Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Poslankyně Renáta Zajíčková: Dvě krátké poznámky na pana poslance Kotena prostřednictvím vás, pane předsedající, k těm plamenným projevům. No, tak ty plamenné projevy jste tady především měli vy. Vy jste tady hodiny a hodiny řečnili neverbálně, tady prostě gestikulovali a hráli divadlo. Pokud jste si všimli, tak naši řečníci při této schůzi řečnili do jedné hodiny, sdělili hlavní myšlenky a do jedné hodiny to byli schopni vlastně všechno vyjádřit. Ty hodiny, pomalu desítky hodin, které tady jste prostě absolvovali vy, to byla vaše práce, a já jsem to citovala. Takže jestli tady někdo měl plamenné projevy, tak jste to měli vy.

A druhá věc, co se týče škol, o kterých jste hovořil, a o pluralitě, kritickém myšlení. No, jasně, to je v pořádku. Pluralita musí být, studenti, žáci, se mají vést ke kritickému myšlení. A víte, jeden ze znaků kritického myšlení je to, že vedeme žáky k tomu, aby sledovali, co kdo říká a jak se potom taky chová a jestli je to v souladu. Takže OK, já to beru, vy jdete tím negativním příkladem, takže vy těm studentům ukazujete, jak se to nemá dělat.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí paní poslankyně Urbanová, připraví se pan poslanec Koten k faktické poznámce. Tak prosím.

Poslankyně Barbora Urbanová: Já bych ráda reagovala na paní kolegyni Peštovou. My si nerozumíme. Já jsem tady říkala, že strategická komunikace, ten odbor, byl zřízen Andrejem Babišem, jeho vládou, a to, že vy jste ho zrušili, to je předmětem mé kritiky, protože vy jste si tomu mohli dát jakýkoliv obsah chcete, protože ano, teď vládnete, teď jste na Úřadu vlády. A já si myslím, že tyhlety kroky typu pomstím se bývalé vládě, protože se mi nelíbilo, že něčemu dali politizující obsah, že to je prostě špatně systémově, protože znovu, nabídla jsem vám tady konkrétní obsah, který ten strategický odbor nebo ta strategická komunikace státu mohla dělat. To je za mě všechno. Přijde mi to škoda.

Dotkli jste se tady i toho, jestli tady byly ty weby vypínány vládou nebo nebyly. Máte tady bývalého ministra minulé vlády, kterého se na to můžete zeptat. Je škoda, že se mstíte té vládě i tím, že třeba nemají právě tihle ministři některé funkce v různých výborech. Přijde mi to opravdu špatně. Je to další příklad toho, že my jsme se chovali mnohem systémověji, třeba Adama Vojtěcha jsme poslali býti velvyslancem. Myslím si, že tu práci dělal dobře. Prostě jsme se nemstili.

Ale to je o těch křivdách, které jsme si tady napáchali za ty celé čtyři roky. A mě jenom mrzí, a můj projev, ke kterému se snad brzy dostanu, k tomu bude směřovat, mě mrzí, že v tom pokračujeme, ale ten krok, ten přístup, je hodně na vás, protože s velkou mocí přichází velká odpovědnost. Děkuju.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak nyní pan poslanec Koten a jeho dvě minuty.

Poslanec Radek Koten: Děkuji. Tak já bych ještě rád zareagoval na váženou a ctěnou kolegyni, vaším prostřednictvím, paní Zajíčkovou. No, tak určitě, to kritické myšlení na školách, to je samozřejmě velmi potřebné, nicméně my jsme se setkávali v podstatě s takovým blokem, kdy tedy nikdo z našich poslanců, a je to i ve školském zákoně, tak samozřejmě politici by neměli úplně chodit dělat politické školení mužstva do těch škol, nicméně za té vaší vlády se to dělo, vaši představitelé tedy chodili do škol a říkali dětem, co si mají myslet.

No, já vám řeknu jeden příběh z Ostravska. Nyní v této chvíli prosím, prosím, nepokřikujte na mě, když už tady mám nějaký čas na to, no, v podstatě na Ostravsku byla škola, střední škola, děti si tam volily nějakou studentskou radu, no, a do té studentské rady, si představte, že bylo zablokováno zvolení žáka, našeho člena, tedy člena SPD, protože on má přece tátu, který je v SPD, tak to ho tam přece děti nemůžete volit.

Takže pokud jde o tu politizaci v těch školách, tak tam je v podstatě těch pět stran, které jsou košer, ke kterým se tedy studenti mohou jako veřejně přiznat, no, a pak je tady ta další část, tedy to jsou děti voličů ANO nebo popřípadě členů ANO, SPD a Motoristů. A tam je to teda postaveno téměř mimo zákon, takže ty děti se tam do těch studentských rad nedostanou, pokud se přiznají, že někdo z jejich rodiny tedy je buď podporovatel, anebo člen SPD.

Já to vnímám trošku jinak, ono se to dělo i v Německu třicátých let a já si myslím, že to bychom tady opravdu podporovat neměli v České republice.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuju za dodržení času. A nyní je přihlášen s faktickou poznámkou pan poslanec Hladík, připraví se paní poslankyně Zajíčková. Tak prosím.

Poslanec Petr Hladík: Vážené kolegyně, vážení kolegové, krásné dobré odpoledne. Mně to prostě nedá. Prostřednictvím pana předsedajícího musím reagovat na pana poslance Kotena. Co si to, pane poslanče, dovolujete? Co si to dovolujete obviňovat tady někoho, že se něco děje na školách? Já na školy chodím a když mě pozvou, tak tam rád na debatu přijdu. To, že vás nezvou, je možná váš problém.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak nyní vystoupí paní poslankyně Zajíčková, připraví se pan poslanec Hlavatý.

Poslankyně Renáta Zajíčková: Já bych se taky vůči tomuto tvrzení ráda vymezila. Samozřejmě to, že politici chodí do školy, je naprosto v pořádku. Patří to právě k tomu, jak vychovávat občansky aktivní mladou generaci. Samozřejmě, musí to mít nějaké mantinely odsud až potud, ale to už je zodpovědnost toho ředitele, aby nedopustil, aby se ve školách realizovala nějaká propaganda.

A když už jsme u toho, tak jeden z vašich poslanců měl na plotě školy, které je ředitelem, plakát s hnutím ANO a studenti, kteří přicházeli do školy, okolo tohoto plakátu chodili. Takže si myslím, že byste si zase měli zamést před svým vlastním prahem, než budete někoho kritizovat.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pan poslanec Hlavatý vystoupí s faktickou poznámkou, připraví se paní poslankyně Němečková.

Poslanec Matěj Hlavatý: Vážený pane poslanče Kotene, prostřednictvím pana předsedajícího, vy jste tady hovořil o tom, že některý ze studentů, který je členem SPD, nebyl zvolen do nějakého parlamentu studijního, nebo jeho otec, to je de facto jedno. Vy jste to řekl, já myslím, že studenti mají vlastní hlavu, mají vlastní rozum a já jsem velice rád, že tamhle teďka momentálně sedí a slyší tady tu debatu. Oni se demokraticky rozhodli, koho podpoří a koho ne. Možná ta vaše politika, kterou vy tady předvádíte v České republice, je docela agresivní. A právě ty děti rozeznají, jestli ta politika je ta, kterou by chtěly si oni volit. Takže se nad tím zamyslete hlavně vy.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkujeme a zdravíme studenty na balkoně a všichni tomu přizpůsobíme projevy tak, aby mladé studenty politika nevyděsila už na svém začátku. Tak paní poslankyně Němečková Crkvenjaš.

Poslankyně Zdenka Němečková Crkvenjaš: Děkuji, pane předsedající, já také zareaguji na kolegu Kotena. Já si opravdu myslím, že ty děti mají svoji vlastní hlavu, nejsou hluché, nejsou slepé a vidí, že tahle vláda projídá jejich budoucnost. A asi je to důvod, proč toho kolegu nezvolili, protože to není, nemyslím si, že že to souvisí s tím, že jeho otec je členem, ale řekněme si, jablko nepadá daleko od stromu a možná se chová podobně. Tak asi s ním nesouzní, tak si ho nezvolili. To je jejich právo.

A podívejte se mimochodem, jak dopadly volby na středních školách. Tam většina těch dětí opravdu volila strany současné opozice. Takže tolik k tomu.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji. A nyní vystoupí paní poslankyně Peštová s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Bendl. Paní poslankyně, vaše dvě minuty.

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem chtěla zareagovat na pana poslance Hladíka prostřednictvím vás. Pane poslanče Hladíku, prostřednictvím pana předsedy, co já vím, že máte takový sytý emotivní hlas? Jako to, že tady pan Koten řekl svůj vlastní názor, za to ho tady ještě nemusíte peskovat jak malého kluka, co si to dovolujete? No, dovolil si říct, co si myslí jako.

A teď vám řeknu já svoji osobní zkušenost. Já samozřejmě nevím, myslím, že víc poslanců to dělá, dělám tady exkurze pro děti, dělám to ráda, protože si myslím, že ten pořadník v tom informačním centru je nějaký a moc těch studentů se sem nedostane, pokud poslanec neprojeví zájem a nevezme si ho na sebe.

A takhle jsem měla jedno nejmenované gymnázium, kdy jsme si potom krásně popovídali s paní profesorkou, bohužel měla smůlu, že jsem ji ještě znala z dob totality, kdy ona byla ta, jak bych to řekla slušně, taková ta uvědomělá, ale bála se, aby to neodnesla, já jsem byla uvědomělá a šla jsem do toho, takže my jsme měly sice obdobné názory, ale já jsem riskovala a ona neriskovala, protože měla svoji rodinu a nechtěla přijít o práci. ***