Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(14.10 hodin)
Předseda PSP Tomio Okamura: My bychom tedy hlasovali o tomto návrhu, abychom hlasovali také po 19. a po 21. hodině.
Já tedy zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 2, přihlášeno 161 poslanců, pro 87, proti 24. Návrh byl přijat.
Jako další se hlásí s přednostním právem předseda Pirátů Zdeněk Hřib a připraví se předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Hřib: Dobrý den, dámy a pánové. Tak tedy myslím, že je to jasné. Nemá smysl si tady na nic hrát, protože vláda tady bude předkládat rozpočet, který by se mohl klidně jmenovat Peníze jen pro vyvolené, protože ten rozpočet je nezodpovědný, nespravedlivý a hlavně, a to především, v rozporu s pravidly zákona, konkrétně s pravidly zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Hlavně je to rozpočet, který v době konjunktury bude jenom rozhazovat peníze místo toho, aby řešil největší problémy, se kterými se lidé potýkají, především tedy nedostupné bydlení. V době ekonomického růstu tady máme dneska rozpočet, kterým nás paní Schillerová chce zadlužit 310 miliardami korun za jeden jediný rok.
Ale - tady se obracím i k vládním stranám, jako jsou třeba Motoristé sobě - to přece nejsou peníze, které by vznikly z nějakého vzduchu. To jsou přece dluhy, které budou muset naše děti zaplatit. Jenomže tyhle dluhy budou platit nejenom naše děti, tyhle dluhy budou platit ještě děti našich dětí. No, a tohle je výsledek toho, že tady vláda... (Silný hluk v sále. Obrací se na předsedajícího s žádostí o zjednání klidu.)
Předseda PSP Tomio Okamura: Požádám Sněmovnu o klid. Zároveň, pane předsedo, mně teďka přišla ještě jedna vaše přihláška k návrhu změny pořadu schůze, kde je jenom konkrétně napsáno, jaký bod na kdy. Ale to vy si navrhnete teď, že jo, předpokládám?
Poslanec Zdeněk Hřib: Ne, to je moje přihláška normálně do běžného pořadí bez přednostního práva.
Předseda PSP Tomio Okamura: Bez přednostního práva. Dobře. Prosím.
Poslanec Zdeněk Hřib: Takže ten problém je v tom, že tady vláda prostě kupí další a další sliby bez jasného krytí a ten rozdíl chtějí prostě zalepit dluhem. Takže my si tady prostě budeme půjčovat za větší a větší úroky a pak narazíme do zdi a doplatí na to tedy lidi? Připomenu, že touhle cestou se vydali na Slovensku, kde zavedli potom daň z bankovních transakcí. Takže, tam i když si přepošlete peníze z jednoho svého účtu na druhý, tak vám z toho něco strhnou, a také tam krátí důchody. Já si nejsem jistý, jestli skutečně chceme jít touto cestou. Já tedy rovnou říkám, že ne.
Hlavně ale tady jde o to, že vláda porušila zákon o rozpočtové odpovědnosti o nějakých 64 miliard. Tak bohužel musím říct, že mě to nepřekvapuje, tenhleten přístup, protože vláda tady už delší dobu ukazuje, byť je jmenována poměrně krátce, že si myslí, že stojí jaksi nad těmi zákony, nějak jako mimo ten celkový systém. Tak to ale není a tohle pohrdání zákony opravdu není akceptovatelné v demokratickém systému. Takže je zcela zjevné, že to je to jediné, co tady umíte. Je to to, co tady dotváří korupční prostředí, protože když zákony nejsou mantinely, které platí pro všechny, ale jen jakési nepříjemnosti, které si mocní můžou obejít, tak ten systém prostě fungovat nikdy nebude.
Pojďme se ale mrknout na jednotlivé krizové body toho rozpočtu, který tady vláda bude předkládat. Protože za prvé - a to je asi nejdůležitější - v době, kdy by se mělo investovat, v době ekonomické konjunktury, vláda se investovat nechystá. Chystá se primárně dotovat vyvolené a zvyšovat dluh. V konjunktuře by měl přece stát posilovat to, co tu zemi dlouhodobě zvedá, dostupné bydlení, moderní infrastrukturu, vědu, školství, moderní stát, bezpečnost. Jenomže místo toho tady sledujeme úplně pravý opak.
Za prvé, děláme obří dluh. Mluvíme tady o situaci, kdy i, řekněme, v nějakých relativně dobrých časech se tady zvyšuje schodek, atakuje stovky miliard. Ten navržený schodek je skutečně vyšší, než si žádají pravidla zákona o rozpočtové odpovědnosti. Ten by totiž měl činit maximálně 237 miliard. Místo toho tady máme těch 310. Předchozí vláda sice navrhovala ten schodek ve výši 286 miliard, ale vyšší schodek jí dovoloval nárůst výdajů na obranu a půjčku na dostavbu Dukovan, protože tyhle výdaje se do zákonem daného limitu nepočítají, nicméně Alena Schillerová ve svém rozpočtu ani s jedním z těchto výdajů jaksi nepočítá.
Za druhé, ten rozpočet neřeší bytovou nouzi. Ale - a to je zajímavé - přesto umí najít peníze pro vyvolené zájmové skupiny.
No, a za třetí, vláda ten rozpočet zlepšuje takovými jednorázovými triky, jako, že čeká prognózu, která přihodí ten odhad příjmů. Takže to je jasné, když si tady nějak navýším příjmy, tak potom to vychází lépe. Nebo počítá s penězi z evropských fondů, které jaksi nedorazily vloni. Dojdou o pár týdnů později. Ale to opravdu není žádné ozdravení veřejných financí. To jsou prostě účetní triky a účetní kouzla, které zemi nepomůžou.
Za druhé - to je takový zajímavý paradox - vláda tam nemá v rozpočtu 14 miliard na dostupné bydlení pro běžné lidi, ale má tam miliardy pro dotace pro vyvolené. To je jasný důkaz o prioritách této vlády. To znamená, Babiš tady zhorší každodenní život lidí v naší zemi, aby si pomohl sám sobě. Tím porušuje vlastně i svoje volební sliby, ale tak, když porušil i ten slib, co dal prezidentovi, že tedy vyřeší svůj střet zájmů, tak asi to nikoho moc nepřekvapí. Ale realita je prostě taková, že Babiš nemá skutečná řešení krize dostupnosti bydlení ani vysokých životních nákladů.
Proto my říkáme jasně, že předložíme pozměňovací návrh na to, aby se dostupné bydlení stalo skutečnou prioritou a aby v rozpočtu bylo těch 14 miliard do dostupného bydlení, protože to je investice, která se skutečně vrátí. To nejenom symbolicky, protože těch 14 miliard umožní rozjet projekty za zhruba 60 miliard korun, které jsou připravené díky obcím, díky spolufinancování úvěrů a tak dále - to jsou prostě připravené záležitosti - takže bude reálná výstavba, reálné byty, hlavně dostupné byty. To bude mít tedy reálný dopad na ceny. Takže je to skutečně funkční a rychlé řešení, přesně dle pirátských odborníků.
Za třetí, korupce a plýtvání. Ty peníze prostě mizí. Rozpočet totiž není jenom o tom, kolik peněz se vybere, ale taky na co půjdou. Tady je ten základní problém, protože vláda nám tady zcela rezignovala na nějaký systematický boj s korupcí a plýtváním veřejnými penězi. Takže my tady dlouhodobě navrhujeme zařadit balíček, takzvaný protikorupční balíček, který obsahuje opatření proti klientelismu, proti střetu zájmů, proti rozkrádání veřejných peněz, tak, aby stát zbytečně nepřicházel o miliardy korun ročně.
Takže tady mluvíme v tom balíčku o transparentních veřejných zakázkách, o omezení účelových dotací pro vyvolené, o skutečné kontrole toků veřejných peněz a také o dohledu nad státními firmami, protože ten půl bilionu korun, co se ztratí v České republice kvůli korupci a hospodářské kriminalitě prostě logicky potom někde chybí. Potom posloucháme, že na dostupné bydlení nejsou peníze, na školství nejsou peníze, na zdravotnictví nejsou peníze, na moderní stát nejsou peníze, protože ty prostě končí jinde.
Čtvrtým problémem tohohle rozpočtu je něco, co asi nejpřiléhavěji lze nazvat jako agrofertizace státu. To znamená, ty dotace jsou používány jako malá, respektive velká domů pro Babišův byznys. ***
