(pokračuje Patrik Nacher)

43.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Rámcová smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby podepsaná v Praze dne 4. července 2025
/sněmovní tisk 3/ - prvé čtení

Předložený návrh uvede ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Já prosím, abyste uvolnili stolek zpravodajů. Je to nekomfortní. Ano, kolegové, tak se, posuňte se někam bokem. Pravděpodobně to bude rychlá záležitost.

A zároveň poprosím, aby zasedl za stolek zpravodajů zpravodaj pro první čtení Michal Ratiborský. Ten už tam sedí. Poprosím pana ministra, aby uvedl tento návrh, a pak se ujme slova zpravodaj Michal Ratiborský. Pane ministře, máte slovo.

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi představit vám vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Rámcová smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o přeshraniční spolupráci v oblasti Zdravotnické záchranné služby podepsaná 4. července 2025 v Praze. Předkládaná mezinárodní smlouva vytvoří základní právní rámec pro přeshraniční spolupráci v oblasti Zdravotnických záchranných služeb s cílem zabezpečit co nejlepší dostupnost těchto služeb v příhraničním území obou smluvních stran. Při vyjednávání o taxi smlouvy sloužila za vzor Rámcová slova mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o přeshraniční spolupráci v oblasti Zdravotnické záchranné služby, která vstoupila v platnost dne 18. července 2014, a rovněž obdobná Rámcová smlouva s Rakouskem, která vstoupila v platnost 9. prosince 2016. Do textu Rámcové smlouvy se Slovenskem, tak již byly promítnuty i zkušenosti z praktického provádění obou těchto již dříve dojednaných smluv. Přeshraniční spolupráce se dle této smlouvy bude dotýkat Jihomoravského kraje, Zlínského kraje a Moravskoslezského kraje. Na slovenské straně pak půjde o oblasti samosprávných krajů Bratislavského, Trnavského, Trenčínského a Žilinského. Nastavení spolupráce bude konkretizováno na základě ujednání mezi zmíněnými moravskými kraji a slovenskými Ministerstvem zdravotnictví, která tato smlouva umožňuje uzavřít. Je tomu tak proto, že v České republice provozují Zdravotnickou záchrannou službu krajské organizace, kdežto na Slovensku je organizace Zdravotnické záchranné služby centralizovaná, i když reálně ji vykonávají subjekty vzešlé z výběrového řízení na jednotlivé základny. Obě smluvní strany předkládají vzájemnou reciprocitu využívání této formy spolupráce.

Vládní návrh byl dne 19. listopadu 2025 projednán ve výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu České republiky a dne 10. prosince 2025 ve výboru pro zdravotnictví a také ve výboru pro záležitosti Evropské unie Senátu Parlamentu České republiky. Dne 17. prosince byl pak projednán rovněž plénem Senátu. Jsem velice rád, že stanoviska byla souhlasná. Věřím, že k dokončení ratifikačního procesu a ke vstupu této mezinárodní smlouvy v platnost dojde proto co nejdříve, aby přeshraniční spolupráce v oblasti Zdravotnické záchranné služby mohla být fakticky zahájena ve prospěch pacientů. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, prosím vás tímto o vyslovení souhlasu s ratifikací této mezinárodní smlouvy a děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji, pane ministře, teď poprosím pana zpravodaje pro první čtení Michala Ratiborského. Jenom připomínám, že v 11 hodin máme jiné pevně zařazené body. Jo, tak pro všechny poslance.

Poslanec Michal Ratiborský: Já děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Podobný rámec přeshraniční spolupráce v oblasti Zdravotnické záchranné služby funguje od roku 2014 s Německem a od roku 2017 Rakouskem. Právě po vzoru česko - rakouské rámcové smlouvy vznikl už v roce 2022 na české straně zájem o uzavření předkládané česko - slovenské rámcové smlouvy. V obou státech je síť výjezdových základen Zdravotnické záchranné služby organizována tak, aby byla zabezpečena dostupnost ZZS a její poskytnutí do určitého časového limitu od přijetí tísňové výzvy. Právě časová dostupnost poskytnutí ZZS v příhraničním území je hlavním důvodem pro navázání užší spolupráce mezi sousedními státy. Ze strany příhraničních regionů je o tuto spolupráci stoupající zájem. V ČR má odpovědnost za nepřežitou dostupnost ZZS každý kraj, k tomu zřizuje příspěvkovou organizaci a plán pokrytí výjezdovými základnami.

Místo události musí být pro výjezdovou skupinu dosažitelné do 20 minut. Letadla pro zajištění ZZS zajišťuje Ministerstvo zdravotnictví s provozovateli letadel. Na činnosti leteckých výjezdových skupin ZZS se vedle soukromých provozovatelů podílí svými letadly také Policie ČR a Armáda ČR. V Plzeňském a Karlovarském kraji v rámci nové koncepce zajištění provozu letecké ZZS je po roce 2028 plánován vznik páteřní sítě, v jejímž rámci bude Policie ČR zajišťovat leteckou ZZS na základnách v Praze, Brně a Ostravě. Na Slovensku je ZZS organizována jinak, je rozdělena na dvě samostatné složky. Operační středisko Zdravotnické záchranné služby SR, která je státní příspěvkovou organizací a má osm regionálních operačních středisek v krajských městech, a 13 poskytovatelů ZZS - ambulance, což jsou státní organizace a soukromé společnosti, jejichž síť je tvořená celkem 328 stanicemi po celé Slovenské republice, včetně sedmi stanic vrtulníkové Zdravotnické záchranné služby.

Pokrytí je koncipováno tak, aby byla pomoc pacientovi v ohrožení života poskytnuta do 15 minut. Účelem smlouvy je vymezení základního právního rámce pro přeshraniční spolupráci v oblasti Zdravotnické záchranné služby. Mezi formy takové přeshraniční spolupráce patří také zásah výjezdové skupiny, kdy je pacientovi v rámci zásahu Zdravotnické záchranné služby poskytována přednemocniční neodkladná péče spočívající v příjezdu přes území druhé smluvní strany, protože přejezd přes území druhé smluvní strany je z provozně technických důvodů nezbytný, dále předání pacienta mezi výjezdovými skupinami a cvičení smluvních stran. Rámcovou smlouvou jsou k tomuto taxativně místně určené oblasti přeshraniční spolupráce, která se na české straně bude týkat Jihomoravského kraje, Zlínského kraje a Moravskoslezského kraje, na slovenské straně je to Bratislavský samosprávný kraj, Trnavský samosprávný kraj, Trenčínský samosprávný kraj a Žilinský samosprávný kraj.

Nezbytnou podmínkou spolupráce upravené Rámcovou smlouvou je žádost o poskytnutí spolupráce v rámci ZZS a její akceptace. Smlouva umožní určité výjimky z vnitrostátní právní úpravy obou států a ponechá prostor pro konkretizaci pravidel a podmínky spolupráce v konkrétním příhraničním území. Pro přeshraniční spolupráci bude možno využít i leteckých výjezdových skupin ZZS. Pravidla úhrady nákladů vzniklých při provádění této Rámcové smlouvy by měla být stanovena v jednotlivých dohodách o přeshraniční spolupráci. V praxi smluv se SRN a Rakouskem se osvědčil princip bezplatnosti, neboť zásahů je ročně realizováno v řádech jednotek. Smluvní strany sjednávají vznik společné komise složené ze zástupců obou smluvních stran, jejíž přesné složení a způsob fungování budou konkretizováni ve statutu. K jeho přípravě budou zmocnit zástupci obou smluvních stran. V současné době je přeshraniční spolupráce, která zahrnuje IZS jako součást integrovaného záchranného systému v ČR, ve vzájemných vztazích mezi ČR a sousedními státy včetně Slovenska, upravena pro případ pomoci při katastrofách a mimořádných událostech. Na tuto zvláštní právní úpravu nebude mít předkládaná smlouva dopad. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak já děkuji panu zpravodaji. V této chvíli otvírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili zatím Václav Pláteník a Jan Berki. Než sem přijdou, přečtu omluvy: Blišťanová Zdeňka celý jednací den - pracovní důvody, Philipp Tom od 11 hodin - zdravotní důvody.

Tak, pane poslanče - Václav Pláteník. Jenom připomínám opravdu, že v 11 hodin máme pevně zařazené body související s rozpočtem.

Poslanec Václav Pláteník: Já vás srdečně všechny zdravím, děkuji za slovo. Velmi stručně. Chci tady všem připomenout, jak významná smlouva pro zdravotnictví to je, protože se vyjednává mezi těmito dvěma státy od roku 2011. Pro vaši informaci, na české straně se během té doby vystřídalo jedenáct, na slovenské 14 ministrů zdravotnictví. Ačkoliv jak bylo řečeno, jde o jednotky případů ročně, kdy je ten systém využit, tak každá pomoc při záchraně života se samozřejmě počítá. Pro vás je taky podstatné, že pro zdravotníky je důležitá právní jistota, která se touto smlouvou stanovuje takovým způsobem, že se budou ty posádky řídit domácím právem. To je samozřejmě velká věc při tom. Mně ještě tady ale přísluší položit jednu otázku. A to, že jak zde bylo vysvětleno, ta smlouva pouze stanoví právní rámec, a to technické, praktické řešení si potom domluví jednotlivé kraje, případně provozovatelé. Ovšem dnes na Slovensku aktuálně se dlouhodobě řeší problém takzvaného záchrankového tendru, kdy vůbec není jisté, kdo záchranku bude na Slovensku provozovat. Tak bych se rád zeptal pana ministra a využil toho, že se před nedávnem setkal s panem ministrem Šaškem, jakým způsobem tenhle tendr může nebo nemůže ovlivnit tu spolupráci. Děkuju.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji a děkuji za tu rychlost. Poprosím Jana Berkiho o vystoupení.

Pardon, ještě než začnete, tak mám tady jednu omluvu, můžete se připravit. Karel Beran od 11 do 11.40 pracovní důvody. Máte slovo, pane poslanče.

Poslanec Jan Berki: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, ani já vás nebudu dlouho zdržovat, jenom proto, že jsem poslancem právě jednoho z příhraničních regionů, byť ne toho, kterého se týká tato smlouva, tak chci jenom připomenout, jak obecně tyto smlouvy jsou velmi důležité právě pro zajištění - a teď to trochu rozšířím - nejenom té záchranné zdravotnické služby, ale obecně IZS, protože právě na spoustě místech ty jednotlivé složky už dlouhodobě spolupracují a to, co to obvykle komplikuje, je právě ta nejasnost v tom právním uspořádání. Zároveň mně by se samozřejmě velmi líbilo, kdybychom k tomu spíš našli celoevropské řešení, protože to samozřejmě není otázka jenom příhraničních regionů u nás. Já využiju také toho, že pan ministr tu je a že ještě chvilinku čas máme a naopak bych se zeptal na to, jaká je současná situace právě ve všech příhraničních regionech, kde máme pokryto smlouvou, případně jaké jsou plány do budoucna?

A pokud by třeba i ministr vnitra chtěl se do toho zapojit, tak mě by zajímalo, do jaké míry toto plánujeme nejenom za ZZS, ale s IZS. Děkuju.

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní tedy se podívám, jestli někdo tak... z místa, tak prosím do obecné rozpravy, jo? Tak prosím.

Poslanec Milan Brázdil: Já děkuji všem předřečníkům za to vysvětlení, ale nevím, jestli to všichni pochopili. Kolegyně, kolegové, je to velmi jednoduché, jako lékař, který tam 35 let pracuji. Vlastně jakoby v tento moment neexistovaly už hranice. Ono totiž lidský život na straně naší nebo na straně slovenské má stejný, stejnou, jak to říct, no, stejnou hodnotu a vlastně vy víte, že do čtyř až šesti minut při zástavě srdeční ten člověk už není. No, a tam, kde to logicky je jednodušší, kdy můžeme přeletět nebo dokonce tedy přejet, předat si na těch hranicích, už nebude tak důležité, jako že přímo na hranicích, zkrátka budeme moci operovat nebo zachraňovat na cizím území, ale hlavně i převážet opiáty a podobné věci. Popisujeme to jako něco geniálního. Ono to tak v podstatě dávno už asi mělo být. Všichni cítíme, že ty hranice dneska nejsou ty zdi, ale prostě lidi jsme na každé straně. A když kdokoliv pomůže a bude to zkrácené, aby ten člověk přežil, tak bude jenom dobře, takže fajn, je to tak. A zaplaťpánbůh za to.

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak to byl pan poslanec Brázdil. Nyní ještě z místa pan poslanec Válek, poslední přihláška zatím. Prosím, máte slovo.

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já se pokusím být, dámy a pánové, co nejstručnější. Vážená paní ministryně, vážení páni ministři, opravdu ta smlouva se chystala dlouho, já jsem měl tu čest ji podepsat a dotáhnout do konce v červenci loňského roku, ale podstatné je, že ta smlouva je se čtyřmi kraji slovenského státu, ne s celým Slovenskem, mezi čtyřmi kraji, ty se na nich podílí. A připojím se k té otázce, kterou je potřeba pak v té praktické stránce naplnit, to znamená, a to byl hlavní problém té debaty a je to v současné době i hlavní problém debaty s Polskem, aby ta spolupráce byla reciproční. To znamená, aby na obou stranách participovala letecká záchranná služba, a byla zajištěna, a stejně tak na obou stranách participovala stejným způsobem ta záchranka a byla zajištěna, což se tady právě, to byl ten kámen úrazu, tady ta dlouhá doba, co se to vyjednávalo s Polskem, je to velký kámen úrazu. Tak já držím palce, ať to s Polskem dobře dopadne, s Polskem ta smlouva už je na úrovni, pokud vím, vládou schválená, posune se do Sejmu, tak snad to taky dobře dopadne a jsem rád, že se bude schvalovat i ta smlouva se Slovenskem. Bezesporu to pomůže jak zdravotníkům, tak především pacientům.

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. Rozhlédnu se, zdali ještě někdo do obecné rozpravy, nikoho nevidím, takže obecnou rozpravu končím. Táži se, zdali (jsou) závěrečná slova, prosím, pan ministr.

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Děkuji, vážený pane předsedo. Kolegyně, kolegové, děkuji za tu stručnou, ale věcnou debatu. Zkusím se aspoň vyjádřit stručně k těm dotazům. Ano, je pravdou, že skutečně organizace zdravotnické záchranné služby na slovenské straně je prostě jiná než u nás. Ministerstvo zdravotnictví naše v tuto chvíli spolupracuje vlastně s kraji na přípravě návrhu prováděcích ujednání a ta ujednání budou uzavírat naše kraje pak se slovenským Ministerstvem zdravotnictví. A já věřím tomu, že ten tendr, o kterém hovořil pan poslanec Pláteník, tak bude dokončen a zdravotnická záchranná služba na Slovensku bude standardně zajišťována a ten problém nebude a samozřejmě to neovlivníme, protože to je věc Slovenska, ale ten mechanismus zkrátka bude nastaven ve spolupráci našich krajů a slovenského Ministerstva zdravotnictví.

Pokud jde o vývoj a výhled. Tady to bylo zmíněno panem bývalým ministrem poslancem Válkem, skutečně ty debaty jsou dlouhodobé, máme v tuto chvíli tedy, pokud ta smlouva bude ratifikována tři smlouvy s Německem, Rakouskem a Slovenskem. Ta největší praxe je skutečně Německo, Rakousko. Někde to funguje lépe, někde hůře, ale myslím si, že skutečně ta zkušenost obecně je dobrá a naším cílem teď v tuto chvíli je uzavřít tu finální smlouvu s posledním sousedním státem, a to je Polsko a tady je to prostě zase běh na dlouhou trať. Mnoho ministrů na obou stranách a já věřím tomu, že se to podaří a že v tomto volebním období budeme mít konečně i Polsko, protože jak všichni víme, bavíme se o příhraničním oblastech Krkonoš a tak dále, kde jsou samozřejmě podobné zásahy potřeba.

A v tuto chvíli ta smlouva zatím není, takže budu dělat všechno pro to a slibuji to a je to i usnesení Senátu, který schválil tuto smlouvu, kde zavázal tedy mě, potažmo vládu, aby dojednala tu finální smlouvu s Polskem a já budu dělat pro to všechno, aby se tomu tak stalo. Děkuju.

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. Další zájem o závěrečné slovo nevidím, tady pan zpravodaj. Takže tím pádem se budeme zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Už mezitím jsem zagongoval, táži se, zdali má někdo jiný návrh než zahraniční výbor. Ano, pan poslanec Mašek, prosím.

Poslanec Jiří Mašek: Dobrý den, pane předsedo, kolegyně kolegové, vzhledem k tomu, že tady všichni citujeme, že se jedná především o problematiku zdravotnickou, tak bych byl rád, aby byl přikázán tento tisk také výboru pro zdravotnictví.

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, tak má někdo ještě další návrh? Nikoho nevidím, takže přistoupíme k hlasování. Kdo souhlasí s tím... Ještě zagonguji jednou, ale už jsem gongoval před minutou, tak snad je to všechno v pořádku.

Takže kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru?

Zahajuji hlasování, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 56, přihlášeno 158 poslanců, pro 141, proti nikdo. Návrh byl přijat a konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.

Další návrh je, aby byl přikázán také zdravotnímu výboru.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 150... Pardon. Hlasování číslo 57, přihlášeno 160 poslanců, pro 146, proti nikdo. Návrh byl přijat.

A konstatuji, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání také zdravotnímu výboru.

Tím projednávání tohoto tisku končím.

Teď se tedy vrátíme k návrhu

Aktualizováno 12. 2. 2026 v 13:36.