(Schůze zahájena v 14.01 hodin.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Vážené poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 7. schůzi Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

Aby byla zaznamenána naše účast, nejprve vás odhlásím a prosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.

Organizační výbor Poslanecké sněmovny stanovil návrh pořadu 7. schůze dne 28. ledna tohoto roku a pozvánka vám byla rozeslána elektronickou poštou téhož dne.

 

Nyní přistoupíme k určení dvou ověřovatelů této schůze. Navrhuji, abychom určili poslankyni Michaelu Moricovou a poslankyni Gabrielu Sedláčkovou. Pan poslanec Teleky hlasuje s náhradní kartou číslo 1. Má někdo jiný návrh na ověřovatele? Nikoho nevidím.

Já tedy zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 1 přihlášeno 141 poslanců, pro 139, proti nikdo. Konstatuji, že jsme ověřovatelkami 7. schůze Poslanecké sněmovny určili poslankyni Michaelu Moricovou a poslankyni Gabrielu Sedláčkovou.

 

Sděluji, že do zahájení schůze požádali o omluvení své neúčasti na jednání tito poslanci a poslankyně: Bauer Jan celý jednací den - pracovní důvody, Doksanský Denis od 14 hodin - pracovní důvody, Fiala Petr celý jednací den - zahraniční cesta, Flek Josef celý jednací den - zdravotní důvody, Fridrich Stanislav celý jednací den - zdravotní důvody, Gregor Matěj od 18 hodin - rodinné důvody, Hendrych Igor celý jednací den - zdravotní důvody, Hoppe Libor celý jednací den - zdravotní důvody, Karpíšek Pavel celý jednací den - osobní důvody, Kasal David celý jednací den - osobní důvody, Kolovratník Martin celý jednací den - rodinné důvody, Koten Radek do 17 hodin - pracovní důvody, Kovářová Veronika celý jednací den - zdravotní důvody, Krňanský Vojtěch celý jednací den - rodinné důvody, Kršková Marie celý jednací den - rodinné důvody, Kučera Michal celý jednací den - pracovní důvody, Lang Hubert celý jednací den - zdravotní důvody, Majerová Zuzana celý jednací den - zahraniční cesta, Martínková Španihelová Lenka celý jednací den - rodinné důvody, Nedomová Anežka, celý jednací den - zdravotní důvody, Slovák Štěpán celý jednací den - pracovní důvody, Strýček Jiří celý jednací den - zdravotní důvody, Svobodová Vendula celý jednací den - rodinné důvody, Váňa Josef celý jednací den - zdravotní důvody, Vlček Lukáš do 17 hodin - pracovní důvody, Výborný Marek celý jednací den - rodinné důvody.

Bednárik Ivan celý jednací den - pracovní důvody, Klempíř Oto celý jednací den - pracovní důvody, Plaga Robert celý jednací den - pracovní důvody, Šebestyán Martin celý jednací den - pracovní důvody, Tejc Jeroným celý jednací den - pracovní důvody, Zůna Jaromír celý jednací den - pracovní důvody.

Koten Radek bere zpět svou omluvu do 17 hodin z pracovních důvodů.

Nyní tedy přistoupíme ke stanovení pořadu 7. schůze, jehož návrh je uveden na pozvánce. Nyní vás seznámím s návrhy, na kterých se shodlo dnešní grémium.

Navrhujeme zařadit do návrhu pořadu nové body: návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2024, sněmovní tisk 45; návrh časového harmonogramu projednávání vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2026 v Poslanecké sněmovně, jejích orgánech, sněmovní dokument 327; vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2026, sněmovní tisk 94, první čtení. Tyto tři body navrhujeme zařadit pevně na středu 11. února v 11 hodin.

Další nový bod, návrh usnesení Poslanecké sněmovny k odsouzení týrání zvířat navrhujeme pevně zařadit na čtvrtek 12. února po písemných interpelacích. Pokud nebudou naplněny jako první bod... Písemné nemáme, že jo? (Předsedající konzultuje s ředitelkou organizačního odboru.) Písemné nejsou žádné. Jo, jo.

Ještě avizuji na základě dohody z grémia, že 7. schůze bude ve čtvrtek 12. února po vyčerpání ústních interpelací přerušena do pátku 13. února po skončení či přerušení 9. schůze, která bude zahájena v 9.00.

Na závěr vás informuji, že na předcházející schůzích byly projednány body 38, 39, 43, 44, tedy sněmovní tisky 67, 70, 76, 77. Bod 18 vzala vláda svým usnesením zpět, sněmovní tisk 65. Dále byly projednány volební body 49, 50, 52, 53, 56 a 57. Tyto body jsou na 7. schůzi neprojednatelné, nemusí se hlasovat o jejich vyřazení, nebudou součástí schváleného pořadu. To je z mé strany vše.

O slovo se hlásí předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťána Malá a připraví se s přednostním právem předseda Pirátů Zdeněk Hřib.

 

Poslankyně Taťána Malá: Hezké dobré odpoledne. Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi navrhnout následovné řazení bodů z bloku Zákony - první čtení s tím, že bychom dle tohoto řazení postupovali dnes i ve všech ostatních jednacích dnech 7. schůze Poslanecké sněmovny, a to takto: bod 41, sněmovní tisk 72, novela zákona o jednacím řádu, první čtení; bod 21, tisk 82, novela zákona o podpoře bydlení, první čtení; bod 45, sněmovní tisk 78, novela zákona o státních svátcích, první čtení; bod 35, sněmovní tisk 47, novela Ústavy, první čtení; bod 32, sněmovní tisk 35, novela zákona o platu představitelů státní moci; bod 2, sněmovní tisk číslo 13, novela zákona o investičních společnostech; bod 4, sněmovní tisk číslo 16, o finančních službách; bod 5, sněmovní tisk 46, novela zákona o mezinárodní justiční spolupráci; bod 12, sněmovní tisk 57, novela zákona o zdravotnických prostředcích; bod 6, sněmovní tisk 48, novela zákona o rostlinolékařské péči; bod 20, tisk 69, o digitální ekonomice; bod 7, tisk 52, o určování provozoven za účelem shromažďování elektronických důkazů v trestním řízení; bod 10, sněmovní tisk 55, ke snížení nákladů na zavádění sítí elektronických komunikací; bod 11, sněmovní tisk 56, ke snížení nákladů na zavádění elektronických komunikací, související, a bod 8, sněmovní tisk 53, novela zákona o ochraně spotřebitele.

Současně s tím si dovolím z opatrnosti navrhnout, abychom jednali a meritorně hlasovali dnes po 19. i 21... (Hovoří do vypnutého mikrofonu, obrací se k přesedajícímu.) Jste mě vypnul, pane předsedo. Jsem se přehmátl o jedno tlačítko. (Pobavení v sále.) Takže ještě jednou, dovoluji si navrhnout z opatrnosti, abychom jednali a meritorně hlasovali dnes po 19. i 21. hodině, ale věřím, že to nebude potřeba. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: My bychom tedy hlasovali o tomto návrhu, abychom hlasovali také po 19. a po 21. hodině.

Já tedy zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 2, přihlášeno 161 poslanců, pro 87, proti 24. Návrh byl přijat.

 

Jako další se hlásí s přednostním právem předseda Pirátů Zdeněk Hřib a připraví se předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Dobrý den, dámy a pánové. Tak tedy myslím, že je to jasné. Nemá smysl si tady na nic hrát, protože vláda tady bude předkládat rozpočet, který by se mohl klidně jmenovat Peníze jen pro vyvolené, protože ten rozpočet je nezodpovědný, nespravedlivý a hlavně, a to především, v rozporu s pravidly zákona, konkrétně s pravidly zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Hlavně je to rozpočet, který v době konjunktury bude jenom rozhazovat peníze místo toho, aby řešil největší problémy, se kterými se lidé potýkají, především tedy nedostupné bydlení. V době ekonomického růstu tady máme dneska rozpočet, kterým nás paní Schillerová chce zadlužit 310 miliardami korun za jeden jediný rok.

Ale - tady se obracím i k vládním stranám, jako jsou třeba Motoristé sobě - to přece nejsou peníze, které by vznikly z nějakého vzduchu. To jsou přece dluhy, které budou muset naše děti zaplatit. Jenomže tyhle dluhy budou platit nejenom naše děti, tyhle dluhy budou platit ještě děti našich dětí. No, a tohle je výsledek toho, že tady vláda... (Silný hluk v sále. Obrací se na předsedajícího s žádostí o zjednání klidu.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Požádám Sněmovnu o klid. Zároveň, pane předsedo, mně teďka přišla ještě jedna vaše přihláška k návrhu změny pořadu schůze, kde je jenom konkrétně napsáno, jaký bod na kdy. Ale to vy si navrhnete teď, že jo, předpokládám?

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Ne, to je moje přihláška normálně do běžného pořadí bez přednostního práva.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Bez přednostního práva. Dobře. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Takže ten problém je v tom, že tady vláda prostě kupí další a další sliby bez jasného krytí a ten rozdíl chtějí prostě zalepit dluhem. Takže my si tady prostě budeme půjčovat za větší a větší úroky a pak narazíme do zdi a doplatí na to tedy lidi? Připomenu, že touhle cestou se vydali na Slovensku, kde zavedli potom daň z bankovních transakcí. Takže, tam i když si přepošlete peníze z jednoho svého účtu na druhý, tak vám z toho něco strhnou, a také tam krátí důchody. Já si nejsem jistý, jestli skutečně chceme jít touto cestou. Já tedy rovnou říkám, že ne.

Hlavně ale tady jde o to, že vláda porušila zákon o rozpočtové odpovědnosti o nějakých 64 miliard. Tak bohužel musím říct, že mě to nepřekvapuje, tenhleten přístup, protože vláda tady už delší dobu ukazuje, byť je jmenována poměrně krátce, že si myslí, že stojí jaksi nad těmi zákony, nějak jako mimo ten celkový systém. Tak to ale není a tohle pohrdání zákony opravdu není akceptovatelné v demokratickém systému. Takže je zcela zjevné, že to je to jediné, co tady umíte. Je to to, co tady dotváří korupční prostředí, protože když zákony nejsou mantinely, které platí pro všechny, ale jen jakési nepříjemnosti, které si mocní můžou obejít, tak ten systém prostě fungovat nikdy nebude.

Pojďme se ale mrknout na jednotlivé krizové body toho rozpočtu, který tady vláda bude předkládat. Protože za prvé - a to je asi nejdůležitější - v době, kdy by se mělo investovat, v době ekonomické konjunktury, vláda se investovat nechystá. Chystá se primárně dotovat vyvolené a zvyšovat dluh. V konjunktuře by měl přece stát posilovat to, co tu zemi dlouhodobě zvedá, dostupné bydlení, moderní infrastrukturu, vědu, školství, moderní stát, bezpečnost. Jenomže místo toho tady sledujeme úplně pravý opak.

Za prvé, děláme obří dluh. Mluvíme tady o situaci, kdy i, řekněme, v nějakých relativně dobrých časech se tady zvyšuje schodek, atakuje stovky miliard. Ten navržený schodek je skutečně vyšší, než si žádají pravidla zákona o rozpočtové odpovědnosti. Ten by totiž měl činit maximálně 237 miliard. Místo toho tady máme těch 310. Předchozí vláda sice navrhovala ten schodek ve výši 286 miliard, ale vyšší schodek jí dovoloval nárůst výdajů na obranu a půjčku na dostavbu Dukovan, protože tyhle výdaje se do zákonem daného limitu nepočítají, nicméně Alena Schillerová ve svém rozpočtu ani s jedním z těchto výdajů jaksi nepočítá.

Za druhé, ten rozpočet neřeší bytovou nouzi. Ale - a to je zajímavé - přesto umí najít peníze pro vyvolené zájmové skupiny.

No, a za třetí, vláda ten rozpočet zlepšuje takovými jednorázovými triky, jako, že čeká prognózu, která přihodí ten odhad příjmů. Takže to je jasné, když si tady nějak navýším příjmy, tak potom to vychází lépe. Nebo počítá s penězi z evropských fondů, které jaksi nedorazily vloni. Dojdou o pár týdnů později. Ale to opravdu není žádné ozdravení veřejných financí. To jsou prostě účetní triky a účetní kouzla, které zemi nepomůžou.

Za druhé - to je takový zajímavý paradox - vláda tam nemá v rozpočtu 14 miliard na dostupné bydlení pro běžné lidi, ale má tam miliardy pro dotace pro vyvolené. To je jasný důkaz o prioritách této vlády. To znamená, Babiš tady zhorší každodenní život lidí v naší zemi, aby si pomohl sám sobě. Tím porušuje vlastně i svoje volební sliby, ale tak, když porušil i ten slib, co dal prezidentovi, že tedy vyřeší svůj střet zájmů, tak asi to nikoho moc nepřekvapí. Ale realita je prostě taková, že Babiš nemá skutečná řešení krize dostupnosti bydlení ani vysokých životních nákladů.

Proto my říkáme jasně, že předložíme pozměňovací návrh na to, aby se dostupné bydlení stalo skutečnou prioritou a aby v rozpočtu bylo těch 14 miliard do dostupného bydlení, protože to je investice, která se skutečně vrátí. To nejenom symbolicky, protože těch 14 miliard umožní rozjet projekty za zhruba 60 miliard korun, které jsou připravené díky obcím, díky spolufinancování úvěrů a tak dále - to jsou prostě připravené záležitosti - takže bude reálná výstavba, reálné byty, hlavně dostupné byty. To bude mít tedy reálný dopad na ceny. Takže je to skutečně funkční a rychlé řešení, přesně dle pirátských odborníků.

Za třetí, korupce a plýtvání. Ty peníze prostě mizí. Rozpočet totiž není jenom o tom, kolik peněz se vybere, ale taky na co půjdou. Tady je ten základní problém, protože vláda nám tady zcela rezignovala na nějaký systematický boj s korupcí a plýtváním veřejnými penězi. Takže my tady dlouhodobě navrhujeme zařadit balíček, takzvaný protikorupční balíček, který obsahuje opatření proti klientelismu, proti střetu zájmů, proti rozkrádání veřejných peněz, tak, aby stát zbytečně nepřicházel o miliardy korun ročně.

Takže tady mluvíme v tom balíčku o transparentních veřejných zakázkách, o omezení účelových dotací pro vyvolené, o skutečné kontrole toků veřejných peněz a také o dohledu nad státními firmami, protože ten půl bilionu korun, co se ztratí v České republice kvůli korupci a hospodářské kriminalitě prostě logicky potom někde chybí. Potom posloucháme, že na dostupné bydlení nejsou peníze, na školství nejsou peníze, na zdravotnictví nejsou peníze, na moderní stát nejsou peníze, protože ty prostě končí jinde.

Čtvrtým problémem tohohle rozpočtu je něco, co asi nejpřiléhavěji lze nazvat jako agrofertizace státu. To znamená, ty dotace jsou používány jako malá, respektive velká domů pro Babišův byznys.

Jsou to prostě nějaké peníze pro vyvolené. Dotace na energie například, to není o tom, že je nějak jako ušetříme na energiích, to zaplatíme my všichni, akorát to zaplatíme z našich daní. A zaplatíme to všichni z našich daní ve prospěch primárně těch, kteří mají tady třeba podnikání založené na energeticky náročném provozu, což jsou typicky chemičky, které má - no, to byste nevěřili, například Andrej Babiš.

Navýšení zemědělských dotací logicky nahrává opět především velkým holdingům, typicky opět Babišově Agrofertu. Zatímco tady Babišova vláda vytvářela mlhu různými kauzami, tak potichu navýšila peníze pro agromamuty o 250 milionů, které dala do dotačního programu, ze kterého historicky čerpal Agrofert. Potichu opět další velká domů.

To znamená, celé to působí vlastně jako takové pokračování trendu agrofertizace státu, prostě stát jako servis pro Andreje Babiše. No, a proč je tedy najednou potřeba tlačit ten rozpočet přes hranu, tedy přes hranu zákona? No, protože si do něj vláda dosypala ty věci navíc, na které teď nemá krytí, takže proto to musí zalepit tím schodkem. Takže to je taková, jako kdybychom si představili - taková imaginární rodina, která nakupuje dovolené na dluh, dárky na dluh, pak si půjčí na splátky jiného dluhu. No, a pak samozřejmě, co se stane? Stane se to, že zkrachuje. A my mluvíme o finanční negramotnosti, varujeme před takovým nezodpovědným chováním. No, ale co když to dělá stát? A co, když to stát dělá zcela záměrně? Což je právě to, čeho jsme teď tady svědky. Takže celé to navýšení schodku je výsledkem toho, že se připravují populistické kroky bez peněz. Takže sliby, sliby, akorát že na ně prostě nemáme.

Za čtvrté, pardon, za páté, rodiny. Tak na rodiče se vláda bohužel úplně vykašlala, což je v ostrém kontrastu s tím, že prostě dotace na ty velké provozy, ty jedou. S těmi se v rozpočtu počítá, s podporou rodin (se) nepočítá. Takže valorizace rodičovského příspěvku, ta nám spadla pod stůl. Přitom přesně tady jde o tu férovost a o běžné rodiny, které právě pocítí zdražování úplně nejvíc. Protože mladé rodiny jsou postižené inflací, drahými potravinami, vysokými životními náklady. A kdyby se nevyhazovaly miliardy na neefektivní dotace, tak jsme mohli řešit valorizaci rodičáku a posílit podporu rodin třeba právě podle pirátského rodinného balíčku, cíleně a bez těch dárků pro ty největší. Takže jednoduše, když stát nemá peníze, má je dávat primárně tam, kde to lidem reálně pomůže. Podporovat rodiny, podporovat bydlení, podporovat veřejné služby tak, aby to pomohlo těm, kdo potřebují a ne sypat další peníze agromamutům.

Za šesté, je to o moderním státu a budoucnosti. Protože Alena Schillerová a tedy i tato vláda se rozhodla ve svém rozpočtu škrtnout digitalizaci a podporu vědy. Takže zatímco nám tady vyprávějí o modernizaci, tak v rozpočtu je vidět úplně pravý opak. Například se razantně osekává rozpočet DIA, osekávají se výdaje na vědu, škrtá se i v oblasti vzdělávání, třeba environmentální vzdělávání nebo poradenství v bydlení. No, a když jednou rozbijete tu schopnost státu doručovat služby, tak samozřejmě za to zaplatí občané v konečném důsledku a také i firmy.

Za sedmé, bezpečnost. To, co tady předvádí vláda Andreje Babiše s tímto rozpočtem Aleny Schillerové, je normální regulérní hazard s naší obranou. Protože to, co vysílá tento rozpočet, je jednoznačně špatný signál v oblasti bezpečnosti. Protože ta obrana a bezpečnost našich lidí to není nějaká položka, kterou můžete prostě škrtnout, jak vám podle toho prostě vyjde zrovna nějaká tabulka. To není účetní položka, to je prostě závazek, závazek státu zajistit bezpečnost občanů, což v zásadě v době, kdy za hranicemi našeho souseda zuří válka, je věc, která by měla být na prvním místě podle důležitosti.

Nicméně letošní výdaje na obranu dosáhnou podle rozpočtu Aleny Schillerové zhruba nějakých 185 miliard korun, tedy teoreticky 2,1 procenta HDP, takže oproti plánům předchozí vlády je ta suma nižší o 21 miliard korun. To znamená, že vláda úplně rezignuje na ten plán navýšit postupně do roku 2030 výdaje na obranu na tři procenta HDP. A to ještě ve skutečnosti jsou tam započítané nějaké výdaje, které ve skutečnosti výdaje na obranu nejsou. To znamená, my vlastně nebudeme plnit ani naše mezinárodní závazky. No, a co na to Babiš? Obranný rozpočet, (na) požadavky NATO se reagovat nebude. To nám řekl 1. února. Takže Babiše nezajímá bezpečnost našich lidí.

A co se chystá dál? No, chystají se další dluhové bomby, další vlna zadlužování, protože nejde jenom o ten letošek. Takže chystá se zrušení důchodové reformy s dopady desítek až stovek miliard, dotace hypoték v řádu desítek miliard ročně, které reálně ty hypotéky nakonec ještě zdraží. Takže až tohle letadlo Aleny Schillerové narazí do zdi, tak potom nás čeká pravděpodobně masivní hypoteční krize. Potom tedy výkup akcií ČEZ, to znamená, že přijdeme o dividendy, to jsou desítky miliard ročně, přibližně 30 miliard, ale ne jenom jeden rok, ale po mnoho let, což samozřejmě zbrzdí investice do naší energetiky. No, a tohle je účet, který nakonec přijde. A přijde lidem. A zaplatíme ho my všichni, protože tohle je strašně jednoduché.

Takže já bych to shrnul. Ten rozpočet není ani odpovědný, ani spravedlivý, zadlužuje stát, zhoršuje situaci rodin, zhoršuje dostupnost bydlení, zvýhodňuje jenom ty vybrané zájmové skupiny, jako jsou velké holdingy a zejména Andreje Babiše. Takže toto je rozpočet pro vyvolené.

My Piráti nabízíme konkrétní řešení nejpalčivějších problémů naší země. To znamená přesun těch 14 miliard do dostupného bydlení s tím pákovým efektem na projekty za 60 miliard, které mají připravené obce. Za druhé zlevnění života rodin bez toho, aby se stát musel zadlužovat pomocí reformy antimonopolního úřadu, obnovení investic do digitalizace státu a také zastavení toho zadlužování, které vzniká z neefektivních dotací, které jdou vyvoleným a z politických rozhodnutí bez finančních krytí prostě na dluh.

Takže Babiš nám tady jinak chce zhoršit každodenní život obyčejných lidí v naší zemi místo toho, aby ho zlepšil, protože nemá reálná řešení ani na krizi dostupnosti bydlení, ani na vysoké životní náklady běžných lidí, protože jemu je to jedno. Rozhoduje se jenom podle toho, aby dostal tu velkou domů, prostě peníze jen pro vyvolené. Takže Babišova vláda tady povede k prohlubování korupce a obyčejní lidé za to zaplatí, protože jemu je to prostě jedno. Rozhoduje prostě jen jeho velká domů. Takže Babiš a jeho extremističtí přátelé budou posouvat Českou republiku zpět, zpět na východ, k Maďarsku, Rusku a bohužel nikoliv dopředu a nebude to dobrovolné. Takže zatímco my jsme si mohli udělat happening, kdy jsme tady couvali jenom jeden den, tak celá naše země pod Andrejem Babišem počínaje tímto rozpočtem bude couvat čtyři roky, a to všichni povinně. A opět Babišovi je to jedno, protože rozhoduje jen a pouze jeho velká domů. Díky.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vystoupí s přednostním právem předsedkyně klubu Pirátů Olga Richterová a připraví se také s přednostním právem předseda STAN Vít Rakušan. Jinak písemné interpelace jsme neobdrželi, proto ve čtvrtek jenom pro info začneme tedy hned tím bodem. Tak prosím, paní předsedkyně.

 

Poslankyně Olga Richterová: Vážené dámy, vážení pánové, vážení členové a členky vlády, vážení spoluobčané. Já vystupuji k bodu, který dnes opět předkládáme společně jako opoziční strany, k bodu, pro něj jsme sebrali jako Piráti, TOP 09, ODS, STAN a KDU-ČSL 92 podpisů z 80 potřebných pro zařazení bodu a pro projednání odvolání Tomia Okamury z funkce předsedy Poslanecké sněmovny. Již před časem jsme tyto podpisy společně doručili právě k rukám předsedy dolní komory. A já tu opět stojím, abych navrhla zařazení tohoto nového bodu.

Proč jsme tyto podpisy sbírali? Proč jsme tento sběr i iniciovali? No protože předseda Poslanecké sněmovny má ztělesňovat respekt k ústavě, respekt k demokratickým pravidlům, ke všem občanům a k bezpečnosti této země, včetně schopnosti své kroky koordinovat a včetně schopnosti držet dlouhodobé strategické zájmy České republiky. Ostatně ten respekt, a to reprezentování všech Tomio Okamura i sliboval, sliboval to třeba ve svém kandidátském projevu. Ale to chování a následné výroky tento příslib popřely. Proto nemá v této funkci setrvávat. A proto opět stojím zde a opět navrhuji za ty strany, které jsem jmenovala, zařazení bodu odvolání Tomia Okamury z funkce předsedy Poslanecké sněmovny. Navrhuji zařazení na pořad této schůze, a to jako druhý bod této schůze. Tento návrh tedy předkládám na základě těch 92 sebraných podpisů všech pěti opozičních poslaneckých klubů.

A připomenu, že ten vzkaz, který zde ztělesňujeme a který ten návrh znamená, je vzkaz, který jako první vyslali občané. Petice, ve které lidé vyzývají k odvolání Tomia Okamury z místapředsedy Sněmovny, nasbírala obrovský počet podpisů. Je to mimořádně silná zpráva, že veřejnost, lidé, občané si na třetím nejvyšším postu v této zemi přejí změnu, přejí si změnu na pozici třetího nejvyššího Ústavního činitele. Takto významná ta pozice je. Chtějí někoho bez skandálních výroků, bez vyhroceného chování. A my, kteří předkládáme tento návrh na změnu pořadu této schůze, tento hlas lidí, Češek a Čechů, slyšíme. Bereme ho vážně. Společnými silami všech opozičních stran ho zesilujeme a přenášíme ho sem na půdu Poslanecké sněmovny. Opakuji tedy to znění, návrh zní: zařazení bodu odvolání Tomia Okamury z funkce předsedy Poslanecké sněmovny jako druhý bod dnes. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní předseda STANu Vít Rakušan, připraví se předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuju za slovo, pane předsedo. Hezký den, členky, členové vlády, kolegyně, kolegové. Mohli bychom se tady zabývat mnoha záležitostmi s přednostním právem, měli bychom možná mnoho hodin na to, abychom vyobstruovali jednání této Sněmovny na dnešní den, kdy bychom se bavili o všem, co nám stačila Babišova vláda zatím naservírovat na stůl, ale my tak činit nebudeme. My jsme od začátku říkali, že budeme postupovat v rámci filozofie moderní Sněmovny, budeme navrhovat konkrétní body, které chceme projednat, možná se vyjádříme k tomu úplně nejdůležitějšímu, co tady je. Takže se nebojte, nebudu tady několik hodin, ale jenom několik málo minut.

Měli jsme tady zmínku o rozpočtu jako takovém, o hazardu s bezpečností, kde podepisuju zcela slova pana předsedy Hřiba. Měli jsme tady i krátkou poznámku o tom, že rušíme Národní ekonomickou radu vlády, NERV. To je něco, kde vláda jasně ukazuje, jak stojí o oponentní názory, jak chce diskutovat s odborníky, jak chce vládnout odborně. Ale na to bude dost času, až se tady budeme bavit ve středu o rozpočtu. My každopádně za Starosty budeme přicházet s mnohými pozměňovacími návrhy, s obecnými komentáři k rozpočtu, ale jak říkám, nebudu tím teď ztrácet váš ani svůj čas, jelikož k tomu bude prostor při projednávání tohoto zásadního bodu.

Něco, k čemu bych se rád vyjádřil, je vaše snaha, vládo, rušit koncesionářské poplatky, plně nahradit koncesionářské poplatky financováním veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu. Vlastně o tom mluvíte už od svého nástupu. Je to velké téma, které teď visí ve vzduchu. A přitom já jsem dal možnost dle jednacího řádu se vám k tomu vyjádřit. Zatím se tak nestalo. Já jsem podle § 11 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu, požádal paní ministryni financí a požádal jsem pana ministra Klempíře, aby mi poskytli informace, jak bude vypadat rozpočtový model financování veřejnoprávních médií.

Do té doby přece nemá cenu začínat ani diskusi o tom, jaké pravomoce bude mít Nejvyšší kontrolní úřad nebo nebude mít, když vy chcete zcela měnit model financování České televize. To jsou prostě věci, na které nejenom veřejnost má nárok a my bychom veřejnosti určitě prostřednictvím nás tuhle informaci předali, ale vy jste ty informace zatím neposkytli. Určitě čekáte na hranici té lhůty. Je to možná taktické, ale není to moudré.

Vidíme, jaký je váš přístup k médiím obecně. Kádrování toho, kdo smí vstoupit do budovy, kádrování toho, kdo smí jít na vaši tiskovou konferenci a v téhle atmosféře vy chcete zásadním způsobem měnit to, jak budou veřejnoprávní média v téhle zemi financována. Ve chvíli, kdy se jednoznačně finančně model koncesionářských poplatků osvědčil a naopak se ukazuje, že ty výnosy z nich jsou i nad očekávání oproti tomu, jak bylo kalkulováno v té rozvaze, proč to rušit? Proč měnit něco, co funguje? Jaký je ten motiv? Jaký je motiv dělat změnu, která dle zkušeností ze zahraničí je prostě navždy nevratná. Dáte si veřejnoprávní média na vaše mocenské vodítko. To je prostě jediný cíl, který máte.

A pokud máte nějaké jiné cíle, nějaké jiné úvahy, tak nám je, prosím, předložte, tak nám je, prosím, představte. Já nevím, jakým to finálně půjde návrhem, jestli zase čtyři poslanci se podepíší a budeme tady mít poslanecký návrh a budete nás přemlouvat na devadesátku, aby to bylo co nejrychleji, jak se stává v téhle Poslanecké sněmovně bohužel normou. Ale my nemáme žádné informace, my nevíme, co vy zamýšlíte s veřejnoprávními médii, neví to možná ani ministr vaší vlády, který nejdříve byl ochráncem koncesionářských poplatků, aby ten názor několikrát změnil, něco jiného říkal veřejnosti, něco jiného říkal do tisku, něco jiného říkal Poslanecké sněmovně, něco jiného dokonce říkal i prezidentovi téhle země.

Tak my bychom chtěli ten zmatek rozseknout. Já vyzývám oba jmenované členy vlády, aby mi podle zmíněného paragrafu poskytli informace, na které mám jako poslanec nárok, protože jinak nelze projednávat žádné věci související s Českou televizí, pokud nebudeme znát váš úmysl, váš plán, váš finanční model.

Proto navrhuji jako druhý bod za jednací řád Poslanecké sněmovny zařadit bod s názvem Budoucnost veřejnoprávních médií. Pane předsedo Poslanecké sněmovny, po tom, co jsme si s diktováním vy i já užili své, tak to mám pro vás vytištěno, takže si nic psát nemusíte. Ještě bude jeden bod programu, který budu navrhovat.

Teď bych se chtěl obecně vyjádřit k tomu, co navrhujete jako první bod dnešního jednání, to je jednací řád Poslanecké sněmovny. Určitě je potřeba jednací řád změnit. Na tom existuje konsenzus a vidíte, my neměníme ten názor ani když jsme v opozici. My už tehdy v rámci filozofie moderní Sněmovny jsme říkali, jednací řád je špatný, jednací řád umožňuje nikoliv obstrukce, ale destrukce jednání Poslanecké sněmovny. To, jak probíhala v minulém volebním období, hlavně ten poslední rok, jednání Poslanecké sněmovny, bylo ostudné vaší zásluhou.

Noční jednání. Neschopnost dotáhnout nějaký zákon do konce, věčné obstrukce, mnohokrát takové silové instrumenty, že už prostě muselo být hlasování ve třetím čtení dáváno na pevný termín. Nekonečné faktické poznámky, zneužívání přednostních práv k tomu, aby tady lidé s přednostním právem stáli několik dlouhých hodin a zastavili jednání Poslanecké sněmovny, pohrdali těmi, co tady pracují, pohrdali kýmkoliv a čímkoliv jenom proto, aby dosáhli nějakého svého mocenského cíle. Tohle je určitě špatné a my si to myslíme, i když jsme v té opozici, i když v té opozici bychom mohli zneužívat a využívat možnosti obstrukčního jednání po vašem vzoru. Byli jste velkými učiteli v minulém volebním období.

Ale my nechceme, protože si myslíme, že jednání Poslanecké sněmovny má být důstojné, nemá být takové, aby lidé se dívali na přenosy ze Sněmovny a říkali, co to má být? Tohle je to místo, kde se má odehrávat skutečná debata, tohle je základ demokracie. Tím, jak vypadala jednání, především ten poslední rok jsme se skutečně dostávali do momentu, kdy jsme institucím dělali velmi špatnou pověst a instituce se v době krizí mají především chránit. Nicméně jak to nakonec dopadlo? No, tak jako vždycky. Velkohubé sliby o tom, že tady dosáhneme shody, že se budeme bavit a dosáhneme konsenzu, který vydrží nad rámec jednoho volebního období, protože to by měla být ambice těch, kteří formulují nový jednací řád, aby se to neměnilo s každými volbami. A zase tady máme jiný postup. Ta změna jako taková nebyla finálně odsouhlasena všemi stranami zastoupenými v Poslanecké sněmovně a je opět tlačena na sílu. Jako všechno. Ten konsenzus tady není. A my jsme mohli předvést výjimečný moment v téhle Sněmovně.

Hladký průběh bez nějakých dalších sáhodlouhých debat na základě dohody jednotlivých sil zastoupených ve Sněmovně, protože je společným zájmem, aby jednání byla demokratická, otevřená, transparentní a efektivní. Tohle jsme zase neudělali, zase se to nepovedlo, zase bude docházet k tomu, že my za Starosty se určitě budeme pokoušet prosadit pozměňovací návrhy, budeme se ptát na to, proč jsou přednostní práva příkladově omezována vlastně úplně všem, kromě pana předsedy Poslanecké sněmovny, jaký má tohle smysl, proč se tady nedosáhlo nějaké rovnosti všech držitelů přednostních práv v Poslanecké sněmovně, jaký tohle má smysl. Nepředpokládám, že současný pan předseda bude chtít v roli předsedy hovořit osm nebo 9 hodin, ale je to opět tlačeno na sílu. A já vás chci o něco požádat.

Nebuďte, prosím, hluší k těm připomínkám, které se určitě v rámci projednávání jednacího řádu budou objevovat i ze stran současné opozice. Chybí málo a ta shoda bude dosažena. Kdyby se tímhle způsobem nespěchalo, mohli jsme tady opravdu předvést to, co vy jste slibovali a zatím neplníte ani v nejmenším, že se kultura a kulturnost jednání Poslanecké sněmovny posunou dále.

A třetí věc, kterou bych chtěl zmínit a kde budu zařazovat nový bod jednání, je problém ETS-2. Podívejme se, prosím, co tady v předvolební kampani strany zastoupené v současné vládní koalici říkaly. Já budu citovat pár slov, které tady byly. "Zrušíme ETS-2, zrušíme ETS-2, nebudeme implementovat ETS-2." To jsou vaše slova, to jsou vaše sliby, které vy jste dali vašim voličům. Jaká je dnes realita? Mohli jsme si přečíst, myslím, v Aktuálně, dnes v médiích, vicepremiér Havlíček píše dopis, zastropujeme, budeme vyjednávat dobré podmínky a podobné floskule.

Jaký je, prosím, rozdíl od toho, co už udělala vláda Petra Fialy? Kdy my jsme udělali maximum kroků na té evropské úrovni pro to, aby dopady ETS-2 na naše občany a na náš průmysl byly minimální, kdy náš premiér i ministr životního prostředí vyjednávali tvrdě a jasně na těch platformách, kde vyjednávat měli, aniž bychom podléhali tomu populismu, že zrušíme a nebudeme implementovat, ne, budeme jednat, budeme pracovat a budeme vyjednávat takové podmínky, které budou pro nás nejlepší. A to teď říká vicepremiér vlády Karel Havlíček. Říká úplně totéž. A pokud se podíváme na ty jeho návrhy, tak jakoby opisoval z toho dopisu, který už formulovala naše vláda, kde jsou ta velkohubá slova o zrušení? Co vy jste všechno chtěli rušit? Chtěli jste rušit muniční iniciativu. Logicky v ní pokračujete, protože je to rozumná iniciativa, která tady byla naší vládou vlastně spuštěna a její pokračování, zaplaťpánbůh za to, ale změnili jste názor.

Zrušíme ETS-2, teď vyjednáme co nejlepší podmínky. U valorizace důchodů, říkali jste, vrátíme valorizaci tam, kde vás důchodce okradla ta zlá Fialova vláda. Děláte to? Neděláte, protože vidíte, že je to rozpočtově neúnosné. Já se jenom vracím k tomu, co vy slibujete, na základě čeho jste i uspěli ve volbách, to byla ta vaše definovaná nabídka. A potom se dívám na to, jaké kroky reálně děláte.

Naše europoslankyně Danuše Nerudová je hlavní zpravodajkou a už v téhle chvíli přišla s konkrétními pojistkami proti cenovým šokům. Je to dočasné vynětí rezidenčních budov ze systému, dokud neproběhne jejich dekarbonizace, je to posílení cenového stropu na 45 eur, vytvoření záchranné brzdy pro případy energetických krizí či mimořádně tuhých zim. A tady se ukáže, jak to myslíte se zájmy Česka. Jistě. Je absolutně známo, jaké jsou vztahy především Motoristů vůči Danuši Nerudové. To je politika. Ale jste schopni v téhle chvíli, když zodpovídáte za rezort životního prostředí, i když tak zvláštně, ministra životního prostředí nemáte a údajně ho nebudete nominovat ještě dva roky, což je samo o sobě problém. No, tak teď se ukáže, jak dokážete spolupracovat, jestli dokážete najít souhru s parlamentem a podpořit rozumné návrhy nebo prostě převáží vaše osobní animozity, vaše osobní nevraživost a na zájmy Česka zapomenete, protože ta politika je přece důležitější. To už jste ukázali.

Vicepremiér říká, já se nebudu bavit s prezidentem. Uraženej, malej kluk. Přece zájem Česka je výš, to znamená mít shodu na jednoznačné zahraniční politice, mít vyladěné noty v rámci zahraniční politiky. Ne, my rušíme i konzultace, které se konaly na Pražském hradě, protože pan prezident je na nás zlý a nenominoval nám toho Filipa Turka do vlády a ještě se zlobí, že ho po nocích vydíráme.

No, tak tahle spolupráce samozřejmě fungovat nebude a já doufám, že minimálně v případě životního prostředí, ekonomických zájmů České republiky, v případě ETS-2 zvolíte trochu jiný přístup a budete se bavit s hlavní zpravodajkou, která se snaží úspěšně protlačit zájmy českých občanů a českého průmyslu v Evropském parlamentu. To je totiž jediná cesta. No, a ta další cesta jednat. Jet za všemi ostatními ministry životního prostředí, jednat v rámci ministerské rady, tam se ta rozhodnutí reálně dělají. No jo, ale jak to dělat? Budeme to stíhat? Bude ministr zahraničních věcí, který z logiky věci lítá po světě, jezdí po světě, ano, to je jeho práce, ale bude stíhat jezdit ještě na tu radu, která se bude věnovat otázkám životního prostředí? Já nevím. A jak to chcete dělat bez ministra? Já už jsem teď zažil, že na té Radě pro vnitřní bezpečnost poprvé od mé éry chyběl náš ministr, byl tam náměstek. Velkohubě tady říkáte, že se bude jednat o migraci, migračním paktu. To ta rada probírala, jenom jsme tam jako Česko neměli ministra a budeme říkat, prosadíme tvrdě ty zájmy. No, ono to chce mít jazykové kompetence, vyjednávací kompetence a jet tam. To je záležitost, která je prostě pro jednání na té evropské úrovni nutná.

Tak tady nelžete těm lidem, že se budete prát za ty jejich zájmy. To je potřeba vyjednat. Na Radě ministrů, tam musí jet ministr, ministr s mandátem, ministr, který zvládne zájmy Česka zastupovat tak, jak je zastupovat má. Pokud tohle nedokážete, no, tak nemáte tu vládní kompetenci. To je úplně jednoduchá rovnice. Proto vyzývám, prosím, nominujte plnohodnotného kandidáta na ministra životního prostředí, aby byl schopen tyto věci na evropské úrovni pro Česko v souladu s europarlamentem, našimi europoslanci napříč politickým spektrem reálně vyjednat. Někoho, kdo na to bude mít čas. Jinak jsou to velkohubá prohlášení. Zrušíme ETS-2. Nezrušíte. Už to říká pan vicepremiér Havlíček, ale on o tom vyjednávat nebude, o tom má vyjednávat ministr životního prostředí, on teďka mluví za vás, to on vždycky uměl mít víc rezortů, tak mu to životní prostředí dejte, já nevím, i když vlastně už jednoho dvojministra máme.

Takže mi dovolte, abych navrhl bod, a znovu předám panu předsedovi do rukou, nemusí si psát, Výzva vládě České republiky k aktivní roli při vyjednávání o změně systému ETS 2. Tento bod bych navrhoval zařadit jako třetí bod dnešního jednání, první bod tedy Jednací řád, druhý bod Budoucnost veřejnoprávních médií, třetí bod Výzva vládě ve věci ETS 2. Děkuju za pozornost. (Potlesk z řad STAN.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní vystoupí předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová, prosím, máte slovo. A připraví se Martin Kupka.

 

Poslankyně Michaela Šebelová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane ministře, vážení kolegové, kolegyně poslanci a poslankyně, já možná na úvod překvapím, protože na úvod poděkuju. Já jsem tady před necelými 14 dny stála a upozorňovala jsem na nesrovnalost v tom, jak mají být oceňování olympionici a paralympionici. Tak jsem ráda, že pan ministr Šťastný na to jak tady na plénu Sněmovny hned reagoval, tak ale i včera vláda vzala na vědomí jeho rozhodnutí, že oceňování parasportovců i sportovců bude stejné, tedy dojde k srovnání této nesrovnalosti a odměny v případě zisku více medailí i pro paralympioniky zůstanou stejné. Tento krok pana ministra i vlády oceňuji. Myslím si, že je to tak správně, že by to tak mělo být i vždycky do budoucna, a ať už povedeme jakoukoliv diskusi o tom, jakým způsobem mají být sportovci oceňováni, tak ten přístup má být stejný. Tolik na úvod. Myslím si, že je to opravdu dobře, jsem ráda, že jsem na tu nesrovnalost tady upozornila a pan ministr na ni reagoval, takže děkuji.

My budeme tento týden ve Sněmovně projednávat státní rozpočet. My za Starosty jej rozhodně nepodpoříme, protože za nás porušuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Jinými slovy, vláda nemyslí na budoucnost, projídá budoucnost nás i našich dětí. Máme tady navrženu ohromnou výši schodku, tedy opouštíme trajektorii snižování deficitu veřejných rozpočtů. A v té souvislosti, kdy ale zároveň zvyšujeme celkové výdaje, tak nerozumím tomu, proč třeba právě na sport se snižují ty výdaje. V minulém volebním období tady poslanci tehdejší opozice, teď tedy koalice, poslanci - členové podvýboru pro sport za ANO i za SPD vystupovali a kritizovali, že my jako tehdejší vláda dáváme do sportu málo peněz. A teď najednou ta situace je stejná a přijde mi to opravdu paradoxní.

A přijde mi to paradoxní v situaci, kdy minulý týden tady proběhla ve Sněmovně taková úsměvná situace, kterou citují mnohá média, najednou se všichni zajímají o chůzi do schodů. Protože tady proběhla tisková konference předsedy Poslanecké sněmovny, místopředsedy Sněmovny, ministra zdravotnictví, ministra pro sport, prevenci a zdraví, a slavnostně tady ke schodům umístili cedulku, že máme všichni chodit po schodech, protože chůze je bezplatná, prospěje našemu zdraví a kdo může, tak ať nejezdí výtahem.

Tak já jako fyzioterapeut tady říkám, že odborně to je správně. Ano, nám to říkali už před 25 lety na Fakultě tělesné výchovy a sportu, když nám říkali, co máme radit pacientům, tak ta rada byla: nepoužívejte jezdící schody, nejezděte výtahem, u nákupního centra, zaparkujte aspoň 500 metrů od vchodu, abyste měli nějaký ten pohyb.

Takže ano, když se kolegové třeba z našeho poslaneckého klubu tomu opatření smáli, tak já jsem říkala, já to odborně budu hájit, protože odborně a věcně to je správně. A já tady v této Sněmovně jsem výtah použila možná jednou. A na celé řadě jednání jsem známá tím, že chodím pěšky i do dvanáctého patra. Občas se ocitnete v zajímavé situaci, že zjistíte, že v tom patře třeba vůbec nepočítají s tím, že někdo přijde pěšky, takže tam je zavřeno a nedostanete se. Takže mně se stávají různé situace. A ano, i v budově Rady Evropy je cedulka, která říká: pro vaše zdraví nejezděte výtahem, pojďte po schodech. To je všechno správně, ale jde o ten kontext.

A tady já se zlobím na pana ministra Šťastného, že tomu tématu dělá medvědí službu, protože tím způsobem, jakým to udělal a v tom celém kontextu, jak se jako vláda staví k některým opatřením, to prostě působí trapně a směšně. Protože na jednu stranu pan ministr Šťastný říká, nekecejme lidem do života, neorganizujme jim život, neříkejme, co mají jíst naše děti ve školních jídelnách a jak se mají stravovat, a chce zrušit stravovací vyhlášku ve školních jídelnách, protože to přece je záležitost rodiny, co my doma jíme.

A navíc je to Motorista, předseda jejich strany jezdí na jednání Hradu obrovským SUV, obrovským autem. Tak proč tam teda nepřijde pěšky? Proč nepřijedou městskou hromadnou dopravou? V tomto kontextu je to prostě trapné a mně to vadí. A vadí mně to, že to snižuje dobrou podstatu té věci, ale politik nemá tady slavnostně ukazovat cedulky. Má dělat taková opatření, která opravdu přispějí ke sportování veřejnosti, a takové opatření třeba je, že v rámci rozpočtu Národní sportovní agentury navýšíte finanční výdaje na investice do infrastruktury, kdy budete spolupracovat v rámci škol, budete spolupracovat s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a podpoříte takovou infrastrukturu, která bude přístupná dětem a umožní sportování veřejnosti.

Ale to naše vláda nedělá, protože tady potřebuje plošně rozhazovat peníze, jak už tady padlo, z vrtulníku, a nemyslí na ty správné věci. A to si myslím, že je špatně a na to je potřeba upozorňovat. Já vítám i aktivity pana místopředsedy Poslanecké sněmovny Patrika Nachera, sama se mu hlásím do skupiny k podpoře pohybu, ale upozorňuju na to, že ty věci musíme dělat chytře a musí to být prostě uvěřitelné. A ten způsob, jakým, jestli to má probíhat tak, že tady bude zase umístěna nějaká další cedule, tak pardon, to to radši nedělejme, protože nám to nikdo nebude věřit a budeme maximálně směšní.

Politik má připravovat zákony, má dělat opatření, a tak to nejdřív předveďte, ukažte, že to ministerstvo, kterému někdo říká, ministerstvo rozcviček, kotoulů a dřepů, není zbytečné. Za mě není zbytečné, ale fakt, jako umisťováním cedulky tomu prostě neprospějete.

Pak minulý týden proběhla médii další informace, že v loňském roce zemřelo 13 lidí v souvislosti s užíváním kratomu a že Česká republika je druhým největším odběratelem této látky snad na celém světě. My jsme tady v minulém období schválili zákon, který má umožňovat regulaci psychomodulačních látek a já vítám, že naše předchozí vláda zvládla vydat nařízení vlády, které kratom zařazuje na seznam těchto psychomodulačních látek a nyní máme možnost opravdu tyto látky regulovat. Protože víme, že dospělým tak nebezpečný není, zároveň ale jsme zakázali touto novelou, a díky tomu nařízení, že kratom je v kategorii psychomodulačních látek, tak nemůžeme tuto látku dávat do sušenek, do bonbonů, do čokolád, do věcí, které jsou lákavé dětem. A nemůžeme například kratom prodávat v prodejních automatech, jeho prodej je možný pouze ve specializovaných prodejnách, pouze dospělým, takže chráníme děti a mladistvé.

Ale v poslední době se na mě obrací celá řada starostů, že ty automaty, jak už mají dojem, že jsme je zakázali, tak stále v tom území jsou, stále ty automaty jsou ve veřejném prostoru, stále je tam možné tyto látky koupit. No proto, že těch látek je mnohem více než kratom. Tak já tady apeluji na vládu i pana ministra zdravotnictví, aby použili zákon, který jsme jim schválili, protože celá řada psychoaktivních látek, které jsou třeba nové, na ten trh vstupují, je možné okamžitě zakázat a po dobu dvou let mít pouze pro vědecké účely. Takže opravdu není možné říct, že jsme tady schválili nějaký zákon, ten už běží, všechno funguje. Nefunguje, ta regulace aktuálně platí pouze na kratom, těch látek je ale mnohem více a je potřeba tu situaci řešit, protože v terénu pořád ty automaty máme.

Nyní už se dostávám k tomu - přišla jsem tady navrhnout změnu pořadu schůze, a dostávám se k vládnímu návrhu, ne, dostávám se... Ano, k Vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací rámcová smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby, která byla podepsaná v Praze dne 4. července 2025, tedy ještě vládou Petra Fialy, je to sněmovní tisk číslo 3, a měli bychom ji projednat v prvém čtení.

Já navrhuji a jsem si vědoma, že jsme v rámci grémia schválili, že ve čtvrtek jako první bod budeme projednávat usnesení k týrání zvířat, proto navrhuji, aby bod 47 z bloku Smlouvy, první čtení, sněmovní tisk číslo 3, byl projednán jako druhý bod ve čtvrtek. Protože považuji za důležité, aby smlouvu, která dlouhá léta byla vyjednávána, smlouvu, kterou se podařilo vládě Petra Fialy a ministru zdravotnictví Vlastimilu Válkovi dotáhnout, a která je důležitá pro občany Moravskoslezského, Zlínského a Jihomoravského kraje... A proto budu bedlivě sledovat, jak budou koaliční poslanci zejména z těchto krajů pro můj návrh. Myslím si, že ten bod je naprosto nekonfliktní.

My jsme se jím zabývali už dobrovolně, přestože jsme nemuseli, jako garanční výbor byl uveden zahraniční výbor, protože to je mezinárodní smlouva. Ale protože se to týká zdravotnictví, tak my jsme se tím bodem naprosto ve shodě zabývali na našem výjezdním zasedání zdravotnického výboru v Harrachově, kde jsme se shodli na potřebnosti této smlouvy a naopak jsme projednávali, že ještě chybí dojednat smlouvu s Polskem, kdy tato smlouva je opravdu potřebná, apeluje na to i Senát.

A proto si myslím, že první čtení této smlouvy proběhne naprosto v pořádku. Dokument totiž vytváří právní rámec pro rychlejší a efektivnější poskytování přednemocniční neodkladné péče v příhraničních regionech České republiky a Slovenska, umožňuje koordinované zásahy, předávání pacientů, společná cvičení, vzájemné uznávání kvalifikací záchranářů i zjednodušený přeshraniční pohyb osob a vozidel záchranné služby.

Spolupráce se bude týkat krajů na hranici České republiky a Slovenska, ty jsem vyjmenovala, a navazuje na již fungující modely s Německem a Rakouskem. Cílem je zajistit co nejlepší časovou dostupnost záchranné služby pro obyvatele příhraničí.

Vláda sjednání rámcové smlouvy se Slovenskem podepsala již 4. července. Proto opravdu nevidím důvod, proč bychom neměli souhlas s ratifikací této smlouvy projednat již tento týden. Myslím si, že opravdu v jednotkách případů, to, že nebudete muset překládat na hranicích pacienta ze sanitky do sanitky, může prostě zachránit lidský život.

Ta smlouva je schválená i Senátem, kdy ten ji projednal už v prosinci, projednal to jak jejich výbor pro zahraniční věci, tak výbor pro zdravotnictví, tak výbor pro záležitosti Evropské unie. Tak nevidím důvod. Navíc Senát přijal doprovodné usnesení, kterým Senát považuje rámcovou smlouvu za potřebnou, a apeluje na to, aby byla stejná smlouva dojednána i s Polskem.

Proto prosím, abyste zvážili, přestože to není koaliční návrh, zařazení této smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby jako druhý bod na čtvrtek. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Další v pořadí vystoupí předseda ODS Martin Kupka a připraví se předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, tento týden se budeme věnovat rozpočtu. Tedy rozpočtu, budeme se věnovat rozbitému návrhu rozpočtu z pera Aleny Schillerové.

Slyšeli jsme, že Motoristé prý pohlídají Andreje Babiše. No, ukazuje se, že nepohlídali, protože rozpočtový výbor i jejich hlasy schválil ten astronomický schodek 310 miliard korun.

Zároveň se vládní představitelé zlobí na Národní rozpočtovou radu, že řekla, že král je nahý, že řekla, že ten návrh prostě odporuje zákonu, že porušuje zákon, tedy tím pádem, že je nelegální. Že je nelegální. Prý podle Andreje Babiše je tedy Národní rozpočtová rada zbytečná instituce. Stačí říct pravdu a najednou je to zbytečná instituce.

Tohle ale rozhodně není dobrá zpráva pro českou veřejnost a ani pro budoucí odpovědné vládnutí. Protože když se vám něco nelíbí, jak se s tím vypořádáte? Prostě zpochybníte nějakou důležitou demokratickou instituci. Teď je to Národní rozpočtová rada, příště to bude Ústavní soud, i když to už jsme vlastně slyšeli od Andreje Babiše, že má s Ústavním soudem své zkušenosti - a myslel to vlastně ironicky. Takže v případě Ústavního soudu už jsme se zpochybnění dočkali. Co se týče soudů, tak to vlastně víme, i orgánů činných v trestním řízení, říkal nedávno, že ten proces na téma Čapí hnízdo je na zakázku. Tak tady máme na běžícím pásu zpochybňování důležitých demokratických institucí.

Ale zpátky k tomu zákonu, protože to je opravdu důležité. 310 miliard schodek. A zároveň snížení výdajů na obranu. Zásadní chyba. Zásadní chyba nejenom proto, že za humny je otevřený válečný konflikt, který vyvolalo agresivní Rusko, ale také proto, že jsme se s našimi partnery v rámci Severoatlantické aliance přece domluvili na tom, že budeme výdaje na obranu zvyšovat, že budeme v tomto směru pracovat na tom, aby NATO mělo patřičnou odstrašující sílu a aby dokázalo vzdorovat hrozbám, které přicházejí toho času z východu. A místo toho, abychom tohle naplňovali, tak ten rozpočet se schodkem 310 miliard korun ve výsledku snižuje výdaje na obranu. Úplně špatně. Cesta opačným směrem, než kudy bychom měli jít. Zato tedy přidáváme například na dotacích právě pro velké agropodniky. O tom ještě bude řeč.

Ale vracím-li se zpátky k tomu rozpočtu, tak to je opravdu zásadní pochybení a změna trajektorie. Změna trajektorie je i v tom, že to bude znamenat, že Česká republika vydá na obsluhu dluhu, na obsluhu státního dluhu nejenom víc peněz v letošním roce, ale že ten výdaj poroste i v letech dalších.

Letos je to 110 miliard korun. Tipli byste si, kolik za 110 miliard korun je možno postavit kilometrů dálnic? Jenom za peníze, které dáváme na obsluhu státního dluhu v letošním roce? No, vychází to přinejmenším na 300 kilometrů dálnic. Protože v tuhle chvíli průměrné náklady na stavbu jednoho kilometru vycházejí na 250 až 300 milionů. Tak to je poměrně hodně. A nechci počítat, kolik by se za to dalo postavit škol, kolik by se za to dalo postavit nemocnic, kolik by se za to dalo postavit domovů seniorů. Hodně.

Ale co je horší - kromě toho, že 110 miliard je ten letošní účet za obsluhu státního dluhu, tímhle tempem za čtyři roky ta částka bude 200 miliard korun. 200 miliard korun za obsluhu státního dluhu. To je věc, pod kterou se podepsali Motoristé. Takhle to chtějí, přestože říkali, že rozpočtová odpovědnost je na prvním místě. Tak jenom je potřeba to takhle přesně popsat a podobně, jako to udělala Národní rozpočtová rada, říct srozumitelně, že to je porušení zákona a že to je zároveň porušení toho dosavadního trendu, kdy se dařilo deficity státního rozpočtu snižovat. O tom ale bude ještě řeč zítra. Tohle je ta nejpodstatnější poznámka.

A zároveň říkám naprosto jednoznačně - respektujte slova Národní rozpočtové rady. Ani pro předchozí vládu některá kritika nebyla jednoduchá ze strany nezávislých odborníků Národní rozpočtové rady. Ale respektovali jsme a poslouchali jsme, co nám říkají. Ve výsledku tady slyšíme naopak teď ze strany současných vládních představitelů, že ten názor za nic nemají. Jenomže ten názor je faktický. Ten názor jenom říká, co je všem zjevné, že ten schodek porušuje výdajové limity a překračuje je o 64 miliard korun.

Alena Schillerová asi chtěla, aby se to zachránilo, že Ministerstvo financí k tomu vydalo svoje stanovisko, sofistikované, akorát v tom stanovisku řeklo, že tedy oni si myslí - Národní rozpočtová rada následně tedy pověděla, že to tak zcela určitě není - ale že ten výdajový limit je někde na 292 miliardách. Znamená to, že tak Ministerstvo financí samo přiznalo, že tedy překročili také ten výdajový limit, protože jestli se nepletu, 310 miliard je o dost víc než 292 miliardy korun. Takže i z úst Ministerstva financí v rukách Aleny Schillerové jasný doklad, že ten návrh rozpočtu porušuje český zákon.

Nepochybně v tom zítřejším jednání na prvním čtení přineseme další závažné argumenty, představíme i v následujících krocích, v druhém čtení naše pozměňovací návrhy, které budou směřovat ke snížení toho schodku, a zároveň tady budeme bojovat za to, aby se podařilo výdaje na obranu zvýšit, protože je to jeden ze základních důležitých předpokladů pro bezpečí českých občanů.

Další důležité téma - už o tom tady dneska byla řeč - hnutí ANO říká, jak se vypořádá s evropským diktátem, jak už nebude platit ETS 2 povolenka ani v roce 2027 ani v roce 2028 ani v roce 2029, že to zruší, že nesouhlasí s klimatickými cíli a že budou bojovat za to, aby neplatili ani minutu. A jaká je realita? No, bohužel přesně opačná. Protože před malou chvílí Evropský parlament schválil klimatický cíl snížit emise CO2 do roku 2040 o 90 procent.

Kdo byl zpravodajem toho návrhu? Překvapivě Ondřej Knotek, europoslanec Evropského parlamentu. A co udělal? No, vlastně nic. On ani nenavrhl, aby se ten návrh vrátil, nenavrhl jeho odmítnutí, nepohlídal si žádné pozměňovací návrhy. Takže přestože Andrej Babiš má plná ústa toho, jak teď konečně zajistí uplatnění národních zájmů na úrovni Evropského parlamentu, nestalo se nic. Možná proto, že Ondřej Knotek se nestíhal věnovat tomu zákonu, protože v tu chvíli možná spíš řešil spolupráci se sektou, se kterou bude teď pořádat na půdě Evropského parlamentu nějaké akce.

Ale co to vypovídá o hnutí ANO? Že jsou to jenom slova, slova, slova, ale že skutek utek. Že ve skutečnosti u těch důležitých témat i evropských nemáme žádné jasné kroky. A my jsme tady připraveni a děláme to s našimi europoslanci, kteří se proti tomu návrhu postavili, jednoznačně a navrhli právě to odmítnutí. A jasně upozornili na to, že tohle ve výsledku neposlouží ochraně životního prostředí, ale že to ve výsledku bude zdražovat energie a ohrožovat konkurenceschopnost Evropy.

A znovu říkám, my jsme připraveni tady pomáhat s tím, aby se dařilo vytvářet lepší podmínky pro podnikání, omezovat zbytečnou byrokracii, snižovat ty ambiciózní cíle, které k ničemu nevedou, a přinášet realistické úpravy. Akorát k tomu je potřeba prostě v Bruselu jednat, vytvářet aliance a účastnit se těch klíčových jednání a v osobách europoslanců, kteří se navíc přihlásí o tu roli zpravodaje, to prostě odpracovat.

Ale odpověď hnutí ANO - nic, nekoná se. A tohle je věc, kdy reálně Česká republika místo toho, aby dokázala posilovat a aby její hlas byl slyšet víc, tak je vlastně slyšet méně. V rozporu s tím, co Andrej Babiš tady všem sliboval před volbami, ale vlastně i po volbách.

Čeká nás summit lídrů Evropské unie, kam Andrej Babiš pojede. Předtím poslal dopis, pod který je možné se v mnoha směrech podepsat. Ale chybí znovu konkrétní body, konkrétnější v tom, aby to nebyl jenom odpor, ale také volání po něčem, co nám může pomoct. Dvacátý osmý režim jako sjednocení podmínek a vytváření jednotnějšího trhu v rámci Evropské unie. Další důležitý bod, konkrétní odstraňování zbytečných sankcí a zbytečných regulací a zároveň podpora moderní digitální ekonomiky a podpora inovací. To v tom dopisu ale nečteme, ale hlavně ten dopis nestačí. Pokud se něco z toho má stát realitou, tak je prostě pro to potřeba vytvořit alianci, spojenectví s dalšími státy a k tomu prostě musíte jednat. Tady nestačí hlasité vykřikování všude po chodbách a do médií, tady se to prostě musí odpracovat.

Další téma, ochrana veřejnoprávních médií. Připomenu, jak současný ministr kultury hřímal, že koncesionářské poplatky nedá. Asi si pak pětkrát v duchu zarapoval, koncesionářské poplatky nedám, nedám, nedám, nedám. (Naznačuje za pultíkem rapování.) No, a pak se na něho možná Andrej Babiš zle podíval a Oto Klempíř otočil přibližně o 180 stupňů. Akorát za tím je teda větší míra odpovědnosti než jenom ten cirkus, který vláda předvádí.

Já znovu připomenu, co zaznělo v projevu Andreje Babiše na sněmu hnutí ANO. Novináři jsou naši největší soupeři. Novináři jsou naši největší soupeři. Když jsou naši největší soupeři, tak to asi nemáme v úmyslu, tedy hnutí ANO nemá v úmyslu pro ně vytvářet vlídné a vhodné podmínky. Já jenom cituju - když někdo kroutí hlavou - přesně tohle Andrej Babiš řekl: Novináři jsou naši největší soupeři. Ani slovo jsem nepřidal. No, a potom na tiskových konferencích po jednání vlády opakované útoky jak na konkrétní novináře, na konkrétní média a výsměch, který se obrací směrem k nim.

No, a v tomhle světle, v téhle souvislosti navrhuje hnutí ANO zrušit koncesionářské poplatky. Nejde o ten akt jenom, zrušení koncesionářských poplatků, jde přece především o to, že tím naváží rozpočty Českého rozhlasu a České televize na státní rozpočet. No, a pak bude následovat jednoduchý akt před koncem každého roku. Bude chodit ředitel České televize a ředitel Českého rozhlasu pěkně na kobereček a dozví se, kde udělali jeho novináři chybu, když kritizovali, když si dovolili kritizovat vládu. Tohle fakt nedělejte. Tohle znamená ohrožení svobody médií, tohle znamená, že chcete veřejnoprávním médiím nasadit jednoduše náhubek prostřednictvím přímého ekonomického vlivu.

Tohle fakt ničemu nepomůže a jsme připraveni se bavit o tom, jak přesně mají veřejnoprávní média fungovat, jaká má být jejich role na kulturním poli, na sportovním poli. A myslím, že tady se v mnoha směrech shodneme, že jejich role je mnohde nezastupitelná. A když hovoříme o tom, že je potřeba podporovat sport, ubezpečuju vás, že bez toho, aniž by se veřejnoprávní média věnovala menšinovým sportům nebo menšinovým kulturním žánrům, tak se jim prostě v té společnosti nebude dařit. A potom ještě víc budete naříkat na to, že společnost leniví, nebo že je méně kreativní a ve výsledku to bude jenom vaše vina a snaha podmanit si Českou televizi a Český rozhlas svému vlivu a tímhle způsobem jim nasadit náhubek.

A tady, kde tedy nejenom Motoristé Andreje Babiše nepohlídali, to už je teda druhý případ, kdy úplně selhali v plnění svého předvolebního slibu, tak tu máme další zásadní věc. A my se k ní dokavaď nebude vyřešená, musíme jako opozice vracet, a to je střet zájmů Andreje Babiše. Ten princip je přece všem jasný. Tady přece jde o rovnost před zákonem a rovnost před institucemi. V okamžiku, kdy ten, kdo zároveň určuje pravidla, tak zároveň je na druhém konci toho finančního potrubí a čerpá dotace, tak samozřejmě všichni ztrácejí důvěru v to, že se všem píská stejně, že hrají na hřišti, kde všem platí a pro všechny platí jednotná pravidla. Tohle je závažná věc.

Uplynul měsíc a několik dnů od chvíle, kdy to podle zákona, podle zákona měl mít Andrej Babiš vyřešené. A má? No prostě nemá, to je konstatování faktu. Nic víc a nic méně. A znovu se k tomu budeme vracet a znovu budeme tento bod navrhovat na program schůze a budeme to dělat do okamžiku, než se s tím Andrej Babiš vypořádá. Protože to jsme nebyli my, to byl Andrej Babiš, který předstoupil před národ ve svém videu - oko nezůstalo suché a patetismus přímo ukapával - dozvěděli jsme se, že to bude navždy vyřešeno, navždy. Navždy! To slovo tam zaznělo několikrát. No, tak navždy se nekoná, protože podle zatím statusu toho svěřenského fondu, který měl být veřejně známý, který měl být takhle jasně položený na stůl, tak se zatím daří některým médiím z něho alespoň citovat. A z těch citací, pokud jsou pravé, protože můžeme se jenom dohadovat, tak vyplývá, že ten svěřenský fond jenom pro dobu, kdy Andrej Babiš bude ve vládě, je schopen jakžtakž odříznout právě ten vliv střetu zájmů. Ve skutečnosti vlastně moc ne, protože hned po tom, co Andrej Babiš podle těch zveřejněných citací ve vládě skončí, tak s celým tím jměním bude moci nakládat rodina Andreje Babiše. Ale to je přesně to, na co nejenom evropská legislativa, ale na co další legislativy v pokročilých demokraciích pamatují. Aby se podařilo odříznout právě vliv střetu zájmů. Takže místo toho, aby to Andreji Babiš vyřešil, aby splnil sliby, které dal lidem, tak se tohle prostě nekoná.

No, a místo toho jen tak vládou projde čtvrtmiliardový titul pro velké agropodniky. Co chcete jako jasnější doklad střetu zájmů? A my se budeme znovu ptát, jak je tohle možné? A jak je dál možné to, že se nevymáhají ty neoprávněně přidělené dotace Agrofertu a dalším společnostem Andreje Babiše? Jak se s tím vypořádají instituce, které před českou veřejností nesou odpovědnost za to, že se všem měří stejným metrem.

Alena Schillerová tady opakovaně říká, jak si posvítí na šedou ekonomiku.

No, tak to jsem zvědav, protože v tu chvíli musí ty reflektory zamířit na prvním místě na Andreje Babiše. Přece porušování střetu zájmů není nic jiného než prokazatelně šedá zóna, prostě nelegální nakládání. A tohle fakt v žádném případě tolerovat nemůžeme a nebudeme.

A já se tady dostávám tedy už k dvěma konkrétním návrhům programu, kterým se máme věnovat, protože pokud to nebudeme dělat a pokud to nebudou dělat ani poslanci současné vládní koalice, tak se prostě zpronevěřují své roli a slibu, který dali, protože prostě platí, že uplynul měsíc, měsíc a dva dny od okamžiku, kdy Andrej Babiš podle zákona měl mít vyřešený střet zájmů, zákon mu na to dával 30 dnů, a ta lhůta uplynula před měsícem a dvěma dny, před měsícem a dvěma dny a není vyřešeno. Ocitáme se tedy zcela prokazatelně v nezákonném stavu. To přece nejde nad tím jenom tak pokrčit rameny a říct - no, tak se to nějak jako vyřeší. No, nevyřeší. Chceme, aby to vyřešil Andrej Babiš, a proto navrhujeme jako důležitý bod této schůze Poslanecké sněmovny: Kdy a jak vyřeší Andrej Babiš stvůj střet zájmů? Já to panu předsedajícímu předám v písemné podobě, abych to tady nemusel jako školáčkovi diktovat, bylo by to nedůstojné.

A mám totiž ještě jeden důležitý bod, kromě toho prvního: Kdy a jak vyřeší Andrej Babiš svůj střet zájmů? Ten druhý je jasná ochrana nezávislosti České televize a Českého rozhlasu. Děkuju za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ještě, pane předsedo, jako kolikátý bod to navrhujete v pořadí - ten a tamten? Nebo jestli mi to potom - ale ono je to dobré na mikrofon říct.

 

Poslanec Martin Kupka: Navrhuji, aby bod střetu zájmů Andreje Babiše byl bodem druhým v pořadí a jasná ochrana nezávislosti České televize a Českého rozhlasu jako bod třetí.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A potom prosím o předání.

Nyní další v pořadí vystoupí předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel a připraví se s přednostním právem místopředseda Sněmovny Patrik Nacher.

Já ještě přečtu dvě omluvy rychle. Ano, zrovna - Matěj Ondřej Havel od 18 hodin bez udání důvodu se omlouvá a Skopeček Jan od 15 do 16 hodin z osobních důvodů se omlouvá.

Prosím, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuju za slovo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové, vláda na svém včerejším zasedání oznámila, že zruší Národní ekonomickou radu vlády, a já říkám naprosto otevřeně, že to je špatné rozhodnutí z mého pohledu i z pohledu TOP 09. Není to technická drobnost, není to administrativní úprava, je to špatné rozhodnutí, protože v době, kdy Česko řeší drahé bydlení, tlak na veřejné finance - ten budete ještě zvyšovat - demografii, produktivitu a konkurenceschopnost, tak vláda vypíná jeden z mála nástrojů, který do politiky vnášel odbornou protiváhu, dlouhodobost a hlavně veřejně dohledatelné odborné a vědecké argumenty.

A co je na tom nejhorší? Zdá se mi, že to je vzkaz, který bychom mohli číst tak, takže odbornost je zbytečná, stačí politický instinkt a pár poradců po ruce. Jenže stát přece není hospoda, stát není nějaká soutěž o nejlepší hlášku. Když se rozhoduje špatně, tak to pak přece nezaplatí vláda, zaplatíme to my všichni, občané České republiky, zaplatíme to na daních, zaplatíme to v dražších službách, v horší dostupnosti bydlení, v nižších mzdách a hlavně v pomalejším růstu možná zadlužené budoucnosti.

Proč je tedy NERV z mého pohledu a z pohledu TOP 09 mnohem lepší než nějaká skupina vládních expertů? Není to ministerstvo, není to přece ani nějaká byrokracie navíc - je to odborný orgán, který má úkol pojmenovat problém, navrhnout parametry reforem a dávat vládě oponenturu v často těžkých rozhodnutích - a v minulém volebním období, tak jsme to viděli, já o tom ještě budu hovořit. A je to orgán s jasným institucionálním rámcem, byl zřízen v roce 2010 a jeho činnost byla potom obnovena v roce 2022. A je to přesně to, co v politice často chybí. Místo takzvané rychlé záplaty máte instituci, která drží otázku: Dává to které rozhodnutí dlouhodobě smysl? Co to udělá s motivací lidí? Kolik to bude stát? Jakou by to eventuálně mělo alternativu? A vláda teďka říká: My máme své vlastní experty. Ano, to víme, každá vláda má své vlastní poradce, je to v pořádku - ale NERV je přece veřejná oponentura, je to mechanismus, který zvyšuje cenu nekvalitního rozhodování, protože přinutí každou vládu vysvětlit, proč jde třeba proti datům, proč ignoruje analýzy a proč volí méně efektivní variantu. Zrušit NERV znamená z našeho pohledu odstranit pojistku. A všichni víme, co se v politice stane, když odstraníte pojistky: vyhrává krátkodobost, líbivost a může zvítězit populistický marketing. A účet se posílá samozřejmě až po volbách.

Já bych jenom připomenul, u čeho Národní ekonomická rada vlády byla - naprosto konkrétní příklady, které mají otisk v politické realitě. Já si myslím, že NERV je užitečný právě tím, že dodává rozumné argumenty, dodává parametry, které vláda prostě může převzít, a když nepřevezme, tak musí vysvětlit proč. Konsolidace veřejných financí, takzvaný ozdravný balíček, který jsme tady hlasovali v minulém volebním období - když ho vláda připravovala, tak k němu NERV vydal stanovisko a posoudil ho jako krok, který může významně snížit schodky, a zároveň upozorňoval na parametry a na rizika. A to není málo. To je přece přesně situace, kdy politici potřebují opory, když dělají nepopulární kroky - a všichni víme, že ozdravný balíček byl nepopulární, ale byl prostě nutný. A to nejsou abstraktní věty, ten balíček obsahoval konkrétní opatření - všichni to víte - změny ve státní podpoře stavebního spoření, úpravy daňových slev, nepopulární věci a tak dále. A to je přesně to, co vyvolává politickou bouři a kde je ten odborný rámec k nezaplacení. Takže ano, NERV se podepsal pod to, že se hospodaření státu nevede jen podle intuice a titulku, ale podle dat a podle zanalyzovaných variant.

Důchodová reforma - to je přece rozhodnutí na desítky let. Důchody nejsou téma pro tiskovku, je to téma pro jednu celou generaci - a právě tady má NERV hodnotu největší, umí přece oddělit emoce od reality a tlačit parametry, které dávají smysl ne krátkodobě, ale dlouhodobě. V přehledu výstupů za roky (?) a 2025 si myslím, že je právě důchodová reforma zmiňována jako nejdůležitější oblast, ve které NERV radil a poskytoval podklady. A současně tyto změny se promítly do legislativních úprav důchodového pojištění. Ať už se to lidem líbí nebo ne, je to systémový zásah, který bez odborných podkladů nejde dělat odpovědně. Zrušit NERV v okamžiku, kdy se důchody a demografie teprve budou lámat je jako vyhodit navigaci uprostřed bouřky.

Připomeňme třeba i windfall tax, zdanění mimořádných zisků - tady se NERV věnoval konstrukci a dopadům windfall taxu, daňové mimořádnosti, která by byla politicky velmi citlivá, byla ekonomicky riskantní - přiznejme si to - pokud by byla špatně nastavená. Tady je důležitý zase ten princip. U podobných kroků je veřejný zájem, aby existovala odborná kotva, která posoudí výnosy, rizika obcházení, dopady na investice a bankovní sektor - a přesně to NERV dělal, tuto odbornou kotvu.

Připomenu ještě flexinovelu zákoníku práce neboli modernizaci pravidel práce. Vidíme to všude, vidíme to na datech, že trh práce se mění. Lidé stále častěji kombinují rodičovství, práci, rekvalifikace, zkrácené úvazky. Dává to smysl v moderní době a pravidla, která byla nastavena pro svět z minulého století, prostě přestávají v současnosti fungovat. Ano, i tady posloužil NERV jako zdroj inspirace u flexibilní novely zákoníku práce. Ať už se někdo na flexinovelu dívá jakkoliv, přesto je to další příklad, kde Národní ekonomická rada vlády přinesla reálný otisk v oblasti, kde je potřeba vyvažovat flexibilitu s ochranou.

Připomeňme superdávku, ta se tady bude objevovat na plénu Poslanecké sněmovny i v tomto týdnu, zjednodušení sociální pomoci a motivace. Národní ekonomická rada vlády se věnovala i logice dávek a motivaci k práci. A v posledních letech se v Česku právě rozeběhla superdávka jako nový systém státní sociální pomoci. Racionální příklad, pohled Národní ekonomické rady vlády je tady přece neoddiskutovatelný.

Řekl bych asi tři důvody, proč je zrušení NERVu zásadně špatně. Za prvé, ztrácíme kontinuální oponenturu. Bez NERVu bude každá vláda skládat ekonomické poradenství řekněme na zelené louce a podle loajality, a to je nejhorší možný model. Vyrobí se uzavřený kruh, kde si všichni navzájem potvrzují, že to je možná skvělý plán, a i kritika přijde až ve chvíli, až už je pozdě.

Za druhé, ztrácíme veřejně dohledatelný rámec argumentů. Ekonomická rozhodnutí přece mají být přezkoumatelná. Ne podle pocitu, ale podle podkladů, tvrdých dat a nezávislých analýz. NERV vytvářel materiály, které byly veřejně k dispozici. Když NERV zmizí, zůstane nám často jen tisková zpráva a věta: protože jsme se tak rozhodli.

Za třetí, ztrácíme schopnost dělat dlouhodobé reformy. Rozhodnutí jako důchodová reforma, reformy vzdělávání, podpora investic, energetické otázky, dostupné bydlení, to jsou desetileté horizonty, na které takové změny dopadají. A přesně tyhle věci politika samostatná, politika neopřená o data a o kritickou odbornou oponenturu, prostě zanedbává. NERV byl instituce nebo je instituce, která má udržovat tlak na velká témata, i když se zrovna řeší něco, co prostě hoří na titulní straně. Já si myslím, že jistě mohl mít NERV nějaké nedostatky, pojďme se o nich bavit, jistě je užitečnější zjednat jejich nápravu, než ho zrušit. Dovedu si představit, že by mohla být zavedena komunikace dopadů na úrovni NERVu, co vláda převzala, co nepřevzala, ať vysvětlí proč, nebo by tady mohla být stálá komunikace ze strany NERVu, aby se ekonomická politika dělala veřejně, bylo z ní veřejné téma a nedělala se trochu potichu, trochu třeba mimo zájem veřejnosti a mimo zájem médií. To jsou pojistky, to nejsou překážky. To jsou pojistky proti tomu, aby se stát neřídil jenom PR, lobby nebo nějakou momentální náladou.

My bychom jako TOP 09 Národní ekonomickou radu vlády nikdy nezrušili. My bychom s ní spolupracovali, možná bychom ji ještě zoptimalizovali. Zrušit NERV je z našeho pohledu nebezpečné a je to účelný krok, protože nechcete jako vláda slyšet tu odbornou kritiku a nechcete, aby se ta kritika z úst respektovaných odborníků, kteří v tom NERVu jsou zastoupeni, objevovala ve veřejném prostoru.

Tím je právě NERV užitečný, že se nebojí být nepopulární. NERV umí říct: tohle nefunguje, tohle je drahé, tohle bude mít vedlejší efekty a tady je potřeba nějaká jiná, možná méně populární varianta. A dokud takový hlas existuje, politika má šanci být víc než marketing. Politika má šanci být leadership a politika má šanci dělat třeba nepopulární, ale odvážná rozhodnutí, která jsou pro budoucnost.

Já bych chtěl za TOP 09 vyzvat vládu: nelikvidujte NERV, přehodnoťte svoje včerejší rozhodnutí, a pokud tvrdíte, že chcete řídit zemi odpovědně, tak opravdu nevyhazujte instituci, která vám pomáhá dělat rozhodnutí na základě dat a dlouhodobých dopadů. Já bych chtěl navrhnout bod, pane předsedo, vaším prostřednictvím, Zrušit NERV je zbabělé rozhodnutí vlády. Zrušit NERV je zbabělé rozhodnutí vlády a chtěl bych to navrhnout jako čtvrtý bod pořadu schůze. Děkuji. Pane místopředsedo, omlouvám se. Neviděl jsem, že jste se vyměnili.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: My jsme se teď takticky vyměnili. Děkuji. Takže zrušit NERV je zbabělé rozhodnutí vlády a jako čtvrtý bod. Mám.

A nyní tedy s přednostním právem první místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher. A zatím se může připravovat pan poslanec Matěj Hlavatý.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená vládo, dámy a pánové, milé kolegyně, já bych se znovu nehlásil, to víte, ale jsem tady zase v roli korektora, protože jsem si dělal poznámky. Vystoupení Zdeňka Hřiba vynechám. Tam si myslím, že to si užijeme asi večer v televizi, tam je to kapitola sama pro sebe, tam už si ty poznámky ani nedělám. Ale u těch z vás, o kterých jsem si myslel, že jste seriózní, tak si ty poznámky dělám a potřebuji to dát na pravou míru, prosím pěkně.

Za prvé. Martin Kupka tady hovořil o ohrožení svobody médií pouhou změnou ve financování veřejnoprávních médií. Připomínám, že ta změna ve financování veřejnoprávních médií, to jest to, že by to bylo navázáno na daně nebo na státní rozpočet, je ve většině zemí Evropské unie. Takže vy tím vlastně útočíte i na jiné země.

Ale zároveň, když už tady mluvil o otočkách o 180 stupňů, vám něco přečtu: "ODS navrhuje zrušit poplatky za ČT i Český rozhlas a ekonomicky je zestátnit." 31. srpen 2009. To bylo v pořádku, že ano, samozřejmě? To bylo něco úplně jiného. Na to jste měli právo, že ano? Ale jakmile to navrhuje někdo jiný, tak to je ohrožení svobody médií.

On tady tak trochu teatrálně, musím říct, vaším prostřednictvím, tak jako takové divadelní představení poukázal na ty otočky o 180 stupňů pana ministra kultury. Já bych, když tady vidím bývalého pana ministra kultury, ctihodného tady Martina Baxu, tak bych chtěl říct, že on tu otočku měl o 180 stupňů, a vy jste ani nepípli, protože celou dobu řekl - a jsem rád, že pan bývalý ministr kývá, že vy jste říkali, že nebudete zvyšovat koncesionářské poplatky. Říkali jste to před volbami, říkali jste to rok po volbách, dokonce v rozhovorech, já mám tady printscreeny, to nikdo nepopře, a následně zázračně rok před volbami tak, aby se to dotáhlo až do volební kampaně, jste navrhli zvýšit koncesionářské poplatky, tudíž jste tu politiku do těch médií zatáhli vy v přímém přenose, ve vrcholu volební kampaně do voleb do Poslanecké sněmovny.

A teď se vy rozčilujete, že my naopak děláme pravý opak toho, co jste dělali vy. My jsme to říkali před volbami, máme to ve volebním programu, říkali jsme to po volbách, máme to v programovém prohlášení vlády, to znamená, že jsme konzistentní. Konzistentní! Žádné překvapení. Takže to je první poznámka, aby to tady nezapadlo.

Tak jednak vy jste v roce 2009 chtěli dokonce ekonomicky zestátnit, to my se do takového dobrodružství tedy nepustíme. Nevím, co jste tím tedy mysleli. My chceme změnit způsob financování. Já se pak možná k tomu dostanu, o čem tady pan bývalý ministr Rakušan řekl, že když něco funguje, tak to nebudeme měnit, tak já bych vám ukázal, že ne tak až to funguje, ale především jsem tady chtěl konstatovat, že to, co jsme říkali před volbami, děláme i po volbách a na jiných místech nám děláte detailní rozbor toho, že to nedodržujeme. To byl ten příklad ETS 2. Tak na to by vám tady asi odpověděl pan ministr Karel Havlíček. Tady se nebudu pouštět do nějakého odborného rozboru, ale to je zajímavé, že tam u toho děláte srovnání před volbami po volbách a po volbách, ale u těch koncesionářských poplatků, kde to je jedna k jedné, tam vám to nevoní, že my jsme to konzistentně říkali před volbami i po volbách.

Pak si dovolím poznámku. Martin Kupka tady mluvil o rozpočtu. Vy zároveň nám vždycky říkáte, že jak my jsme obstruovali, vy to neděláte, vy budete jenom navrhovat věcná témata. Nevím, tak my máme zítra celý den k rozpočtu první čtení před sebou. Nevím, proč ho tady rozebíráte dnes v pořadu schůze. Samozřejmě na to máte právo, já mám právo na to upozorňovat. Takže ze sebe prosím pěkně nedělejte lepší, protože evidentně nejste. Duplicitě tady řešíte téma, na který je zítra vyhrazen skoro celý den, na první čtení.

Obecně bych řekl, že ta vystoupení spojuje heslo podle sebe soudím tebe. Vy to tak nějak máte. Dáváte nám nějaké důvody, nám podkládáte, podstrkáváte, které tam nemáme, nebo vytváříte vysloveně virtuální realitu. Proto jsem si tady psal ty poznámky. To bylo vystoupení Víta Rakušana. Poslanecký návrh, že dáme tu změnu financování poslaneckým návrhem. Ne, to bude vládní návrh. Jestli tady něco bylo poslaneckým návrhem, tak připomenu třeba korespondenční volbu, kterou jste tady protlačili. A to jste udělali jako poslanecký návrh.

Šup, změna volebního zákona a najednou tam, co byl poslanecký návrh, tak to je v pohodě. Takže bych byl velmi opatrný. Že to budeme chtít ve zrychleném řízení, v § 90, to taky není pravda. To není pravda. Jak jste na to přišli? Proč tady vytváříte takovéhle chiméry? Ale některé změny, ne, samozřejmě změnu ve financování veřejnoprávních médií v devadesátce, to je úplně nesmysl, ale některé jiné samozřejmě budeme navrhovat v devadesátce, které by měly být nekonfliktní. No, a pro tento účel já jsem si zase našel, protože jsem na ta čísla, kde vy jste těsně před volbami za námi přišli, že máte 22 návrhů zákona v devadesátce, u kolika z nich vám to pustíme?

Tak jsem se teďka schválně díval na tu tabulku. A víte ten poměr? To jste zapomněli. Devatenáctkrát jsme vám řekli, že ano, a jenom třikrát jsme řekli, pojďme to projednat ve třech čteních. To jsme byli zlá opozice, co? Devatenáctkrát jsme vám pustili devadesátku těsně před volbami. Tak jsem zvědav, jakým způsobem se k těm devadesátkám budete stavět vy. Já vím, že vždycky to osvěžování paměti se vám nelíbí, ale já to tady budu takovou nekonformní formou vám tady předkládat.

No, teď se dostávám k těm koncesionářským poplatkům, jak to tady popisoval Vít Rakušan a jak strašil. Tak za prvé nevím, proč on chce nějaké informace dopředu, proč nerespektuje to fungování jak to je. My to máme v programovém prohlášení vlády a zároveň, až to bude, tak to bude, tak to samozřejmě vláda pošle do Poslanecké sněmovny. Ministr kultury to dá na vládu, vláda to projedná, pošle to na ta připomínková místa, pak se to pošle do Sněmovny. Já nevím, v čem je problém. Vy tady vytváříte problém, a to je jakoby úplně novota, že opozice najednou začne z vládní koalice tahat informace na věci, které se do budoucna chystají. To je zajímavý. A když je nedostane, tak to vypadá, jako že něco tajíme. Ne? A co kdybychom to měli třeba v plánu na příští rok, v plánu prací legislativně, proč bychom to měli dávat dopředu? Jak jste na to přišli?

Když tady říkáte, že něco funguje, nefunguje, tak za prvé říkám, EET taky fungovalo a vy jste ho přesto změnili, přestože vám tady podnikatelé, já jsem tady pořádal konferenci, dokonce mám pocit, že Vojta Munzar tam byl, nevím, jestli tam byl nebo nebyl, a tam přímo i zástupci Hospodářské komory a zástupci těch podnikatelů v gastro říkali, nechte to aspoň dobrovolné, ale stejně jste to zrušili. Tak o čem se tady bavíme?

Ale já vám tady řeknu dva příklady, kdy moc ne, seniorů je v populaci asi 20 procent nad 65 let, nicméně na poplatcích se podílejí díky tomu, že se to platí za domácnost, ne za osobu, 44 procenty. To moc spravedlivé teda, dámy a pánové, není.

Teď jsme se dozvěděli, že to vymáhání a celá ta administrativa kolem vymáhání koncesionářských poplatků stojí u Českého rozhlasu 100 milionů, u České televize 150, to je 250 milionů, čtvrt miliardy, to je docela dost peněz, které by se daly použít přece na nějakou smysluplnou věc, třeba finanční gramotnost, jak tady někdo o tom hovořil.

Takže v tomto ale jakoby budeme se tady o tom bavit. Já jenom nerozumím tomu strašení, jakoby to máte, proto říkám podle sebe soudím tebe, že máte jako nějakou jakože preventivně všechny vystrašíte, abyste si připravili tu půdu pro to, co hrozného se chystá. A já prostě od začátku tady říkám, a říkali jsme to i před volbami, že jsou tady i jiné systémy, které fungují ve většině zemí Evropské unie, a přesto tam neplatí, a vy byste si to určitě netroufli, kdybyste tam jeli na zahraniční návštěvu, říct, že je ohrožená svoboda médií. A tak já nevím, proč to říkáte tady. Tomuhle tomu já nerozumím.

To znamená, prosím pěkně, počkejte si na tu změnu, nikdo tady na média veřejné služby neútočí, to, že někdo chce změnit ten status quo, tak to je normální nějaký politický program. Rozuměl bych vašemu rozčílení v momentě, kdybychom to před volbami neměli a teď jsme s tím překvapili. My jsme to ale konzistentně říkali před i po volbách.

Poslední poznámka se týká toho sportu, těch cedulí, toho rozpočtu a opatření, co tady měla kolegyně Šebelová. No, já rozumím, že ta cedule může působit směšně. Choďte radši po schodech, pokud vám to zdravotní stav umožní, nepoužívejte výtah. Ale prostě ono to od toho jako začíná, ono je potřeba to dát do toho veřejného prostoru, otevřít tu debatu, zaplaťpánbůh o té ceduli, která nestála nic, takže nemůžete ani říct, že vyhazujeme peníze daňových poplatníků, tak se o tom hovoří. Stejně tak jako teďka to téma, jestli by děti do 15 let měly mít povolené nebo zakázané sociální sítě. Je to prostě nějaké vytváření agendy a je to smysluplné a užitečné.

A kolem toho rozpočtu na ten sport, vždyť my jsme včera byli s kolegyní Šebelovou vaším prostřednictvím v Českém rozhlase, kde jsme řekli s ministrem Šťastným, že uděláme maximum pro to, aby ten výpadek, který tam je teďka, tam nebyl, aby se tam ty peníze pro ten sport vrátily, aby to právě nebylo o cedulkách, ale aby to bylo skutečně o té prioritě té vlády. Investice do sportu, sportovní infrastruktury, propojení se školstvím, primární prevence a tak dále a tak dále. My Jsme se o tom včera bavili v Českém rozhlase hodinu.

A zítra máme rozpočet, první čtení, a my tam určitě o tom s panem ministrem budeme hovořit. Začíná to cedulkami, končí to rozpočtem a nějakou vůlí to změnit s cílem prodloužit věk dožití ve zdraví. Má to vždycky nějaké cíle.

Tolik tedy, já jsem to hodně zkrátil, ty poznámky a reakce na ta vystoupení, za mě. Já děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak děkuji, pane místopředsedo. A dalším v pořadí je pan poslanec Matěj Hlavatý.

Máte slovo.

 

Poslanec Matěj Hlavatý: Dobré odpoledne. Já jsem velice rád, že tady vystoupil Patrik Nacher a krátce nám tady ukázal, jak se obstruuje koalice koalicí. Možná by bylo dobré ty body otevřít a jednat o nich a probrat koncesionářské poplatky a další věci tak, aby se uklidnila veřejnost a mohli jsme se o tom bavit podrobně.

Já dneska předstupuji před vás, abych navrhl zařazení bodu na program dnešní schůze s názvem Závazky České republiky vůči NATO, přijaté na summitu v Haagu, a připravenost státu je v současné bezpečnostní realitě naplnit.

Tento bod navrhuji proto, že se bezpečnostní situace v Evropě zásadně zhoršuje. Česká republika na summitu v Haagu se k něčemu přihlásila a zároveň z veřejných vystoupení představitelů vlády zaznívají výroky, které tyto závazky relativizují nebo přímo popírají. Považuji proto za správné, aby se k tomu Poslanecká sněmovna dnes otevřeně vyjádřila.

Ještě než se začnu k samotnému bodu vyjadřovat, chci říct jednu velice zásadní věc, která by měla být jasná pro všechny. Peníze, o kterých se dnes bavíme, nejdou nikam do zahraničí. Neplatíme je NATO, neplatíme žádné jiné zemi. Ty peníze jdou do naší armády, do naší obrany, do naší bezpečnosti. Jsou to schopnosti státu chránit vlastní území, vlastní obyvatele, a být připraveni čelit reálným hrozbám dnešní doby.

A proto považuji za mimořádně úsměvné a zároveň nebezpečné, že právě ti, kteří roky nejhlasitěji mluvili o silné Evropě, dnes nekonají ve chvíli, kdy má dojít k naplnění jejich vlastních hesel. Silnou Evropu chtěli, dokud to byly slogany. Jakmile má být silná Evropa postavena na reálných schopnostech, odpovědnosti a investicích, tak už ji vlastně nechtějí. Místo toho slyšíme, že se to odloží, že to není závazek, že to nějak dopadne.

Tohle není silná Evropa, tohle je černé pasažérství a pokud to není černé pasažérství, pak je to ještě horší varianta, vědomé oslabování vlastní bezpečnosti v době, kdy se bezpečnostní situace zhoršuje.

Navrhuji tento bod, protože bezpečnost dnes není akademická debata ani ideologický spor, bezpečnost je odpovědnost státu. Na summitu NATO v Haagu se nestalo nic symbolického a nic vágního. Nestalo se nic, co by šlo shodit ze stolu slovy - nic se nemění. Členské státy se shodly, že dosavadní tempo posilování obrany nestačí, že bezpečnost Evropy se dlouhodobě zhoršuje a že obrana už není otázkou jednoho rozpočtového roku, ale stagnické (?) přestavby států a jejich schopností. Byla potvrzena kolektivní obrana, dlouhodobé odstrašení a nutnost výrazně posílit reálné schopnosti armád nejen papírovými závazky.

Česká republika u toho byla, souhlasila, nikdo nás k ničemu nenutil. Řekněme si to otevřeně, Evropa dnes není v normálním stavu, válka na Ukrajině není lokální konflikt, Rusko není problém, který zmizí za rok nebo za dva. Tohle není krize, která se přečká, tohle je nový bezpečnostní stav, na který se státy buď adaptují nebo selžou. V takové situaci není čas mlžit, relativizovat nebo vyčkávat, není čas říkat, uvidíme.

Premiér Andrej Babiš opakovaně veřejně prohlásil, že Česká republika nemá žádné nové závazky a že se obranné výdaje navyšovat nebudou. Ne zatím, ne později, ale nebudou. Tohle není drobný výrok, ale tohle je jasný signál, signál směrem ke spojencům, signál směrem k armádě České republiky a také signál směrem ke každému, kdo testuje naši odolnost a naši důvěryhodnost. Já se ptám jako poslanec tohoto státu. Jak máme být bráni vážně, když zpochybňujeme vlastní závazky? Jak má armáda plánovat, když slyší jen ticho nebo popření reality? Jak chceme, aby nás brali vážně naši spojenci, když sami relativizujeme to, k čemu jsme se přihlásili?

Tenhle bod nenavrhuji proto, abych někoho interpeloval, nenavrhuji ho proto, abych slyšel jednu odpověď jednoho ministra. Navrhuji ho proto, že závazky vůči NATO jsou závazky celé země, proto, že bezpečnostní politika se nemá řídit mlčením, ale odpovědností, a proto, že Poslanecká sněmovna má právo a povinnosti o tom mluvit. Buď bereme bezpečnost vážně, nebo ji odsouváme, protože je politicky nepohodlná. Buď chceme být spolehlivým členem aliance, nebo jen černým pasažérem, který spoléhá na to, že ho ochrání ostatní. Já tvrdím, že bezpečnost není ideologie, ale povinnost státu. Právě proto navrhuji, aby se Poslanecká sněmovna tímto bodem zabývala, protože mlčení v této věci není neutrální, mlčení je rozhodnutí. Tento bod navrhuji na dnešní schůzi pod číslem dva. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče. Jako druhý bod dnešního jednání. Chápu to správně? Ano, děkuji. V této chvíli poprosím Petra Hladíka. (Poslanec Hladík není v sále.) Pokud není, tak ho dám nakonec. Dále je přihlášen Zdeněk Hřib. Jestli to platí nebo už vyčerpal své vystoupení přednostním právem? (Dohadují se mimo mikrofon, proč se hlásí s řádnou přihláškou, když měl před chvílí vystoupení s přednostním právem.) Dobře, pane poslanče, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Já jsem si chtěl prostě normálně vystát frontu, tak jsem si ji vystál. Takže, kromě rozpočtu je tady ještě jedna záležitost, která si myslím, že by stála za pozornost, abychom se jí věnovali, a to je téma zlevnění potravin. Myslí si to i  tady místní koalice, protože to téma se konečně dostalo na koaliční radu, a to rozhodně není náhoda, protože vláda tady sahá po řešení, se kterým přišli Piráti už dříve. Jde o posílení pravomocí antimonopolního úřadu, tedy o to, aby ÚOHS dostal do ruky reálné nástroje, které mu umožní reálně zatočit s oligopoly na trhu, a to zejména na trhu s potravinami.

Tenhle návrh jsme za Piráty důkladně připravovali. Vznikl už v minulém volebním období, prošel pracovní komisí Legislativní rady vlády. Dokonce dvakrát k němu dala kladné stanovisko vláda České republiky. Nejdřív když jsme byli ještě ve vládě a potom znovu po volbách. Náš návrh reaguje na dlouhodobý problém, protože stát tady zjevně selhává v kontrole oligopolů. Velcí hráči si mohou diktovat ceny na úkor lidí. Takže, Andrej Babiš kromě toho, že si tady dělá malou, respektive velkou domů v rozpočtu, tak ještě odírá naše lidi na drahých potravinách. No, a proto je nutné to řešit.

Takže, ten náš návrh dává antimonopolnímu úřadu reálné nástroje, konkrétně možnost zasahovat proti nadměrné tržní síle, zpětně přezkoumávat problematické fúze a bránit umělému navyšování cen, protože právě nedostatečná regulace oligopolů je jedním z důvodů, proč jsou u nás potraviny dražší, než by odpovídalo férové soutěži. Protože ano, když se podíváte do Polska, tam jsou potraviny třeba často levnější, protože tam nikdy nedošlo k tak extrémní oligopolizaci trhu jak na straně výrobců, tak na straně maloobchodu. To znamená, tam ten trh funguje mnohem lépe, a proto ty ceny jsou tam nižší.

Takže, pokud vláda tedy přebírá pirátská řešení, tak my to bereme jako potvrzení, že je to tedy řešení připravené dobře, že je to řešení funkční. My jsme Piráti, kopírování v zásadě podporujeme, takže s tím nemáme problém, že to vláda od nás zkopíruje. Jenom říkáme, že by bylo fajn tedy uvést toho původního autora. Protože pro nás je důležité, aby ten výsledek pomohl lidem, takže je v zásadě jedno, jestli ten návrh prosadíme my pod svým jménem, nebo jestli si ho vláda nějak přivlastní a bude jej vydávat za vlastní. Důležitý moment je, že se to doopravdy stane.

No, a pochopitelně budeme také pečlivě hlídat další legislativní kroky, aby se ten návrh cestou nějak nerozmělnil, neztratil účinnost, protože samozřejmě ďábel je skryt opět v detailu jako u spousty dalších věcí. Takže, když uvidíme prostor dělat ty věci lépe, budeme to otevřeně říkat, protože dostupné potraviny opravdu nejsou žádná utopie. Funguje to jinde, nevím, proč by to nemělo fungovat u nás. Takže my dlouhodobě tady prosazujeme opatření, která ten trh umožní udělat férovější. Posílení antimonopolního úřadu je jedním z klíčových kroků, aby ty ceny konečně přestaly růst.

To je tedy návrh v rámci naší novely, který bych chtěl navrhnout, tedy zařazení sněmovního tisku číslo 5, bodu 25, zákon o ochraně hospodářské soutěže. Chtěl bych navrhnout, abychom ho zařadili jako první bod na dnešek, protože přece jenom věřím, že nás všechny trápí to, že rodiny mají problém vyjít se svými rozpočty kvůli cenám potravin. Pochopitelně státní rozpočet je také důležitý, ale rodina je základ státu, takže přece jenom pojďme řešit problémy, které lidi skutečně trápí, což jsou například právě ceny potravin. Je tady náš konkrétní návrh, tak se o tom můžeme jít bavit. Bylo to srozumitelné? (Obrací se na předsedajícího.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ano, takže číslo bodu 25, sněmovní tisk 5, zákon o ochraně hospodářské soutěže, zařadit jako první bod dnes.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Ano, děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji také. V této chvíli je na řadě Olga Richterová. (Poslankyně Richterová není v sále.) Takže dávám zatím dozadu. Mimochodem, pak se nám tady ještě zatoulala přihláška - já se chci jenom zeptat, jestli to platí - Barbory Urbanové? (Poslankyně Urbanová říká, že svoji přihlášku stáhla.) Aha, takže to je stažené, takže to ne. Takže v této chvíli je na řadě Ivan Bartoš. Je tady správně. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji za slovo, dámy a pánové. Ačkoliv zde byla krátká pauza mezi vystoupením Zdeňka Hřiba, já bych se chtěl ještě vrátit k tomu návrhu, který tady zmínil. Když jsme měli minulý týden schůzi o důvěře vládě a když vidím i tu reflexi občanů ale i některých politiků na tom, že ta Sněmovna je pomalá, že je potřeba schvalovat věci, já bych chtěl upozornit, že tento návrh, který chci, a já vyberu tedy jiné datum zařazení, ale tento návrh, který bych chtěl protlačit, vlastně umožňuje i vládě řešit problém, který mají na stole, ale už v režimu, který vlastně je na úrovni Sněmovny.

Ten návrh na posílení antimonopolního úřadu byl reakcí minulé vlády na to, jakým způsobem v České republice dlouhodobě rostly ceny, a ačkoliv antimonopolní úřad, který je pověřen dohlížet nad férovostí trhu, dělal různé průzkumy a dokonce shledal vznik monopolu, oligopolu nebo i vertikálních monopolů, kdy od výrobce nebo od zemědělského produktu až po finální prodej vlastně ovládá jedna skupina nebo jeden nějaký holding, ale vymlouval se na to, že nemá v rukou potřebné nástroje, jakými by tohoto mohl řešit. Já si dokonce pamatuju, že v době, kdy letěly nahoru v důsledku války ceny energií, tak vystoupil Tomáš Prouza, to je prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, a řekl v televizi takovou hlášku, která nás trošku tenkrát zabolela na vládě, že - zdražují se ceny, to my obchodníci asi budeme muset všechno zdražit. Což pokud zazní v neveřejném prostoru od někoho, kdo zastupuje právě ty obchodníky, i toto lze vnímat jako jakousi dohodu o tom, že tedy kolektivně pojďme zdražit produkty, protože teď se to smí. Opět i toto měl na starost antimonopolní úřad nějakým způsobem vyhodnotit. Nicméně tato řekněme veřejná intervence Tomáše Prouzy, a toto není namířeno proti němu, nakonec nebyla shledána problematickou.

Několik ministrů bývalé vlády, ať už to byl koordinačně ministr Šalomoun nebo ministr Marek Výborný, tedy připravovali návrh zákona, který se dokonce na vládě schválil někdy v roce 2024 a přistál tady do Sněmovny. A mě trošku mrzelo, a my už jsme nebyli součástí té vlády zhruba rok, kdy za ten rok, od konce roku 2024 vlastně až do voleb v roce 2025, tento návrh nebyl zařazen na jednání Sněmovny, ačkoliv současná vláda i ta minulá vláda vlastně hovoří o tom, že je nutné v České republice řešit ceny potravin. Proč si myslím, že by koalice mohla zvednout tuto nabídku a s tímto zákonem pracovat? Protože ten návrh prošel komisemi Legislativní rady vlády, má u sebe potřebnou analytiku a i ta minulá vláda, byť podruhé to trošku skřípalo, k němu dala kladné stanovisko už v té verzi poslaneckého návrhu. Ale není to nějaký výkřik do tmy. Je to skutečně pečlivě s mezirezortem připravený návrh, který prostě spadl pod stůl v minulém volebním období a mohl by být dobrým nosičem, abychom my jako Sněmovna těmto z mého pohledu nekalým praktikám v dohodách o finálních cenách na trhu nějakým způsobem mohli utnout tipec.

Často se lidem hovoří o tom, že legislativa je přebujelá, že vše regulujeme. Role antimonopolního úřadu nemá být a priori, že by někomu něco zakazovala, ale má dohlížet nad férovým trhem. To se z našeho pohledu tady neděje. Dokonce antimonopolní úřad často jakoby radí, jakým způsobem to udělat, aby ten významný podíl na trhu nebyl dosažen. Někomu poradí třeba - prodejte dvě pekárny a už si můžete koupit celé United Bakeries a podobně. Ale vůbec neřeší situace, kdy třeba kontrola nebo kdy objem v tom vertikálním monopolu už je na hraniční rovině. Jestli máte 50 procent nebo 48 procent zas až tak velkou roli v tom rozhodování nehraje.

Ten návrh zákona má v sobě skutečně navržené potřebné nástroje, kterými může antimonopolní úřad disponovat. A byl to právě jeho předseda Mlsna, který říkal - ono se to tady tak jako děje, ale my vlastně nemáme žádný nástroj, kterým bychom toto mohli rozbíjet, tak tento návrh zákona ty nástroje poskytuje. Je to vůči strukturálním a opakovaným problémům, které veřejná soutěž v České republice má, má tam takzvané zavedení call in režimu, to je možného přezkumu spojení soutěžitelů. Je to prostě celá řada důležitých věcí, které můžou mít příznivý zásah do kvality tržního prostředí v České republice.

My často zmiňujeme potraviny, ale já doufám, že to zase vyplave a nevím, jestli to zvedne pan Havlíček nebo pan ministr Havlíček nebo třeba pan kolega Králíček. Podobná situace je s operátory a s cenami tarifů v České republice, vracíme se k tomu znovu a znovu. Prostě monopoly a oligopoly v České republice existují, deformují trh a antimonopolní úřad, ale někdy i Česká obchodní inspekce a další, jsou vůči tomu bezzubé.

Když budeme probírat tenhle ten návrh zákona, určitě není od věci podívat se i třeba na Českou obchodní inspekci a další. To není součástí tohoto návrhu. Například ceny, které jsou uděleny řetězcům pro klamavou reklamu nebo pro takzvané falešné slevy, jsou skutečně směšné. Jsou to řády milionů tam, kde každá třetí nebo čtvrtá sleva, ať teď nevařím z vody, je vlastně falešná sleva. A zatímco ty supermarkety jako finální prodejci potravin vydělávají enormní množství peněz, spousta jde do zahraničí, tak vlastně případné pokuty za porušení nějakých pravidel jsou skutečně směšné z pohledu výkonu ekonomiky právě supermarketů v České republice.

Já bych vás chtěl poprosit, abychom zakopali válečné sekery zrovna v případě tohoto návrhu zákona, protože drahé ceny potravin dopadají na rodiny v České republice stejnoměrně, byť samozřejmě bohatší lidé toto tolik nepociťují, a abyste dali podporu projednání tohoto zákona v prvním čtení, protože předpokládám a minimálně takový mám pocit z toho jednání, které probíhalo na úrovni vlády a koaliční rady, že pokud to nebudou nějaké softové věci, měříme tady ceny na trhu a reportujeme, kolik by měly tak případně stát banány, tak stejně jako k ničemu jinému než k posílení antimonopolního úřadu v této části ta vládní koalice nemůže dojít. A tady můžeme významně ušetřit čas. Jak říkám, tenhle ten návrh neberu nějak politicky, má všechny náležitosti a prosím o podporu jeho projednání v prvním čtení.

A protože pan předseda Hřib navrhoval zařazení tohoto bodu na dnešek jako první bod, a já vím, že tady je touha probrat ty grémiem navržené věci, tak pokud by toto neprošlo, já bych si dovolil tento bod zařadit jako první bod na pátek do řádné schůze poté, co bude ukončena schůze mimořádná, která probíhá. Ale první bod na pátek do řádné schůze. A jenom pro úplnost, je to sněmovní tisk číslo 5, vidíte, že byl předložen velmi brzo poté, co začala fungovat Sněmovna, a ten bod je pod číslem 25 - Zákon o ochraně hospodářské soutěže. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče, mám napsáno jako první bod v pátek v řádné schůzi. To znamená, až skončí ta mimořádná. (Hovor s pracovníkem organizačního odboru: Já to vím, ne.) V této chvíli je na řadě Jan Bureš. Pro vaši informaci se připraví Jiří Havránek, Václav Pláteník, Martin Baxa, Petr Hladík a Olga Richterová, pokud dorazí. (Poslanec Bureš jde ke stolku.) Pane poslanče, počkejte, než začnete, ještě omluvy: Karel Beran od 15.30 do 17.30 - pracovní důvody, Eva Decroix od 16 hodin - osobní důvody, Marie Pošarová od 14 do 14.10 - bez udání důvodů. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Bureš: Děkuji, pane předsedající. Já jsem z vašeho vystoupení, které jsem zaznamenával tak řekněme ne úplně pečlivě, jak by si asi zasloužilo, pochopil, že máte tendenci to dnešní jednání trošku natáhnout. Tak já bych si dovolil tedy přednést čtyři návrhy na zařazení čtyř bodů, respektive předřazení těch čtyř bodů jako body 1, 2, 3, 4 dnešního programu.

Tak prosím pěkně první bod, který bych si dovolil navrhnout, je to sněmovní tisk číslo 53. Tenhle sněmovní tisk, jedná se o vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o ochraně spotřebitele a občanský zákoník. Předpokládám, že i vy, pane předsedající, k němu určitě máte velmi kladné stanovisko, respektive kladný vztah, protože se dlouhodobě zabýváte právě ochranou spotřebitele. Ono by se totiž na první pohled mohlo zdát, že jde o další z řady drobných úprav spotřebitelského práva, ale musím upozornit, že opak je pravdou. Tento tisk v sobě nese zásadní revoluci v tom, jak nahlížíme na udržitelnost, na kvalitu výrobků, ale taky na férovost informací, které jsou nám jako občanům i spotřebitelům předkládány. Dovolte mi tedy, abych tento tisk podrobně odůvodnil a vysvětlil, proč jeho projednání podle mého názoru nesnese odkladu, a to i v kontextu naší vize modré ekologie a racionálního přístupu k ochraně životního prostředí skrze tržní mechanismy, nikoliv skrze ideologické zákazy.

Za prvé. Konec lakování na zeleno, tedy greenwashing. Jako konzervativní politici věříme v pravdu a fakta, to je základem našeho zdravého rozumu. Sněmovní tisk číslo 53 reaguje na nešvar, který se v posledních letech rozšířil jako mor, takzvaný greenwashing. Firmy se předhání v tom, kdo má zelenější nebo ekologičtější produkt, aniž by tato tvrzení měla nakonec ve finále reálný základ.

Tento zákon tedy transponuje směrnici 2024/825, která má za cíl posílit postavení spotřebitelů pro zelenou transformaci. Zavádíme jasná pravidla. Obchodník nesmí uvádět obecná environmentální tvrzení jako šetrný k životnímu prostředí, eko nebo zelený, pokud nejsou podložena uznávanou vynikající environmentální vlastností. Je to ochrana trhu před lží. My nechceme lidem zakazovat, co si mají kupovat, ale chceme, aby už, když si za zelený produkt připlatí, věděli, že nekupují jen barevný obal, ale také skutečnou hodnotu.

Za druhé. Právo na opravu a boj proti kazítkům, eufemisticky řečeno, kazítkům. V mém projevu na kongresu jsem zdůraznil mezigenerační odpovědnost. Ta spočívá i v tom, že nebudeme generací, která všechno jen vyhodí a koupí si nové. A právě sněmovní tisk číslo 53 se zaměřuje i na životnost výrobku. Implementací směrnice o společných pravidlech na podporu oprav zboží, tedy směrnice 2024/1799, dáváme spotřebitelům nástroj, jak efektivněji vyžadovat opravu. Je koneckonců neuvěřitelné plýtvání, když funkční spotřebič skončí na skládce jen proto, že náhradní díl je nedostupný nebo oprava neodůvodněně drahá. Podporou oprav podporujeme i české řemeslníky koneckonců, malé opraváře a lokální ekonomiku. To je bytostně pravicové téma - podpora drobného podnikání a boj proti zbytečnému plýtvání zdroji.

Za třetí. Informační povinnost a životnost a náhradních dílech(?). Jedním z klíčových bodů mé vize je technologie místo chudoby. Aby technologie sloužily lidem, musí o nich lidé mít také informace. Tisk 53zavádí povinnost informovat spotřebitele o tom, jak dlouho bude pro daný výrobek k dispozici aktualizace softwaru a také náhradní díly. Dnes si koupíte třeba chytrou pračku nebo telefon a za dva roky zjistíte, že software už není podporován a přístroj je nepoužitelný. To je forma řekněme plánovaného zastarávání, která drancuje peněženky občanů. Sněmovní tisk 53 tyto praktiky omezuje. Informovaný spotřebitel je silný spotřebitel, který svým nákupním rozhodnutím kultivuje trh.

Za čtvrté. Technický detail - změny v občanském zákoníku. Dovolte mi, abych se zastavil u části druhé článku 3, tedy u přechodných ustanovení občanského zákoníku. Tento tisk není jen o letácích v obchodech, ale o hlubokém zásahu do závazkového práva. Nová pravidla odpovědnosti za vady se budou uplatňovat na smlouvy uzavřené ode dne účinnosti zákona, což je u této části navrženo ke 31. červenci 2026. Proto také navrhuji jeho zařazení právě nebo předřazení, protože tento termín se samozřejmě již blíží kvapem.

Takto dělená účinnost je nezbytná, aby se trh mohl připravit na nové standardy, záruky a opravitelnosti. Musíme zajistit právní jistotu, nikdo nemůže měnit pravidla uprostřed běžícího smluvního vztahu.

Za páté. Mezinárodní kontext a termíny transpozice. Musíme také jednat rychle. Směrnice 2024/825 vyžaduje transpozici do - a teď dobře poslouchejte - 27. března. Pokud tento termín nestihneme, vystavujeme se sankcím, což by bylo v přímém rozporu s naším principem dobrého hospodaření. Rakousko a Německo již tyto normy do svých právních řádů včlenily. Naši obchodníci nesmí být v nevýhodě tím, že nebudou mít jasno v tom, jaká tvrzení mohou na společném evropském trhu používat.

Za šesté. Ekologie zdravého rozumu v praxi. Vážené kolegyně a kolegové. Tento zákon je ukázkou toho, jak vypadá ekologie ODS v praxi. Ne zákazy, ale pravdivé informace, ne dotace, ale podpora opravitelnosti a tržní soutěže, ne ideologie, ale ochrana peněženek našich občanů před nekvalitním zbožím. Je to zákon, který vrací úctu k materiálu a k práci. Je to zákon, který brání lidskou důstojnost tím, že nedovoluje zneužívat nevědomosti spotřebitele.

V návaznosti na sněmovní tisk 53 a implementaci evropské směrnice o posílení postavení spotřebitelů pro zelenou transformaci se výrazně rozšiřuje takzvaná černá listina nekalých obchodních praktik. Jde o praktiky, které jsou zakázány za všech okolností, aniž by se musel prokazovat jejich konkrétní dopad na rozhodování spotřebitele. Zde bych si dovolil uvést podrobný rozbor klíčových nových bodů s citací principů a hypotetickými příklady pro vaši argumentaci.

Za prvé. Neoprávněné používání log udržitelnosti, citace principů. Zakazuje se umisťovat logo udržitelnosti, které není založeno na certifikačním systému nebo které bylo zřízeno orgány veřejné moci. Hypotetický příklad. Výrobce triček si sám graficky navrhne zelený lístek s nápisem eko friendly standard 2026 a umístí ho na visačku. Toto logo vypadá jako oficiální certifikát, ale ve skutečnosti neexistuje žádná nezávislá kontrola, která by toto tvrzení prověřovala. Důsledek? Spotřebitel je klamán zdáním, že výrobek prošel přísným schvalovacím procesem třetí strany.

Za druhé. Nepravdivá a nepodložená environmentální tvrzení. Jak už jsem zmiňoval, ten takzvaný greenwashing. Zakazuje se uvádět obecná environmentální tvrzení, u nichž obchodník není schopen prokázat uznávanou vynikající environmentální vlastnost relevantní pro dané tvrzení. Hypotetický příklad: na obalu pracího prášku je velkým písmem uvedeno šetrný k přírodě nebo zelená volba, aniž by bylo specifikováno, proč. Například biologická odbouratelnost, absence mikroplastů a podobně. Důsledek? Pokud výrobce nemá jasný vědecký podklad pro takto široké tvrzení, jde o klamavou praktiku. Zákon vyžaduje konkrétnost místo vágních hesel.

Za třetí. Tvrzení o vlivu na životním prostředí u celého výrobku, týká-li se jen části. Zakazuje se uvádět environmentální tvrzení o celém produktu, pokud se ve skutečnosti týká pouze určeného aspektu produktu nebo jen určité složky. Hypotetický příklad: výrobce balené vody inzeruje 100 procent recyklovaný produkt, ve skutečnosti je však z recyklovaného plastu vyrobena pouze láhev, nikoliv víčko nebo etiketa. Důsledkem pak je, že spotřebitel nabývá dojmu, že celý cyklus výrobku je uzavřený, ačkoliv podstatné části stále zatěžují prostředí jako primární odpad.

Za čtvrté. Klamání o životnosti výrobku, takzvaná, eufemisticky řečeno, kazítka. Zakazuje se uvádět nepravdivé tvrzení o životnosti výrobku z hlediska jeho doby fungování nebo intenzity používání za obvyklých podmínek. Opět si řekněme hypotetický příklad. Prodejci bezdrátových sluchátek tvrdí, že baterie udrží 90 procent své kapacity po dobu pěti let každodenního používání. Testy však prokazují, že chemické složení baterie degraduje na 50 procentech už po 18 měsících. A důsledek? Spotřebitel investuje do dražšího výrobku v naději na dlouhou životnost, která je záměrně nadhodnocena marketingem.

Za páté. Pobízení k výměně spotřebního materiálu dříve, než je nutné. Zakazuje se prezentovat spotřebiteli jako nezbytnou výměnu spotřebního materiálu dříve, než je to z technického důvodu nutné. Pojďme si říct třeba hypotetický příklad. Tiskárna začne blokovat tisk a na displeji se zobrazí hlášení: "toner je prázdný, nutná okamžitá výměna", ačkoliv v kazetě zbývá ještě 20 procent barvy, což by stačilo na dalších 200 stran textu. Důsledek? Obchodník uměle zvyšuje spotřebu materiálu na úkor peněženky zákazníka, ale i na úkor životního prostředí.

Za šesté. Zmatené označení funkčnosti při použití neoriginálních dílů. Zakazuje se opomenout informovat spotřebitele, že zboží je navrženo tak, aby byla omezena jeho funkčnost při použití náhradních dílů, software nebo příslušenství, které nejsou dodány původním výrobcem. Pojďme se zase říct hypotetický příklad. Výrobce chytrých telefonů vydá aktualizaci softwaru, která záměrně zpomalí procesor nebo zablokuje funkci face ID, pokud zjistí, že byl displej vyměněn v neautorizovaném servisu, i když je displej plně funkční. Důsledek? Spotřebitel je nucen využívat předražené služby výrobce, aniž by o tomto omezení věděl v momentě nákupu telefonu.

Tato černá listina není útokem na poctivé podnikatele, ale obranou poctivosti. Tím, že vyčistíme trh od těchto nekalých praktik, dáváme prostor českým firmám, které skutečně investují do kvality a trvanlivosti, aby jejich poctivost nebyla přehlušena lživým marketingem levné konkurence. Tyto dva bloky představují těžkou váhu.

Dovolte mi ještě, abych se zastavil u připravenosti státu. Tak... Ještě mi dovolte tedy, abych přešel k ryze praktické, ale o to kritičtější části sněmovního tisku 53, a tou je harmonogram jeho účinnosti.

V textu zákona vidíme dvě klíčová data, která jsem tu už zmiňoval. 27. březen 2026 a 31. červenec 2026. První termín, tedy konec března, je mezním datem pro transpozici směrnice 2024/825 o posílení postavení spotřebitelů. Druhý termín, konec července 2026 se týká úpravy odpovědnosti za vady v občanském zákoníku, tato dělená účinnost má svou logiku. Ale já se musím ptát tedy vlády, jestli jsme na ni skutečně připraveni. Implementace těchto pravidel není jen o tom, že vytiskneme nové znění zákonů. Znamená to obrovský nárok na naše dozorové orgány, zejména na Českou obchodní inspekci. Je ČOI metodicky připravena na posuzování toho, a co je a co není greenwashing? Máme dostatek odborníků, kteří dokážou rozlišit mezi legitimním environmentálním tvrzením a sofistikovanou lží? Budou mít inspektoři dostatečné kapacity na to, aby kontrolovali nejen kamenné prodejny, ale především dynamické prostředí e-commerce?

Pokud schválíme zákon, který nebudeme schopni vymáhat, vytvoříme jen další iluzi ochrany, proto je nutné, abychom tento zákon schválili co nejdříve, aby skutečně mohlo dojít k tomu, aby ta příprava, o které jsem tady před chviličkou mluvil, dozorových orgánů, byla včas nastartována, aby měly k dispozici dostatečné kapacity, finance a samozřejmě také lidské zdroje.

Ještě bych se chtěl zastavit u jednoho bloku, který v tomto zákoně... v tomto sněmovním tisku je také zmíněn, a to je věc, která je velmi alarmující v moderní ekonomice, a tím se nazývá softwarová smrt. Žijeme v době, kdy hardware, tedy ten fyzický stroj, pračka, telefon, auto je v naprostém pořádku a mohl by sloužit dalších 10 let, ale pak přijde rozhodnutí výrobce v podobě ukončení softwarové podpory nebo záměrné aktualizace, která zařízení nepředvídatelně zpomalí či znefunkční.

Tisk číslo 53 na toto poprvé, poprvé v naší legislativě razantně míří. Jako zastánce modré ekologie říkám, nejekologičtější výrobek je ten, který už byl vyroben a který stále funguje. Softwarové omezení životnosti je v podstatě uměle vyvolané drancování přírodních zdrojů. Tím, že tisk 53 zavádí povinnost informovat o dostupnosti softwarových aktualizací, dáváme spotřebiteli šanci říct ne výrobcům, kteří staví svůj byznys na rychloobrátkovém odpadu. Je to otázka i lidské důstojnosti. Občan nesmí být rukojmím řádku kódů, kterému znefunkční jeho vlastní majetek. Musíme trvat na tom, aby software byl nástrojem pro prodloužení životnosti, nikoliv nástrojem pro vynucenou spotřebu. Pokud se nám podaří omezit softwarovou smrt, uděláme pro životní prostředí víc než 1 000 ideologických zákazů a dotací.

Závěrem mi dovolte, dámy a pánové, abych si dovolil navrhnout tento sněmovní tisk 53 jako první bod dnešního programu naší schůze.

Nyní bych se přesunul k bodu, který má číslo sněmovního tisku 52. Předstupuji před vás s návrhem na zařazení sněmovního tisku 52 jako druhý bod na program naší schůze. Jde o vládní návrh zákona o určování provozoven a jmenování zástupců poskytovatelů služeb pro účely shromažďování elektronických důkazů v trestním řízení. Ačkoliv název tohoto zákona zní technicky a možná pro někoho nezáživně, nenechme se mýlit. Stojíme před normou, která je naprosto klíčová pro bezpečnost našich občanů v digitálním věku a pro akceschopnost naší policie, justice při potírání té nejzávažnější kriminality. Dovolte mi, abych tento tisk podrobně odůvodnil a také vysvětlil, proč je jeho projednávání a následné přijetí prioritou, a to i v kontextu našich konzervativních a pravicových hodnot, kterými se i já koneckonců řídím.

Za prvé, realita moderní kriminality, svět bez hranic. Musíme si přiznat, že kriminalita se v posledních deseti až 15 letech dramaticky proměnila. Pachatelé trestné činnosti již nepoužívají jen klasické metody, které známe z detektivek minulého století. Dnes se podstatná část přípravy, ale i samotné realizace trestných činů, odehrává v kyberprostoru. Mluvíme o šifrované komunikaci, o zneužívání cloudových úložišť pro uchovávání nelegálního obsahu, o podvodech na sociálních sítích nebo o distribuci drog skrze anonymizované platformy. A co je pro nás jako zákonodárce největší výzvou? To, že digitální stopa, která je pro usvědčení pachatele klíčová, často neleží na serveru v Praze nebo v Brně. Tato data jsou rozprostřena po celé Evropské unii i mimo ni. Jsou uložena u poskytovatelů služeb, které mají sídlo v Dublinu, Lucemburku nebo třeba v Kalifornii.

A právě zde narážíme na bariéru, kterou tento sněmovní tisk číslo 52 pomáhá odstranit. Co přesně sněmovní tisk 52 řeší? Tento zákon je přímou implementací evropské směrnice 2023/1544. Cílem je vytvořit jednotný právní rámec, který donutí velké poskytovatele digitálních služeb, jako jsou cloudové platformy, komunikační služby, doménoví registrátoři nebo on-line tržiště, aby byli pro naše orgány činné v trestním řízení skutečně dosažitelní. Doposud byla situace taková, že pokud naše policie potřebovala elektronický důkaz od poskytovatele se sídlem v jiném státě, musela spoléhat na zdlouhavé a často neefektivní nástroje mezinárodní právní pomoci. To v praxi znamenalo měsíce čekání. V digitálním světě jsou ale měsíce věčností. Důkazy mizí, data se přemazávají a pachatelé unikají. Sněmovní tisk 52 zavádí povinnost pro tyto poskytovatele určit určenou provozovnu nebo jmenovat zástupce přímo v členském státě, to znamená, že naše policie a naše soudy budou mít jasný kontaktní bod, na který se mohou obrátit s evropským předávacím příkazem. Už žádné výmluvy na neznalost místního práva nebo na to, že firma v daném státě fakticky nepůsobí.

Bezpečnost jako základní funkce státu. Jako konzervativní politici věříme, že jednou ze základních funkcí státu je zajištění vnitřní bezpečnosti a ochrana práv a svobod občanů. Bezpečnost není samozřejmost. Je to hodnota, o kterou musíme pečovat. Pokud stát nedokáže zajistit spravedlnost jen proto, že technologie předběhla legislativu, selhává ve své základní roli. Sněmovní tisk 52 není o šmírování občanů, naopak, je to zákon zaměřený na velké nadnárodní korporace, které profitují z poskytování služeb na našem území, a proto musí nést i odpovídající míru odpovědnosti za spolupráci s orgány, které chrání zákonnost. Zlepšení ochrany před kyberkriminalitou, podvody a on-line násilím je prioritou, pod kterou se podepíše snad každý odpovědný politik. Tento tisk dává policii do rukou moderní nástroj pro 21. století.

Z pohledu ODS je důležité i to, že tento zákon přináší jasná pravidla a harmonizaci. Pro poskytovatele služeb to znamená konec právní roztříštěnosti. Budou vědět, co se od nich očekává v celé Evropské unii stejně. Tím podporujeme právní jistotu, která je nezbytná pro zdravé podnikatelské prostředí. Zároveň chci zdůraznit, že tento zákon není bičem na malé živnostníky. Povinnosti jsou nastaveny tak, aby dopadly na subjekty, které mají na trhu významný vliv. Očekáváme, že se to v České republice dotkne jednotek až nízkých desítek subjektů. Jde tedy o velmi cílenou a racionální regulaci. Proč to musíme projednávat teď? Směrnice 2023/1544 musí být implementována do února 2026, do února 2026. Může se zdát, že máme času dost, nezdá se, že máme času dost. Nicméně je tedy nutné, aby Česká republika nepokračovala v prodlení, navíc každým dnem, kdy tento nástroj nemáme k dispozici, stěžujeme také práci našim vyšetřovatelům. Pachatelé nečekají na naše schůze, oni jednají teď. Proto jsem si dovolil navrhnout, abychom tento bod zařadili na program co nejdříve. Někdo by mohl namítnout, že jde o další diktát z Bruselu. Já to tedy tak nevnímám, vnímám to jako suverénní rozhodnutí našeho státu zapojit se do systému, který nám fakticky pomáhá chránit naše občany. Kriminalita v kyberprostoru nezná hranice. A proto také ani naše schopnost ji stíhat nesmí skončit na hranicích našeho státu. Spolupráce v rámci Evropské unie je v tomto případě racionálním a efektivním řešením, které posiluje naši schopnost vynucovat si právo.

Sněmovní tisk 52 je implementací evropské směrnice 1544 z roku 2023, která sjednocuje pravidla pro určování určených provozoven a zástupců poskytovatelů služeb v Evropské unii. Poskytovatelé, například velké platformy, budou vědět přesně, koho musí jmenovat, kam doručovat, jaké mají povinnosti a jaké údaje musí poskytnout. Každý poskytovatel služeb, který je usazen v České republice a poskytuje služby i v jiných členských státech nebo není usazen v České republice, ale nabízí služby na našem území, bude mít za povinnost určenou provozovnu, pokud je z Evropské unie, nebo jmenovat zástupce konkrétního, pokud jde o zástupce ze zemí, tedy třetích zemí mimo Evropskou unii. Určená provozovna, případně zástupce slouží jako adresát za žádosti, na který se budou moci orgány činné v trestním řízení možnost obrátit, a tento povinný kontaktní bod bude povinný pro doručování, příkazy, rozhodnutí a vymáhání. Pokud poskytovatel jmenuje více zástupců či provozoven, bude muset jasně vymezit, pro které státy působí a kdo kde odpovídá.

 

Také bude muset být dostupný alespoň v jednom úředním jazyce země, kde sídlí. U nás tedy čeština musí být akceptována, pokud je zástupce u nás v České republice. Provozovna bude mít povinnost převzít příkaz, reagovat, spolupracovat, jinak bude tedy postihnuta sankcí. Poskytovatel i jeho provozovna ponesou odpovědnost společně.

Důležité je, od okamžiku, kdy dotyčný vstoupí na trh, bude muset do šesti měsíců od tohoto vstupu právě zástupce jmenovat, tedy je tam konkrétní termín, do kdy to musí být. Kontakty budou oznámeny Českému telekomunikačnímu úřadu, který je zveřejní přes Ministerstvo spravedlnosti, budou moci samozřejmě měnit zástupce kdykoliv, ale musí to také ihned oznámit.

Český telekomunikační úřad by měl být dohledovým orgánem, který bude provádět kontrolu, spolupráci s orgány jiných států, vymáhání a bude také sankcionovat. Správní delikty se zavádějí až do výše 10 milionů korun, například pokuta za to, že nebude zřízena provozovna, nebude jmenován zástupce, nebudou oznámeny údaje anebo nebudou poskytnuta oprávnění.

Dopady, které to bude mít pro stát: bude výrazně zlepšena dostupnost elektronických důkazů, méně obstrukcí, rychlejší trestní řízení a možnost sankcionovat nespolupracující globální platformy. Pro poskytovatele služeb: jasná pravidla, harmonizace napříč Evropskou unií, žádná roztříštěnost, povinnost místního kontaktu, obdoba povinnosti podle DSA. Pro občany a uživatele: lepší ochrana před kyberkriminalitou, podvody a on-line kriminalitou, posílení možnosti policie a justice získat důkazy a včas.

Tímto sněmovním tiskem, pokud bude schválen, a já věřím, že ano, posilujeme bezpečnost a schopnost státu bojovat s kriminalitou. Půjde o rychlé získávání elektronických důkazů, které je klíčové pro úspěšné trestní stíhání. Jde také o implementaci směrnice 1544, která má jasně stanovený termín, do kdy bude muset být do našeho právního řádu implementována.

Vážené kolegyně a vážení kolegové, sněmovní tisk 52 je zákonem pro bezpečnou digitální budoucnost, je to zákon, který posiluje schopnost státu bojovat s moderní kriminalitou, zefektivňuje spolupráci policie, státních zástupců a soudu, přináší jasná a férová pravidla pro digitální trh a především reálně zvyšuje šanci na dopadení a potrestání pachatelů trestné činnosti, která ubližuje našim občanům.

Proto vás chci poprosit, abychom tento tisk zařadili jako dvojku na dnešní program. Pojďme ukázat, že nám na bezpečnosti občanů záleží a že dokážeme na technologické výzvy reagovat včas a kompletně. Vraťme do debaty o digitální bezpečnosti onen pověstný zdravý rozum a efektivitu. Děkuji za podporu.

Další sněmovní tisk, u kterého bych se chtěl zastavit a kde navrhuji jeho předřazení, je sněmovní tisk číslo 55. Už v úvodu chci říct jednu věc, a to zcela otevřeně. Nejde o technikálii, nejde o okrajový zákon, nejde o tisk, který bychom mohli bez následků odsunout na neurčito. Jde o zásadní normu, která ovlivní fungování státu, ekonomiku, regionu i každodenní život v této zemi. Ještě před 10 lety jsme se bavili o internetu jako o určitém komfortu, dnes už si bez něj nedokážeme představit fungování společnosti. Digitální infrastruktura dnes rozhoduje o konkurenceschopnosti ekonomiky, určuje, kde vznikají pracovní místa, ovlivňuje dostupnost vzdělání, zdravotní péče i služeb a stále více určuje, zda lidé zůstanou v regionech, nebo je opustí. A přesto, a to je realita, kterou si musíme přiznat, Česká republika v rozvoji moderní digitální infrastruktury zaostává. Ne technologicky, ne schopností firem, ale procesně a administrativně. Skutečný problém - ne kabely, ale byrokracie. Z dostupných dat i praxe víme, že většina nákladů na výstavbu sítí nevzniká nákupem technologií, ale povolovacími procesy, nekoordinovanými výkopy, nejasnými kompetencemi úřadů a nečinností státu. A v některých případech tvoří až 70 procent nákladů zemní práce a administrativa. To je, dámy a pánové, alarmující údaj. A právě na tento problém reaguje sněmovní tisk číslo 55.

Ano, tento tisk je adaptačním zákonem k přímo použitelnému evropskému nařízení o gigabytové infrastruktuře, ale dovolím si zdůraznit, nejde o bezduché přijímání evropských pravidel. Nařízení už platí. Otázka není zda, ale jak ho do České republiky promítneme. Buď si nastavíme jasná funkční a českému prostředí odpovídající pravidla, nebo necháme prostor chaosu, výkladovým sporům a právní nejistotě. A to by byla chyba.

Co tento zákon skutečně přináší? Sněmovní tisk číslo 55 sjednocuje procesy, které dnes běží paralelně a nekoordinovaně. Zavádí digitální kontaktní místo, kde budou informace přehledně dostupné. Zavádí povinnost sdílení informací o existující infrastruktuře, zavádí koordinaci staveb, aby se nekopalo opakovaně a zavádí pevné lhůty také pro rozhodování. To není liberalizace bez pravidel, to je zavedení odpovědnosti státu. Fikce souhlasu, klíčový princip. Zvlášť chci změnit institut fikce souhlasu, tenhle princip nikoho nezvýhodňuje, nikoho nezbavuje povinnosti ale nutí stát konat včas. Pokud má úřad kompletní podklady, jasně dané lhůty a přesto nekoná, nemůže být jeho nečinnost důvodem k blokování investic. To je základní princip právního státu.

Tento zákon není psaný pro Prahu, jak by si někdo mohl myslet. Největší přínos má pro menší města, pro venkov, pro strukturálně postižené regiony, jako je například ten náš karlovarský, tedy tam, kde je návratnost investic nízká, každá stavba je drahá a kde bez koordinace infrastruktury nevznikne nic. Gigabytový internet v regionech umožňuje práci na dálku, přitahuje firmy, podporuje místní podnikání a pomáhá udržet lidi doma. Je také přínosem pro občany, protože pro ně to znamená méně rozkopaných ulic, rychlejší připojení, dostupnější digitální služby a menší rozdíly mezi regiony. A především je to stát, který funguje předvídatelně a také racionálně. Není to ideologický zákon, tento tisk není pravicový, ani levicový, není progresivní, ani konzervativní, není pro trh, ani pro stát. Je to zákon o funkčním státu, o tom, že pravidla mají být jasná, předvídatelná a vymahatelná.

Proč je nutné ho zařadit právě teď? Odkládání nechrání žádné hodnoty, neřeší žádný problém, jen prodlužuje nefunkční stát. Naopak jeho zařazení umožní odbornou debatu, dá prostor výborům, umožní úpravy a vrátí rozhodování tam, kam patří, do Poslanecké sněmovny.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, sněmovní tisk 55 není o kabelech, je o tom, zda stát dokáže fungovat efektivně a předvídatelně, je o tom, zda budeme změny řídit, nebo jen dohánět. A proto vás žádám ne o schválení zákona, ale o umožnění seriózní debaty. Proto vás prosím o podporu pro předřazení sněmovního tisku číslo 55 jako třetí bod dnes na jednání naší schůze.

Poslední bod, který mám připraven, je to sněmovní tisk číslo 54. Dovoluji si navrhnout zařazení sněmovního tisku číslo 54 jako čtvrtý bod dnes. Jde o Vládní návrh zákona o správě dat a o řízeném přístupu k datům. Na první pohled se může zdát, že jde o technickou, možná až úřednickou normu, která se týká hlavně informačních systémů, databází a vnitřního fungování státní správy. Já jsem ale pevně přesvědčen, že opak je pravdou. Tento zákon se totiž dotýká samotného fungování moderního státu, jeho efektivity, transparentnosti, bezpečnosti a v konečném důsledku i důvěry občanů ve veřejnou moc.

Proč je tento zákon důležitý? Český stát dnes pracuje s obrovským množstvím dat, data o dopravě, o životním prostředí, energetice, zdravotnictví, sociální službách, školství, územním rozvoji, dotacích a také o krizovém řízení. Problém ale není v tom, že by data neexistovala. Problém je v tom, že jsou roztříštěná, nepropojená, často nedostupná, nebo naopak sdílená chaoticky, bez jasných pravidel. Výsledkem je zbytečná administrativa, duplicitní sběry dat, neefektivní rozhodování a v krajních případech i špatná rozhodování státu, která stojí veřejné peníze.

Zákon o správě dat má ambici tento stav systematicky narovnat.

Řízený přístup k datům, ne anarchie, ne centralismus. Chci zdůraznit jednu věc, která v debatách často zaznívá zkresleně. Nejde o bezbřehé sdílení dat. Nejde o oslabení ochrany citlivých informací, naopak. Tento zákon jasně vymezuje, jaká data lze sdílet, a jaká nikoliv. Také respektuje utajované informace, bezpečnostní zájmy státu i ochranu osobních údajů a nastavuje řízený kontrolovatelný a auditovatelný přístup k datům. To je zásadní rozdíl oproti dnešní praxi, kdy se často sdílí buď všechno a nevíme proč, nebo nic, protože to je jednodušší.

Přínos pro obce a pro kraje. Rád bych zdůraznil dopad na samosprávy, protože právě obce a kraje dnes často doplácejí na nefunkční datovou infrastrukturu státu. Kolikrát slyšíme starosty říkat - stát ta data má, ale my k nim nemáme přístup. Nebo - každý úřad po nás chce něco jiného. Nebo - vyplňujeme stejné údaje pořád dokola.

Tento zákon vytváří předpoklad, aby obce a kraje nemusely suplovat stát, aby se informace zadávaly jednou a používaly víckrát a aby se rozhodovalo na základě reálných aktuálních dat, ne odhadů. To je přesně ten typ odbyrokratizování, o kterém se tu často mluví, ale mnohem méně se pro něj dělá.

Evropský kontext, ale české řešení. Ano, tento zákon navazuje na nařízení o evropské správě dat, ale dovolím si říct, že tohle není žádné bezduché přejímání Bruselu, naopak. Je to nutná domácí implementace, bez které nebudeme schopni plně využít evropský rámec, vystavujeme se právní nejistotě a brzdíme vlastní digitalizaci. Buď si nastavíme pravidla my sami s ohledem na české prostředí, nebo budeme dál improvizovat, a to je vždy ta horší varianta.

Proč je potřeba tento zákon projednat včas? Odkládání tohoto tisku by nebylo neutrální rozhodnutí. Bylo by to rozhodnutí pro zachování současného chaosu. Každý měsíc odkladu znamená další zbytečné náklady, další neefektivní projekty, další frustraci úředníků i občanů. A dovolím si dodat - stát, který neumí pracovat s vlastními daty, nemůže dlouhodobě dobře řídit veřejné politiky, ať už jde o dopravu, klima, energetiku nebo sociální oblast.

Data jako palivo moderní ekonomiky a státu. Dámy a pánové, v ODS dlouhodobě říkáme, že stát má být štíhlý, efektivní a nemá občany zatěžovat. Tento zákon je krokem právě tímto směrem. Data jsou palivem moderní doby. Pokud chceme moderní digitální stát, nemůžeme data nechat zamčená v izolovaných silách jednotlivých úřadů.

Tento tisk zavádí pravidla pro řízený přístup k datům. To znamená, že data, která už stát jednou vybral, by měla být bezpečně a efektivně využívána pro rozvoj vědy, inovací a lepších veřejných služeb.

Za druhé. Ochrana soukromí versus efektivita. Jako konzervativní poslanec kladu důraz na bezpečnost. Tento zákon není o nekontrolovaném sdílení osobních údajů, naopak. Tisk 54 jasně vymezuje, na co se zákon nevztahuje, a to je bezpečnost státu, obrana a utajované informace. To je správné. Stát musí garantovat lidskou důstojnost a ochranu soukromí. Řízený přístup k datům musí být provázen extrémními nároky na zabezpečení. Nemůžeme připustit, aby se s daty občanů hazardovalo. Tento zákon dává správě dat jasný řád, který doposud chyběl.

Za třetí. Odmítnutí byrokracie a chytrá řešení. V podkladech, které jako ODS k oblasti technologií a prostředí prosazujeme, mluvíme o inovacích namísto restrikcí. Tento zákon je přesně o tom. Místo abychom stavěli úřední zdi, stavíme digitální mosty, zavádíme pojmy jako datové slovníky, lokální katalogy. To zní suše, ale v praxi to znamená, že úředník a v budoucnosti snad i občan bude vědět, kde co hledat, a stát přestane plýtvat prostředky na duplicitní sběr dat. To je skutečně dobré hospodaření.

Za čtvrté. Mezigenerační odpovědnost a budoucnost. Pokud mluvíme o odpovědnosti k budoucím generacím, musíme jim zanechat stát, který je schopen konkurovat v digitálním světě. Implementace evropského nařízení o správě dat není jen povinností z Bruselu. Je to příležitost pro naše firmy, univerzity a výzkumná centra, aby získaly přístup k datům za férových a jasných podmínek. Podpora vědy a výzkumu, o které často mluvíme, se neobejde bez kvalitních dat.

Za páté. Realismus a adaptační období. Při pohledu na tisk 54 musím ale upozornit na jednu věc, a tou je realismus. Zákon počítá s dlouhodobými přechodnými obdobími, v některých případech až do roku 2028 či do roku 2029. To ukazuje na náročnost celé operace.

Tady bych chtěl varovat před tím, aby se z tohoto zákona nestal jen další papírový tygr. Musíme mít jasné cíle a měřitelné výsledky. Stát musí technicky, odborně a personálně posílit, aby tato digitální revoluce neskončila chaosem. Času by na to měl mít dostatek.

Vážené kolegyně a vážení kolegové, dámy a pánové, sněmovní tisk 54 je o tom, zda budeme zemí, která data pasivně skladuje, nebo zemí, která je umí využít pro prosperitu svých občanů. Chceme moderní zemi, která chrání soukromí, ale podporuje inovace.

Tento zákon vrací do správy státu zdravý rozum a řád. Je to civilizační téma. Proto navrhuji jeho zařazení jako bod číslo 4 na dnešní program a žádám vás i o hloubkovou, věcnou a racionální debatu. Je to zákon, který není ideologický, není populistický, ale je nezbytný pro to, že to s funkčním a moderním státem myslíme vážně. Proto si vás dovoluji požádat tedy o podporu.

Dámy a pánové, kolegyně a kolegové, obsáhle jsem zdůvodnil čtyři sněmovní tisky, které bych chtěl dneska zařadit jako první, druhý, třetí a čtvrtý bod na dnešní pořad. Považoval jsem za nutné, aby to moje seznámení vás s těmito tisky bylo co nejobsáhlejší, abych u vás našel podporu pro jeho zařazení, protože všechny tyto čtyři tisky, jak jste všichni pečlivě poslouchali, jsou důležité pro chod našeho státu i pro naši budoucnost a u některých jsme skutečně už na hraně a někdy až za hranou s termíny implementace evropských směrnic.

Takže věřím, že toto moje obsáhlé zdůvodnění těchto čtyř sněmovních tisků vás navnadilo k tomu, že nakonec zvednete ruku pro jejich zařazení. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Uvidíme, jestli to většinu Poslanecké sněmovny navnadí. Tyto čtyři tisky v pořadí 53, 52, 55, 54, je to tak? (Poslanec Bureš nevnímá.) Pan poslanec už mě neslyší, dobře.

Takže na řadě je Jiří Havránek. Prosím, máte slovo.

Pardon, ještě než začnete, mám tady jednu omluvu. Andrej Babiš, celý jednací den - zahraniční cesta. A máte slovo.

 

Poslanec Jiří Havránek: Já děkuji za slovo, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Budu výrazně kratší než kolega Jan Bureš. Navrhnu pouze jeden bod. Je to bod, který jsem navrhoval už na minulé schůzi, týká se politické diskuse nad zřízením podvýboru rozpočtového výboru pro kryptoaktiva a digitální ekonomiku.

Ten důvod je prozaický. Na jednání rozpočtového výboru z dohody, politické dohody, mezi současnou vládní koalicí vzešlo, že budou zřízeny pouze dva podvýbory. A pokud bychom chtěli zřídit další, že by to mělo být postoupeno širší politické debatě. A já nevím, kde jinde by tato politická debata měla proběhnout.

Pochopil jsem, že na té minulé schůzi byl problém s tím, kam ten bod byl zařazen. Tím, že dnes jednal rozpočtový výbor delší dobu než do 9 hodin, tak jsem přesvědčen, jsem si téměř jistý, že zítra nám před jednáním o samotném rozpočtu vzniká časový prostor, kdy bychom právě tento krátký bod, který bude zakončen čtením usnesení o zřízení toho podvýboru, respektive o doporučení rozpočtového výboru na zřízení tohoto podvýboru, byli schopni projednat.

A z toho titulu si dovolím tedy tento bod, vážený pane předsedající, navrhnout na středu 11. 2. jakožto první bod jednání Poslanecké sněmovny.

Mockrát děkuju za pozornost, za podporu vašeho návrhu a věřím, že tedy tuto část, která je nutná pro zřízení podvýboru ze strany současné vládní koalice, zvládneme dotáhnout.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji za navržený bod i za stručnost. Všechno jsem si sepsal. V této chvíli je na řadě pan poslanec Václav Pláteník, připraví se Martin Baxa, Petr Hladík a Olga Richterová, jestli tady bude. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Pláteník: Děkuju velmi zdvořile za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych si rád dovolil navrhnout na program našeho jednání dva související body. Nemám to na dlouho, ale považuju za důležité to tady aspoň zásadně uvést, protože nové informace, které se v posledním týdnu objevily v médiích ohledně řešení střetu zájmů, nebo spíš neřešení střetu zájmů pana premiéra, mě osobně naplňují velkou skepsí o tom, jestli to s námi myslí vážně, nebo jestli nás pan premiér tahá za nos.

Vůbec nejde o politické názory pana premiéra, to zde neřeším, ale skutečně o jeho postup, zda to, co slíbil a veřejně deklaroval, také hodlá splnit a nebo nikoliv. A ty nové informace například publikované v Seznam Zprávách spíš poukazují na to, že asi ne.

Dovolte mi vás zavést do kontextu. Pan premiér Babiš veřejně prohlásil, že se nevratně a definitivně, ta slova jsou důležitá, nevratně a definitivně odstřihne od holdingu Agrofert. Že vyřeší svůj střet zájmů, že majetek je ve slepém fondu a on s ním nemá nic společného.

Jenže už dneska víme, že šlo především o slovní trik, nikoliv o skutečné odstřižení, nikoliv o skutečné řešení. Jak jsem říkal, tahal nás tady za nos. Pár faktů: akcie Agrofertu jsou i měsíce po nástupu vlády stále psané na pana premiéra. Vysvětlení o nejasných souhlasech zahraničních států a podobně zůstávají bez odpovědi, bez dokumentu, bez transparentnosti. Pokud pan premiér tvrdí, že učinil víc, než mu ukládá zákon, a já souhlasím s tím, že veškeré podrobnosti svého podnikání nemusí komentovat nebo konzultovat zrovna se mnou, ale měli bychom se tedy ptát, proč to stále ještě není hotovo, proč to trvá tak dlouho.

Ještě závažnější je ale samotná konstrukce toho takzvaného svěřenského fondu nebo zmiňovaného svěřenského fondu. Ty dokumenty, které Seznam Zprávy a další média v posledních dnech zveřejnily, ukazují, že fond není slepý, je spíše neprůhledný. Neprůhledný pro veřejnost, pro kontrolní orgány, ale rozhodně ne v tom smyslu slepý, jak nám sliboval.

A pan premiér taky zamlčel klíčový fakt, že v okamžiku, kdy přestane být členem vlády, ať už po volbách nebo po případné demisi, končí nezávislá správa a nastupuje správa rodinná. Všichni jsme viděli to video, kde on říkal velmi vážně, věřili jsme mu to, jak už s tím do konce života nebude mít nic společného, dokud jeho a jeho firmu takzvaně smrt nerozdělí. Jinými slovy, vidíme, že nás zase tahá za nos. V případě, že pan premiér opustí vládní funkce, Agrofert se vrací pod jeho kontrolu a pravidla této jeho správy jsou stále neveřejná. Nejsou součástí statutu toho fondu. Jsou to takové černé skříňky, do kterých nemá stát ani občan žádný vhled. Navíc správce fondu po dobu takzvané nezávislé správy nesmí měnit strategii holdingu ani nakládat s akciemi. Agrofert tedy funguje úplně stejně jako doposud, čerpá stejné dotace, účastní se stejných veřejných zakázek, má stejné ekonomické zájmy. A premiér státu o těchto dotacích a pravidlech pro ně spolurozhoduje.

Takže když si položíme otevřeně otázku, jak třeba na evropských jednáních o společné zemědělské politice bude vystupovat premiér státu, který ví, že každé jeho rozhodnutí o zemědělských dotacích ovlivňuje, potenciálně může ovlivnit hodnotu jeho majetku, který má zůstat zachován po dobu jeho života. To nejsou moje slova, ale citace ze statutu toho fondu. A když byl pan premiér vyzván ke zveřejnění těch dokumentů, které sám zadal, tvrdil, že s fondem nemá nic společného a tak dále, a tak dále. To už není o slovíčkaření, to je popírání té vlastní odpovědnosti a vlastních slov, které nám tedy dal.

Vážení kolegové, kolegyně, střet zájmů podle mého názoru není pouze o naplnění nějakého právního stavu. Je to především otázka důvěry, kterou tu pan premiér svým postupem systematicky podkopává. Jinými slovy, jak říkám, tahá nás za nos. Nejde o hon na osobu, o to mi nejde, jde mi o to, zda připustíme, aby předseda vlády vytvářel dojem řešení, zatímco ve skutečnosti si ponechává kontrolu, vliv i prospěch nad tím svým majetkem. Pokud bychom toto připustili a neupozorňovali na to, budeme tím říkat občanům, že pro mocné platí jiná pravidla než pro ostatní. A s něčím takovým já se nemohu smířit.

Víte, otázka takto skutečně velmi mocných a bohatých lidí v politice je vždycky stejná ve všech zemích. Občané často věří v to, jsou ošálení tím, že využívají své podnikatelské schopnosti, aby zlepšili naši politiku, ve skutečnosti využívají svých politických schopností, aby zlepšili své podnikání. A to je něco, s čím bychom se jako Poslanecká sněmovna nikdy neměli smířit.

My jsme tady dávali prostor, svolávali jsme dokonce mimořádnou schůzi k tomu, aby pan premiér měl možnost nám tady říct, jak bude postupovat otevřeně. Místo toho využil publikování skrze video, jak nějaký youtuber. Bylo to pěkné, ale jak jsme viděli, jak to tady zjišťujeme v posledních dnech, nebyla to zdaleka pravda.

A já se ptám, co na to jeho koaliční partneři? Protože já tady znám jednu koaliční stranu Motoristů, která měla na billboardech napsáno, že ohlídají Babiše. Zdá se, že neohlídají vůbec nic, že na to nemají patrně vůbec žádný vliv. Mají svých starostí dost, protože mají ve vládě jednoho dvojministra a jednoho čtvrtministra a zjevně na Babiše nedosáhnou.

Já tedy považuju za důležité, aby se Poslanecká sněmovna zabývala touto situací, která stále není vyřešena, a dala prostor poslancům a taky koaličním partnerům se k tomu vyjádřit. Proto mi, pane předsedo, prosím, dovolte, abych navrhl na jednání naší Sněmovny dva body. Ten první bod zní: Tahá Andrej Babiš občany České republiky za nos? A druhý bod zní? Ohlídají motoristé Babiše?

A dovolím si poprosit, aby tyto dva body byly navrženy, zařazeny jako body 5 a 6 dnešního jednání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ano, děkuji. Zatím jsem teda místopředseda, ne předseda, ale pátý a šestý bod dnešního jednání a děkuji za přesné označení těch názvů v té přihlášce. V této chvíli je na řadě pan poslanec Martin Baxa. Než dorazí, přečtu omluvy. Brzesková Monika od 19 hodin, pracovní důvody, Jana Filipovičová od 19 hodin, pracovní důvody, Vojtěch Munzar, od 17 hodin pracovní důvody. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Baxa: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, musím přiznat, že návrh na zařazení tohoto bodu byl ve mně vyvolán vaším vystoupením. Takto to veřejně přímo říkám. Ten návrh se jmenuje Aktuální stav přípravy novely mediálních zákonů, Aktuální stav přípravy novely mediálních zákonů...

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Jinak mým prostřednictvím ještě musíte navíc.

 

Poslanec Martin Baxa: Omlouvám se, pane místopředsedo. Koho mám oslovovat vaším prostřednictvím, když oslovuji vás?

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Je to absurdní, ale je to tak. My jsme si to odehráli minulý týden se Zdeňkem Hřibem. Vy oslovujete mě mým prostřednictvím.

 

Poslanec Martin Baxa: Vážený pane místopředsedo, prostřednictvím vás, pane místopředsedo, tento můj návrh byl vyvolán tím, jak vy jste tady hovořil o tom, že máme počkat nejenom jako opozice, ale jako celá Sněmovna na to, co přijde k mediálním zákonům nebo k novele mediálních zákonů z vlády. A s tím já nesouhlasím. Já myslím, že novela mediálních zákonů postavená na programovém prohlášení vlády Andreje Babiše, ve které se hovoří o nutnosti zrušit koncesionářské poplatky, není běžným návrhem, není to běžná agenda. Je to agenda, která je spojena s tím, zda v naší zemi bude fungovat jeden ze zásadních pilířů dobrého fungování demokratické společnosti, a to jsou nezávislá média. (Hlasitý hovor poslance vlevo.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pardon, já bych poprosil o klid v levé části sálu. Děkuju, ano, pokračujte, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Baxa: A já bych si vlastně přál, aby, pokud tento bod bude zařazen, tady vystoupil pan ministr kultury Oto Klempíř a seznámil Poslaneckou sněmovnu s tím, v jaké fázi přípravy je naplnění bodu programového prohlášení vlády - zrušení koncesionářských poplatků a co konkrétně vláda v této věci, respektive Ministerstvo kultury pro vládu chystá. Protože je to opravdu věc zásadní, která z různých důvodů je nebo má mít velkou kontrolu Poslanecké sněmovny i veřejnosti.

Tak reaguji na to, když vy jste tady hovořil, že máme počkat, já říkám, že nemáme počkat, nemáme čekat a že máme právo na to vědět, co se děje. Takže já navrhuji zařazení bodu Aktuální stav přípravy novely mediálních zákonů a navrhuji, aby to byl jedenáctý bod dnešního programu jednání Poslanecké sněmovny.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Jedenáctý bod. (Poslanec Baxa: Jedenáctý bod.) Dobře, mám napsáno. (Poslanec Baxa: Děkuji. Tleskají poslanci v pravé části sálu.) Já také děkuji. V této chvíli je na řadě pan poslanec Petr Hladík. A poté poslední přihlášený paní poslankyně Olga Richterová, jestli to platí. Ano. Tak máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Hladík: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, krásné dobré odpoledne. My jsme dneska v situaci, kdy vláda odpustila obnovitelné zdroje pro občany České republiky. Já na tom kritizuji třeba tu plošnost, ale ne už tu účelovost třeba pro energeticky náročný průmysl nebo třeba pro rodiny s nízkými příjmy.

Ale zároveň je nám říkáno, že na nejúspěšnější program, který lidem dlouhodobě pomáhá snížit jejich energetickou náročnost, zaplatit míň na složenkách, tedy zateplit svůj dům, vyměnit okna, pořídit fotovoltaiku nebo třeba tepelné čerpadlo, tak peníze prostě nenajde. Když se na to podívám, třeba na výroky pana zde přítomného ministra Macinky, bojíme se, že peníze na to nebudou, ale teď nedokážu říct, do jaké míry, jestli to bude (?), v nějaké míře, to možná pokračovat bude.

Další výrok: Máme asi tři varianty, jak k tomu dále přistupovat, sdělil Hospodářským novinám bez dalšího upřesnění.

26. ledna: Pracujeme s variantou zapojení nějakých dalších externích zdrojů. Jsou to varianty, které budeme konzultovat s dalšími ministerstvy, myslím, že v následujících týdnech se k tomu najde shoda.

To bylo před třemi týdny. Teď nedávno druhé - 9. 2.: Jednání o nastavení nové podoby programu Nová zelená úsporám stále probíhají, konečná podoba programu bude představena v následujících týdnech.

Když se podíváme na Karla Havlíčka z 2. 2. letošního roku: Bude se přecházet i k podpoře nepřímé, ta bude založena hlavně na tom, aby se poskytovaly nepřímé záruky a garance.

No a naposledy předseda vlády Andrej Babiš z neděle: Tenhle projekt byl velice dobrý pro lidi, budeme se chtít k tomu vrátit.

Tak je vidět, že nová vláda teď neví, jestli Novou zelenou úspora má zachovat, modifikovat, zrušit, v jaké podobě, no, ale nová vláda vládne už dva měsíce. Lidé mají připravené projekty, pan ministr Macinka dokonce nepodepsal zatím ani projekty, které došly na to ministerstvo ještě v době předchozí vlády a na které jsou na Státním fondu životního prostředí alokovány finanční prostředky, těch žadatelů je asi 4 000. Ona za chvilku začne stavební sezona - bylo by asi fajn, kdyby ti lidé věděli, jestli ty peníze dostanou a kdy, notabene, když na ně finanční prostředky jsou alokovány.

Nám už trošku jako opozici došla trpělivost, abych řekl pravdu. Nám došla trpělivost tím, že není možné si prostě zahrávat s lidmi, s občany České republiky - průřezem politického spektra - notabene, když hnutí ANO, nejsilnější hnutí, které má premiéra, 80 poslanců, tak v programu mělo jasně napsáno - a cituji z volebního programu hnutí ANO: Budeme pokračovat v úspěšném programu Nová zelená úsporám a podpoříme energeticky úsporné projekty pro další statisíce domácností v rodinných i bytových domech, včetně paneláků.

Tak já chci jenom demonstrovat, milé kolegyně a milí kolegové, že je celá řada věcí, kde se shodneme. Já tady deklaruji, že tady se shodnu se všemi poslanci hnutí ANO, protože přesně to jako lidovci chceme. Tu větu mohu citovat, tu větu mohu podepsat, ta věta je naprosto správně. Já chci také pomoc statisícům českých domácností, aby dokázaly spořit na energiích, chci pomoct lidem v rodinných i bytových domech, aby mohli uspořit. Za minulé vlády, za vlády Petra Fialy jsme takto podpořili 450 000 domácností - je to víc jak milion občanů České republiky - různou formou. Důležitý aspekt byl v době, kdy byla energetická krize, abychom pomohli lidem efektivním způsobem Novou zelenou úsporám Light rychle zateplit, vyměnit okna a zaměřovali jsme se především na sociálně znevýhodněné skupiny - rodiče s malými dětmi, lidi s nižšími příjmy, také seniory. Proto jsme přišli s tím, že jsme začali dávat zálohové platby, platby dopředu takovým způsobem, abychom těmto lidem pomohli.

A protože už se nemůžeme dívat na přešlapování této naší nové vlády - ona si chtěla říkat vláda lepší, ale tak nějak se nám to pod tíhou všech kauz vypařilo - tak přicházíme s kolegou poslancem Marianem Jurečkou, který stál u celé řady modifikací projektu Nové zelené úsporám s peticí. (Ruch v levé části sálu.) Já vám teď s dovolením, když se zklidní kolegové po mé levici, tak bych vám přečetl petici, kterou jsme dnes zveřejnili a kterou budu rád, když vy, naši zákonodárci, a všichni občané, vy všichni, kteří teď máte připravené projekty, vy všichni, kteří jste čerpali Novou zelenou úsporám a víte, jak dobrá pomoc s energetickými úsporami a s renovacemi bytového fondu to je, vy všichni, kteří trpíte nedostatkem dostupného bydlení a s kterým Nová zelená úsporám také pomáhala, vy všichni, kteří nesouhlasíte s tím, aby tato nová vláda stopla Novou zelenou úsporám, tak prosím, běžte na petice.com a podepište tuto petici.

Já teď si dovolím citovat tuto petici: My, občané České republiky, vyzýváme vládu České republiky, aby pokračovala v programu Nová zelená úsporám, historicky nejúspěšnějším dotačním programu v České republice, který za dobu existence finančně pomohl více jak 450 000 domácnostem. Program funguje už 16 let a pokračoval napříč pěti vládami různého politického složení. V roce 2021 vstoupil do další etapy a rozšířil své zaměření o nové oblasti podpory. Od roku 2023 umožnil čerpat finanční prostředky zálohově a navázal spolupráci s bankovním sektorem. Díky tomu mohou příjemci dotace na renovaci rodinných domů získat také výhodný úvěr. Předchozí vláda počítala s alokací 10 miliard korun ročně na pokračování programu Nová zelená úsporám. Současná vláda však zvažuje jeho výrazné omezení, případně i zrušení. Česká republika přitom disponuje finančními prostředky určenými na snižování energetické náročnosti budov, jde tedy pouze o politické rozhodnutí, kam a jak budou tyto prostředky směřovány.

Proč by měl program Nová zelená úsporám pokračovat? Za prvé, snižuje domácnostem náklady na energie. Program snižuje energetickou náročnost domů a tím reálně snižuje výdaje domácností na energie. V posledních letech se podmínky výrazně upravily tak, aby byly dostupnější především mladým lidem, seniorům i obyvatelům bytových domů. Za dobu své existence program vyplatil více než 110 miliard korun. Bylo zatepleno přes 150 000 rodinných domů a 10 000 bytových domů. Celkově se tak jedná o 650 000 bytových jednotek. Bylo instalováno více než 240 000 střešních - nebo chcete-li - domácích fotovoltaických elektráren. Roční úspora energie odpovídá přibližně spotřebě 1,5 milionu domácností. To je energie, která se prostě nemusí vyrobit.

Za druhé, zvyšuje tento program Nová zelená úsporám dostupnost bydlení. Nové nastavení programu umožňuje zálohové platby, výhodné úvěrové spolufinancování a spolupráci se stavebními spořitelnami a bonifikaci při kombinaci více opatření. Energetické renovace se tak staly dostupnými pro výrazně širší spektrum domácností - od mladých rodin po seniory v menších obcích. Program podpořil téměř 600 000 domácností, z toho dvě třetiny od roku 2021. Tisíce z nich by bez této podpory modernizaci svého bytového fondu neuskutečnily.

Třetí důvod, Nová zelená úsporám pomáhá seniorům a nejzranitelnějším skupinám. Speciální podprogramy - Nová zelená úsporám Light - cílí na seniory, samoživitele a osoby se zdravotním postižením, tedy na nejohroženější skupiny obyvatel. Od ledna 2023 podpořil více než 100 000 domácností částkou přesahující 12 miliard korun.

Čtvrtý důvod. Posiluje ekonomiku a české stavebnictví. Program je významný ekonomický přínos pro stát i regiony. Garantuje práci pro stavební firmy, projektanty, montéry a dodavatele po celé republice a stabilizuje stavebnictví i v menších městech a obcích. Podle dat Státního fondu životního prostředí investovali příjemci více jak dvouapůlnásobek získané dotace z vlastních prostředků. Program tak nejen snižuje výdaje domácností, ale zároveň vytváří zakázky pro tisíce českých firem, generuje daňové příjmy a posiluje konkurenceschopnost domácí ekonomiky.

Pátý důvod. Snižuje emise a zlepšuje životní prostředí. Program významně přispívá ke snížení emisí CO2 a dalších znečišťujících látek, což má přímý dopad na kvalitu ovzduší a zdraví obyvatel. Od svého vzniku zabránil vzniku přibližně 4 milionů tun emisí CO2. Na konci je několik zdrojů, ze kterých tato petice vychází. Iniciátoři petice: Petr Hladík a Marian Jurečka.

Dámy a pánové, já bych chtěl teď dál pohovořit o tom, proč jsme tuto petici udělali. Ono nejde jenom o energetické úspory, nejde jenom o renovaci bytových domů a rodinných domů, jde také o budoucnost českého stavebnictví. Když probíhala ekonomická krize v minulých letech, tak stavebnictví v okolních zemích, jako je Německo, Polsko, klesalo. České stavebnictví díky dvěma důležitým aspektům neklesalo.

První jsou výrazné investice ze strany státu do dopravní infrastruktury a za to patří obrovský dík Martinovi Kupkovi, za to, jak rozjel dopravní liniové stavby, ať už na železnici nebo na silnicích.

A ten druhý důležitý aspekt je právě Nová zelená úsporám. Desítky tisíc řemeslníků, malých eseróček, dodavatelů, projektantů, také výrobců izolačních materiálů, oken, tepelných čerpadel z domácí produkce, tak dokázali podpořit tento stavební trh. A to, zdůrazňuji, všechno na fakturu, zdaněno. Co se stane teď, když prostě přijedeme a narazíme? Tak část české veřejnosti, část obyvatelů rodinných a bytových domů rekonstruovat nebude, bude čekat na nějakou budoucnost. Tím stavební sektor, především v oblasti renovací, zateplovacích materiálů, výměny oken, přijde o svoje zakázky, začne stagnovat, propouštět lidi a přestane růst české ekonomiky v tomto segmentu stavebnictví. Určitě to mohu garantovat. Projeví se to negativním způsobem.

A samozřejmě jako lidovec musím říct, pro mě je mnohem důležitější nedávat lidem ryby, ale dát jim pruty a naučit je rybařit. To není můj výrok, ten výrok kdysi vynesl Marian Jurečka. A on je totiž přesný. Místo toho, abyste neustále něco dotovali, tak přece je lepší poskytnout investiční podporu a snížit energetickou náročnost a potřebu dotací provozních jako takových.

Logicky se mě zeptáte, a za mnou sedí pan ministr Macinka a logicky se může zeptat, ale kde na to tedy vezmeme finanční prostředky? Já už jsem uvedl v té petici, že jsem měl nachystáno stabilně 10 miliard na každý rok, to znamená čtyřikrát 10 miliard na toto období na Novou zelenou úsporám, která by byla udržitelná.

Jaké jsou zdroje toho financování? První jsou obchodované emisní povolenky. Ano, Ministerstvo životního prostředí zatím, já nevím proč, nikdo mně to nevysvětlil, já bych rád, aby mně to pan ministr Macinka vysvětlil, proč, když jsme pracovali předtím s 12 miliardami, teď má odhad 6 miliard, ale budiž. Já mu věřím, on mně ta čísla ještě neukázal, já se ho zítra budu ptát při projednávání rozpočtu, tak se na to, pane ministře, můžete připravit, tak ve výnosech z obchodovaných emisních povolenek je 6 miliard. Ale vláda Andreje Babiše to nedává na energetické úspory, vláda Andreje Babiše to nedává do energetiky. Vy to dáváte do zemědělství a na Ministerstvo pro místní rozvoj. Naprosto nelogicky.

Další zdroj - POZE. Už jsem tady o tom mluvil. Já nejsem ten, který úplně kritizuje vaše rozhodnutí, ale říkám zcela jednoznačně: proč má být odpuštěno POZE i všem nám poslancům, proč má být odpuštěno POZE všem lidem s vyššími příjmy, proč má být odpuštěno POZE těm, kteří mají vysokou energetickou náročnost svých domů a ohřívají si tím bazény? Proč má být odpuštěno POZE i firmám, které mají velké zisky? Ano, já bych s tím souhlasil pro seniory, pro lidi s nízkými příjmy, pro energeticky náročný průmysl. Ale také jste mohli z těch 17 miliard půlku ušetřit, a to otočit v chytrých investicích - v chytrých investicích, jako je právě Nová zelená úsporám.

Co Sociální klimatický fond? My jsme ho pustili do mezirezortního připomínkového řízení, je nachystán, a ejhle, zatím nikde není.

Ministerstvo práce a sociálních práce věcí, tady pana ministra nevidím, tak vydává zhruba 20 miliard každý rok na dotace na bydlení. Drtivá většina z této částky je na energie. Není lepší, kdyby lidé zateplili ty bytové a rodinné domy, ve kterých bydlí, než aby jim stát každý rok musel dávat 20 miliard z provozního rozpočtu na doplatky na bydlení právě na vysoké energetické náročnosti jejich domů a domovů? To jsou všude zdroje, jakým způsobem zachovat Novou zelenou úsporám.

Já to tady zmiňuji ne politicky, já chci pomoci nové vládě a chci přispět k tomu, aby tady Nová zelená úsporám byla zachována. Proto já, pane místopředsedo, navrhuji zařadit nový bod, který bych dal jako první bod programu jednání a který by se jmenoval Zachraňme Novou zelenou úsporám.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ano, děkuju. Já jsem si to napsal.

 

Poslanec Petr Hladík: Děkuji za to a ještě tady chvíli vysečkám, protože mám druhý bod, který chci navrhnout. Od Nové zelené úsporám se dostanu někam jinam a jsem opět rád, že tady sedí pan ministr Macinka, protože chci navrhnout bod, který je trošku lokální, ale má velký globální přesah, a ten bod se jmenuje Řešení opatření k zamezení dalšího úhynu ryb na řece Dyji. Nebojte se, není to lokální jihomoravské téma. Je to téma, které má obrovský přesah pro celou Českou republiku.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi otevřít bod, který se týká, jak už jsem zmínil, nejen jižní Moravy, ale celé republiky. Týká se stavu našich vod a nejvíce řeky Dyje. Opakovaně tady pod Novomlýnskými nádržemi hynou desítky tun ryb. Obrovská hospodářská tragédie, ale ještě mnohem větší environmentální škody v letech 2022 a 2025. Minulý rok jsem vyrazil na místo opakovaně, potkal se s rybáři, s vodohospodáři, potkal se s experty z Masarykovy univerzity, z Výzkumného ústavu vodohospodářského. Je potřeba, abyste věděli, že třeba máme Výzkumný ústav vodohospodářský, který je kompetentní to řešit, a nabídl odborné monitorovací služby Ministerstva životního prostředí a jeho rezortních organizací. Monitoring situaci nad Dyji pomůže, ale nevyřeší ji. Je nutné uskutečnit celou řadu opatření, a to i těch legislativních. Jde totiž o časovanou bombu, která dříve nebo později zase vybouchne. Podle oficiální závěrečné zprávy státního podniku Povodí Moravy byl hlavní příčinou loňské tragédie akutní kyslíkový deficit vyvolaný extrémním rozvojem sinic a také vznik takzvané toxické pěny při manipulaci s vodou.

Je nutné říct naprosto otevřeně, že Povodí Moravy v rámci krátkodobých opatření jednalo v rámci možností rychle, vždy ale samozřejmě jednat rychle a efektivněji, ale fér je třeba říct, že to by loňské tragédii fakticky nezabránilo.

Monitoring, odběry, zveřejnění závěrečné zprávy, vysvětlení příčin, to jsou kroky, které si zaslouží uznání. Operativní reakce byla na místě, ale zároveň si musíme položit zásadní otázku, proč se takové situace opakují. A v tom jsou závěry odborníků jednoznačné. Není to jednorázový problém, je to systémový problém takzvané eutrofizace, to znamená přemíry živin, zejména fosforu, v kombinaci s vysokými teplotami a nízkým průtokem.

Klimatická krize není over. Dřív nebo později opět přijdou extrémní horka a situace se bude opakovat. A nemůžeme znovu říkat, je to tragédie, ale byla to mimořádná situace. Ne, vážené kolegyně, vážení kolegové, to není mimořádná situace, to je předvídatelný důsledek dlouhodobého stavu, se kterým je potřeba něco udělat.

A já chci v tomto požádat a vyzvat vládu k aktivnímu přístupu. Ano, teď máme zimní období, ale jestli nezačneme řešit teď v zimním období problémy, které přijdou v souvislosti se suchem, nízkými průtoky v našich vodotečích a s úhyny ryb teď, tak v létě už bude pozdě.

Proto chci tady na půdě Poslanecké sněmovny zařadit tento bod a žádám o aktivní a transparentní komunikaci a přístup Ministerstva životního prostředí a také Ministerstva zemědělství. Ministerstva by k tomuto neměla mlčet.

Je tady přichystána celá řada legislativních opatření, novel zákonů, které je potřeba projednat. Zatím s nimi nová vláda nepřišla. A přitom technologie tady jsou, technologie na řešení fosforu tady prostě jsou. Jenom zatím jsme nedali do legislativy tuto povinnost na straně čistíren odpadních vod, na straně rybářů, ale i na straně zemědělské veřejnosti toto řešit.

Ministerstva by totiž měla aktivně komunikovat s veřejností, předložit systémový plán opatření a kroků a nastavit jasný harmonogram změn, protože bez legislativních úprav, a to v oblasti limitů fosforu ve vypouštěných vodách, podpory modernizace čistíren odpadních vod, regulace splachů z intenzivního zemědělství, řešení odlehčování vod z kanalizačních stok do vodotečí a transparentního on-line monitoringu to prostě nepůjde.

Víte, já bych se nechtěl dožít, že se na Dyji za pár let stane každoroční černá kronika. Proto žádám o zařazení bodu s názvem Řešení opatření k zamezení dalšího úhynu ryb na řece Dyji k projednání jako druhý bod dnešního jednání.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji a můžu poprosit ještě jednou pomaleji.

 

 

Poslanec Petr Hladík: Určitě, pane místopředsedo. Řešení opatření k zamezení dalšího úhynu ryb na řece Dyji. Děkuji za pozornost.

 

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně a předsedkyně klubu Pirátů Olga Richterová. Než přijde, mám zde, prosím, ještě jednu omluvu. Filip Turek od 17.30 z pracovních důvodů.

Řečniště je vaše.

 

Poslankyně Olga Richterová: Dobrý den, děkuji za slovo. Protože vnímám, že se chýlíme ke konci změn bodu pořadu, tak jenom avizuji, že budu velmi stručná, což může být důležité pro kolegyně a kolegy, co nejsou v sále.

A ten bod, který chci navrhnout, se týká tématu zlevnění potravin. Jde o téma, které se konečně dostalo na koaliční radu. Už tedy k němu vystupovali moji kolegové z Pirátů. Je to téma, kde jsme přišli s konkrétním řešením v podobě sněmovního tisku číslo 5, bodu 25, a já bych vás proto, pane předsedající, požádala, abyste tento bod 25, sněmovní tisk 5, je to zákon o ochraně hospodářské soutěže, dal hlasovat potom, aby se stal prvním bodem jednání ve čtvrtek po písemných interpelacích, a jelikož ty nejspíš nebudou, tak zkrátka prvním bodem jednání ve čtvrtek.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak mám poznačené, první bod jednání ve čtvrtek. V případě, že by byly písemné interpelace, tak po nich.

 

Poslankyně Olga Richterová: Přesně tak. Děkuji pěkně. A stručné odůvodnění. Jde zkrátka o posílení pravomocí antimonopolního úřadu. Jde o to, že skutečně je potřeba řešit, že u nás vznikly veliké oligopoly. Jde zejména právě o trh s potravinami. Jde o domluvy velkých hráčů, kteří si pak stanoví ceny.

A tohle byla věc, kterou jsme řešili už v tom minulém volebním období. Věnovali jsme se tomu, aby to byl návrh vlastně připravený ještě za toho vládního angažmá, prošel Legislativní radou vlády, prostě dvakrát k němu vláda České republiky dala kladné stanovisko, protože je důkladně připravený.

A ten dlouhodobý problém, že si velcí hráči mohou diktovat ceny, je potřeba adresovat. Je ho potřeba řešit, takže ty konkrétní reálné nástroje, co v něm jsou, aby bylo možné ze strany ÚOHS, Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, zasahovat proti nadměrné tržní síle, zpětně přezkoumávat problematické fúze a bránit umělému navyšování cen, tak to je skutečně klíčové pro to, aby ceny v Česku odpovídaly třeba u těch potravin cenové hladině například v sousedních zemích. Téma, které se často do té politické debaty oprávněně dostane, jak to, že když vyjedeme za hranice, tak ty stejné jogurty, džemy nebo Nutely stojí jinak a často méně než u nás.

Tak toto téma opravdu chceme řešit, a to funkčním antimonopolním úřadem. Jsme rádi, že to vypadá, že současná vládní koalice ta konkrétní věcná řešení převezme. Nicméně pokud by to náhodou bylo nějak zpomalené, tak nabízíme ten sněmovní tisk číslo 5, bod 25, aby byl předřazen, aby prostě mohl projít prvním čtením tento čtvrtek normálně v průběhu řádné schůze.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Pardon, paní předsedkyně, prosím poslankyně a poslance, kteří se přemisťují do Sněmovny, aby zachovali takový klid, aby paní předsedkyně mohla pokračovat tak, abychom ji všichni slyšeli. Děkuji.

Ještě možná chviličku počkáme. Ještě jednou, prosím, opravdu potřebujeme mít klid ve Sněmovně, aby paní předsedkyni bylo slyšet.

 

Poslankyně Olga Richterová: Já děkuji, pane předsedající. Já to dokončím. Zkrátka, pokud vláda Andreje Babiše převezme pirátské řešení, připravené v minulém volebním období, my budeme rádi. Je to konkrétní řešení, které pomůže lidem, je to inspirované recepty z řady různých zemí a funguje, nicméně pro nás opravdu není důležité, čí jméno bude nadepsané nad těmi paragrafy, ale to, aby se to tady nějak nerozmělnilo. A to slibujeme, že jako Piráti budeme hlídat. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji, paní poslankyně. A poslední zatím řádně přihlášený je Hayato Okamura. Poprosím o klid, aby bylo slyšet. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Hayato Okamura: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené a milé kolegyně, vážení a milí kolegové, já mám jenom úplně kratinký návrh, ale aktuální, který už je podepřený jednohlasným souhlasem při poslední schůzi zahraničního výboru a týká se aktuální situace v Íránu těchto týdnů, kterou jsme všichni pozorovali ve zprávách. Zkrátka ten diktátorský režim, který je teda mimo jiné taky úhlavním nepřítelem Izraele, tak tam povraždil tisíce lidí, kteří nenásilným způsobem demonstrovali za zcela základní lidská práva, která jsou v civilizovaných zemích samozřejmostí.

Chci připomenout, že tento text, kratinký, jak ho navrhuju, prošel zahraničním výborem. Tam se dočkal skutečně jednohlasného souhlasu všech přítomných poslanců napříč koalicí i opozicí. Vyjádřili se k němu také odborníci z Ministerstva zahraničních věcí v čele s panem vrchním ředitelem Markem Libřickým. Takže mám za to, že takovéto usnesení je v naprostém souladu s naší i současnou koaliční zahraniční politikou. Já si ho dovolím přečíst. Je to kratinký text, návrh toho usnesení.

Usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k aktuální situaci v Íránu. "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky:

Za prvé, odsuzuje nejhrubší násilí a zločiny, kterých se dopouští současná íránská vláda a její ozbrojené složky proti vlastnímu obyvatelstvu požadujícímu základní lidské, občanské a politické svobody, obecně respektované v civilizovaných zemích.

Druhý a poslední odstavec. Vyzývá českou vládu, aby zvážila přiměřené kroky vůči íránskému autoritářskému režimu, které by mohly pomoci ke zlepšení stávající hluboce neutěšené situace, a to včetně cílených sankcí.

Děkuji za pozornost. Protože je to krátká věc, která se musí nějakým způsobem případně odsouhlasit aktuálně, rychle, tak ho navrhuju jako první bod. Děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ano, děkuji, pane poslanče. Mám to napsané jako první bod.

Ještě poslední výzva, jestli se někdo hlásí s pozměňovacím nebo doplňujícím návrhem k dnešnímu pořadu schůze. Pokud ne, tak přistoupíme k hlasování o jednotlivých návrzích tak, jak byly podány ještě předtím. (Žádost o odhlášení.) Ano, já vás takhle odhlásím všechny. Přihlaste se vašimi identifikačními kartami. (Poslanci netrpělivě ťukají kartami do lavic.) Stačí zaťukat jednou.

Ještě předtím přečtu omluvy. Jiří Havránek od 17 do 22.30, pracovní důvody, Zdeněk Hřib od 21 do 23, pracovní důvody, Jan Lipavský celý jednací den, zdravotní důvody, Jiří Pospíšil od 17.25 do 19, osobní důvody a Aleš Juchelka od 17.30, pracovní důvody.

V této chvíli se pustíme do hlasování. Poprosím o pozornost a zároveň ohleduplnost, protože ne všechno tady přečtu, když to psali někteří kolegové, takže pojedu pomalu. Již jsem vás odhlásil.

 

V této chvíli první bude hlasování návrhů z grémia tak, jak zaznělo. Jestli není námitek, nebudu to číst a budeme hlasovat jedním hlasováním. Jestli s tím souhlasíte?

Pokud ano, nechávám hlasovat o návrzích z grémia. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 3, přihlášeno 156 poslanců, pro 155, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

V této chvíli tady máme návrh předsedkyně klubu Taťány Malé. Jestli není námitek, jestli můžu nechat hlasovat o všech těch návrzích v tom pořadí? (Poslanci opozice chtějí hlasovat každý návrh zvlášť.) Každý jednotlivě. Dobře, jak chcete. Bude to nějakých 15 hlasování, 15 bodů.

 

První byl návrh, bod číslo 41, sněmovní tisk 72, dneska jako první bod.

Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 4, přihlášeno 157 poslanců, pro 104, proti 2. Návrh byl přijat.

 

Jako druhý návrh je bod 21, sněmovní tisk 82, novela o podpoře bydlení, jako druhý bod dnešního jednání.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 5 přihlášeno 158, pro 106, proti 32. Návrh byl přijat.

 

Jako třetí návrh je bod číslo 45, sněmovní tisk 78, jako třetí bod v bloku prvních čtení.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 6, přihlášeno 158, pro 107, proti 11. Návrh byl přijat.

 

(Poslanci opozice vznáší námitky.) Tady je zájem, abych četl tedy i názvy tisků. Dobře.

 

Bod 35, sněmovní tisk 47, novela ústavy, jako čtvrtý blok v bloku prvních čtení.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 7, přihlášeno 158, pro 130, proti 14. Návrh byl přijat.

 

Jako pátý návrh Taťány Malé je bod číslo 32, sněmovní tisk 35, novela zákona o platech představitelů státní moci, jako pátý bod v rámci prvních čtení.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 8, přihlášeno 158, pro 89, proti 33. Návrh byl přijat.

 

Jako šestá změna je bod číslo 2, sněmovní tisk 13, novela o investičních společnostech, jako šestý bod v bloku prvních čtení.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 9, přihlášeno 158, pro 112, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Další změna je bod číslo 4, sněmovní tisk 16, vládní návrh zákona o finančních službách, jako sedmý bod v rámci prvních čtení.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvednu ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 10, přihlášeno 158, pro 116, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Další návrh je bod číslo 5, sněmovní tisk 46 - novela zákona o mezinárodní justiční spolupráci - jako osmý bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 11, přihlášeno 158, pro 134, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Další návrh je bod číslo 6, sněmovní tisk 48 - novela zákona o rostlinolékařské péči - jako devátý bod v bloku prvních čtení.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. (Upozornění ze sálu na zmatečné hlasování.) Takže zmatečné hlasování. (Hovor s pracovníkem organizačního odboru.)

Tak pardon, prohlašuji to předchozí hlasování za zmatečné (číslo 12).

 

V této chvíli budeme hlasovat o bodu 12, sněmovní tisk 57 - novela zákona o zdravotnických prostředcích - jako devátý bod v rámci prvních čtení.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 13, přihlášeno 159 poslanců, pro 139, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Teď se dostáváme k tomu bodu 6, sněmovní tisk 48 - novela zákona o rostlinolékařské péči - jako desátý bod v rámci prvních čtení.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 14, bylo přihlášeno 158 poslanců, pro 131, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

V této chvíli budeme hlasovat o zařazení bodu 20, sněmovní tisk 69 - vládní návrh zákona o digitální ekonomice - jako jedenáctý bod v rámci prvních čtení.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 15, přihlášeno 158, pro 138 poslanců, proti 3. Návrh byl přijat.

 

Další změna je bod číslo 7, sněmovní tisk 52 - vládní návrh zákona o určování provozoven za účelem shromažďování elektronických důkazů v trestním stíhání - jako dvanáctý bod v rámci bloku prvních čtení.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 16, bylo přihlášeno 158 poslanců, pro 116, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o bodu číslo 10, sněmovní tisk 55 - vládní návrh zákona ke snížení nákladů na zavádění sítí elektronických komunikací - jako třináctý bod v rámci bloku prvních čtení.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 17, přihlášeno 158 poslanců, pro 128, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Dostávám se k předposlednímu návrhu Taťány Malé, to je bod číslo 11, sněmovní tisk 56 - vládní návrh zákona ke snížení nákladů na zavádění sítí - ten související, jako čtrnáctý bod v bloku prvních čtení.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 18, bylo přihlášeno 158 poslanců, pro 135, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

A poslední návrh Taťány Malé, bod číslo 8, sněmovní tisk 53 - novela zákona o ochraně spotřebitele - jako patnáctý bod v bloku prvních čtení.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 19, bylo přihlášeno 158 poslanců, pro 136, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

V této chvíli se dostáváme k návrhům dalších poslanců.

 

Jako první budeme hlasovat o návrhu Olgy Richterové - odvolání Tomia Okamury - jako dnešní druhý bod. Je to tak, paní poslankyně? Ano.

Zahajuji tedy hlasování. Kdo je pro. Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 20, bylo přihlášeno 158 poslanců, pro 69, proti 88. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní máme dva návrhy Víta Rakušana. (Smích v pravé části sálu.) Dva návrhy Víta Rakušana. (Poznámka poslance Tomia Okamury předsedajícímu.) Ne, já jsem v pohodě. (Přichází poslankyně Peštová.) Paní poslankyně asi k hlasování? Počkejte, já vám musím zapnout mikrofon.

 

Poslankyně Berenika Peštová: K hlasování, já se omlouvám (Snímá si roušku.). Hlasovala jsem proti, na sjetině mám pro. Nezpochybňuji hlasování, jenom pro záznam.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Takže v stenozáznamu je to zaznamenáno. V této chvíli budeme hlasovat o prvním návrhu Víta Rakušana - budoucnost veřejnoprávních médií. Jako druhý bod dnešního jednání? Je to tak nebo jako první? Jako druhý bod? Jako druhý bod dnešního jednání.

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 21, přihlášeno bylo 158 poslanců, pro 69, proti 88. Konstatuji, že návrh nebyl přijat.

 

Jenom vždycky upřesňuju. Pardon, já se nebudu ptát u těch nových bodů na zařazení bodů, ale jestli to vůbec dáme do té schůze. Takže se omlouvám.

 

Druhý návrh Víta Rakušana je výzva vládě České republiky k aktivní roli při vyjednávání o změně systému ETS2. Je to tak? Tak nejprve budeme hlasovat o zařazení tohoto nového bodu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 22, bylo přihlášeno 158 poslanců, pro 67, proti 88. Návrh nebyl přijat.

 

Ano, pane poslanče, máte něco k hlasování?

 

Poslanec Marek Novák: Já jenom k hlasování číslo 21. Hlasoval jsem proti, mám zaznamenáno pro. Jenom pro záznam, takže hlasoval jsem proti. A nezpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Takže pro stenozáznam: hlasování není zpochybněno. Jdeme dál.

 

Nyní budeme hlasovat o návrhu kolegyně Šebelové, a to o předřazení bodu 47, sněmovní tisk 3. Je to mezinárodní smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou ohledně záchranné služby. Je to tak? Jako druhý bod ve čtvrtek.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 23 bylo přihlášeno 158 poslanců, pro 69, proti 5. Návrh nebyl přijat.

 

V této chvíli budeme hlasovat o dvou návrzích Martina Kupky. První... Já poprosím o klid, tady není slyšet. Děkuju. Kdy a jak vyřeší Andrej Babiš svůj střet zájmů? Budeme hlasovat o zařazení tohoto nového bodu do schůze.

Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 24, bylo přihlášeno 158 poslanců, pro 68, proti 86. Návrh nebyl přijat.

 

Jako druhý bod navrhuje Martin Kupka bod s názvem Jasná ochrana nezávislosti České televize a Českého rozhlasu. Není námitek, budeme tedy hlasovat.

Zahajuji hlasování, kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 25, bylo přihlášeno 158 poslanců, pro 68, proti 86. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o návrhu pana poslance Havla s názvem: zrušit NERV je zbabělé rozhodnutí vlády. Je to tak? Já nevidím pana poslance, ale asi to tak je, nikdo neprotestuje.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 26, přihlášeno 158, pro 64, proti 89. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o dvou návrzích pana poslance Hlavatého. První s názvem Závazky České republiky vůči NATO přijaté na summitu v Haagu a připravenost státu, je v současné bezpečnostní situaci naplnit? V současné bezpečnostní realitě. Tak. Omlouvám se, já jsem to nepsal.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 27. Bylo přihlášeno 158 poslanců, pro 69, proti 86. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o návrhu Zdeňka Hřiba, který chce předřadit číslo bodu 25, sněmovní tisk číslo 5, ochrana hospodářské soutěže, jako první bod dnes.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 28 přihlášeno 158 poslanců, pro 68, proti 86. Návrh nebyl přijat.

 

Ivan Bartoš navrhl tentýž bod, to znamená číslo bodu 25, sněmovní tisk 5, o ochraně hospodářské soutěže zařadit jako první bod v pátek do řádné schůze poté, co skončí ta mimořádná schůze, která je svolaná.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko.

Kdo je proti?

Hlasování číslo 29, bylo přihlášeno 158 poslanců, pro 67, proti 89. Návrh nebyl přijat.

 

Jan Bureš měl čtyři návrhy v tomto pořadí. Nejprve sněmovní tisk 53, to je číslo bodu 8, o ochraně spotřebitele, zařadit jako první bod dnešního jednání nebo jako první bod prvních čtení, první bod dnešního jednání mám teda napsané.

Zahajuji hlasování. Prohlašuj toto hlasování za zmatečné. Je to tam, je to tam, ale už jsme i minule hlasovali vždycky, když byl nějaký poslanec, který měl aktu další návrh, a tak se s tím hýbalo. Takhle to prostě je. To znamená, že vždycky projde ta poslední aktuální verze. Takže když tohle to projde panu poslanci, tak se to posune na první místo z toho, tuším, patnáctého, které navrhovala Taťána Malá, jestli na to narážíte. Ano, je to tak. Musíme projít hlasováním všechny návrhy. Takže znovu.

 

Je to číslo 8, sněmovní tisk 53, jako první bod v rámci prvních čtení.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 31, já vás tady ještě odmažu s faktickými poznámkami. Hlasování číslo 31, přihlášeno 158 poslanců, pro 51, proti 75. Návrh nebyl přijat.

 

Jako druhý návrh je bod 7, sněmovní tisk 52, o určování provozoven, jako druhý bod v rámci prvních čtení.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 32 bylo přihlášeno 158 poslanců, pro 68, proti 89. Návrh nebyl přijat.

 

Jako třetí Jan Bureš navrhuje bod 10, sněmovní tisk 55, snížení nákladů elektronických komunikací, zařadit jako třetí bod v rámci prvních čtení.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 33, bylo přihlášeno 158 poslanců, pro 68, proti 85. Návrh nebyl přijat.

 

A poslední návrh Jana Bureše je bod číslo 9, sněmovní tisk 54, o zprávě dat zařadit jako čtvrtý bod v rámci prvních čtení.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 34, bylo přihlášeno 158, pro 66, proti 88. Návrh nebyl přijat.

 

Dalším návrhem je návrh Jiřího Havránka s názvem Diskuse o zřízení podvýboru rozpočtového výboru pro kryptoměny a digitální aktiva. Nejprve budeme hlasovat o zařazení tohoto nového bodu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 35, přihlášeno 158, pro 63, proti 85. Návrh nebyl přijat.

Dalším návrhem nebo dva návrhy od pana poslance Pláteníka. Nejprve budeme hlasovat o zařazení vůbec do schůze. První návrh s názvem Tahá Andrej Babiš občany za nos? Je to tak? Dobře.

Nechám hlasovat. Zahajuji hlasování, kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 36, přihlášeno 158 poslanců, pro 65, proti 88. Návrh nebyl přijat.

 

Druhý návrh pana poslance Pláteníka. Ohlídají Motoristé Babiše?

Nechávám hlasovat o tomto návrhu. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti? (Pobavení a smích v sále. Potlesk.)

Nebylo to zmatečné, je to v pořádku. V hlasování číslo 37 přihlášeno 158 poslanců, pro 54, proti 83. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o návrhu Martina Baxy s názvem Aktuální stav přípravy novely mediálních zákonů.

Zahajuji hlasování, kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 38 bylo přihlášeno 158 poslanců, pro 68, proti 87. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o zařazení nového bodu pana poslance Hladíka s názvem Zachraňme novou zelenou úsporám.

Zahajuji hlasování, kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 39, přihlášeno 158 poslanců, pro 66, proti 81. Návrh nebyl přijat.

 

Teď se to pokusím přečíst, to jsem nepsal já. Druhý bod pana poslance Hladíka. Řešení opatření k zamezení dalšího úhynu rybek, ryb, ne ryb, ryb na řece Dyji. Je to tak? Děkuji.

Zahajuji hlasování, kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 40, přihlášeno 158 poslanců, pro 68, proti 17. Návrh nebyl přijat.

 

Dostáváme se k předposlednímu návrhu. Olga Richterová, je to číslo bodu 25, sněmovní tisk 5, o kterém jsme už dvakrát hlasovali, je to Ochrana hospodářské soutěže a bylo by to jako první bod jednání ve čtvrtek. Je to tak? Dobře.

Nechávám o tom hlasovat. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 41, přihlášeno 158 poslanců, pro 66, proti 88. Návrh nebyl přijat.

 

A poslední návrh od pana poslance Hayata Okamury, Usnesení k aktuální situaci v Íránu.

Nejdřív budeme hlasovat o zařazení tohoto nového bodu. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 42, přihlášeno bylo 158, pro 69, proti 5. Návrh nebyl přijat, čímž jsme se tedy vypořádali se všemi návrhy.

 

Nyní budeme hlasovat o celém návrhu pořadu 7. schůze Poslanecké sněmovny, jak byl písemně předložen a včetně schválených pozměňovacích návrhů.

Dávám tedy hlasovat. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 43, přihlášeno 158, pro 89, proti 2. Návrh byl přijat, pořad schůze byl schválen.

 

A my nyní můžeme přejít k prvnímu bodu, my se mezitím tady vystřídáme. Já vám děkuji za spolupráci a toleranci.

První bod je návrh poslanců Radka Vondráčka, Andreje Babiše, Tomia Okamury, Petra Macinky, Marka Bendy, Taťány Malé, Radima Fialy a Borise Šťastného na vydání zákona, kterým se mění zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. A já předávám slovo dalšímu předsedajícímu.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Omlouvám se za některé věci, které nemohl Patrik přečíst, neboť jsem je psal já.

A než přistoupíme nebo půjdeme dál, tak od 21 hodin se z rodinných důvodů omlouvá paní poslankyně Markéta Šichtařová.

A nyní s přednostním právem první místopředseda vlády a pardon... Ne první místopředseda, pouze místopředseda vlády a ministr Petr Macinka.

 

Místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí a ministr životního prostředí ČR Petr Macinka: Ano. Dobrý den, vážené dámy, pánové, pane předsedající. Já jenom bych chtěl krátce, krátce se vyjádřit k tomu návrhu na usnesení, které tady přednesl pan poslanec Hayato Okamura. Chci říct, že Česká republika odsoudila násilí, takže slyšel jsem, že zahraniční výbor navrhuje nás, abychom se k tomu vyjádřili, abychom to odsoudili, takže my jsme něco takového už učinili. Tedy to, že tento bod nebyl zařazen na program, není známkou toho, že bychom s tím nesouhlasili. Ale jenom pro vaši informaci, 12. ledna, pokud mám správné informace nebo paměť, české Ministerstvo zahraničních věcí předalo protestní nótu íránskému velvyslanci v Praze, aby informoval o tom, že odsuzujeme právě násilí, které je pácháno režimem v Íránu vůči civilnímu obyvatelstvu. Zároveň také Česká republika podpořila zařazení íránských revolučních gard nejen na sankční seznamy Evropské unie, ale také jsem osobně byl přítomen toho, kdy Rada ministrů zahraničních věcí 29. ledna na svém zasedání v Bruselu schválila zařazení těchto revolučních gard na seznam teroristických organizací.

Tedy já myslím, že pozice české vlády a pozice České republiky tady vůči tomu, co se děje v Íránu, je myslím, jasná a je plně v souladu s tím, co jste navrhovali. Takže jenom v rámci... Protože máme toho hodně, v rámci nějakého úsporného časového režimu jsem se chtěl k tomu vyjádřit touto formou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane vicepremiére. Tak, prosím, mám tady další omluvu, od 18.10 se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec a předseda klubu Marek Benda.

Nyní tedy budeme projednávat

 

Aktualizováno 11. 2. 2026 v 20:51.