(pokračuje Jiří Barták)

1.
Návrh poslanců Radka Vondráčka, Renaty Vesecké, Libora Vondráčka a Zuzany Ožanové na vydání zákona o právních poměrech státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech (zákon o státních zaměstnancích)
/sněmovní tisk 76/ - prvé čtení

Prosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele pan poslanec Radek Vondráček.

Už jsem pustil i mikrofon.

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jenom než se dostanou k samotnému zákonu. Myslím si, že by bylo opravdu produktivní, kdyby ty případné věcné argumenty zazněly v rámci rozpravy i od osob s přednostním právem. Rozmohl se nám tu takový nešvar, že mluví v podstatě ještě před schválením programu a my obyčejní poslanci bez přednostního práva nejsme schopni reagovat a přitom by to kolikrát bylo ku prospěchu věci.

Jestliže pan Rakušan tady uváděl, že proč je ta mimořádná schůze, proč je to na pořadu mimořádné schůze, že nemáme odvahu ten bod zařadit na program řádné schůze, tak upozorňují na to, že nebyl... (Silný hluk v sále.)

Místopředseda PSP Jiří Barták: Pardon, omlouvám se. Prosím, prosím o klid. Děkuji.

Poslanec Radek Vondráček: Já bych chtěl upozornit na to, že zkrátka nebyly splněny lhůty, že je třeba si to nastudovat. Ten návrh nesplňuje desetidenní lhůtu před zahájením schůze. To už pak nejde zhojit. Takže my jsme museli jít cestou mimořádné schůze vložené do schůze řádné, abychom dodrželi jízdní řad, abychom dodrželi plán, podle kterého máme tento návrh projednávat. Jednací řád byl samozřejmě také jednou z priorit této vlády, byl na program této schůze následně přiřazen a budeme ho projednávat taky.

Já bych rád reagoval i na to, co tady říkal pan Jakob, paní Decroix a Výborný. Já snad v průběhu rozpravy, protože to považuji za jednu ucelenou rozpravu, si vezmu třeba nějakou faktickou poznámku a doufám, že mi to bude řídícím schůze umožněno, protože opravdu budu reagovat na něco, co tady zaznělo

Ale teď pojďme k tomu tisku, který je nám předložen - Návrh zákona o státních zaměstnancích, sněmovní tisk číslo 76. Státní službu v České republice v současné době upravuje zákon 234/2014 Sb., o státní službě. Jedná se o relativně komplexní právní úpravu, jejímž cílem byla úprava poměru zaměstnanců státu, kteří vykonávají správní činnosti. Správně tady bylo poznamenáno, že ten zákon byl přijat v době, kdy hnutí ANO bylo koaličním partnerem sociální demokracie a byli jsme součástí vládnoucí koalice. Ten zákon se přijímal dokonce takovým způsobem, že jeho dnešní znění bylo přijato jako komplexní pozměňovací návrh v rámci druhého čtení, na kterém se dohodly poslanecké kluby.

Velmi nás tlačil čas, neboť jsme byli informováni ze strany příslušných úředníků, že je to naprosto nezbytné pro čerpání evropských prostředků - za a); a b), že původní návrh zákona o úřednících, který předložila ještě Nečasova vláda předtím, než musela kvůli skandálu s paní Nagyovou celá rezignovat, tak že je nedostatečný. To byl prostě vzkaz, který jsme měli od odborníků - to říkám vůči panu Kupkovi, který momentálně není v sále - že z takové informace jsme vycházeli, dnes ty informace máme trochu jiné a ano, skutečně tady po deseti letech vyhodnocení tohoto zákona se v podstatě vracíme do režimu zákoníku práce.

V současné době zaměstnanci vykonávají správní činnosti definované právním předpisem a jsou ve služebním poměru vůči státu. Tento služební poměr je právním vztahem, jehož předmětem je výkon závislé práce státního zaměstnance pro služební úřad reprezentující obecný zájem státu. Tolik definice ke služebnímu zákonu. Zákon je postaven na diametrálně odlišných principech než zákoník práce, na nějž však ve velkém množství a často odkazuje. Za deset let účinnosti zákona o státní službě se jeví existence zvláštního zákona jako nadále potřebná, nicméně s ohledem na hospodářský a společenský vývoj, stejně jako na rozvoj v oblasti lidských zdrojů a digitalizace, je třeba, aby tato právní úprava dokázala naplňovat aktuální potřeby státu a jeho občanů.

Teď k východiskům. V roce 2018 byla společností KPMG provedena analýza účinnosti zákona o státní službě. Bylo to formou takzvané ex post RIA. V rámci ní byly vyhodnoceny reálné dopady zákona o státní službě po několika letech jeho účinnosti, a to ve vztahu k naplnění cílů a základních principů právní úpravy státní služby v České republice definované mimo jiné ze strany Evropské komise. Ta zpráva na jednu stranu pozitivně hodnotila existenci zvláštního zákona, z analýzy však vyplynuly mnohé klíčové nedostatky. A jednalo se především o potřebu přehodnocení aplikace správního řádu. Větší použití ustanovení zákoníku práce podle této analýzy mají na státní službu spíše pozitivní dopad a přispívají k transparentnosti a především ke stabilitě státní služby v případě neočekávaných záležitostí. Bylo konstatováno, že proces výběru zaměstnanců je velmi neefektivní z důvodu jeho zatížení značnou mírou administrativní zátěže, která je dána aplikací správního řízení. Byla rovněž konstatována omezená možnost změn služebního poměru, která se projevuje v nedostatečné mobilitě státních zaměstnanců a uzavřenosti státní služby navenek.

Konečně nedostatečná praktická implementace služebního hodnocení v rámci státní služby. Teď pozor. Zpráva Evropské komise. V rámci takzvaného evropského semestru v posledních osmi letech konstatovaly pro oblast státní služby rovněž mnohé nedostatky. Efektivita veřejné správy se pohybuje pod průměrem Evropské unie, nedostatečná je rovněž správní kapacita a profesionalita úředníků, nízká je úroveň vzdělání dospělých ve veřejném sektoru. Zákon v obecné míře snižuje schopnost přitahovat odborníky z akademického prostředí či soukromého sektoru. Tolik vyjádření Evropské komise.

V roce 2022 byla odborníky z oblasti personálního řízení a práva převážně z Katedry andragogiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy vypracována analýza zákona o státní službě. Analýza se zaměřuje na zhodnocení právní úpravy z hlediska personálního řízení a tak dále - a ta v podstatě mluví podobným způsobem. Nevhodná je dle závěru analýzy veřejnoprávní metoda úpravy služebních vztahů, která má mít negativní vliv na pružnost časovou a administrativní náročnost personálních procesů, neboť je o právech a povinnostech státních zaměstnanců rozhodováno mocensky a administrativně formou přezkoumatelných individuálních správních aktů, přičemž tyto postupy jsou komplikované a odlišné od personálních procesů obecně, čímž dochází k jejich odcizení. Překážkou pružnosti je aplikace správního řízení u výběrového řízení při vzniku a změně služebního poměru, při odměňování a služebním hodnocení.

Obecně byla tedy shledána malá flexibilita při vzniku a rušení služebních míst, to znamená, to jsou ty procesy systemizace, a při rozmístění a využití zaměstnance v úřadu. Správa služebních vztahů generuje vysokou míru administrativní zátěže a nízkou flexibilitu a efektivitu služebního hodnocení. Chybí možnost uzavírání individuálních dohod o podmínkách výkonu služby, v neposlední řadě byla konstatována časová a administrativní náročnost při skončení služebního poměru rozhodnutím služebního orgánu a s tím související vysoké náklady pro úřad spojené s marným během zařazení mimo výkon služby a vyplacení odbytného.

Ve vazbě na výše uvedené závěry odborných analýz proto bylo přistoupeno k předložení nového zákona, který má více posilovat efektivnost a výkonnost správních úřadů a státních zaměstnanců, udržovat transparentnost, profesionalizaci a stabilitu státní správy a zachovávat její nezávislost a apolitičnost. Žádoucí je dosáhnout větší flexibility, a to z pohledu časové a administrativní náročnosti, stejně jako aktivnější role státního zaměstnance v komunikaci se správním úřadem.

Vztahy mezi správním úřadem a státními zaměstnanci, jejichž předmětem je výkon závislé práce, nelze oddělovat od ostatních pracovněprávních vztahů a popírat používání standardních personálních procesů při využití autonomie, vůle stran a obecních předpisů jako je zákoník práce a občanský zákoník. Klíčový je rovněž smluvní prvek těchto vztahů, který vede k aktivnímu a motivačnímu zapojení státního zaměstnance do utváření a rozvoje právního vztahu, ve kterém státní správu vykonává. - (Poslanci Vondráčkovi je podána láhev s vodou.) Děkuju. -

Nyní k odůvodnění hlavních principů navrhované úpravy. Na základě těchto předložených analýz pro naplnění výše uvedených atributů je třeba zvláštní právní úpravu poměru státních úředníků vhodné (vhodně?) začlenit do právního řádu, a tak zákonu vtisknout jeho odpovídající charakter a povahu, a je třeba navázat na obecnou úpravu závislé práce v zákoníku práce. Takové zakotvení umožní tomuto zákonu upravit vše potřebné k zajištění profesionální, nestranné a nezávislé státní správy a přitom ve zbytku subsidiárně vycházet z fungujícího mechanismu právní regulace vztahů osobní povahy upravených zákoníkem práce, potažmo zákoníkem občanským. Princip subsidiarity se v případě tak blízké příbuznosti a sepětí obou právních předpisů jeví jako princip zcela přirozený.

V této souvislosti dochází rovněž ke zrušení aplikace správního řízení na personální vztahy a k zavedení právního jednání mezi stranami respektujícími a realizujícími jejich svobodnou vůli. Úprava poměru státních zaměstnanců při výkonu práce tak bude mít soukromoprávní povahu s výraznými veřejnoprávními prvky, která bude založena na právním jednání, které by bylo s ohledem na garanci nestranné a nezávislé státní správy garantováno kogentními ustanoveními. Jedná se o model odpovídající zákonu o úřednících územně samosprávných celků, byť se jedná o úpravu výrazně robustnější, která více vymezuje veřejný zájem státu jakožto zaměstnavatele. Dochází tak k legislativnímu procesu sbližování obou právních úprav.

S ohledem na právo na práci a svobodnou volbu povolání, jakožto na základní ústavně-právní východiska pro zaměstnávání fyzických osob, měly by být zajišťovány poměry mezi správními úřady a jejich zaměstnanci na základě dvoustranného právního jednání, smluvním principu - mluvím o pracovní smlouvě. Pracovní smlouva je pružnější, rychlejší a administrativně méně náročný institut než správní rozhodnutí. Pracovní smlouvu bude možné v zákonných mezích měnit na základě shodné vůle správního úřadu a státního zaměstnance nebo rovněž jednostranným právním jednáním, převedením nebo přeložením, bude-li to ve veřejném zájmu.

Rovněž tak ke skončení pracovního poměru státního zaměstnance bude vyjma uplynutí doby a smrti státního zaměstnance docházet právním jednáním, a to výpovědí, zrušením ve zkušební době, okamžitým zrušením a dohodou. Návrh zákona stanoví v tomto směru transparentní postup při konstatování nevyhovujících pracovních výsledků státního zaměstnance. S ohledem na nepodkročitelné předpoklady kladené na státního úředníka při výkonu státní správy se rozšiřují důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru, které nahrazují obtížně realizovatelné zrušení právního vztahu ze zákona.

Návrh zákona dále ruší postavení mimo výkon služby, zvláštní zákonná ochrana postavení státního zaměstnance a stabilita jeho zaměstnání bude zajištěna fixací druhu práce v pracovní smlouvě na systemizované pracovní místo v rámci správního úřadu a na činnosti vykonávané na tomto místě. Kariérní růst má být posílen možností obsadit pracovní místo státním zaměstnancem zařazeným v témž úřadu nebo v jiném správním úřadu bez výběrového řízení, pokud se jedná o zaměstnance, který dle pracovního hodnocení dosahoval vynikajících nebo velmi dobrých výsledků. Taktéž dosahoval-li vedoucí státní zaměstnanec, jemuž končí funkční období, vynikajících výsledků, může správní úřad upustit od konání výběrového řízení.

Odstraněním některých dosavadních výjimek z požadavků na vzdělání státního zaměstnance se návrh snaží zajistit profesionalitu výkonu státní správy a adekvátní kvalifikační vybavení státních zaměstnanců.

V oblasti profesního vzdělávání je ingerováno specifikum jednotlivých pracovních míst a specializací, přičemž je správním úřadům poskytována větší míra volnosti při konstrukci individuálních cílů pro další osobní rozvoj státního zaměstnance zařazeného v daném správním úřadě. Navržená úprava posiluje trend elektronizace a digitalizace v komunikaci mezi správním úřadem a státním zaměstnancem. Cílem je snížení byrokratické zátěže obou stran, posílení právní jistoty a zrychlení procesů od fáze výběrového řízení až po skončení pracovního poměru.

Pracovní podmínky státních zaměstnanců budou primárně upraveny zákoníkem práce na základě principu subsidiarity. Jedná se zejména o oblast pracovní doby, doby odpočinku, dovolené, překážek v práci, vzdělávání i odměňování. Předložený zákon však speciální právní úpravou zohledňuje potřebu odchylného postupu v případě, kdy je na základě povahy daných právních poměrů konaných v obecném zájmu posílit suboordinační roli správního úřadu jako zaměstnavatele při zachování zvláštní zákonné ochrany postavení státního zaměstnance.

Předložený návrh přejímá instituty, které se za dobu existence dosavadního zákona o státní službě osvědčily, případně u nichž dochází k jejich zefektivnění a ke snížení míry administrativní zátěže. Jako legitimní prvek ochrany pracovního poměru státního zaměstnance dle tohoto zákona bude umožněno státnímu zaměstnanci domáhat se právní ochrany před nezákonným postupem správního úřadu žalobou k obecnému soudu. Oproti úpravě v zákoníku práce bude možné odvolat vedoucího státního zaměstnance pouze z důvodů, které jsou taxativně vymezeny v zákoně. Jedná se o důvody, které vylučují řádný výkon práce na místě vedoucího zaměstnance, neboť spočívají v nesplňování předpokladů a požadavků kladených na vedoucí místo nebo v neodpovídajících pracovních výsledcích nebo v porušování pracovních povinností nebo narušování důstojnosti výkonu práce na daném místě.

Tolik k těm základním principům v bodech a k základním změnám. Budu rád, když proběhne řádná debata v rámci prvního čtení. My se ještě dohodneme s panem zpravodajem na procesním postupu, ale samozřejmě se nabízí, aby se ty tisky 76 a 77, které jsou neoddělitelné, projednávaly společně a abychom sloučili obecnou rozpravu u těchto dvou tisků. Takže možná to nechám na pana zpravodaje, až on vystoupí, aby navrhl sloučení rozpravy k tisku 76 a 77. Postupovali bychom tak, že bychom přerušili rozpravu u bodu 76, otevřeli bod 77 a poté, co by byla otevřena rozprava, bychom hlasovali o sloučení obou rozprav. Děkuji.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji předkladateli. Já vás tím provedu trochu, abyste tady v tom zbytečně nedělali zmatek, aby poslanci, kteří nevědí, co nás čeká, tak věděli, jaký bude nejbližší plán. Pokud tedy bude návrh na sloučení rozpravy k těmto tiskům, tak teďka vystoupí ještě zpravodaj, poté bych nechal o sloučení tisků hlasovat. Poté zahájím, otevřu bod číslo 2, to je to, co bude následovat, sněmovní tisk 77. Tam opět vystoupí předkladatel a zpravodaj a teprve poté začne ta sloučená rozprava. Ano? V tomhletom pořadí a tam jsou přihlášeni s přednostním právem Vít Rakušan jako první, jestli to platí, protože to ještě z dřívějška, a poté i se stanoviskem klubů, jak mi je postupně dodáváte.

Takže takový by byl postup. To je pro poslance, kteří tady jsou noví nebo jsou na chodbách a nevědí, co se bude dít. Takže jedno hlasování bude před námi, pokud bude návrh na sloučení rozpravy.

Než pozvu k mikrofonu pana zpravodaje Karla Haase, přečtu omluvy. Karel Beran od 12.30 - pracovní důvody, Igor Červený od 14 do 15 - pracovní důvody, Libor Hoppe od 15 - osobní důvody a Marek Výborný od 11.45 do 16.30 - pracovní důvody.

Teďka poprosím pana zpravodaje Karla Haase. Máte slovo, pane poslanče.

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo, vážený pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, věřím, že budu zpravodajsky stručný, objektivní a strukturovaný, ale ta úprava, kterou dnes projednáváme, je opravdu robustní, tak malinkou chviličku mně to zabere.

Takže dovolte mně, abych vás seznámil se svou zpravodajskou zprávou, teď ke sněmovnímu tisku 76 - návrh zákona o státních zaměstnancích. Nejprve shrnu klíčová časová fakta dosavadního průběhu předložení návrhu zákona. Návrh zákona předložila skupina poslanců Sněmovně dne 29. prosince 2025. Návrh zákona byl nám poslancům rozeslán téhož dne jako sněmovní tisk 76. Téhož dne byl návrh zákona zaslán vládě k vyjádření jejího stanoviska. Vláda přijala k návrhu zákona souhlasné stanovisko. Zdůrazňuji, že v obsaženém stanovisku vlády nebyly obsaženy žádné připomínky. To stanovisko bylo zpět doručeno Poslanecké sněmovně dne 5. ledna tohoto roku. Organizační výbor Sněmovny projednal návrh zákona 14. ledna tohoto roku, určil mě jako zpravodaje návrhu zákona a navrhl ústavně-právní výbor jako výbor garanční. Tolik shrnutí těch časových milníků dosavadního průběhu předložení návrhu zákona.

Před tím, než představím klíčové obsahové prvky návrhu zákona, tak jedna důležitá faktická informace. Ona, a já jsem to nevěděl, že už v rámci přednostních práv před schválením dnešního programu schůze zazněly některé aspekty ke kompatibilitě či nekompatibilitě návrhu zákona s právem Evropské unie. Tak jenom v rámci zpravodajské zprávy považuji za důležité vás poslance seznámit, že právě k této otázce zpracoval Parlamentní institut stanovisko. To právní stanovisko, já z něj budu pro naprostou objektivitu citovat. Budu citovat celý závěr, ale budu citovat i snad podstatnou a objektivní část samotného stanoviska. Stanovisko máte samozřejmě ve svých podkladech ke sněmovnímu tisku.

To stanovisko, pokud ho shrnu, tak nevyznívá jednoznačně podpůrně, to tady chci zdůraznit. Odcituji nejprve závěr. Ten cituji opravdu doslova, je klíčový: "Přestože se návrh na vydání zákona o právních poměrech státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech, zákon o státních zaměstnancích, sněmovní tisk 76, primárně týká problematiky, kterou právo EU přímo neupravuje, je nutné upozornit na možné kolize s obecnějšími principy a požadavky EU."

Tolik závěr. Teď opravdu končím takto striktně svoji citaci a teď si dovolím z toho stanoviska - opravdu jsem pro úplnost vybral podle mého názoru to, co je na stanovisku Parlamentního institutu to klíčové.

Parlamentní institut jednoznačně uvádí, že úprava státní služby nebo právního poměru - já to zobecním - právního poměru státních zaměstnanců ke státu není ve vztahu ke členským státům přímo regulována přímými vynutitelnými a přímo aplikovatelnými akty Evropské unie. Tak tomu není. Nicméně ze stanoviska Parlamentního institutu - a teď jsem zhruba ve druhé třetině toho stanoviska - vyplývá - a teď zase začíná citace: z předchozích zkušeností lze dovodit, že v souvislosti s požadavkem depolitizace budou i nyní přezkoumávána pravidla týkající se systemizace. Dále lze předpokládat, že pozornost komise bude zaměřena i na postavení a práva státních zaměstnanců, včetně postupu při ukončování jejich pracovních poměrů a možností jejich soudní ochrany. EU nemá konkrétně zakotvenou - to je to, co jsem shrnoval před chviličkou - pravomoc zasahovat do záležitostí veřejné správy členských států, nicméně určité kvality státní správy, kromě výše uvedeného též například opatření k zabránění střetu zájmů a korupce či k podpoře whistleblowerů a podobně mohou být relevantní z hlediska hodnocení stavu vlády, práva v daném členském státě - Rule of Law - nebo například případy, když jsou státní zaměstnanci zapojeni do sdílení řízení unijního rozpočtu.

Tolik raději upozorňuju na stanovisko Parlamentního institutu - a opravdu se dotýká i věcí, které tady někteří řečníci - já je za to vůbec nějak nekritizuju, byl bych pak subjektivní, a to si jako zpravodaj nemohu dovolit - tyto aspekty někteří řečníci ještě před otevřením dnešního programu uváděli.

A posouvám se k samotnému představení klíčových změn, které návrh zákona přináší. Aktuálně platná účinná úprava státní služby v naší zemi je obsažena v zákonu o státní službě 234/2014 Sb. Za 11 let - vlastně před pár dny jsme dovršili 11 let účinnosti zákona, tak je to nepochybně doba, kdy lze objektivně - a v zásadě bych to mohl říct o jakémkoliv právním předpisu - hodnotit nastavení správnosti té právní regulace, v tomto případě nastavení správnosti - nebo správnost nastavení právní úpravy státní služby v České republice. Tato objektivní hodnocení - a v zásadě jsou vypracována - my jsme si nějak naše vystoupení neslaďovali, ona byla zmiňovaná i zástupcem skupiny navrhovatelů přede mnou - tak ta objektivní hodnocení minimálně tří velmi různorodých institucí - a vnějších institucí - tak nevyplývají k fungování českého systému státní služby vůbec dobře. Byly tady opravdu zmiňovány. Analýza KPMG z roku 2018. Průběžné - ono to není o jedné zprávě - ale průběžné hodnotící zprávě Evropské komise, anebo analýza Univerzity Karlovy, kterou si objednala vláda v předchozím volebním období v průběhu roku 2022.

Cílem návrhu podle předkladatelů - teď opravdu zase to není můj subjektivní názor - je tedy reflexe a napravení nedostatku dosavadního nastavení systému státní služby z pohledu toho, jak to vnímají navrhovatelé. Toho se má podle návrhu zákona dosáhnout - a teď vlastně zaklápím ten - sněmovníky 76 do tří klíčových principů.

Za prvé, překlopením dosavadního systému státní služby na právní vztah státních zaměstnanců, který by měl být primárně nově postaven na smluvním principu, byť s výraznými veřejnoprávními prvky, nikoliv na správním principu. To je první, řekněme, taková ta, řeknu, věc stojící před závorkou.

Za druhé by měl být ten právní vztah pracovním poměrem a za třetí by měl být ten právní vztah státních zaměstnanců postaven na principu subsidiarity té nové právní úpravy se zákoníkem práce a samozřejmě logicky tím pádem občanským zákoníkem.

Tak, to je vytknuto před závorku - nebo vytknuty před závorku tři parametry, které se v zásadě jako červené nitě táhnou celým návrhem zákona.

Teď už telegraficky, o tom pak bude nepochybně ta podrobná diskuse v rámci obecné rozpravy, takže již vypíchnu pouze telegraficky konkrétní dílčí právní instituty, které návrh zákona o státních zaměstnancích obsahuje. Jdu v zásadě chronologicky nebo systematicky po návrhu zákona. Návrh zákona z těch dílčích institutů upravuje organizaci zaměstnávání státních zaměstnanců, specifické aspekty pracovního poměru státních zaměstnanců, za třetí proces obsazování pracovních míst státních zaměstnanců, postup jmenování, odvolávání z funkce či případně vzdání se funkce vedoucích státních zaměstnanců, speciální úpravu některých práv a povinností státních zaměstnanců, úpravu odměňování státních zaměstnanců, právní úpravu úřednické zkoušky státních zaměstnanců, organizační záležitosti týkající se vlastně fungování té nové právní úpravy v rámci ministerstev a Úřadu vlády, informační systém o právních poměrech ve státních úřadech jako nově definovaný informační systém veřejné správy a konečně, řekněme, soubor pravidel pro elektronizaci či digitalizaci komunikace mezi správními úřady coby zaměstnavateli a státními zaměstnanci teď v obou směrech.

Takže tolik shrnutí dílčích právních institutů, které návrh zákona obsahuje. Tolik i obsah mé zpravodajské zprávy. Věřím, že jsem zachoval nutnou zpravodajskou objektivitu a snad jsem vám slíbil i stručnost a přehlednost. A skutečně po dohodě se zpravodajem a věřím, že toto je úplně apolitický návrh, který směřuje jenom k efektivitě jednání této Sněmovny.

Tak podle § 54 odst. 8 jednacího řádu podávám tak, aby to tady zaznělo na mikrofon, návrh na sloučení obecné rozpravy ke sněmovním tiskům 76 a 77. Velmi stručné, jednověté odůvodnění, to odůvodnění je naprosto logické a tím důvodem je naprosto bezprostřední a přímá právní i věcná provázanost obou sněmovních tisků. Takže pak je velmi logické sloučit z těchto důvodů obecnou rozpravu k nim. Děkuju vám mnohokrát, za pozornost.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Jak bylo avizováno v této chvíli, já jsem přivolal poslance do sálu, abychom mohli odhlasovat sloučení těch vzájemně navazujících tisků 76, 77. Pokud to odhlasujeme, poté otevřu tisk 77 a opět vystoupí zástupce předkladatelů a zpravodaj a teprve poté se otevře obecná rozprava.

Pro nově příchozí: budeme hlasovat o sloučení rozpravy. Zároveň vás odhlašuji. Sloučení rozpravy u tisku 76, 77. Přihlaste se vašimi identifikačními kartami.

A pokud není námitek, tak bych nechal v této chvíli hlasovat o tom, kdo souhlasí, abychom tyto dva tisky, které jdou za sebou - 76, 77 - abychom je sloučili.

Zahajuji hlasování. Zvedněte ruku a stiskněte tlačítko. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 3, přihlášeno 130 poslanců, pro 127, nikdo proti. Návrh byl přijat.

Rozprava je sloučená. Já si tedy dovolím v této chvíli otevřít následující tisk.

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 31. 1. 2026 v 21:36.