Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.10 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Validní data, srovnatelné časové řady, realistické predikce, skutečné příjmy, skutečné výdaje, skutečný deficit. Mezinárodní organizace Open Budget, která dlouhodobě monitoruje transparentnost veřejných financí jednotlivých zemí napříč kontinenty, přišla v loňském roce v případě České republiky s mimořádně závažným zjištěním. Zatímco trendem v této oblasti je, že vlády své rozpočtování ztransparentňují a přibližují odborné i laické veřejnosti, tři země vykročily přesně opačným směrem. Kvůli Tálibánu Afghánistán, kvůli ruské agresi Ukrajina a třetí zemí, která vykročila proti proudu času a standardy, jakými o veřejných financí informuje své obyvatelstvo zhoršila, se stala Česká republika. To, co by za normálních okolností probudilo jakéhokoliv zodpovědného premiéra z letargie a donutilo ho sjednat se svým ministrem financí pořádek, v České republice ale na úrodnou půdu nepadlo. Naopak rozpočtový proces na rok 2026 znamenal další bezprecedentní zhoršení všech myslitelných měřítek toho, co si představujeme pod pojmem transparentní veřejné finance. Aby vláda před veřejností zatajila připravované rozpočtové triky, v řádném termínu na konci srpna odmítla zveřejnit většinu nejen obvyklých, ale také zákonných příloh státního rozpočtu.
Povinné přílohy zákona roku tak měsíc tajila. Chybělo druhové i odvětvové členění příjmu, chyběly výdaje na programové financování kapitol, chyběla obvyklá analytická předkládací zpráva, zatajen byl i objem platových prostředků organizačních složek státu a příspěvkových organizací. Zkrátka chybělo vše, co bylo nutné pro kritické posouzení úplnosti státního rozpočtu a jistě shodou okolností to chybělo téměř až do samotného dne sněmovních voleb. Ano, dámy a pánové, tato vláda je první vládou v novodobých dějinách České republiky, která se není připravena zpovídat ze skutečných výsledků svého hospodaření, která se nechce zpovídat z toho, jestli je její politika příliš restriktivní nebo expanzivní, jaký je skutečný fiskální efekt jejích kroků. Tato vláda jde od počátku jinou cestou, cestou rozpočtových machinací, triků a zlepšováků, které mají jediný cíl. Lakovat její tristní výsledky na růžovo.
Tato vláda se nechce zpovídat z reálných čísel, a tak si čísla uměle vylepšuje a důsledky přehazuje z roku na rok systémem letadlové hry. Tak jako se stal italsko-americký podvodník Charles Ponzi symbolem investičních podvodů, stal se symbolem nekorektního rozpočtování, státního rozpočtování, Zbyněk Stanjura. Stanjurova nečistá hra začala ve velkém už v roce 2023. K 288,5 miliardám deficitu, které by samy o sobě stačily na naprosto nejhorší nekrizový výsledek v historii České republiky, přibyla první mimorozpočtová půjčka za 18 miliard a také 16 miliard dodatečných dividend vytáhnutých ze společnosti ČEZ na úkor jejího budoucího potenciálu. Nejprve k mimorozpočtovým půjčkám. Právě v tomto roce byla zahájena jejich nebezpečná tradice. Tradice úvěrů, které jsou namodelovány tak rafinovaně, že se nepromítají do deficitu státního rozpočtu a rozhodně nejde o to, že by půjčka od EIB byla pro stát výhodnější než dluhové financování prostřednictvím dluhopisu, jak se to snaží prezentovat ministr financí v demisi. Nemám nic proti úvěrům od EIB, ale vadí mi, že je následně Ministerstvo financí přepůjčuje SFDI neboli Státnímu fondu dopravní infrastruktury, čímž si vytváří pohledávku a fakticky tak uměle snižuje vykázaný deficit.
Neexistuje žádný důvod, proč tato půjčka na dopravní investice nevstoupila do státního rozpočtu, ostatně potvrdili to opakovaně samotní Stanjurovi náměstci na rozpočtovém výboru. Za stejných podmínek mohl být úvěr přijat způsobem, kdyby do rozpočtu řádně vstoupil. A věřte mi, s šéfkou EIB Nadiou Calviňo se osobně znám a vím, že banka opravdu žádnou bonifikaci za netransparentnost neposkytuje. A nyní k triku s ČEZem. Ono se totiž rádo zapomíná. V roce 2024 státní rozpočet původně počítal s mimořádně vysokou dividendou 38 miliard korun, která již počítala s vysokou ziskovostí ČEZu a dividendou okolo 100 až 117 korun na akcii a schváleným výplatním dividendovým poměrem společnosti 60 až 80 procent zisku. Místo toho ministr financí v demisi Stanjura v červnu téhož roku rozhodl, že si z ČEZu vezme 54 miliard korun při dividendě 145 korun na akcii a dividendový výplatní poměr tak dosáhnul neuvěřitelných 99,5 procenta, zisku. Takto Zbyněk Stanjura získal do svého děravého rozpočtu dalších 16 miliard korun na úkor investičního potenciálu ČEZu, na úkor výstavby nových bloků. Byla to de facto skrytá půjčka, kterou si z ČEZu vzal, aby mu to musela vrátit příští vláda v rámci spolufinancování výstavby nových bloků. Každý snad chápe, že když si firma rozdělí 100 procent zisku a nic si nenechá na investice a rozvoj, je to vždy na úkor budoucnosti. Jenže o to ministru financí v demisi Stanjurovi nešlo tehdy ani teď. Vždy sledoval jen jediný cíl. Technicky v daném roce vykázat co nejnižší deficit za jakoukoliv cenu.
Pojďme do roku 2024. V tomto roce si Ministerstvo financí pomohlo mimorozpočtovou přepůjčkou, tentokrát za 20 miliard. Přestože půjčka není vidět v deficitu, její osmnáctiletá splatnost je neúprosná. Až ji budou dnešní novorozenci při dosažení plnoletosti splácet i s tučnými úroky. Jistě si na rozpočtově odpovědnou Fialovu vládu vzpomenou. Asi nevzpomenou, ale pocítí to všichni.
Novinkou a doslova kolosálním podvodem pak bylo, a nebojím se říct to slovo, zneužití peněz na povodně. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu bylo z 30 miliard korun, které Poslanecká sněmovna dodatečně schválila vládě na řešení povodňových škod do vládní rozpočtové rezervy, a připomínám, že i hlasy poslanců ANO, na dopady povodní a obnovu majetku utraceno pouze 3,5 miliardy. A co hůř. Celých 14 miliard korun bylo převedeno do jiných rozpočtových kapitol, kde byly utraceny za výdaje, které neměly s povodněmi nic společného. Z 30 miliard korun, které měly zamířit k obcím, firmám a domácnostem v postižených oblastech, aby se co nejrychleji vzpamatovaly z nepředstavitelného a nečekaného řádění životního živlu, k nim zamířila pouhá desetina. Povodňová novela státního rozpočtu se tak stala tmelem na evidentní nedostatky a závažné nesrovnalosti ve státním rozpočtu roku 2024. ***