(pokračuje Zdeněk Hřib)
Tak já jsem velice rád, že teď tady je někdo z ANO, kdo říká: Ne, paní ministryně Dostálová nemluvila pravdu, je to možné. A já to vnímám jako velký posun (Gestikuluje vpravo.), ani nevíte, jak velký posun to je. To ve skutečnosti naprosto je zásadní posun, protože ano, územní plánování má být v samosprávné působnosti, protože (Otáčí se k předsedajícímu.) – můžu říct hergot tady u pultíku, můžu říct hergot, jo? – protože hergot, kdo jiný než ti volení politici by měl proboha rozhodovat o směřování územního rozvoje? Vždyť ti lidé jdou ke komunálním volbám právě proto, že mají za to, že ten, koho tam zvolí, bude rozhodovat o rozvoji té obce, a s tím je spojen samozřejmě územní rozvoj – co jiného už, hergot?
Takže jsem velice rád, že proběhla tato změna u zástupců hnutí ANO, že se nám podařilo jim tuto myšlenku konečně vnuknout a prosadit tuto zásadní otočku jejich původního mentálního modelu. Děkuji za to – jo, konečně se začínáme někam posouvat. Ale stále, chybí vám tam akcelerační zóny. Chybí vám tam proto, protože jak jsem tady vysvětloval před chvílí panu poslanci Gregorovi, prostřednictvím pana předsedajícího, problém je primárně ve velkých městech, na které prostě procesy územního plánování, jak o nich mluví územní plánování ve stavebním zákoně, nedostačují pro velká města a prostým přesunem z přenesené působnosti do samostatné působnosti se to nevyřeší. Nevyřeší! Proto přicházíme s návrhem akceleračních zón, protože akcelerační zóny nám umožní dělat úžasné věci (Ukazuje materiál.), konkrétně stavět celé nové čtvrti. Já se omlouvám mimopražským, že tady použiji konkrétní příklad z Prahy, ale na Praze je to krásně vidět. My bychom, kdyby mohly fungovat normálně procesy územního plánování, mohli protáhnout každou z těch tří linek metra a na nových stanicích metra udělat přesně to, o čem se mluví v zahraniční literatuře jako o takzvaném transit-oriented developmentu, to znamená, že na uzlu veřejné dopravy, který vás spojuje s vnějším světem, prostě okolo něj budujete nové město, protože nová část města se obtížně staví v místech, kde nefunguje doprava, protože doprava je s územním rozvojem bytostně spojená. Jenomže momentálně tento postup není možný, protože to neumožní procesy územního plánování, a ne – tím, že ho přenesete z přenesené působnosti do samosprávné, se to nevyřeší. Vy musíte dát úplně samostatný nástroj, takový jako workaround okolo procesů územního plánování, které umožní vymezenou lokalitu, kde si společnost řekne: Ano, tady chceme stavět úplně nový kus města, tohle nebude nějaké flikování dosavadního územního plánu, ale prostě tady vznikne nová čtvrť – tak jako tady v Praze vznikly třeba Dejvice nebo do jisté míry i Vršovice, jestli se nepletu – tak prostě tady bude stát město. To nejste schopni aktuálními procesy územního plánování vyřešit. (Ukazuje materiál.) To znamená, my jsme – a o tomhle jsme mluvili i v kampani do Poslanecké sněmovny – navrhli konkrétní tři lokality, které by mohly vzniknout v momentě, kdy realizujeme právě ten náš návrh na akcelerační zóny, které umožní skutečně stavět nové, krásné čtvrti, živé čtvrti, ne nějaké noclehárny nebo jednoúčelové, monofunkční záležitosti, ale skutečně nové živé čtvrti postavené právě na principu transit-oriented development (Gestikuluje vpravo.). Ano, samozřejmě můžou to stavět i města, která nemají metro, protože ten uzel hromadné dopravy nemusí být nutně jenom metro, to může být třeba příměstská železnice nebo to klidně může být tramvaj, anebo pro mě za mě to klidně může být protažená linka trolejbusu, ale prostě něco – anebo to může být linka státní železnice, normální nádraží, jo, třeba i VRTky – a tohleto je věc, která vám umožní skutečně stavět lokalitu, kam se budou chtít lidé stěhovat a zároveň nebudou závislí na dojíždění autem. To je strašně důležité, protože vy nechcete ve skutečnosti vytvořit novou lokalitu (Ukazuje materiál.), která bude fungovat jako nějaký satelit nějaké metropole, to znamená, čistě car dependent, sídliště naležato, ne, ne, ne. To, co vy chcete vytvořit, je patnáctiminutové město, jo, 15minutové město – to znamená, lokalita, ve které jsou všechny vaše běžné životní potřeby dostupné, realizovatelné v 15minutové docházkové vzdálenosti. A ano – na propojku s vnějším světem máte uzel hromadné dopravy.
Ano, šíří se nějaké dezinformační, konspirační teorie o tom, že 15minutové město má sloužit k tomu, aby omezilo pohyb obyvatel. To je, prosím pěkně, nesmysl. Já jsem si všiml, že to někdo se snaží tady zavléct i do tady našich luhů a hájů. Ono to celkem frčí v Americe, tady tyhlety konspirační teorie, ale to je, prosím pěkně, nesmysl, jo? Idea města krátkých vzdáleností, potažmo 15minutového města, je záležitost, která samozřejmě je dobrovolná. To znamená, je to něco, co vám má umožnit to využívat, pokud chcete, ale pochopitelně není tady nikdo, kdo by vás k tomu nějakým způsobem nutil, jo? Tady ten koncept15minutového města připomenu, že definoval urbanista Carlos Moreno. To je urbanista, který intenzivně spolupracoval i se starostkou Paříže Anne Hidalgo. Připomenu, že Carlose Morena jsem tady měl pozvaného na návštěvě v Praze, byla to velice podnětná návštěva, a myslím si, že tento koncept je přesně to, co potřebují naše města tady v České republice, protože – nalijme si čistého vína – aktuálně, když se podíváme třeba na městské části v Praze, ty nefungují jako 15minutové město. Jenomže to je problém. Když se vám třeba celé Jižní Město, kde já bydlím s rodinou v paneláku, každé ráno zvedne a jede kamsi po tom městě do práce, protože Jižní Město není 15minutové město, přestože je tam 80 000 lidí, to znamená, je to něco, co je na úrovni počtu obyvatel řekněme na úrovni krajského města, tak prostě to nefunguje jako samostatná jednotka.
Jenomže tahle věc vám vytvoří enormní nároky na dopravu, ať už silniční – musíte stavět furt nové silnice, nebo veřejnou – musíte to zase dotovat, protože ono to nefunguje bez veřejných dotací, tak to je další zátěž na rozpočty a tenhle systém je prostě dlouhodobě neudržitelný. Pokud chceme stavět udržitelná města, musí být postavena právě na tomhletom principu 15minutových měst tak, aby lidi měli ty věci v docházkové vzdálenosti, nemuseli využívat auto, ale ideálně vlastně aby nemuseli jet ani MHD, kterou musí ta města dotovat, ne málo ze svých rozpočtů, protože jinak na dotaci na veřejnou dopravu utopíte nakonec většinu městského rozpočtu, a to ve skutečnosti nechcete, pokud chcete, aby se to město rozvíjelo.
Takže ke konkrétním lokalitám, které by mohly vzniknout, kdybyste zapracovali (Ukazuje materiál.) náš pozměňovací návrh na akcelerační zóny, tak jsou tyto konkrétní lokality. Západní Město – taková krásná věc: protáhneme béčko za Stodůlky, využijeme (Ukazuje materiál.) tady tu odbočku, která tam je už stejně založená, a vzniknou tady dvě nové stanice metra – Nové Třebonice, Západní Město – a okolo toho se postaví krásný nový kus města, živá čtvrť, která bude ještě tady uvnitř Pražského okruhu – ten tam je. Samozřejmě musíte tam dbát na izolační zeleň a plus musíte dbát na to, aby nešlo pouze o bydlení, to jsou ty žluté čtverečky, ale musí tam být i byznys, to znamená, prostor pro podnikání, a je tam také prostor pro technologický park, protože pochopitelně musíte myslet i na inovace.
A tohle je záležitost ale (Otáčí se vpravo a ukazuje materiál.), kterou vám teďka váš návrh toho zákona, stavebního zákona, neumožní. Jenomže tohle je problém, tohle potřebujete. Pokud chcete vyřešit otázku dostupnosti bydlení, tak potřebujete stavět nové čtvrti, potřebujete umožnit městům dýchat, vy potřebujete, aby vznikaly nové části měst. Jenomže ten zákon, jak je postavený, to teďka neumožní. Tím, že přesunete územní plánování z přenesené působnosti do samostatné působnosti, ten problém nevyřešíte, prostě nevyřešíte. Já to vítám, že se to stane, ale ten problém to neřeší. ***
