Zamyslete se nad tím. To, že tam je velmi výrazně omezen soudní přezkum, jo? Nástroj, že jdu přes námitky, je jedna věc, přes instance řízení. To, když už jde někdo k soudu nebývá úplně banální věc. Zase, takové ty notorické stěžovatele jsme už v minulosti docela výrazně osekali a tady to dáváme zase na úplně jinou úroveň, jo? To znamená, i když se u soudu budu úspěšně bránit proti povolení nějaké stavby se škodlivým dopadem, záměrem a soud uzná, že je to protizákonné, podle předkladatele by ji přesto neměl soud zrušit. To znamená, ten soud řekne: Hele, je to prostě mimo, porušuje se zákon, ale ta stavba stojí nebo to rozhodnutí je vydáno, už to rušit nebudeme. No, tak proč to vlastně děláme? My tím začínáme fakt bourat práva těch lidí, budeme jim brutálně zasahovat do některých věcí. Říkám, chápu, že náš společný zájem je, abychom – veřejný zájem – abychom dokázali tu infrastrukturu stavět, zrychlit ten proces a tak dál, ale podle mě to úplně vychylujeme teďka na druhou stranu. Možná s dobrým záměrem, ale opravdu s nebezpečnými a blbými dopady, když to takhle řeknu, jo? Už budu končit. Například u jednodušších projektů bude vyloučeno odvolání. Zase podle mě... Nemyslím si, že to je dobré.

Poslední tady už mám jenom poznámku, už končím. Vlastně zavádí ten návrh kvazidaň. Jestli chceme řešit to, že se nestaví na pozemcích, kde by se stavět mohlo, tak to pojďme řešit opravdu jako čistě model cenové mapy a dejme k tomu opravdu adekvátní daňovou zátěž, ale dělat to přes tenhle mechanismus, kdy se to vlastně chová jako daň, tady se to netváří jako daň, nemyslím si, že to je dobré.

Já se tady obracím na zástupce předkladatelů. Nepřímo, paní ministryně tady není. Já bych velmi ocenil, jsme sice v opozici, ale kdyby třeba bylo možné – já tedy říkám třeba za nás jako za lidovce, za náš klub, my máme docela slušnou sadu připomínek, námětů – kdyby bylo možné si prostě sednout ideálně asi s každým klubem, projednat to s námi, říct: Hele k čemu je vůle, k čemu není, kde ty argumenty sedí, kde nesedí. My se taky můžeme plést. A třeba říct: Něco vám z toho vezmeme, něco – nám řeknete – ne, to tam nezapracujeme do komplexního pozměňovacího návrhu nebo komplexních pozměňovacích návrhů. Něco podáme my ve druhém čtení, jo? Kdybyste na tohle byli ochotni gentlemansky kývnout... Paní ministryně tady není, nemůže dát to slovo. Paní poslankyni Ožanovou známe, potkávali jsme se roky v hospodářsém výboru ještě před lety, kdy jsem tam byl členem. Já bych za nás, za kolegyně, kolegy, o tenhle princip projednání stál. Myslím si, že by to možná pomohlo trošku zchladit i ty emoce a hlavně vedlo by to k nějaké lepší kvalitě.

Moc bych se přimlouval ještě za jednu věc. Nevím, jestli je šťastné, rozpoutat tak dalece od sebe termíny, rok 2026 – já si myslím, že 2027 – z hlediska účinnosti tohohle zákona a digitalizace 2031. Chápu, že to není jednoduchá materie, ale ten odskok je za mě hodně velký – časový – a možná trochu zbytečný. To říkám fakt ze zkušenosti, co je reálné, co není, co se dá stíhat v digitalizaci, co nedá. Děkuju moc za pozornost. (Potlesk zprava.)

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí paní poslankyně Anežka Nedomová a připraví se pan poslanec Michal Kučera. Prosím.

Poslankyně Anežka Nedomová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, já bych nejdřív chtěla poděkovat, že máme možnost prodlužovat dneska tuhle schůzi, protože i my jsme se dostali ke slovu takhle krásně, a začneme tedy.

Novela stavebního zákona. Budu k vám tedy upřímná. Když jsem tuhle novelu stavebního zákona četla, měla jsem opravdu pocit, že ji psal někdo, kdo v životě netlačil kočárek, nešel o berlích nebo nikdy neviděl nikoho na vozíku. Slibujete nám tu rychlejší stavební zákon. Fajn, všichni chceme bydlet dřív, ano, ale vy to zrychlení děláte tak, že prostě jen škrtáte lidi, kteří vám do toho rychlého procesu tak trochu házejí vidle. Doteď jsme měli pravidlo, že když se staví, musí se myslet na všechny seniory, na handicapované i mámy s kočárky. Je to logické, že? Jenže v § 13 písm. d) děláte takovou nenápadnou fintu. Změnili jste definici tak, že už se přístupnost řeší jen pro úzkou skupinu lidí s handicapem podle tabulek. Co to znamená v reálném světě? Že těhotné ženy nebo rodiče s malými dětmi ze zákona prostě vypadli, jako by nepotřebovali nájezdy, širší dveře nebo výtahy, jako by neexistovali. Tímto výrokem v podstatě vzkazujete statisícům lidí: Pardon, vaše potřeby by developery zdržovaly a stály peníze, tak se s tím kočárkem prostě poperte sami. To není modernizace, to je bezohlednost. Teď samozřejmě to nejsmutnější. Zase tady mám... V § 137 odst. 4 zavádíte termín ekonomická nepřiměřenost. To zní vznešeně, ale v překladu to znamená: Pokud je pro nás bezbariérový přístup drahý, tak ho prostě neuděláme.

Já se samozřejmě ptám, jakou finanční hodnotu má pro vás to, že se senior dostane sám k lékaři, jakou cenu má to, že máma s kočárkem nemusí před poštou čekat, až se nad ní někdo smiluje a pomůže jí se schody. Tímhle zákonem ve finále říkáte, že peněženka investora je víc než důstojnost pro občana. My tady legálně vytváříme překážkovou dráhu pro každého, kdo není v plné síle.

Ale zároveň ještě se mohu odkázat na to, co říkal tady přede mnou můj kolega, a to je tedy na dopis od samotného ombudsmana, který se obrátil na předsedy hospodářského, ústavně-právního výboru a výboru pro veřejnou správu, kde nás vlastně varuje, že tyhle změny šijete horkou jehlou a že úřady nebudou mít šanci ohlídat, jestli se na lidi nekašle, takže vlastně ve finále nám hrozí, že se z přístupnosti stane jen prázdná kolonka. Stavebník napíše, že se mu to nevyplatí, úředník to podepíše a my budeme mít město plné bariér, které už nikdy neodstraníme.

Víte, vy jste tady všichni hrozně hezky zkušení. Mně je jenom 25 let – dneska – a já bych chtěla vlastně... (Reakce ze sálu.) Děkuju, děkuju, děkuju moc. (Potlesk.) Děkuju. (Se smíchem.)

Předseda PSP Tomio Okamura: Všechno nejlepší k narozeninám.

Poslankyně Anežka Nedomová: Moc vám děkuji, moc vám děkuji. (Poznámky ze sálu, že řada dalších poslanců má dnes narozeniny.) Moc vám děkuji. Přesně tak, nesmíme tady zapomínat i na moji kolegyňku.

No, každopádně já bych se ještě vrátila k tomu, že bych chtěla žít samozřejmě v zemi, kde se nemusím bát zestárnout nebo mít dítě jen proto, že se kvůli zákonům nedostanu do obchodu nebo na úřad. Nový stavební zákon se tváří jako pokrok, ale ve skutečnosti nás vrací bohužel do doby, kdy se lidé museli přizpůsobit betonu, a mělo by to být přesně naopak, takže bohužel nemůžu podpořit něco, co bere těhotenství nebo stáří jako ekonomickou zátěž.

Navrhuju tenhle návrh nového stavebního zákona vrátit k přepracování a udělat ho tak, aby sloužil lidem, všem lidem, nejen těm, co se vám nevejdou do tabulek.

Já tady nechci jenom kritizovat. Samozřejmě doufám, že se na mě někdo přihlásí s faktickou poznámkou a třeba mi to vysvětlí. Vysvětlete mi to, jestli se mýlím, jestli se nemýlím, jestli jsem to pochopila správně, nebo nepochopila. Jak říkám, já tady stojím – jak už jsem předtím zmínila – ne tak zkušená jako vy, takže rozhodně tím, co jste tím mysleli v tomhletom zákonu, jestli jsem to pochopila správně, tak prosím. Jinak jestli jsem měla pravdu, tak vám děkuji za možnost vystoupení. Doufám, že se na mě fakt někdo přihlásí a vysvětlí mi to, protože jestli ne, tak tím pádem to fakt není v pořádku, že se bude opomíjet handicapovanými lidmi a těhotnými ženami. Děkuju. (Potlesk zprava.)

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Zaslechl jsem, že narozeniny má i paní poslankyně Sedláčková, takže vám taky přejeme všechno nejlepší. (Potlesk. Reakce ze sálu.) Teď neslyším dobře. (Reakce ze sálu.) Ještě má narozeniny Patrik Pařil a... (Reakce ze sálu.) Pardon? (Reakce ze sálu.) Jiří Bouška. Vám taky přeji všechno nejlepší k narozeninám. (Potlesk v sále.) No, čtyři poslanci v jeden den, tak to je moc hezké.

Nyní jedna omluva: paní poslankyně Irena Konečná Ferčíková od 18 hodin – rodinné důvody.

Ale jak to vzájemně víte, to je zajímavé, co?

Nyní vystoupí pan poslanec Michal Kučera a připraví se pan poslanec Vojtěch Krňanský.

Poslanec Michal Kučera: Děkuju za slovo, pane předsedající. Já si myslím, že to je důstojná oslava narozenin tady v Poslanecké sněmovně a že si to užíváte.

Já bych s dovolením tady vystoupil, protože v těch debatách vyplynula celá řada otázek. Myslím si, i ta jedna z největších, která tady byla, byla otázka životního prostředí a jeho ochrany. Já jsem požádal kolegy z TOP 09, protože TOP 09 je, jak jistě víte, jednou ze stran nebo strana, která jednoznačně stojí na straně ochrany přírody, na takové té k tomu odpovědnému přístupu k ochraně přírody, k tomu odpovědnému hospodaření v krajině. Samozřejmě toho se týká i výstavba, která krajinu by měla nějakým způsobem doplňovat, ne ji ničit či nějakým způsobem negativně ovlivňovat. ***