdo nepřekonal, ale beru, že to je takový způsob komunikace, pravděpodobně to někomu vyhovuje, nebo dokonce to někdo vyhledává. My to rozhodně nejsme, ale asi nějaké auditorium to má. Ta svérázná komunikace samozřejmě by možná stála jenom pokrčení ramen, pokud by ta situace nebyla tak vážná.

To, že ministr Macinka se vymezuje i vůči novinářům, kteří požadují informace, samozřejmě těmi výroky, že novináři nemají nároky na informace, kdykoliv se jim zamane, a podobnými, tak novináři, pane ministře, možná ne, ale poslanci, ti ano. Jako ministr vlády České republiky zodpovídáte Poslanecké sněmovně, a proto vás jako poslanec této Sněmovny žádám, abyste vystoupil a tyto informace, o kterých jsem teď mluvil, tady na mikrofon řekl, to znamená odpovědi na tyto otázky. (Reakce ministra Macinky mimo mikrofon.) No, já jsem už to v tom mém textu říkal. Pan Macinka se ptá, na co přesně, takže já jsem to tady zmiňoval, to znamená, jsou to body, které... Za prvé, jakým způsobem jsme připraveni na případnou migrační vlnu z Íránu, jakým způsobem nebo zda v tuto chvíli hrozí nějaká eskalace teroristických útoků či terorismu na území států NATO či Evropské unie a případně - a to je samozřejmě širší otázka - jakým způsobem vyhodnocujeme pravděpodobnou energetickou krizi, která je spojena s dodávkami ze zemí Perského zálivu, a samozřejmě k tomu bodu, který tady načítal pan předseda Havel...

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, pane místopředsedo. Můžete mi, prosím, ještě zopakovat kvůli načtení ten bod číslo dva? První bod máme. Druhý?

 

Poslanec Michal Kučera: To je bod, není samostatný bod, to jenom bych poprosil rozšířit ten bod, který načítal pan předseda Havel o tyto informace, takže já to nechci načítat jako samostatný bod, ale pouze v tom bodě, kdyby byly zmíněny odpovědi na tyto otázky. Já si myslím, že pan ministr tady sedí, tak si to určitě pamatuje. Je to poměrně jednoduché. Pokud si to nebude pamatovat, tak já mu to rád řeknu.

Co jednoznačně této vládě chybí, je jimi tolik vysmívaná strategická komunikace. Teď se ukazuje, že strategická komunikace, kterou tato vláda zaváděla - nebo respektive naše vláda zaváděla - tak v tuto chvíli vlastně neexistuje, a proto vidíme často tyto protichůdné výroky a kolikrát i odpovědi, které postrádají vůbec smysl.

Já věřím, že se to nějakým způsobem změní. Teď vystoupil ministr, respektive předseda vlády, takže dál to snad bude pokračovat už na lepší úrovni, v zájmu samozřejmě občanů České republiky. Pravé schopnosti a charakter politika totiž nepoznáte v době klidu, ale právě v krizi a tato vláda všem českým občanům moc hezky demonstruje, jaká ve skutečnosti je, to znamená, nekompetentní v celé řadě ministrů. Ostatně už jsem to teď zdokumentoval.

Ten náš závazek, který zazněl v Haagu, je naprosto jasný, to znamená 3,5 procenta HDP přímo na vojenské výdaje a dalších 1,5 procenta na související bezpečnostní a obranné investice. To je minimum, které odpovídá realitě dnešního světa. Co plánuje tato vláda? No, ta plánuje 1,7 procenta HDP, to znamená, jde úplně opačným směrem. Zase na druhou stranu, podívejme se na to ve světle těchto konfliktů, ve světle konfliktů, které tady jsou dnes na Blízkém východě, a samozřejmě i ve světle konfliktu na Ukrajině. V době války na evropském kontinentu, v době rostoucí nestability na Blízkém východě, v době, kdy naši spojenci navyšují své rozpočty a modernizují armády, tato vláda snižuje rozpočet na obranu. To bych nebral jako opatrnost této vlády, ale spíš rezignaci na obranu našich občanů. TOP 09 říká jasně: Bezpečnost není účetní položka, bezpečnost je základní funkce státu. Já jsem rád, že dnes tady vystoupil prezident republiky a taky se přihlásil k odpovědnosti za obranu a bezpečnost tohoto státu. Vyzval všechny politiky, aby se k tomuto připojili. Já si myslím, že to je naprosto nezpochybnitelné a naprosto nezbytné, abychom se tímto směrem vybrali (vydali?). Chceme moderní, vyzbrojenou, akceschopnou armádu, chceme plnit naše spojenecké závazky, chceme, aby Česká republika byla respektovaným a důvěryhodným členem NATO, nikoli tím, kdo se schovává za ostatní.

S tím, o čem tady mluvím, samozřejmě souvisí veřejné finance. My říkáme, že silná obrana musí stát na veřejných financích a bez nich jakýkoliv bezpečnostní závazek je jen slibem na dluh. Rozpočet se schodkem 310 miliard korun není odpovědným plánem, je to rozpočet, který odsouvá problém na příští vlády, na příští generace. Každá miliarda na úrocích je miliarda, která nemůže jít na obranu, školství nebo infrastrukturu. Každý rok vysokých deficitů zvyšuje naši zranitelnost, a to nejen ekonomickou, ale i bezpečnostní.

TOP 09 proto navrhla konkrétní úsporný balíček ve výši 64 miliard, a to ne nějaký populismus, ne nějaké plošné škrty bez rozmyslu, ale systémové zásahy tam, kde stát bobtná a kde výdaje nepřinášejí odpovídající hodnotu. Samozřejmě ptáme se, kde to je, v jakých oblastech, tak samozřejmě jsou to úspory na provozu státu. Stát v posledních letech výrazně narostl počtem agend i počtem zaměstnanců. Navrhujeme zmrazení a postupné snižování počtu úřednických míst tam, kde je agenda duplicitní, digitalizaci procesů, které umožní zjednodušit administrativu a snížit náklady, revizi provozních výdajů jednotlivých rezortů: nákupy služeb, externí poradenství, marketing, IT zakázky. Stát má být efektivní, a ne rozbujelý. Samozřejmě navrhujeme důslednou revizi dotací a podpor, které nemají jasně měřitelný přínos, omezit plošné dotační tituly, které deformují trh a často končí u těch, kteří je nepotřebují, přehodnotit investice, které nemají strategický význam, nastavit pravidlo, že každá nová výdajová politika musí být kryta úsporou jinde. Samozřejmě ta hlavní priorita v tuto chvíli je priorita bezpečnosti a obrany, to znamená, zároveň jasně říkáme, že šetřit neznamená oslabovat bezpečnost. Naopak, úspory mají umožnit dlouhodobé a stabilní financování armádních projektů, modernizaci techniky a infrastruktury, investici do kybernetické bezpečnosti, podporu obranného průmyslu jako součásti strategické soběstačnosti. Nechceme krátkodobé rozpočtové kouzlení, chceme předvídatelné, víceleté plánování, aby armáda i bezpečnostní složky věděly, s čím mohou počítat.

Dále navrhujeme k tématu... Nebo respektive bych chtěl zmínit téma, které možná na první pohled působí vzdáleně, ale ve skutečnosti je pro naši bezpečnost klíčové: k programu transformační spolupráce. Tento program není žádný ideologický luxus. Je to nástroj, kterým Česká republika podporuje nezávislá média a ochranu novinářů v diktátorském Bělorusku, boj proti korupci a posilování transparentnost například na Ukrajině, lidskoprávní aktivisty a občanskou společnost na Balkáně či v Moldavsku, férové volby a silný právní stát například v Gruzii. To je přesně ta práce, která pomáhá stabilizovat regiony kolem nás, která brání šíření ruského vlivu, která podporuje demokracii místo chaosu a autoritářství. Právě v době, kdy je svět nestabilnější, kdy dřív přichází ministr Petr Macinka se škrtáním 70 procent prostředků právě na tento program. 70 procent, slyšeli jste správně. To není úspora, to je destrukce. Tímto krokem oslabujeme naši důvěryhodnost, oslabujeme naši schopnost působit v zahraničí, oslabujeme ty, kteří v obtížných podmínkách bojují za stejné hodnoty, na kterých stojí naše vlastní demokracie. Právě moje kolegyně Helena Langšádlová proto podává na ministra písemnou interpelaci právě v této věci, protože tak zásadní zásah do nástroje zahraniční politiky nemůže proběhnout bez jasného vysvětlení.

Dámy a pánové, ve svém projevu jsem zmiňoval tři oblasti, na které bych chtěl, aby zazněla odpověď. To znamená, na oblast připravenosti na migrační vlnu a o postoji vlády k tomuto; na připravenost vlády a informaci o tom, zda hrozí cenový šok rychle rostoucích cen ropy a plynu a jakým způsobem bude vláda se na tuto situaci připravovat, to znamená, zda jsou naplněny plynové zásobníky, či ne, a jako třetí, na terorismus a hrozící eskalaci právě teroristických útoků na území států Evropské unie a NATO. Myslím si, že to jsou tři věci, na které bychom minimálně měli znát odpověď tady na Poslanecké sněmovně, a že nám ministři odpoví právě v tom bodu, který načetl pan předseda Havel, takže já o tyto tři body bych ho rád rozšířil. Děkuji vám za pozornost a přeji hezký den.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: My jsme se opět vystřídali v řízení. Pane poslanče, jestli můžu, já mám tady napsáno od místopředsedy u vašeho jména Jakým způsobem jste připraveni na migrační vlnu. Tak to takhle není a vy jste rozšířil o tři body bod pana poslance Havla. (Poslanec Kučera reaguje mimo mikrofon.) Pokud bude zařazen, dobře, tak my se tady s tím nějakým způsobem popasujeme. V této chvíli s přednostním právem je na řadě Pavel Žáček, místopředseda klubu ODS, jakkoliv tedy formálně pan předseda Marek Benda má omluvu od 14.15 do 16, kdy ho budete zastupovat. Už je 16.07, ale Marka Bendu tady nevidím, tak ale pro formu to tady čtu, abychom byli jako pinktlich.

Pane místopředsedo, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Žáček: Já předem děkuji... Především děkuji za tu velkorysost. Dovoluji si navrhnout bod Informace o situaci na Blízkém východě. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jak jsme avizovali na tiskové konferenci, navrhuji jménem klubu ODS zařazení bodu Informace o situaci na Blízkém východě včetně návrhu usnesení, které ihned odůvodním. Myslím, že bychom měli všichni dostat informace od premiéra (Poznámka z pléna, že zčásti už je poslanci dostali.) - zčásti už jsme je dostali - ministra zahraničních věcí či ministra průmyslu a obchodu, ministra vnitra a ministra obrany, a to s ohledem na vážnost situace a dlouhodobé dopady konfliktu na Blízkém východě v řadě oblastí.

Kolegyně a kolegové, v sobotu v ranních hodinách našeho času se svět ocitl na další historické křižovatce, dalším klíčovém vojensko-politickém milníku 21. století, kdy je nutné se zcela zásadně rozhodnout, na jaké straně konfliktu stojíme. Ten se týká - jak se zcela jistě všichni shodneme - i nás, České republiky. Reakce vládní koalice ovšem nebyla jednotná, a proto za klub ODS navrhuji zformulovat společnou pozici Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, tak jak tomu bývá vždy v klíčových chvílích zahraničněpolitického vývoje.

Zde mi dovolte připomenout a odkázat se zejména na usnesení číslo 774 Poslanecké sněmovny ze 78. schůze ze dne 10. října 2023 - cituji - "k nedávné teroristické agresi hnutí Hamás proti Státu Izrael", a to na jeho dva body. Ten bod zní nebo zněl: "I. důrazně odsuzuje - Poslanecká sněmovna - agresi teroristického hnutí Hamás vůči Státu Izrael, která započala dne 7. října 2023; II. vyjadřuje jednoznačnou podporu a solidaritu Izraeli a jeho obyvatelům a podporuje plné právo Izraele na přijetí vojenských a jiných opatření k zajištění jeho bezpečnosti." Pro úplnost ten bod třetí byl výzva vládě, "aby ve vhodném okamžiku přesunula ambasádu České republiky do Jeruzaléma". Toto usnesení, které jsme tehdy odhlasovali napříč všemi politickými směry - koalice, nekoalice, opozice, neopozice - má přímou souvislost s tím, co dneska navrhuji.

Proč vám zde cituji z tohoto důležitého usnesení? Především proto, že to dnešní navržené usnesení zcela jednoznačně navazuje na výše citovaný bod II, to je na námi všemi podporované - cituji - "plné právo Izraele na přijetí vojenských a jiných opatření k zajištění jeho bezpečnosti". To, že dnes pozornost celého světa opětně se soustředila na Írán v této poslední fázi, můžeme zcela jednoznačně odvodit od brutálního, vražedného útoku zvláštních komand Hamásu, které způsobily nejmasovější vraždu nevinného židovského obyvatelstva od druhé světové války, od holocaustu, od Šoa. Za teroristickým organizacemi Hamásem, ale i Hizballáhem a dalšími proxy skupinami totiž stál teroristický režim íránských ajatolláhů, který 7. říjen 2023 inicioval a jehož přípravy dlouhodobě podporoval.

Je zde ještě jedna závažná strategická dimenze. Z pomyslné totalitní osy zla - Ruská federace, Čínská lidová republika, Korejská lidově demokratická republika, Íránská islámská republika - je právě Írán poslední zemí v řadě, který ještě nemá k dispozici zbraně hromadného ničení. O nebezpečné a svět ohrožující dozbrojení íránských ozbrojených sil jadernými hlavicemi se podle mezinárodní zpravodajské komunity i přes nedávný preventivní útok Izraele a Spojených států na vybrané nukleární kapacity v polovině minulého roku stále snaží. Toto smrtelné ohrožení celého civilizovaného světa, nikoliv pouze Blízkého východu, není možné v žádném případě dopustit.

Zcela jistě svedeme ostrý politický souboj o podporu rozpočtu Ministerstva obrany, respektive Armády České republiky, a dále i dalších národních bezpečnostních autorit v této bezpečnostně a zahraničněpoliticky tak vážné chvíli. Osobně postup současné vládní koalice a snižování rozpočtů jednotlivých kapitol státního rozpočtu považuji za jisté ohrožení naší obranyschopnosti a vnitřní bezpečnosti, ale i oslabení našich spojenců a jejich úsilí v rámci kolektivní obrany NATO. Pojďme proto alespoň vyjádřit svou podporu našich strategických, globálních i regionálních partnerů a spojenců touto formou společné usnesení naší Poslanecké sněmovny.

Pokud má být tento preventivní a limitovaný úder za současného stavu rozpadávajícího se mezinárodního řádu tou vrcholnou formou strategického odstrašení, která povede i k naší větší kolektivní bezpečnosti, budoucí větší stabilitě Blízkého východu, ale zároveň i k rychlejšímu ukončení ruské agrese proti Ukrajině či odstrašení asertivní komunistické Číny od zahájení konfliktu Indo-Pacifiku, tak bychom měli vědět zcela jasně, kde stát, to jest na straně Spojených států a Státu Izrael.

Teď mi dovolte načíst text tříbodového usnesení: "Poslanecká sněmovna

I. vyjadřuje podporu limitovanému ozbrojenému zásahu Spojených států amerických a Státu Izrael, strategických partnerů České republiky, s cílem eliminovat vojenský jaderný a raketový program Íránské islámské republiky;

II. důrazně odsuzuje neadekvátní reakci íránských ozbrojených složek vedených snahou rozšířit konflikt na další státy regionu Blízkého východu, zejména Bahrajn, Jordánsko, Katar, Kuvajt, Omán, Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty;

III. vyzývá představitele Íránské islámské republiky k ukončení vojenského jaderného a raketového programu, k zastavení teroristických aktivit v zahraničí, masakrování vlastních občanů a v neposlední řadě pak k urychlenému obnovení diplomatických jednání se Spojenými státy." Toť znění navrhovaného usnesení.

Pořadí tohoto bodu... Navrhoval bych ho buď první bod dnešního jednání, anebo protože vím, že je zde... vnímám, že je zde víc navržených bodů, které se týkají tohoto aktuálního bodu situace na Blízkém východě, tak zařazení jako další za některý z těch, který by byl schválen k dnešnímu jednání. Děkuji. (Potlesk z lavic ODS.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pane místopředsedo, já to potřebuju jenom upřesnit. To znamená, buď jako první bod dnes, anebo za pevně zařazené body z grémia? Nebo nějak přesněji.

 

Poslanec Pavel Žáček: Protože považuju tento bod za tak aktuální, tak si myslím, že by měl být probrán jako první, anebo pokud by náhodou bylo schváleno víc těchto bodů, protože zde byly asi čtyři návrhy, které se týkají té informace o situaci k Blízkému východu, tak by mohl být zařazen za jeden z těch, který by také byl schválen. Rozumíme si?

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Moc ne, protože předpokládám, že pokud by byl schválen, tak by byl schválen jeden bod s tímto charakterem, přece nebudou tři body, které budou mít podobný název.

 

Poslanec Pavel Žáček: Dobře, tak první program (bod) našeho jednání.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Jo, děkuju za usnadnění. Poprosím poslední s přednostním právem, Marek Výborný. Pak se tedy připraví už poslanci bez přednostního práva. (Poslanec Výborný přistupuje k řečnickému pultíku.) Počkejte, pane poslanče, já je přečtu, aby byli připraveni. Michal Zuna, Jiří Pospíšil a Irena Ferčíková Konečná. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuju, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, pane ministře, vládo, já bych chtěl se také vyjádřit za poslanecký klub KDU-ČSL k té aktuální nastalé situaci.

Zároveň hned v úvodu, abych to usnadnil panu místopředsedovi, navrhuji zařazení nového bodu s názvem Dopady krize na Blízkém východě - souhrnná informace vlády České republiky. Krátce to vysvětlím, toto vám potom předám, abyste to měl písemně, a dovoluji si to navrhnout zařadit jako první bod dnešního jednání. Samozřejmě pokud se ctihodná Sněmovna usnese na tom, že podpoří kterýkoliv z těch bodů, které tady navrhovali kolegové Žáček, Rakušan a další, tak to lze všechno projednat v jednom bodě a já bych samozřejmě tento návrh stáhl. To je vcelku logické. Ale to, co jsem řekl před chvílí, tak za KDU-ČSL platí.

Dovolte mi na začátek poděkovat, poděkovat Andreji Babišovi, premiérovi, který zde dnes vystoupil a podal, řekněme, situační zprávu o aktuálním stavu repatriace občanů České republiky z těch zasažených lokalit a destinací. Já jsem tedy očekával, že za této situace tady ale zůstane a bude schopen reagovat i na ty další body. My se přece nemůžeme, jakkoliv je to klíčové a důležité, tak se nemůžeme soustředit pouze a jenom na to, jakým způsobem... Je to teďka ten první úkol, dostat naše občany ze zahraničí, ale samozřejmě ta krize má daleko širší kontext a je tady celá řada dalších otázek, na které myslím, že bychom jako poslanci měli znát odpověď - nejenom pana premiéra, ale také pana ministra zahraničních věcí, případně pana ministra vnitra, pana ministra průmyslu a obchodu. Já se tady tedy krátce o některých z nich skutečně zmíním.

Jsem dalek toho, abych kritizoval nebo abych se tady pouštěl do debaty a diskuse o tom, jestli ty repatriační lety mohly být zahájeny o 12 nebo 24 hodin dříve. Sám jako člen vlády, té bývalé vlády, si velmi dobře pamatuji, jak složité to v některých kritických okamžicích bylo skutečně. Vlastně vytanula mi na mysli i ta epizoda z loňského 13. až 24. června, to byla ta dvanáctidenní válka, kdy já jsem byl tehdy s velkoobchodní misí v uzbeckém Taškentu a po telefonátech - a skutečně stačily dva telefonáty, zde přítomné tehdy paní ministryni Černochové, pana ministra Lipavského - my jsme z toho Taškentu odlétali o 48 hodin dříve, asi během dvou a půl hodiny, tak jak se podařilo vyřídit všechna potřebná povolení k přeletům tak, aby ten vládní Airbus byl schopen vlastně ihned poskytnout repatriační pomoc našim občanům tehdy v Izraeli, takže vím, jak je to složité, a opravdu tady nechci vás kritizovat za to, jestli to něco bylo o 12 hodin dříve, nebo později. To si myslím, že vlastně není na místě.

To, co ale bych velmi rád... Neberte to jako kritiku, berte to skutečně spíš jako nějaký apel teď i do budoucna. Je zjevné, že krizová komunikace v takových okamžicích musí probíhat, za prvé, koordinovaně. Jestli to je důsledkem toho, že jste zrušili určitá oddělení krizové komunikace, ať už na Ministerstvu zahraničních věcí, na Úřadu vlády, to já nevím, ale vidím to, co se v posledních hodinách a dnech děje a co bych velmi apeloval na vás, aby se podařilo zkoordinovat - doufám, že první vlaštovka bylo dnešní vystoupení pana premiéra - a to je skutečně komunikace, která bude srozumitelná, která bude také jednotná. Doufám, že ty informace, které tady zazněly, stále platí a že je má nejenom pan premiér ve svém dlouhém černém sešitu, ale že je má také ministr zahraničních věcí, že skutečně tyto informace směřují k našim občanům, protože není nic horšího v těchto situacích, než když komunikace je zmatečná, nepřesná, neúplná.

Není možné skutečně tady postupovat tím principem mikromanagementu. Já si samozřejmě vážím, že pan premiér zvedne telefon tetičce, která uvízla v Ománu. To je určitě dobře, ale prosím pěkně, toto přece nemá řešit premiér České republiky. On má zaštítit celou krizovou komunikaci směrem k celému regionu, ke všem občanům v zahraničí. Toto by přece bylo logické. Takhle to bohužel budí někdy takový trochu tragikomický úsměv, ale věřím, že všechno toto lze napravit.

Neberte to jako kritiku. Já bych si velmi přál, aby vláda byla i na jakékoliv další budoucí krize připravena. My jsme se také snažili tehdy z vaší kritiky, která tedy zaznívala, poučit, ale já bych považoval za důležité kromě těchto věcí, které se týkají repatriací, o kterých jsem hovořil, se tady zmínit ještě o jiných, řekl bych, v tuto chvíli do budoucna v tom kontextu daleko zásadnějších věcech.

Ta první se týká samozřejmě toho, zda jste si jako vláda, jako koaliční strany, od toho sobotního rána přece jenom nebyli schopni sednout a diskutovat o tom, zda zítřejší druhé čtení návrhu zákona o státním rozpočtu, zda v tomto druhém čtení ještě není záhodno zohlednit tuto situaci a například některými - a klidně vašimi - pozměňovacími návrhy. Chápu, že nebudete hlasovat pro pozměňovací návrhy opozice, to je vcelku logické, ale prosím pěkně snižovat v tuto chvíli tak drastický, dramatický rozpočet nejenom na obranu, ale také na naše bezpečnostní služby, Ministerstvo vnitra a další, opravdu nepovažuju za šťastné a rozumné, a to s ohledem na to, že nemůžeme vyloučit jednak, jak bude pokračovat krize na Blízkém východě, do jaké míry to bude zasahovat do našich vnitřních a bezpečnostních záležitostí, ale my nemůžeme vyloučit ani podobné další krize v příštích týdnech a měsících. Když se podívám na ty škrty, tak opravdu to, že jsme dneska jediným státem Severoatlantické aliance, kterému aktuálně obranný rozpočet stagnuje, respektive se snižuje, tak opravdu nepovažuju nejenom za špatný signál vůči našim spojencům a že neplníme své závazky - no, to je taky pravda - ale já to hlavně považuju za velmi negativní zprávu vůči občanům České republiky. Bude to samozřejmě mít tady tyto negativní dopady.

Chci říct, že máte ještě 24 hodin, 24 hodin na to tyto věci zvážit a v nějaké míře najít prostředky na to, aby se právě tyto kapitoly, které jsem tady zmiňoval, dokázaly posílit. Možná máte také čas na to, abyste přesvědčili svého koaličního partnera, který... Vím, s kterým to nemáte úplně jednoduché, víme, jak se vyjadřuje právě o financích na obranu, takže rozumím té složité situaci vnitropolitické, vnitrokoaliční, ale prosím pěkně nadřaďme obranu a bezpečnost této země nad zájmy jednoho z koaličních partnerů.

Druhá věc, která si myslím, že je taky důležitá, to je... Ona se vlastně týká také státního rozpočtu a některých pozměňovacích návrhů, ale přímo vyplývá z toho, co zažíváme od soboty. To je otázka energetické bezpečnosti. V okamžiku, kdy vidíme, co se děje na světových trzích poté, co Katar včera zastavil své terminály na výrobu LNG, co se děje s cenami zemního plynu, co se děje s cenami ropy, tak vlastně si říkám, jestli zítřejší jednání o státním rozpočtu nebude čistě virtuálním jednáním o něčem, co velmi záhy vezme zcela za své. Pokud by nás... Já si to opravdu nepřeju, nepřeju si to hlavně kvůli občanům této země, kvůli domácnostem. Pokud by nás skutečně měly čekat dramatické dopady na vývoj cen energií, tak si myslím, že bude naší povinností, nejenom vlády, ale celé této Sněmovny, velmi záhy řešit, jak v možné, případné energetické krizi našim občanům pomoci. Tady by bylo správné - proto to tady zmiňuji - aby vlastně i v kontextu státního rozpočtu, pokud možno, vláda neoslabovala podporu občanů, domácností, rodin, firem, institucí v soběstačnosti a úsporách v oblasti energetiky. Ono se to týká právě třeba podpory obnovitelných zdrojů. Vím, že pro některé členy vládní koalice je to sprosté slovo, ale uvědomme si, že právě toto není jenom otázka nějaké pouze ochrany klimatu, ale v tuto chvíli se to skutečně stává cestou, která může vést k nižší spotřebě a závislosti na ropě a zemním plynu, čili ono to může mít do budoucna tyto pozitivní dopady a bylo by dobře, kdyby toto jste dokázali právě i v kontextu projednávaného státního rozpočtu zohlednit.

O srozumitelnější komunikaci v krizových momentech jsem už tady hovořil. Považuji to také za důležité. Myslím, že i jako Poslanecká sněmovna... Velmi dobře si pamatuji, jak při podobných okamžicích, situacích v tom minulém, nakonec i předminulém období jsme dokázali jako Sněmovna se usnést na podpoře našich spojenců. Dovolím si tady teď přečíst usnesení, které v tom bodě, pokud bude některý z nich schválen, bychom si navrhli předložit. Klidně ho hlasovat po jednotlivých bodech, ale považuji za důležité, aby Sněmovna, která je suverénem, se takto jasně a srozumitelně vyjádřila.

K paní předsedkyni Taťáně Malé, která tady je, jenom chci avizovat, že pokud ten bod bude schválen, my jsme připraveni přistoupit na to, že vystoupí pouze jeden poslanec za celý poslanecký klub, tak jako by to mělo být u těch ostatních, a potom by se prostě hlasovalo usnesení, tak jako to bylo v případě, kdy jste vy navrhovali ta usnesení u podobných bodů v minulém volebním období.

Dovolím si tedy navrhnout toto znění: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

I. podporuje v zájmu České republiky a jejích spojenců kroky vedoucí k vytvoření mírového a stabilního uspořádání na Blízkém východě;

II. vyjadřuje pochopení limitovanému ozbrojenému zásahu Spojených států amerických a státu Izrael, strategických partnerů České republiky, s cílem eliminovat vojenský jaderný a raketový program Íránské islámské republiky;

III. důrazně odsuzuje neadekvátní reakci íránských ozbrojených složek vedených snahou rozšířit konflikt na další státy regionu Blízkého východu, zejména Bahrajn, Jordánsko, Katar, Kuvajt, Kypr, Omán, Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty" - je to vlastně podobný návrh, který předkládal kolega Pavel Žáček, myslím, že tam je Kypr navíc, který tam u něj nebyl, ale to si myslím, že je v zásadě detail, a je jedno, že na Kypr pravděpodobně útočily jednotky Hizballáhu z Libanonu;

IV. vyzývá účastníky konfliktu, především představitele Íránské islámské republiky, k ukončení vojenských akcí a k návratu k diplomatickému jednání o zastavení vojenského jaderného a raketového programu, teroristických aktivit v zahraničí a striktně odsuzuje nedávné masakry občanů Íránu režimem;

V. vyzývá vládu k posílení podpory íránského lidu v jeho snaze o život ve svobodě a možnosti rozhodovat se o vlastním osudu;

VI. vyzývá vládu k přehodnocení návrhu rozpočtu a posílení plánovaných výdajů na obranu a bezpečnost, včetně zvýšené pozornosti vůči investicím do protivzdušné obrany, civilní ochrany a efektivních a moderních dopravních kapacit Armády České republiky." Taky proto, aby bylo dostatek kapacit pro případné repatriace občanů České republiky v případě i dalších podobných krizí.

Tolik tedy, dámy a pánové, za poslanecký klub KDU-ČSL. Budu rád, když skutečně - potom myslím, že už to může být velmi stručné - budeme moci ten jeden bod takto projednat a o návrhu usnesení, která jsou podporou, vyjádřením jasné podpory našim spojencům, potom hlasovat. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane předsedo. Poprosím o... (Poslanec Výborný předává předsedajícímu materiál.) Už mi to nesete.

V této chvíli jsme vyčerpali poslance s přednostním právem a přihlášeni jsou poslanci bez přednostního práva, takže sem k řečništi pozvu Michala Zunu, připraví se Jiří Pospíšil. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuju za slovo, pane předsedající. Já bych si dovolil navrhnout bod s názvem Arogantní a necitlivé vystoupení ministra Macinky vůči českým občanům uvízlým v zahraničí.

Já jsem chtěl rovněž hovořit ohledně problematiky repatriačních letů s tím, že pan premiér tady vystoupil - za to mu děkuju - a částečně ten problém osvětlil, ale nic to nemění na tom, že v těch uplynulých dnech tady panuje chaos a informační vakuum tady v té věci, že se vlastně jedná o určitou první krizi, která tady není řešena tak, jak bychom si představovali, a že se nám vrací takový ten mikromanagement a covidový chaos, na který jsme byli zvyklí u premiéra Babiše. Důkazem toho je, že pan ministr Macinka ještě v sobotu a v neděli opakovaně několikrát dementoval potřebu repatriačních letů. Nakonec se pravda ukázala, že to vůbec tak není a že ta potřeba tady je. Jedná se i o další problémy, jako jsou nedostupné linky Ministerstva zahraničí nebo minimální podpora či informace pro české občany, kteří v zahraničí uvízli.

Ale co považuji za zcela zásadní a nevhodné, tak je vystoupení ministra Macinky na tiskové konferenci, kterou zakončil slovy směřujícími k českým občanům, kteří právě někde v zahraničí uvízli - a teď cituji - že "lidé na to budou jednou vzpomínat jako na dobrodružství, že viděli bouchat rakety". To je naprosto necitlivé a nevhodné. Můžu tedy i z vlastní zkušenosti říct, když jsme jako výbor pro bezpečnost takovou zkušenost měli při návštěvě Izraele, že vidět bouchající rakety nebo přelétající drony rozhodně není žádné dobrodružství, které byste chtěli zažít, a to jsme tam byli sami za sebe, bez nějakého očekávání odpočinku na dovolené nebo bez rodin a vystrašených dětí. Já bych chtěl tady ten bod navrhnout právě z toho důvodu, že ho považuji za mimořádně necitlivé vyjádření a byl bych rád, kdyby se pan Macinka k tomu vyjádřil, jak to vůči těm lidem, kteří v zahraničí takto uvízli, myslel. Já jsem přesvědčen o tom, že pokud jste v prostoru, kde se uzavírá vzdušný prostor, létají rakety, drony, tak to není turistický zážitek, je to bezpečnostní riziko. Pokud jste v takovém místě, tak nepotřebujete slyšet, jak situaci zlehčovat, ale potřebujete jistotu nebo ujištění, že stát jedná rozhodně a že jedná profesionálně. Nevím, jak by pan ministr Macinka hovořil v případě, že by se například nepodařilo protivzdušné obraně Spojených arabských emirátů vlastně zneškodnit všechny drony a rakety, které lítaly na Dubaj nebo Abú Dhabí, ta protivzdušná obrana by byla děravá a ti naši občané by byli pod salvou raket. To si myslím, že by pan ministr rozhodně hovořil jinak.

Já bych ten bod rád zařadil, aby pan ministr měl příležitost se českým občanům omluvit a vysvětlit, takže ještě jednou, ten bod je Arogantní a necitlivé vystoupení ministra Macinky vůči českým občanům uvízlým v zahraničí a rád bych ho zařadil jako druhý bod dnešního dne. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče. Napsal jste to tak, že to bylo k přečtení, takže jsem si to mohl přepsat.

V této chvíli jsem, pozvu pana poslance Jiřího Pospíšila a připraví se paní poslankyně Irena Ferčíková Konečná. Pane poslanče, máte všechno? Brýle? Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Pospíšil: Dobrý den, pane předsedající. Děkuji za vaši velkorysost ke starému člověku. Brýle jsem nechal na místě, už jsem si je vyzvedl, tak děkuji.

Teď tedy k mému bodu, který půjde z mezinárodních vztahů do tématu ryze nízkého, možná pro někoho malého, ale místního a z mého pohledu důležitého. Já jsem chtěl poprosit o zařazení bodu Informace ministra spravedlnosti o kauzách, které se týkají týrání zvířat.

Reaguji tak na to, co se událo v minulém týdnu, na rozsudek Krajského soudu ve Zlíně, který vyvolal veřejnou významnou polemiku, ale také vyjádření mnohých politiků, včetně politiků vládních, což kvituji. Jsem rád, že toto téma, které pro někoho může být banální, jako je jeden rozsudek krajského soudu, vyvolává tuto veřejnou společenskou debatu, protože je správné vést debatu o rozsudcích soudu - to v žádném případě není zpochybňování nezávislosti soudu, o tom nikdo nehovoří - ale zvláště u trestní justice má vést společnost a politici, kteří zastupují společnost, debatu o tom, jaké tresty jsou přiměřené, protože zákonodárce přes trestní zákoník nastavuje pravidla společenské nebezpečnosti jednotlivých trestných činů a tím určuje, v jakých mantinelech se tresty mají pohybovat.

My jsme zde měli... Já jsem to téma chtěl otevřít na interpelacích, ale bohužel tím, že ve čtvrtek nejsou interpelace, tak chci poprosit o zařazení tohoto bodu, ve kterém by se pan ministr spravedlnosti mohl vyjádřit, protože on se v médiích již částečně vyjádřil, což kvituji, ale ta vyjádření jsou hodně obecná, nejsou konkrétní a já bych samozřejmě jako zákonodárce rád věděl více o tom, jaké aktivity Ministerstvo spravedlnosti chystá, zvláště tedy pokud, jak jsem se dočetl v médiích, má jít o zpřísnění trestů skrze poslaneckou novelu. To znamená, že tady možnost debatovat o tom v připomínkovém řízení bude nulová. Rád bych tedy věděl, jak ministerstvo si celý proces představuje, protože minulý týden jsme byli svědky toho, o čem se zde obecně hovořilo před týdnem, a to je, jak české soudy rozhodují o týrání zvířat.

Já jsem tady před čtrnácti dny na plénu říkal, že v poslední době si mnozí soudci uvědomují společenskou škodlivost trestného činu týrání zvířat a již jsou za ty nejzávažnější formy týrání ukládány nepodmíněné tresty, to znamená, že pachatel je natvrdo odsouzen, a také jsem zde říkal, že zvláště pak odvolací soudy, které jsou konzervativnější a jedou takzvaně ve starých kolejích, tak potom často ty tresty ruší a dávají pouhé podmínky. Přesně minulý týden toto nastalo. Kauza psa Blada, kterou dlouhodobě sleduji, kauza, kterou řešil Krajský soud ve Zlíně a kde pachatel, který nechal psa téměř vyhladovět a téměř zemřít svojí nepéčí v zavřeném bytě, kdy ten pes přežil jenom shodou okolností, že ho objevili sousedé na římse, když se pokoušel zachytit nějakou dešťovou vodu, tak ten pes, který málem zemřel v zásadě ukrutnou smrtí, tak byl tedy zachráněn. Okresní soud uložil pachateli dvouletý nepodmíněný trest, to znamená na 2 roky natvrdo do vězení. Ono v reálu samozřejmě by to bylo asi potom kratší a tak dále, ale dvouletý trest. Krajský soud konstatoval, že ten trest je příliš tvrdý a že stačí mírnější trest, že stačí pro nápravu pachatele pouze trest podmíněný, a ten rozsudek zrušil.

Mediálně to ještě vypadá tak, jako by zkrátka okresní soud pochybil. Já tady konstatuji - ale samozřejmě je to názor mě jako politika - že se chci okresního soudu v této věci zastat, protože samozřejmě je možné mít pocitově různý pohled na to, jaká je míra společenské škodlivosti určitého trestného činu a zda k nápravě pachatele postačuje pouze podmíněný trest. To je ta subjektivní hodnotící stránka, kterou každý soudce může mít nastavenu trošku jinak. To tak zkrátka je, to nelze úplně kvantifikovat. Pokud tedy krajský soud toto zrušil a věc skončila pouhou podmínkou, tak je třeba se ptát, nakolik toto odpovídá společenské realitě, nakolik tedy lidé v České republice chtějí, aby zkrátka trestný čin týrání zvířete, když zvíře téměř zemře, končil podmíněným, tedy v zásadě symbolickým výstražným trestem.

Vnímám, že to tak není. Pan ministr se k tomu také vyjádřil. Já bych prosil, aby tento bod byl zařazen, abychom měli možnost diskutovat a aby pan ministr dostal prostor - a říkám to prosím pozitivně - aby řekl, jaká opatření tedy chystá. Já jsem zavnímal, že jedno z opatření má být změna trestní sazby u trestného činu týrání zvířete, že má dojít ke snížení té dolní hranice. Bohužel v médiích nebylo napsáno o kolik, rád bych tedy věděl tuto informaci. Za druhé by mě zajímalo, jestli tedy budou ještě další opatření, která mohou ovlivnit rozhodování české justice, jako je školení, jako je systematické vzdělávání soudců a tak dále, protože pokud soudci zvlášť odvolacích soudů - a teď to nechci jaksi paušalizovat - budou trestnou činnost týrání zvířete považovat za méně závažnou, tak ani změna trestního zákoníku to zkrátka nevyřeší. I do budoucna budeme mít pocit společenské nespravedlnosti, kdy za brutální týrání nakonec nějaký soudce odvolacího soudu většinou uloží pouze podmíněný trest. Tedy myslím si, že vedle změny trestního zákoníku je třeba ještě připravit další opatření, která budou konformní s principem nezávislosti justice, ale budou jaksi posouvat vnímání soudců této trestné činnosti, protože zkrátka a dobře soudci mají rozhodovat, ale v parametrech a mantinelech, které nastavuje společnost, jak jsem řekl, ta konstatuje skrze své zákonodárce, jaká míra společenské škodlivosti či nebezpečnosti u jednotlivých typů trestné činnosti je, a tomu pak odpovídají i sazby v trestním zákoníku.

Pane předsedající, prosím, aby po pevně zařazených bodech, jak vzešly z grémia, byl zařazen tento můj bod, který, jak jsem řekl, jsem nazval Informace ministra spravedlnosti o kauzách, které se týkají týrání zvířat. Vycházím z kauzy, která zde byla minulý týden velmi silně debatována.

Děkuji panu ministrovi, že se k tomu zatím tedy obecně vyjádřil, i pan premiér se k tomu vyjádřil.

Pokud nemá skončit pouze u politických výroků pouze v obecné rovině, tak bude fajn to více prodiskutovat a bavit se o opatřeních, zvláště když jsem viděl v textu, že jaksi pan ministr volá po tom, že by měla být dohoda mezi zákonodárci a mělo by jít se cestou právě Poslanecké iniciativy. Já tedy budu doufat, že vzhledem k tomu, že téma zvířat leží na srdci nejen představitelům koalice, ale i opozice - a třeba já se tomu dlouhodobě věnuji - že bude možnost, aby to i opoziční poslanci připodepsali a byli spoluautory této věci. Bylo by smutné, kdyby toto etické téma bylo pouze předmětem politického boje zde v Poslanecké sněmovně. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pane poslanče, děkuji. Můžu poprosit jenom? Já mám k vaší přihlášce, já jsem si to poctivě přepsal, že to chcete jako první bod v pátek 6. 3. To neplatí, takže by to bylo jako první bod po pevně... (Poslanec Pospíšil mimo mikrofon: Po pevně zařazených bodech.) Po pevně zařazených bodech. První bod po pevně zařazených bodech. Ale víte to, že to tam máte napsané takhle? Případně na kdy, 6. 3. jako první bod. (Poslanec Pospíšil hovoří mimo mikrofon.) Aha, jo, že jste na mě koukal, jako bych si to vymyslel. Je to tam, já se řídím vašimi přihláškami.

V této chvíli je Irena Ferčíková Konečná, připraví se Michaela Moricová.

 

Poslankyně Irena Ferčíková Konečná: Dobrý den, dámy a pánové a kolegyně a kolegové, já budu dnes krátká a budu se snažit apelovat, prostřednictvím pana předsedajícího, jak na opozici, tak na koalici naopak.

Chtěla bych požádat o předřazení bodu zákon o digitální ekonomice jako první na pořad jednání této Sněmovny.

Je to z toho důvodu, že jsme už v minulých měsících slyšeli jak z opozice, tak z koalice spoustu informací, reelsek o tom, jak děti na internetu, jaké to je obrovské téma, jaký to je obrovský problém. My tady můžeme donekonečna točit reelska, můžeme se tady o tom bavit, ale dokud nebudeme mít zákon o digitální ekonomice, nemůžeme s touhletou problematikou dělat nic. Já chci říct: Už včera bylo pozdě. Ten zákon měl být přijat už v minulém volebním období, už teď s námi Evropská komise chce začít vést řízení. Chtěla bych poprosit, zda bychom z toho důvodu to mohli předřadit. Bez tohoto zákona nemáme instituci, která by skutečně mohla intervenovat vůči platformám. Nemáme úřad, který by měl na to mandát. Bez tohoto zákona jde o planá gesta a nemáme ani přístup k datům. Tento zákon nám dává přístup k datům velkých platforem. Pokud nemáme data, nemůžeme dělat dobrou politiku, bez dat jsme bezzubí.

Chtěla bych ještě říct jednu věc. Evropská komise designovala 20 velmi velkých on-line platforem, které mají přes 45 milionů uživatelů, dvě z těchhle 20 platforem sídlí v Česku. Já nevím, do jaké míry tady je osvěta, jaké tyhlety platformy jsou, možná máte tušení. Ano, jsou to pornografické platformy, o kterých nemáme absolutně žádné informace, protože nemáme úřad, který by měl zmocnění s těmihle platformami jednat.

Jedna věc je ochrana dětí na internetu, druhá věc je přístup k datům, mít úřad, který má mandát jednat s tady těmi platformami. Z toho důvodu bych vás opravdu chtěla napříč politickým spektrem požádat o to, abychom tenhle zákon, který je naprosto zásadní, předřadili jako první bod. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní poslankyně, já se jenom chci ubezpečit, protože ono teďka v návrhu je to někde vzadu, ale tak, jak to navrhovala paní předsedkyně Taťána Malá, tak by to byl pátý bod a vy to z pátého bodu tedy chcete předřadit jako první bod. Rozumím tomu správně?

 

Poslankyně Irena Ferčíková Konečná: Rozumíte tomu správně, protože se domnívám, že státní svátky počkají, děti nepočkají. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Jako první bod. Já vám děkuji.

Ano a poprosím paní poslankyni Michaelu Moricovou. (Poslankyně Moricová: Já vám děkuji.) Máte slovo.

 

Poslankyně Michaela Moricová: Děkuji, já vám děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, interpelace byly pro tento týden zrušeny, přesto považuji za nutné se pana ministra spravedlnosti zeptat na věc, která mě, veřejnost znepokojuje, znepokojuje evidentně i mé kolegy-poslance.

Poslední týden sledujeme případy brutálního týrání zvířat: králík umlácený k smrti, mladíci, kteří zavřeli a zabili kočku kvůli tomu, že byla v pračce, pes ponechaný bez jídla téměř k uhynutí. V tomto případě je výsledkem podmínka. Původně byl trest přísnější, po odvolání jsme ale opět u podmínky. Já se ptám: Pes málem zemřel hlady, je tohle snad spravedlnost? Nejde o jeden mediálně známý případ, jde o trend, opakující se rozhodnutí, která v lidech vyvolávají pocit, že týrání zvířat je bagatelizováno. Oceňuji, že toto téma otevřela paní poslankyně Šafránková, oceňuji vyjádření pana premiéra i pana ministra, nicméně jedno usnesení ani jeden komentář problém nevyřeší, proto se ptám, jaké kroky Ministerstvo spravedlnosti dělá, aby se to neopakovalo? Všem nám přece jde o jedno: o ochranu zvířat. Kvituji i nápad s poslaneckým návrhem a ráda o něm budu diskutovat.

Dále mám otázky, zda má státní zastupitelství jasné ukotvení a jestli třeba není namístě ho změnit. Problémem totiž často je také samotné vyšetřování a skutečnost, že se některé případy prostě ani k soudu nedostanou, proto navrhuji zařadit bod s názvem Jak vláda bude vymáhat adekvátně tresty pro jedince týrající zvířata? Protože pokud společnost vyšle signál, že krutost je tolerována, následky nesou nejen zvířata, ale i naše důvěra ve spravedlnost. Díky. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Opět, paní poslankyně, mám to přepsané, protože jste to napsala do přihlášky. Vy to chcete jako první bod? (Poslankyně Moricová souhlasí.) Jako první bod dnešního jednání.

Na vaše vystoupení a vystoupení Jiřího Pospíšila reaguje pan ministr spravedlnosti s přednostním právem, takže možná vám odpoví. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jeroným Tejc: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuju, že vás toto téma zajímá. Nás zajímá také na Ministerstvu spravedlnosti a myslím, že zajímá každého, kdo má rád zvířata a nechce sledovat to, jak se jim ubližuje. Já už jsem tady na toto téma vystoupil, myslím, že při posledním jednání Sněmovny, kdy jsme vedli debatu, jaká opatření proti týrání zvířat lze učinit, a sám jsem v této věci se vyslovil pro to, že jednou z cest je úprava i trestního zákoníku a využití nástrojů, které má k dispozici ministr spravedlnosti, byť jsem zdůraznil, že si myslím, že největší neodpracovaná část v tuto chvíli není v trestním zákoníku, protože tam došlo k výrazným navýšením trestů v minulosti, ale na straně Ministerstva zemědělství, na straně kompetencí veterinární správy, na straně přestupkového zákona a dalších.

Ale abych se nevyhýbal tomu tématu, já jsem skutečně na základě i toho případu, který tady byl konkrétně zmíněn, i těch jiných případů, které sleduji, se rozhodl, že jednak připravíme novelu trestního zákoníku, která zvýší spodní sazby - primárně spodní sazby - těchto trestných činů tak, aby skutečně v těchto případech neodcházeli lidé v uvozovkách se směšnými tresty v případech, kdy skutečně celá veřejnost je přesvědčena o tom, že takový trest není adekvátní, je nepřiměřeně nízký a je třeba, aby ten trest byl spravedlivý. Je samozřejmě na vás, jak se rozhodnete s těmi sazbami naložit.

Já určitě předložím nějaký návrh, který formou poslaneckého návrhu zde budete projednávat, protože ten zájem na tom, jak jsem pochopil, aby ta věc byla řešena, je co nejrychleji. Pokud bychom šli cestou vládního návrhu, tak jsem názoru, že by to bylo zdržení minimálně půlroční, možná roční, takže v tomto smyslu my připravíme ten návrh a vy jej dostanete k dispozici k podpisu a samozřejmě k úpravám při jednání Sněmovny. Samozřejmě se pokusíme posbírat i data, která jsou k tomu nutná. S tím souhlasím. Je třeba, abychom měli jasnou informaci opřenou o data, jak časté tyto případy jsou a kolik se jich v České republice děje, protože jedna věc je to, že čteme novinové články a titulky všichni, a druhá věc je, jaká jsou ta přesná čísla.

Chci říct, že také využiji všech kompetencí ministra spravedlnosti, abychom nějakým způsobem dokázali společně reagovat na rozhodování soudů. Já jsem dlouhodobě zastáncem toho, že soudy a jejich rozhodnutí nejsou nekritizovatelné. Neznamená to, že budeme zasahovat jako politici do toho, jak mají soudy rozhodovat v těch konkrétních případech - soudy jsou nezávislé a nezávislé budou - ale neznamená to, že nemůžeme vyjádřit svůj názor na to, zda ten trest je, nebo není spravedlivý. Samozřejmě je dobře, abychom tak činili v případech, kdy máme dostatek informací a máme znalost těch konkrétních věcí, ale to už je věc na další debatu. V této souvislosti tedy mohu říct, že nejen v tom případu, který byl zmíněn, ale i v těch dalších - bude-li to ze zákona možné a vhodné a na základě podrobnějších informací, zejména spisového materiálu - budu navrhovat stížnosti pro porušení zákona v neprospěch takových pachatelů, byť vím, že pokud mi Nejvyšší soud v té dané věci vyhoví, tak v takovém případě to bude pouze akademický výrok, to znamená, nebude to mít vliv na ten konkrétní trest. Pokud někdo byl zproštěn pravomocně a já podám v jeho neprospěch stížnost pro porušení zákona, tak to bude znamenat jediné, že do budoucna Nejvyšší soud jasně vymezí, zda v takových případech měl, nebo neměl být uložen jiný druh trestu nebo měla být zohledněna nějaká další kritéria.

Toho budu využívat samozřejmě nejen, jak jsem řekl, v tomto případě. Chtěl bych, abychom našli cestu, jak posunout informace a možná i dovzdělat a umožnit se seznámit s těmi případy i soudcům a státním zástupcům. Myslím, že v minulosti tady byl docela dobrý případ, kdy se to povedlo. Byla to otázka peněžitých trestů. Zdálo se a v minulosti skutečně byla poptávka po tom, aby soudy ukládaly více peněžitých trestů jako alternativu proti trestům odnětí svobody anebo trestům podmíněným bez dalšího, a v této věci se tehdy ministerstvo shodlo s Nejvyšším soudem a s Nejvyšším státním zastupitelstvím. Musím říct, že pro mě možná trošku překvapivě ta dohoda zafungovala. Státní zástupci, soudci na základě těchto jednání a školení došli k nějaké změně metodik, došli ke změně uvažování a výrazným způsobem narostlo udělování peněžitých trestů.

Myslím si, že to je i návod pro to, abychom v případech těchto citlivých věcí, byť bez změny zásadní - bez zásadní změny trestní úpravy nebo právní úpravy v trestních věcech - abychom i bez té zásadní proměny trestních předpisů dokázali využívat už ty zákony, které máme. Jsem názoru, že právě jak v případě týrání zvířat, tak v případě někdy nepochopitelně ukládaných podmínek za znásilnění, je právě tohle způsob, jak najít společnou cestu, aby v těch konkrétních případech spravedlnost a spravedlivý rozsudek byl výsledkem celého trestního řízení. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji panu ministrovi. Protože se množí dotazy, kolik vás ještě je s přihláškou, tak je vás tady šest v tomto pořadí: Petr Hladík, Lukáš Vlček, Martin Baxa, Monika Brzesková, Katerina Demetrashvili a Josef Flek, zatím poslední.

Poprosím pana poslance Petra Hladíka. Pane poslanče? Ale jenom dopředu říkám, po vás to nepřečtu, tak nevím, jak se to jmenuje, co to je za nový bod.

 

Poslanec Petr Hladík: Vážený pane místopředsedo, to je v pořádku. Ony to budou dva body, tak já vám je nadiktuji. Děkuji. (Předsedající: Dobře.)

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, krásné dobré odpoledne. Dovolte mi, abych hovořil o dvou bodech, které bych rád zařadil jako druhý bod schůze na projednání.

Začnu tím, co už jsme tady opakovaně hovořili, a to je aktuální situace a válka v Íránu. To, co teď můžeme sledovat od sobotního rána, tak je takové malé déjà vu. Chaos vlády, úplně ten stejný, jako za covidu. Vidíme našeho pana premiéra, jak se holedbá záchranou pěti lidí. To, že mu v těch zemích zůstávají tisíce českých občanů, tak trošku přehlédl. Oznámí repatriační lety a za hodinu je vše jinak. Ministr zahraničních věcí svaluje odpovědnost na naše občany v zahraničí. Aktuální válku v okolních zemích popisuje jako - cituji - "lidé na to jednou budou vzpomínat jako na dobrodružství, že viděli létat rakety", pak jde večer v neděli ke Xaverovi povídat o párcích. Lidé v těchto zemích jsou vystrašení.

Pane ministře, potřebují od české vlády slyšet informace. V pondělí nám ministr Macinka vykládá, že novinářům nebude odpovídat. Vy ale neodpovídáte, pane nepřítomný ministře, novinářům. Vy ve funkci ministra zahraničí teď informujete všechny občany Česka. Pochopte, že už není kampaň. Vy jste vláda, vláda odpovědná za všechny občany. Nemluvíte ke svým voličům, jak zdůvodňuje postoj SPD pan premiér, že má jiný vlastně názor, že tady pan předseda Okamura mluví ke svým voličům. Ne, takhle se to dělat nemá. Vy totiž máte odpovědnost za celek.

To, že pohrdáte těmi, kteří letěli do Emirátů, Jordánu, Egypta nebo dalších zemí na dovolenou, považuji za aroganci, kterou vaše vláda bohužel oplývá ve velkém. Když se podíváme do českých médií, co o tom říkají lidé: "Chaos a špatná komunikace, zuří lidé z repatriačního letu. Češka kritizuje z Dubaje vládu. Komunikace byla největší problém. Nikdo nám nic neřekl. Češka z Dubaje: Vláda selhává v komunikaci. ‚Když jsme volali na informační linku Ministerstva zahraničí, tak nám řekli pouze: Držte se uvnitř budovy a hodně štěstí,‘ uvedla paní Kateřina." "Macinkova slova se mě dotkla, zlobí se cestovatelka prchající z Izraele. Ona říká: ‚Velmi se mě dotklo, když jsem o víkendu slyšela slova ministra zahraničí Macinky, který řekl, že (si) za to s nadsázkou můžou turisté sami, že jeli někam, kam jet neměli. To není pravda,‘ stěžuje si paní Věra" a popisuje, jak se připravovali na cestu, jak byli v DROZDu od začátku a tak dále.

Další paní říká... "Tepovka jí prý stoupla během následující tiskové konference, kterou sledovali on-line. Ministr zahraničí Petr Macinka řekl, že novináři nemají nárok na informace, kdykoliv se jim zamane, že novináři chtějí pořád každou půlhodinu nebo každého půl dne tiskovou konferenci. ‚Nemám povinnost chodit na tiskové konference, když nechci nic sdělovat.‘ Paní Věra říká: Já bych mu chtěla vzkázat, že my jsme tady seděli v krytech s bombami nad hlavou. Promiňte, že to říkám už potřetí, ale ať si laskavě ministr uvědomí, že za těmi novináři jsou tisíce lidí, kteří někde seděli a čekali na jakékoliv informace, které nepřicházely. Měla jsem vztek, cítila jsem tu aroganci moci, že prý nemá co říct, přitom my jsme nepotřebovali slyšet přesné časy odletu, ale jaký je plán, s čím můžeme počítat." No, a takovýchto zpráv najdeme v novinách nebo na internetu či na sociálních sítích desítky.

Víte, ale já bych se chtěl zabývat tématem, které se opravdu dotkne každého Čecha a každé Češky. Chtěl bych, abychom tady vedli debatu s panem ministrem Havlíčkem o energetice. Víte, co dneska píše německý Bild? Já nevím, jestli vláda sleduje německý Bild nebo zahraniční média. Hlavní stránka německého Bildu: "Cena benzinu v Německu poprvé překročila 2 eura." Víte, kolik to jsou 2 eura? 50 korun. Tak v Německu stojí už benzin 50 korun. Já bych rád tady slyšel konkrétní kroky vlády, zajištěné dodávky, připravenost Mera, připravenost Čepra, zajištění cenových mechanismů a další. Víte, kolik je cena zemního plynu aktuálně na burze? 55 eur. Včera byla 44, před týdnem 21. Cena zemního plynu je aktuálně nejvyšší od začátku roku 2024 a to je jenom začátek. To je jenom začátek chybějících tras a chybějících spojů, dodávek.

Ano, souvisí to s panikou na trhu, ale i proto považuji za naprosto stěžejní, abychom teď slyšeli a mohli vést debatu o tom, jaký je plán vlády v této situaci. Ta situace se bude každý den zhoršovat, ty cenovky budou vyšší a vyšší a já si myslím, že tady je ta správná platforma, na půdě Poslanecké sněmovny, abychom se ptali vlády, jaké má naplánované kroky. Je jasné a legitimní, že není schopna vláda vyřešit vše a vše ovlivnit, ale včasné zásahy, včasné kroky, včasné přecházení (předcházení?), včasné zajištění mechanismů a některých věcí tak může tento přicházející cenový šok do Česka zmírnit. Já bych chtěl vyzvat vládu, aby se začala vážně zabývat energetickou bezpečností, tak jak jsme to dělali my, a ještě více urychlila výstavbu jaderných a obnovitelných decentrálních zdrojů. Spolu s posílením kapacity přenosu energií je to jediná cesta, jak zvýšit naši soběstačnost a snížit naši dovozní závislost. V současných cenách jsou to zhruba 2 procenta HDP, 160 miliard eur, které každý rok zaplatíme za ropu a zemní plyn ze třetích zemí. Ano, jediná cesta je energii vyrábět na svém území. Jiná cesta prostě není.

Proto navrhuji zařadit nový bod - já ho potom přečtu ještě jednou - Projednání aktivit vlády k předejití energetické krizi v souvislosti s konfliktem v Íránu. Omlouvám se, pane místopředsedo, ještě jednou ho nadiktuji nebo potom... (Otáčí se k předsedajícímu.) Zdravím vás. (Předsedající: My jsme se vyměnili.) To nevadí. Projednání aktivit vlády k předejití energetické krizi v souvislosti s konfliktem v Íránu. (Předsedající: Děkuju.) Já vám také děkuji.

Dovolím si teď hovořit o druhém bodu, který bude lokální, ale já se domnívám, že neméně důležitý. Dnes požádám o zařazení bodu k projednání, který totiž není jen o rozpočtové položce, je o bezpečnosti lidí a o tom, že stát musí být zodpovědným správcem krajiny a ochráncem veřejného zdraví. V únoru 2025 došlo u Hustopečí nad Bečvou k havárii cisternového vlaku převážejícího benzen. Havárie tohoto typu je celosvětově ojedinělá. Do půdy a podzemní vody tehdy unikly stovky tun vysoce toxické látky. Následky jsou rozsáhlé a dlouhodobé. Mluvíme o kontaminaci území, o riziku pro vodu, zemědělskou půdu i zdraví lidí. A hlavně tohle není problém, který by se vyřešil sám nebo jedním rozhodnutím. Je to výzva na roky a já jsem překvapen, že to vláda neřeší, že jim je vlastně jedno, jak ti lidé v té lokalitě budou zdraví nebo jaký dopad to na ně bude mít. Právě proto má smysl, aby se k tomu Poslanecká sněmovna otevřeně vrátila a projednala, jak stát postupuje, co už bylo uděláno a jak zajistí, že sanace bude pokračovat bez zbytečných prodlev.

Osobně jsem nastavoval dlouhodobé procesy sanace tohoto území, které jsou nutné, a zdá se mi, že současná vláda v tom nechce pokračovat. Máme rok od této havárie, odtěžilo se víc než 100 tun benzenu, desítky tam ještě zůstávají. Ale co se stalo? Vláda Andreje Babiše nedala Diamu finanční prostředky. Snížila finanční prostředky proti návrhu vlády Petra Fialy celkem o 700 milionů, přitom 200 z nich je právě potřeba na tu sanaci v tomhle roce, příštím a následujícím.

Proto jsme spolu s kolegou Bobem Niemcem podali pozměňovací návrh, který budeme zítra načítat a další týden projednávat, aby právě DIAMO, které má na starosti tuto sanaci, mělo zajištěné tyto finanční prostředky. Ten návrh jasně popisuje, že sanace bude probíhat několik let a zahrnuje dekontaminaci půdy, ochranu podzemních i povrchových vod, zamezení šíření znečištění. To, že jde o veřejný zájem, to si tady vůbec nemusíme popisovat. Chci to říct jednoduše a srozumitelně, sanace benzenové havárie není věc na jeden rok. Pokud stát nedá jasný finanční rámec, riskuje zpomalení těchto prací, a když se práce zpomalí, škody porostou. To je špatně pro místní obyvatele, pro obce, pro zemědělce, pro krajinu, kterou máme předat dětem v lepším stavu, než jsme ji převzali. Takhle se stát vůči lidem a jejich zdraví nemůže chovat.

Zařazení tohoto bodu k projednání má tedy tři jasné cíle. Za prvé, získat aktuální informace o postupu sanačních prací a o tom, jak je chráněna voda v okolním území. To bych rád slyšel od ministra Červeného a pana ministra Havlíčka. Ověřit, zda je financování sanace dostatečné a stabilní, aby se práce nezastavovaly a neodkládaly, když rozpočet Diama byl snížen o 700 milionů, a za třetí nastavit odpovědnost a kontrolu tak, aby bylo jasné, kdo za co odpovídá a jak se budou průběžně vyhodnocovat výsledky.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, když se stane neštěstí tohoto typu, stát se na to nemůže vykašlat. Moderní technologie a odborné postupy nám dnes umožňují území skutečně vyčistit a ochránit vodní zdroje, ale jen ten, kdo (tehdy, když?) stát bude jednat včas, předvídatelně a zodpovědně. Prosím vás tedy o podporu zařazení tohoto bodu na program schůze. Jedná se o konkrétní, praktický krok. Mějte na paměti, že to je důležité pro ty místní lidi, pro ty lidi v Hustopečích nad Bečvou, protože to, že ta havárie byla před rokem, tak ta kontaminace toho území prostě nezmizela.

Proto navrhuji zařadit bod, který se bude jmenovat Sanace benzenu v Hustopečích nad Bečvou, včetně zajištění financování. Ještě jednou to zopakuji pro pana místopředsedu: Sanace benzenu v Hustopečích nad Bečvou, včetně zajištění financování. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Jenom ještě dotaz, prosím. Jako druhý bod pořadu?

 

Poslanec Petr Hladík: Jako druhý bod. Kdyby byl zařazen ten první, tedy projednání o energetice, tak následující, tedy třetí. Děkuji. (Předsedající: Ano.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní s přednostním právem první místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Dámy a pánové, vážený pane ministře, no, já bych si také dovolil tady trochu reagovat na tu proběhlou rozpravu, která když jsem předával předsednictví, tak tam ještě byly čtyři, tuším, poslanci, to znamená, budeme tady do půl šesté. Začínáme ve dvě, to je tři a půl hodiny. To jenom tak jako na připomenutí vašich výčitek.

Ale já se omlouvám, já se nemohu zbavit dojmu, teďka budu trochu jako korektor, ale zároveň i takový uklidňovač toho, že si vzpomenu na to, když jsme byli v opozici, vy jste byli vláda, stala se nějaká mimořádná situace, ať už to byl 7. říjen 2023 nebo událost na Filozofické fakultě. Abychom všichni tahali za jeden provaz, že doufáte, že mimořádná situace, že jí nebude opozice využívat nebo dokonce zneužívat, a kdokoliv z nás někdy trošičku zkritizoval buď vládu, nebo bezpečnostní složky, tak se se zlou potázal v tom veřejném prostoru.

Teď se ta situace otočila. Vy jste na to úplně zapomněli a najednou na vládě nenecháváte nit suchou. Já jsem se tady podíval a srovnal si základní data událostí. Útok na Izrael 7. října 2023, byl v sobotu taktéž. 9. října v pondělí, kdy byly v Izraeli desítky Čechů, se repatriace nechystaly, respektive se to říkalo v neděli. První odlet českého repatriačního letu byl 10. října. Já jsem na sociálních sítích uvedl 11., tak se omlouvám, ale byl 10. Jednání Bezpečnostní rady státu bylo 19. října, to znamená po 12 dnech. Jak to bylo teď? Útok na Írán 28. února, taktéž v sobotu, už v neděli do Ománu v pondělí odletí čtyři repatriační lety, 2. března v pondělí - tedy po 2 dnech - od sedmi ráno Bezpečnostní rada státu, konkretizace repatriačních letů, posílení bezpečnostních opatření, analýza dalších dopadů a podobně, to znamená během 2 dnů. I přesto jsme slyšeli kritiku, že Bezpečnostní rada státu se sešla pozdě. Já bych se nevracel do roku 2023, ale v momentě, kdy vy to tady furt opakujete a nikdo na to nereaguje, tak by to vyvolávalo dojem, že my ty 2 dny, že jsme reagovali pozdě. Vy jste svolali Bezpečnostní radu státu po 12 dnech. I u vás byly na začátku zmatky - které bych si nedovolil kritizovat, protože ta situace je mimořádná - že žádné repatriační lety neodletí a nakonec následující den letěly, tak si prosím na to vzpomeňte.

Když to kdokoliv z tehdejší opozice kritizoval, tak víte, že byl pod obrovským tlakem vás, ale i masmédií. Teď tady Petr Hladík - a já bych to nedělal - cituje různé výstupy v médiích. Mně mezitím, co jsem tam řídil tu schůzi, poslal někdo odkaz na článek, na jinou situaci, na předchozí konflikt mezi Izraelem a Íránem z 13. 6. Citace z 18. 6... Já se omlouvám, pane poslanče, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, myslím si, že to nemá úroveň, ale jestli budeme tady citovat, tak já tady budu citovat: "Kamila Nývltová s partnerem si užívala krásné a poklidné dovolené v Jordánsku. Ta se pro zamilovaný pár proměnila během chvilky v boj o život. Dvojice se totiž nemohla dostat ze země kvůli konfliktu mezi Íránem a Izraelem. Zpěvačka situaci zaznamenala na svých sociálních sítích a postěžovala si na přístup české vlády," - té předchozí - "která neposlala žádné letadlo" a tak dále. Takhle těchhletěch... A to jsem si vybral situaci, která byla fakt klidnější než to, co je teď. Klidnější, to doufám, uznáte - děkuju - pokyvováním hlavy, to, co bylo 7. října 2023.

Já vás poprosím... Proto jsem řekl, kromě korektora že jsem uklidňovač. Já vás poprosím, kolegyně, kolegové z opozice, v tomhletom vzpomeňte si na svá vlastní slova. Pojďme tahat za jeden provaz, jsme na jedné lodi. Je tady nějaká situace na Blízkém východě, premiér tady vystoupil, řekl, jaké lety odletěly, odletí, co se připravuje a podobně. Ty základní informace jste bez nějakých floskulí a omáček dostali.

Poslední poznámku si dovolím, že v tomhletom... Já jsem třeba ocenil ten výstup Marka Výborného, který si sice mohl odpustit tu tetičku z Ománu, ale vlastně vystoupil slušně. Kde tomu moc nerozumím, je vystoupení poslance Zdeňka Hřiba, kterého teďka tady nevidím, který na začátku pochválil opozici v Praze v době covidu, že jsme spolupracovali, že jsme nabídli platformu. V té opozici jsem byl já, tak já si to pamatuju dobře. On pokračuje, že tu ruku spolupracující nabízí také. Vrátil se zpátky k té době covidu, kdy byl primátor. My jsme skutečně v tomhletom tam tahali za jeden provaz a všichni si to pamatují. Já jsem rád, že on si na to pamatuje taky. Uplynou dvě minuty a on potom na té vládě nenechá nit suchou. A už to jede, jedna urážka, jedna nálepka za druhou. To je to, co si předtím pochvaloval, tu spolupráci s opozicí v Praze?

Já se omlouvám, jo? Musel jsem vystoupit, zdržel jsem to o tři minuty, ale v tomhletom fakt si vzpomeňte na ty situace, dají se lehce porovnávat. Můžeme se předhánět, kdo byl rychlejší nebo ne na bázi hodin, možná dnů, ale určitě neplatí teze, že když během 2 dnů byla svolána Bezpečnostní rada státu, tak ta kritika je nefér, když vy jste ji svolali za 12 dnů.

Prosím pěkně, v tomhletom... Rozumím tomu, zítra je rozpočet, tam budete kritizovat od rána do večera. Naprostý respekt, s tím souhlasím. Ve čtvrtek si to užijete také při vydávání. Ale když je tahleta situace, tak si myslím, že ta vláda reaguje rychle. Premiér vám tady na ty věci jasně odpověděl, reaguje na ty požadavky, které jsou. Vy to víte, obracejí se občané na vás, obracejí se i na nás. My, kteří dostáváme všechny ty esemesky a maily od těch lidí, kteří tam jsou, tak to přepinkáváme dál na členy vlády. To bych nenazval mikromanagement, to je prostě nějaká empatie s těmi lidmi. Já tady nebudu číst to, jak mi někdo poslal, kdo tam je, kdo je tam s malým dítětem, kdo se chce rychle vrátit a tak dále. Prosím pěkně, já vás moc prosím v tomhletom, jestli platí to, co jste říkali předtím, tak by to mělo platit i teď. Pojďme aspoň v této věci tahat za jeden provaz. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuju, pane místopředsedo. Jenom prosím, ještě nejsme v rozpravě, takže nejsou možné faktické poznámky.

Než pozvu dalšího přihlášeného, kterým je pan poslanec Lukáš Vlček, tak tady máme omluvu: od 16.45 se z pracovních důvodů omlouvá pan ministr Bednárik.

Já bych tedy požádal pana poslance Vlčka. Máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Vlček: Tak, pane předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, dovolte, abych přednesl návrh na zařazení bodu s názvem Strategická opatření České republiky k zajištění energetické stability a mírnění cenových dopadů v souvislosti s krizí na Blízkém východě, a to jakožto druhý bod toho dnešního jednání. Navrhnu to ještě jednou. Každopádně já i navážu na řadu svých předřečníků, abych se taktéž vyjádřil k té současné situaci a navrhl již ten zmíněný bod, protože ta současná situace, jak nepochybně víte, tak eskalace konfliktu na Blízkém východě může mít a reálně i bude mít i negativní dopad na cenovou hladinu jak energetických surovin, a tedy ropy, zemního plynu, tak i těch navazujících derivátů, tedy pohonných hmot, i bohužel v České republice.

Protože když se podíváme na tu současnou situaci, já zmíním jenom pár zásadních věcí, jako je například: zastavení produkce a vývozu zkapalněného zemního plynu v Kataru, nebo například zasažení ropných zařízení v Saúdské Arábii, a nebo i ochromení lodní dopravy v klíčovém Hormuzském průlivu kudy putuje asi zhruba pětina světové spotřeby ropy, a ještě větší podíl vlastně LNG. Tak toto tedy opravdu nepochybně může mít a bude mít velmi negativní dopad i na situaci v České republice.

Už vidíme i na samotných trzích, které na to reagovaly, už jen v pondělí jsme viděli, že cena megawattů plynu vzrostla a aktuálně se prodává už za více jak 60 euro, kdy v pátek trhy uzavíraly na zhruba 33 eurech... A od pondělí tedy vzrostla o více jak třetinu a řada analytiků již předpokládá, že i evropský plyn by při měsíční blokádě průlivu mohl podle odborníků zdražit o více jak 100 procent. Stejně tak rostou ceny ropy Brent.

A mě tedy zajímá, nebo rád bych toto téma otevřel, a zajímá mě tedy jaké konkrétní kroky v této oblasti - v oblasti energetiky a energetické bezpečnosti - podniká a podnikla česká vláda, anebo hodlá podniknout, aby právě zajistila energetickou stabilitu naší země a mírnění cenových dopadů na podniky a obyvatele. Tedy...

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, že vám do toho skáču. Prosím, prosím o snížení hluku v sále. Děkuji.

 

Poslanec Lukáš Vlček: A tedy z těchto důvodů, které jsem tady zmínil, navrhuji jako druhý bod dnešního jednání bod s názvem: Strategická opatření České republiky k zajištění energetické stability a mírnění cenových dopadů v souvislosti s krizí na Blízkém východě.

Děkuji. Já vám to, pane předsedající, ještě donesu písemně.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Já to tady mám od vás napsané a krásně se to dalo i přečíst, takže to mám zapsané. Děkuji. Další, kdo je přihlášený, tak je pan poslanec Martin Baxa. Máte slovo.

 

Poslanec Martin Baxa: Dobrý den. Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, je zjevné, že téma většiny příspěvků, které tady dnes zaznívají, se týkají aktuální geopolitické situace. Je to zcela pochopitelné, koneckonců dotýkají se ty události také občanek a občanů České republiky, kteří se nacházejí v těchto oblastech. Nicméně těch příležitostí k tomu, aby Sněmovna jednala o naléhavých záležitostech zase tolik není, a proto mi dovolte, abych přes ten aktuální kontext dění ve světě předložil návrh, který jsem nazval: Aktuální situace v přípravě nové mediální legislativy.

Aktuální situace v přípravě nové mediální legislativy - já to považuji za důležité téma, protože stále platí v programovém prohlášení vlády Andreje Babiše to, že mají být zrušeny koncesionářské poplatky. Bohužel stále platí to, že zatím nebylo veřejně sděleno, jakým způsobem se má tento programový bod vlády Andreje Babiše naplnit. To znamená, jakými konkrétními kroky se vláda toto chystá uskutečnit. A co je nejpodstatnější, zatím nebylo veřejně ani naznačeno, jaký model fungování médií veřejné služby si ministr kultury Oto Klempíř a vláda koaliční strany představují.

A to je věc závažná. Slýcháváme ve veřejném prostoru, že takové změny mají být účinné od 1. ledna roku 2027. Ten čas se nesmírně zkracuje, jsme na začátku března a já vlastně, a nejenom já, i moje kolegyně a kolegové podléhají zneklidnění z této situace. Tak proto navrhuji, abychom jednali na této schůzi Poslanecké sněmovny o bodu Aktuální situace v přípravě nové mediální legislativy. A aby nám vláda, pan ministr kultury řekl, co konkrétně plánuje a co tedy v nějakém posledku přijde na jednání Poslanecké sněmovny jako vládní návrh zákona.

Já si vůbec neumím představit, že by se něco takového mělo odehrát se (Nesrozumitelné.) poslaneckého návrhu, byť bohužel i některé závažné věci už sem do Poslanecké sněmovny takto přicházejí, tak budu věřit v nějakou elementární korektnost a rád bych slyšel, co vláda sem konkrétně předloží. A protože jsem zaznamenal větší počet, myšleno teď tematicky, bodů, které se týkají aktuální geopolitické situace, tak já navrhuji, aby tento bod, to znamená Aktuální situace v přípravě nové mediální legislativy, byl zařazen jako šestý bod dnešního jednání Poslanecké sněmovny.

Tak se jenom zeptám pana místopředsedy, zda zaznamenal tento...

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Zaznamenal jsem Aktuální situace v případě nové mediální legislativy. (Poslanec Baxa ho opraví, že je to v přípravě.) V přípravě, v přípravě, pardon, takže v přípravě. A nezaznamenal jsem kdy.

 

Poslanec Martin Baxa: Mám to napsáno v té přihlášce jako šestý bod dnešního jednání. (Místopředseda PSP opakuje: šestý bod.) Šestý bod dnešního jednání Poslanecké sněmovny. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Také děkuji. Já bych chtěl zrušit nepřítomnost paní poslankyně Krutákové. Už je tady, prosím, do záznamu. A další, kdo je přihlášený, tak paní poslankyně Monika Brzesková.

 

Poslankyně Monika Brzesková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovoluji si navrhnout předřazení sněmovního tisku číslo 50 na pořadu této schůze Poslanecké sněmovny jako druhý bod po sněmovním tisku 47. Předpokládaný návrh zákona mění zákon o důchodovém pojištění, tedy zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a zároveň reaguje na změny přijaté zákonem č. 417/2024 Sb.

Jeho cílem je upravit některé klíčové parametry nároků na starobní důchod a jeho valorizace tak, aby byl systém spravedlivější, srozumitelnější a více odpovídal realitě života lidí v České republice. Návrh obsahuje dvě zásadní opatření - v prvním je zkrácení minimální potřebné doby důchodového pojištění pro vznik nároku na takzvaný řádný starobní důchod z dnešních 35 let na 25 let. Dnešní hranice 35 let je výsledkem úprav po roce 2010. Praxe však ukazuje, že pro část našich občanů je tato podmínka mimořádně tvrdá, zejména pro ty, kteří měli přerušované kariéry, pečovali o blízké, pracovali v nestandardních formách zaměstnání nebo se potýkali s dlouhodobou nezaměstnaností.

Tito lidé často celý život pracovali, odváděli pojistné, ale přesto nedosáhnou na žádný starobní důchod v okamžiku dosažení důchodového věku. Nejde o žádný nahodilý krok. Zmírnění této podmínky doporučila České republice i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a to ve své analýze českého důchodového systému z roku 2020. Jednalo se o jedno z pěti klíčových doporučení.

Chci tady zdůraznit, že změna neznamená automaticky vyšší důchody. Výše procentní výměry zůstává nadále zásluhová. Za každý rok pojištění náleží příslušné procento výpočtového základu. Ten, kdo získal méně let pojištění, bude mít nižší procentní výměru než ten, kdo odpracoval 35 či 40 let. Systém tak zůstává spravedlivý a motivující. Důležité je také i přechodné ustanovení - nárok podle nové mírnější úpravy vznikne od 1. ledna 2027. Nepůjde o zpětné doplácení důchodů, ale lidé, kterým byl v minulosti důchod zamítnut, jen proto, že nesplnili 35 let pojištěni, budou moci od účinnosti nové úpravy znovu požádat a jejich situace bude posouzena podle spravedlivějších pravidel. Je to rozumné, právně čisté a finančně odpovědné řešení.

Druhým opatřením je zrušení pravidla, podle kterého se od roku 2027 nemělo valorizovat takzvané výchovné, výchovné, tedy 500 korun za každé vychované dítě, bylo zavedeno jako ocenění nefinančních zásluh rodičů, zejména matek. Přijatá úprava měla spočívat v tom, že se tato částka před valorizací odečte, valorizuje se pouze zbytek procentní výměry a poté se nezvýšené výchovné znovu přičte. Tento postup je mimořádně komplikovaný, administrativně náročný a především obtížně vysvětlitelný veřejnosti. Lidé oprávnění vnímají jako nespravedlivé, že by se reálná hodnota ocenění za výchovu dětí měla v čase snižovat. Výchovné by nemělo být tématem, které nás rozděluje. Jedno je jisté. Právě maminky velmi často nesou hlavní díl každodenní péče o děti. Jsou to roky práce, které nejsou vidět na výplatní pásce, ale má obrovskou hodnotu pro celou naší společnost.

Proto vás žádám o zařazení a předřazení tohoto návrhu na dnešní schůzi Poslanecké sněmovny. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Mám zaznamenáno, aby byl zařazen po sněmovním tisku číslo 47. Tak děkuji.

Ještě než pozvu dalšího řečníka, přibyla nám tady omluva. Od 17.30 hodin se z osobních důvodů omlouvá pan poslanec Jiří Pospíšil.

A já bych požádal nyní paní poslankyni Katerinu Demetrashvili, aby se ujmula svého slova. Prosím.

 

Poslankyně Katerina Demetrashvili: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, pane ministře, ještě na začátek, pan místopředseda Nacher si tu stěžoval na dlouhé a četné projevy v rámci návrhu pořadu schůze, tak bych jen ráda předestřela, že ona by to bylo mnohem kratší, kdybyste nám zase nezařízli čtvrteční interpelace. Tak jen k připomenutí příčin a následků.

Já si dovoluji tedy navrhnout zařazení nového bodu na pořad této schůze, a to bod s názvem Bezpečnostní situace na Blízkém východě. Ten současný vývoj v regionu představuje jednu z nejtěžších zkoušek mezinárodního společenství za poslední roky a i desetiletí a jeho dopady se nás bezprostředně týkají. Nejde o něco vzdáleného, to nemůžeme sledovat jenom z bezpečné vzdálenosti, ono se nás to opravdu týká, má to přímé důsledky. Teokratická diktatura v Íránu dlouhodobě potlačuje vlastní obyvatelstvo a její jaderný a raketový program představuje vážnou hrozbu pro stabilitu nejen tamního regionu, ale i celého světa. Česká republika i Evropská unie musí být připraveny na všechny scénáře, musí posílit vlastní bezpečnost a aktivně přispívat ke stabilizaci regionu.

Pozice Pirátů stojí dlouhodobě na dvou pevných pilířích. Tím prvním je respekt k právu každého státu zajistit bezpečnost svých obyvatel a chránit je před terorismem. Jednoznačně odsuzujeme teroristické útoky Hamásu i dalších extremistických organizací, které vedou k zabíjení civilistů a dalšímu prohlubování násilí v regionu. No, ale tím druhým pilířem je stejně důsledný důraz na dodržování mezinárodního a humanitárního práva, protože právo na sebeobranu nemůže znamenat rezignaci na ochranu civilních životů, to má také svá mezinárodní pravidla. Nelze přehlížet devastující humanitární krizi a utrpení civilistů. Lidská práva jsou univerzální a nelze je relativizovat podle toho, na jaké straně hranice se právě nacházíme. Situace se navíc pro nás jako pro Českou republiku dramaticky vyostřuje.

Íránské revoluční gardy otevřeně hrozí odpálením raket na Kypr. Přitom Kypr je členským státem Evropské unie a pokud autokratický režim hrozí bombardováním území členského státu EU, tak tím jednoznačně překračuje tu poslední červenou linii a v takové chvíli nemůže Evropa zůstat jen divákem.

Proto si zároveň dovoluji načíst i návrh usnesení Poslanecké sněmovny, který zní: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

I. Ostře odsuzuje oficiální výhrůžky velení islámských revolučních gard o plánovaném odpálení balistických raket na území kyperské republiky, stejně jako již uskutečněné a zneškodněné útoky bezpilotních letounů mířící na britskou vojenskou základnu Akrotiri;

II. Konstatuje, že Kyperská republika je plnoprávným členským státem Evropské unie. Jakýkoliv vojenský útok na její suverénní území představuje flagrantní porušení mezinárodního práva a bezprecedentní hrozbu pro celou Evropskou unii. Evropa nesmí a nemůže tolerovat, aby cizí diktátorský režim hrozil raketovými údery na evropské občany v rámci snahy vydírat naše spojence;

III. vyzývá vládu České republiky, aby na půdě Evropské rady a Rady Evropské unie pro zahraniční věci iniciovala jednoznačné vyjádření solidarity s Kyprem a podpořila maximální koordinaci evropských států při ochraně východního Středomoří, včetně případné aktivace doložky o vzájemné obraně podle čl. 42 odst. 7 smlouvy o Evropské unii, pokud si to situace na Kypru vyžádá;

IV. žádá Ministerstvo obrany České republiky a zpravodajské služby, aby neprodleně vyhodnotily bezpečnostní rizika pro české občany a zájmy v oblasti východního Středomoří na Blízkém východě. A aby Poslaneckou sněmovnu informovali o možných formách logistické, kybernetické či materiální podpory, kterou může Česká republika v rámci Evropské unie svým partnerům v regiony poskytnout;

V. Zdůrazňuje, že současná eskalace plně potvrzuje potřebu urychleného vybudování nezávislého a robustního evropského systému protivzdušné a protiraketové obrany a posílení strategické autonomie Evropy."

A kolegyně, kolegové, zároveň chci říci, že podpoříme otevření širší parlamentní debaty o situaci na Blízkém východě, a proto podpoříme i návrh na zařazení bodu, který navrhuje poslanecký klub ODS, protože Poslanecká sněmovna má být místem věcné, odpovědné a otevřené diskuse o tak zásadních otázkách zahraniční a bezpečnostní politiky. My právě teď můžeme a máme být pevným spojencem, zároveň musíme zůstat státem, který na mezinárodním poli hájí lidskost, právo a evropskou jednotu. Právě teď je ta chvíle ukázat, že bezpečnost evropských občanů bereme vážně a že dokážeme jednat společně napříč politickým spektrem.

Děkuji za případnou podporu zařazení tohoto bodu na program schůze a navrhuji to jako bod číslo 1. Je to vše čitelné? (Obrací se na předsedajícího.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Všechno čitelné. Bezpečnostní situace na Blízkém východě. Já bych jenom poprosil o ten návrh usnesení, jestli bych ho mohl dostat, protože ten byl strašně dlouhý a já jsem si ho nestačil napsat. Tak a bod číslo 1.

Tak a máme před sebou posledního přihlášeného, kterým je pan poslanec Josef Flek.

 

Poslanec Josef Flek: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já nebudu dlouhý. V krátkosti bych rád zařadil jako první bod tohoto jednání Postoj české vlády k situaci na Blízkém východě a její připravenost na krizové situace. My jsme dnes svolali narychlo výbor pro obranu, kde jsme se snažili doptávat na informace, musím říct, že to byl pro mě důležitý výbor, kde jsme měli pozvaného pana ministra, náčelníka generálního štábu a také Vojenské zpravodajství a na ty informace jsme se doptávali během hodinového výboru, bohužel jsme nestihli načíst usnesení, a proto zde vystupuji, protože nejen výdaje pro obranu, které tady zaznívají pravidelně, ale také ta situace na Blízkém východě a také, abychom dostali naše české občany z tohoto území zpátky do České republiky, je pro nás důležité a já bych proto načetl toto usnesení.

I. Vyzývá vládu České republiky, aby vyvinula maximální úsilí při včasném, přesném a srozumitelném informování českých občanů dotčených bezpečnostní situací na Blízkém východě. A aby prostřednictvím příslušných rezortů zajistila jejich bezpečnou repatriaci ze zasažených oblastí všude tam, kde je to možné;

II. Vyzývá vládu České republiky, aby s ohledem na zhoršenou bezpečnostní situaci ve světě přehodnotila svůj postoj k výši a struktuře prostředků určených na obranu a bezpečnost v následujících letech tak, aby byly tyto výdaje plně v souladu s kritérií uznatelnosti podle platné metodiky NATO a nebyly nahrazovány investicemi v jiných rozpočtových kapitolách s nejasným přínosem pro obranyschopnost státu a aby obranu České republiky jednoznačně a fakticky stanovila jako jednu ze svých strategických priorit;

III. Doporučuje vládě České republiky, aby průběžně vyhodnocovala připravenost státu na krizové situace, včetně evakuačního scénáře kapacit zastupitelských úřadů a součinnosti mezi jednotlivými složkami státu.

IV. vyjadřuje poděkování zaměstnancům dotčených ministerstev, příslušníkům Armády České republiky, bezpečnostních sborů a dalších zapojených institucí za jejich mimořádné nasazení a profesionální přístup při řešení krizové situace.

Mockrát děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Jenom zopakuji pro načtení: Postoj české vlády k situaci na Blízkém východě a její připravenost na krizové situace.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, hlásí se ještě někdo s pozměňovacím nebo doplňujícím návrhem k návrhu pořadu? Vidím, že se nikdo nehlásí. Pokud tedy tomu tak není, přistoupíme k hlasování o jednotlivých návrzích v pořadí, v jakém byly podány. A s přednostním právem pan ministr a předseda klubu (strany?) Motoristů Boris Šťastný.

 

Ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR Boris Šťastný: Já se omlouvám, přestalo fungovat hlasovací zařízení. Takže já musím chvilinku posečkat.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Dobrá, protože nás čeká opravdu důležité hlasování, tak dávám nyní dvouminutovou přestávku, abyste se stačili vrátit, abyste si stačili vyměnit eventuálně karty, pokud vám nefungují, a po těch dvou minutách vás znovu přihlásím. Takže v 17.43 bychom začali hlasovat.

 

(Jednání přerušeno od 17.41 do 17.43 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak, máme 17.43, v tuhle chvíli vás všechny odhlašuji a prosím, abyste se znovu přihlásili svými kartami.

Zároveň pro zápis, s náhradní kartou číslo 14 hlasuje pan ministr, předseda a poslanec Boris Šťastný. Náhradní karta číslo 14.

Teď nevím, přihlásil se mi tady pan poslanec Vondráček Libor s faktickou. Ne, tak to byl omyl. Odmazávám.

Tak, dámy a pánové, čeká nás teď opravdu dlouhé hlasování, uvidíme, na čem se domluvíme, každopádně nejprve budeme hlasovat návrh z grémia. (Hluk v sále.) Prosím, aby se snížil hluk v sále, abych já nemusel zbytečně křičet a vy abyste dobře slyšeli, o čem budeme hlasovat.

Tak, návrh z grémia, zařadit do návrhu pořadu 10. schůze nový bod Návrh pravidel hospodaření poslaneckých klubů pro rok 2026, sněmovní dokument 422, a to do bloku Zprávy, návrhy a další

 

Tak, nyní přistoupíme k hlasování. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro? Zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 3, přítomno 177 poslanců, 176 poslanců pro, žádný poslanec proti. Návrh byl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o přednesených návrzích a já se tedy vrátím úplně na počátek dnešní schůze. Měli jsme zde návrh paní poslankyně Malé, která načetla skoro, možná 10, 15, možná i 20 změn v programu. Ptám se, budeme hlasovat o této změně jako o celku, nebo budeme hlasovat o každém návrhu zvlášť? Tak je tady, že nebudeme hlasovat jako o celku, budeme tím pádem hlasovat o každém návrhu zvlášť.

 

Takže první - hlasujeme o bodu číslo 43, sněmovní tisk 47, Ústava České republiky. Bylo navrženo, aby toto byl první bod v bloku prvního čtení. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko, zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 4, přítomno 177 poslanců, pro 158 poslanců, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Další je bod číslo 51, sněmovní tisk 78, Státní svátky, zařazeno jako druhý bod v bloku prvních čtení. Kdo je... pardon, ještě znovu zahájení. Omlouvám se, pokud takhle budu zdržovat, ale opravdu to chci mít všecko v pořádku. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko, zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 5, přítomno 177 poslanců, 100 poslanců pro, 7 poslanců proti. Návrh byl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o bodu číslo 25, sněmovní tisk 90, Změny zákonů v oblasti veřejných rozpočtů Evropské unie. Návrh byl - jako třetí bod v bloku prvních čtení.

Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 6, přítomno 128 poslanců, pardon, přítomno 89, pardon, pardon, už skáču z bodu do bodu. Přítomno 177 poslanců, pro 128, proti 34. Návrh byl přijat.

Dalším bodem je číslo bodu 12, sněmovní tisk 54, o správě dat a o řízeném postupu k datům, navržen jako čtvrtý bod v bloku první čtení.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 7, přítomno 177 poslanců, pro 175 poslanců, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Nyní hlasovat o čísle bodu 22, sněmovní tisk 69, o digitální ekonomice. Návrh na zařazení je jako pátý bod v bloku první čtení.

(Zahajuji hlasování.) Kdo je pro? Zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 8, přítomno 177 poslanců, pro 175, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Nyní hlasujeme o číslu bodu 23, sněmovní tisk 82, o podpoře bydlení, je navržený na zařazení jako šestý bod v bloku prvního čtení.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 9, přítomno 177 poslanců, pro 121, proti 46. Návrh byl přijat.

 

Nyní hlasujeme o bodu číslo 19, sněmovní tisk 63, o účetnictví, navržen jako sedmý bod v bloku prvního čtení.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 10, přítomno 176 poslanců, pro 174, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Nyní hlasujeme o čísle bodu 20, sněmovní tisk 64, o účetnictví, což je související, navržen jako osmý bod v bloku první čtení.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 11, přítomno 178 poslanců, pro 177 poslanců, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Nyní hlasujeme o číslu bodu 40, sněmovní tisk 35, o platu představitelů státní moci, navrženo jako devátý bod v bloku první čtení.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko, zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 12, přítomno 178 poslanců, pro 103 poslanců, proti 38. Návrh byl přijat.

 

Nyní máme návrh k číslu bodu 5, sněmovní tisk 13, o investičních společnostech, navržen jako desátý bod v bloku prvního čtení.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko, zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 13, přítomno 178 poslanců, 173 poslanců pro, žádný proti. Návrh byl přijat.

 

Nyní hlasujeme o bodu číslo 7, sněmovní tisk číslo 16, změna některých zákonů v souvislosti se smlouvami o finančních službách, navržen jako jedenáctý bod v bloku první čtení.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 14, přítomno 178 poslanců, pro hlasovalo 176 poslanců, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Nyní hlasujeme o bodu číslo 8, sněmovní tisk 46, o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, navržen jako dvanáctý bod v bloku první čtení.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 15, přítomno 178 poslanců, pro hlasovalo 174 poslanců, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Nyní hlasujeme o číslu bodu 15, sněmovní tisk číslo 57, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in nitro, bude zařazeno jako bod 13 v bloku první čtení.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 16, přítomno 178 poslanců, pro hlasovalo 174, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Nyní hlasujeme o bodu číslo 9, sněmovní tisk 48, rostlinolékařská péče, navrženo zařadit jako bod 14 v bloku první čtení.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 17, přítomno 178 poslanců, pro hlasovalo 170, proti žádný. Návrh byl přijat.

Nyní jsme u bodu číslo 8, sněmovní tisk 52, o určování provozoven a jmenování zástupců některých poskytovatelů služeb - teď to nepřečtu, takže si to musím vytáhnout - ke snížení nákladů na zavádění sítí elektronických... Ne, pardon, pardon, pardon, jsem (nesrozumitelné) na další. Bod číslo 10 - O určení provozoven za účelem shromažďování důkazů v trestním řízení.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 18, přihlášeno 178 poslanců, pro 169 poslanců, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Nyní tedy k dalšímu bodu, to znamená číslo bodu 13, sněmovní tisk 55, návrh zákona ke snížení nákladů na zavádění sítí elektronických komunikací. Navržen jako 17. bod v bloku prvních čtení. Ne, omlouvám se, jak je těch bodů hodně, vracím se zpět. Bod číslo 13, sněmovní tisk 55, návrh... (Výhrady v sále.) Říkám to dobře. Návrh zákona ke snížení - 55 - nákladů na zavádění sítí elektronických komunikací. Dobře to mám.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 19, přítomnost 178 poslanců, pro 176, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Já bych jenom poprosil, kdyby šlo trošku snížit ten hluk, protože sem tam se někdo ozve a řekne ne, ne, ne, a já potom zareaguju možná tak, že skočím a kontroluji si, jestli jsem to řekl správně. Děkuju, že jste vyslyšeli moji žádost o snížení hluku.

 

Jdeme na bod číslo 14, sněmovní tisk číslo 56, snížení nákladů na zavádění sítí elektronických komunikací, zákon související.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zmáčkne tlačítko zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 20, přítomnost 178 poslanců, pro hlasovalo 176 poslanců, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Nyní hlasujeme o bodu číslo 11, sněmovní tisk 53, ochrana spotřebitele. Navrženo jako 18. bod v bloku prvních čtení.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 21, přítomnost 178 poslanců, pro 176 poslanců, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Nyní jdeme k bodu číslo 24, sněmovní tisk 83. Je to zákon o silničním provozu. Navrženo zařadit jako 19. bod v bloku prvních čtení.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 22, přítomnost 178 poslanců, pro 177 poslanců, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Nyní hlasujeme o návrhu paní předsedkyně Taťány Malé, který se týká středy 4. 3., číslo bodu 2, sněmovní tisk 11, pojistné na sociálním zabezpečení, druhé čtení. Navrženo zařadit na středu 4. 3. za bod číslo 1 - Státní rozpočet.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 23, přítomnost 179 poslanců, pro hlasovalo 135 poslanců, proti 8. Návrh byl přijat.

 

Máme zde další návrh paní předsedkyně Malé na středu 4. 3. Je to číslo bodu 3, sněmovní tisk 70, pojistné na veřejné zdravotní pojištění, druhé čtení. Navrženo na středu 4. 3. za bod číslo 2.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 24, přítomno 179 poslanců, pro 116 poslanců, proti 14 poslanců. Návrh byl přijat.

 

Dalším návrhem je návrh paní poslankyně Malé na pátek 6. 3., aby od 9 hodin byly body z prvního bloku prvního čtení a poté body 65 až 74, což jsou volební body. Nyní se ptám, jestli o tomto můžeme hlasovat jako... (Zaměstnanec organizačního odboru dává předsedajícímu instrukce.) Pardon, aby byly... Tak, mám to tady pevně ve 13 hodin. Jsou to volební body. Myslím si, že můžeme hlasovat o celém jako o celku. Můžeme.

Zahajuji tedy hlasování. Kdo je pro, zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 25, přítomnost 179 poslanců, pro 178 poslanců, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Dalším návrhem je návrh pana poslance Hřiba o zařazení nového bodu do jednání. Zatím tedy budeme hlasovat, jestli zařadíme tento bod a potom, kam ho zařadíme. Jedná se o bod: Jste omezeni v životě? Stiskněte jedničku. Říkám to dobře, pane poslanče? Ohroženi. Jste ohroženi na životě? Stiskněte jedničku.

Nechávám hlasovat. Kdo je pro zařazení tohoto bodu, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 26, přítomno 178 poslanců, pro 53 poslanců, proti 101. Návrh nebyl přijat. Tím pádem nehlasujeme ani o jeho zařazení.

 

Tak jdeme dál, máme tady návrh paní poslankyně Richterové, číslo bodu 32, sněmovní tisk 4, zákon, kterým se mění zákon číslo 586 z roku 1992 Sb., o daních z příjmů a chce ho zařadit jako druhý bod na dnešní schůzi. Nyní budeme hlasovat, jestli zařadíme tento bod a potom ve druhém hlasování, kam.

Byl jsem upozorněn, že jsem použil špatný termín - přeřazení, ne zařazení, ale přeřazení. Takže nechávám hlasovat, kdo je pro přeřazení tohoto bodu? Nechávám hlasovat. Kdo je pro, zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Přeřazení tohoto bodu bylo zamítnuto.

Hlasování číslo 27, přítomno 178 poslanců, 68 poslanců hlasovalo pro, 99 poslanců hlasovalo proti. Návrh nebyl přijat. Ať to mám úplně správně i načteno.

 

Nyní hlasujeme o čísle bodu 33, sněmovní tisk číslo 5. Já to musím přečíst z grémia, ať to mám úplně přesné.

Jedná se o návrh poslanců Ivana Bartoše a Olgy Richterové na vydání zákona, kterým se mění zákon číslo 143, o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů a je navrženo ho přeřadit jako bod, tím pádem druhý na dnešní schůzi.

Nechávám hlasovat, zahajuji hlasování. Kdo je pro, zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 28, přítomno 178 poslanců, pro 45 poslanců, proti 126. Návrh na přeřazení nebyl přijat.

 

Nyní zde máme návrh pana poslance Rakušana. Navrhuje zařadit nový bod Souhrnná informace vlády o postoji k útoku na Írán, řešení problémů, jež tento útok vyvolal, a krocích, které zajistí bezpečnost Česka v nejisté geopolitické situaci, je navržen dnes jako první bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 29, přítomno 178 poslanců, pro 76, proti 18. Návrh na zařazení tohoto bodu nebyl přijat.

 

Dalším bodem je, a teď se přiznám, že to nemohu přečíst. Postoj vlády k situaci Čechů v ohrožených oblastech. Byl navržen panem poslancem Havlem.

Tak zahajuji hlasování. Kdo je pro, zvedněte ruku, stiskněte tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 30, přítomno 178 poslanců, pro 77 poslanců, proti 8. Návrh na zařazení nebyl přijat.

 

Dalším návrhem je návrh pana poslance Žáčka jako první bod dnešního programu. Návrh je Informace o situaci na Blízkém východě.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zařazení tohoto návrhu, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 31, přítomno 178 poslanců, pro hlasovalo 73, proti 8. Návrh nebyl přijat.

 

Dalším návrhem je návrh pana poslance Výborného Dopady krize na Blízkém východě, souhrnná informace vlády České republiky.

A slyším tady, že chcete odhlásit dobře, ještě než bude. Já to znovu přečtu před hlasováním. Prosím, všechny odhlašuji a prosím, aby se všichni přihlásili svojí hlasovací kartou.

 

Ještě jednou tedy hlasujeme o návrhu pana poslance Výborného. Dopady krize na Blízkém východě, souhrnná informace vlády České republiky.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 32, přítomno 171 poslanců, 72 poslanců pro, 3 poslanci proti. Návrh nebyl přijat.

(Poslanec Novák se hlásí o slovo k hlasování.) Hlasování? Zpochybnění hlasování? Ne, dobře. (Oživení v sále.)

 

Poslanec Marek Novák: Děkuju. Prosím, dopředu, nebudu zpochybňovat hlasování, jenom k hlasování číslo 18 - hlasoval jsem pro, ve stenozáznamu mám zdržel se. Takže pouze pro stenozáznam, nezpochybňuju hlasování.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Dostáváme se k návrhu pana poslance Zuny, Arogantní a necitlivé vystoupení ministra Macinky vůči českým občanům uvízlým v zahraničí.

Nechávám hlasovat, tedy zahajuji hlasování. Kdo je pro?Stiskne tlačítko, zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 33, přítomno 173 poslanců, pro 63 poslanců, proti 92. Návrh nebyl přijat.

 

Měli jsme tady nahoře delegaci, ale nedostal jsem žádné informace, takže jsem nikoho nevítal. Pokud jsem měl přivítat, omlouvám se, nemohl jsem. Už je pryč delegace. (Smích a potlesk v sále.) Nepřerušil jsem hlasování, nepřivítal jsem.

A můžeme pokračovat dál.

 

Máme zde návrh pana poslance Jiřího Pospíšila, Vyjádření ministra spravedlnosti k trestním kauzám, které se týkají týrání zvířat. Navržen jako první bod, ale k tomu se dostaneme potom dál.

Takže zahajuji hlasování. Kdo je pro? Stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 34, přítomno 174 poslanců, pro hlasovalo 63, proti 3. Návrh nebyl přijat.

 

Máme zde návrh paní poslankyně Ferčíkové Konečné pro přeřazení bodu číslo 22, sněmovní tisk 69, je to vládní návrh zákona o digitální ekonomice a o změně některých souvisejících zákonů, a je navržen zařadit jako první nebo přeřadit jako předřadit jako první bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 35, přítomno 175 poslanců, pro 56 poslanců, proti 92 poslanců. Návrh na přeřazení nebyl přijat.

 

Máme zde další návrh od paní poslankyně Moricové, Jak vláda bude vymáhat adekvátní tresty pro jedince týrající zvířata. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 36, přítomnost 177 poslanců, pro 51 poslanců, proti 9. Návrh nebyl přijat.

 

Máme zde návrh na nový bod od pana poslance Hladíka, tím bodem je Projednání aktivit vlády, předejití energetické krize v souvislosti se situací v Íránu. Navrženo původně jako druhý bod, ale tím pádem předpokládám, že má být navržen jako první bod.

Nechávám hlasovat o zařazení tohoto bodu, zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 37, přítomno 177 poslanců, pro hlasovalo 73 poslanců, proti 21 poslanců. Návrh na zařazení tohoto bodu nebyl přijat.

 

Máme zde návrh pana poslance Hladíka na zařazení nového bodu Sanace benzenu v Hustopečích nad Bečvou, včetně zajištění financování.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zařazení tohoto bodu? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 38, přítomno 177 poslanců, pro 74 poslanců, proti 27. Návrh na zařazení tohoto bodu nebyl přijat.

 

Máme zde návrh na zařazení dalšího bodu od pana poslance Vlčka Strategická opatření České republiky k zajištění energetické stability a mírnění cenových dopadů v souvislosti s krizí na Blízkém východě.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zařazení tohoto bodu? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 39, přítomno 177 poslanců, pro hlasovalo 73 poslanců (na tabuli: 75), proti 3. Návrh na zařazení bodu nebyl přijat.

 

Máme zde další návrh, tentokrát od pana poslance Baxy, Aktuální situace v případě nové mediální legislativy

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zařazení tohoto bodu? Zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 40, přítomno 176 poslanců, pro hlasovalo 72, proti 95. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní zde máme návrh paní poslankyně Brzeskové, která navrhuje přeřadit číslo bodu 45, sněmovní tisk 50, vydání zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Přeřadit ho po sněmovním tisku číslo 47.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro přeřazení? Stiskněte tlačítko, zvedněte ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 41, přítomno 176 poslanců, pro 153 poslanců (na tabuli: 53), proti 95 poslanců. Návrh na přeřazení nebyl přijat.

Máme zde návrh na zařazení nového bodu paní poslankyně Demetrashvili Bezpečnostní situace na Blízkém východě. Navrženo jako bod číslo 1 dnešního jednání. Tak jdeme hlasovat, jestli zařadíme tento bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 42, přítomno 176 poslanců, pro hlasovalo 72 poslanců, proti 17 poslanců. Návrh na zařazení tohoto bodu nebyl přijat.

 

Máme zde poslední bod na zařazení od pana poslance Fleka: Postoj české vlády k situaci na Blízkém východě a její připravenost na krizové situace.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zařazení tohoto bodu? Zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 43, přítomno 176 poslanců, pro 74 poslanců, proti 3 poslanci. Návrh na zařazení nebyl přijat.

 

A nyní zde mám žádost s přednostním právem - bez přednostního práva - k hlasování a zpochybňujeme hlasování, nezpochybňujeme. Uvidíme. (Pobavení.)

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Ano, děkuji. Ano. Já jsem se chtěl zdržet u hlasování číslo 30, na sjetině mám pro a nezpochybňuji hlasování, pane předsedající. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Nyní tedy, vážené poslankyně a poslanci, budeme hlasovat o celém návrhu pořadu 10. schůze Poslanecké sněmovny, jak byl předložen.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Přítomno 177 poslanců, pro 111 poslanců, proti 8 poslanců. Návrh pořadu 10. schůze Poslanecké sněmovny byl přijat. Tímto byl schválen pořad schůze. A já předávám řízení panu místopředsedovi Skopečkovi a musím si dát něco na pití. (Potlesk zprava.) Děkuji za shovívavost. Bylo toho opravdu hodně.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Dobrý podvečer, dámy a pánové. Vystřídali jsme se v řízení schůze. Přeju vám hezký večer.

 

Budeme pokračovat ve schváleném programu a v tuto chvíli je to

Aktualizováno 5. 3. 2026 v 18:21.