Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.10 hodin)
(pokračuje Lucie Sedmihradská)
Tyto náklady zahrnují: ztrátu produktivity během výpovědi odcházejícího zaměstnance, snížený výkon nováčka během zapracování, ztrátu know-how, kdy odchod zkušeného zaměstnance znamená ztrátu znalostí i výkonnosti a často řekněme i nějaké institucionální paměti, oslabení morálky a motivace týmu, další zatížení personálu, který dočasně přebírá práci, což vede k přetížení a často i k další fluktuaci. V neposlední řadě to může vrhat špatný obraz na danou organizaci nebo celou státní správu navenek. Tady se opravdu nejedná o zanedbatelné výdaje. Jejich odhady se pohybují u administrativních pozic od poloviny až k násobku roční mzdy, u specializovaných nebo vysoce kvalifikovaných rolí pak mohou dosáhnout až dvojnásobek roční mzdy.
Jak už tady bylo opakovaně uvedeno, je to poslanecký návrh, který se vyhnul standardnímu připomínkovému řízení, projednání v Legislativní radě vlády a chybí řádná analýza dopadů RIA včetně odhadů či vyčíslení dopadů na státní rozpočet. Tady musím zopakovat to, co jsem tu včera uváděla u stavebního zákona. Je nám předkládán návrh zákona, jehož cenu neznáme. A rozhodně nejde jen o náklady novelou vyvolané fluktuace.
Připomínám ještě, že přijetí zákona o státní službě bylo podmínkou pro čerpání dotací z evropských fondů. Jste si skutečně na sto procent jistí, že tato novela neohrozí evropské financování? Jsou to miliardy korun pro naše občany.
Dámy a pánové, je na nás, zda přijmeme zákon, který posílí profesionalitu a stabilitu státní správy, uzavře prostor politickým tlakům a zajistí efektivní a úsporný provoz státu ve prospěch občanů, anebo zákon, který profesionalitu a stabilitu státní správy oslabí, otevře dveře politickým tlakům a nakonec prodraží provoz státu na úkor občanů.
Proto navrhuji zamítnutí tisků číslo 76 a 77. V případě, že zamítnuty nebudou, navrhuji prodloužit lhůtu na projednání ve výborech o 20 dnů. Děkuji za pozornost. (Potlesk opozičních poslanců.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Já si to jenom zaznamenám, paní poslankyně, takže návrh na zamítnutí u obou těch tisků, a pokud by neprošlo zamítnutí, tak navrhujete zkrácení, ne prodloužení lhůt? (Poslankyně Sedmihradská mimo mikrofon: Prodloužení na projednávání tisků.) Prodloužení lhůt. Na kolik dní? (Poslankyně Sedmihradská mimo mikrofon: O 20 dnů.) O 20 dnů. Děkuji pěkně.
Nyní by měl vystoupit pan poslanec Papajanovský. Nevidím ho... Je tady, tak prosím.
Poslanec Jan Papajanovský: Mě trošku překvapilo, jak se to rychle vyprázdnilo, tak jsem běžel, ale stihl jsem doběhnout.
Kolegyně, kolegové, mně to nedá a vrátím se ještě ke svému vystoupení, které jsem tady měl před hodinou a kouskem. Já jsem tady vznesl několik konkrétních dotazů s tím, že myslím si, že to byly dotazy velmi věcné. Potom na to navázal kolega Karel Dvořák, kdy jsme se zajímali o další osud reformy odměňování ve veřejné správě, to jest úpravy toho neslavného tabulkového systému, který dneska máme. Pokud mám korektní informace, tak reforma toho systému by měla být připravená mezirezortně na úrovni Ministerstva financí, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva vnitra. A mně přijde, že to téma odměňování je vlastně pro téma osudu veřejné správy naprosto klíčové, že je vlastně mnohem důležitější než to, jestli budou úředníci v postavení soukromoprávním nebo veřejnoprávním.
Ptal jsem se tedy zde přítomných nebo i nepřítomných ministrů, kteří jistě tu debatu bedlivě sledují, nebo alespoň někdo z jejich týmu tu debatu jistě sleduje, zda můžeme dostat odpověď na to, jakým způsobem plánuje koalice naložit s touhle reformou, zda se dočkáme reformy odměňování ve veřejné správě, zda je šance, že se tedy dočkáme opuštění toho tabulkového systému a jeho nahrazení něčím modernějším, ať už to může být to, co bylo připravováno, anebo něco jiného. Protože já si myslím, že to je skutečně klíčová věc pro to, aby se veřejná správa v České republice někam posunula dál, že v tomhle případě opravdu ty právní věci a do jisté míry právní formality nejsou tak důležité. Ale důležité je v tom systému umožnit fungovat a rozvíjet se schopným a výkonným lidem tak, aby za svoji práci dostávali plat, který bude odpovídající, a když ne úplně konkurenční vůči tomu platu, který je nabízen, nebo mzdě, která je nabízena ve sféře soukromé, tak alespoň se těm odměnám, které je možné získat ve sféře soukromé, bude blížit. Takže prosím tedy, pokud bych mohl dostat ještě v této fázi rozpravy odpověď na moji otázku. Pokud ne, tak pak samozřejmě si svoje otázky schovám a znovu je přednesu i v dalších fázích legislativního procesu, protože je považuji za skutečně klíčové.
Druhou otázku, kterou jsem zde zmiňoval, a taky jsem na ni odpověď nedostal, takže ji zopakuji; to jenom k tomu, nakolik se tady obstruuje nebo neobstruuje. Neobstruujeme, máme věcné otázky, na které tedy nedostáváme odpovědi. Ale já je rád zopakuji. Tak ta otázka, kterou tedy zopakuji, na kterou bych tu odpověď rád dostal, je, zda Ministerstvo financí pod vedením vážené paní ministryně Schillerové plánuje nějakým způsobem reformovat alespoň ten tabulkový systém tak, jak je dneska nastaven. A teď nemíním to, co se skrývá ve střevech těch jednotlivých tabulek, ale hovořím o procesu systematizace, kdy se vlastně na ta jednotlivá tabulková místa ze státního rozpočtu vyhrazují veřejné prostředky. A máme všichni, kdo se pohybujeme už nějakou dobu ve veřejné správě, tu zkušenost, že ty prostředky často neumožňují ani v tom systému, který je dneska omezený, tak neumožňují využívat nějaké výhody a možnosti toho systému k tomu, abychom ty klíčové odborníky odměňovali dobře nebo lépe, prováděli nějakou platovou diferenciaci mezi těmi, kteří odvádějí podprůměrné, průměrné a nadprůměrné výkony. A to není věc nějaké složité legislativní změny. To je spíše věc přístupu, jakým Ministerstvo financí přistupuje k tomu, jak se veřejný nebo státní rozpočet sestavuje. Je to o způsobu, jakým Ministerstvo financí komunikuje s jednotlivými kapitolami, s jednotlivými správci kapitol státního rozpočtu. A mě by tedy zajímalo, zda v tomto ohledu se můžeme dočkat nějaké pozitivní změny, nebo zda vše pojede ve starých kolejích.
V tomhle případě já budu i kritický k té předcházející vládě, protože i za dobu působení té předcházející vlády, ale nakonec i za dobu působení všech předcházejících vlád tento systém bohužel jel v těch starých kolejích, kdy Ministerstvo financí nebylo ochotno diskutovat a nebylo ochotno přidělovat na ta jednotlivá místa dostatek finančních prostředků tak, aby bylo možné ty odborníky platit.
Takže prosím o odpověď některého z přítomných ministrů. Budu za ni rád. Pokud ji nedostanu, tak budu samozřejmě připraven tu odpověď požadovat nebo prosit o ni spíše i v dalších fázích legislativního procesu. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku a bude to Radek Vondráček (Předsedající zdůraznil křestní jméno řečníka.), který vystoupí s faktickou poznámkou.
Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za inovativní postup. Vím, koho vyvoláváte. Já jenom velice stručně předstupuji k mikrofonu jako předkladatel poslaneckého návrhu. Reforma platových tarifů a vůbec toho systému v České republice přesahuje ambice tohoto poslaneckého návrhu. Vy jste se, pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, přímo obrátil už na přítomné ministry, protože vám to je zřejmé. Platové tarify a ty platové tabulky je třeba řešit komplexně jak ve veřejné správě, tak v samosprávě a je to řešení na úrovni zákoníku práce. V současné době projednáváme tisk 77 a 76 a skutečně se jedná pouze o změnu nastavení toho služebního poměru v nové úpravě pracovněprávního poměru.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Ale k další faktické poznámce se přihlásil pan poslanec Papajanovský. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Jan Papajanovský: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Děkuji i panu ctěnému kolegovi, prostřednictvím předsedajícího, panu Vondráčkovi za odpověď. Chápu, máte samozřejmě pravdu, že reforma odměňovacího systému ve veřejné správě by vyžadovala komplexnější úpravu, která bohužel tedy nebyla ambicí tohoto zákona. Nicméně to je odpověď na můj první dotaz.
Ale odpověď na můj druhý dotaz s tímto zákonem souvisí, protože ten zákon, který vy předkládáte, tak nadále počítá s tím, že bude prováděna systemizace a v rámci systemizace je na dohodě správců kapitol to, jaký objem finančních prostředků bude na jednotlivá tabulková místa přidělen. A je pravda, že v tomto systému v minulosti byly problémy, že ten objem tabulkových míst, respektive platů na ta tabulková místa, zkrátka neumožňoval diferencovat mezi odměňováním, jak už jsem říkal, podprůměrných, průměrných a nadprůměrných úředníků.
Já se proto ptám, zda je nějakým úmyslem předkladatelů tohoto zákona ten dosud nefunkční systém, který ve vazbě na tu systemizaci máme zachovat, nebo zda máte za cíl, ať už formou potom nějakých podzákonných předpisů, protože je pravda, že ten návrh zákona o státních zaměstnancích se odkazuje v některých ohledech na nařízení vlády, která mají být zpracována a tak dále. ***

