Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(11.20 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
No, tak pojďme se držet čísel a nevytahujme si jenom to, co se nám hodí.
Dluh sektoru vládních institucí. (Ukazuje graf.) A mám to od roku 2008, ať je to férové. Ať je férově vidět ta čísla, jak se nám vyvíjela.
Toto je číslo, podle kterého se hodnotíme v rámci Evropské unie, to je vlastně jediné hmatatelné, srovnatelné číslo. Protože samozřejmě nominální čísla jsou sporná, ale já jsem jenom vždycky reagovala na to, jak jste mluvívali v době, kdy vy jste byli v opozici - neříkám všichni, někteří z vás tady ještě nebyli, dívám se na pana poslance, takže se ho to netýká, ale spousta z vás tady byla, která o tom hovoří.
Takže tady máte čísla od roku 2008, si je dovolím komentovat. A já myslím, že mluví jasně, že mluví o tom - mám to i rozděleno - vláda ODS, TOP 09, pak vlády hnutí ANO v tom roce 2013 - 44,1 přebírali jsme. A dostali jsme se v roce 2019 až na 29,6, takže my jsme to uměli. A tam byla samozřejmě i jiná čísla, s obsluhou státního dluhu. Přišel covid. Nerada se vymlouvám na covid, ale prostě byl to nepopiratelný fakt. Byla jsem v té době ministryní financí, vím, co to bylo za peklo, vím, jaké tady byly diskuse, vím, jak se chovala tehdejší opozice. Řada z vás tady nebyla, takže vás nechci z toho osočovat, ale řada z vás tady byla. Dejte víc, přidejte, malá kompenzace, to přece nemohou ti živnostníci přežít a tak dále. Byla jsem ráda, když po letech Nejvyšší kontrolní úřad označil náš kompenzační bonus, který byl z dílny Ministerstva financí, které jsem v té době řídila, za velice efektivní nástroj, který pomohl a zacílil, já nevím, obrovské množství kolem snad necelého milionu živnostníků rychle, efektivně. Ale to je jiný příběh.
Takže opravdu jsme tehdy ze dne na den - a zase se nevymlouvám, to je prostě fakt, a možná je poctivé, když si ti ministři financí někdy prožijí i tu dobu, kdy té ekonomice se daří, a i tu dobu, kdy se jí nedaří. A nám v covidu se stalo to, že ze dne na den vám klesly příjmy, vyskočily výdaje, protože prostě se zavřela ekonomika. Dělali jsme, co jsme mohli. Já mám svědomí čisté i celá naše vláda.
A samozřejmě logicky se to projevilo na tom zadlužení. To jasné. Přesto jsme v roce 2021 předávali ten dluh sektoru vládních institucí s číslem 40,7, takže lepším číslem po covidu, dramatickém covidu, kdy jsme museli dát do té ekonomiky na různých podporách, kompenzacích 600 miliard, než v roce 2013, kdy jsme to získali za 44,1. Ano, uznávám, že i tehdy byla krize, ale prostě ty přístupy byly jiné. My jsme tu ekonomiku nezaškrtili tak, jak se to stalo za vás.
No, a co přebíráme teď? V roce 2025 je to číslo zatím 43,9, čili pohybuje se kolem 44 procent. Tak to jsou fakta. To jsou naprosto nepopiratelná fakta. A můžete říkat, co chcete. Je to prostě tak.
A jestli tedy použiju ta nominální čísla, která jednou se vám hodí, jednou ne - já si vzpomínám, jak nám tehdejší expert ODS, dnešní místopředseda Sněmovny Skopeček tady neustále připomínal ta nominální čísla. Tak za osm let, kdy Ministerstvo financí mělo hnutí ANO, jsme neudělali takový nominální zásek, jako vy a vaše vláda bývalá za čtyři roky, 1,2 bilionu, už to tady bylo řečeno.
No, a jestli chcete státní dluh celkem v číslech, tak taky tady mám zajímavý graf (ukazuje), taky a je od roku 2008, ať jsem korektní, ať tam skutečně nedávám tak, jak vy vždycky vypíchnete čtyři roky anebo dva roky, tak jak se vám to hodí. Prostě od roku 2008 jasná čísla, ověřitelná, můžete se podívat do rozpočtu v kostce, můžete se podívat na stránky Ministerstva financí, já si ta čísla nevymyslela, je to prostě tak.
No, a mám tady spoustu dalších grafů. Bezesporu je využiju příští týden a ještě si některé přidělám tak, jak se budu připravovat na diskusi stran státního rozpočtu.
Ale v minulém týdnu a předpokládám, že se ještě odehrají dozvuky na rozpočtovém výboru i na plénu, až budeme projednávat rozpočet, tady rezonovalo, že jsme porušili zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. A hrozná se z toho dělala tragédie. Řešilo se to v médiích. Všichni jste se předháněli, kdo na to upozorní rychleji a hlasitěji.
Tak já vás chci ubezpečit, že nesdílím tento názor, už jsem ho vysvětlovala v médiích asi dvakrát, vysvětlím ho znovu ráda a předpokládám, že se k němu vrátíme i ten příští týden. Ale dovolím si ještě předtím, než provedu ten expertní výklad, který je poměrně složitý, budu se ho snažit zjednodušit, tak si dovolím upozornit na jednu věc.
Vy z vás, kteří jste tu seděli to minulé volební období a zvedali ruku pro ty vylhané Stanjurovy rozpočty a dnes nás tady bijete po hlavě kvůli údajnému porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti, nezlobte se, to je vrchol pokrytectví. Vy se tady chlubíte nějakou konsolidací? Konsolidací, kdy nebyl rok... A já tu stála pravidelně u každého rozpočtu a pořád jsem o tom mluvila, pořád jsem bila na poplach, dávala jsem podnět Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, který následně v rámci své kontrolní činnosti - neříkám, že na základě mého podnětu - tu kontrolu prováděl a konstatoval ta fakta. Nakonec se k tomu připojila i Národní rozpočtová rada, sice ze začátku trošku vlažněji, ale pak se to nedalo opomíjet. A většina ekonomů, komentátorů. O jaké konsolidaci mluvíte? O tom posledním vašem schodku 286 miliard, který ano, v té době dle legislativy byl na rámcích výdajových, ale kolik vám tam chybělo peněz? Vždyť to přece není normální.
Poprvé se stalo v historii, že se schválil Státní fond dopravní infrastruktury, rozpočet Státního fondu a nedala se na to navýšení ani koruna ze státního rozpočtu. Vždyť to je výsměch.
Mandatorní výdaje. I po aktualizaci a vlastně podrobném rozboru s Ministerstvem práce a sociální věci - pořád jsme tam museli přidat 17 miliard. Chyběly peníze v zemědělství, ve školství, prostě vy jste měli vylhaný rozpočet a bylo to rok co rok. Rok co rok Stanjurovo letadlo prostě letělo, až narazilo. Takže prosím. A to jste ještě napříč společností všem zvedli daně. Všem. Tři roky jsme se plácali kolem nuly z hlediska ekonomického růstu. Kolem nuly. Nebo jsme byli mírně pod nulou nebo mírně nad nulou. Okolní země nás předběhly.
Dneska samozřejmě, že jsme rádi za ekonomický růst, v loňském roce zpřesněný 2,5 procenta, letos predikovaný 2,4 procenta, ale my jsme vyběhli se značným zpožděním. My jsme mohli být dál, nebýt těchto kroků, nebýt chybných kroků stran cen energie. Nezvládnutá tato situace. Ale to jsou všechno věci, které jsme si už dávno řekli a znovu si je zopakujeme, je dobré si je připomínat. Je dobré si je připomínat, protože tam byl ten zakopaný pes.
A teď k tomu zákonu o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Nesouhlasím s Mojmírem Hamplem, a to zcela zásadně, který hovoří o tom, že rámce jsou 237 miliard. Mám pro to několik důvodů.
První je procesní, neboli procedurální, kdy se opírám o rozpočtová pravidla, protože my musíme vycházet jednak ze zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, jednak i z rozpočtových pravidel. Jedny nám stanoví rámce podle jedněch a druhé říkají, že se mají dodržovat. A ten rozpočtový proces - hovoří o řádném rozpočtovém procesu, to znamená o tom, který se zpracovává na ministerstvu, rozpočet do konce srpna, a na vládě potom do konce září se schválí a posílá do Sněmovny.
Dokonce je ten nesoulad tak zřejmý, že do novely, do nového zákona přidáváme i ta pravidla, aby dopadala na novelu zákona nebo na situaci, ve které jsme teď, kdy tato ctěná Sněmovna vrátila rozpočet k přepracování. To je ad jedna. ***
