Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.20 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)
Před chvílí jsme slyšeli, jak se šplháme ze sklepa ode dna a že ti druzí rostli mnohem rychleji. Tak jaká jsou fakta? Když si vezmu čísla za roky 2022 až 2025, kdy první tři roky jsou skutečné výsledky všech zemí a rok 2025 je odhad v listopadu letošního roku, takže už poměrně přesný.
Tak Evropská unie jako celek rostla za ty čtyři roky o 6,4 procenta HDP. Česká republika v tom samém období rostla o stejných 6,4 procenta HDP.
Když se podíváme tam, kde nám ukazuje velmi často dnešní vládní většina, já se mám inspirovat, tak Maďarsko rostlo o 4,2 procentního bodu za ty čtyři roky, Slovensko o 5,3, Německo, na kterém je naše ekonomika mimořádně závislá, za ty čtyři roky o pouhých 0,4 procenta. To znamená, že naše ekonomika, rostla o 6 procentních bodů rychleji než německá. A víte kolik procent? Zhruba 30 procent českého exportu je směřováno k našemu západnímu sousedovi.
Mluvil o tom Martin Kupka. Za třetí kvartál jsme třetí nejrychleji rostoucí evropská ekonomika. To se nedá označit za to, že jsme přiškrtili hospodářský růst. Rostli jsme stejně jako průměr. Ano, mnohem rychleji rostlo například Irsko, Malta, Kypr, taky Chorvatsko, samozřejmě to není 27 procent, ale taky rostlo velmi rychle, a pak už jenom Bulharsko a náš severní soused Polsko. Ovšem za cenu velkých deficitů, k tomu se ještě dostanu, k deficitu veřejných financí. Takže není pravda, že naše ekonomika roste pomaleji než jiných evropských zemí. Opak je pravdou.
Mám tady srovnání pro letošní rok. Například Spojené státy 1,8, Česká republika 2,4, Spojené království 1,4, Japonsko 1,1. Co by asi hnutí ANO řeklo vládnoucí elitě v těchto státech? A v těch zemích, které jsou letos horší než my, Řecko, Dánsko, Portugalsko, Nizozemsko, Švédsko, Belgie, Lotyšsko, Slovinsko, Lucembursko, Slovensko, Francie, Rumunsko, Estonsko, Itálie, Maďarsko, Rakousko, Německo, Finsko. Tam je asi spálená země v tolika členských státech. Myslím, že jejich občané si to ovšem nemyslí.
Pojďme na jiný klíčový ukazatel, inflace. Připomínám, že jsme zdědili 10procentní inflaci po vládě Andreje Babiše a Aleny Schillerové. V lednu 2022 byla inflace 9,9 procenta. Počkejme si na leden 2026 a pak ta čísla můžeme porovnat. Můžeme se přít, jestli to bude 2,3, 2,4, možná 2,5, ale bude to čtyřikrát méně, čtyřikrát nižší inflace, než kterou jsme zdědili my. Opět v letošním roce patříme do první třetiny evropských zemí s nejnižší inflací. Na druhém konci pomyslného žebříčku jsou Slovensko, Chorvatsko, Maďarsko, Estonsko a Rumunsko, kde je inflace vyšší než 4 procenta. Je to odhad inflace v roce 2025.
Míra nezaměstnanosti. Je to číslo, v kterém je Česká republika dlouhodobě úspěšná i v minulém volebním období i v předminulém volebním období. A prognóza Evropské komise, že bude nejnižší i v roce 2025 v České republice, a to 2,7 procenta. Na druhém konci žebříčku jsou Francie, Švédsko, Řecko, Finsko a Španělsko, kde nezaměstnanost bude vyšší než 10 procent.
Můžeme se podívat na to, co se sleduje, je to jedno z těch maastrichtských kritérií, to znamená saldo sektoru vládních institucí, kdy letos budeme pravděpodobně na 9. místě, to saldo bude minus 1,9 procenta a rozpočet pro příští rok, který vám posléze představím, počítá se stejným saldem veřejných financí minus 1,9 procenta. Určitě v rámci Vé čtyřky i střední Evropy je to nejlepší číslo. Německo očekává letos minus 3,3 procenta, Rakousko minus 4,5 procenta, Slovensko minus 5,1 a Polsko minus 6,9. Jeden procentní bod je letos zhruba 85 miliard. Pokud jsou naši sousedé horší o 2, 3, dokonce 4 procenta, tak každý z nás umí násobit, to znamená, ten deficit v letošním roce by byl 410, 430, 500 miliard, kdybychom hospodařili jako naši sousedé. Tady se jasně ukazuje úspěšná konsolidace veřejných financí.
Samozřejmě ta meziroční čísla se sčítají do celkového dluhu sektoru vládních institucí a tady je odhad Evropské komise, že na konci letošního roku budeme na 7. místě s celkovým zadlužením 43,9, v roce 2022 to bylo 42,5 procenta. Když se podíváme kolem sebe, Polsko 59,8 procenta, Slovensko 61,6 procenta, Německo 65 procent, Maďarsko 73 procenta, Rakousko takřka 82 procenta.
Řečnická otázka, až potkáte ve vládních funkcích své kolegy z těchto zemí, co budete říkat jejich ekonomice a jejich zadlužení? Že jsou giganticky zadlužení? A že spravují spálené země? Já doufám, že jim to neřeknete, protože velmi často nás mezinárodní organizace jako Mezinárodní měnový fond, Světová banka, OECD dávají za příklad toho, jak se odpovědně hospodaří.
Ano, není to jednoduché. Mnohem jednodušší je schvalovat deficity 500 miliard, pak se chválit, že to dopadlo jenom minus 420. Mimochodem, když to srovnáme, rok 2021 vůči HDP a kdybychom měli mít stejný poměr, tak rozpočet v roce 2026 by měl deficit neuvěřitelných minus 588 miliard, dvakrát větší, než tedy navrhujeme my, kdybychom zachovali stejný poměr deficitu pouze státního rozpočtu vůči HDP.
Teď mi dovolte, mluvil o tom i pan premiér, abych shrnul základní fakta za čtyři roky našeho vládnutí. Jaká byla situace v roce 2021? My jsme přišli do funkce 17. prosince, nepotřebovali jsme rozpočet odcházející vlády, nepotřebovali jsme zvát úředníky tu na konzultace, tu na výbory, aby nám říkali, jak to vlastně je, nestěžovali jsme si. Do dvou měsíců jsme předložili vlastní návrh rozpočtu a do tří měsíců jsme ho schválili a bylo tam proti původnímu návrhu minus 100 miliard. Cifra pro letošní rok bude pravděpodobně stejná, jenom znaménko se otočí, nebude to o 100 miliard nižší deficit, z toho, co slyším, tak bude minimálně o 100 miliard vyšší deficit. A spolu s klasikem se můžeme ptát: Není to málo, Antone Pavloviči? Není to málo? Jenom 100 miliard vyšší deficit?
My jsme zdědili takřka uzavřenou ekonomiku, zdědili jsme návrhy na povinné očkování, otevřeli jsme ekonomiku vlastně k 1. lednu 2022. Mnozí na to zapomněli, mnozí nás zrazovali. Udělali jsme dobře. V těch čtyřech letech přišlo něco, s čím nemohl nikdo počítat, s válkou v Evropě. 24. února 2022 Rusko zaútočilo na Ukrajinu, bohužel ta válka trvá i na konci listopadu roku 2025. Celkové saldo za ty čtyři roky už je v plusu díky tomu, že máme mimořádně vysoký počet ukrajinských uprchlíků, kteří jsou zapojeni v legálním zaměstnáváni, platí sociální, zdravotní, platí daň z příjmů ze závislé činnosti, mnozí z nich podnikají. Ano, v prvních letech, zejména v roce 2022, dopad do rozpočtu byl negativní, ale po čtyřech letech je dopad pozitivní.
Tím, že jsme zdědili vysokou inflaci, tak jsme zdědili také vysoké ceny energií. Kdo chce, tak si vzpomene, jaká situace na trhu s energiemi byla v roce 2022 a 2023. Mimochodem, dneska byly publikovány informace, že cena elektřiny pro domácnosti v tom nejběžnějším tarifu D02 v roce 2026 bude nižší než v roce 2021. Ne procentuálně, ale v absolutní hodnotě. Tím, že jsou vyšší příjmy domácností, samozřejmě relativně je to levnější, než bylo v roce 2021. Vzpomeňme si na nezvládnutý příběh Bohemia Energy a 900 000 domácností, které přišly o svého dodavatele elektrické energie. To všechno jsme jako společnost zvládli.
Já myslím, že klíčovým krokem ke konsolidaci veřejných financí byl konsolidační balíček. Můžeme donekonečna vést debaty, co by tam mohlo být více, co méně, ale jako celek prostě zafungoval.
I díky tomu jsme se už loni dostali pod maastrichtská kritéria a loni byl deficit veřejných financí vůči HDP minus 2 procenta, letos minus 1,9 procenta, přestože jsme dramaticky - a museli jsme to udělat - zvýšili výdaje na obranu, dramatickým způsobem. ***
