(pokračuje Jiří Barták)

66.
Ústní interpelace

které jsou určeny předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatelek vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše, či potom na Vládu České republiky a poté na ostatní členy vlády. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí byly publikovány na webových stránkách Poslanecké sněmovny.

Upozorňuji interpelující poslance i interpelované členy vlády, že ihned po skončení interpelací na omluveného předsedu vlády budou následovat interpelace na členy vlády, čímž připomínám, že předseda vlády Andrej Babiš byl omluven z důvodu zahraniční cesty.

Nyní dávám slovo poslanci Jiřímu Vojáčkovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Andreje Babiše a připraví se poslankyně Lucie Bartošová.

 

Poslanec Jiří Vojáček: Hezký den, vážení kolegové a kolegyně, vážený pane předsedající. Dovolte mi, abych tedy přednesl interpelaci na pana premiéra.

Vážený pane premiére, obracím se na vás s interpelací ve věci veřejně prezentovaných úvah člena vaší vlády, ministra zemědělství, o možném zavedení kvót na podíl českých potravin v obchodech. Tyto jeho návrhy a úvahy zazněly v médiích a vyvolaly oprávněné obavy jak spotřebitelů, tak i mezi odbornou veřejností. Zavedení povinných kvót na potraviny totiž představuje závažný zásah do volného trhu a je spojeno s reálným rizikem růstu cen potravin, omezení nabídky a zhoršení postavení spotřebitelů, zejména nízkopříjmových domácností.

Zároveň nelze přehlédnout skutečnost, že oblast potravinářství a zemědělství je dlouhodobě spojena s vaším podnikatelským působením a v této souvislosti vzniká vážná pochybnost, zda návrhy na zavedení kvót nemohou fakticky zvýhodnit velké domácí producenty.

Veřejnost má právo na jasnou odpověď, zda vláda činí kroky v zájmu občanů, nebo zda prosazuje opatření, která mohou mít selektivní ekonomický přínos pro úzký okruh subjektů. Proto se vás táži - považujete návrhy na zavedení kvót na české potraviny v obchodech za oficiální politiku vlády České republiky, nebo se jedná o individuální iniciativu ministra zemědělství? Jaké konkrétní analýzy má vláda k dispozici ohledně dopadů těchto kvót na ceny potravin, dostupnost zboží a kupní sílu českých domácností?

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Čas, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Vojáček: Můžete Poslanecké sněmovně jednoznačně sdělit, zda vláda garantuje, že případná opatření v oblasti podpory českých potravin nepovedou ke zdražování potravin? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Vyčerpal jste čas. Děkuji.

Tak já jenom prosím doplnění pro sledující i pro sledující u obrazovek. To, že není přítomen pan předseda vlády, neznamená, že na ty interpelace nebude reagovat, má tam povinnost, aby na ně reagoval potom písemně.

Já, než přijde paní poslankyně Lucie Bartošová, tak prosím ještě omluvy. Martin Baxa od 14.30 hodin - pracovní důvody, poslanec Benjamin Činčila bere zpět svou omluvu, poslanec Petr Hladík od 14 do 16 hodin bude nepřítomen z pracovních důvodů, poslanec Jan Skopeček do 16 hodin z pracovních důvodů, poslankyně Vendula Svobodová od 11 do 11.30 - osobní důvody a od 14.30 rodinné důvody, poslanec Lukáš Vlček od 14 hodin pracovní důvody a poslanec Marek Ženíšek z osobních důvodů. Děkuji.

A paní poslankyně, máte slovo. Zatím se může připravit pan poslanec Jan Bureš.

 

Poslankyně Lucie Bartošová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane premiére, vaše vláda veřejně oznámila shodu na zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas od 1. ledna 2027. Jde o jeden z nejzásadnějších zásahů do fungování médií veřejné služby od jejich vzniku. Přesto jste dodnes ale nepředstavili žádný konkrétní model, jak mají tyto instituce po zrušení poplatků být financovány, v jakém objemu, ani s jakými garancemi nezávislosti. V praxi tak oznamujete revoluční změnu, aniž byste předložili její parametry.

Pokud by financování mělo být navázáno na státní rozpočet bez pevných zákonných pojistek, znamenalo by to vytvoření přímé politické páky na média veřejné služby. Takový model by byl systémovým rizikem pro jejich nezávislost a důvěryhodnost. Ostatně prezident republiky vládu veřejně vyzval, aby jasně sdělila zdroje, objem financování a mechanismy ochrany nezávislosti. Tyto odpovědi však stále chybí.

Současně zde existuje zcela praktický problém. Česká televize ani Český rozhlas nemohou fungovat v rozpočtovém vakuu. Programová výroba, investice i personální plánování se připravují dlouhodobě a první rozpočtové rámce na další rok vznikají už během léta. Pokud má od roku 2027 platit nový model, musí být jeho podoba známá s výrazným předstihem. Jinak nevytváříte reformu, ale nejistotu, která ohrožuje stabilitu těchto institucí.

A proto se vás ptám, pane premiére, z jakých konkrétních zdrojů budou po zrušení poplatků financovány Česká televize a Český rozhlas, v jakém objemu a podle jakého mechanismu rozdělování, jaké přesné legislativní garance doloží vaše vláda, aby financování nebylo každoročním politickým vyjednáváním a nemohlo být použito jako nástroj tlaku na obsah vysílání, dokdy nejpozději poskytnete České televizi a Českému rozhlasu závaznou informaci o budoucích příjmech, aby mohly nejpozději v létě připravit realistické rozpočty? A za čtvrté, kdy konkrétně představíte legislativní návrh nového systému financování tak, aby proběhla nadstandardní odborná a parlamentní debata, nikoliv schvalování na poslední chvíli. Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní vystoupí poslanec Jan Bureš a připraví se poslanec Marian Jurečka.

 

Poslanec Jan Bureš: Děkuji. Vážený pane nepřítomný premiére, dovolím si začít otázkami a poté jejich zdůvodněním. Chci se zeptat naprosto konkrétně. Souhlasíte se závazným cílem 90 procent do roku 2040? To je ten cíl, který schválil v úterý Evropský parlament. Konkrétně ano nebo ne? Pokud ne, proč ho vaše politické hnutí, reprezentované poslancem ANO Ondřejem Knotkem v klíčové roli zpravodaje v Evropském parlamentu nedokázalo zastavit tam, kde mělo nejsilnější pozici?

Chci se také zeptat, pokud zpravodaj nedokáže prosadit politickou linii vlastního hnutí, je otázka, proč tuto roli vůbec přijal? Považujete práci pana Knotka za úspěšnou nebo za selhání?

V tomto týdnu Evropský parlament bez rozpravy schválil návrh, který stanovuje právně závazný cíl snížení emisí o 90 procent do roku 2040. Jde o jeden z nejtvrdších klimatických závazků v historii Evropské unie s přímými dopady na ceny energií, konkurenceschopnost průmyslu i životní náklady českých domácností. Předpokládám, a nemám důvod o tom pochybovat, že europoslanci hnutí ANO v samotném hlasování hlasovali proti.

To ale není jádro problému. Jádro problému je, co se stalo před tímto hlasováním. Váš politický subjekt měl v Evropském parlamentu zpravodaje pana Ondřeje Knotka a zpravodaj má dvě základní povinnosti. Buď se pokusit zásadně změnit obsah návrhu, nebo - pokud to není možné - navrhnout jeho zamítnutí a otevřít politický střet.

Pane premiére, pan Knotek neudělal nic. Ani jedno. Návrh zůstal v jádru stejný, přesto jako zpravodaj nepodal návrh na zamítnutí a návrh tak prošel bez skutečného politického boje. Vy přitom v České republice opakovaně říkáte, že tento cíl je špatný už ve své podstatě.

A proto se ptám, jak si mají lidé vysvětlit, že doma tvrdíte: tohle je špatné už od začátku - ale v Bruselu váš vlastní zpravodaj fakticky umožnil schválení tohoto návrhu? Děkuji za odpověď. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Pouze připomínám, že lhůta pro písemnou odpověď je 30 dnů. S další interpelací vystoupí pan poslanec Marian Jurečka a připraví se pan poslanec Vojtěch Munzar.

 

Poslanec Marian Jurečka: Dobré odpoledne. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já si dovolím svoji interpelaci přednést i na nepřítomného pana premiéra. Budu očekávat písemnou odpověď. A jde mi o otázku střetu zájmů, protože už uplynulo dávno 30 dnů od jmenování Andreje Babiše premiérem České republiky a včera tady byla na půdě Sněmovny taková zajímavá situace, kdy ve vztahu k tomu, že pane premiére, vy jste vystupoval ještě na konci loňského roku i ve veřejném vystoupení ve svém videu - vy jste popisoval velmi vážně to, jak chcete ten střet zájmů jednou provždy vyřešit, jak ty kroky budou nevratné. A včera váš kolega, člen vlády Boris Šťastný tady vystoupil a řekl, že v žádném střetu zájmů nejste.

Proto si dovolím položit naprosto jednoduché, ale jasné otázky a prosím o jasnou odpověď na tyto otázky.

Za prvé, nacházíte se tedy v současné době ve střetu zájmů? Podle zákona o střetu zájmů? Ano, nebo ne? Je výrok ministra Šťastného oficiálním stanoviskem Vlády? Ano, nebo ne? Třetí otázka: existuje jednotné právní stanovisko vlády k vašemu postavení jako konečného beneficienta svěřeneckých struktur? Za čtvrté můžete jednoznačně potvrdit, že žádná ekonomická entita, u níž jste konečným uživatelem výhod, aktuálně nepobírá žádné veřejné prostředky, ani se nepodílí na veřejných zakázkách? Ano, nebo ne? Případně které a která? Pátá otázka: považujete současný stav za plně slučitelný s principem prevence střetu zájmů, jak vyžaduje český právní řád? A poslední otázka, pokud jste ve střetu zájmů, tak kdy tento střet zájmů bude vyřešen? Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Také, děkuji.

Přibyla nám jedna omluva: od 14.30 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Jiří Pospíšil.

Nyní vystoupí pan poslanec Vojtěch Munzar a připraví se pan poslanec Václav Pláteník.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Vážený nepřítomný pane premiére. V pořadu televize Nova jste označil Národní rozpočtovou radu za zbytečnou instituci. Přitom jste ji navrhl a zřídil vy ještě jako ministr financí. Co se změnilo, pane premiére? Proč jste ji tedy zřizoval, když ji dnes považujete za zbytečnou? Národní rozpočtová rada je nezávislou odbornou institucí, která střeží udržitelnost veřejných financí a kontroluje dodržování rozpočtových pravidel. Neoznačil jste ji náhodou za zbytečnou, protože se vám teď její nezávislé hodnocení nehodí do krámu? Nelíbí se vám snad její zdrcující kritika vámi předloženého rozpočtu? Protože když jste byli v opozici, tak jste její vyjádření rádi používali, když kritizovala předchozí vládu. Nestojí za zrušením například Národní ekonomické rady vlády podobný důvod - obava z kritickým hlasů?

A jednu otázku mám na vás, pane premiére. Víte, co jste tehdy řekl, když jste ještě jako ministr financí zřízení Národní rozpočtové rady navrhoval? Já vás ocituji: "Takže já bych byl strašně rád, abychom konečně už tu rozpočtovou odpovědnost schválili hlavně pro budoucnost těch rozpočtově neodpovědných." A věta druhá, kterou si vám dovolím ocitovat, zase vaše: "Nezávislé fiskální instituci také vytváří předpoklad pro plnění požadavků fiskální smlouvy." To jsou vaše slova při zřizování Národní rozpočtové rady a já se vás chci zeptat, proč je dnes popíráte? Děkuji za odpověď. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S další interpelací na předsedu vlády vystoupí pan poslanec Václav Pláteník, připraví se paní poslankyně Michaela Moricová.

 

Poslanec Václav Pláteník: Děkuju za slovo, pane předsedající. Vážený pane - nepřítomný pane premiére. A to je obecně škoda, že vy sem tak moc nechodíte. A já se na vás obracím ve věci zdraví našich dětí. Konkrétně rozsáhlé oblasti veřejného zdraví, která se týká školního stravování a záměru vlády vyjádřeném prohlášeními některých jejich členů. Namátkou právě vámi, případně ministrem sportu a dřepů Borisem Šťastným, se záměrem zrušit novou vyhlášku o školním stravování, která je v účinnosti teprve několik měsíců.

Tato vyhláška nevznikla nahodile, ani ideologicky, ale byla výsledkem několikaleté odborné práce Státního zdravotního ústavu a dalších rezortů a především řady odborníků a zástupců dotčených profesí, rodičů a dalších a také pilotního projektu. Jejím cílem bylo jediné: po 30 letech modernizovat takzvaný spotřební koš a systém školního stravování, omezit cukr, sůl a průmyslově zpracovávané potraviny, které jsou do škol dodávany ve velkém a ty nahradit širokou nabídkou skutečných potravin. A taky udělat přítrž různým podvodům, za které rodiče ve školách platili - jako že se 1 kilogram kaše v prášku vykazuje jako sedm kilo brambor.

Během celého procesu se aktéři, kteří finančně profitují z toho starého systému a sdružují v různých asociacích a komorách, snažili skrze mediální a lobbingové útoky šířit mýty o této vyhlášce, o veganské revoluci a podobně. Já se vás tedy, pane premiére, ptám, jaké odborné argumenty hodláte brát v úvahu při uvažování o dalším osudu této vyhlášky, jaké kroky vláda podnikne k podpoře nastavené změny a personálu? A jakým způsobem budete bránit komerčním zájmům v oblasti školního stravování? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S další interpelací vystoupí poslankyně Michaela Moricová a připraví se poslanec Vít Rakušan.

 

Poslankyně Michaela Moricová: Já vám děkuji za slovo. Vážený pane nepřítomný premiére, vláda opakovaně mluví o tom, že chce rozlišovat mezi běžnými neziskovými organizacemi a takzvanými politickými neziskovkami. Zároveň ale dodnes není jasné, podle jakých konkrétních veřejně známých a předem daných kritérií má takové rozlišení probíhat. Ostatně i samotní zástupci vlády připouští, že definice politické neziskové organizace se teprve hledá. Současně sledujeme praxi, kdy jsou některé neziskové organizace nebo jejich představitele veřejně označováni za problematické či nežádoucí, zatímco jiné neziskové organizace se bez potíží podílí na přípravě veřejných politik, případně působí v poradních orgánech ministerstev. To přirozeně vyvolává pochybnosti o rovnosti pravidel a o tom, zda se o politickosti nerozhoduje spíše podle názorové blízkosti k vládě, než podle transparentních a férových principů. Proto se vás ptám napřímo, jakým konkrétním způsobem a podle jakých jasných, předem stanovených kritérií bude vláda určovat, že nezisková organizace je politická? Jak zajistíte, aby tato pravidla platila skutečně pro všechny stejně, a to bez ohledu na to, zda jsou vládě názorově blízké nebo ji naopak kritizují? Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Také děkuji.

Než dám slovo panu poslanci Rakušanovi, máme zde další omluvu: poslanec Jiří Vojáček od 12.30 do 13.10 - z osobních důvodů a od 14.50 dál z rodinných důvodů.

S další interpelací vystoupí poslanec Vít Rakušan, připraví se poslanec Karel Dvořák.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane nepřítomný premiére, měli jsme tady velkou diskusi o služebním zákonu. To, že chcete z mého pohledu dát státní službu na politické vodítko, vyhazovat si podle libosti, oslabit možnost bránit se úředníkům proti libovůli a politické zlovůli těch, kdo zrovna vládnou - ale vy jste při té argumentaci tady vycházeli ze studie KPMG někdy z roku 2017. Potom jste tady vycházeli ze studie akademiků Univerzity Karlovy z roku 2022. Předkládáte narychlo poslanecký návrh a trošku jste asi zapomněli na to, že máte v rámci projektu vytvoření akčního plánu pro rozvoj státní služby mít analýzy, které byly placeny z Národního plánu obnovy a ty analýzy mají být teď někdy hotové. A já vůbec nevím, proč vycházíte z něčeho, co už je překonáno i naší novelou služebního zákona? Proč nepočkáte na tu analýzu, abyste potom rozhodli?

Je už ta analýza hotová, nebo není? Tajíte ji, schováváte ji, nebo na ni nechcete počkat z nějakého důvodu? Proto vás žádám i v rámci této interpelace a určitě to doručíme i písemně, abyste podle § 11 jednacího řádu Poslanecké sněmovny mi zaslal zpracované dopadové studie k novému nastavení státní služby, které byly vytvořeny v rámci projektu vytvoření akčního plánu pro rozvoj státní služby. My jsme za ně platili, platili jsme za ně ze zmíněného Národního plánu obnovy. Pokud zatím tyto materiály nemáte k dispozici, žádám o jejich okamžité zaslání, jakmile je k dispozici mít budete. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S další interpelací vystoupí poslanec Karel Dvořák a připraví se poslankyně Olga Richterová. Opět připomínám, že v souladu s jednacím řádem předseda vlády, který je omluven, odpoví do 30 dnů písemně. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Dvořák: Děkuji za slovo. Vážený pane nepřítomný premiére. Opakovaně v médiích tvrdíte, že po převedení holdingu Agrofert do svěřenského fondu už s ním nebudete mít nic společného. Taky jste uvedl, že, cituji: "stejně tak mé děti ani manželka nebudou mít na Agrofert žádný vliv, ani nebudou čerpat žádný finanční prospěch." Když jsem se vás na tomto místě ptal naposledy, řekl jste, že o věci nic nevíte. Proto jsem si - když vy jste zůstal pasivní - vyžádal statut toho svěřeneckého fondu přímo ze soudu. Oficiální dokument. Stačí, to lze chtít. A tento dokument říká něco jiného. Statut výslovně stanoví, že po skončení vaší funkce člena vlády nastoupí takzvaná rodinná zpráva a obmyšlenými se stanou vaše děti. Ekonomický prospěch z prosperity skupiny je tedy určen vaší nejbližší rodině.

Já vám to všechno přeju, pane premiére. Ale čl. 61 finančního nařízení Evropské unie mluví nejen o přímém ekonomickém zájmu, ale i o rodinných vazbách a nepřímém osobním zájmu. A evropská praxe říká, že stačí i objektivně vnímaný střet zájmů. Pokud by Evropská komise dospěla k závěru, že střet přetrvává, může to mít důsledky pro čerpání evropských prostředků pro Českou republiku. V krajním případě i finanční korekce nebo pozastavení plateb.

To nejsou vaše peníze, pane premiére, to jsou peníze Česka. Proto jsem komisi požádal o posouzení, zda vystavujete Česko takovému ekonomickému riziku, když vy se tváříte, že vás se tento problém netýká. Ptám se vás tedy, proč jste statut nezveřejnil sám? Proč je rozdíl mezi tím, co říkáte veřejnosti a slibujete prezidentu republiky a tím, co je napsáno ve statutu? A jak konkrétně garantujete, že podle čl. 61 finančního nařízení nehrozí České republice žádné riziko? Protože já bych se, pane premiére, opravdu nerad dožil té situace, že kvůli chybné konstrukci vašeho svěřenského fondu přijde Česko o evropské prostředky. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. S další interpelací na předsedu vlády vystoupí poslankyně Olga Richterová a připraví se poslankyně Barbora Urbanová. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Vážený pane nepřítomný premiére, moje otázka je na to, jak jste spokojen s tím, koho si vybral váš ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka za hlavního poradce právě na tom ministerstvu, které vede. Jde o pana Jana Gregora. Zajímá mě, jakou má kvalifikaci pro tuto pozici? Pochází totiž z na gender zaměřeného spolku Aliance pro rodinu. Já tuto organizaci považuju za organizaci směřující fanatickým směrem, která chce lidem předepisovat, jak mají žít. Ano, pan Gregor je právník, advokát, ale na tomto postu hlavního poradce v minulosti působili lidé, lidé se zkušenostmi, například ze sociálních služeb, s trhem práce, prostě s oblastmi z agendy ministerstva. Vážený pane premiére. Jakou kvalifikaci má Jan Gregor pro roli hlavního poradce, který koordinuje obrovské množství aktivit na celém Ministerstvu práce a sociálních věcí?

Mě zajímá, zda nebude chtít třeba osekat podporu pro samoživitelky, sólo rodiče nebo dostupnou péči i o děti od dvou let věku. Protože ačkoliv toto lidé potřebují a pro skutečnou svobodu volby to má Ministerstvo práce a sociálních věcí podporovat a zajišťovat, tak je z organizace, která spíše té skutečné svobodě volby brání a působí, že chce lidem předepisovat, jak mají žít. A třeba ta podpora dostupných dětských skupin, školek i pro děti dvou let věku tam, kde to lidé potřebují a kde o to stojí, je něco, kde se obávám, že tomu bude házet klacky pod nohy a rozvoj takovéto péče a skutečné svobody volby pro rodiny bude brzdit. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak děkuji, paní poslankyně. S interpelací na předsedu vlády vystoupí poslankyně Barbora Urbanová, připraví se pan poslanec Petr Hladík.

 

Poslankyně Barbora Urbanová: Vážený pane nepřítomný premiére. Já se na vás obracím ve věci, která zásadním způsobem ohrožuje nejen dobré jméno České republiky v zahraničí, ale především bezpečnost a životy lidí, kteří ve světě bojují za demokracii a lidská práva. My jsme tady včera v prvním čtení schválili rozpočet České republiky a já jsem slyšela včerejší odůvodnění rozpočtu ministerstva zahraničí přímo od pana ministra Macinky. Obracím se však na vás, protože nás všechny čeká druhé čtení, v rámci kterého můžeme přesouvat různé peníze mezi kapitolami rozpočtu, a jenom připomínám, že na zemědělské dotace jste vaše vláda přidali 7,5 miliardy, ale na humanitární pomoc, což je kapitola ministerstva zahraničí, jste dali o 115 milionů korun nižší rozpočtovou položku, než jak navrhovala naše vláda.

Já se vás chci zeptat, zda nechcete toto rozhodnutí ještě zvážit, protože nejde o to, jaké projekty v rámci této rozpočtové kapitoly podporujete, to si skutečně vy i pan ministr Macinka můžete vybrat. Jde o to, že vy úplně ničíte tento program, který Česká republika budovala po celou dobu své existence. Navazovali jsme na takovou tu havlovskou tradici našeho bývalého pana prezidenta, že opravdu lidem na různých kontinentech se má pomáhat a víme, že je to potřeba ve Venezuele, v Gruzii, na Ukrajině samozřejmě.

Takže vás prosím o zvážení tohoto rozhodnutí a těším se na vaši odpověď do 30 dnů.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. S další interpelací na předsedu vlády vystoupí poslanec Petr Hladík. Poslanec Petr Hladík není přítomen. To znamená, že... Aha, máme tedy znovu. Tady máme ještě jednou vylosovanou. Takže s další interpelací na předsedu vlády vystoupí opět paní poslankyně Barbora Urbanová, zatím se opět připraví poslanec Petr Hladík.

 

Poslankyně Barbora Urbanová: Vážený pane nepřítomný premiére. Já se na vás znovu obracím ve věci rozpočtu na rok 2026, protože vy jste hlava naší vlády a vy i můžete rozhodovat o tom, zda v druhém čtení opět uděláme nějaké přesuny v rámci různých kapitol. Tedy nemusíme vůbec zvedat náš státní dluh, ale můžeme si přesunout peníze z jedné kapitoly do druhé. My to rozhodně navrhneme i ve věci škrtů na volnočasové aktivity dětí.

Organizace sdružené v České radě dětí a mládeže, to znamená skauti, mladí hasiči, táborníci, turisté a dalších sto organizací, které dohromady pracují s více než čtvrt milionem dětí a mladými lidmi v celé republice, upozorňují, že navrhované snížení státní podpory na práci s dětmi a mládeží o 50 milionů korun výrazně ohrozí jejich fungování. A já se ptám proč? Protože o naši budoucí generaci by nám všem mělo jít nejvíce..

My všichni víme, že právě ty volnočasové aktivity dětem pomáhají v tom, aby se neuchylovaly, ať už k násilí nebo třeba k návykovým látkám. A myslím si, že opravdu ohrozit právě tyto organizace je v této době, kdy řešíme zákaz sociálních sítí pro děti, kdy řešíme, že tráví čas na mobilu, kdy řešíme bohužel vzrůstající kriminalitu a násilí dětí, může výrazně ohrozit to, jakým způsobem ten volný čas tráví. Proto vás také žádám o zvážení tohoto škrtu a o zvážení změn v rámci projednávání rozpočtu. Těším se na odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. S další interpelací na předsedu vlády vystoupí poslanec Petr Hladík. I tato druhá interpelace pana poslance Petra Hladíka propadá. S Interpelací na předsedu vlády vystoupí poslanec Marian Jurečka, připraví se poslankyně Olga Richterová.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane nepřítomný premiére, obracím se na vás s interpelací ve věci rozhodnutí Ministerstva životního prostředí pozastavit Program Nová zelená úsporám, který byl jedním z nejúspěšnějších programů vůbec v historii, fungoval 16 let přes několik období různých vlád různého politického složení. Díky tomuto programu jsme dokázali pomoci 650 000 domácností v České republice, bylo zatepleno přes 153 000 rodinných domů, přes 10 000 bytových domů, instalováno přibližně 240 000 fotovoltaik na střechy a celková úspora energie odpovídá spotřebě zhruba 1,5 milionu domácností, a díky tomu jsme třeba dokázali ušetřit emise celodobě (celkově?) ve výši zhruba 4 milionů tun. Jen program NZÚ Light, u kterého jsem já stál tehdy coby ministr životního prostředí, pomohl víc jak 100 000 zranitelných nízkopříjmových domácností, rodičům malých dětí, lidí s handicapem, seniorů a podobně.

A já se vás chci tedy zeptat v tom ohledu, když je to teď zastaveno, na jednoduché otázky: Kdo konkrétně rozhodl o pozastavení Programu Nová zelená úsporám, a na základě jaké analýzy a proč? Je toto rozhodnutí dočasné nebo se vláda chystá program zásadně omezit či fakticky ukončit, případně, kdy tento program bude znovu spuštěn a v jakém rozsahu. Kolik žádostí je aktuálně pozastaveno a jaký je jejich finanční objem? Jaké dopady očekává vláda na domácnosti, zejména seniory a nízkopříjmové rodiny, které počítaly se zálohovou podporou? Jaký bude dopad na malé a střední stavební firmy, řemeslníky a výrobce technologií, existuje k tomu ekonomická analýza? Plánuje vláda zachovat alespoň podprogram NZÚ Light pro zranitelné skupiny obyvatel? Z jakých zdrojů má být případně program do budoucna financován, pokud ne z dosavadních? A je vláda připravena garantovat kontinuitu programu, aby domácnosti i firmy měly předvídatelné prostředí, jak jste slibovali v programu hnutí ANO?

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Připomínám, že předseda vlády je omluven a odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

S další interpelací vystoupí poslankyně Olga Richterová a připravit se může pan poslanec Marian Jurečka. Máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Vážený pane nepřítomný premiére, moje otázka zní úplně jednoduše a jako byznysmen to jistě oceníte: Kolik přesně vydělají firmy z vašeho holdingu na vašich změnách rozpočtu? Ano, státního rozpočtu České republiky, toho rozpočtu, který by měl pomáhat českým domácnostem, českým občanům. Jenže celý ten rozpočet, když si člověk projde změny, které udělala vaše vláda a Alena Schillerová, působí jako velká domů právě pro Agrofert. Je tam třeba osmimiliardové navýšení zemědělských dotací, ale ne pro malé a střední podniky, pro agromamuty zejména a na tom je vidět, že to právě pro Agrofert může být velice výhodné. Nebo to odpuštění 17 miliard na poplatcích za obnovitelné zdroje, takzvané POZE, to pomůže zejména energeticky náročným provozům. Jasně. Průměrné domácnosti to může ušetřit zhruba 1 500 korun ročně. Patnáct set, ale půjde to k tíži nám všem. A pro konkrétní energeticky vysoce náročné provozy to můžou být úspory mnoha a mnoha desítek milionů v součtu. To pro vaše firmy můžou být klidně stovky milionů korun za ten rok, takže to by nás zajímalo, kolik vydělají firmy z vašeho holdingu na těch změnách, co jste vy, pane nepřítomný premiére, v rozpočtu udělal. Lidé by měli vědět, co to znamená, když máte heslo řídit stát jako firmu, tedy svoji firmu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Také děkuji. S další interpelací na předsedu vlády vystoupí poslanec Marian Jurečka a připraví se pan poslanec Petr Hladík.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane premiére, já si vás dovolím interpelovat ve věci otázky postupu plánování ze státního rozpočtu ve věci vůbec budoucího zdraví veřejných financí, tedy chci se vás zeptat na své konkrétní otázky. O který konkrétní paragraf platného zákona č. 23/2017 Sb., opírá vláda tvrzení, že se na návrh státního rozpočtu na rok 2026, který jste předložili, nevztahují pravidla rozpočtové odpovědnosti?

Za druhé, existuje k tomuto výkladu oficiální právní stanovisko Ministerstva financí nebo Úřadu vlády či Ministerstva spravedlnosti? Pokud ano, prosím ji doložit.

Požádala vláda o stanovisko Národní rozpočtovou radu k tomuto postupu? Považujete za slučitelné s principem právního státu, aby vláda selektivně aplikovala zákon podle aktuální rozpočtové situace nebo spíše mým pohledem nerespektovala platné právní předpisy? Přijde vám to v pořádku, aby se takto v právním demokraticky vyspělém státě postupovalo? Ano, nebo ne?

Dále mám otázky k plánovanému schodku a budoucímu zadlužení. Jaký je aktuální odhad vaší vlády k výši schodku státního rozpočtu pro rok 2027? Jaký bude podle současných vládních projekcí celkový nárůst státního dluhu České republiky za období vlády Andreje Babiše mezi roky 2026 až 2029? Jaký bude podíl dluhu na HDP na konci roku 2029 podle vašich vládních predikcí a vašich strategií?

Vy jste, pane premiére, kdysi na začátku svého vstupu do politiky pronesl větu, že kdyby vám váš podřízený ve firmě přinesl deficitní rozpočet, tak ho vyhodíte. Stojíte si i dnes za tímto výrokem? Ano, nebo ne? Pokud ano, jak hodnotíte rozpočtovou politiku své vlády v situaci, kdy máme ekonomický růst, nízkou nezaměstnanost, a vy tady roztáčíte rozpočtový mejdan. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S další interpelací vystoupí poslanec Petr Hladík. Není přítomen. To znamená, že interpelace propadá.

S další interpelací na předsedu vlády vystoupí poslanec Marian Jurečka, pan poslanec bude mít i následující interpelaci a tímto, prosím, upozorňuji i zástupce vlády, že po panu poslanci Marianu Jurečkovi se přesuneme k interpelování členů vlády. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane premiére, chtěl bych se vás zeptat na vaše klíčové priority vás, vaší vlády, pokud jde o zahraniční a bezpečnostní politiku. Chci se zeptat, jestli tuto oblast vnímáte jako jednu z priorit vaší vlády, je pro vás důležitá a chcete opravdu, aby aktivně Česká republika plnila své závazky v rámci Severoatlantické aliance? Chci se zeptat, jestli je pro vás důležité to, aby závazek, který byl Českou republikou potvrzen, že chceme postupně zvyšovat na obranu a bezpečnost výdaje nad 2 procenta HDP je pro vás, pro vaši vládu závazkem, který respektujete a budete na něm pracovat. Chci se vás také zeptat, zdali například při vaší poslední zahraniční návštěvě a setkání s prezidentem Macronem ve Francii jste hovořil i o situaci na Ukrajině a na možnostech řešení, které by vedly k tomu, aby byl na Ukrajině, jak vy i sám často říkáte, nastolen trvalý mír?

Pokud jste o této otázce nejednali, prosím, pane premiére, kdybyste mi mohl říct, proč jste toto téma vy sám neotevřel aktivně, když u české veřejnosti i na půdě českého parlamentu, tak často mluvíte o tom, že chcete být tím, kdo aktivně k tomuto přispěje. Pokud jste o tom, pane premiére, hovořil, tak prosím, abyste uvedl do kontextu to, proč jste říkal, že velvyslanec nemluvil pravdu a že takovéto téma na jednání s prezidentem Macronem vůbec nebylo.

Pak se vás chci, pane premiére, zeptat, jakou roli vidíte v rámci koalice ochotných? Byl jste na tomto setkání lídrů těchto států? Jak si představujete přístup České republiky? Jestli třeba v případě dohody o příměří nebo o nastolení míru na Ukrajině jste připraven za českou vládu a Českou republiku nějakým způsobem aktivně participovat na tom, aby ten stav míru byl na Ukrajině potom následně udržitelný. Děkuji za odpověď na tyto otázky.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče, prosím, neodcházejte. Já jenom upozorňuji, že nynější vystoupení je poslední interpelací na předsedu vlády, který je omluven a odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Pane poslanče, můžete se svou interpelací vystoupit.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane premiére, já bych chtěl interpelovat vás ve věci postupu vlády České republiky, postupu Ministerstva obrany a postupu vaší vládní koalice ve věci letounů L-159, které mohly být poskytnuty Ukrajině na podporu sestřelování dronů a raket, které na území Ukrajiny dopadají z Ruska. Chci se vás zeptat, na základě jaké konkrétní analýzy jste se rozhodli tyto letouny Ukrajině neposkytnout?

Chci se zeptat, jestli jste obdržel stanovisko nebo slyšel či četl vyjádření náčelníka generálního štábu, pana generála Řehky, který jasně popisoval, že čtyři letouny L-159 Armáda České republiky poskytnout může? Pokud jste toto vyjádření slyšel, tak proč jste se rozhodl dále nepracovat s variantou možnosti poskytnout tyto letouny ukrajinské straně? Pokud jste to prohlášení neslyšel, tak bych chtěl vědět, jestli jste se zajímal o nějaké podrobnosti, jestli jste s generálem Řehkou o této situaci mluvil a s jakým výsledkem?

Pak se také chci zeptat, jestli jste zaznamenal po vaší návštěvě v Čáslavi informace, které se veřejně objevily, že část letounů L-159 česká armáda nevyužívá ke své pravidelné aktivitě, že část letounů je dlouhodobě uzemněná, nejsou na ně údajně kapacity pilotní, nejsou na ně případně náhradní díly. Pokud jste tuto informaci zaznamenal, prosím pěkně o reakci na tato tvrzení a znovu vás prosím, zdali poté, po tom všem, co zaznělo ve veřejném prostoru, byste nebyli jako vláda ochotni znovu zvážit poskytnutí L-159, čtyř letounů, případně vícero, Ukrajině. Případně jestli jednáte o nějaké formě podpory, aby na Ukrajinu mohla směřovat letadla L-39 Next Generation jako podpora napadené zemi. Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Upozorňuji Poslaneckou sněmovnu, že byly vyčerpány všechny přihlášky na předsedu vlády a nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády. K tomu ještě připomínám, že omluvený předseda vlády odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Prosím tedy poslankyni Barboru Pipášovou, aby přednesla interpelaci na ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagu, který je omluven z dnešního jednání, a zahájila tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se poslanec Václav Pláteník.

 

Poslankyně Barbora Pipášová: Vážený pane nepřítomný ministře Plago, je mi líto, že tu nejste, protože jsem vás chtěla v úvodu velmi pochválit. Chtěla bych ocenit, že současný rozpočet v kapitole školství napravuje předchozí stav, kdy byly v některých důležitých kapitolách nuly. To bylo neudržitelné. Oceňuji, že jste situaci korigoval a posunul rozpočet směrem k větší odpovědnosti. Je fér to říct otevřeně.

Nyní k samostatné interpelaci. V aktuálním rozpočtu Ministerstva školství jsem nenašla takzvanou indexaci ve výši jedné miliardy korun pro školy, které vzdělávají vyšší podíl žáků se sociálním znevýhodněním. Tento nástroj byl pilotován v rámci Národního plánu obnovy a umožňoval financovat školní psychology, sociální pedagogy, asistenty pedagoga, doučování či snídaňové kluby. Školám pomáhal zvládat zvýšenou pedagogickou zátěž a dětem dával reálnou šanci uspět v běžném vzdělávacím proudu.

Nicméně, závažnější problém je, že v České republice v souvislosti s dlouhodobým neplněním unijní směrnice o rasové rovnosti hrozí vážné právní a finanční sankce ze strany EU. Indexace byla jedním z mála konkrétních opatření, které mělo prokazatelný záměr podporovat školní úspěšnost romských dětí v nesegregujícím prostředí. Vzhledem k tomu, že jde o dlouhodobý problém, který vyústil v zahájení řízení o porušení povinnosti, takzvaný infringement, kdy České republice hrozí žaloba Soudního dvora Evropské unie a vysoké finanční pokuty, Evropská komise s Českem ztratila trpělivost. Pokud Evropská komise usoudí, že nápravná opatření nejsou dostatečná, podá na Českou republiku žalobu u Soudního dvora Evropské unie. To už se stalo Maďarsku, Slovensku a čeká to i nás. (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) Ano. Proto se ptám, jaké zákonné závazky v oblasti podpůrných pozic a indexace jsou plně kryty rozpočtem? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Připomínám, že není-li interpelovaný člen vlády přítomen, odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Nyní dávám slovo poslanci Václavu Pláteníkovi k přednesení ústní interpelace na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, který je rovněž omluven.

 

Poslanec Václav Pláteník: Děkuju za slovo, pane předsedající. Vážený nepřítomný pane ministře, obracím se na vás ve věci zdraví našich dětí, konkrétně rozsáhlé oblasti veřejného zdraví, která se týká školního stravování a záměru vlády - vyjádřením některých jejích členů, jako je pan ministr Šťastný, případně pan premiér Babiš - zrušit novou stravovací vyhlášku, která je v platnosti teprve několik málo měsíců. Tato vyhláška nevznikla nahodile ani ideologicky, ale byla výsledkem několikaleté odborné práce vašich lidí, vašich odborníků ze Státního zdravotního ústavu, ale i dalších rezortů a především řady odborníků a zástupců dotčených profesí, rodičů, a taky po ověření v pilotním projektu.

Jejím cílem bylo jediné. Po třiceti letech modernizovat systém školního stravování, aktualizovat takzvaný spotřební koš, omezit cukr, sůl a průmyslově zpracovávané potraviny, které jsou do škol aktuálně dodávány ve velkém a nahradit je širokou nabídkou skutečných potravin. Taky udělat přítrž různým podvodům, za které rodiče při platbě za obědy svých dětí platili, jako, že se třeba jeden kilogram kaše v prášku vykazuje jako sedm kilo brambor nebo slazené sirupy se vykazují jako ovoce.

Během celého procesu se aktéři, kteří finančně profitují ze starého systému a sdružují se do různých asociací či přímo komor skrze najaté mediální a lobbingové služby, snaží hanit novou vyhlášku a šíří mýty o veganské revoluci a podobné nesmysly.

Vážený pane ministře, dovolte mi vám položit několik otázek. Za prvé, budete bránit odbornou několikaletou práci svých lidí z MZD a Státního zdravotního ústavu? Za druhé, jaké kroky vláda podnikne k podpoře nastavené změny a personálu? Za třetí, jakým způsobem budete bránit komerčním zájmům v oblasti školního stravování? Děkuji za pozornost a za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Nyní dávám slovo poslanci Janu Burešovi k ústní interpelaci na vicepremiéra a ministra Petra Macinku. Pouze připomínám, že pan vicepremiér a ministr Petr Macinka je omluven na celý jednací den. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Bureš: Vážený pane nepřítomný ministře, Evropský parlament v tomto týdnu bez rozpravy schválil návrh, který stanovuje právně závazný cíl snížení emisí o 90 procent do roku 2040. Jde o jeden z nejtvrdších klimatických závazků, jaké kdy byly přijaty, s přímými dopady na ceny energií, průmysl i životní náklady domácností v České republice.

Hnutí ANO přitom v České republice dlouhodobě říká, že tento cíl je špatný už ve své podstatě. Přesto mělo v Evropském parlamentu zpravodaje, pana Ondřeje Knotka, který si návrh nepohlídal, zásadně ho nezměnil a nenavrhl jeho zamítnutí. Výsledkem je, že návrh byl schválen a platí. Pane ministře, vy jste členem vlády za stranu Motoristé sobě, která před volbami slibovala, že bude hlídat Andreje Babiše. Právě teď se ale ukázalo, že nikdo nehlídal nic. V Bruselu prošel návrh, který ANO doma kritizuje a jeho vlastní zpravodaj ho fakticky kryl tím, že neudělal vůbec nic.

Proto se ptám, kde byli Motoristé sobě v okamžiku, kdy se schvaloval závazek, který může zásadně zdražit energii a urychlit útlum fosilních paliv v České republice? Druhá otázka. Považuje vláda, jejímž jste členem, závazný cíl 90 procent do roku 2040 za realistický a spravedlivý pro Českou republiku nebo se s tím smířila jen proto, že ho v Bruselu nikdo neuhlídal? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Nyní dávám slovo poslankyni Zdeně Kašparové k přednesení ústní interpelace na vicepremiéra a ministra Petra Macinku. Může se připravit pan poslanec Petr Hladík.

 

Poslankyně Zdena Kašparová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, byť tu nejste, tak bych i tak ráda tuto interpelaci podala a obracím se na vás ve věci budoucnosti programu Nová zelená úsporám. V posledních týdnech jsme totiž svědky nejasné komunikace ohledně toho, jakou formou bude mít podpora energetických úspor pro české domácnosti v letošním roce směr. Tato situace vytváří značnou nejistotu jak u občanů, tak u realizačních firem. Zatímco z vyjádření z minulého týdne vyplynulo, že státní podpora by se měla nově orientovat primárně na systém zvýhodněných úvěrů se státní zárukou, pan premiér Babiš tento týden deklaroval snahu o zachování dotačního modelu, který považuje za klíčový pro motivaci domácností.

Proto mě i občany zajímá, jestli existuje v rámci vládní koalice shoda na finálních parametrech pokračování programu Nová zelená úsporám a jestli ty nově přijaté projekty, které čekají na podpis ministra, budou dále podepisovány. Děkuji a děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. Nyní dávám slovo poslanci Petru Hladíkovi k ústní interpelaci na vicepremiéra a ministra Petra Macinku. (Poslanec Hladík není přítomen.) Pan poslanec Petr Hladík zde není a jeho interpelace propadá. Nyní dávám slovo poslanci Františku Talířovi k přednesení ústní interpelace na ministra kultury Oto Klempíře. Máte slovo.

 

Poslanec František Talíř: Pane ministře, jako předseda mediálního výboru se vás jdu zeptat na to, jaký je váš plán na financování České televize a Českého rozhlasu? A neptám se sám, ptají se zaměstnanci těchto institucí, ptá se naše česká veřejnost.

Jediné totiž, co jsme zatím od vás slyšeli, je to, že jste otočil a už vám vlastně nevadí rušení poplatků, naopak je podporujete. Nikde ale zatím neříkáte, čím je vlastně chcete nahradit.

A jestli vám sem jezdí radit slovenská kolegyně ministryně Šimkovičová, tak se přiznám, že všechny kontrolky v hlavě mně teďka blikají a ptám se, jestli tím skutečným důvodem zrušení poplatků nakonec není cíl destabilizovat Českou televizi a Český rozhlas, podrobit si je a přes nový způsob financování si vytvořit páku, abyste mohli na vedení těchto institucí každý rok tlačit a říkat jim, jaký pořad vám vadí nebo jaký redaktor by měl třeba odejít. Jsou to redaktoři, kteří prostě dělají jenom dobře svoji novinářskou práci, a proto je legitimní vám položit tyto dotazy:

Pane ministře, jaký je skutečný důvod tlaku na zrušení koncesionářských poplatků? Kdo za ním stojí, když vy jste byl původně proti? Proč s tím tak chvátáte? Co vám vlastně konkrétně na České televizi a Českém rozhlasu vadí? A ve finále to nejpodstatnější, čím tedy chcete koncesionářské poplatky nahradit? Čekáme na vaše odpovědi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Slovo má ministr kultury Oto Klempíř.

 

Ministr kultury ČR Oto Klempíř: Vážený pane předsedo, vážení kolegové, vážený pane Talíři, prostřednictvím vaším (Obrací se k předsedajícímu.), děkuju za dotazy.

Mně nezbývá, než si otevřít - abych nějak začal - programové prohlášení vlády České republiky, kde v kapitole Veřejnoprávní média stojí: Zajistíme transparentní kontrolu hospodaření České televize a Českého rozhlasu prostřednictvím NKÚ, naší prioritou však je zachování jejich nezávislosti. Zrušíme poplatky za veřejnoprávní média, čímž snížíme zátěž pro občany a firmy. Na základě analýz připravíme další legislativní změny, které povedou k aktualizaci definování veřejnoprávní služby, efektivnějšímu využívání zdrojů a odstranění duplicitních nákladů.

No, proč to děláme, jste se ptal. Podle výzkumu společnosti Kantar z podzimu 2025 zrušení poplatků a jejich nahrazení přímými platbami ze státního rozpočtu by uvítalo, jak zde stojí, 60 procent dotázaných občanů a více než dvě třetiny respondentů se domnívají, že sloučení přinese finanční úsporu.

Děláme práci za předchozí vládu, která se pokusila si koupit vděk veřejnoprávních institucí tím, že jim navýšila poplatky, ale nedala na ně žádné nové konkrétní úkoly.

Chceme lidem ušetřit za placení poplatku za Českou televizi 150 korun za měsíc a 55 korun za měsíc za poplatky za Český rozhlas. To znamená, že lidi ušetří téměř 2 500 korun za rok, což při průměrném důchodu 21 000 korun měsíčně nám nepřijde tak málo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu ministrovi a táži se pana poslance, chce-li položit doplňující otázku? Ano. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec František Talíř: Nevím, jestli doplňující otázku, já chci zopakovat ty otázky, které jsem řekl, a ani na jednu z nich nepřišla odpověď:

Jaký je skutečný důvod tlaku na zrušení těch koncesionářských poplatků? Kdo za tím stojí, když vy, pane ministře, jste byl původně proti tomu? Proč s tím tak chvátáte? Co vám na České televizi a Českém rozhlasu vlastně vadí? A čím chcete ty poplatky nahradit? To zajímá mě, to zajímá opozici, to zajímá českou veřejnost. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Jenom zopakuji to, co možná někteří přemýšlejí, jak je to s časy. Interpelující poslanec - 2 minuty, interpelovaný ministr nebo předseda vlády má na odpověď 5 minut, doplňující otázka poslance - 1 minuta, doplňující odpověď ministra - 2 minuty. Prosím.

 

Ministr kultury ČR Oto Klempíř: Proč to děláme, pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího? No, děláme to proto, že chceme nastavit férové financování veřejné služby. Zadavatelem služby je stát, a tak tuto službu tedy taky musí platit stát. Ne občané nějakou zvláštní platbou.

Následujeme trend v celé Evropské unii, kde v současné době nějakou formou platí média veřejné služby už 18 jednotlivých států. Médiím to dává větší stabilitu.

Jak je to s penězi? V době, kdy šetří stát, šetří domácnosti, šetří firmy, je na místě, aby se uskromnila i média veřejné služby. Není v pořádku, že všichni šetří a tato média nemusí. Tato média dlouhodobě nezveřejňují informace o svém hospodaření a nejsou kontrolovány ani NKÚ. Z řady výpovědí, ale i článků to přitom vypadá, že tato média se vlastně chovají nehospodárně.

Ty poplatky jsou zastaralá metoda, je to de facto daň, protože tento poplatek musí platit de facto všichni občané České republiky a náklady na výběr poplatků se pohybují u ČT i u ČRO mezi 100 a 150 miliony korun. Je rozumnější podle nás tyto náklady využít účelněji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane ministře. Prosím poslance Jana Berkiho, aby přednesl interpelaci na ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagu. Pouze připomínám, že pan ministr není přítomen, je omluven a v souladu s jednacím řádem odpoví písemně do 30 dnů. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Berki: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, když se dojednávala odkladová novela, tak součástí toho vyjednávání byly i kroky, které měly doprovodit tu novelu, byly nelegislativní povahy, byly to podpůrné kroky. A mě v tuto chvíli zajímá, jak ministerstvo pokračuje v jejich naplňování nebo jejich přípravě?

Stačí mi odpověď alespoň rámcová, nemusíte do úplných podrobností, ale abychom věděli, že se vůbec na těch krocích, které jsou nutné pro to, aby ta novela v oblasti odkladů proběhla dobře, tak jestli se vůbec na nich pokračuje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Prosím poslankyni Pavlu Pivoňka Vaňkovou k přednesení ústní interpelace na ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelku. Zatím se může připravit pan poslanec Ivan Bartoš.

 

Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: Děkuji. Vážený pane přítomný ministře, díky za to. Opakovaně mluvíte o podpoře rodin a ohrožených dětí jako o klíčové roli vašeho rezortu. A o to víc mě znepokojují vaše kroky.

Stopnul jste projekt sociálního bydlení s přímým dopadem na rodiny v bytové nouzi. U pokračování projektu pro ohrožené děti visel dva měsíce otazník. Zkušení odborníci nevěděli, zda budou moci dál pracovat a nakonec skončili na úřadech práce.

Díky projektům v oblasti bydlení bylo zabydleno 2 180 dětí a celkem 3 732 lidí. To jsou rodiny, které by bez podpory zůstaly na ubytovnách, nebo by skončily na ulici. To jsou děti, které bez této pomoci mohly skončit v ústavní péči. Tyto projekty byly financovány z evropských prostředků a státní rozpočet zatěžovaly jen minimálně. Zajišťovaly, že zkušenosti z obcí a z terénu se promítly do zákona o podpoře bydlení. Současně ale vláda tento zákon oslabuje a v rozpočtu MPSV i MMR je na jeho spuštění nula.

Pane ministře, rušíte funkční nástroje pomoci dětem a rodinám. Bydlení je základ a vy ho neberete vážně. Je to oslabování rodin a těch nejzranitelnějších. Proto se vás chci zeptat, proč zastavujete projekty s prokazatelným dopadem na tisíce dětí a rodin? A jak konkrétně jejich pomoc nahradíte? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. Slovo má ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Moc děkuji, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená paní poslankyně Pavlo Pivoňka Vaňková, já vám moc rád odpovím. Ten dotaz - zachování funkčních nástrojů sociální politiky - je velmi důležitý, protože nástroj sociální politiky, jak v oblasti pojistných, tak i nepojistných dávek i sociálních služeb je zásadní pro stabilitu jakéhokoliv systému sociální ochrany a také vlastně je důležité pro schopnost státu, aby reagoval na všechna možná sociální rizika, včetně bydlení a včetně i ohrožených dětí.

Já se chci zaměřit, a to jste řekla správně, na komplexní a dlouhodobou pomoc rodinám. Tak, jak já to deklaruji, opravdu, řekl bych, celou svou politickou kariéru, která nebude omezena ale pouze na dávkové systémy. Již dnes je zřejmé, že rodiny lze podporovat cíleně a velmi adresně. Ne vždy musí jít o finanční dávku, která bude třeba prohlubovat i závislost na dávkách, omezovat motivaci třeba k práci a nezaručuje také nějaké efektivní využití tady těchto peněz, které se často mohou rozplynout i v jiných výdajích než na co byly určeny. Například u přídavku na dítě.

Efektivnější může být například poskytnutí nějaké služby nebo úhrada konkrétního nákladu, pokud rodina tu službu nějak využije.

V důchodové oblasti potom budeme klást důraz v rámci funkčnosti těch sociálních politik i na sociální situaci těch skupin, které se třeba například týkají i bydlení. Připravujeme opatření, kde rozšíříme podporu seniorů například ve vysokém věku, zvyšovat důchod budeme již od 80 let takzvanými valorizacemi podle věku. A také vrátíme podíl růstu reálných mezd ve valorizaci z jedné třetiny na jednu polovinu, a to je velmi důležité i z hlediska bydlení,

Pokud jde například o vůbec systém procesu změn v sociálních službách, včetně transformace, která tady všude samozřejmě je, a to i u transformace ohrožených dětí a posilování komunitních forem podpory, tak MPSV zdůrazňuje, že tyto kroky nejsou zaměřeny na omezování pomoci, ale naopak na ještě větší individualizaci a udržitelnost.

Současně také MPSV reaguje na potřebu větší provázanosti sociální politiky s dalšími veřejnými politikami, například v oblasti u stárnutí populace je to se zdravotnictvím, u ohrožených dětí je to určitě se školstvím. U bydlení je to určitě s Ministerstvem pro místní rozvoj. A v tomto kontextu jsou samozřejmě rozvíjeny všechny ty nástroje sociální politiky, které umožní lépe vyhodnocovat potřeby obyvatel, sledovat dopady přijatých opatření a samozřejmě také zabrání oslabování té dostupné podpory pro všechny ty osoby, které tu pomoc potřebují.

Takže veškeré připravované změny budou vždycky posuzovány na základě dat, na základě faktů, s ohledem na dopady na ty cílové skupiny i na stabilitu systému jako celku a budou realizovány nejen státem, ale také kraji a obcemi, což je velmi důležité, poskytovateli sociálních služeb, neziskovým sektorem, dalšími relevantními partnery.

Takže závěrem si dovoluji ujistit vás, že MPSV považuje zachování funkčních nástrojů sociální politiky za jednu ze svých priorit.

Co se týče těch dvou konkrétních projektů u sociálního bydlení, my máme před prvním čtením zákon o podpoře bydlení. V tuto chvíli ten projekt na podporu bydlení, tak dle mého názoru nemusíme utrácet 55, 60 milionů korun, nebo kolik tady tento projekt stál. To si nechme potom na později. Já jsem ho chtěl redesignovat i z toho důvodu, že například u tohoto projektu bylo zkoumáno bezdomovectví. To bezdomovectví jako entita přešlo na Rilsu (RILSA), což je Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. Ti ho budou také mapovat a mají to ve své výzkumné činnosti na rok 2026, a to z hlediska plátců zdravotního pojištění. Ti, kteří zůstanou bez domova a jsou plátci zdravotního pojištění.

Co se týká OSPODu 4, tak já už jsem tady na to interpelován byl. Ten jsme nechali redesignovat skutečně tak, aby cílil více do terénu a více pomohl ohroženým dětem. Protože u mě byla takovým lakmusovým papírkem rozhodování z roku 2023 zpráva NKÚ, která říká v krátkosti, bylo vynaloženo 701 milionů korun z peněz daňových poplatníků a neudělalo to nic v systému o ohrožené děti v České republice.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu ministrovi a táži se paní poslankyně, chce-li položit doplňující otázku. Podle toho, že přichází, tak vidím, že ano.

 

Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: Tak já děkuji za odpověď a chci se teda zeptat. Takže žádný konkrétní nástroj, který byste měl teď namyšlený, aby pokračoval v zabydlení lidí v území, nemáte. Případně, kdy ho teda plánujete mít? A pokud vůbec, plánujete tuto věc nahradit? Protože se prokazatelně ukázalo, že to pomáhá právě tam, kde je pomáhat potřeba.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, máte slovo, pane ministře.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Tak zabydlování lidí v území, kteří třeba mají nějaké sociální problémy nebo nějaké sociální potřeby nejsou primárně v gesci samozřejmě státu. My během šesti týdnů, kdy jsme vlastně u vlády, tak já se moc omlouvám, ale nepostavili jsme ani metr čtvereční, to ani by nešlo. Nebo jsme nemohli udělat žádnou další věc jako legislativu a samozřejmě obce jsou těmy, které primárně řeší bydlení pro všechny možné skupiny obyvatel i pro ty, kteří jsou sociálně vyloučeni i v rámci nějakého sociálního začleňování, třeba ve vyloučených lokalitách, aby ony nabídly samozřejmě, protože jsou nejblíže těm lidem, kteří to potřebují, nějaké bytové kapacity.

My máme velmi promyšlenou politiku, která se týká bydlení. Opravdu od stavby kolejí, stavby sociálních bytů, dostupného bydlení jako takového, výstavby, nejen například utrácení peněz za to, že někdo někam bude přeskupovat byty v rámci třeba nějakých zákonů. Máme velmi promyšlenou podporu například rodin, mladých rodin s dětmi, které bychom chtěli podporovat v rámci jejich prvního bydlení, které mají s rodinami. Plánujeme samozřejmě podporu družstevního bydlení. To všechno najdete v našem programovém prohlášení vlády, na kterém se tato koalice shodla a na kterém určitě Ministerstvo pro místní rozvoj pracuje a my v tom budeme velmi pomáhat právě pro ty obyvatele, kteří jsou primárně v rámci sociálního vyloučení v nedostupném bydlení. Například u podpory SASek, u podpory neziskového sektoru, jako je Charita České republiky u nás pro ty, kteří žijí ve vyloučených lokalitách.

Bohužel do té doby to tady nefungovalo, protože i některé sociální politiky, které stály miliardy korun za poslední roky, naopak nepomohly těm lidem a zvýšil se počet vyloučených lokalit. Taková je realita. Tu chceme změnit.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, děkuji panu ministrovi. Než pozvu dalšího poslance, je tady omluva. Pan vicepremiér a ministr Karel Havlíček od 16.30 hodin z pracovních důvodů. Tak nyní prosím poslance Ivana Bartoše, aby přednesl interpelaci na ministra zemědělství Martina Šebestyána. Máte slovo.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, koncern Agrofert získal v době první vlády Andreje Babiše více jak 7 miliard korun nezákonných zemědělských dotací a zemědělský fond se pokusil z této částky vymáhat pouze jedinou dotaci ve výši 1,6 milionu korun, a to pouze z důvodu, že byla obsažena v auditu Evropské komise ke střetu zájmů a de facto tak fond žádnou jinou možnost neměl.

Investigativní novinářka Českého rozhlasu Tereza Čemusová informovala minulý týden o rozsudku Městského soudu v Praze, dle kterého zemědělský fond začal s vymáháním pozdě, a proto toto vymáhání bylo nezákonné. Rozsudek uvádí, že zemědělský fond o jeden měsíc zmeškal lhůtu, a proto toto vymáhání již bylo promlčené. Nechce se mi přitom věřit, že zemědělský fond nevěděl, jakým způsobem se vymáhají dotace, které nejsou uznané. Proto (si) vám dovolím položit dvě otázky: Kdo konkrétně je odpovědný za to, že při tomto vymáhání jedné dotace ve výši 1,6 milionu korun nebyl dodržen ten řádný proces? A moje druhá otázka: Jsou nějaké další dotace z těchto 7, 7,5 miliardy, které jsem zmiňoval a které by taktéž měly být vymáhány, promlčené? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má ministr zemědělství Martin Šebestyán. Jenom prosím, připravit se s další interpelací může paní poslankyně Barbora Urbanová.

 

Ministr zemědělství ČR Martin Šebestyán: Děkuji, pane předsedající. Než se dostanu k riziku promlčení, tak bych velice rád upřesnil několik faktů. Jediná vymáhaná dotace, o které jste teď tady mluvil, to znamená za těch 1,6 milionu, položka Schrom Farms, byla vymáhána, protože všechny dotace, které byly označeny jako v rozporu s legislativou střetu zájmů, byly včas zastaveny a fondem nikdy nebyly poskytnuty. To je důležité. Další jiné dotace, ani nárokové platby, o kterých teď jste tady hovořil, nikdy nebyly zpochybněny ze strany Evropské komise a byly v plné výši Evropskou komisí refundovány. Ten nový právní názor přišel až v pozdějších letech, to znamená, v roce 2004 až 2005, a přišel prostřednictvím českých soudů.

Co se týká rizika promlčení, tak dlouhodobě - i vlastně tak to bylo za působení vašeho předsedy dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu pana kolegy Michálka, SZIF i ministerstvo prosazují tento právní názor. To znamená, že Městský soud v Praze opomenul posoudit zásadní právní otázku vztahu mezi § 11 zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu, čl. 3 odst. 3 nařízení Rady 2988/1995, o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, v platném znění. Uvedené nařízení umožňuje členským státům stanovit vlastní, delší lhůty pro zahájení řízení, než je ta základní čtyřletá promlčená (promlčecí?) lhůta, o které jste hovořil, pro zahájení řízení ode dne zjištění nesrovnalosti. Přičemž český zákonodárce této možnosti využil a my jsme se do toho § 11 odst. 1 zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu zavedli desetiletou lhůtu pro zahájení řízení o vrácení dotace ode dne jejího vyplacení. Takže ten napadený rozsudek se s touto argumentací nevypořádal, a proto byla podána kasační stížnost ze strany Ministerstva zemědělství. A proto se domnívám, že nelze uzavřít, že by pro uplatnění čtyř let byl jakýkoliv postup státu automaticky vyloučen a nelze tak bez posouzení vztahu k § 11 zákona o SZIF v současné době hovořit o reálném riziku promlčení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Děkuji panu ministrovi a táži se pana poslance, chce-li položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Já děkuji. Já jenom, jestli jsem tedy dobře porozuměl odkazu na daný paragraf. Vy jste tím automaticky tedy zodpověděl i moji druhou otázku. Pokud tedy budeme platit, že je možnost zahájit to řízení až deset let od momentu proplacení, tak ta zmiňovaná částka, o které jsem mluvil, 7 - 7,5 miliardy, vlastně u ní to promlčení nehrozí, protože ta doba je výrazně v tuto chvíli ještě delší.

Já bych si dovolil tedy ještě jednu dodatečnou otázku. Já jsem zaznamenal tedy ujišťování zemědělského fondu, že na vymáhání je čas do roku 2027 - to už bylo vámi objasněno. Můžete nám, prosím, sdělit, kdy se začnou třeba i dělat kroky k vymáhání těch zbylých - nebo těch 7 miliard korun, o kterých vlastně je řeč v období 2017, respektive o rok později, až 2021, což bylo to období, kdy byl Andrej Babiš premiérem České republiky vlastně poprvé? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Martin Šebestyán: Já zopakuji to, co jsem několikrát říkal. Tou odpovědnou institucí je Státní zemědělský intervenční fond. Státní intervenční fond provádí analýzy, v jakém rozsahu a co bylo soudními rozhodnutími z roku 2024 a 2025 zpochybněno. Takže rozhodně bych nepoužíval ty částky, které uvádíte vy, a do mediálního prostoru se dostaly na základě toho, že bylo řečeno, že existuje nějaká právní analýza, kterou - už jsem několikrát řekl, že prostě nebyla dohledána, takže nevím, jaký je přesný rozsah této zpochybněné částky. A nakonec i pan exministr Výborný uznal, že vlastně to takhle úplně není, že ten materiál neexistuje. A říkám, pokud by to bylo tak jasné, Státní zemědělský intervenční fond by bezpochyby začal vymáhat už před nástupem nové vlády. Já jsem s kolegy domluven, že prostě jakmile dodělají svoje právní analýzy, mají být v řádu dnů, tak o tom Státní zemědělský intervenční fond, o svém postupu, bude informovat veřejnost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane ministře.

Nyní dávám slovo poslankyni Barboře Urbanové k ústní interpelaci na ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce.

 

Poslankyně Barbora Urbanová: Vážený pane ministře, ráda bych se zeptala v návaznosti na diskusi, kterou jsme tady vedli v minulém volebním období, která se týkala takzvané rozvodové novely. Ta mířila na úpravu jednodušších rozvodů, které ovšem jsou takzvaně bezkonfliktní neboli - nebo bezrozporné. A já jsem potom na podzim se pokusila tu rozvodovou novelu odložit, odložit její účinnost, nicméně vzhledem k tomu, že nebylo v prosinci svoláno jednání Poslanecké sněmovny, tak jsme to projednat nemohli, a Ministerstvo spravedlnosti tehdy ještě pod vedením paní dnešní poslankyně Evy Decroix ve své tiskové zprávě uvedlo, že si je vědomo toho, že takzvané vysoce konfliktní rozvody, to znamená, rozvody, kde je nějaký veliký konflikt mezi rozvádějícími se manželi, upraveno dostatečně není, respektive z mého pohledu to může vést skutečně i k nějakým problematickým kauzám, zejména ve vztahu k svěření dětí do péče. Jenom připomínám, že vysoce konfliktní rozvody, to jsou takové, kde třeba mezi manželi byla nějaká historie týkající se domácího násilí.

Já se vás chci zeptat, pane ministře, jestli pod vaším vedením ministerstvo chystá nějakou novelizaci v tomto směru, která by právě pomohla pomoci těmto konfliktním rozvodům, a případně nabídnout i spolupráci nás jako opozice, protože si myslím, že to je přesně to téma, na kterém se můžeme všichni shodnout a pracovat, aby ta situace byla lepší. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má ministr spravedlnosti Jeroným Tejc, zatím se může připravit s interpelací pan poslanec Jan Papajanovský.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jeroným Tejc: Vážená paní poslankyně, děkuji za ten dotaz. Přiznám se, že mě trošku překvapil, protože jsem si musel načíst historii, protože jsem tady poslední čtyři roky nebyl. Mě překvapilo, že zaznívá od vás, protože jsem se díval, že vlastně i vy jste hlasovala pro původní návrh tedy - a mohu to říct i z vlastní zkušenosti a berte to jako i mou kritiku - někdy práce kvapná málo platná, mám s tím zkušenost. Myslím si, že je to poučení pro celou Sněmovnu do budoucna, abychom se pokusili i nejen poslanecké, ale i některé vládní návrhy projednat, byť tlak veřejnosti na to, aby to bylo schváleno, bylo to před koncem volebního období, je silný. Já tady určitě nebudu teď poučovat, nastudoval jsem si tu novelu a jsem si vědom toho, co říkáte - určitě se shodneme. Ty vysoce konfliktní rozvody tak, jak je ta novela napsána, nejsou řešeny. My skutečně musíme najít cestu, jak bránit situacím, kdy je v rodině domácí násilí, kdy je tam skutečně konflikt, kde bohužel, jak už i má zkušenost advokáta - říkám, to jsou ty nejhorší rozvody, kde nejde o nic jiného než o princip - tak v těchto případech musíme zabránit tomu, aby to mělo dopad na děti.

Já jsem už projednal tuto věc s řadou odborníků z justice, jak z Nejvyššího soudu, tak ze soudů okresních. My jsme už uskutečnili jednání se soudci, kteří teď už přednáší tu novelu na Justiční akademii, stejně tak se zástupci rodinněprávních a opatrovnických soudů, takže máme poměrně jasnou představu, kterou bych tady nastínil. Čas ještě nějaký mám.

V současné době tedy chceme zdůraznit, že bude-li se někdo dopouštět, jeden z rodičů, domácího násilí, tak soud bude mít prostě povinnost zvážit zásah do rodičovské zodpovědnosti. Budeme se bavit tady ve Sněmovně a myslím, že to je ta správná půda, ještě před tím, než ten návrh předložíme, jestli ta povinnost bude obligatorní, jestli se tím zabývat, anebo bude muset ten krok učinit.

Další věc je otázka legislativního zakotvení a podpory existence fungování mezioborových týmů. To se ukazuje v praxi jako věc, která je nutná, to znamená spolupráce a výměna informací mezi OSPODem, psychology, policií, státním zastupitelstvím v případě, že tady tam je domácí násilí, protože tam musíme ze zákona prolomit mlčenlivost. To je asi největší problém dnes.

Zvažujeme možnost, že by byla možnost rozvodu bez nařízení jednání, to znamená tak, když jsou ty konflikty takové, aby skutečně nemusel jeden z těch partnerů zažívat to trauma. A chceme upřesnit pojem nejlepšího zájmu dítěte, o kterém se diskutuje, asi vždy bude hodně definic, tak snad se tady na nějaké správné opravdu ve prospěch dětí, která bude i v souladu s judikaturou Ústavního soudu, shodneme.

A v neposlední řadě musíme vyjasnit i věci týkající se rozhodování o poměrech dítěte, to znamená například to, že by soud nemusel upravit péči jednoho z rodičů, pokud dítě daného rodiče ze závažných důvodů to odmítá. Ale nedotkneme se jen těch teoretických věcí, které mají dopad na praxi, dotkneme se i praktických. Bohužel ta novela, tak jak byla napsána legislativou, tak obsahuje i ustanovení, že v případě odvolání se platí v podstatě dva soudní poplatky. Platí se jak za péči, tak za řízení ve věcech výživy, což podle mého názoru nebyl záměr, a tak jsem to i konzultoval. Takže to jsou věci, které bohužel vznikly v legislativním procesu, a já slibuji, že učiníme co nejdříve pokrok v tom jednání. Já bych chtěl na jaře, nejpozději na přelomu jara a léta předložit tuto novelu do připomínkového řízení a děkuji za tu nabídku a využiji ji. A budeme tu věc konzultovat i na půdě Sněmovny ještě před tím, abychom se ujistili, že ten směr, kterým se chceme vydat, je směr, který nám odsouhlasí Sněmovna, protože zase to by byla marná práce, pokud bychom s tím přišli a nemělo by to ten efekt ve výsledku. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu ministrovi a táži se paní poslankyně, chce-li položit doplňující otázku. Vidím, že ano, máte slovo.

 

Poslankyně Barbora Urbanová: Vážený pane ministře, my jsme totiž ty věci udělali dvě. Jedna z nich byla ta rozvodová novela a druhá byla jiná novelizace občanského zákoníku, bylo to doplnění definice domácího násilí do občanského zákoníku, která tam chyběla. Nutno říct, že ta věc druhá, to znamená definice domácího násilí, byla z mého pohledu jako poslankyně této Sněmovny mnohem více diskutována napříč spektrem, takže ta prodiskutovanost tam nastala a myslím si, že to práce byla kvalitní. Nicméně chci se vás dotázat, jestli řešíte právě to, jestli ta definice vlastně funguje, jestli máte nějaké kasuistiky, zda ta definice nám pomáhá v těch řešeních, o kterých se tady bavíme, aniž bych zmiňovala konkrétní případy, případně zda tu definici není třeba rozšířit, to znamená třeba na přihlížející děti, kterých by se to případně týkalo, a myslím si, že tam bychom si pomohli asi nejvíce.

A druhá věc, kterou bych chtěla říci, je možná spíše na pana ministra Juchelku. (Předsedající: Čas, paní poslankyně!) Myslím si, že my potřebujeme propojit dvě aktivity (Předsedající: Čas!), a to, jak tady řešíme ohrožené děti.

Já se asi k té interpelaci na vás zřejmě nedostanu, je asi padesátá, a právě tyhle vysoce konfliktní rozvody, protože se nám ukazuje v praxi, že ty dvě věci spolu bohužel souvisí.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jeroným Tejc: Já se pokusím ušetřit ten čas. Mám ho víc, to je výhoda interpelací na ministry. Rozhodně v tuhle chvíli jsem zavalen podněty, jak to nefunguje, jak je praxe komplikovaná. Upřímně řečeno, máme teprve únor, takže já se snažím jaksi dívat se na to objektivně a je mi jasné, že to, jestli to je funkční, nefunkční a jak moc je ten problém velký, uvidíme, si myslím, nejdříve někdy za tři čtyři měsíce. Bohužel tedy to uvidíme na příkladech dětí, kterých se to může dotknout. Takže proto chci spěchat, proto chci, abychom se dohodli i na těch definicích. Vůbec nemám problém s tím, co jste řekla. To znamená to, kde se to násilí dotýká dítěte, byť to není násilí na dítěti, to je určitě věc, která má nějaký vliv, ale musíme najít tu správnou hranici, kde budeme poměřovat zájem toho dítěte na tom vídat biologického rodiče a současně ho netraumatizovat. Takže vždycky to nakonec z velké části bude na rozhodnutí soudu. My soudu musíme dát manévrovací prostor a já myslím, že i to vzdělávání, které v té věci probíhá, tomu může pomoct.

Takže určitě ta novela má nějaké kladné stránky, má bohužel i ta rizika, která jsou zmíněna, a já budu usilovat o to, aby ta novela tady byla projednána na jaře a aby nejpozději do léta byla v připomínkovém řízení, abychom na podzim o ní mohli jednat tady ve Sněmovně. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane ministře. A já si myslím, že dokonce jste věnoval úplně ten přesný čas. Tak.

Nyní dávám slovo poslanci Janu Papajanovskému k ústní interpelaci na prvního místopředsedu vlády a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Papajanovský: Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já se omlouvám, budu se trochu opakovat, protože na podobnou věc jsem se ptal už včera, ale pan ministr tady nebyl, což není výčitka, to je jenom konstatování, že se budu prostě trošku opakovat.

Můj dotaz směřuje k těžbě lithia v Ústeckém kraji, což je jeden ze strategických projektů, který by měl být i strategicky podporován z rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu. Je to rozhodnutí, které bylo učiněno v předcházejícím volebním období ještě za ministrování našeho ministra, takže já ho tady rozhodně nebudu zpochybňovat. Ale věc, na kterou se chci zeptat, je kompenzace pro občany Ústeckého kraje, protože ta těžba lithia bude jistě zatěžující pro životní prostředí v našem kraji, přinese i zvýšenou zátěž sociální a tak dále a ty částky, které by náš kraj měl obdržet jako kompenzaci, tak to nejsou částky velké. Dostali jsme informaci, že Ústecký kraj jako takový by měl obdržet z vydobytých nerostů 10 milionů korun, obec, na jejímž území by ta těžba měla probíhat, by měla ročně obdržet 30 milionů korun, do státního rozpočtu by mělo poté natéci něco přes 50 milionů korun ročně, přičemž objem té těžby, to znamená výnos z té těžby by měl být v řádu miliard, možná dokonce i přes 10 miliard ročně. Záleží samozřejmě, jak se budou pohybovat ceny lithia.

Takže můj dotaz směřuje na to, zda Ministerstvo průmyslu zvažuje nějakou legislativní iniciativu, která by posílila výnosy z té těžby směrem do regionů, ať už skrze změny toho systému úhrad z nerostů, nebo například nějakou diskusí o rozpočtovém určení daní tak, aby více zohledňovala ekonomický přínos toho projektu pro daný region, aby zkrátka více peněz v tom regionu zůstávalo. Takže to je můj dotaz.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Slovo má první místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Zatím se může připravit na interpelaci pan poslanec Samuel Volpe.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Hezký den, vážený pane předsedající, a děkuji panu poslanci Papajanovskému za dotaz. Ano, lithium je velké téma. Určitě si vzpomínáte na tu historii, když přeskočím dobu, kdy vlastně měl ten těžař - potenciální, ten, kdo měl tu licenci pod kontrolou - zahraničního vlastníka, tak vlastně v roce 2021 jsme udělali na Ministerstvu průmyslu a obchodu naprosto klíčové rozhodnutí, a to takové, že tedy to získá pod sebe stát, což se podařilo. Je to samozřejmě tedy nepřímo prostřednictvím společnosti ČEZ. Takže první dobrá zpráva je ta, že míč je na naší straně a můžeme kontrolovat těžbu lithia.

Od té doby se intenzivně pracuje na několika rovinách. Ad jedna tedy na tom, jestli se vůbec bude těžit ve smyslu logistiky té těžby, což už samo o sobě bylo poměrně náročné, protože se to prodiskutovávalo s těmi dotčenými obcemi, a možná proto, že jste z regionu, tak si i vybavujete, jaká měla být ta původní logistika, jak se to mělo těžit, a poté právě po dohodě s obcemi, protože měly obavy, tak se to přesunulo tak, že vlastně ten zpracovatelský závod nakonec bude v Prunéřově, což si myslím, že je v zásadě racionální a dobré rozhodnutí, a rozhodně se těm obcím vyšlo velmi vstříc.

Samozřejmě teď se to vyhodnocuje ještě z toho ekonomického úhlu pohledu a současně i z toho technologického. Nechci teď chodit do detailu, ale řeší se to, jak se oddělí slída od toho lithia. A pokud se toto všechno prokáže a vypadá to, že to vypadá velmi dobře, tak by se v roce 2027 mohlo začít těžit a následně zpracovávat.

Je to samozřejmě velmi zajímavý projekt, který by nejenom vyztužil odolnost České republiky, troufám si tvrdit, že je to i pro evropskou odolnost přínosný projekt. Samozřejmě zasahuje do toho prostředí, nicméně ČEZ to dělá hodně šetrně a snaží se opravdu vycházet rozumně vstříc.

Co se týká těch benefitů, které budou pro ten region, tak těch je několik. Za prvé to bude pochopitelně to, že tam opět bude pracovní síla. Víte, že ten region je náročný s ohledem na pracovní sílu, je tam vyšší míra nezaměstnanosti, takže to je jedna důležitá věc.

Další důležitá věc je ta, že tam samozřejmě se budou odvádět všechny, řekněme, přirozené daně, jako je daň z nemovitosti, půjdou tam logicky odvody všeho charakteru, které se toho regionu týkají v momentě, kdy tam vzniká takto významný projekt, s tím, že v tuto chvíli se tam neplánuje žádné specifické odškodňování, to znamená, není v tuhletu chvíli důvod, protože udělalo se to, že se to dalo na jiné místo, myslím tím to zpracování, logistika se vyřešila, je to ve shodě s obcemi, a teď už tam vlastně vzniká spíš příležitost. A ta příležitost bude logicky vykoupena tím, v tom dobrém slova smyslu pro ty místní obyvatele, že tam budou mít pracovní příležitost a že tam nepochybně bude i určitý obchodní ruch z toho vyplývající. Tak to samozřejmě se na to váže. Hovořím o službách a tak dále, maloobchod atd.

Takže v dané chvíli, pokud já mám správnou informaci, tak se tam nic mimořádného nechystá. To, co vy jste naznačoval, že by se třeba mohlo z toho dobývání těch nerostů jaksi odvádět více pro ten daný region, tak to je Pandořina skříňka. V momentě, kdy tohleto uděláme, tak samozřejmě přijde jiný region, který bude zatížen těžbou něčeho jiného, takže se snažíme prolomit limity těžby stavebního kamene, štěrku, štěrkopísku a tak dál, a zase tam bude prostě nějaká snaha z toho něco vyzískat.

Ten zákon jsme dost lopotně dávali dohromady, to ještě bylo za mě někdy v roce 2021, udělali jsme tam řadu kompromisů, které šly právě ve prospěch regionu, a proto já bych teda do toho se úplně nepouštěl.

Nicméně kdyby tam hrozila nějaká újma, něco, co by skutečně zásadním způsobem nebo ve větší míře ohrozilo tu lokalitu, tak pochopitelně i ten investor i stát jsou připraveni jednat. My to řešíme s regionem, s krajem.

Ano, máte pravdu, že tam byla poskytnuta v tuto chvíli ta pobídka strategického charakteru až do výše, tuším, 8 miliard korun, já říkám, že to "až do výše" záleží na tom ještě, jak se to celé spustí, což z mého pohledu je správně. Je to dobře, nemluvě o tom, že ještě vyjednáváme s Němci, kteří v uvozovkách mají pod kontrolou třetinu toho kopce, dvě třetiny jdou za Českou republiku, což si rovněž myslím, že je zajímavá příležitost.

Takže není definitivní, že se tam bude těžit, spěje to k tomu, že ta šance tam je, pokud to ekonomicky vyjde s ohledem na cenu lithia a návratnosti, to znamená přes vnitřní výnosové procento nebo jak to nazveme, prostě tu ziskovost toho projektu v horizontu, dejme tomu dvacet až třicet let, tak poté se domnívám, že ta šance je poměrně slušná.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane vicepremiére a ministře, a táži se pana poslance, chce-li položit doplňující otázku. Ano, prosím.

 

Poslanec Jan Papajanovský: Já děkuji panu vicepremiérovi za informace k tomu projektu. Já bych pouze navázal na tu ekonomickou kompenzaci. Ten můj dotaz nesměřoval k tomu, že bych si myslel, že tady ten projekt má specificky získat nějaké jaksi odškodnění mimo ten běžný zákonný režim, který se týká právě těch nerostů, ale já osobně se domnívám, že pokud by Česká republika byla ochotna změnit způsob jaksi kompenzace, to znamená obecně navýšit ty peníze, které těm regionům, kde se těží, jdou, a to se může týkat třeba i toho štěrkopísku, kamene a tak dále, takže by to byla věc, která by možná nějakým způsobem pomohla odblokovat nejen tento projekt, ale třeba jiné projekty.

Ta informace, že s tím ty obce souhlasí, z mého pohledu není úplně přesná. Ony jsou samozřejmě spokojenější, než byly spokojené historicky, protože máte samozřejmě pravdu, že ten Prunéřov je určitý posun, ale v pondělí na krajském zastupitelstvu byly znovu delegace těch obcí, znovu s tím měly problém a myslím si, že posun právě v té ekonomické části, to znamená, aby významnější část toho miliardového, možná desetimiliardového výnosu, zůstala přímo v tom regionu a platilo to obecně potom pro celou Českou republiku, tak to si myslím, že je něco, co by mohlo pomoci.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Děkuji. Tak teď už rozumím. Já jsem předtím to chápal tak, že vlastně míříte specificky na ten region, aby tam dostal nějakou mimořádnou tu, pak by to samozřejmě znamenalo ale jako zásadní změnu tedy toho zákona, protože víte, že tam se vlastně o to v uvozovkách dělí všichni, o ty výnosy z těch nerostů nebo tady o ty poplatky, které jsou.

Jak říkám, dělali jsme to už před pár lety, bylo to hodně citlivé, vzpomínám si na to, jak jsme to projednávali, každý na to má svůj názor a každý samozřejmě má kus své pravdy. Bylo to hodně o lobbingu, takže já teď říkám na rovinu, my se nechystáme to teď udělat. Já netvrdím, že se někdy nedá třeba na to opět sednout a vyhodnotit třeba i s ohledem na to, že Česká republika bude posilovat surovinovou soběstačnost. A já tedy budu velkým průkopníkem toho, protože jsem přesvědčen, že musíme v této věci zabojovat více například tím stavebním kamenivem, štěrkem, štěrkopískem, lithiem a tak dále.

A může to budit emoce, s tím souhlasím, čili jestliže zvyšujeme tu aktivitu, tak pojďme se o tom bavit, bude-li to rozumné, bylo by to fér a zklidní-li to ty regiony, tak to je vždycky věc, která pokud úplně fatálně nezasahuje státní rozpočet, ale na druhou stranu zase, ať je to spravedlivé, to znamená, nesmí se to pak vychýlit tak, že to bude pouze ve prospěch toho regionu a ten stát vlastně na tom nebude mít to, co třeba očekával.

Takže jo, ale není to podle mého názoru něco, co by bylo politickým tabu a že bychom se o tom nebyli schopni bavit a jsme připraveni o tom s vámi samozřejmě diskutovat.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuju panu prvnímu vicepremiérovi a ministru Karlu Havlíčkovi.

Máme zde dvě omluvy. Od 16 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Václav Pláteník, od 14.30 hodin z pracovních důvodů pan poslanec Jan Richter.

A já si tímto dovoluji pozvat a dát slovo poslanci Samueli Volpemu k ústní interpelaci na ministra vnitra Lubomíra Metnara a zároveň si tady s panem místopředsedou Skopečkem předáváme i řízení schůze. Máte slovo.

 

Poslanec Samuel Volpe: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci nastavení důstojných podmínek práce příslušníků bezpečnostních sborů, které budou motivační, atraktivní a zastaví odchody zkušených a důvěryhodných policistů či například celníků.

V programovém prohlášení vláda deklaruje záměr zvýšit nástupní platy příslušníků Policie České republiky a Hasičského záchranného sboru na úroveň 50 000 korun českých. Dle mého názoru je nutné kromě zvýšení platů nastavit rovněž jejich valorizaci, která je mnohem lepší než pouze jejich skokové navýšení.

Ovšem důstojné podmínky práce nejsou pouze o platu. Důležité je motivační nastavení kariérního řádu, nahrazení zastaralé techniky moderními nástroji pro práci, snížení byrokracie, vyřešení zastaralých IT systémů, psychologická podpora a tak dále.

Proto si dovolím položit dvě následující otázky. Jakým konkrétním mechanismem hodlá Ministerstvo vnitra zajistit dosažení nástupního platu ve výši 50 000 korun českých u nově nastupujících policistů a hasičů? A od jakého data bude tento závazek reálně naplněn?

Druhá otázka zní, zajistí Ministerstvo vnitra reformu kariérního řádu policie tak, aby postup kariérou závisel zejména na skutečném výkonu, odbornosti, výsledcích a méně na hodnocení nadřízeného?

Budou vytvořené motivační podmínky, aby příslušníci policie či celníků absolvovali specialistické kurzy a doplňovali si vzdělání? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně, pane poslanče. A poprosím pana ministra vnitra Metnara, aby vám odpověděl. Tak prosím, pane ministře.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane poslanče, k vašemu dotazu ve věci nástupních platů uvádím, že jde o oblast, která je pro naši vládu opravdu prioritou, kterou v konkrétních detailech ještě připravujeme. To potom můžeme detailněji, protože těch variant může být víc.

Z mého pohledu je však dosažení nástupního platu ve výši 50 000 korun u nově nastupujících policistů a hasičů nejefektivněji dosažitelné plynulým, řekněme rozpočtově udržitelným víceletým růstem platů, kdy v průběhu tohoto volebního období bude nástupní plat policisty po absolvování základní odborné přípravy právě těch zmiňovaných 50 000 korun, to znamená policista, jak absolvuje tuto základní přípravu, to je třetí tarifní třída, první stupeň.

Co se týče řekněme toho dalšího, té udržitelnosti z hlediska rozpočtu, jedná se o formu víceletého předvídatelného růstu služebního příjmu, který je velmi důležitý také z hlediska stabilizace stávajících příslušníků bezpečnostních sborů, aby věděli, bylo to očekávatelné, předvídatelné a pro náš rozpočet postupně rostoucí a realizovatelné.

K druhé otázce uvádím, že jednou ze zásadních priorit policie je nasazení takzvaného kompetenčního modelu Policie České republiky, který popisuje všechny nezbytné a žádoucí předpoklady, kterými lze popsat jednotlivé pracovní pozice. Součástí modelu jsou jasně nastavitelné znalosti, kompetence a další dovednosti pro konkrétní policejní pozici, potřebné kontrolní mechanismy. A také dojde k modernizaci a digitalizaci procesu služebního hodnocení, včetně řízeného rozvoje kompetencí policistů. V návaznosti na realizaci modelu budou současně efektivně plánované kapacity a témata policejního vzdělávání, které s tím úzce souvisí.

V pilotním provozu bude systém zprovozněn nejprve pro nejvyšší tarifní třídy, devátou a desátou tarifní třídu, a to od začátku příštího roku. Proč devátá a desátá? Potřebujeme zkvalitnit ne ten úplně nejvyšší, ale ten střední management, ředitele, včetně náměstků.

Poslední dotaz k otázce týkající se metropolitního příplatku. Tento zákon o služebním poměru nezná tento výraz, ale jeho plnohodnotnou obdobou je existující stabilizační příplatek, který policie využívá pro věkovou, ale také pro teritoriální stabilizaci. V případě teritoriální stabilizace jsou upřednostňovány lokality, které trpí personální nedostatečností. A v případě hlavního města je ten příplatek využíván v největším rozsahu, to znamená Praha 1 000 až 4 000. Současně je pro obdobný účel využitý institut zvláštního příplatku, který je pro hlavní město Praha nastaven výše než u ostatních krajských ředitelství ve výši 9 000. Personální situaci se však daří teď poslední dobou zlepšovat i na území metropole a další navyšování rozdílu mezi regiony tak nad rámec současného stavu nepovažuji v tuto chvíli za žádoucí.

Ale ještě abych doplnil a využil tu chvíli k tomu, ono stabilizovat personální situaci není jenom o těch penězích, nebude to jenom o tom kariérním řádu, ale bude to o těch benefitech, které jsme říkali. Musíme policistům vrátit FKSP, hodně přišli o tom školkovném. Když jsme se o tom bavili, tak taková průměrná mladá rodina s dvěma dětmi přicházela ročně, plat nerostl, až o 50 000 korun. A to bude, jak připravujeme, teď sbíráme řekněme podněty a budeme je analyzovat. Musíme otevřít i služební zákon. Tam, co mě nejvíce vadí, ty nemorální vysoké renty, které jsou, musíme je udělat spravedlivě, ale říkám až pro nově nastupující policisty. Nechci je strašit, protože vytvořit v bezpečnostních sborech chaos je velice jednoduché - nebo nějakou nestabilitu, a to určitě není mým zájmem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře. Ptám se, zda je zájem o doplňující otázku. Prosím, pane kolego, vaše minuta.

 

Poslanec Samuel Volpe: Děkuji, pane ministře, za podrobné odpovědi. Na mnohém se shodnu. Vy jste mě předběhl, já jsem ještě nestihl položit tu třetí dodatečnou doplňující otázku. Tak jenom pro případné diváky, co sledují naše jednání, tak tedy zopakuji. S ohledem na to, že zvlášť velký nedostatek policistů je v Praze, tak jestli plánujete zavedení metropolitního příplatku?

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak jestli pan ministr má chuť odpovědět?

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar: Děkuji opět za doplňující otázku. Už jsem se o tom krátce zmínil. Ne, zatím ne, protože tento příplatek - opravdu jeho obdobou je ten řekněme zvláštní stabilizační příplatek. A potom zvláštní bude otázkou toho, jak se nám bude dařit řekněme najít ten ideální model, který je, protože já jenom řeknu, dosažení těch 50 000 je několik, může být několik forem. Do tarifu, největší zátěž nebo do příplatku, anebo kombinace. A to by znamenalo, jak tady tohle budeme připravovat v rámci řekněme zlepšení těch podmínek policistů, tak si myslím, že i tady budeme přemýšlet, jak vylepšit ty stabilizační příplatky nebo otevřít tu jejich šíři. Protože co si budeme říkat, ano, největší metropole, největší podstavy. Ostatním krajům se to nelíbí, protože tady de facto chodí na výpomoc příslušníci z jiných krajů. Řešíme to. Ale co je dobré, pozitivní, ono se to mírně zlepšuje. Ale myslím, že k tomu zlepšení dojde, protože maximálně co je, tak řekněme u těch mladých lidí je to, aby byli, jak se říká, finančně dostatečně zabezpečení. Potom uvidíme. Ale konkrétní otázka, neplánujeme rozšiřovat ty příplatky, protože byla celá řada příplatků, máme celou řadu položek. Čím to bude jednodušší, čím to bude přehlednější, ten plat policisty, tím si myslím, že to bude pro ně lepší.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju panu ministrovi. A nyní bych pozval k přednesení interpelace na pana ministra Klempíře paní kolegyni Weimerovou Ester. A teď se omlouvám, jestli komolím vaše jméno.

 

Poslankyně Ester Weimerová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, jistě jste zaznamenal výzvu generálních ředitelů České televize a Českého rozhlasu adresovanou přímo vám, ve které tito zástupci našich médií veřejné služby vyjádřili znepokojení nad zamýšlenými změnami v jejich financování a vyzvali vás k vytvoření pracovní skupiny, která by se budoucností veřejnoprávních médií a důsledky změn jejich fungování zabývala.

Já jsem za přibližně týden od zveřejnění této výzvy nezaznamenala žádnou oficiální odpověď vás jako ministra, ani Ministerstva kultury jako celku a zachytila jsem jen vyjádření, že je pro vás v první fázi plánování změn důležitější dohoda v rámci koalice. Chtěla bych se proto zeptat: Znamená to, že tato pracovní skupina nebude zřízena? A pokud nebude zřízena nebo pokud bude zřízena až po představení konkrétních návrhů ze strany koalice, proč nechcete zapojit odborníky už do přípravy změn nebo případně do konzultace, zda by jakékoliv změny byly ve veřejném zájmu? Říkáte, že by podoba veřejnoprávních médií měla odpovídat aktuální době a situaci. Kdo jiný by mohl ministerstvu pomoci identifikovat ideální řešení než právě pracovní skupina doporučená samotnými řediteli dotčených médií? Předem děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně. A nyní dám slovo panu ministrovi Klempířovi, aby vystoupil v rámci odpovědi na interpelaci paní kolegyně. Pane ministře, prosím.

 

Ministr kultury ČR Oto Klempíř: Pane předsedo, děkuji za slovo. No, milá kolegyně, prostřednictvím pana předsedajícího, my určitě nový model i definici veřejnoprávních médií představíme odborné široké veřejnosti. Ale dokud není shoda v rámci koaliční skupiny na výsledném řešení, tak vlastně jakákoliv debata jak odborná, tak politická, je zbytečná. Protože tyto změny jsou politické téma. Diskuse a debata bude probíhat ve Sněmovně tady s vámi všemi na politické úrovni. My se tomu nebráníme, naopak vítáme, že tady spolu můžeme tohleto závažné téma, kterého jsou plná média, včetně nevybíravých útoků na nás i na moji osobu, obviňující nás z toho, že chceme náhubkovat, zničit, vzít peníze těmto médiím veřejné služby, což je nepravdivé. Takže tuhletu debatu tady povedeme určitě velice zevrubně a hluboce.

Téma je to žhavé. Nepochybuji, že i média budou mít a mají dost prostoru k tomu, abychom mohli náš návrh dostatečně vysvětlit. Ale v programovém prohlášení vlády se dočtete, že zrušíme poplatky za média veřejné služby. Odpovídající zákon bude, jak jsem říkal, široce projednáván ve Sněmovně, tedy jakákoliv odborná skupina teď ve světle událostí vlastně mi přijde nadbytečná.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Chce paní kolegyně dát doplňující otázku? Tak prosím.

 

Poslankyně Ester Weimerová: Děkuji za odpověď. Jenom bych chtěla říct, že možná právě proto, že ještě není nějaký konkrétní plán, tak by bylo o to vhodnější nějakou tu skupinu zřídit. Abyste mohli v rámci té koalice projednávat už na základě nějakých těch postřehů odborníků, kteří by v té skupině byli. Nepřijde vám to jako dobrý nápad?

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Doplňující odpověď, prosím, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Oto Klempíř: Milá kolegyně, dobrým nápadům se meze nekladou, ale tenhle nápad v současné situaci, kdy hledáme teprve koaliční řešení, mi zas tak dobrý nepřijde, protože jeho čas a čas jakýkoliv veřejné i sněmovní diskuse opravdu přijde a bude velmi široký. Zatím je to takhle. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně. A přejdeme k další interpelaci, kterou přednese pan poslanec Schrek na ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelku. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Vítězslav Schrek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážený pane ministře, přicházím se svou interpelací a s úsměvem na rtu, jak je mým zvykem, škoda, že tady nesedí pan vicepremiér - by to ocenil.

K mé interpelaci. Vaše vláda rozhodla 22. ledna roku 2026 svým nařízením o platech, o navýšení základních platových tarifů od 1. 4. u pracovníků zajišťujících sociální služby, a to jak u sociálních pracovníků, pracovníků v sociálních službách a také zdravotních sester, to znamená pracovníků uvedených v příloze číslo 2, a to o 5 procent a i u ostatních pracovníků uvedených v příloze číslo 1 o 9 procent. Toto navýšení však není nijak zohledněno v návrhu rozpočtu na rok 2026. Respektive není obsaženo v částce, která se týká státních dotací pro poskytovatele sociálních služeb. Na tuto skutečnost vás už upozornily některé střešní organizace poskytovatelů sociálních služeb, které vyčíslily ten finanční dopad za jednotlivé kraje na částku pohybující se kolem 3,5 miliardy korun.

Já už mám čísla za Vysočinu, za náš kraj, kde se zatím ta čísla týkají pouze zmíněných platů - to znamená, není v nich třeba vůbec zohledněna potřeba a nutnost dalšího rozvoje sociálních služeb, zejména budování a zařazování nových lůžek v pobytových zařízeních. A ten finanční propad činí jenom pro náš kraj třeba 100 milionů korun.

Můj dotaz je tedy jednoduchý: z jakých zdrojů bude tento deficit plynoucí z rozhodnutí vlády saturován? To znamená, kdo tyto peníze lidem pracujícím v sociálních službách zaplatí? A rovnou se ptám, zda předpokládáte, že tuto odpovědnost přehodíte na kraje, případně na místní samosprávy? A pokud ano, tak zda jste s nimi tuto záležitost již projednal? A samozřejmě mě zajímá s jakou odezvou? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Nyní odpoví pan ministr práce a sociálních věcí Juchelka. Pane ministře, prosím.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Já děkuji, vážený pane předsedající. Já jsem opravdu rád a jsem hrdý na to, že se nám podařilo domluvit v rámci tripartity navýšení platů i těm, kteří pracují jako sociální pracovníci a pracovníci v sociálních službách. Skutečně od 1. 9. budou mít o 5 + 1 procento navýšené své platy. To se týká tady toho, co jsme řekli, plus těch zdravotnických služeb nebo pracovníků ve zdravotnictví.

Těch 9 procent + 1 procento, tak to se týká všech těch ostatních, jako jsou nepedagogičtí pracovníci, to znamená uklízečky, kuchaři, školníci a další, a nám se to podařilo vyjednat skutečně tady v tomto - protože během těch - v tom minulém volebním období - během těch čtyř let, tak skutečně jim bylo navýšeno pouze jednou, a to, jakým způsobem nám klesaly reálné mzdy, tak se museli opravdu nějakým způsobem sanovat právě proto, aby nám ti, kteří pečují o ty naše nejbližší, neodcházeli do jiných sektorů, například třeba k soukromým poskytovatelům a tak dále, kteří je přeplatí.

My, co se týká toho samotného rozpočtování, tak na rok 2026 máme úplně stejné finanční prostředky, jak to bylo za minulé vlády plus něco navíc. Takže v tuto chvíli tam 28,77 - a dalších - miliardy korun, to je celková částka na sociální služby. 26,157 miliardy je v té áčkové síti. 1,9 miliardy je v béčkové síti a na individuálních projektech je tam 620 milionů korun.

My v tuto chvíli budeme jednat s kraji právě v příštím měsíci o tom, že budeme přeskupovat některé prostředky, abychom navýšili tu áčkovou síť, abychom ji posílili ještě nad rámec toho, co předložila minulá vláda. Také jsem napsal v minulém týdnu dopis všem hejtmanům, kde jsem je poprosil, aby mi řekli své potřeby a své požadavky, protože jim chceme finančně pomoci také z programu OPZ+ na investicích, které - když mají připraveny, tak můžou některé prostředky samozřejmě dát taktéž na platy. Část z toho samozřejmě půjde ze státního rozpočtu. Například jenom na úhradách, které v tuto chvíli jsou, tak tam je 1 miliarda korun, která půjde z úhrad, z úhradové vyhlášky, a z prvního a druhého stupně tak, jak byl navýšen, což je také ze státního rozpočtu, tak tam v tom objemu 1,2 miliardy korun půjde například na pobytové služby odhadem dalších 100 milionů korun.

Takže my jsme se snažili právě navázat na ten minulý rozpočet tím, že jsme navýšili některé prostředky právě proto, aby kraje mohly být i tady v tomto důsledku sanovány. To, že část toho, aby jim skutečně neodcházeli z těch příspěvkových organizací pracovníci, bude na bedrech krajů a obcí, tak s tím samozřejmě se počítá právě v té áčkové síti. Myslím si, že to je strašně důležité, že i ony s tím samozřejmě nějak počítají a to, že to je na financování jenom na bedrech státu, to znamená ta áčková síť, hlavně samozřejmě ta béčková, tak to je jasné, ale takhle to fungovat nemůže. Musí se podílet všichni na tom, pokud chceme pečovat o naše blízké, aby právě v těch příspěvkovkách tam na platy bylo.

Takže já to ještě jednou zopakuju. Ten průměrný návrh na navýšení je 1 685 korun u těch 5 procent, přes 2 500 korun je to u těch 9 procent. Část toho, jak jsem řekl, je rozložená právě v té položce sociální služby, u těch 28,7 miliardy korun, respektive na áčkovou síť 26,157 (miliardy) tak, jak jsme to přijali z té vlády minule, plus to ještě samozřejmě posílíme o další finanční prostředky a jednat o tom budu a ty prostředky hledáme. Například z opézetka plus. A ten dopis šel zhruba před osmi dny a už na něj mám některé ohlasy. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane ministře. Ptám se, zda je zájem o doplňující otázku? Ano, tak prosím, pane poslanče, vaše minuta na doplňující otázku.

 

Poslanec Vítězslav Schrek: Děkuju za odpověď, pane ministře, já jsem pracoval jako manažer v sociálních službách dlouho, takže vím, že je potřeba lidi odměňovat. Na tom se shodneme. Na druhou stranu jako manažer, který je zároveň vždy zodpovědný za okno, za ekonomiku, vím, že na to musím mít nějaké peníze, když je někomu chci dát. Takže já se jenom ujistím - já jsem tam rozdíl 3,5 miliardy korun po navýšení těch platů nenašel v rozpočtu. Takže se ptám, jestli tam jsou nebo nejsou? Podle mého názoru tam nejsou a pokud tam nejsou, tak jestli jsem pochopil správně vaši odpověď, takže tam ty peníze přidáte do kapitoly na státní dotace a část toho - a podle toho teda, jakou část budou hradit kraje, případně obecní samosprávy, pokusím se to takhle precizovat a zformulovat, abych tu odpověď, pokud možno dostal zřejmou. Děkuju pěkně.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a s doplňující otázkou pan ministr.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Také děkuji. Určitě jako manažer, který pracoval v sociálních službách, tak samozřejmě víte, že nemůžete čekat jenom s tou nataženou rukou u té příspěvkové organizace a čekat na to, co vám vlastně spadne do klína. Takhle manažer nefunguje. Já si myslím, že jste také sháněl různé finanční prostředky někde jinde i na investice a tak dále. Takže ještě jednou: na ty investice my v tuto chvíli otevíráme výzvu na OPZ+, tím pádem chceme nějakým způsobem ulehčit u té áčkové sítě všem krajům, které to můžou přeskupit třeba na platy, když to nebudete jako manažer v sociálních službách chtít shánět a taktéž to budeme posilovat ještě o nějaké další finanční prostředky u áčkové sítě, ale dohromady z úhrad, dohromady z navýšení příspěvku, který jde také na bedra státu u prvního a druhého stupně, tak tam to bude sanováno tak, že to nebude určitě 3,5 miliardy - na to ten rozpočet nemá a neměl to ani u té minulé vlády, ale bude to sanováno dostatečně tak, aby na bedrech nezůstaly všechny ty finanční náklady na navýšení platů, které si ti lidé zaslouží.

A já tady určitě nechci obhajovat to, jestli ti pracovníci v sociálních službách jsou nebo nejsou potřeba a jestli musí nebo nemusí být zaplaceni. To víme oba dva, že to je potřeba, aby tam zůstali, protože můžou přeběhnout úplně jednoduše někam jinam, protože ti lidé v těch sociálních službách nejsou a přetahují se mezi tím soukromým sektorem a mezi tím sektorem, který spravují sítě krajské.

To víme, to je jasné a právě proto potřebujeme, protože já si tady těchto lidí nesmírně vážím a byli skutečně vyhladovělí v průběhu vysoké inflace během těch minulých čtyř let díky devíti čtvrtletím poklesu reálných mezd na to, abychom jim ty peníze navýšili. A ty peníze v tuto chvíli hledám na svých rezortech, šetřím tam, dělám procesní audit, bude navazovat na personální audit, půjde to i na vrub nás, všechno tady toto navýšení, že budeme chtít šetřit, a to stejné samozřejmě očekávám i od ostatních. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas, pane ministře. Děkuji za respektování času. Tak nyní by měla vystoupit s interpelací paní poslankyně Němečková, Crkvenjaš, ale nevidím ji, čili interpelace propadá. Jako v další pořadí vystoupí, respektive interpelaci podá pan poslanec Hlavatý a bude to na pana ministra Zůnu. Jestli se nemýlím, tak pan ministr Zůna tu není. Čili prosím o načtení té interpelace a pan ministr vám do 30 dnů odpoví. Prosím.

 

Poslanec Matěj Hlavatý: Vážený pane ministře Jaromíre Zůno, obracím se na vás kvůli zcela nepřijatelné relativizaci teroristického útoku na území České republiky. Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala v pořadu Otázkách Václava Moravce veřejně zpochybnil, že výbuchy ve Vrběticích byly útokem Ruské federace. Nešlo o soukromý názor, nešlo o akademickou debatu. Šlo o veřejné popření závěrů českých bezpečnostních složek, policie, státního zastupitelství i vlády České republiky.

Pane ministře, fakta jsou jasná a dlouhodobě potvrzená. Výbuchy ve Vrběticích v roce 2014 byly teroristickým útokem. Spáchali je důstojníci ruské vojenské rozvědky GRU, konkrétně jednotky 29155. Cílem bylo zmařit dodávky zbraní na území České republiky. Přitom zemřeli dva naši občané. To, že se pachatele nepodařilo postavit před soud, nebylo selhání České republiky, byl to přímo důsledek toho, že Ruská federace odmítla spolupracovat, kryla své agenty, které následně i vyznamenala.

Přesto dnes vládní poslanec tvrdí, že není prokázané, kdo za útokem stál. To není jen nepravdivé tvrzení, je to zpochybňování práce bezpečnostních složek státu, relativizace terorismu a otevřené nahrávání ruské propagandě.

Proto se vás zcela jednoznačně ptám. Považuje vláda České republiky výbuchy ve Vrběticích za teroristický útok agentů GRU Ruské federace? Ano, nebo ne? A druhá otázka. Jaké konkrétní kroky podniknete jako ministr obrany proti tomu, aby členové vládní většiny veřejně zpochybňovali závěry českých bezpečnostních složek a legitimizovali nepřátelské operace cizí mocnosti proti České republice? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A jak už jsem říkal, pan ministr Zůna je omluven, čili vám odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Přejdeme dál. Nyní by měla vystoupit paní poslankyně Svárovská, která má interpelaci na pana ministra Juchelku. Není přítomná, čili interpelace propadá. Dostáváme se tedy k panu poslanci Munzarovi, který přednese interpelaci na paní ministryni Schillerovou. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Tak děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně. Kromě toho, že váš návrh rozpočtu nedodržuje platný zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, tak jste do Sněmovny poslala návrh na jeho změnu a změnu zákona o rozpočtových pravidlech bez řádného připomínkového řízení a chcete tento návrh na změnu schválit zrychleně.

Chcete tím za prvé rozvolnit pravidla, aby se stát mohl více zadlužovat. Za druhé, velmi vágní definicí s odkazem na bezpečnostní situaci chcete, paní ministryně, aby vláda svým rozhodnutím bez Poslanecké sněmovny mohla překročit schválené výdaje rozpočtu až o 10 procent a za třetí chcete zrušit zvláštní účet rezervy důchodového pojištění, který slouží k tomu, aby případné přebytky důchodového pojištění nebyly utraceny na jiné běžné výdaje státu.

Paní ministryně, děkuji, že jste dorazila na interpelaci. Takže mám na vás tři dotazy. První dotaz: Proč chcete zrušit účet rezervy důchodového pojištění a případné přebytky rozpouštět v běžném rozpočtu? Předpokládáte tím, že už nikdy přebytků nedosáhneme? Za druhé: K čemu potřebujete možnost obcházet Poslaneckou sněmovnu při zvyšování schválených výdajů rozpočtu až o 10 procent? A za třetí: Proč rušíte trajektorii snižování strukturálních deficitů o půl procenta vůči HDP za rok? Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní odpoví paní ministryně, prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Já jsem očekávala, že vaše otázka bude spíš směřovat k tomu, proč rozvolňujeme. Tak jsem ráda, že tam nesměřovala, protože určitě jste dospěl k tomu, že my nerozvolňujeme žádným nějakým způsobem tu rozpočtovou odpovědnost, přecházíme z jednoho komplikovaného ukazatele, kterým je strukturální saldo na druhý, který je ještě komplikovanější, ale vycházíme z toho, že to je požadavek EU, který musíme implementovat a už máme zpoždění, protože mělo to být implementováno do konce roku 2025.

Takže ta naše strategie, která už je, chci zdůraznit, schválená komisí, protože jsem tady i včera slyšela, jak prostě rozvolňujeme, a tak dále. Takže my máme strategii schválenou komisí, je to růst čistých výdajů, je nastavena konzistentně se strukturálními deficity podle stávajícího zákona o rozpočtové odpovědnosti, a to až do roku 2028, takže tam nedochází k žádným změnám.

Je pravda, že ten náš návrh, a byla to i jedna z těch vašich tří otázek, které jsem teď rychle vyposlechla, že v podstatě my vycházíme k tomu, že tam připojujeme i novelu zákona o rozpočtových pravidlech, která souvisí s rozpočtovým hospodařením v návaznosti na závěry z národních i mezinárodních cvičení s bezpečnostně obrannou tematikou. Takže konkrétně se urychlují kroky vedoucí k realizaci výdajů v situaci, kdy to vyžaduje naléhavá potřeba zajistit přípravu na obranu a zachování bezpečnosti České republiky a jejích spojenců. Takže jinými slovy, aby v případě bezprostředního ohrožení Česka, věřím, že k tomu nedojde, a určitě si to nikdo z nás nepřeje, tak mohl stát adekvátně reagovat. A to si myslím, že je zájem celé Sněmovny.

A budu o tom mluvit, až sem vlastně ten zákon přijdu obhajovat. Takže my nemůžeme na jedné straně jaksi se zaklínat obavami o bezpečnost a na druhou stranu tady nemít nástroj, když by se nedejbože něco stalo. A znovu opakuji, nepřeji si to, tak já nemohu, pokud bych u toho byla já nebo kdokoliv jiný v pozici ministra financí nebo vlády, nemůže teprve začít projednávat novelu zákona o státním rozpočtu. Takže dopadá to jenom tady na tyto situace.

Vy jste se ptal na ten takzvaný důchodový účet. On to není žádný speciální důchodový účet, ale my si rozumíme, že je to vlastně jakási účetní kategorie, je to saldo mezi příjmem sociálního a výplatami důchodů. Je tam takový složitý mechanismus, že buď je záporný, tak pak se nic neděje, nebo je kladný, tam se přitom připočtou určité položky a převádí se to na takzvaný účet OSVA(?). On se jmenuje technicky a z toho se platí důchody. Je to v podstatě jenom technikálie podle úředníků, protože to jde z úřednické linie. To si nevymyslel žádný politik, takže ať byl ministrem kdokoliv, dokonce ten návrh, který předkládám k té obraně, tak de facto s ním na vládu přišel už i váš exministr financí Stanjura, nicméně se tam tehdy nedomluvili. Takže já jsem ho stejně od těch úředníků vzala.

Mluvila jsem o tom i na setkání s Národní rozpočtovou radou, jsme se o tom bavili, vzala a donesla vlastně nebo dala do toho zákona, který vláda projednala úplně stejným způsobem, protože to požaduje úřednická úroveň. Já se na ně nebudu vymlouvat, jsem politik, jenom chci říct, že tady nehrála roli vůbec politická příslušnost, ale ta potřeba.

No, a co týče toho takzvaného důchodového účtu, prostě je to po nějaké úřednické expertize, dospěli k názoru, že je to zbytečné, že je to technikálie složitá, která ničemu nepomáhá a ten proces prostě dlouhodobě jenom prodlužuje, nemá to na nic vliv. Pořád budeme mít saldo sociálního a výplata důchodu, pokud samozřejmě budete mít zájem, domluvím vám nějakou podrobnou konzultaci, anebo já předpokládám, pane poslanče, že to budeme, prostřednictvím... vlastně já nemusím, já jsem zapomněla, předpokládám, že ten zákon velice brzy dospěje do rozpočtového výboru, kde o něm budeme podrobně debatovat a samozřejmě i na plénu. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Má pan poslanec zájem o dodatečnou otázku? Má, takže prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Mám, paní ministryně, velmi děkuju za odpovědi. Mám jenom jednu minutu. Tak jenom proč jsem se vlastně na to ptal? Protože třeba to, co jste tady vysvětlovala k té bezpečnostní situaci, tak mně přijde ta formulace příliš vágní, příliš široká, měla by být podle mě daleko přesnější. To je jedna věc.

Co se týká toho účtu rezervy důchodového pojištění, tak já to zase úplně za technikálii nepovažuji, protože ona pak umožní skutečně ty přebytky rozpustit v běžném rozpočtu, kdežto teď je garantováno, že půjdou do příštího roku na důchody, a  o tom se určitě bude pobavíme na rozpočtovém výboru.

Ale tedy třetí věc, kterou jste tady začala. No, tak my musíme samozřejmě implementovat evropská pravidla, ale my je můžeme mít přísnější, to znamená, to rušení toho půl procentního snižování strukturálního deficitu by podle mě mohlo být zachováno, ale myslím si - na to bych byl rád, kdybyste mi ještě odpověděla - a budeme asi v tom pokračovat na rozpočtovém výboru. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju zadržení času a 2 minuty pro paní ministryni.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Omlouvám se, já jsem to nestihla a hlavně jsem to zapomněla mezi tím, jak jsem odpovídala na ty dvě věci. Tak ještě jsem vám zapomněla říct, pane poslanče, že hlavním, ještě jedním z hlavních důvodů, proč jsme vlastně upravili tu novelu a poslala ji naše vláda znovu, bylo proto, že jsme tam připojili, že chceme, aby současně s návrhem státního rozpočtu se také schvalovalo saldo hospodaření zdravotních pojišťoven, abychom se nedostávali do toho, že se schvalují tady různé minusové vyhlášky a tak dále, takže to je velmi významná změna, kterou bych chtěla říct. Já si myslím, že my tam nic fakt nerozvolňujeme oproti té současné úpravě, protože ta trajektorie je fakt nastavena už do roku 2028, ta je nastavena, schválená Evropskou komisí, takže my ani nemůžeme.

A co se týče té obrany, ano, já jsem to zaznamenala už od Národní rozpočtové rady, že to právě neschválila vláda tehdy vašemu exministrovi financí, že tam byla formulace, zejména, že jim vadilo to zejména, byl snad proti tomu předseda Národní rozpočtové rady. Nevím, myslím si, že vláda se má rozhodovat jako vláda, já nebudu do toho teď mluvit, nebyla jsem u toho a pak prý snad pan Pojar, teď mě vypadla ta jeho funkce, tak to nějak prezentoval předseda Národní rozpočtové rady na vládě. No, tak já, naše vláda se toho nebála. Rozumíme těm argumentům. Jestli se domluvíme na nějaké zpřesňující formulaci, tak, aby, protože ten zákon potřebujeme, aby prošel, že jo, protože už jsme po implementační lhůtě, tak já jsem otevřena se o tom bavit, ale pojďme to ustanovení tam nechat, protože skutečně ta bezpečnostní situace je složitá a nedej bože, já doufám, že se nic nestane, tak nedej bože, aby se něco stalo a potřebovali jsme prostě to nějakým způsobem řešit. Takže to určitě.

A co se týče toho takzvaného důchodového účtu, jsem připravena, uděláme si detailní debatu na rozpočtovém výboru, budou tam i experti (Předsedající: Čas, paní ministryně.) Ministerstva financí a vyjasníme si to. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní přejdeme k dalšímu vylosovanému poslanci v pořadí, což je pan poslanec Šmída, který přednese interpelaci na pana ministra Šebestyána, tak pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Martin Šmída: Děkuji, pane předsedající. Vážení kolegové, vážení členové vlády, vážený pane ministře, společnosti z koncernu Agrofert získaly nezákonně přes 7 miliard na zemědělských dotacích. K tomuto závěru dospěly soudy, evropský žalobce i další autority. Konstatovala to dokonce vaše analýza z roku 2022 a analýza objednaná vaším ministerstvem v minulém roce. A dokonce i Ústavní soud ve svém usnesení jasně konstatuje, že má stejný názor jako Evropská komise a tedy, že zákon o střetu zájmů se vztahuje na zemědělské dotace. Přesto vymáhání nezákonných dotací neprobíhá, ačkoliv tak ukládá zákon. Jakmile jste se stal ministrem, na druhý den jste zveřejnil na stránkách ministerstva stanovisko, ve kterém se snažíte tvrdit, že všechno je možná jinak, než tvrdí analýzy a rozsudky a že například úmysl zákonodárců v těchto opatřeních v zákoně o střetu zájmů by byl jiný, než jak zní samotný zákon. Toto stanovisko vyznívá tak, jako by se někdo snažil za každou cenu hájit zájmy Agrofertu a nikoliv běžných občanů.

A proto bych se vás rád dotázal, jaký je harmonogram vymáhání nezákonných dotací pro koncern Agrofert, tedy více jak 7 miliard korun? A kdo konkrétně je autorem stanoviska, které bylo zveřejněno prakticky okamžitě po vašem jmenování ministrem? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní odpoví pan ministr Šebestyán, prosím, vašich 5 minut.

 

Ministr zemědělství ČR Martin Šebestyán: Děkuji, pane předsedající. Tak nejdříve mi dovolte pár slov k tomu vymáhání, respektive nevymáhání. Já bych chtěl říci, že SZIF je nezávislá platební agentura. Řízení o vrácení dotací je v její působnosti a Ministerstvo zemědělství do ní v žádném případě nezasahuje. Já jsem si od nich vyžádal informace, jak už jsem tady řekl v rámci interpelací, dostanu tu informaci o dalším postupu v řádu několika dní. Chci připomenout, že celá věc se řešila už v minulém volebním období a nechápu proč, jestliže je vám to všem tak jako křišťálově jasné, to vymáhání ještě doteďka nezačalo, to asi všichni víme. Takže i s panem nakonec exministrem Výborným jsme se shodli na tom, že žádná komplexní analýza, která by říkala, že tady je 7 miliard, které se mají začít vymáhat a jak to právně je, neexistuje. Dopřejte tedy, prosím čas kolegům, ať dokončí ty spoje právní stanoviska ze SZIFu a říkám, v nejbližších dnech vás o tom budou informovat.

Dále bych ještě jednou chtěl upřesnit zásadní věc. Česká republika v tom inkriminovaném období zastavila a neposkytla všechny dotace, které byly ze strany Evropské unie zpochybněny, ty se nikdy nevyplatily. A já stejně tak dobře jako vy víte, že vnímám to, že se nám ten právní názor někam posouvá, že se budeme o tom muset ještě bavit, že to je prostě to, co je běžný a co je jasný a zase ty soudy to pravděpodobně budou nějakým způsobem posuzovat. Takže mrzí mě, že se tady bavíme o neoprávněně vyplacených dotacích, protože jestli ty dotace někdy a v jakém rozsahu a které budou vymoženy, tak to samozřejmě bude záležitost českých soudů, popřípadě Evropské komise.

Co se týče toho stanoviska, které bylo připraveno a je na stránkách ministerstva. Já bych chtěl říct, že to je syntéza mých kolegů, kteří se mnou nastupovali na ministerstvo, všech obecně známých faktů vyplývajících jak z analýzy, které jsme, a byla zveřejňována, připravovali v roce 2022 a která měla sloužit k tomu, abychom se právě do tohoto stavu nedostali, kde jsme upozorňovali na to, že zákonodárce opravdu původně měl nějaký záměr, i předseda dozorčí rady Michálek ve svém návrhu novely zákona o střetu zájmů toto zohlednil, to znamená, že tento zákon nikdy neměl dopadat na nárokové dotace. A myslím si, že i to je náš závazek pro budoucnost, aby jakýkoliv ministr zemědělství do budoucna, který bude mít farmu, aby nebyl diskriminován tak, jako v jakémkoliv státě Evropské unie z pohledu jeho podnikání a ty nárokové dotace za to, že se stará o to jedno zvíře, 1 hektar nebo hospodaří v méně příznivé oblasti, mohl dostat. Děkuji. To je vše za mě.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a já se ptám, jestli je zájem o dodatečnou otázku? Prosím.

 

Poslanec Martin Šmída: Děkuji, pane ministře, za odpovědi. Navnímal jsem ten požadavek na více času a vrátím se k té první otázce. Jestli tedy víte, v rámci toho časového harmonogramu, kolik času to bude? Jak zhruba v tom čase můžeme očekávat, že přijdou jednotlivá stanoviska, rozhodnutí, kroky?

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za doplňující otázku. Vystoupí pan ministr, prosím.

 

Ministr zemědělství ČR Martin Šebestyán: Říkal jsem, že do této věci fondu nezasahuji, ale mám ze strany vedení a pana generálního ředitele Dlouhého příslib, že o tom dalším postupu mě budou v řádu dnů informovat, a taky ho samozřejmě budou komunikovat s vámi a s veřejností.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Posouváme se dál. Nyní přednese svoji interpelaci paní poslankyně Bartošová, a sice na pana ministra kultury Klempíře. Paní poslankyně, vaše 2 minuty.

 

Poslankyně Lucie Bartošová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, já vám nejprve chci poděkovat za to, že tady jste s námi, že skrze interpelace tady s vámi můžeme vést tuto diskusi. Myslím si, že je to konečně načase, protože zatím jste se neukázal u nás na výboru, což mě mrzí, ale jsem ráda, že aspoň dneska konečně můžeme takhle spolu diskutovat.

Nebudu opakovat nějakou tu důvodovou zprávu nebo důvod, proč se vás tady budu ptát. Opakovala bych se z toho, co už jsem říkala v interpelaci mířené na pana předsedu vlády. Vy jste tedy u toho seděl, takže věřím, že jste poslouchal. Nebudu ani úplně reagovat na to, co jste si tedy vyměňovali s kolegou Talířem, i když bych možná měla jednu poznámku. Když vy tady říkáte, že ty peníze půjdou z rozpočtu, protože stát má platit za státní službu, a že to nebudou platit občané, tak jenom chci poznamenat, abychom to uvedli na pravou míru. To, z čeho se skládá rozpočet, jsou většinově peníze daňových poplatníků. To znamená, že ti občané to budou platit, jenom nepřímo.

Ale k těm otázkám. Chci se zeptat na to, jaký model financování chcete po zrušení poplatku prosadit, na úkor čeho z rozpočtu finance půjdou, v jakém objemu a podle jakého klíče? Jaké pojistky nezávislosti do toho modelu dáte, aby se z financování nestal nástroj politického tlaku, a aby financování bylo předvídatelné? Kdy nejpozději představíte konkrétní variantu veřejnosti a odborné komunitě? Kdy zahájíte otevřené jednání s vedením České televize, Českého rozhlasu, s radami a zástupci zaměstnanců? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní odpoví pan ministr. Prosím.

 

Ministr kultury ČR Oto Klempíř: Děkuji. Děkuji, vážená paní kolegyně, za dotazy. Ony se ty dotazy vrství vlastně všechny v jedné vrstvě, protože stále se po mně chce, abych řekl formu financování, abych řekl, kdy přijde k ustanovení nějaké odborné komise a jak to vlastně bude s poplatky. Já mohu říct snad, že příliš konkrétní nebudu, protože my stále hledáme transparentní způsob financování, který zajistí médiím nezávislost na aktuální politické reprezentaci. Jednou jsme to my, pak to budete vy. Musí to zůstat nad tím politickým tlakem. Přesně tak, jak to od nás vyžaduje evropské nařízení EMFA. Evropské nařízení říká, že financování médií musí být stabilní, dlouhodobé, a v případě, že je ze státního rozpočtu, pracovat i s predikovatelností rozpočtu na tři až pět let.

EMFA také říká, že financování médií musí být transparentní, nezávislé na momentální politické vůli. Z toho pohledu je většina těchto obav zbytečná, protože nad tím, z čeho vy nás kontinuálně podezíráte, bdí evropské nařízení, které když nebudeme respektovat, tak prostě ten proces zastaví. Až budeme mít tento model hotový, tak ho představíme veřejnosti, představíme ho ve Sněmovně, aby byl dostatek času tuto změnu prodiskutovat. Čekáme na to, že přijdete se svými pozměňováky, se svými nápady, a že vlastně to bude vedeno tak, aby celý národ, který tuto kauzu, tento nový zákon, nové financování médií veřejné služby, se zájmem sleduje, aby byl plně informován.

Taky chceme definovat, co mají přesně média veřejné služby dělat. Nechceme určovat, co mají vysílat, ale jaké mají mít úkoly - informovat, bavit a vzdělávat. Například ve Finsku mají za úkol boj proti dezinformacím a podporu národní identity, ve Velké Británii zase mimo jiné musí podporovat nezávislá média a zachovat neutralitu nejen politickou, ale i vůči nápadu některých až příliš liberálně nátlakových skupin.

Na ministerstvu připravujeme nyní definici veřejnoprávních médií a také hledáme nové modely financování. Nechci být konkrétní, abych vám řekl, jakým způsobem, jakým z několika možných způsobů financování ze státního rozpočtu budeme prezentovat na koaliční radě, protože tam se teprve rozhodneme, jak to budeme dělat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Má paní poslankyně zájem o doplňující otázku? Nemá. Bezvadný, děkuji oběma. Nyní poprosím, aby se ujal slova pan poslanec Jurečka, který přednese interpelaci na pana ministra Macinku, který je nicméně omluven, čili odpoví podle jednacího řádu do 30 dnů písemně. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo. Dovolím si tedy interpelovat pana nepřítomného ministra. Pane ministře, já se vás nyní neptám pouze jako poslanec, ale ptám se vás jako člověk, který teď mluví hlasem statisíců domácností České republiky, kteří byli příjemci Nové zelené úsporám v minulosti nebo Nové zelené úsporám Light, kteří také čekají na to, jaký bude další osud Nové zelené úsporám.

Ptám se také za všechny seniory, nízkopříjmové rodiny, rodiče s dětmi, za všechny lidi s handicapem, kteří v posledních čtyřech letech využívali podpory NZÚ Light, která právě svými parametry také cílila na tyto lidi a dokázala jim přinést možnosti energetických úspor. Ale ptám se také za firmy, za všechny stavební firmy, řemeslníky, dodavatele technologií, výrobce, kteří mají nakoupený materiál, mají na skladě, mají lidské kapacity a čekají, co bude dál. Čekají na vás, který děláte dvě ministerstva. Evidentně žádné pořádně.

Proto vám s dovolením kladu tyto jasné otázky a prosím o jasné odpovědi. Kolik žádostí je dnes pozastaveno, kolik jich čeká na vaše rozhodnutí, na váš podpis? Uveďte prosím přesné číslo. Jaký je jejich celkový finanční objem? Kdy - konkrétní datum - bude program znovu otevřen? Bude zachován také podprogram, který cílí právě na seniory, nízkopříjmové skupiny nebo, obecně řekněme, zranitelné skupiny naší společnosti? Máte zpracovanou analýzu dopadů na zaměstnanost a stavební sektor, která souvisí s programem NZÚ Light? Ano nebo ne? Pokud ano, zveřejníte ji?

Chtěl bych, pane ministře, požádat, abyste to rozhodnutí neodkládal a aby Ministerstvo životního prostředí co nejdříve pokračovalo v tomto programu. Například hnutí ANO to slibovalo ve svém programu před volbami. Klidně, když uděláte opatření, která zúží ty parametry, je to OK, ale dejte nějakou zprávu, co se bude dít. Díky. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně, pane poslanče. Jak jsem říkal, bude vám odpovězeno do 30 dnů podle jednacího řádu písemně. My budeme pokračovat dál. Další interpelaci přednese paní poslankyně Richterová, a sice na pana ministra Juchelku. Nicméně připomínám, že ten se omluvil a od 16.30 je omluven. Čili, i v tomto případě vám paní poslankyně, bude odpovězeno do 30 dnů podle jednacího řádu. Ale prosím, předneste svoji interpelaci.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Ten čas tedy začal velice rychle.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Jak jste nastoupila k řečnickému pultíku. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Vážený pane nepřítomný ministře, otázka, kterou vám kladu, a to opakovaně, je jednoduchá. Rodiče potřebují počítat, předvídatelně vědět, co přijde, a navyšování rodičovského příspěvku v minulých letech bylo často chaotické a rodiny nechalo ve štychu. Vím, že máte v programovém prohlášení své vlády navýšení na 400 000, což ani nepokryje inflaci. Právě proto se ptám, kdy tohle navýšení chcete provést, kdy s tím rodiny mají počítat?

Současně, nezvážíte přece jenom pravidelnou valorizaci rodičovského příspěvku? Veřejnost tomu fandí. Lidi vidí, že tak - a je to správně - jako se valorizují starobní důchody, tak úplně stejně si zaslouží lidé podporu v tom období, když jsou děti malé a oni kvůli péči o ně nemohou pracovat. Jenže hodnota rodičovského příspěvku dneska brutálně zaostává za tím, co z něj odebrala inflace. Právě proto, že se tady ta skutečná hodnota rodičovského příspěvku neustále snižuje, opakovaně jako Piráti navrhujeme, aby byl pravidelně valorizován.

Ten systém, který je známý od důchodů, se dá uplatnit. My jsme to i navrhli, to konkrétní legislativní řešení.

Bych byla ráda, kdybyste, pane ministře, zvážil, je to sněmovní tisk 4 - komplexní prorodinný balíček. A současně rodiny v této zemi by určitě ocenily, kdybyste s touto pravidelnou valorizací přišel. Jde pouze o pokrytí inflace, ne o navyšování. Zkrátka jde o stejný přístup jako u jiných druhů státní podpory. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuju. Vidíte, dokonce jste ani předepsaný čas nevyčerpala. A nyní přistoupíme k další interpelaci v pořadí, vystoupí paní poslankyně Olšáková, která má interpelaci na nepřítomného omluveného pana ministra Juchelku. Tak paní poslankyně, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Eliška Olšáková: Děkuji, pane předsedající. Já bych se ráda obrátila na v současné chvíli nepřítomného pana ministra Juchelku ve věci návrhu státního rozpočtu na rok 2026.

A jedná se mně konkrétně o částku, která měla v původním návrhu být 120 milionů korun na asistenci v bydlení. Jedná se o transfer krajům, ze kterého budou následně krajské úřady vyplácet příspěvky na činnosti poskytovatelům samostatné asistence na základě doložení podkladů definovaných zákonem o poskytování některých opatření v podpoře bydlení.

Takže je to zákon č. 175 o podpoře bydlení, který má platit od 1. 7. 2026 na tu konkrétní podporu. My víme, že ten zákon bude novelizován, je nahrán v systému, má ho projednávat Sněmovna v nejbližších jednacích dnech.

A ten zákon, který se má novelizovat, tak v podstatě se novelizuje jenom v té části, kdy se na kontaktních místech pro bydlení bude zužovat ta podpora pro ty klienty, kteří budou chodit, to poradenství. V jiných, ostatních částech zůstává stejný ten zákon, to znamená, že stojí pořád na těch třech pilířích, na tom kontaktním místu pro bydlení, na té asistenci v bydlení a na garanci.

Proto mě velmi překvapuje, pokud víme, že tady tyto tři pilíře máme, a víme, že od 1. 7. by se prostřednictvím krajů měly finance vyplácet, že v návrhu rozpočtu pro rok 2026 tato částka v kapitole MPSV 313 úplně chybí. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, a jak jsem řekl, bude vám odpovězeno podle jednacího řádu do 30 dnů písemně.

A budeme pokračovat dál. Další přihlášenou k interpelaci je paní poslankyně Svárovská, která přednese interpelaci na nepřítomnou omluvenou paní ministryni Mrázovou. (Poslankyně Svárovská není v sále.) Ale asi paní poslankyně není přítomna, čili tato interpelace propadá.

A přistupujeme tedy k interpelaci s pořadovým číslem 28, kterou přednese pan poslanec Munzar Vojtěch na také omluveného pana vicepremiéra Havlíčka. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Vážený pane ministře, mrzí mě, že jste odešel, protože mě by skutečně zajímal váš osobní názor, nikoliv jenom to, co je v úředních dokumentech a co máme ve státní energetické koncepci, co se týká energetické bezpečnosti a energetického mixu České republiky. Mě by totiž zajímal váš osobní plán a váš osobní pohled na to, jak zajistit právě energetickou bezpečnost a co nejvyšší energetickou nezávislost České republiky.

Ve výrobě elektrické energie je například podíl uhelných zdrojů kolem 40 procent. Skupina SEV.EN nedávno oznámila konec provozu elektrárny v Počeradech, Chvaleticích a na Kladně. ČEPS chce kvůli zajištění stabilizace sítě zachovat právě dva bloky ve Chvaleticích.

Shodneme se, že chceme, aby Česká republika pokračovala v přípravě výstavby jaderných zdrojů. Ale mě zajímá právě to období mezi uzavíráním stávajících uhelných zdrojů a tou dobou mezi, tou dobou do doby výstavby právě nových jaderných bloků. Jak chcete zajistit dostatek energií a energetickou bezpečnost právě v tomto mezidobí?

Stávající stabilní zdroje bychom měli totiž vypínat, až za ně budeme mít náhradu. A v odborných kruzích se sice mluví o výstavbě plynových elektráren, ale naráží to na několik problémů, například možnosti dodávek plynových turbín v nějakém čase, také výši investice na omezeně krátkou dobu a tak dále.

Takže mě opravdu zajímá váš osobní názor, protože zajištění stabilních dodávek energií je klíčové pro naše národní hospodářství. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuju za přenesení interpelace. Podle jednacího řádu vám bude odpovězeno do 30 dnů písemně, pane poslanče.

A my přistupujeme k interpelaci s pořadovým číslem 30 a poprosím paní poslankyni Bartošovou, aby přednesla interpelaci na přítomného ministra kultury Oto Klempíře. Tak prosím.

 

Poslankyně Lucie Bartošová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře ještě jednou, já bych se chtěla vrátit k tomu aktu, který nás provázel od tohoto pondělka, kdy zaměstnanci České televize, Českého rozhlasu se připojili zhruba 1 800 podpisy, protože nemají jistotu toho, jakým způsobem budou financováni v dalším roce a v dalších letech, a mají strach o to, jakým způsobem budou fungovat, jak bude zajištěna jejich nezávislost a tak dále.

Bohužel to prostě není okrajová věc. Je to dost významný a zvučný hlas lidí, kteří tu veřejnou službu denně tvoří. A já si myslím, že by vláda na takový signál prostě měla reagovat věcně, a ne nějakou bagatelizací, nálepkami nebo prostě to zpochybňovat. Myslím, že by měla reagovat jasným plánem.

Proto se chci zeptat na tu výzvu. Chci se zeptat, jak konkrétně na tu výzvu chcete vy reagovat osobně? Nebo jako třeba vláda? Jestli se setkáte se zástupci signatářů, případně kdy? Co uděláte pro to, aby zaměstnanci měli včas jasné informace o budoucím financování? To znamená, vy jste tedy o tom už mluvil, že to budete chtít zveřejňovat, až ten plán budete mít, ale tak bych se mohla zeptat na to, třeba výhledově kdy nějakým jako harmonogramem? Jestli máte třeba už nějaký plán časový, kdy by to mohlo přijít? A poslední otázka je, jestli uznáváte, že bez pojistek proti politickému tlaku může nový model financování nezávislost veřejnoprávních médií ohrozit? A jaké pojistky případně proti tomuto navrhnete do toho modelu? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju a poprosím pana ministra, aby odpověděl. Prosím.

 

Ministr kultury ČR Oto Klempíř: Děkuji. Paní kolegyně, prostřednictvím pana předsedajícího, to bylo příliš mnoho otázek, já jsem si ani nestačil psát a kolega Metnar taky nepsal, takže možná, že na některé nebudu moci odpovědět.

Každopádně cílem nové legislativy je upravit tu legislativu tak, aby Česká televize a Český rozhlas nebyly rozdělené mezi zákonem, memorandem a dalšími dokumenty. Ideální by bylo definovat úkoly veřejné služby a zároveň mít pro Radu ČT a ČRO nástroj, kterým by mohla definovat tří nebo pětiletý konkrétní plán, jak naplnit výše definovanou službu.

Ale vy jste se ptala hlavně ne na nějaké definice a na nějaké oficiální statusy, ale ptala jste se lidsky na to, jak nahlížíme nebo jak nahlížím i já na reakce pracovníků České televize. Já to naprosto lidsky chápu. Prostě blíží se nějaká změna a většinou když se blíží změna, tak vyvolává odpor.

Já nechci říct, že - a vůbec si netroufám, ani to nemám v srdci říct - že to bude nějaká změna, které by se měli obávat. Vůbec ne. Ta změna bude v souladu s evropským nařízením EMFA, jak jsme si říkali před chvílí. Ta změna bude z mého úhlu pohledu pozitivní.

Ta věc, že to vyvolává nejistotu, že dělají různá střihová videa, píší petice... Jako já neumím zasahovat do vnitřních chodů těchto dvou veřejnoprávních médií. Ani to nemáme v úmyslu, ani to dělat nebudeme, to prostě je jejich džob. My chceme přinést, abych to neřekl příliš vzletně, aby to nebylo moc v mlze, chceme přinést novou tvář lidem veřejnoprávních médií. A každopádně, jak se říká, lidé jsou klíč, lidé jsou klíč k tomu vysílání, lidé jsou klíč k divákům a k procesům, které v těch televizích jsou. A my si těch lidí vážíme a nebudeme je devastovat. Naopak. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Taky děkuji, pane ministře. Zeptám se paní poslankyně, jestli má zájem o doplňující otázku? Je tomu tak. Tak ji pozvu k mikrofonu. Tentokrát jedna minuta.

 

Poslankyně Lucie Bartošová: Děkuji. Já se jenom doptám, jestli se s těmi zaměstnanci třeba budete chtít setkat, abyste s nimi vedl tu odbornou debatu? Protože jsem ráda, že jste uznal, že to chápete, že mají strach.

Já to chápu velmi taky, protože opravdu tu jistotu nemají a samozřejmě každá jistota vytváří nestabilitu a nějaké obavy. Ale myslím si, že by bylo dobré, abyste se s nimi o tom pobavil. Myslím, že o to velmi stojí.

Mně chodí různé dopisy a maily o tom, že by byli rádi přizváni k té debatě. Ale myslím si, že tu debatu byste s nimi primárně měl vést vy.

A tak se ptám, jestli to plánujete, případně třeba na jakém formátu a s kým třeba? Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, odpověď pana ministra.

 

Ministr kultury ČR Oto Klempíř: Děkuji za opřímnou otázku a upřímnou snahu vyjít vstříc zaměstnancům ve veřejnoprávních médiích. Zatím žádná taková debata není plánována. Tím nechci říct, že nějaká nebude, ale zatím ta shoda, ta debata je politická. A až si to v koalici politicky vyřešíme, tak možná potom budeme debatovat i odborně, ale zatím si myslím, že to je předčasné.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Tím jsme se vypořádali s touto interpelací. Nyní by měl přijít na řadu pan poslanec Hladík s interpelací na pana ministra Macinku. Nicméně pana poslance Hladíka nevidím, čili interpelace propadá a dostáváme se k interpelaci s pořadovým číslem 32, kterou přednese pan poslanec Hlavatý Matěj na omluvenou paní ministryni Schillerovou.

 

Poslanec Matěj Hlavatý: Bohužel již nepřítomná paní ministryně Schillerová, já bych v odpovědi byl velice rád, kdybyste mě ušetřila historických srovnávání s rokem 2010. Jsme v roce 2026, v Evropě probíhá válka a bezpečnostní situace je zásadně jiná. Doopravdy mě nezajímá Topolánek, ani Nečas, mě zajímá váš rozpočet. A ten říká jasně: kapitola obrany je oproti listopadu nižší o 21 miliard korun, tedy o 12 procent. Výzkum a inovace minus 51 procent, investice minus 13,5 miliardy, strategické zpravodajství minus 1,1 miliardy a výdaje na obranu silami Armády České republiky minus 15,4 miliardy. To nejsou technické úpravy. To je zpomalení modernizace armády.

Odkládají se mostní soupravy, komunikační systémy, snižují se platby za BVPéčka, Caesary a infrastrukturu. Máme přijatou legislativu, neboli usnesení, které říká, že výdaje nad dvě procenta HDP na obranu se nezapočítávají do limitu zákona o rozpočtové odpovědnosti.

Fiskální prostor tedy existuje. A spojenci dnes mluví jasně o cíli pěti procent HDP na obranu a bezpečnost. Proto se ptám jednoduše, ano nebo ne? Počítá vaše vláda s reálným postupem k pěti procentům HDP? A pokud ano, jak je to tedy dohromady s tímto rozpočtem, který investice odkládá a modernizaci zpomaluje. Bezpečnost není položka, kterou jde přesouvat mezi roky podle potřeby. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane poslanče. Stejně jako v ostatních případech i vám bude odpovězeno podle jednacího řádu do 30 dnů písemně.

Nyní tedy přejdeme k interpelaci číslo 33, kterou přednese paní poslankyně Urbanová na pana ministra Metnara. Prosím.

 

Poslankyně Barbora Urbanová: Vážený pane ministře vnitra, já bych se vás ráda zeptala na Projekt rozvoje a inovace statistik kriminality, který začal už v minulém volebním období, ve kterém v rámci spolupráce Policie České republiky a státního zastupitelství měla právě vzniknout nová statistika kriminality, ve které by byla i kolonka, která by se týkala takzvaných femicid. Jenom doplním, co to je femicida. Femicida je vražda, v tomto případě nejčastěji žen, která následuje po nějakém dlouhotrvajícím domácím násilí a týrání. Přičemž tu kolonku potřebujeme dle mého názoru, protože aby mohla vznikat účinná prevence tohoto jevu, musíme znát data o tom, kolik se takových vražd stalo, případně co jim předcházelo a kde mohl systém preventivně působit, aby k takto tragické záležitosti nedošlo.

Jenom doplňuji, že bývá často ten název rozebírán odbornými kruhy. Ano, jmenuje se to femicida, protože ty vraždy se nejčastěji týkají žen, ale možná právě i díky těmto kolonkám zjistíme, že se něco takového bohužel stalo i nějakému muži. Protože násilí se týká bohužel všech bez ohledu na jejich pohlaví. Mockrát děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní dostane prostor pan ministr k odpovědi. Tak pane ministře, prosím.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážená paní poslankyně, k vašemu dotazu týkajícímu se evidence trestných činů s prvky femicidy si dovoluji uvést následující. Já vím, že vy to znáte, možná ten kontext ještě trošku rozšířím. Ono nejde jenom o objekt tím, že nejčastěji to bývá žena, ale ono určujícím tady v tomto je, že motivem tohoto je žena. Motivem pachatele, motivem subjektu, který de facto útočí, je právě z hlediska, to je celá řada teorií tady v tomto, proto oceňuji tento dotaz už dlouho, je zajímavý a dlouho v oblasti kriminalistiky a kriminologie jsem se tím nezaobíral.

Ale chci říct, že Policie České republiky v rámci své statistické evidence sleduje u trestných činů, včetně trestného činu vraždy, objekt napadení podle pohlaví oběti. Je tedy možné statisticky vyhodnotit, kolik obětí trestného činu vraždy tvoří ženy. Současně je však třeba zdůraznit, že Policie České republiky neeviduje motiv trestného činu v podobě zvláštní statistické položky a tedy systematicky neshromažďuje a nevyhodnocuje údaje o tom, zda byla konkrétní vražda spáchaná z důvodu pohlaví oběti. Kategorie označovaná jako femicida není v českém právním řádu definovaná jako samostatný trestný čin, ani jako specifická právní kvalifikace, a proto není vedena v policejních statistikách.

Z uvedeného důvodu nelze z dostupných statistických dat policie určit počet takovýchto případů, které by bylo možno pod tuto kategorii zařadit nebo podřadit. Policie může poskytnout pouze informace o celkovém počtu zavražděných žen, nikoliv o motivech pachatelů. Ze sledovaného období tady mám, řekněme, statistiku za pár let, což si myslím, že jsou smutná čísla, když to jenom řeknu, pár, tady pět čísel uvedu: v roce 2021 43 žen, rok 2022 60 žen, v roce 2023 64 žen, v roce 2024 opět 64 žen, v roce 2025 54 žen.

Jenom ještě mi dovolte, ono je to, ono to není jednotné v té, řekněme, i v Evropské unii. Třeba taková Itálie, kde má takovouto speciální skutkovou podstatu trestný čin, tak tam to takto rozlišeno je z hlediska toho motivu, ta kategorie, o tom, se tam hovoří. Já tak, jak jsem tam teď, řekněme, necelé ty dva měsíce nebo dva měsíce, tak nevím, že by takováto pracovní skupina pracovala. Rád se s tím seznámím, takže zatím jenom toliko zatím policie nedisponuje těmito daty. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Doplňující otázka, prosím.

 

Poslankyně Barbora Urbanová: My jsme se právě ve spolupráci s bývalým ministrem vnitra Vítem Rakušanem tím dost zabývali. A ještě jednou zopakuji název toho projektu, je to Projekt rozvoje a inovace statistik kriminality, protože tam se musí dát právě kvůli tomu, že musíme znát motiv toho pachatele, tak se musí dát vlastně dohromady nejenom data těch zavražděných, které má policie, ale i to, co se zjistí následně při vyšetřování toho trestného činu, to znamená data státního zastupitelství, které samozřejmě potom pokračuje v tom trestním řízení a je to pod jejich mocí a nadvládou.

A já se na to ptám právě proto, že si myslím, že naším dlouhodobým zájmem a dlouhodobou prací by mělo být, že bychom měli přicházet u těch jednotlivých kauzuistik na to, co se tam kdy dělo. Protože zcela jistě víme, že když už ten případ dopadl až tou vraždou, to znamená, tím nejhorším, co se mohlo stát, tak že se ten systém nebo ten někdo mohl v průběhu toho dění nějakým způsobem ozvat (Předsedající: Čas.) a mohl zasáhnout. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Tak doplňující odpověď.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar: Já děkuji za to doplnění a určitě rád na to navážu tak, jak jsem říkal, zajímavý dotaz, oceňuju to z vaší strany. Sám budu rád, když se seznámím, kam to dospělo, protože pro mě to byla nová informace a vidíte, že ani mí kolegové, kteří připravovali mi i ty podklady tady k těmto odpovědím na ten váš dotaz, tak asi úplně tak ve známo to nebylo.

A opravdu ten nejbližší kolektiv, který tam zůstal i za předchozího pana ministra, tak nevím, co ta pracovní skupina udělala, ale to není řekněme od věci, k tomu já se nechci vracet, protože je to zajímavá oblast - a já rád si ještě s vámi o tom popovídám. Vezmu a můžeme na to navázat, protože máte pravdu, co se týče násilí obecně - a teď, když budeme to kategorizovat, násilí na ženách, je třeba míti hlubší, konkrétnější informace i o tom vývoji, které můžeme potom využít i v rámci prevence, případně jiných opatření. Takže za mě děkuji za otevření tohoto tématu a můžeme na něho navázat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní přistoupíme k interpelaci s pořadovým číslem 35. Poprosím pana poslance Jurečku, aby přednesl interpelaci na nepřítomného pana ministra a vicepremiéra Macinku.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci dalšího rozvoje obnovitelných zdrojů energie a plnění strategických dokumentů České republiky. Máme platnou Státní energetickou koncepci a závazný Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu neboli NKEP. Tyto dokumenty stanovují konkrétní cíle pro podíl obnovitelných zdrojů, rozvoj fotovoltaiky, větrné energie či biometanu. Proto vám kladu tyto jasné otázky. Potvrzujete, že vláda plní cíle stanovené ve Státní energické koncepci a NKEPu? Ano, nebo ne? Jaký instalovaný výkon fotovoltaiky plánuje vaše vláda dosáhnout do roku 2030? Uveďte, prosím, konkrétní číslo v gigawattech. Jaký celkový instalovaný výkon větrných elektráren chce vaše vláda mít v České republice do roku 2030? Uveďte konkrétní číslo v megawattech. Kolik nových větrných elektráren to podle vašich propočtů bude znamenat? Kolik výroben biometanu má být podle vládního plánu v provozu do roku 2030? Případně uveďte celkový výkon.

A nyní speciální otázky k akceleračním zónám. V jaké fázi je vymezování akceleračních zón pro obnovitelné zdroje pod vaším vedením? Kolik takových zón plánujete vyhlásit a v jakém časovém horizontu? Garantujete, že v těchto zónách dojde ke skutečnému zrychlení povolovacích procesů? Ano, nebo ne? Má Ministerstvo životního prostředí konkrétní harmonogram ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu v oblasti ještě dalších legislativních změn, které by případně umožnily rychlejší výstavbu větrných a fotovoltaických projektů? Ano, nebo ne?

Pane ministře, bez konkrétních čísel a termínů nelze mluvit o nějaké vaší vládní strategii. Energetická bezpečnost a cenová stabilita stojí na jasném plánu a ne na obecných prohlášeních nebo videích na sociálních sítích. Proto vás žádám o konkrétní cíle, konkrétní výkony a konkrétní termíny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. A podle jednacího řádu vám pan ministr odpoví písemně do 30 dnů.

Přicházíme k další interpelaci, tentokrát s pořadovým číslem 37. A poprosím paní poslankyni Olšákovou, aby přednesla interpelaci na pana ministra Metnara. Prosím.

 

Poslankyně Eliška Olšáková: Děkuju. Vážený pane ministře, já bych vás ráda interpelovala ve věci financí pro činnost dobrovolných hasičů v roce 2026. V roce 2023 až 2025 bylo na jejich činnost vyčleněno 710 milionů korun. V současné době se v rozpočtu objevila částka 310 milionů korun. My určitě a vy se mnou budete souhlasit, že dobrovolné hasičské jednotky tvoří významnou část systému požární ochrany, spolupracují s profesionálními hasiči a můžeme říct, že v těch obcích oni neřeší jenom požáry, ale vyjíždějí při různých kalamitách, ať už to jsou povodně nebo tornáda, ale taky k technickým věcem, ať už to jsou nějaké nehody, úniky nebezpečných látek. A podle toho rozpočtu jim určitě nebude stačit na to, na co oni ty peníze potřebují, ať už to jsou ochranné oblaky, provozy svých stanic hasičských, ale taky zásahová vozidla. Já sama, když jsem starostovala, tak vím, jaké náklady jsou spojené s provozem hasičů. Není to jenom vybavení a když pořídíte hasičské auto, cisternu, tak vlastně zjistíte, že musíte rekonstruovat zbrojnici, protože se vám tam to auto nevejde, není otvor dostatečný, délka té místnosti není. Takže vlastně ty náklady jsou velké. Jsou i nějaké - v médiích zazněly - částky 3,3 miliardy korun, že by bylo potřeba, pokud by se vlastně měly uspokojit všechny potřeby, které jsou. Tak já bych se vás ráda zeptala, jakým způsobem si poradíte s tím, že ta částka je tak nízká?

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a poprosím pana ministra. Prosím.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar: Opět děkuji za slovo. Vážená paní poslankyně, hodně frekventovaný dotaz teď v období schvalování rozpočtu a já jsem za to rád, protože opravdu příslušníci jednotek dobrovolných hasičů - velice důležitá složka. Dovolte mi, abych to teď trošku strukturoval na základě vašeho dotazu, jenom trošku šířeji. Jednotky sboru dobrovolných hasičů představují opravdu nezastupitelnou součást systému požární ochrany České republiky. V současné době působí v této oblasti 5 925 jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, ve kterých vykonává činnost 80 000 členů. Bez jejich zapojení by nebylo možné zajistit současný standard bezpečnosti občanů České republiky.

V roce 2025 bylo na podporu jednotek dobrovolných hasičů rozděleno na investiční dotace 710 milionů ze státního rozpočtu a dalších cirka 120 milionů z Fondu zábrany škod, a to především na pořízení cisternových automobilových stříkaček, takzvané - vždycky zkratka CAS, dopravních automobilů, přívěsů na hašení a na výstavbu či rekonstrukce hasičských zbrojnic. V původním návrhu rozpočtu na letošní rok došlo k výraznému omezení investic prostředků až na úroveň 40 milionů korun, které předkládala ještě předchozí vláda, ale po jednáních v rámci naší vlády se podařilo alokací navýšit na 310 milionů určených primárně na pořízení CAS. Dalších přibližně 68 milionů korun z nespotřebovaných výdajů na rok 2025 bude určeno na dopravní automobily, přívěsy na hašení.

Je třeba ale otevřeně říci, že v systému evidujeme vyšší objem nevyčerpaných prostředků z předchozích let - to vám řeknu konkrétně od roku 2022 - ze 180 milionů k dnešku to dělá 1,1 miliardy korun. Tento stav však není důsledkem nezájmu obcí. To my víme, že ty požadavky jsou poměrně velké a široké, ale především z hlediska dlouhých dodacích lhůt techniky. V jednom rozpočtovém roce prakticky nelze techniku vysoutěžit, vyrobit a dodat. Z tohoto důvodu bylo v minulosti přistoupeno k rámcovým dohodám na dodávky CAS, což významně zkracuje administrativní proces veřejných zakázek a má pozitivní dopady na konečnou cenu. V případě stavebních projektů je situace ještě složitější vzhledem k délce přípravy a době samotné realizace. Pro rok 2026 proto vypíšeme dotační programy na pořízení cisternových automobilových stříkaček v celkovém objemu 450 milionů a z těch 310 ze státního rozpočtu a 140 milionů bude z Fondu zábrany škod.

Současně bude vypsán dotační program na hasičské přívěsy a automobily, dopravní automobily v objemu 68 milionů a vedle toho ještě, vedle investičních dotací je vyhlášen dotační program na zajištění akceschopnosti, což vy víte, v objemu 100 milionů, kdy z těchto prostředků obce hradí výdaje spojené s pohotovostí členů jednotek, odbornou přípravou, úhradou zásahu mimo územní obvod zřizovatele. Takže my jsme de facto to narovnali a vidíte, snažíme se. Jakmile se zlepší čerpání, to není o nedostatku financí, budeme to postupně navyšovat. Ale pro nás byly nepřijatelné ty nespotřebované nároky, kdy já říkám - není to tou vinou, je to tou (?) těch obcí nebo nezájmu, ale byrokratickým prostředím a délkou dodání samotné techniky. Za mě děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Je zájem o dodatečný dotaz? Není. Děkuji.

A nyní by měla přijít na řadu interpelace pana poslance Talíře, kterého nicméně nevidím, takže tato interpelace propadá. Dostáváme se interpelaci pana poslance Bureše, kterého rovněž nevidím, takže interpelace rovněž propadá.

Interpelace s pořadím číslo 40 - přednese paní poslankyně Richterová na omluvenou paní ministryni Mrázovou. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Já bych se ráda otázala paní ministryně Zuzany Mrázové, zda ví, co všechno zajišťují a proč jsou podporované majiteli garance v bydlení, protože zákon o podpoře bydlení potřebuje vylepšit a nikoliv osekat, jak to ona navrhla, popřípadě zrušit, jak se o tom hnutí ANO zmiňovalo?

Garance pro majitele jsou osvědčený recept ozkoušený napříč naší republikou, jak dostat víc bytů do nabídky. Proč? Protože poskytují záruku těm, kdo by se jinak báli svůj byt pronajmout s tím, že to je určité riziko, radši by ho nechali prázdný, nebo by ho pronajímali přes nějaký jiný způsob garancí, tak, aby města, která chtějí pomoci s bydlením, tu šanci reálně měla, i když nemají bytový fond. Je to způsob, který je otestován, je to způsob, který právě po tom ověření byl vetknut do zákona o podpoře bydlení, a funguje samozřejmě i v řadě jiných zemí. Garance pro soukromé majitele jsou ověřený tržní nástroj, jak může stát kompenzovat o něco vyšší riziko u určitých skupin lidí při pronajímání. A ten důvod, proč tady to kompenzování rizika má smysl? Protože pak může také stát hlídat, aby nevznikala ghetta, vyloučené lokality, aby se nekoncentrovali lidé v problémech takovým způsobem, který nese s sebou problémy ještě větší pro celé okolí. A ano, jde třeba zejména o děti, o to, aby právě i díky funkčním garancím v bydlení, díky funkčnímu systému podpory bydlení mohly děti napříč naší republikou dostávat šance, i když jsou ze složitého prostředí. Na tom třeba mě osobně velmi záleží a táži se, zda tyhle příklady dobré praxe a to, jakou roli (Předsedající: Čas!) sehrává garance v bydlení, paní ministryně zná. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Podle jednacího řádu vám bude odpovězeno do 30 dnů písemně.

A dostáváme se k interpelaci číslo 41. Poprosím pana poslance Bartoše, aby přednesl interpelaci na omluveného pana ministra Zůnu.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Já bych se chtěl obrátit na pana ministra obrany Zůnu, a to konkrétně ve věci financování protivzdušné obrany a plnění cílů NATO v souvislosti s tím, jakým způsobem je předložen rozpočet na rok 2026.

Tedy, vážený pane ministře, ptám se v souvislosti se škrty v rozpočtu, které jsou proti tomu původnímu plánovanému rozpočtu v objemu 21 miliard. Já jsem měl možnost sledovat některá vaše vyjádření i rozhovory o tom, jakým způsobem se bude vyvíjet Armáda České republiky v následujících letech i v letech dalších, kde jste hovořil o nutnosti plnění takzvaných capability targets, tedy cílů, které máme vůči našim spojencům v rámci NATO. My ty cíle máme historické, některé nesplněné a samozřejmě se pravidelně aktualizují tak, jak jde čas, ty cíle další. A hovořil jste také o nových projektech, které plánujeme nejen v oblasti protivzdušné obrany, ale třeba využití dronů a obrany proti dronům.

Mé otázky jsou tedy následující: Kde se vezmou prostředky na slibované posílení protivzdušné obrany, je-li krácen rozpočet? Druhá otázka: Jak naplníme NATO capability targets 2025 v případě, že se odkládá ona těžká brigáda, která tvoří jeden z těchto cílů? A jak ministerstvo plánuje zahájit nové projekty, o kterých jste hovořil a které jsou i v programovém prohlášení vlády, pokud tyto projekty v současnou chvíli nemají finanční krytí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, a jak jsem řekl, odpověď vám bude doručena do 30 dnů písemně.

Měl by nyní interpelovat pan poslanec Hladík, nicméně nevidím ho, čili jeho interpelace propadá.

A na řadě je pan poslanec Hlavatý, který bude interpelovat pana ministra Metnara. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Matěj Hlavatý: Vážený pane ministře Metnare, obracím se na vás kvůli hybridním hrozbám a dezinformacím, které dnes nejsou okrajové téma, ale přímá součást bezpečnostního prostředí České republiky. Hybridní působení cizích mocností, cílené manipulace na sociálních sítích, šíření lží o Ukrajině, NATO nebo o našich institucích. To všechno má reálný dopad, rozděluje to společnost, zvyšuje nedůvěru, radikalizuje část veřejnosti a v krizové situaci to může paralyzovat schopnost státu reagovat. A já mám obavu, že stát v tomhle často působí, jakoby jen přihlížel. Přitom Ministerstvo vnitra má jeden z hlavních pilířů, který chrání vnitřní bezpečnost a odolnost státu. Proto se vás ptám zcela jednoznačně. První otázka: Jaké konkrétní kroky dnes Ministerstvo vnitra chystá a realizuje v boji proti dezinformacím a hybridním hrozbám? Co přesně děláte? Ne obecně, ale konkrétně.

Druhá otázka: Má vaše vláda jasnou strategii, jak posílit odolnost společnosti například ve školách, v krizových komunikacích státu a v koordinaci s bezpečnostními složkami? A kdo za to nese odpovědnost?

Třetí otázka a poslední: Jak zajistíte, aby se boj proti dezinformacím nezměnil v chaos nebo naopak v úplnou rezignaci, kdy stát nechá veřejný prostor napospas manipulátorům a cizím vlivovým operacím? Protože pokud stát neumí chránit pravdivé informace a důvěru občanů, tak se dřív nebo později přestane umět chránit i jako stát. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Poprosím pana ministra. Prosím.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar: Opět děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, Ministerstvo vnitra se věnuje těm aspektům hybridního působení, které se dotýkají vnitřní bezpečnosti, to znamená narušování veřejného pořádku, trestné činnosti, nelegitimního ovlivňování veřejné správy, ovlivňování voleb a podobně. Nezasahuje přitom nijak do trestního řízení Policie České republiky, která se hybridnímu působení věnuje v souvislosti s organizovaným zločinem či kybernetickou kriminalitou.

Ministerstvo vnitra samotné se podílí například na zvyšování odolnosti státní správy proti nelegitimnímu ovlivňování a v tomto duchu spolupracuje i s dalšími rezorty, například na podpoře bezpečnosti výzkumu nebo ochraně českých firem před nelegitimním ovlivňováním.

Dále se Ministerstvo vnitra spolu s dalšími úřady a partnery, jako je Ministerstvo zahraničních věcí, NÚKIB, policie a další řekněme bezpečnostní služby podílí na koordinované ochraně voleb. V případě šíření dezinformací, které se týkají vnitřní bezpečnosti, například k údajným manipulacím volebních lístků při volbách, útokům ze strany národnostních menšin ve veřejném prostoru, které se ale nestaly, podotýkám, nestaly, k mimořádným situacím, jako jsou povodně nebo například údajné rabování. Ministerstvo vnitra, případně policie komunikuje s veřejností a uvádí tyto dezinformace na pravou míru. To znamená, že je zveřejňuje, komentuje a řekněme dává prostřednictvím svých mediálních řekněme prostředků tyto informace na veřejnost.

Z hlediska podpory odolnosti společnosti České republiky implementovala směrnici Evropské unie k odolnosti kritické infrastruktury a kritické informační infrastruktury. V neposlední řadě Ministerstvo vnitra připravuje spuštění systému Cell Broadcast, což je systém zajišťující okamžité informování veřejnosti v případě jakékoliv mimořádné události.

Já bych chtěl tady v tomto dál pokračovat, protože co je dezinformace? To znamená, můžeme se na to dívat z jakého úhlu pohledu, ale právní řád, trestní zákon nezná tento pojem, řekněme explicitně není uveden v tom právním řádu a na druhou stranu je třeba ctít nastavený právní řád, protože v některých případech, a to, když budeme třeba v té trestní oblasti, může pouze o tom rozhodnout soud, zdali tato informace je pravdivá, není pravdivá. Já bych chtěl být dalece toho, aby Ministerstvo vnitra se stalo ministerstvem jako arbitrem pravdy. To zase takto není, protože myslím si, že tohle není role ústředního orgánu, který má na starosti opravdu bezpečnost celé republiky, ale všech občanů, a na druhou stranu já bych nechtěl rozšiřovat některou oblast, která tady řekněme nám nepřísluší. Takže to je za mě, co se týče těch hybridních hrozeb.

Na Ministerstvu vnitra máme ještě řekněme v rámci tiskového odboru tady to centrum hybridních hrozeb.

Tady de facto teď analyzujeme, jak to můžeme říci, zkvalitnit, jaké výstupy tady z tohoto útvaru vlastně pochází, nebo z této součásti Ministerstva vnitra, a v nejbližší době po analýze tady, řekněme, těchto jejich výstupů, budeme se zabývat tím, jak to ještě posunout dál. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Doplňující dotaz, prosím.

 

Poslanec Matěj Hlavatý: Děkuji za odpověď, ačkoliv mě neuspokojila. Pochopil jsem tedy, že Ministerstvo vnitra nechystá žádné projekty nové vůči hybridním hrozbám a dezinformacím, což se samozřejmě kromě toho vašeho výčtu týká vnitřní bezpečnosti našeho státu, protože samozřejmě ty dezinformace a celkově hybridní hrozby jsou směřovány na občany naší republiky a snaží se nějakým způsobem destabilizovat naši společnost. Ale pokud to tedy vezmu z jiného úhlu pohledu, vláda vypustila nějaký signál o tom, že bude (řešit?) sociální sítě, kterých se to hlavně týká, pro děti od 15 let. Mě by zajímalo, jakým způsobem budete ověřovat tento věk a kdo za to ponese odpovědnost, pokud bude docházet k porušování, protože to bude spadat pod Ministerstvo vnitra. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Odpověď pana ministra.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar: Děkuji za doplňující otázku. Tady opravdu jsme na počátku diskuse, která se tady v poslední době objevila, co se týče, řekněme, omezení od určitého věku přístupu na sociálních sítí. Tady se tak jak v některých dalších zemích o tomto diskutuje. My tady jsme opravdu na začátku, já zatím nemám konkrétní zadání, jak bychom tady tohle řešili, protože když to řeknu úplně otevřeně, začíná to tím, co se týče mobilních telefonů, užívání dětí ve škole do 15 let, což už dneska školy mají, ředitelé mají možnost tohle regulovat a na základě jejich dobrovolného rozhodnutí my uvažujeme a diskutujeme, že to bude povinnost de facto, aby tyto děti nemohly používat v průběhu výuky tyto telefony.

A rovněž se zvažuje, řekněme, to omezení, o kterém se bavíme, na ty sociální sítě. Já se úplně nedomnívám, že by to měla býti výhradně kompetence Ministerstva vnitra. Myslím si, že tady je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které je více kompetentní.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a děkuji za tuto interpelaci a nyní se dostáváme k interpelaci s pořadovým číslem 44, kterou by měl přednést pan poslanec Talíř, kterého tady nevidím.

Čili přistupujeme k interpelaci číslo 45, kterou by měl přednést pan poslanec Bureš, kterého rovněž nevidím, čili interpelace propadá.

To samé se stane asi u interpelace číslo 46 paní poslankyně Barbory Urbanové, rovněž ji v sále nevidím, čili tato interpelace propadá.

Následuje interpelace s pořadovým číslem 47 paní poslankyně Richterové. Ani ta není v sále, takže i tato interpelace propadá.

Interpelaci s pořadovým číslem 48 by měl přednést pan poslanec Jurečka, kterého nevidím, a tudíž interpelace propadá.

Dostáváme se k interpelaci s pořadovým číslem 49, kterou přednese pan poslanec Hladík na nepřítomného pana vicepremiéra Macinku. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Petr Hladík: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, já mám na pana ministra, který tady není, vlastně tři podněty. První se týká biodiverzity a adaptace. Pane ministře, vy velmi často používáte tato slova biodiverzita a adaptace jako odpověď na to, co budete dělat s klimatem. Vy říkáte, nechceme se věnovat mitigaci, my všechno budeme řešit biodiverzitou a adaptacemi. Tak já bych se rád zeptal, co jste na Ministerstvu životního prostředí od toho, kdy jste tam přišel, to znamená od 15. prosince do dnešního dne, nebo do té doby, než mně odpovíte v třicetidenní lhůtě na interpelaci, tak co jste pro posílení biodiverzity a adaptace na Ministerstvu životního prostředí udělal?

Druhý podnět mám k velmi často zmiňované Nové zelené úsporám, bylo to tady opakovaně a rád bych se také zeptal, kdy bude spuštěna, jaké budou nastavené parametry a jak bude zajištěna stabilita především z pohledu financování Nové zelené úsporám do budoucna, protože ten koncept jsem já měl vymyšlený tak, aby byl stabilní celé volební období.

A třetí podnět, na který bych rád získal odpověď tou písemnou formou, tak je otázka výběrového řízení na ředitele České inspekce životního prostředí, tohoto klíčového úřadu, který se nám povedlo v minulém období stabilizovat. Všichni si vzpomeneme, jak špatnou pověst ČIŽP měl po havárii na řece. A teďka to máme konečně stabilizované, máme tady prostě funkční organizaci. Ředitel se rozhodl opustit toto místo. Respektuji, ale kdy vypíšete výběrové řízení, za jakých parametrů, tak aby tam byl stabilní profesní kompetentní ředitel České inspekce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, a jak už jsem řekl, podle jednacího řádu do 30 dnů vám odpoví pan ministr písemně.

Interpelace s pořadovým číslem 50, pan poslanec Talíř by ji měl, přednést, není přítomen, čili tato interpelace propadá.

Dostáváme se k interpelaci s pořadovým číslem 51 pana poslance Hlavatého a já ho poprosím, aby položil dotaz na pana ministra Metnara.

 

Poslanec Matěj Hlavatý: Dobře, děkuji. Pane ministře Metnare, obracím se na vás kvůli bezpečnosti a kriminalitě ne proto, že bychom měli situaci zlehčovat, ale protože se z toho v posledních týdnech stala záměrná propaganda. Poslanci SPD veřejně šíří tvrzení, že kriminalita v České republice roste kvůli uprchlíkům z Ukrajiny. To je velice extrémně nebezpečné nejen proto, že to rozdmychává nenávist a strach, ale hlavně proto, že se často manipuluje s informacemi, používají se polopravdy nebo úplné lži. A jestli stát na takovéto výroky nereaguje jasně a věcně, tak tím dává prostor tomu, aby se lež stala pravdou jen proto, že jí někdo opakuje dostatečně nahlas.

Proto se vás ptám, jaká jsou aktuální data Ministerstva vnitra a Policie ČR za rok 2025 a začátek roku 2026, roste kriminalita v České republice nebo neroste? Prosím o konkrétní čísla, jaký je podíl trestné činnosti, kterou páchají občané Ukrajiny a jaký je trend, roste, klesá nebo je stabilní? Opět prosím o konkrétní statistiky.

A co uděláte vy jako ministr vnitra, aby se podobné lži nešířily bez reakce státu, aby Ministerstvo vnitra aktivně a pravidelně zveřejňovalo srozumitelná data a jasně vyvracelo tyto dezinformace, které rozdělují společnost a zneužívají se bezpečnostní témata pro politické body, protože bezpečnost občanů se nedá dělat hysterií, bezpečnost se dá dělat pouze fakty a prací policie a odborností. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Odpověď pana ministra. Prosím.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar: Opět děkuji za slovo. Vážený pane poslanče, děkuji za dotaz. Začnu tím, že teď uvedu tu faktografii a že ta data uvedu na pravou míru tak, jak to nejenom policie, ale i ministerstvo činí při, řekněme, publikaci těchto dat a bude v tom nadále pokračovat. Ale rád bych uvedl informace a statistiky ke stavu kriminality v České republice v letech 2024 až 2025 a podílu občanů Ukrajiny na této kriminalitě.

V roce 2025 bylo v České republice registrováno celkem 170 051 skutků. Je to o 3271 skutků méně než v roce 2024. V meziročním srovnání sledovaného období tak vývoj kriminality vykazuje pokles o 1,9 procenta. Objasněnost v tomto období činí 45,2 procenta, meziročně vyšší o 0,1 procentního bodu. Celková objasněnost s dodatečně objasněnými spáchanými skutky pak tak činí 55,9 procent, meziročně vyšší o 1,2 procentního bodu.

Pokud jde o trestnou činnost páchanou státními příslušníky Ukrajiny, tak v roce 2025 bylo evidováno celkem 4025 trestně stíhaných osob. Oproti 3842 osobám stíhaných v roce 2024 jde o nárůst o 4,8 procent nahoru. Občané Ukrajiny v roce 2025 představovali na celkovém počtu stíhaných osob podíl 5,4 procenta, což ve srovnání s rokem 2024, kdy jejich podíl činil 5,1 procenta, to znamená meziroční nárůst o 0,3 procentního bodu, což proporcionálně koresponduje se zvyšujícím se počtem státních příslušníků Ukrajiny pobývajících na našem území. V souhrnu více než 47 procent stíhaných občanů Ukrajiny bylo v roce 2025 stíháno za jimi nejčastěji páchanou trestnou činnost, a to ohrožení pod vlivem návykové látky, opilství, dále padělání a pozměňování veřejné listiny či maření výkonu úředního rozhodnutí.

A teď přesná čísla. V roce 2020 registrováno cizinců v České republice 634 790, z toho 165 654 jsou občané Ukrajiny. Podíl na de facto je z hlediska našich občanů 26,1 procenta, to znamená nárůst plus 6,5 procenta. A co se týče těch dalších, leda bych nezdržoval, vezmu teď poslední rok 2025, což je nárůst 1 131 197, z toho občané Ukrajiny 612 953, což znamená podíl občanů Ukrajiny 54,2 procenta. To znamená nárůst o 3,4 procenta z hlediska podílu tak, jak se o tom bavíme na té trestné činnosti a nárůst či pokles z hlediska občanů jsou čtyři procenta. Existuje celá řada kritérií těchto statistik, není problém je poskytnout. Ale také (je) obsahují nejenom stránky policie i Ministerstva vnitra. Je to lehce dohledatelné. Ale jak říkám, my budeme uvádět a budeme s tím pokračovat, jasná ověřená čísla, a to je nejlepší cesta, abychom předešli jakýmkoliv dezinformacím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Dodatečný dotaz?

 

Poslanec Matěj Hlavatý: Já vám moc děkuji za ty statistiky, protože jsou velice důležité, a sice já si myslím, že i pro posluchače bude tady to celkem jasně ne úplně zcela srozumitelné, protože to byla velká dávka čísel. Ale když bych to měl shrnout, tak to strašení tím, že nám tu přibývají uprchlíci z Ukrajiny a tím nám jako nenávratně roste kriminalita v České republice, a jsou to hlavně oni, kdo stojí za počtem kriminálních případů v České republice, vlastně není pravdou, protože úměrně k těm procentům lidí, kteří přibývají v České republice, tak to číslo se nijak nevychyluje, ba naopak celkové počty kriminálních činů v České republice klesají.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Dodatečná odpověď?

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar: Jenom zareaguju na to. No, je to těžko, jak se na to díváme. Řekněme si to úplně tak, jak to je podle těch čísel statistiky. Jestli máme v roce 634 (tisíc) cizinců, z toho 160, necelých 170 tisíc Ukrajinců a teď máme 1 131 tisíc cizinců, z toho 612 (tisíc) Ukrajinců, a jak jsem říkal, podíl trestné činnosti se navyšuje téměř o 5 procent, tak opravdu ten podíl a ta trestná činnost těchto občanů u nás roste. Tady nebudeme nic zastírat, to jsou jasná data, a já tady nebudu říkat a nestraním nikomu, to je holá faktografie. A teď je otázka, jak se na to podíváme, a růst 4,8 procenta, který jsem vám říkal, podílu na trestné činnosti, která se zvyšuje, je tady. A to nejsou moje data, to jsou data policie.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A přejdeme k interpelaci číslo 52, kterou by měl přednést pan poslanec Bureš, ten tu není.

Čili interpelace pro pana... s pořadovým číslem 53 přednese interpelaci na pana ministra Metnara paní poslankyně Urbanová. Prosím.

 

Poslankyně Barbora Urbanová: Vážený pane ministře, já se vás chci zeptat na vládní program, který se jmenuje Bezpečné dětství. Je to program, který schválila vláda Petra Fialy ve spolupráci Ministerstva vnitra a vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové. Já mám totiž pocit, a i ta dnešní debata ohledně týrání zvířat vlastně z mého pohledu, kdy jsme tady řešili konkrétní jeden příklad utýrané kočky ze strany dětí, tak z mého pohledu ta debata vždycky skončí až na konci toho celého příběhu, kdy řešíme snížení věku trestní odpovědnosti, případně jak vyšetřovat tyto trestné činy, jestli zakázat dětem mobily nebo jestli jim zakázat sociální sítě. Ale my bychom měli začít na začátku. A myslím si, že se možná spolu shodneme, že důležitá je zejména prevence a nějaká systémová odpověď na to, co se vlastně dětem děje.

A právě naše vláda schválila tento program, jmenuje se Bezpečné dětství, a vy na svém ministerstvu máte přímo zvolenou národní koordinátorku tohoto programu. A já se vás chci zeptat na několik otázek, jestli už ty procesy, které je potřeba momentálně nastavit, díky tomu, že ona ta koordinátorka už existuje, jestli už byly na nastaveny, jestli se pravidelně mluví s kraji, jestli se vlastně zjišťuje, co se kde děje, co je potřeba, kde zasáhnout a jaké jsou schválené úkoly. A samozřejmě bude mě to zajímat i při projednávání druhého čtení státního rozpočtu, protože si myslím, že právě na tento program peníze být musí. Běžně bych se zeptala asi i vládní zmocněnkyně pro lidská práva, ale na tu podat interpelaci nemůžu, což mě mrzí. Ale budu ráda za veškeré informace, které k tomu máte.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuju. Poprosím pana ministra Metnara, aby odpověděl. Tak prosím.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar: Děkuji za slovo. Vážená paní poslankyně, vládní program Bezpečné dětství, cesta k prevenci násilí ve společnosti, schválila vláda v červnu loňského roku, vznikl ve spolupráci několika rezortů, který intenzivně trvá i dodnes nebo i v rámci letošního roku pokračuje. Koordinací implementace programu bylo pověřeno právě Ministerstvo vnitra. Vládou byla 15. října 2025 při Ministerstvu vnitra zřízena mezirezortní koordinační skupina pro prevenci násilí ve společnosti a ustanovena funkce národní koordinátorky, kterou je paní magistra Kateřina Bělohlávková, tak jak jste říkala. První jednání koordinační skupiny, na kterém se sešlo kolem čtyřiceti lidí, se uskutečnilo teď 28. ledna 2026. Hojná účast značí velký zájem o problematiku, a to zejména v souvislosti s četnými bezpečnostními incidenty páchanými dětmi ve školách. V současné době probíhá navazování spolupráce se zástupci jednotlivých krajů a občanské společnosti. V některých krajích již podobné multidisciplinární týmy fungují. Ale tuto spolupráci je třeba nadále rozvíjet a podporovat, a to i finančně.

Cílem programu je zajistit bezpečné dětství všem dětem bez rozdílu a tím snížit výskyt násilí v rodinách a v celé společnosti. Je zde úzká souvislost se zajištěním vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku a tím s celou bezpečnostní politikou. Základním východiskem programu je, že násilí je možné zastavit a že každý má právo na život bez násilí. Proto je třeba věnovat úsilí přerušení řetězení sociálně patologických vzorců chování, který je dětmi přenášen na další generaci. Současně je nutné pracovat i s vnitřní frustrací dětí, jež čelí tlaku dnešní doby a který akceleroval například také díky virtuálnímu světu. Pokud není problém identifikován včas a není včas poskytnuta kvalitní intervence, je zde velká pravděpodobnost, že dojde k dalšímu projevu násilí.

Já vám řeknu, tento program pokračuje, protože některé ty řekněme body tady toho, této odpovědi připravovala sama paní kolegyně, která to má u nás na starosti. Já si myslím, že běží ty aktivity na těch krajích. A tak, jak jsem se díval v minulosti na ten rozpočet, který připravovala minulá vláda, tak zatím tam konkrétní položka z hlediska finančních nároků není. Není tam ani v letošním roce, protože tyto finanční - nebyly vzneseny požadavky na finance, ale já předpokládám, že to určitě přijde, protože budu mít s nimi jednání a jsem připraven, co se týče, podpořit tento projekt, a to i včetně finančních prostředků. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Ptám se, zájem o dodatečnou - slovo? Není tomu není tak.

Tudíž bychom měli přejít k interpelaci číslo 54 pana poslance Talíře, který tady není, čili ta propadá.

Číslo 55 se ruší, 56 rovněž.

Pořadové číslo 57 by měl přednést pan poslanec Hladík Petr, ale máme minutu do konce. (Poslanec Hladík: Já to stihnu.) Tak prosím.

 

Poslanec Petr Hladík: Děkuji za pozornost. Já to stihnu. Poprosím pana ministra Macinku o jednu věc - obrací se na mě celá řada lidí, kteří podali žádost do Nové zelené úsporám, ještě dokud běžela v minulém roce. Peníze na to jsou. Ale on nepodepsal ta rozhodnutí. Stejně tak se na mě obrací starostové, lidi z byznysu, že nemají podepsané rozhodnutí, které legitimním způsobem podali a samozřejmě ten proces trvá, než to státní fond zprocesuje. Ale chtěl bych se zeptat, jestli už podepsal nějaké rozhodnutí o nějaké dotaci? A pokud ne, tak kdy začne podepisovat? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Stejně jako v ostatních případech, protože je pan ministr nepřítomný, odpoví vám podle jednacího řádu do 30 dnů písemně.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí poslanci, milé poslankyně, vážení členové vlády, je 18 hodin. Připomínám, že na základě dohody z grémia přerušuji tedy v tuto chvíli 7. schůzi, a to do pátku 13. února. Pokračovat v ní budeme cca 5 minut po skončení či přerušení 9. schůze, která bude zahájena v 9 hodin. Děkuji pěkně.

 

(Schůze přerušena v 18.01 hodin.)

(Schůze pokračovala v 11.02 hodin.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Dámy a pánové, vážené poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 7. schůze Poslanecké sněmovny.

Aby byla zaznamenána naše účast, nejprve vás odhlásím a prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami. Náhradní karty zatím po mně nikdo nechtěl a nikdo nic nehlásil.

Omluvy dneska již byly přečtené, zatím žádné tady nemám.

Mám tady faktickou poznámku Martina Baxy - teďka faktické poznámky být nemohou.

Dnešní jednací den bychom měli zahájit přerušeným bodem 2, sněmovní tisk 72, to je ten návrh změny jednacího řádu, a poté bychom pokračovali dalšími body dle schváleného pořadu schůze, to jest zákony z bloku prvního čtení.

V této chvíli ale je možnost ještě se přihlásit na změnu schváleného pořadu 7. schůze a vezmu to tak, jak mám tady hlášené přednostní právo, a to nevím, jestli ještě aktuální: Taťána Malá - a to už zřejmě neplatí, Zdeněk Hřib - také ne, Olga Richterová... Ale to jsou ještě věci nahlášené úplně na začátku té 7. schůze, mně to teďka přinesli ze sekretariátu. (Krátká domluva mimo mikrofon u předsedajícího.) Takže Olga Richterová, poté s přednostním právem Jan Jakob a poté je tady pro vaši informaci asi deset nebo jedenáct přihlášek poslanců bez přednostního práva, tak abychom časově věděli, jak jsme na tom.

Tak paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji pěkně. Já budu stručná. Ano, využívám toto přednostní právo k načtení dvou návrhů nového bodu.

Jeden tady zdvihám standardně. Týká se pirátského návrhu sněmovního tisku 71, bodu 40. Jde o návrh na reformu penzijního spoření. A přinesu i panu předsedajícímu toto sepsané písemně. Ráda bych ho zařadila jako první bod dnes.

Jde o návrh, který škrtá přehnaně vysoké správní poplatky, aby čeští střadatelé měli ve výsledku rozumnější výnos ze svého penzijního spoření. Jde o návrh, který jsme připravili spolu s experty a dala k němu neutrální stanovisko vláda. Má souhlasné stanovisko České národní banky týkající se právě výše těch poplatků.

České penzijní fondy mají obrovské zisky dané tím, že jejich správní poplatky jsou výrazně vyšší, nežli ve srovnatelných zemích s námi. Není to fér vůči těm, kdo si v Česku spoří na důchod. Tak to je tedy návrh jedna jako první bod dnes.

A návrh dva zní takto: Ráda bych požádala o zařazení zcela nového bodu, a sice s názvem Jak hnutí ANO zareaguje na případy nátlaku okolo školy Sion pana poslance Denise Doksanského? Opět to předám panu předsedajícímu napsané písemně. Navrhuji to jako první bod dnes a krátké odůvodnění:

Pan poslanec Doksanský se stal mediálně velmi známým kvůli tomu, jakým způsobem vedl svoji školu Sion. A ty případy, kdy na studenty byl činěn nátlak, respektive na jejich rodiče, aby doplatili nějaké zdánlivě dlužné školné, aby mohli být připuštěni k maturitě, jsou natolik závažné, že se tomu věnuje řada médií.

A mě by velice zajímalo, jak se k tomu postaví hnutí ANO. Nemyslím si, že tohle je dobrá vizitka hnutí ANO. Je to samozřejmě na jejich zvážení, zda chtějí, abychom se tady na toto opakovaně ptali, nebo zda to nějak vyřeší. A proto se ptám, jak na tyto věci, na tento nátlak na rodiče, studenty, hnutí ANO zareaguje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já děkuji, paní předsedkyni. Poprosím o ty přihlášky, protože já pak ty návrhy budu číst z těch vašich přihlášek, to je vždycky nejlepší. V této chvíli poprosím o slovo předsedu Jana Jakoba. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, předstupuji před vás s asi nepříliš překvapivým návrhem na zařazení bodu do programu. Předstupuji jako zástupce všech pěti opozičních klubů TOP 09, ODS, STAN, Piráti a KDU-ČSL.

Za nás navrhuji opět zařazení bodu Odvolání Tomia Okamury z funkce předsedy Poslanecké sněmovny, a to jako první bod dnešního jednání na této řádné schůzi.

Jsme téměř v polovině února a v podstatě před měsícem jsme jako opoziční kluby posbírali 92 podpisů všech našich opozičních poslanců, které jsou nezbytné. Nezbytných je 50 podpisů, aby tento bod mohl být zařazen.

Reagovali jsme tenkrát na jakési novoroční vystoupení pana předsedy, a byť je tedy už skoro půlka února a v dění ostatních událostí na to lehce padá prach, ale neměli bychom zapomenout na ta slova, která v tom jeho prohlášení 1. ledna pan předseda Poslanecké sněmovny učinil.

Pro stručné připomenutí těch různých věcí, které padly v tom proslovu, tak pan předseda Okamura třeba označil posílání zbraní Ukrajině jako podporu naprosto nesmyslné válce. Vyjadřoval se i k ukrajinskému vedení, zpochybňoval legitimitu pana prezidenta Zelenského a používal výrazy jako ukrajinští zloději kolem Zelenského junty, což vyvolalo i diplomatickou kritiku.

Obdobně kritizoval Evropskou unii, dokonce používal slova, jako že Brusel chce rozpoutat třetí světovou válku. A urážel paní von der Leyen, což se ho teda statečně pan premiér potom zastal, když říkal, že to řešit nebude, protože paní von der Leyen nemá tušení, kdo Tomio Okamura je.

Uváděl taky zavádějící výroky o kriminalitě v souvislosti s rostoucím počtem cizinců. Zároveň tím zdůvodňoval i vysoké ceny bydlení, což jsou tvrzení, která faktické statistiky jednoznačně nepodporují. A v neposlední řadě zpochybňoval vědecky prokázané klimatické změny. To nenechalo klidnými nejenom nás, poslance opoziční, ale i širokou veřejnost. Dovolte mi opět upozornit i na petici, kdy lidé vyzývali k odvolání Tomia Okamury z pozice předsedy Sněmovny. Zajímavé je, že pod tou peticí je nasbíráno mnohonásobně víc podpisů, než kolik lidí podpořilo pana Okamuru Okamuru ve volbách, což je rozhodně velmi, velmi silná zpráva.

Znovu zopakuji, je tady jasná žádost 92 poslanců, všech poslanců klubu TOP 09, ODS, STAN, Pirátů a KDU-ČSL a tato žádost by neměla zůstat ve vzduchoprázdnu. Proto opět tento návrh předkládám opakovaně k zařazení, vy koaliční poslanci opakovaně zařazení tohoto bodu odmítáte svým hlasováním. Až to ve mně působí tak, že asi obavy, pokud by k tomu hlasování opravdu došlo, že si nejste jisti pevností svých řad a že by možná mohlo i k tomu odvolání dojít, proto raději ten bod nezařazujete.

A připomenu, že když v minulém období, na rozdíl od tohoto případu velmi nesmyslný návrh na odvolání tehdejší paní předsedkyně Markéty Pekarové Adamové bylo, tak my jsme tu odvahu měli, postavili jsme se tomu čelem a to jednání proběhlo. Stejně tak by mělo proběhnout i v tomto funkčním období. Ale asi ty vaše obavy jsou velmi, velmi silné, proto opakovaně hlasujete proti zařazení tohoto bodu.

A znovu opakuju - 92 podpisů poslanců. Neměl by ten návrh zůstat viset ve vzduchoprázdnu. Proto ještě jednou za všech pět opozičních poslaneckých klubů, na základě 92 podpisů všech jejich poslanců dávám návrh na zařazení bodu Odvolání Tomia Okamury z funkce předsedy Poslanecké sněmovny, a to jako první bod dnešního jednání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji, pane předsedo. Mám zaznamenáno. V této chvíli poprosím Barboru Urbanovou. Připraví se Matěj Hlavatý a Jan Berki. Tak máte slovo, já vám spouštím 5 minut.

 

Poslankyně Barbora Urbanová: Dobrý den, kolegyně, kolegové, já bych ráda vystoupila s návrhem na zařazení bodu, který jsem nazvala Ohrožené děti. My jsme se tady včera zabývali bodem, který se týkal týrání zvířat. Je dobře, že se k tomu Poslanecká sněmovna vyjadřovala. Já jsem včera téma ohrožených dětí zvedala i v rámci svých interpelací. Samozřejmě, protože jich bylo hodně, tak se na všechny nedostalo. A myslím si, že bychom stejně jako k těm zvířátkům, tak bychom se jako Sněmovna, respektive jako celá politická reprezentace, mohli zabývat tím, jakým způsobem přistoupíme k opravdu velkému problému naší společnosti, a to k tomu, že tady máme spoustu dětí, které bychom mohli označit jako ohrožené, ať už násilím v rodině nebo nějakým závislostním chováním, ať už to souvisí přímo s nějakými návykovými látkami. Teď momentálně je otevřené téma závislostního chování při sledování sociálních sítí, využívání mobilů a tak dále.

To téma je velmi široké, dotýká se hned několika rezortů, ať už Ministerstva spravedlnosti, teď je opět otevřené téma snížení věku trestní odpovědnosti, respektive té hranice, to s tím také souvisí. Stejně tak se dotýká Ministerstva práce a sociálních věcí, kde pan ministr Juchelka má namyšlené některé věci, my jsme o tom spolu včera mluvili. Stejně tak se dotýká Ministerstva školství, tam je otevřené téma těch mobilů ve školách. A myslím si, že bychom možná mohli jako Poslanecká sněmovna se někdy zamyslet nad tím, jestli ty debaty všechny nespojit, protože bohužel všechno souvisí se vším. Takže to je můj krátký návrh, jako první bod dnešní schůze. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, paní poslankyně. V této chvíli sem pozvu Matěje Hlavatého, který má dvě přihlášky. Takže, pane poslanče, můžete.

 

Poslanec Matěj Hlavatý: Dobré dopoledne. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovoluji si navrhnout zařazení bodu této schůze s názvem Zavádějící informace Ministerstva obrany k letounům L-159. Říkám to otevřeně, možná tento bod nezařadíme, ale jsou chvíle, kdy je povinnost poslance pojmenovat problém, který se týká důvěry ve stát. A o to tady dnes jde.

V posledních měsících jsme opakovaně slyšeli od Ministerstva obrany i od předsedy vlády stejné vysvětlení, proč Česká republika nemůže prodat nebo nemůže darovat letouny L-159. Bylo nám řečeno, že tomu brání stanoviska státních institucí, konkrétně že převod znemožňuje Nejvyšší kontrolní úřad a že s ním nesouhlasí Armáda České republiky. Toto tvrzení zaznělo na plénu této Sněmovny, na výboru pro obranu i ve veřejném prostoru.

Byla prezentována jako objektivní překážka. Jenže dnes už víme, že to není pravda. Dovolte jednu osobní poznámku. Seděl jsem na výboru pro obranu, měl jsem připravené otázky k této věci a tyto otázky jsem stáhl. Proč? Protože ministr obrany uváděl informace o stanoviscích jednotlivých institucí a já jsem měl důvod mu věřit. Nečekal jsem, že ministr obrany bude argumentovat dokumenty, které neexistují. Dnes už vím, že to byla chyba, dnes už také vím, že tyto informace musíme jako poslanci ověřovat přímo u jednotlivých institucí, protože jim nelze automaticky věřit. A to samo o sobě je problém. Nejvyšší kontrolní úřad jasně uvedl, že nevydal žádné závazné stanovisko, nezakázal žádný převod a neurčil žádnou právní překážku. Stejně tak Armáda České republiky nevydala zákaz. Převod nevyloučila a nebyla tím, kdo by blokoval.

Shrňme si to tedy. Nejvyšší kontrolní úřad nic nezakázal, Armáda České republiky nic nezablokovala. A přesto vláda tvrdí opak.

A teď jednoduchá otázka: Jak je možné, že vláda argumentovala stanovisky, která neexistují? Buď ministr obrany nevěděl, co říkají jeho vlastní instituce, a to je problém řízení rezortu, nebo to věděl a přesto tato tvrzení používal. A pak už nejde o omyl, ale o vědomé uvádění Poslanecké sněmovny v omyl. Stejně tak premiér Andrej Babiš tato tvrzení opakoval a dával jim váhu. Premiér má ale povinnost pracovat s ověřenými informacemi, zvlášť v otázkách obrany státu. Chci být úplně jasný. Pokud vláda nechce letouny L-159 poskytnout, je to legitimní politické rozhodnutí a má na něj plné právo. Ale politická rozhodnutí se mají obhajovat politicky, ne tím, že se vláda schová za instituce, které nic takového neřekly. To je nefér vůči těmto institucím i vůči veřejnosti.

Pokud připustíme, že vláda může argumentovat neexistujícími stanovisky a nic se nestane, pak se můžeme (nemůžeme) divit, že veřejnost přestává věřit státu. Důvěra vzniká tím, že vláda říká pravdu i tehdy, když je to nepohodlné. Smyslem tohoto bodu není nikoho urážet, smyslem je, aby zde zaznělo, že Poslanecká sněmovna má právo znát pravdivé informace a že vláda je nesmí nahrazovat výmluvami, proto navrhuji zařazení tohoto bodu. (Otáčí se k předsedajícímu.) Můžu poprosit o čas?

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ano. Jako nový bod teďka rovnou? (Poslanec Hlavatý se otáčí k předsedajícímu: Jako další.) Ano. A jako jaký bod tohleto? Jako první bod (Poslanec Hlavatý: Tady to bude první bod.) ty L-stopadesátdevítky. Ano, dobře.

 

Poslanec Matěj Hlavatý: A dovolte mi načíst i druhý bod, který se týká úplně jiného tématu, ale - našeho zdraví. A navrhuji zařadit bod pod názvem Alarmující nárůst případů HIV v České republice a potřeba moderní prevence. Důvod je jednoduchý. Data, která máme k dispozici, jsou vážná a alarmující a nemůžeme je dál přehlížet. V České republice bylo v roce 2025 zaznamenáno historicky nejvyšší množství nově diagnostikovaných případů HIV od začátku sledování této infekce. Nejde o jednorázový výkyv, ale o trend, který trvá už několik let a který odborníci dlouhodobě sledují. Ano, Česká republika stále patří mezi země s relativně nízkým výskytem HIV v evropském srovnání, ale pořád to je důvod, proč musíme jednat teď. V této fázi je možné situaci stabilizovat a zvrátit. Pokud budeme čekat, zaplatíme za to mnohem vyšší cenu - zdravotní, sociální i ekonomickou. Naprostá většina nových případů se přenáší sexuální cestou. Odborníci zároveň upozorňují, že část infekcí je zachycena pozdě, kdy lidé o své pozitivitě dlouho nevědí. To znamená, větší zdravotní rizika pro ně samotné i vyšší riziko další (dalšího?) šíření nákazy. HIV dnes není otázkou morální ani stigmata, je to otázka veřejného zdraví a moderní prevence. Máme nástroje, které fungují - dostupné testování, terénní práce, osvětu a také moderní preventivní metody, jako je PrEP, tedy léčba, která dokáže významně snížit riziko přenosu infekce u ohrožených skupin. Pokud ale prevence nebude dostupná, pokud bude roztříštěná nebo podfinancovaná, což teď vidíme v rozpočtu, čísla budou dále narůstat. Každý nový případ HIV znamená lidský příběh, ale zároveň znamená i dlouhodobé náklady pro zdravotní systém. Léčba je dnes účinná, ale celoživotní prevence je jednodušší, levnější - neboli prevence je jednodušší, levnější a hlavně je lidsky správnější. Proto je podle mě nezbytné otevřít v této Sněmovně seriózní debatu o tom, co stát dělá a co dělat má.

Za prvé, dostupnost testování. Test by neměl být pro nikoho bariérou, ať už finanční, geografickou nebo společenskou. Za druhé, moderní prevence včetně širší dostupnosti PrEP pro rizikové skupiny. To není ideologická otázka, to je zdravotní politika postavená na datech, můžeme ji vidět v okolních státech - Slovensko, Německo a další. Za třetí, destigmatizace. Pokud lidé mají strach se nechat testovat nebo o tématu mluvit, problém nezmizí, jen se přesune mimo dohled systému.

Nechci nikoho strašit, ale je fér říct otevřeně, že rekordní počty nových infekcí nejsou normální stav a že ignorovat je by bylo nezodpovědné. Pokud dnes ve Sněmovně často mluvíme o bezpečnosti státu, pak bychom neměli zapomínat, že součástí bezpečnosti je i veřejné zdraví, schopnost státu reagovat na varovné trendy včas. Proto navrhuji zařazení tohoto bodu na pořad schůze a otevřenou debatu o tom, jak zajistit, aby trend nových infekcí v České republice se začal obracet. A navrhuji tento bod jako druhý.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, mám zaznamenáno z vaší přihlášky, kde jste to hezky napsal. Poprosím tedy - Jan Berki. Připraví se Lucie Sedmihradská a Michaela Moricová. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Berki: Vážený pane předsedající, i já jsem se snažil do přihlášky to napsat čitelně, tak doufám, že to tak je. (Předsedající: Ano, já vás také pak na konci pochválím. Poslanec Berki se směje.) Děkuju. Dovoluji si navrhnout bod Strategie k rozvoji strukturálně znevýhodněných regionů a hned na úvod chci říci, že ho navrhuji za bod 2, tedy za jednací řád, sněmovní tisk 72.

A teď mi dovolte krátké zdůvodnění. Reaguje na jednak proběhlou diskusi u rozpočtu, kde na to upozorňoval můj kolega Jan Sviták, zároveň, když jsem včera Koukal na témata interpelací, tak se velmi často ta témata právě u strukturálně znevýhodněných regionů sbíhají, byť z různých pohledů. Záměrně tam nepoužívám slovo postižené, ale znevýhodněné, protože velmi často jsou to regiony, které se skutečně snaží, ale jejich výchozí pozice není úplně srovnatelná s ostatními. A zároveň, na co se občas zapomíná - když se bavíme o znevýhodněných regionech a tom, proč jim máme pomáhat, tak to není jen z ekonomického hlediska, které napadne asi každého, ale také to je z hlediska důvěry lidí ve stát, že na ně stát ani v těchto regionech nezapomíná, že se snaží, aby i jim se žilo důstojně a dobře.

Zároveň tam záměrně používám slovo regionů, protože někdy se ta debata jakoby zkrouhává jen na kraje - velmi často se zmiňuje Karlovarský, Ústecký, ale i v krajích, které, řekněme, rozvinutější jsou nebo podmínky mají lepší, tak i tam jsou ale menší regiony, které tu pomoc potřebují. A na co chci ještě upozornit, je, že velmi často se bavíme o tom, že máme-li pomoc těmto regionům, tak ta pomoc nemůže být jen na straně české, že velmi často jsou to regiony u nás v příhraničí, které (kde?) právě ty problémy přesahují hranice a je potřeba to řešit i na této úrovni.

A jenom bych zdůraznil, že právě kromě - řekněme - klasicky pracovních příležitostí, tak to nejsou (není) jenom otázka pracovních příležitostí jako takových, ale pracovních příležitostí s přidanou hodnotou, že velmi často teď, když diskutujeme u nás v regionu, jak tomu pomoci, tak je to otázka dopravního napojení, a to nejenom silničního, ale i právě železničního tak, aby mohli do toho regionu přicházet investoři, kteří právě pro budování svých závodů a - vracím zpátky k tomu - pracovních příležitostí s přidanou hodnotou to dopravní napojení potřebují.

Zároveň se ale také bavíme například o kvalitě internetového připojení, protože jestliže chceme právě průmysl s přidanou hodnotou nebo pracovní místa s přidanou hodnotou, tak se velmi často bavíme o otázce kvalitního internetového připojení, které není všude dobře dostupné. Bavíme se o podpoře malých a středních podniků - nejenom velkých, které potom zabírají třeba hodně místa, bavíme se ale také třeba o indexaci škol, která tu byla velmi často zmiňována. A v neposlední řadě bych chtěl zpátky připomenout, že je to i otázka například přesunu některých centrálních úřadů do regionů, které právě umožňují zaměstnávat nebo zpřístupňují právě zajímavé pracovní pozice. Právě proto, že to je otázka strategie, tedy toho, jak se k tomu postavit napříč obory, proto si to dovoluji navrhnout jako bod jednání pléna Sněmovny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji. Kolegyně Sedmihradská stáhla přihlášku, takže v této chvíli poprosím Michaelu Moricovou a připraví se Ivan Bartoš, který má tři návrhy na změnu programu, a poslední zatím je Ester Weimerová. Máte slovo - malý moment.

 

Poslankyně Michaela Moricová: Já vám děkuji za slovo. Přeji vám krásné dopoledne, dámy a pánové. Vážené kolegyně, vážení kolegové, otázka střetu zájmů předsedy vlády nemůže zůstat v režimu nejasností, slibů a nedokončených kroků. Pan premiér nyní hovoří o převodu Agrofertu do fondu RSVP Trust. Říká, že čeká na souhlas třetí země a že dokumenty zveřejňovat neplánuje, protože nemá co zveřejnit. Současně ale víme, že nastavení fondu umožňuje zapojení rodiny do jeho správy po skončení výkonu funkce, a veřejnost tak stále nemá k dispozici všechny informace, které by umožnily posoudit, zda je střet zájmů skutečně a definitivně vyřešen. Nemůže platit, že řešení střetu zájmů spočívá jen v oznámení, že to bude vyřešeno. Pokud má být systém důvěryhodný, musí být také transparentní. Nestačí ujištění, že vše odpovídá právu, je potřeba doložit, že tomu tak skutečně je, protože dokud kolem této věci zůstávají otazníky, oslabuje to důvěru veřejnosti v to, že zákony platí pro všechny stejně, bez výjimky.

Navrhuji proto otevřenou a věcnou debatu v rámci bodu Kdy a jak bude střet zájmů předsedy vlády definitivně, prokazatelně a transparentně vyřešen? Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji. Jako první bod? (Ano.) Ano, jako první bod. Mám napsáno. Děkuju také za podrobný popis. V této chvíli pozvu Ivana Bartoše, který má tři body a je poslední přihlášený. Pane poslanče, já vám spouštím 5 minut.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já ty tři body vezmu najednou, jestli se můžeme domluvit?

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Máte právo na třikrát 5 minut, ale samozřejmě, když to stihneme, ano.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Budu se snažit, když takto případně rozdělím. Vážené kolegyně, dámy a pánové, my tady posloucháme nejen ve vyjádřeních členů vlády často chvalozpěvy na programové prohlášení vlády ANO, SPD a Klausových Motoristů, a já jsem ochoten přijmout ten fakt, že jsou tam i věci, které vnímáme z pohledu lidí v České republice jako dobré, a proto velmi osobně chci deklarovat i naši ambici pomoci v případě, že takové věci vidíme, je urychlit, schválit je tak, aby co nejdříve měly efekt na život lidí v České republice, a troufnu si říci, že i díky naší píli a expertnímu zázemí v pozadí pirátského poslaneckého klubu můžeme výrazně zrychlit proces přípravy některých oblastí, které zde zaznívají často pouze formou tezí, neboť ještě nebyly naplněny právě body z programového prohlášení. Nelze se divit, vláda vládne teprve nějaký měsíc. Proto pojďme, pokud si něco myslíme, že se má stát, a zároveň máme možnost to zde ve Sněmovně posunout dál, zvážit, zda nepodpořit a neprojednat návrhy, které v tuto chvíli jsou připraveny a často stejně budou jediným možným řešením toho, co tato vláda deklaruje.

Prostě zjednodušeně - to, na čem je shoda, máme šanci projednat výrazně rychleji, než čekat na klasické zpracování vlády, Legislativní rady a podobně. Za mě, když to nevadilo u tak komplexního návrhu, jako je novela stavebního zákona, tak si myslím, že často v efektivních návrzích zákonů, u kterých se třeba parametrizují některé už existující paragrafy, by to bylo pro občany v České republice nejlepší řešení.

Proto bych chtěl předložit postupně tři návrhy bodů, které již jsou zařazeny v této schůzi, ale pravděpodobně ambice vlády je neprojednat tyto body - nebo vládní koalice. Takže vezmu to postupně.

Za prvé, jedná se o takzvaný prorodinný balíček. Je to bod 28, sněmovní tisk 4, byl předložen velmi brzo po zahájení jednání Sněmovny. Říká se tomu rodinný balíček, ale fakticky výrazná část je novela o daních z příjmů. Já jsem pozorně poslouchal reakce pana ministra Juchelky na předchozí schůzi, kde se projednávaly ty body ohledně sociálního systému. On říkal, že se na to chce zaměřit, a myslím si, že tady by mohl zvednout tuto rukavici, protože jak jsem již řekl, myslím si, že v řadě parametrů vlastně nebude vláda vybírat jinou cestu než tu, kterou my už jsme s Piráty tady připravili.

Ten rodinný balíček - proč se tak jmenuje? - má ambici zlepšit situaci většiny českých rodin. My jsme měřili dopady tohoto opatření, které ten balíček vlastně přináší, a je to zhruba víc jak 90 procent. Není to úplně každá rodina v České republice, ale většina. Ten balíček je velmi jednoduchý. On znamená snížení daňového zatížení a faktickou úsporu. Pro jednu domácnost hovoříme zhruba o 35 korunách ročně, které by zůstaly v kapsách lidem namísto toho, aby je třeba odvedli státu nebo vydali.

Nejsou to žádné sliby do větru, jsou zde konkrétní návrhy. Ostatně vláda Andreje Babiše již podobné kroky také dělala v předminulém volebním období. Jedná se o zvýšení slevy na poplatníka z 30 840 na 34 624 korun. To je věc, která pomůže úplně všem. Největší efekt má pro nízkopříjmové lidi. Zbyněk Stanjura to měl v programovém prohlášení vlády, kam jsme to prosadili s Piráty, ale po tom, co jsme byli vyhozeni z vlády, tak již tento slib nikdy nenaplnil.

Součástí toho balíčku je i výraznější podpora rodin s dětmi. Nám se podařilo ve vyjednávání o konsolidačním balíčku minulé vlády zatlačit a prosadit navýšení rodičovského na 350 000 korun. Ale mezitím zas doba uběhla, proto navrhujeme jeho zvýšení na 420 000 korun a pravidelnou valorizaci. Opět něco, co má oporu v programovém prohlášení vlády, byť ta částka je tam nižší, a chtěli bychom řešit i daňové zvýhodnění na první dítě. Chceme ho posunout z 15 204 korun na 22 320 korun a zároveň ještě upravit zjednodušení u přídavků na děti.

Myslím si, že v těch konturách, které jsem tady zmínil, tento pirátský návrh bude pravděpodobně velmi podobnou cestou, jakou bude volit tato vláda, pokud bude chtít naplňovat programové prohlášení v této oblasti, a myslím si, že by bylo zejména pro lidi v České republice, pro ty nejzranitelnější skupiny výhodné, pokud zde tento tisk leží, ho prostě projednat, byť si ho může vláda libovolně dále upravit.

Navrhuji tedy zařadit tento bod, už jsem ho zmínil, jako první bod jednání této schůze. Jenom pro úplnost, je to bod 28, sněmovní tisk 4.

Tím jsem asi vyčerpal první svoji část, v dalších už nebudu mít ten obecný úvod. Plynule navážu, měly by být výrazně kratší. Já jsem již tady zmiňoval při zahájení jednání této schůze, že by bylo dobré zabývat se cenami potravin v České republice, ale i obecně cenami služeb, které jsou v České republice často výrazně vyšší než v zemích, jako je třeba Polsko, potažmo Německo a další. Proč? Protože v těchto zemích funguje daleko férověji trh a hospodářská soutěž.

My jsme proto navrhli ještě jako členové vlády Petra Fialy, to skončilo na konci roku 2024 a vláda tenkrát schválila, novelu zákona o ochraně hospodářské soutěže s ambicí řešit stále rostoucí ceny potravin. Vláda to tenkrát schválila, přistál ten tisk ve Sněmovně. Neberu to nijak osobně, ale nevím proč Marek Benda jako předseda klubu vládní koalice tenkrát netlačil na paní Schillerovou, abychom toto důležité opatření projednali, protože ten existující zákon se neprojednal vlastně od října roku 2024 až do konce volebního období. My jsme ten zákon vzali a předložili jsme už tento projednaný zákon, tedy jako poslanecký návrh, ale má všecky ty patřičné analýzy Legislativní rady vlády, těch jednotlivých komisí. Ten zákon upravuje fungování antimonopolního úřadu a dává mu nástroje, které by mohl využít při zásahu, aby u nás byla férová hospodářská soutěž. Například prověřovat dříve za podivných okolností posvěcené fúze, a dokonce i - a to některé státy skutečně mají, Anglie třeba takto postupuje - v případě, že tam bylo nějaké jednání, které nebylo dostatečně transparentní a ta fúze znamenala, že skutečně došlo k monopolizaci daného odvětví, tak tyto předchozí fúze nějakým způsobem rozbíjet.

Jak říkám, projednaly to dvě komise Legislativní rady vlády. Dosluhující vláda Petra Fialy při tom předložení jako poslanecký návrh k tomu myslím, že dala opět kladné stanovisko, a já si myslím, že pokud i tato jednání koalice ANO, SPD a Klausových Motoristů, které proběhlo minulý týden, vlastně řeklo ano, my chceme řešit ceny potravin v České republice, potažmo služeb, a není to jen nějaký monitoring cen, který jsem zaznamenal ve veřejném prostoru, bude právě tato část, tedy posílení role antimonopolního úřadu v boji proti oligopolům tou cestou, kterou vláda bude muset volit. Zde tedy od Pirátů druhý návrh, který si myslím, že by bylo za, aby si vládní koalice adoptovala. A opět můžeme výrazně urychlit změnu na českém trhu.

Ty ceny potravin, a myslím si, že to mají zástupci všech politických stran, ale určitě také nakupujete, takže to vnímáte, a lidé je zmiňují jako nejčastější problém z dopadů na peněženku, hned po cenách energií a cenách bydlení. A ta bezzubost, možná i nevůle antimonopolního úřadu, kterou takto komentoval předseda antimonopolního úřadu pan Mlsna: my o tom víme, ale nemůžeme s tím nic dělat, nemáme nástroje, bychom mohli vyřešit právě tímto zákonem. Opět zdůrazňuji jeho výhodu, tento zákon již projednala Legislativní rada vlády, prošel mezirezortem, což je také dost výjimka v tomto volebním období, projednávat něco, co prošlo mezirezortem, ale jsme pouze na začátku. Tento zákon prošel minule meziresortním řízením a výrazně by pomohl snížit ceny potravin do budoucna v České republice. Tedy věc, která podle mě, a když se zde rozhlédnu napříč spektrem a politickými stranami, štve voliče každé ze stran zde ve Sněmovně.

A nakonec takový leitmotiv, takže to byl můj druhý návrh, opět, tak, jak se bude hlasovat pořadí bodů této schůze, chtěl bych to zařadit na první bod, potažmo pokud bude něco schváleno na bod další, znovu jenom pro pana předsedajícího, opakuji, je to bod 29, sněmovní tisk číslo 5 - novela zákona o ochraně hospodářské soutěže.

A třetí návrh, který je takový dvojnávrh, mně to přijde hloupé tam rozepisovat, tak jsem to i do té přihlášky napsal s čárkou, jedná se o bod 30 a o bod 31, protože tyto body spolu souvisí, je to sněmovní tisk 6 a sněmovní tisk 7. Opět vidíte, že tyto tisky - a Piráti slíbili, že budou pracovat od prvního dne a dodají ty sliby během 100 dní, tak je to návrh zákona o úřadu pro prevenci korupce a střetu zájmů a pak zákon související a je to série opatření a institucionálního ukotvení bojování proti korupci a hospodářské kriminalitě v České republice. A zároveň... (V sále je hluk.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pane poslanče, já vás přeruším, poprosím o klid pro nově příchozí poslance.

 

Poslanec Ivan Bartoš: No, já jsem teď vyčerpal jakoby ten druhý bod, ale už to pouze dojedu.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Úplně v pohodě, já vám to pustím potřetí, ale já poprosím o klid.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Já to uřvu. Takže vrátím se k tomu, je to dvojice zákonů, která má řešit boj s korupcí v České republice. Nemíří pouze na korupci jako takovou, ať už se to týká střetu zájmů nebo zákona o lobbingu, samozřejmě se dívá i na problematiku fungování a financování politických stran v České republice, například majetkových přiznání politiků. Víme, že některé strany a zejména jejich politici s tím mívají dlouhodobý problém, ale jsou zde i třeba navýšení trestů za korupci, včetně nemožnosti podmínečný propouštění, pokud je to nějaká závazná trestná činnost, ale je to třeba i rozšíření NCOZ na korupce a hospodářskou kriminalitu v oblasti obrany. My jsme tady... (Opět je v sále hlučno. Předsedající zvoní na zvonec.) A nejvíc ruší kolegové z pravé strany. Děkuji.

My jsme tady a i v debatě o rozpočtu jsme se hodně bavili o tom, proč vláda škrtá z plánovaných výdajů na obranu 21 miliard. Častým argumentem, častým argumentem, ať už ministra Zůny, ale i třeba zástupců koalice v různých politických debatách v televizi, je, my chceme ty transparentní zakázky, my chceme, aby se ty peníze používaly efektivně, my chceme to samé. Proto tento návrh rozšiřuje právě roli NCOZ na korupci a hospodářskou kriminalitu na obraně. Tu má dnes na starosti kriminální služba Vojenské policie, proti níž já osobně nic nemám, ale podívám-li se vlastně zpětně dozadu a o spoustě kauz se nedovídáme, že by byly vyřešeny, ale dovídáme se o nich v médiích, tak za mnoho let jsem si nevšiml, že by nějaká velká kauza na obraně byla vyřešena, podívám-li se na jiné sektory, kde jako často ty kauzy jsou u soudů a jedná se tam o výrazně menší peníze a často, často nejsou ani vlastně nějak režimově chráněné, takže vy do nich transparentně vidíte. Myslím si, že možnost zásahu a působnosti NCOZ na korupci, na hospodářskou kriminalitu v souvislosti se zakázkami v oblasti obrany a bezpečnosti by byla žádoucí. Takže to je můj třetí návrh a já už budu končit.

Znovu jenom zopakuji, byly by to body 1 a 2, protože se jedná o dva tisky, které spolu úzce souvisí. Původně bod jednání této schůze 30, 31, opět v tom řazení, jak jsem navrhoval ty body, pokud neprojde bod zařazený předtím, tak aby se to kaskádovitě skládalo dolů, tedy před bod o jednání o jednacím řádu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče. A děkuji všem poslancům za to, že do přihlášek píšou přesné názvy a zároveň je to k přečtení.

V této chvíli přečtu jednu omluvu. Andrea Hoffmannová od 11.30 - zdravotní důvody.

Já vás rovnou všechny odhlásím, abyste neťukali. (Poslanci přesto ťukají kartami.) Tak respektuju, že mě to ťukání bude pronásledovat celé volební období. (Pobavení v sále.)

 

A nyní budeme hlasovat o změnách programu v tom pořadí, tak, jak byly navrženy. Malý moment. Mně nefunguje...

Jako první je tady návrh Olgy Richterové zařadit dnes jako první bod sněmovní tisk číslo 71, číslo bodu 40 - Doplňkové penzijní spoření.

Zahajuji hlasování, kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 76, přihlášeno 134 poslanců, pro 53, proti 78. Návrh nebyl přijat.

 

Jako druhý je tady zcela nový návrh Olgy Richterové - Jak hnutí ANO zareaguje na případy nátlaku okolo školy Sion poslance Denise Doksanského?

Nejprve budeme hlasovat o zařazení na program.

Zahajuji hlasování, kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. (Poprosím o klid.) Kdo je proti?

V hlasování číslo 77 bylo přihlášeno 137, pro 56, proti 77. Návrh nebyl přijat.

 

Jako třetí zde máme návrh Jana Jakoba s názvem Odvolání Tomia Okamury z funkce předsedy Poslanecké sněmovny.

Zahajuji hlasování, kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 78, přihlášeno 139, pro 57, proti 80. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní zde máme návrh poslankyně Barbory Urbanové na zařazení nového bodu s názvem Ohrožené děti.

Zahajuji hlasování, kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 79, přihlášeno 139 poslanců, pro 56, proti 10. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o dvou návrzích pana poslance Matěje Hlavatého. Tak já počkám chvilku. První - Zavádějící informace ministra obrany k letounům L-159.

Zahajuji hlasování, kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 80, přihlášeno 140, pro 56, proti 82. Návrh nebyl přijat.

 

A teďka pan předseda Tomio Okamura k hlasování. Ano, pane předsedo.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Já jenom k tomu předešlému hlasování 79: na sjetině mám proti, ale zdržel jsem se a nezpochybňuju hlasování.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pro stenozáznam. V této chvíli budeme hlasovat o druhém návrhu pana poslance Matěje Hlavatého - Alarmující nárůst případů HIV v České republice a potřeba moderní prevence.

Zahajuji hlasování, kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 81 přihlášeno 140 poslanců, pro 50, proti 3. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o návrhu pana poslance Jana Berkiho s názvem Strategie k rozvoji strukturálně znevýhodněných regionů jako nový bod.

Nejprve o zařazení na schůzi. Zahajuji hlasování, kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 82, bylo přihlášeno 140 poslanců, pro 48, proti 76. Návrh nebyl přijat.

Nyní budeme hlasovat o návrhu nového bodu poslankyně Michaely Moricové s názvem Kdy a jak bude střet zájmů předsedy vlády definitivně... (Nemůže přečíst zápisky předchozího předsedajícího.), pravdivě nebo...? Prokazatelně. Definitivně, prokazatelně a transparentně vyřešen, jestli je to takhle v pořádku? (Poslankyně Moricová: Ano.) Děkuji.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 83, bylo přihlášeno 140 poslanců, pro 57, proti 79. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní se popasujeme s posledními čtyřmi nebo prakticky vlastně s třemi návrhy poslance Ivana Bartoše.

 

Nejprve předřadit - nejsou to nové body, ale jsou to body, které jsou v programu - sněmovní tisk číslo 4, číslo bodu 28 - pan poslanec to nazval rodinný balíček, ale vy to máte jako daň, zákon o daních z příjmu - zařadit dnes jako první bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 84, přihlášeno 141 poslanců, pro 46, proti 84. Návrh nebyl přijat.

 

Jako druhý návrh Ivana Bartoše je zařazení sněmovního tisku číslo 5, číslo bodu 29, takzvaná Cena potravin, ale jde o zákon o ochraně hospodářské soutěže - jako první bod dnešního jednání.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 85, bylo přihlášeno 141 poslanců, pro 58, proti 77. Návrh nebyl přijat.

 

Jestli není námitek pana poslance Bartoše, tak o tom posledním návrhu dám hlasovat najednou, protože ty body spolu souvisí. To znamená, jde o sněmovní tisky 6, 7, body 30, 31, úřad pro takzvaný protikorupční balíček, úřad pro prevenci korupce, jako první a druhý bod dnešního jednání.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 86, bylo přihlášeno 141 poslanců, pro 45, proti 86. Návrh nebyl přijat.

 

Jestli mám všechny svoje záznamy správně, tak jsme prohlasovali všechny návrhy programu.

 

A dostáváme se k přerušenému bodu

Aktualizováno 7. 3. 2026 v 16:36.