Předcházející zahájení jednacího dne schůze

 

(Jednání zahájeno v 9.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji tímto jednací den 127. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás srdečně vítám.

Aby byla zaznamenána naše účast, nejprve vás odhlásím a prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami. Kdo žádá o vydání náhradní karty, jako pan poslanec Bartoš, který bude hlasovat s kartou 40, tak prosím, aby se nahlásil tady u mě.

Sděluji, že (o) omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tito poslanci a poslankyně: Jan Bauer celý jednací den z pracovních důvodů, Romana Bělohlávková od 12 hodin z pracovních důvodů, Marek Benda celý jednací den z rodinných důvodů, Ondřej Benešík celý jednací den ze zdravotních důvodů, Josef Bernard celý jednací den ze zdravotních důvodů, Stanislav Blaha celý jednací den z pracovních důvodů, Lenka Dražilová od 9 hodin do 14 hodin z pracovních důvodů, Kamal Farhan z pracovních důvodů taktéž celý jednací den, Romana Fischerová celý jednací den z rodinných důvodů, Jaroslav Foldyna celý jednací den ze zdravotních důvodů, Jiří Hájek celý jednací den z osobních důvodů, Tomáš Helebrant celý jednací den ze zdravotních důvodů, Šimon Heller celý jednací den z rodinných důvodů, Jakub Janda celý jednací den ze zdravotních důvodů, Radim Jirout celý jednací den z pracovních důvodů, Vít Kaňkovský celý jednací den z rodinných důvodů, David Kasal celý jednací den ze zdravotních důvodů, Zdeněk Kettner celý jednací den ze zdravotních důvodů, Martin Kolovratník od 9.15 do 11 hodin z pracovních důvodů, Věra Kovářová do 12.30 z osobních důvodů, Petr Letocha celý jednací den z osobních důvodů, Vojtěch Munzar celý jednací den z rodinných důvodů, Marek Novák celý jednací den ze zdravotních důvodů, Tomio Okamura celý jednací den ze zdravotních důvodů, Renata Oulehlová celý jednací den ze zdravotních důvodů, Jana Pastuchová z rodinných důvodů taktéž celý jednací den, Marie Pošarová celý jednací den z rodinných důvodů, Karel Rais celý jednací den ze zdravotních důvodů, Olga Richterová celý jednací den ze zdravotních důvodů, Jiří Strýček od 11.30 z rodinných důvodů, pan poslanec Pavel Svoboda celý jednací den z rodinných důvodů, Karel Tureček celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, Helena Válková do 9.30 ze zdravotních důvodů, Josef Váňa celý jednací den z rodinných důvodů a Milan Wenzl celý jednací den ze zdravotních důvodů.

Taktéž se omlouvají následující členové vlády: Petr Fiala celý jednací den bez udání důvodu, Martin Dvořák celý jednací den z osobních důvodů, Petr Hladík celý jednací den z pracovních důvodů, Martin Kupka do 12 hodin z pracovních důvodů, Vlastimil Válek z pracovních důvodů celý jednací den taktéž, Lukáš Vlček celý jednací den ze zdravotních důvodů, Marek Ženíšek celý jednací den z pracovních důvodů.

Dnešní jednání bychom měli zahájit body z bloku zákony (ve) třetích čteních: 166, 164 a 168, což jsou sněmovní tisky 738, 728 a 757. Poté bychom případně pokračovali projednáváním bodu 49, což je sněmovní tisk 878, novela zákona o ochraně přírody a krajiny, v prvém čtení.

Nicméně mám zde přednostní práva a jako první se s přednostním právem hlásí pan předseda Jan Jakob, který tuto přihlášku stahuje. V tom případě poprosím pana předsedu Andreje Babiše, který v tuto chvíli je přihlášen taktéž s přednostním právem.

Než se dostaví, tak načtu ještě jednu omluvu: Ladislav Okleštěk se z pracovních důvodů omlouvá celý jednací den.

Vážený pane předsedo, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Andrej Babiš: Takže dobré ráno, dámy a pánové, a hlavně vážení spoluobčané, jsem rád, že je tady s námi paní místopředsedkyně klubu ODS, paní Decroix, rád vás vidím. (Hluk v sále.). To mám říkat prostřednictvím, Juchelka (nesrozumitelné)...

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Poprosím o klid, vážené kolegyně a vážení kolegové, v tuto chvíli, protože není možné tady slyšet slova pana předsedy, takže poprosím, pokud byste rádi diskutovali některé věci, abyste je přenesli do předsálí, a to myslím na pravé i na levé straně tady tohoto sálu. Děkuji moc.

Můžete pokračovat, prosím.

 

Poslanec Andrej Babiš: Takže vážení spoluobčané, ještě jednou, zkuste mě teď poslouchat. Minulá schůze skončila tak, že paní místopředsedkyně chtěla dát hlasovat o pauze, o přestávce, kterou si SPD chtěla vzít.

Já bych rád se vrátil do minulosti, protože v minulosti jste si brali tady pět klubů přestávku dvě hodiny, takže vždycky deset hodin jste obstruovali. Vy se teďka všichni tváříte, že tady vznikají nějaké skupiny, které chtějí měnit jednací řád, a snažíte se namluvit lidem, že to naše vystupování tady je vlastně něco nezákonného a tak dále, a snažíte se samozřejmě nás omezit. Proč? No, protože to, co tady říkáme, chápu, že se vám neposlouchá dobře. My totiž tady říkáme pravdu, tu tragickou pravdu o působení vaší vlády a vaší pětikoalice. To, že jste se tady snažila nechat hlasovat o té pauze, co požádal ten klub, považuji za neuvěřitelné. Samozřejmě ta média, která jsou stále ve váš prospěch - a už vidíme, jak to všechno funguje po tom, co jste jim dali zase 34 milionů, po tom, co jste dali 24 milionů, takže 58 milionů korun agentuře bývalého člena ODS - tak tady stále to vypadá, že to, co my děláme, je něco nezákonného. Není to nezákonné.

Já dneska budu obstruovat - a jsem na to hrdý - a víte, proč budu obstruovat? Abych zabránil navýšení poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. Doufám, vážení spoluobčané, že jste se na mě dívali na CNN Prima News. Dneska, vidím, tečka cé zet nás natáčí nahoře. To je taky provládní novinář, který od rána do večera vysílá pro tuhle... - paní Decroix už odešla, to je škoda, protože chci v podstatě jí přečíst tady, co říkal pan předseda Fiala - takže budu obstruovat, abych zabránil dalšímu odrbání našich spoluobčanů, abych zabránil tomu, že budou platit víc poplatků. Já jsem ráno na CNN Prima News, a mám k tomu podrobnou analýzu, jasně prokázal, že pokud by se spojily dvě tyto instituce, (tak) by se ušetřila asi (1) miliarda 58 milionů a náklady by klesly o 11,7 procenta, tudíž poplatky se nemají navýšit na 205 korun, ale snížit o 20 korun na 160. Ano. Jaký je rozdíl mezi obstrukcemi?

Vlastně ani nechápu, proč tady ODS má klub, proč nemá klub SPOLU. To je taky anomálie, kterou si tady vymysleli. Místo toho, aby měli dva kluby - SPOLU a PirSTAN - tak mají samozřejmě pět, protože mají potom násobně ty práva a tak dále. To jsem jenom odbočil.

Jaký je rozdíl mezi naší obstrukcí - když jsme chtěli zabránit tomu, aby důchodci přišli o peníze, aby nezdaňovala tahle zločinecká koalice lidi - a obstrukcemi EET? Víte, jaký je rozdíl? Že oni chtěli zabránit tomu, aby stát vybíral desítky miliard navíc v prospěch lidí. To byly jejich obstrukce.

Paní Decroix odešla, protože já bych jí rád tady přečetl článek Aktuálně.cz, představte si (Směje se.), 23. ledna 2016, Aktuálně.cz, totálně provládní médium, a tehdy jaký byl tady titulek: "Fiala k obstrukcím: Když nás neznásilní většina, vytrváme. Nemíním obětovat podnikatele," říkal tehdy pan premiér, tehdy šéf ODS. Co se tady píše? "V pátek ve Sněmovně skončilo další kolo opozičních obstrukcí, ve kterých se pravicové strany snaží" - určitě pravicové, hahaha, to je dovětek - "zabránit schválení elektronické evidence tržeb. Šéf ODS Petr Fiala řekl, že cítí důvěru voličů," - no prosím - "že blokování zákona je správná cesta."

Já taky cítím důvěru voličů, taky cítím. (Potlesk.) Moji voliči, kteří mně důvěřují... Těším se na vás, jedu na Davis Cup do Ostravy zítra. Doufám, že vyhrajeme. Moji voliči mají důvěru ve mě taky, protože vědí, že my bojujeme za ně, aby tahle vláda je ještě neodrbala více po tom, když navýšila daně a všechno, to přece znáte.

Takže pan Fiala tehdy řekl, že je to správná cesta a říká, že "občanští demokraté budou v obstrukcích zákona dál pokračovat, klidně až do konce volebního období." No, co říká tečka cé zet na to? Který má starost, co tady... Vždyť pan předseda Fiala to říkal. Tady je otázka tečka cé zet - nevím, kdo to dělal, ten rozhovor, není tady jméno - "Jak dlouho ještě chcete obstruovat?" ptají se pana předsedy ODS. "Máte pocit, že vaši voliči na to reagují tak, jak jste si představovali, když jste se k tomu společně s TOP 09 rozhodli?" Co říká pan Fiala? "Cítím podporu ze strany našich voličů, která navíc roste poté, co na část podnikatelů dopadla od ledna nová povinnost kontrolních hlášení." Ano, ti, kteří nás okrádali o stovky milionů daní, hlavně v pohonných hmotách, ano, tak ti jsou naštvaní, ti byli naštvaní na nás. "Dovedu si," říká pan Fiala, "ještě lépe představit, co by pro ně znamenala elektronická evidence tržeb, než dřív, takže důvěru cítím, je pro mě důležitá," říká pan Fiala. Potom se ho ptají: "Myslíte si, že v demokracii má většina vzešlá ze svobodných voleb právo prosadit své plány?" Říká pan Fiala: "Má." Takže on říká, že my máme to právo. "Ale současně platí, že menšina má také svoje práva." Ano, to jsme my teď. "A na tom je založena demokracie, nikoliv jen na principu práva většiny," říká pan premiér. takže pan premiér... (Se smíchem.)

Paní Decroix už je tady nazpátek, tak já vám to přečtu znovu...

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Mým prostřednictvím, prosím.

 

Poslanec Andrej Babiš: ... prostřednictvím pana předsedajícího, že my máme práva, říkal pan Fiala, Petr Fiala, předseda SPOLU teď, ale předtím ODS předseda, tak že je na tom založena demokracie. Bývalý náš kolega - nějaký, nevím, jak se jmenuje ten poslanec, který je teďka v Senátu - říkal, že se zase... navyšování jejich platů, vážení spoluobčané, že si navýšili prachy, tak to je taky, i když my jsme proti, že to je ohrožení demokracie. Tak já nevím proč stále říkáte jiné věci.

Pan premiér Fiala tehdy řekl, že "ta menšina" - to jsme teďka my - "může občas využít i nadstandardní nástroje, které ale k demokracii patří, a těmi jsou obstrukce." My jsme demokrati, my tady obstruujeme. Nechci, aby platili lidi víc za poplatky České televize a Českého rozhlasu, když nešetří a můžou ušetřit miliardu. Potom další otázka tečka cé zet: "Nepochybně ano, dokonce to konstatoval Ústavní soud před pěti lety, když obstrukce tehdy dělala opoziční ČSSD proti tehdy vládní ODS." Tak vy se snažíte teďka namluvit lidem, že tady něco děláme blbě, že kolik to stojí, ta Sněmovna, kolik to stojí. Hlavně to stojí vaše vystupování peníze našich spoluobčanů, tak pokud chcete šetřit, tak hlavně si seškrtejte ty výlety do zahraničí a další výhody a můžeme šetřit. Otázka na pana předsedu ODS, Fialu: "Jak dlouho to budete ještě dělat?" "Jak dlouho to ještě bude potřeba," odpovídá. No, představte si, kdybychom takhle vystupovali. To by bylo. Žlutý pásek. "Co to znamená?" - otázka - "Klidně do konce volebního období." - zase - "Ty obstrukce se nedají dělat s jednou stranou, potřebujeme dvě frakce ve sněmovně, je třeba určitý počet přednostních práv. Když jsem předminulý týden slyšel Petra Gazdíka," - to je ten z Dozimetru - "místopředsedy sněmovny za TOP 09 a Starosty, tak je otázka, jestli všichni vydrží." Vy jste si dělali tady přestávky, vždycky deset hodin, my jsme neřekli nic, a teďka se snažíte nás tady omezovat. V mediálním prostoru je, že v obstrukce je něco nenormálního. Je to normální, říkal pan premiér Fiala, je to demokracie.

Proto hlásím, že dneska budu obstruovat, abych zabránil navýšení poplatku České televize a Českého rozhlasu, dvou institucí, které platí lidi a mají platit i ti, kteří nemají televizi nebo rozhlas, dokonce za tablet nebo za mobil. V podstatě není na to důvod, když pan ministr Baxa nám sliboval, že nebude navyšovat ty poplatky přece - to říkal roku 2022 - ale všichni víme, o co jde. Jde hlavně o to, že tahle vláda za každou cenu se chce udržet, proto potřebuje Českou televizi, Český rozhlas. V Českém rozhlasu vystupují bývalí kmotři, zločinci, kteří vytunelovali... tedy byli u tunelu OP Prostějov a u nějaké pily, kteří připravili Lesy České republiky o stovky milionů, pokud ne o miliardy. Ano, tak to je, takže jasná zpráva. My nevidíme důvod, aby byly navýšeny poplatky. Začněte šetřit. Já vím, že Česká televize a Český rozhlas si berou příklad z této pětikoalice, která nešetří. Stačí se podívat na Úřad vlády, co se tam všechno děje. Takže to je úvod.

Teď bych se rád vrátil k interpelacím. Tady je takový titulek ze CNN Prima News: "Proč lidé z rozvědky míří ke zbrojařům?" - otázka - "ptala se Malá." Poslankyně Malá. "Fialu dotaz šokoval, označil ho za vtip." (Směje se.) Já myslím, že pan premiér každým svým vystoupením jenom prokazuje, že je absolutně nekompetentní, že ničemu nerozumí, že vůbec nechápe, co se v naší zemi děje - že je tady rozklad státu, že tady rozvědky nikdo pořádně nekontroluje a historicky to tak je - takže paní poslankyně se ptala, co vláda udělá, aby zabránila destabilizaci rozvědky. To je tedy ÚZSI, jak se to říká, Úřad pro zahraniční styky a informace. Pan premiér na to odpovídá - protože paní Malá je předsedkyně stálé komise pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace, tedy jedné ze zpravodajských služeb naší země - "Si myslím," říká pan premiér, "že nemůžete považovat za rozumné, věřím tomu, snažím se tomu věřit, abychom takto citlivé věci, věci, které se týkají fungování tajné služby, diskutovali veřejně na plénu Sněmovny v přímém přenosu televize."

"Opravdu si myslíte, že toto nějak pomůže bezpečnosti České republiky? Že takový krok je v zájmu naší země a občanů? Že toto je normální, že se v demokratické zemi probírají tyto otázky na veřejném plénu? Já si myslím, že ne," říká pan premiér. "Kontrolu zpravodajských služeb máme zajištěnu." Já se ptám, jak? Kdo zajišťuje tu kontrolu, pane premiére? Je pravda, že váš Dalík po boku, Pojar, má smlouvu na ÚZSI? Je to pravda, nebo je to drb? Co ta kampelička, kde jste jim dělal stafáž? Proč váš poradce - za mě je to zločinec - Miloš Růžička založil kampeličku? Byla to krycí firma téhle rozvědky? Můžeme se k tomu vrátit, co se tam dělo. Proč akceptujete člověka, který byl u zrodu kampeličky? Tehdy to byla pravá ruka Chovance. Co dělala ta rozvědka? Kdo ji kontroloval? Já se k tomu dostanu. Ano, my chceme vědět tyhle věci, protože tenhle stát je v rozkladu.

Pan premiér asi zapomněl na to, co bylo předtím ve vládě, v které seděl s panem Stanjurou, kterou řídil kmotr prostřednictvím milenky premiéra Nečase. Tam jste seděl, pane premiére. Co tedy ta milenka údajně zařídila? Aby vojenská rozvědka sledovala manželku premiéra Nečase? Je něco neobvyklého, že vy tradičně jste zneužívali tyhle služby, které už dávno nejsou nezávislé pod vámi? To není pravda? Mimochodem, mě by strašně zajímalo, proč máte nestandardní výdaj na vojenskou rozvědku teď, 5,7 miliardy korun jste vykázali v prosinci 2024. Údajně rozvědka má normálně rozpočet - nevím kolik - 2 miliardy. Co to je zase za šmé nějaké? Co to tam zase děláte? Já vím, že nechcete slyšet o té kampeličce, kde jste dělal stafáž pět let a vydělal jste závratných 236 korun, kde se praly peníze a neždímaly, jak říkají občané. To je megaskandál! Proč nikdo na to neupozornil? Protože na začátku někdo řekl: To je rozvědka, tam můžou cokoliv, tam mohl někdo - to bylo ještě před tímhle skandálem - odnést 300 milionů v pytlích, nebo v čem to nosili, v taškách.

To vystoupení je úplně neuvěřitelné. Tady říká pan premiér: "Smyslem práce úřadu je chránit Českou republiku proti hrozbám, kterými jsou mezinárodní terorismus, proliferace zbraní hromadného ničení a jejich komponent, ekonomická zločinnost." Ano, ale pokud tyhle úřady se stanou zločineckými organizacemi a zneužívají tuhle pozici, když ještě za Chovance jeden důstojník rozvědky jednal s jiným důstojníkem vojenské rozvědky a říká mu: Přijď k nám, děláme na Babišovi. To bylo ve společné vládě s Chovancem. Co ty Agáty? Co ty odposlechy? Co to šmejdění po Babišovi v celé Evropě i na Slovensku? To je co? To je zneužívání těchhle služeb. Tyto služby nemají být pod ministry, mají být pod premiérem, ale to by tam musel být někdo jiný, aby byly nezávislé, abyste jich nezneužívali. (Potlesk z řad hnutí ANO 2011.) Pan premiér tady vystupuje, že paní Malá si něco dovolila, se na to zeptat. Kolik peněz se tam vypralo, ať nám tedy zveřejní Česká národní banka, která podle mého názoru měla velké zpoždění, než se něco stalo, ten dohled. Co dělal FAÚ? Ano, asi FAÚ nedělal nic, protože řekli: No, to je rozvědka, to se nekontroluje.

My slyšíme další věci, co se tam dějou, takže já vám tady přečtu jenom titulky ohledně této instituce, pane premiére, když odmítáte debatu o tom, co se tam děje. Pojďme na ty titulky: "Policie zatkla bývalého náměstka rozvědky. Chovanec zadržení dementoval. Chovanec popřel zatčení: ‚Jsem od rána doma, nikdo tu nebyl.‘ Obvinili exnáměstka rozvědky. Razie proti rozvědčíkovi. Náměstek rozvědky, stamilionový podvod. Státní zástupci mi zamezili spojit se s klientem, říkal o zatčení v kauze rozvědky advokát Trojan. Podvod v rozvědce? Blahut byl obviněn zřejmě kvůli zmizelým Agátám." Ano, Agáty, to jsou ty přístroje, tam vznikl asi ten Šuman, ty nelegální odposlechy na Babiše. "Svatý Randák pouští informace, k nimž nemá mít přístup, nyní promluvil o vyšetřování (v) rozvědce. Podezřelé okolnosti zatčení exnáměstka rozvědky Blahuta. Chybějící peníze, nebo Agáty?" To jsou všechno titulky médií. "Kradlo se v rozvědce?" a tak dále. "Lhal a obohatil se o 190 milionů, čelí obžalobě exfunkcionář rozvědky. Naivní, nebo držel stamiliony? Bývalý náměstek rozvědky stojí před soudem." Ten, který byl pravá ruka Chovance, který stál u zrodu kampeličky, je dneska pravá ruka premiéra Fialy, proto nechce tady kolegyním ale odpovídat, proto nechce se bavit o kampeličce, kde se vypraly stovky... Kolik tam vyprali těch peněz? (Dívá se směrem k novinářské galerii.)

Aktuálně.cz už odešla. Proč to nesnímá přímo? Mohl to streamovat.

Vypralo se 700 milionů a slyšíme, že tam kupují zase nějaké pozemky. Za této vlády dochází k totálnímu zneužívání těchto služeb. Ano, bohužel to bylo v minulosti i u jiné strany, takže já můžu tady číst tyto krycí... různé podivné věci. Ale i když ten pán byl stíhán... "Vyšetřovatelé stíhají bývalého náměstka Úřadu pro zahraniční styky a informace, Zdeňka Blahuta, pro zločiny podvodu a zneužití pravomoci úřední osoby v případu peněz za odposlouchávací zařízení. Spis je v utajeném režimu, neboť odkrývá fungování ÚZSI." No, tak tady je mraky článků. Další článek: "Tajná služba rozjíždí právní bitvu o stamiliony. Chce je zpátky z projektu, (ke) kterému se nehlásí." Pan premiér odmítá o tom diskutovat, protože logicky, když dělal - vědomě nebo nevědomě - toho... tu kvazi... dobré jméno v kampeličce, kde se praly stovky milionů, kde i ti Ukrajinci sem poslali peníze, aby se koupily zbraně pro Ukrajinu, i to ukradl někdo. To jsou všechno případy, o kterých tady můžeme mluvit.

Je neuvěřitelné, že na interpelacích potom pan premiér drze odpovídá Aleně Schillerové, že proč se na to ptáme. Ještě ta drzost je v tom, že pan premiér tvrdí, že je "zbožným přáním, paní Schillerová, aby to byla nějaká kauza a zakryla kauzy, které jsou kolem vás, respektive vašeho předsedy".

Tak nám to pojďte říct, pane premiére, sem na mikrofon, jaké kauzy jsou kolem Babiše? Vymyšlené, vámi zorganizované, vaším systémem. Ano, to jsou vaše kauzy. Přijďte nám to říct.

Místo toho, aby pan premiér byl zdrženlivý, tak samozřejmě útočí a snaží se tady udělat z kolegyně hlupáka, protože si dovolila legitimně se zeptat na věci, které jsou skandální, ale tím, že samozřejmě dáváte tolik peněz různým médiím, tak o tom se moc nemluví, vůbec se o tom nemluví. To je neuvěřitelný skandál a nikdo to v podstatě neřeší, hlavně ne Česká televize a Český rozhlas samozřejmě, protože ti mají jiný úkol. Tenhle stát je v rozkladu, a to nejenom tyhle instituce, ale samozřejmě i další, ale pana premiéra to netrápí. Pan premiér dává stále rozhovory a v každém rozhovoru jenom prokazuje to, že kromě politologie nerozumí ničemu, a samozřejmě ty rozhovory jsou vždycky útok na Babiše, kde tvrdí, že "Babišovi nezáleží na nějakých obyčejných lidech. To ani náhodou. Jemu záleží na jeho moci a kšeftech a to je celé."

Ještě jednou, pane premiére, Agrofert za posledních dvacet let odvedl do veřejných rozpočtů 60 miliard, já jsem vybojoval v Bruselu po tom, co jsem čtyři noci a čtyři dny blokoval Evropskou radu, 42 miliard, Nadace Agrofert příští rok dosáhne miliardy rozdaných peněz pro lidi, takže dohromady je to kolik? 103 miliard Babiš přinesl České republice a lidem, kteří žijí v České republice. Co jste přinesl vy? 100 milionů pro vaši barmskou neziskovku? Přestaňte mě stále kritizovat. Vy pro tuto naši zemi jste neudělal vůbec nic, ani z titulu vaší předešlé kariéry, ani z titulu premiéra. Z Bruselu jste nepřinesl nic, jenom jste byl v pozoru před Ursulou a tím šílencem Timmermansem, takže 103 miliard, vážení spoluobčané, abyste věděli, o čem to je.

To bude stále dokola. Kampaň pětikoalice do voleb je jasná. Stále budou strašit - Fiala je největší strašidlo - že Babiš bude jako Fico nebo Orbán. Ne, Babiš nebude jako Fico, jako Orbán. Babiš byl Babišem předtím a bude stále stejný. To je zajímavé, jak ti jednotliví novináři nám stále píšou - Seznam Zprávy, Právo, paní redaktorka, Novinky - stále se ptají: Co říkáte na to, že Fico byl v Moskvě? A co jako? To je jeho problém. Slováci si ho zvolili, tak si dělá, co chce. My jsme tady v České republice, co stále řešíte zahraniční politiku? My jsme jasně prokázali, kde hnutí ANO stojí. Co stále lžete, že nějaký východ? My jsme jednoznačně v strukturách, kde... Jsme prokázali, že jsme vždy byli v NATO a v Evropské unii, ale to, že mám názor na to, že samozřejmě je potřeba začít i mluvit o něčem jiném než o válce a že nemáme stále mluvit o zbrojení, ale o míru - co je v zakládací listině NATO, to slovo, devětkrát - to, že kritizujeme Evropskou unii, kterou chceme změnit v prospěch občanů Evropské unie, že naši Patrioti vyzvali teď Evropskou komisi a další evropské poslance, aby zastavili Green Deal, že nás podvedli... Ano, my chceme lepší Evropskou unii. Nechceme, aby evropské hospodářství zbankrotovalo, protože pokud po projevu Trumpa, kdy jasně říká: Mám plyn a ropu, levnou, přijďte všichni podnikatelé světa do Spojených států. Co to znamená pro Evropu, když stále spí? Co to tam říkal ten Scholz v Davosu nebo Ursula? Vždyť to se nedá poslouchat. Moji kolegové si ve čtvrtek na tiskovce stínové vlády z toho dělali srandu, ale ona to není sranda. Ti, kteří podnikají, vědí, že je to obrovský průšvih, že Evropa zkrátka ztrácí každým dnem.

Pan premiér... Ta strategie je jasná: strašit, východ. Znovu opakuji, že ODS, Nečas ve vládě, kde seděl Fiala a Stanjura, šel do Moskvy za Putinem vyjednávat, aby Rosatom získal Temelín. Tak to je, je to zdokumentované, je to jasné. My, co tady říkáme, je všechno pravda. Umíme to dokázat. Fiala jenom lže od rána do večera. Nic jiného to není. (Potlesk z řad hnutí ANO 2011.)

Mě strašně baví tady zase podcast pana premiéra, kde říká o kryptoměnové konferenci.

Patriku, soustřeďte se teďka. (Mluví k poslanci Nacherovi.)

Co říká pan premiér? "Andrej Babiš se vecpal na poslední chvíli" - na tu kryptoměnovou konferenci - "kde jsme byli zastoupeni tím, kdo to opravdu dělal, Havránkem. Celou dobu jsme se snažili vytvořit podmínky a Andrej Babiš o tom začne mluvit ve chvíli, kdy mu v průzkumu vyjde, že to někoho zajímá, oslovit mladé lidi, přihlásit se k tomu. Ano. Kdyby byl ve vládě, tak neudělá nic. Udělal by jen, kdyby v těch kryptoměnách sám podnikal." Není to sprosťárna, tohle? Co si to vůbec dovoluje?

Pane premiére, mě na tu konferenci pozvali ti organizátoři. Proč jste tam nešel? Vždyť jste tam mohl vystoupit, mohl jste tam mluvit. Mě pozvali, já jsem se nikam nevecpal. Je pravda, ano, od nás Patrik Nacher to řešil, je pravda, že to řešil pan Havránek, ale tady mě napadá, že jsem se někde vecpal. Nevecpal jsem se. Já jsem byl na té konferenci, a když končila, tak tam bylo kolem mě asi dvacet podnikatelů, českých podnikatelů, kteří ocenili můj projev. Vždyť jste tam mohl jít. Jenže co byste si s nimi povídal, když ničemu nerozumíte? Co byste si s nimi povídal? O politologii? Je nezajímá politologie. Náš plán je jasný. Po té konferenci jsem se setkal se špičkami světových kryptoměn. My máme připravený jasný program. Chceme, aby ti podnikatelé, kteří jsou v Dubaji dneska nebo dočasně v Portugalsku, přišli do Prahy, do České republiky, do Brna, aby tady podnikali, aby dostávali rychle licence, aby mohli tady zaměstnávat tisíce lidí. To je budoucnost naší ekonomiky: kryptoměny a start-upy, samozřejmě. To všechno budeme mít v programu. My s nimi mluvíme, oni jsou podnikatelé, já jsem podnikatel - který se stal vlastní blbostí politikem - tak oni mi rozumí. (Potlesk.) Já zaměstnávám 40 000 lidí, vy nevíte, co je to dávat každý měsíc výplatu lidem, protože vy to máte od... celou vaši kariéru, že dostáváte peníze od daňových poplatníků. Vy ani netušíte, o čem to je. Tady pan premiér mi řekl, že jsem se někde vecpal. Nevecpal jsem se. My v tom vidíme budoucnost a já v kryptoměnách nepodnikám, pane premiére, takže bych si vyprosil všechny tyhle útoky.

Mohl jste jít na tu konferenci, mohl jste tam promluvit, ale vás už nikdo nebere vážně. My jenom slyšíme, jak se chováte k těm lidem. Mě všichni mají na esemesce, i neznámí lidi mi píšou. Ke mně se dostali okamžitě.

Co jste to podepsal těm lékařským odborům, té Žitníkové, ten slib? Když přišli za Válkem, tak Válek říkal: No, to podepsal premiér, s tím já nemám nic společného. Fiala říká: To Válek. Válek říká: Fiala. Si děláte srandu? Tohle za mě by se nestalo, protože ten ministr zdravotnictví... by mu to strach nedovolil, že by řekl něco jiného než premiér, protože já jsem byl premiér, který řídil tu vládu, kde ministři měli úkoly, které jsem kontroloval. Ano, rozhodovali jsme ve sboru, ale pokud jste autorita a jdete příkladem a makáte od rána do noci, tak ti lidi vás i berou. Vás už nebere nikdo. K vám se nedá ani dostat, co my posloucháme, tak k vám se nedá ani dostat, takže můžete stokrát vystupovat a lhát, i tak vám... Můžete si dát ty billboardy o chaosu. No, větší chaos jak stavební řízení a digitalizace za této vlády - dvojka Fiala-Bartoš - jsme neměli.

Ale mě strašně baví to, že když tedy pan premiér tady mě kritizoval o kryptoměnách, tak pan ministr financí, vzděláním ČVUT, reaguje na Michla, který chce nakupovat bitcoiny. Stanjura říká a reaguje, že "centrální banka má být symbolem stability a bitcoin není stabilní aktivum". S tím já můžu souhlasit. Takže otázka je, proč tady vlastně pan premiér říká, že Babiš se někam vetřel na kryptoměny a on... že to je jejich, na druhé straně Stanjura říká, že vlastně ten Michl je asi nezpůsobilý, že chce ten bitcoin, že tam chce investovat. Mimochodem, není sám, i Christine Lagarde. To je ta šéfka ECB, víte? To kdybychom byli v eurozóně - jako že v žádném případě nesouhlasíme s eurozónou - tak ten Michl by byl její podřízený, ten by tam seděl jenom v rohu jako jeden ze států, které mají eurozónu. Všechno by to řídili Němci, Francouzi, Nizozemsko a Itálie a oni by v rohu jen seděli. To my nechceme, protože ten původní projekt eurozóny... Proč o tom mluvím? Mě hlavně baví to, že tedy premiér říká, že jsem se měl někde vetřít do té kryptoměny, přitom žádný program nikdy neměli a Stanjura to kritizuje. No a to je zajímavé, že vy teď jste začali mluvit o České národní bance. O tom nebyla velká debata, já bych se rád tomu vrátil. Víte proč? No, vy jste vždycky říkali, že Česká národní banka je nezávislá. Když byla vysoká inflace, tak za to mohla ČNB, teďka jim zase radíte, že co ten Michl vlastně tam dělá.

Tak já bych vám doporučil, pane premiére, abyste si přečetl různé články od profesora Havránka. Já když jsem s ním byl na schůzce, tak jsem odešel úplně opařený. Víte proč? Protože já jsem si myslel, že hlavní vinu na destrukci naší země měly hlavně ty strany jako ODS po revoluci, ano, že všechno prodaly za hubičku, zničily, potom zprivatizovaly za hubičku. Nikdy nebyla debata o ČNB. No a teď najednou pan Stanjura se vyjadřuje. Víte, co říká profesor Havránek? Říká to, že kdybychom v České národní bance měli schopné lidi, tak mohli vydělat 1 000 miliard, dobře poslouchejte, 1 000 miliard. Víte, co on tvrdí? Že role národních bank je taky vydělávat peníze a že ČNB by mohla vydělávat ročně 200 miliard - dobře slyšíte - které by nějakým způsobem mohl získat ten rozpočet, 200 miliard ročně. Víte, co pan profesor Havránek říká? Víte, proč nevydělali těch 1 000 miliard? Protože po revoluci jste nešli na školení do Singapuru, kde mají ty fondy. My jsme to napsali v té knížce O čem sním, když náhodou spím. To je nová verze, co napsal Jan Antonín Baťa, 1937, Budujme stát pro 40 milionů (lidí). Normálně napsané. Žádná kuponka, měli jste si nechat poradit a vyčlenit ty nejdůležitější firmy, měly zůstat v rukou státu. Elektřina, plyn, rafinerie. Ne, vy jste všechno zprivatizovali. Takže pojďme se bavit o té České národní bance. Rusnok mohl vydělat peníze, nevydělal a prodělal 400 miliard. Víte proč? Protože ta ČNB - to je geniální - oni si vytisknou 3 300 miliard korun, no a jelikož pan guvernér - nejhorší guvernér asi, nebo ještě uvidíme, jestli nebyl, asi byl horší než ten, který prodal zlato, k tomu se dostanu za chvilku - chtěl způsobit inflaci, tak nakoupil euro - a blbě - kurz se pohnul špatným směrem a prodělal 400 miliard pan Rusnok a spol. Cituju profesora Havránka, který pracoval v ČNB a plno lidí ho zná, například pan Hampl ho určitě zná dobře. No a teďka Michl minulý rok údajně vydělal 200 miliard, takže snížil ten dluh ze 400 na 200. Kdyby takto vydělával, tak za pár let to může být zdroj rozpočtu, pokud bychom hledali nějaké společné řešení. Já nejsem makroekonom, ale pro mě to bylo úžasné setkání, kde jsem se naučil zajímavé věci, takže to je zajímavé, že pan Stanjura teď reaguje na Michla a říká mu... Tak je to riziko ČNB, ano, ale je to jejich odpovědnost, oni investují, a tím že se neinvestovalo, že se nakoupilo blbě euro, no tak samozřejmě to dopadá, jak to dopadlo. Taky je zajímavé, že v minulosti nikdo o té České národní bance moc se nebavili, vláda.

Tak si představte, vážení spoluobčané, že... Tady mám článek z roku 6. listopadu 2010, Právo, Jakub Svoboda: "ČNB nepočkala s prodejem zlata a přišla o 27 miliard." To bylo tehdy. My jsme to ráno... Můj kolega to přepočítal, tak Česká národní banka v letech 1997 až 1998 prodala náš zlatý poklad, prodala 55,78 tuny zlata za celkovou částku 16,4 miliardy korun. Při dnešní ceně zlata, dobře poslouchejte, vážení spoluobčané, asi 67 569 korun za troyskou unci by toto množství zlata mělo nominální hodnotu zhruba 121 miliard, takže rozdíl mezi dnešní hodnotou zlata a tehdejším výnosem tedy činí 105 miliard korun. ČNB. Víte, kdo tam seděl? Nějaký pán, který chodí do televize a stále mluví o vstřícné migraci, z TOP 09. Jmenuje se Luděk Niedermayer. Ten seděl v České národní bance, toho času europoslanec za TOP 09.

Tenhle pán by už neměl chodit vůbec nikam, protože byl u toho, od roku 1996 do 2008 tam seděl a participoval na tom, že náš zlatý poklad prodali úplně blbě a pod cenou, takže když už chcete mluvit o historii nebo o tom, co má dělat Česká národní banka a nemá, no tak se pojďme o tom bavit, protože je to důležité téma a je to, jak jsem se dozvěděl, dobrý potenciální zdroj na příjem rozpočtu. Česká národní banka je nezávislá. Dobře, je nezávislá, no tak otázka je, proč ji jmenuje prezident a proč, nevím, ji nejmenuje někdo jiný a tak dále. (Lavice koalice jsou prázdné. Jsou přítomní dva poslanci.)

Z těch dalších věcí, které teď jsou v mediálním prostoru a kde neustále pan premiér a jeho kolegové stále lžou, je samozřejmě Green Deal. Prosím vás, už konečně by bylo dobré... Chápu, že pro vás je to nepříjemné, protože vy to stále motáte dohromady. Byl Green Deal, to byla obecná deklarace o emisích, o životním prostředí a o tom, že se zachová konkurenceschopnost Evropy. To neudělali, podvedli nás. My jsme prosadili, že jsme neměli závazek 55 procent snížení emisí, ale že to je průměr. Pokud tady neustále nás obviňují z toho, že jsme něco udělali, to není pravda, protože je Green Deal a je Fit for 55. To je realizace Green Dealu, ale nemá nic společného s tou původní deklarací. Vy jste to všechno udělali. Myslím, že tady kolegyně Peštová měla geniální projev. Pokud to neznáte, vážení spoluobčané, tak se na to podívejte, na historii emisních povolenek, které ničí hospodářství Evropy, které ničí průmysl, firmy a které budou ničit i lidi, protože bude velká nezaměstnanost, pokud se něco nestane.

A vy děláte co? Místo toho, abyste požádal, pane premiére, Costu, aby svolal mimořádnou Evropskou radu, tak jste v klidu. Ursula, to je neuvěřitelné, ten projev. Co tam povídala? To nežije v Německu? Tedy ona žije v Bruselu. Mimochodem Německo asi bude mít minus 0,2 ten růst... tedy pokles. Vždyť máme vyšší ceny energií v Evropě - násobně - než to, co je ve Spojených státech.

My Patrioti jsme 28. ledna vyzvali další frakce k tomu - jako EPP nebo ECR, kde je TOP 09, všichni jste tam a společně máme většinu - aby Green Deal byl zastaven a podroben revizi. Vy jste měli předsednictví a vy jste všechna tahle zvěrstva... Vy jste lhali, vy jste slibovali, že nedovolíte zákaz obchodu a výroby spalovacích motorů, vy jste to prosadili, ta nešťastná Hubáčková. Vážení spoluobčané, podívejte se na ta videa, jak letí do Bruselu ta nešťastnice, nemluví anglicky. Jaký měla mandát vlády? Potom brečí, protože to celé podělala. Co pan premiér? Vždyť byl u toho, líbačky s Ursulou, pochvala od Timmermanse. Radši bych se šel zabít, než by mě měl Timmermans pochválit. Co to je, tohle? To všechno se dá dohledat, ale vy budete stále mluvit o Green Dealu.

No, pan Výborný, co předvedl (Se smíchem.) v té televizi, to je neuvěřitelné. Ta Evropa, ty šílenosti jedou dál. "EU schválila využití moučky z larev potemníka, zamíří třeba do koláčů." Tak dobrou chuť. Já nechci jíst červy.

Green Deal, tak si to pojďte sem říct. Já to tady všechno mám, všechny ty závěry. Přestaňte lhát, přestaňte. Vy jste všechno pokazili: to navýšení, emisní povolenky.

Vážení spoluobčané, to znamená, že od roku 2027 budete platit víc za elektřinu, plyn, topení, pohonné hmoty, všechno. To prosadila Fialova vláda. My říkáme jako hnutí ANO, že to zrušíme, a pokud Brusel nás k tomu bude nutit, tak se budeme soudit. Nebudeme to akceptovat, nebudeme dále zhoršovat životní podmínky našich spoluobčanů, zkrátka nebudeme (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.), takže tak to je.

Až do září, vážení spoluobčané, budeme slyšet tyhle lži o nebezpečí Babiš, Babiš jako Fico, Babiš jako Orbán. To jsou všechno čtyřnásobní premiéři, čtyřnásobní, které zvolili občané jiných zemí. Tak já říkám novinářům: Nepište mi, co já mám s tím společného? Co to řešíte? To, že jsem řekl, že bychom měli se Slováky se bavit - například paní ministryně obrany o těch synergiích... Vždyť jeden největší zbrojař český podniká na Slovensku. Slováci mají vyšší podíl pomoci Ukrajině než Česko v poměru na HDP, tak co stále tady lžete, prosím vás?

Pokud chcete něco řešit a po tom, co jste devastovali - ne zdevastovali, ale devastovali - naši zemi, máte šanci, pane premiére. Jděte do Bruselu a přihlaste se k iniciativě Patriotů, Patrioti pro Evropu. To jsme my, tady, tahle vlajka, to jsme my Patrioti. Červená čepice "Silné Česko", to budeme dávat lidem, protože my máme Česko na prvním místě. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

Na co čeká ta... Po tom projevu Ursuly, já fakt nevím... Co to je? Vždyť ty věci... Já vím, že Karel Havlíček, náš stínový premiér, i s Alenkou na tiskovce všichni se tam smáli, ale to je tragédie. To je strašné, že ti lidi nejsou schopni reagovat na Trumpa. Kdo bude partner Trumpa tedy? Kdo? Kde je ten lídr Evropy? Kde jsou? V Německu jsou volby samozřejmě, tak tam se neuděje nic. Francie, tam byly volby, už je tam druhý premiér. Kde je ta Evropa? My chceme, aby byla Evropa silná, my vidíme ten úpadek Evropy.

Pane premiére, vy jste si zvolili tu komisi. To teďka to se dozvídáme z té minulé komise, jak Timmermans zneužíval miliardy na podporu zelených, šílených neziskovek. Další komisař, který tam údajně pral prachy, belgická policie u něj doma. Další komisař, který říkal: Vyřešili jsme Rumunsko, protože tam byly volby a oni to vyřešili. Teďka budou řešit Německo. No, to je neskutečné. Svoboda slova, svoboda projevu, svoboda na sítích, neuvěřitelné. My chceme, my Patrioti, tu Evropu zachránit a můžete se smát, kolik chcete. Vy co? Vy nic. Vy nereagujete vůbec. Já jsem zvědav, jestli budete reagovat na tu výzvu prezidenta Patriotů pro Evropu, Jordana Bardelly. Měli byste reagovat, ale my víme, že i ve frakcích, kde sedíte, někteří ti poslanci s námi souhlasí, protože si uvědomují ten velký problém, který tady máme.

Měli bychom o tom znovu mluvit, i o tom, že například jsou studie, že emise LNG, toho plynu v koncentrované formě jsou vyšší než uhlí. A teďka je článek, že vlastně do Evropy se vozí strašně moc LNG z Ruska. Jak je to možné? Kdo na tom profituje? Jak je možné, že přijde ruský plyn a potom ho někdo označkuje? Podle médií je belgický. Ne? Kdo vlastně všechno vydělává na těch sankcích? O tom by se měla ta Evropa pobavit, pane premiére, na Evropské radě. Tam byste měli konečně s tím něco udělat, než bude pozdě.

Vážení spoluobčané, o tom to je. Až do září, až v poslední debatě, den před volbami, bude pan premiér stále lhát a bude stále strašit Babišem, Ruskem. Nevěřte mu ani slovo! Dneska se mě ptali na CNN, jak to bude s těmi dezinformacemi, má být pokuta 2 miliony korun za lež. A kdo tady lže? No, nejvíc lže Fiala! Kdo mě strčil na plakát s Putinem, se kterým jsem nikdy nemluvil? Váš kámoš Nečase! No, tak na to jsme zvědaví, jestli to není jenom ta příprava proti nám, abyste měli, abyste stále lidem vykládali, jak my jsme strašní a ten Babiš, to je úplně hrozné. Ne?

A zatím, za ten čas samozřejmě zneužíváte vaše funkce, další peníze pro média, a tady mi pan Jurečka jako důchodci napsal dopis, kde mě informuje o reformě. A proč mi to píše? Proč mi tady dává k tomu vlastně volební plakát za naše peníze? Já jsem někde četl na sítích, že to údajně vyjde na 73 milionů. Nevím, jestli to je pravda - dva zbytečné papíry. (Ukazuje.) Tady mi píše nějaký Boháček, co mám všechno dělat elektronicky občanským průkazem. Nepoužívám, nechci, aby někdo zneužíval moje data. Vždyť to vůbec nefunguje! Ty vaše pirátské výdobytky, to IT... vždyť to nefunguje. Vždyť stavební digitalizace byla taková, že někdo stavěl někde barák a viděl druhému do toho fajlu. Jeden zbytečný papír - druhý zbytečný papír (Ukazuje.).

To výchovné, těch 36 korun. (Obrací se na vládní lavici, kde leží v mincích 36 korun.) A tady to ještě je, 36 korun, tady jsem je dal. To je to, co dostala ta paní. A pan Jurečka asi nechodí do práce, když si to nevzal. Takže dva papíry tady zbytečné a k tomu mi napsal, že mi dává ještě 270 korun navíc. Takže bylo by dobré, kdybyste přestali zneužívat vaše funkce. U Jurečky to známe, ten to dělal vždycky jako ministr zemědělství. Ale i ostatní... To jsou peníze daňových poplatníků. To nejsou vaše peníze. Máte zdroje jako strany. Tak si to plaťte! Ne že to platí lidi.

Potom mě strašně pobavilo, že - to je ministr kultury - pivní kultura v České republice se dostala na seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky, čímž se přiblížila možnosti ucházet se o zápis na světový seznam UNESCO. Pivní kulturu do seznamu zařadilo Ministerstvo kultury, informoval o tom ve čtvrtek ministr kultury Martin Baxa a zápis stvrdil předáním pamětního listu zástupcům pivovarníků. To je super, to já podporuju.

A co ta DPH, pane ministře? Já jsem ji snížil z 21 procent na 10. Vy tady likvidujete hospody, vy tady likvidujete tu pivní kulturu. Totiž teďka zase zavírá nějaká tradiční hospoda. Kolik těch hospod na venkově zavřeli kvůli vám? Protože jste nechtěli EET, protože to EET jim pomáhalo, protože EET bylo nejenom přínos desítky miliard do rozpočtu, ale my jsme to dělali i kvůli těm hospodám, kde neměli jídlo a bylo jenom to pivo. Vy jste ty lidi vyhnali z hospod domů! Ano, o tom to je. (Potlesk z lavic ANO.) Takže to je jako neuvěřitelné, že vy tady se něčím chlubíte. Co jste udělali pro českou pivní kulturu tedy? Nic! Vy likvidujete ty hospody a zdražili jste pivo, navýšili jste DPH. Tak o tom to je.

Ještě tady jsem zapomněl - v rámci Green Dealu, vážení, aspoň si zapamatujte, že 8. listopadu 2021, pokud zase budou nějaké dohady, že kdo co, jsem na klimatické konferenci v Glasgow řekl v projevu a varoval jsem Evropu před zelenou sebevraždou - doslova, 2021. Bohužel, ty obavy se naplňují. Naplňují se! Ano.

Takže ano, já tady obstruuju, to jsem říkal. Nechci, aby lidi platili vyšší poplatky. Nechci! Chci, aby Česká televize a Český rozhlas šetřily. Jasně můžou ušetřit miliardu, víc než miliardu. Tady to mám přesně, můžu vám to přečíst. Rozpočet České televize na rok 2025 je 7 miliard 493 milionů, provozní náklady jsou 6 miliard 760, český rozhlas 2 miliardy 358. Celkem mají provozní náklady 8 miliard 947 milionů 638. A snížení provozních nákladů u České televize po sloučení s rozhlasem je 754 833 200, to je 11,2 procenta. Snížení provozních nákladů u Českého rozhlasu je možné 300 025 400. To je celkem - obě instituce - 1 054 858 600. To znamená, provozní náklady se dají snížit o 11,79 procenta, tudíž není žádný důvod na navyšování poplatků na 205 korun za obě instituce, ale snížení o 20 korun! Ano? Takže o tomto je. O tomto je - že ani jeden z těch ředitelů nešetří. Nešetří! A chtějí, aby to zaplatili lidi. A my s tím nesouhlasíme, a proto bojujeme za to, aby to neprošlo.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení spoluobčané, hlavně, ve středu jsem zde jasně hovořil o tom, proč je vládní návrh na zvýšení koncesionářských poplatků za Českou televizi a Český rozhlas nejen nespravedlivý, ale i naprosto neobhajitelný. Připomněl jsem, že v době, kdy lidé bojují s extrémně vysokými cenami energií, potravin, ale nájemné hlavně, nájemné, a dalších základních potřeb, přichází vláda s dalším finančním náporem - s novou daní, kterou budou muset zaplatit všichni bez rozdílu.

Tento návrh je jen dalším důkazem vládní neschopnosti efektivně hospodařit a hledat úspory. Stejně se chová vláda, stejně se chovají tyhle dvě instituce. Namísto toho, aby se škrtalo tam, kde je to nutné, nejjednodušší řešení, ke kterému se tato vláda uchyluje, je další tahání peněz, kapes občanů a firem. Koncesionářské poplatky jsou zastaralým a nespravedlivým přežitkem, ano? Já jsem ukazoval dnes, kde všude vlastně poplatky zrušili. Znovu vám to ukážu. (Ukazuje mapu.) Podívejte se, to tmavé zelené je osvobození od poplatků, takže tady máme Norsko 2020, Švédsko 2018, Finsko 2012, Dánsko 2020, Bulharsko 2000, Makedonie 2017, Rumunsko 2017, Maďarsko 2015, Slovensko 2023, Francie 2022, Belgie 2018, Nizozemsko 2000. Ve Španělsku nikdy nebyly poplatky. Takže trend v Evropě je úplně jiný. Poplatky klesají, nebo nejsou, jo? Jsou osvobozeni od poplatku a platí to státní rozpočet. Jsou na to diplomky, takže jasný trend je tady.

Proč jedině Česká republika má poplatky a rostou poplatky jako jediný, a ještě chtějí zdanit internet, jo? To znamená, já ani nevím, jestli to tady bylo v rozpravě, když student je na kolejích někde a... (Ministr Baxa: Neplatí nic.) neplatí, to není domácnost není, no, dobře, ale jsou domácnosti bez televize a bez rozhlasu, kde je jen tablet, a tam to chcete a hlavně to chcete od firem, a hlavně tam máte inflační doložku. No, takže vláda se rozhodla zvýšit poplatky za Českou televizi a Český rozhlas bez ohledu na to, zda tito lidé tyto služby skutečně využívají. Nezáleží na tom, jestli se díváte na Českou televizi, posloucháte Český rozhlas nebo čerpáte informace z úplně jiných zdrojů. Pokud máte doma televizor, rádio nebo nyní nově dokonce i mobilní telefon nebo tablet, budete muset podle tohoto vládního návrhu platit. A tahle vláda vymyslela absurdní novinku danit vlastnictví elektronického zařízení, které může sloužit příjmu signálu veřejnoprávních médií. A tím to nekončí, zatímco občané budou platit více, podnikatelé a firmy budou platit výpalné v ještě větším rozsahu. Vláda chce, aby podniky platily poplatky podle počtu zaměstnanců, jinými slovy, firmy budou platit až statisíce korun ročně za službu, kterou jejich zaměstnanci nemají šanci využívat. Takže jaký to má smysl? Jak může vůbec vláda tenhle model obhajovat, když pan ministr v roce 2020 slíbil, že to nebude navyšovat? Ale oni slíbili všechno a realita je úplně jiná.

Veřejnoprávní média nefungují efektivně, nikdo je nekontroluje, jako argument, že nějaké rady kontrolují, tak to je směšné, a místo šetření chtějí další peníze. No a samozřejmě vláda tady lže, že je to údajná finanční destabilizace České televize, Českého rozhlasu, že prý bez vyšších poplatků nebudou tyto instituce schopné plnit svoji roli. Takže opravdu někdo tomu věří, že 10 miliard korun nestačí? Opravdu někdo věří tomu, že Česká televize a Český rozhlas nemohou fungovat efektivněji? Pokud tvrdí, že mají málo peněz, je jejich snaha úspory není žádná. Takže o tom jsem mluvil. Nikdo je nekontroluje a lidé s tím nesouhlasí, ale vláda jejich hlas ignoruje. Veřejnoprávní média by měla plnit svoji roli nestranně a objektivně, takže lidé jsou čím dál více nespokojeni s tím, co Česká televize a Český rozhlas vysílají. Jejich obsah, jejich výběr témat a jejich způsob informování budí silné kontroverze. Lidé se ptají plní veřejnoprávní média skutečně svou veřejnou službu?

Nebo se stále více chovají jako ideologická platforma jedné politické skupiny? Tato vláda ovšem žádné výhrady občanů neřeší, protože jí to vyhovuje, naopak místo toho, aby veřejnoprávní média vedla k větší odpovědnosti, raději tam posílá, chce poslat další miliardy z kapes daňových poplatníků. My jsme mluvili o konkrétním řešení, já jsem tady dlouho mluvil o tom spojení a zkrátka ze strany České televize a rozhlasu jenom ignorace, arogance. A my proto tady, ano, obstruujeme, a jak říká pan premiér Fiala, je to demokracie, je to naše právo. Chceme zamezit dalšímu odrbání lidí. No a co teď se stalo? To je úplně neuvěřitelné. Česká televize spustila kampaň na podporu zvýšení poplatku, kampaň, kterou platí samotní občané, a to i ti, kteří s navyšováním kategoricky nesouhlasí, takže Česká televize využívá peníze koncesionářů, našich spoluobčanů, k propagandě vládního zákona. Ve středu, tedy právě v den, kdy jsme zde ve Sněmovně opět otevřeli debatu o nespravedlivém navyšování koncesionářských poplatků, spustila Česká televize na sociálních sítích PR kampaň na podporu vládního zákona.

Jak upozornil server iDNES, mezi sdílené materiály patří například série memů, které mají v uvozovkách vtipně poukazovat na to, že poplatky se nezvýšily od roku 2008 a že to údajně vede ke zhoršení kvality televizního obsahu. Tímto krokem se Česká televize nesnaží objektivně informovat veřejnost, ale indoktrinovat ji a manipulovat veřejným míněním. Snaží se lidem vnutit, že bez dalšího navyšování poplatků nebude schopna produkovat kvalitní obsah, a přitom využívá právě peníze poplatníků k tomu, aby si řekla o ještě více peněz. Flagrantní paradox. Občané, kteří s navýšením nesouhlasí, si sami platí kampaň, která jim navyšování vtlouká do hlavy. Opravdu už jsme se dostali tak daleko, že veřejnoprávní instituce za veřejné peníze platí PR ve prospěch vládního návrhu zákona? Že peníze vybrané od občanů neslouží ke tvorbě kvalitního obsahu, ale k propagandě samotné instituce a vlády, která je tímto krokem v podstatě korumpuje?

Kolik stála tato kampaň, kdo ji schválil? Toto nejsou spekulace, to jsou reálná fakta. Česká televize plánovitě rozjela PR kampaň v době, kdy se projednává vládní návrh zákona, to znamená, že se nejedná o žádné spontánní vyjádření nebo interní diskusi, ale o koordinovanou propagandu, která měla jasný cíl ovlivnit veřejnou debatu a vytvořit tlak na schválení vyšších poplatků. A zde přichází několik zásadních otázek, kolik bylo na tuto kampaň vynaloženo, kdo ji schválil? Kolik lidí z marketingového oddělení v České televizi na této propagační strategii v uvozovkách pracovalo? Nejde o žádnou drobnost, nejde o náhodné příspěvky na sociálních sítích, jde o jasně koordinovanou kampaň, která měla v určitou dobu spustit tlak v uvozovkách na veřejnost. To potvrzuje vyjádření mluvčí České televize Venduly Krejčové, která otevřeně přiznala, že jde, cituju: "Jde o součást kampaně, kterou se Česká televize snaží divákům vysvětlit nutnost navýšení televizního poplatku."

A my se tady snažíme vysvětlit, že to není třeba, protože kdyby chtěli šetřit, tak společně ušetří miliardu. Česká televize tímto krokem zcela ztratila svou nestrannost. Vážené kolegyně a kolegové, vážení spoluobčané hlavně, tohle není veřejná služba, tohle je propaganda vládního návrhu za veřejné peníze. A nejde jen o to, že Česká televize platí kampaň sama sobě, jde o mnohem závažnější skutečnost. Tímto krokem zcela ztratila jakoukoliv nestrannost. Veřejnoprávní médium, které má být nezávislé, se otevřeně stalo účastníkem politického boje, neplní roli nestranného zprostředkovatele informací, ale místo toho prosazuje vlastní zájmy, zájmy současné vlády a snaží se ovlivnit veřejnou debatu ve svůj prospěch a ve prospěch vládního návrhu. A nyní se ptám, bude se teď veřejnoprávní médium ptát samo sebe, kdo dal na tuto kampaň peníze? A kdo za ni ponese odpovědnost? No samozřejmě že ne. A pětikoalice mlčí, protože jim tento systém vyhovuje. A proč?

Protože čím více peněz půjde do veřejnoprávních médií, tím větší vliv si vláda na toto média zajistí a tím méně se budou Česká televize a Český rozhlas věnovat vládním skandálům, problémům naší země a skutečně kauzám, které trápí občany, a tak místo reálné debaty o tom, jak má vypadat financování veřejnoprávních médií, sledujeme jedno velké politické divadlo. Tuto kampaň je nutné prověřit, a proto vyzýváme vedení České televize, aby okamžitě zveřejnilo, kolik peněz šlo na tuto kampaň, kdo ji schválil, kolik zaměstnanců se na ni podílelo a jaké byly celkové náklady? Protože není možné, aby veřejnoprávní médium dělalo kampaň vládnímu návrhu za veřejné peníze a nikdo za to nenesl odpovědnost.

Nyní si poslechněte skutečný, skutečný hlas lidu, to, co si o tom myslí sami občané. Pod článkem, který o této kampani informoval, se rozjela velmi výmluvná diskuse. Lidé se ptají, zlobí se, poukazují na nespravedlnost, na absurditu systému a hlavně nesouhlasí s navyšováním poplatků. Jejich argumenty jsou pádné a ukazují, jak moc je tento návrh odtržený od reality. Proto teď nechám promluvit právě je. Toto jsou názory lidí, kteří mají platit více bez možnosti volby, bez ohledu na to, zda veřejnoprávní média sledují, nebo ne.

Teďka nevím, jestli tady mám číst ta jména, máme to GDPR, budu říkat jen první jméno. Michal: "Na Netflix nekoukám, takže ho neplatím. Proč bych měl platit ČT, když na ni nekoukám?" Roman: "A co takhle, aby mohl NKÚ kontrolovat ČT?" Libor: "Kouknu na Novu a vidím seriál Život na zámku, tak koukám, že ČT rozprodala pořady za peníze z poplatků." Václav: "Demokracie vypadá tak, že si můžu říct, zda tuto službu chci, nebo nechci - nebo ne, nechci." Nela: "Tu kampaň nechápu. Až to schválí, bude to povinné, to snad leda platit to s radostí. Na tohle prachy jsou..." František: "Nejspravedlivější by bylo, aby v rámci příštích celorepublikových voleb proběhlo celostátní referendum o ČT a Českém rozhlasu" - no, to je zajímavé, to bychom určitě podpořili - "aby se sami občané tohoto státu vyjádřili k tomu, jak se má financovat ČT a Český rozhlas a k rozsahu těchto služeb." Lukáš: "V poplatku se zaplatí kampaň, kde lidem vtloukají do hlavy, že musí platit více poplatků. Nová definice drzosti je na světě." Michal: "Opravdu trapní komedianti. Tak zveřejněte ty provozní náklady, kolik třeba stála výroba těch tří memů? Kolik lidí se tomu věnovalo?" No, to se ptám. Leopold: "Jim nešlo o přízeň, jim šlo o to se občanům vysmát jako drogový boss někde v Mexiku." Jindřich: "Tak v Rakousku také řeší, jak financovat ORF." David: "Počkej, až přidají povinnost platit i za PC, mobil a mikrovlnku." Boleslav: "Jinak Stardance stojí okolo 60 milionů. To myslí ČT jako vážně?" Zdeněk: "ČT na burzu." Tak nevím, kdo by si koupil ty akcie... Pavel: "ČT vyrábí zbytečné zábavné pořady. Má se věnovat zpravodajství a diskutovat veřejnoprávní problémy, a ne vyrábět nějaké pohádky a podobně, na to peníze nejsou. Pokud tedy budou řešit veřejnoprávní věci, nepotřebují tolik peněz. Pro některé lidi je to spousta peněz, a tak se vlastně stane, že stát dotuje státní televizi skrze sociální dávky. TV a rozhlas mají být sloučené, rozhlas nemá mít x programů, které jsou naprosto zbytečné, a platit je má stát. Toto jsou skryté daně, protože všechny peníze, které se vyberou od občanů, stejně do TV nejdou. ČT a Rozhlas jsou moloch, který v podstatě je nekontrolovatelný, je to i hlásná trouba současné vlády. Není to objektivní médium, viz posledně Moravec, a tak není důvod ho vůbec platit." Míla: "ČT by si asi peněz vážila více, kdyby si na ně musela vydělat sama. Pokud je dostává zadarmo formou výpalného, tak se na molochu ČT asi nic nezmění." Jiří: "Zkoušejí to, jak to jen jde, darmožrouti." Tomáš: "Takže oni z uloupených peněz financují reklamu a že je jejich právo si jich naloupit ještě víc - to nevymyslíš."

Toto nejsou spekulace, toto jsou autentické výroky občanů, kteří si nenechají vnutit lacinou propagandu. Občané nejsou hloupí, vidí, jak Česká televize utrácí jejich peníze, vidí, že místo hledání úspor a efektivnějšího hospodaření tato instituce platí sama sobě a této vládě kampaň. Vidí, že vládní politici se snaží celý problém zamést pod koberec a tvářit se, že lidé s poplatky souhlasí. Ale oni nesouhlasí a jejich hlas je hlasem, který by měl rozhodovat. Jenže místo toho, aby vláda naslouchala, snaží se tento hlas umlčet. A Česká televize místo toho, aby byla médiem veřejné služby, se stala politickým nástrojem, který si sám sobě přihrává peníze a prosazuje vládní zájmy. To je naprosto neakceptovatelné. Takže, vážení spoluobčané, slyšeli jste názor občanů, kteří mají platit více, aniž by měli na výběr.

A nyní se podívejme na data, která jasně ukazují, že jejich hlas není ojedinělý. Podle průzkumu renomované agentury NMS Market Research odmítá navyšování poplatků 71 procent občanů. Většina lidí nechce platit víc za službu, kterou si nevybrali a kterou často ani nevyužívají. Průzkum ukázal, že 71 procent občanů nesouhlasí se zvýšením poplatku za televizi a rozhlas a že 70 procent lidí nesouhlasí ani s rozšířením okruhu poplatníků na všechny domácnosti s připojením k internetu. Tento průzkum byl proveden na reprezentativním vzorku české populace a jeho výsledky jsou zcela jasné. Češi si uvědomují, že systém koncesionářských poplatků je zastaralý, nespravedlivý a neodpovídá současné době. Češi nesouhlasí nejen s navyšováním poplatků, ale se samotným systémem jejich výběru. Průzkum také ukázal, že pouze 4 z 10 Čechů souhlasí s tím, aby koncesionářské poplatky nadále fungovaly jako hlavní zdroj financování České televize, 7 z 10 odmítá rozšíření poplatku na všechny domácnosti, které mají připojení k internetu nebo chytrý telefon. Co to znamená? Češi nechtějí, aby byl tento systém nadále zachován v podobě, jakou mu vláda vnucuje. Vidí, že financování České televize a Českého rozhlasu by mělo projít reformou - o tom mluvíme, úspora miliarda spojením. Vidí, že platit veřejnoprávní média jen proto, že mají internet, je naprostý nesmysl. Vláda ignoruje vůli většiny společnosti. V demokratickém systému platí zásada, že vláda by měla hájit zájmy většiny společnosti - ano, ale to jsme dělali my, tahle vláda určitě ne.

Ale co vidíme v této kauze? 71 procent občanů nechce vyšší poplatky, ale vláda se je snaží prosadit. Lidé nesouhlasí s tím, aby museli platit jen proto, že mají doma internet, ale vláda tento návrh protlačuje. Češi chtějí změnu financování veřejnoprávních médií, ale vláda to odmítá řešit. Co nám to říká? Že vláda se neřídí vůlí občanů, ale zájmy České televize, která si prostě řekla o více peněz výměnou za to - a Českého rozhlasu - že jim pomůže vyhrát volby. A jak vláda obhajuje tento návrh? Tím, že Česká televize nemá dost peněz a že poplatky (se) nezvýšily od roku 2008. Ale kde je analýza toho, jak s penězi se hospodaří? Kde je snaha hledat úspory? Není žádná. Česká televize už dávno není objektivní a lidé to vědí. Průzkum také ukázal další velmi důležité zjištění: téměř všichni občané 93 procent považují za zásadní, aby Česká televize byla objektivní a nestranná. Méně než polovina lidí ji ale vnímá jako objektivní médium. Nestrannost České televize hodnotí pozitivně pouze 39 procent občanů. Co to znamená? Že samotní občané vidí, že Česká televize neplní svou roli tak, jak by měla. Přesto jí mají platit ještě více? To je naprosto absurdní.

Takže, vážení spoluobčané, závěrem. Dnes jsem tu jasně ukázal, proč je návrh na zvýšení koncesionářských poplatků nejen nespravedlivý, ale i neobhajitelný. Viděli jsme, jak Česká televize za veřejné peníze platí sobě a potažmo vládě propagandu, aby zajistila vyšší příjmy, jak manipuluje veřejným míněním, aby přesvědčila lidi, že musí platit více. Slyšeli jsme hlas občanů, kteří s navyšováním poplatků nesouhlasí, a viděli jsme průzkumy, které jasně dokazují, že většina společnosti tento návrh odmítá. Navzdory tomu vláda tento návrh prosazuje, navzdory tomu ignoruje vůli občanů, navzdory tomu se snaží posílit kontrolu nad veřejnoprávními médii. A my říkáme jasně: dost bylo manipulací, dost bylo skrytých daní, dost bylo přehlížení občanů. Tento návrh je fraška, tento návrh nemá podporu veřejnosti, tento návrh je výsměchem demokracii, proto ho odmítáme. Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a s přednostním právem je přihlášen pan místopředseda Aleš Juchelka.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Já se vůbec zabývat Českou televizí dneska nebudu, protože mě zaujaly jiné věci, a já bych chtěl navrhnout jako první bod dnes, a to je Kampaň vlády Petra Fialy, respektive Kampaně vlády Petra Fialy. Tato vláda totiž, jak se říká, tak komunikuje velmi špatně - naopak mně se zdá, že komunikuje velmi dobře, ale protože nemá pořádně žádná témata, protože to, na co sáhla, tak se jí nepovedlo, tak se za ta témata různě musí platit, a to stovky milionů korun, které ministerstva a Úřad vlády utrácí za různé kampaně.

Takže například: pamatujete si na kampaň Deštník proti drahotě? Ta stála přes 24 milionů korun. Poté se spustila kampaň Česko komunikuje. Máme za sebou tři vlny této kampaně za 21 milionů korun. Česko komunikuje, ano, vládní kampaň za 21 milionů bude šířit staré zprávy i novinky. Poté vláda spustila další vlnu informační kampaně Česko komunikuje, ta stála 22 milionů korun. A protože asi to bylo velmi úspěšné, tak spustila třetí vlnu kampaně Česko komunikuje za 13 milionů korun.

Mezitím, když komunikuje vláda, tak komunikuje i Ministerstvo vnitra. Vnitro spoušť spustí obří reklamní kampaň za 42 milionů korun, předvede kroky vlády. Poté tady máme i nepovedenou kampaň Ministerstva vnitra - jak vnitro nezvládlo kampaň k datovým schránkám, stála 40 milionů korun. V dopise byla závažná chyba, protože prozradila tam adresy a jména těch, kterým to posílala. Aby to nebylo málo, tak vidíme opět, protože všechny tyto kampaně vznikaly před vždycky volbami do Evropského parlamentu, prezidentskými volbami, do komunálu, do krajů a tak dále, tak se chystá tato vláda opět komunikovat a chystá kampaň za 34 milionů korun. No a poté tady máme samozřejmě další kampaně, například u důchodů, kampaň o důchodech stála Ministerstvo práce a sociálních věcí 16 milionů korun. Tady je poznámka, ke které se dostanu, že prezident si jí nevšiml.

Potom tady máme kritizovanou kampaň Žeru maso, ta pokračuje a ta stála bezmála milion korun. A poté tady máme samozřejmě poslední věc, která mě - a proto otevírám tento bod - tak trochu zvedla ze židle včera, protože jsme se dozvěděli, že dopisy, a tady to citoval předseda Babiš, které posílalo MPSV všem seniorům, stály 78 milionů korun, jenom to rozesílání těchto dopisů. A proto bych se chtěl zaměřit právě na ty jednotlivé kampaně.

My jsme byli samozřejmě svědky toho, že tato vláda změnila parametry u penzí; to se nepovedlo, proto to musí komunikovat za šílené miliony; konsolidační balíček, víme, že všem zdražila konsolidačním balíčkem život; poté jsme tedy měli velmi kontroverzní korespondenční volbu, která dle mého názoru je pořád velmi kontroverzní a de facto ta samotná korespondenční volba je špatně napsána. V tuto chvíli komunikujeme televizní poplatky, že ano? Tak k tomu se možná někdy dostaneme, abychom si ještě otevřeli ten bod o České televizi a Českém rozhlase. Naposledy v tomto týdnu jsme zaznamenali výpověď bez udání důvodu, což také není moc pozitivní pro občany České republiky. A celé to vládnutí se vlastně odehrává v atmosféře vysoké inflace, vysokých nákladů, poklesu reálných mezd.

Vláda prostě nemá co komunikovat, proto jede antikampaň, protože nemá vůbec žádnou jinou možnost než před volbami tu antikampaň jet, protože nemůže komunikovat žádné dobré zprávy pro občany České republiky. Takže straší, nálepkuje a platí stovky milionů za komunikaci ministerstev a Úřadu vlády.

Začneme tedy Deštníkem proti drahotě. Kampaň, ta probíhala od 12. září do 31. října. To bylo šest týdnů a za těch šest týdnů stála 24,5 milionu korun. Já jen upozorním, že Deštník proti drahotě byl udělán za 30 000 korun. Prostě udělána stránka, kde bylo, bych řekl, rozřadiště těch jednotlivých sociálních pomocí, a tady do tohoto vláda na investovala 25 milionů korun. Všichni říkají, samozřejmě odborníci na marketing, a tím se budeme také zabývat, že tato kampaň byla příliš obecná, složitá a že ta pomoc samotná přišla prostě pozdě. Tak by se dala shrnout kritika, která právě míří na ten úsporný energetický tarif, který byl schválen vládou svého času a který ona tak propagovala jako pomoc právě u Deštníku proti drahotě.

To, čemu se říká Deštník proti drahotě, tedy systém základních a cílených opatření, tak dostal právě v tom Deštníku proti drahotě nějakou finální podobu. Jak říkám, tak to bylo pouze rozřadiště těch jednotlivých pomocí, jako je příspěvek na bydlení, kde si ho vyřídit a tak dále, dokonce to neobsahovalo ani formuláře.

Další - samozřejmě experti poukazují na to, že vláda tady s touto pomocí otálela, ale utratila 24,5 milionu korun. Každým dnem, tady cituji jednoho z nich, se dost zvyšuje pravděpodobnost, že vláda Petra Fialy aktuálně nastalou situaci v energetice zcela nezvládne, respektive zvolí nejhorší a nyní už nedostatečné řešení, protože dva měsíce nic neudělala a v rámci tolik vyzdvihovaného předsednictví Evropské unie téma energií ani nezvedla. A máme tady vysoké ceny energií samozřejmě až do této chvíle. Jenom v přepočtu na toho spotřebitele jsme tuším pořád čtvrtí nejhorší v rámci Evropské unie.

Tady to byla vlastně vládní pomoc proti zdražování, kdy tato vláda i touto svou kampaní vlastně nahnala celou řadu lidí do toho dávkového systému státní sociální podpory. My víme, že jenom meziročně se navýšilo o 100 000 více příjemců příspěvku na bydlení, což může být samozřejmě dobrá zpráva, že ten sociální systém zafungoval, nicméně je to špatná zpráva pro vládu, že s těmi cenami energií, tak jako její sousedé, neudělali vůbec nic.

Jinak samozřejmě seniorům byl MPSV poslán dopis, že tento Deštník proti drahotě existuje. Tady mám citaci právě z Úřadu vlády. Řekněme si to na rovinu, ti, kterých se to týká, mají úplně jiné starosti a nesedí nad internetem, často mají omezená data nebo mají od elektroniky distanc, protože to dostalo pouze 83 % lidí. A tady říká Úřad vlády: Předpokládáme, že ti, kteří k němu přístup nemají, k internetu, budou informovat rodinní příslušníci nebo známí.

Další, co byla kampaň, tak vnitro spustilo obří kampaň za 42 milionů korun a tam za tyto peníze mělo předvést kroky vlády. Ministerstvo připravilo tedy rozsáhlou plakátovou kampaň. Pokud si aspoň trošičku vybavujete, plakáty byly oblepeny různě, byly plochy ve městech a bylo to na nádražích, bylo to ve vlacích. A čím nás obohatila tato kampaň za 42 milionů korun? Například sloganem falešné slevy vás už nesmí klamat. Nebo si představte, že jsme propagovali za 42 milionů korun slogan eRecept vám ušetří cestu k lékaři. Nebo tady je, abychom nezapomněli samozřejmě na rodiče s dětmi, tak jsme je museli upozornit na to, co tady funguje desítky let: získávejte každý měsíc pravidelný přídavek na dítě. A tak bych mohl pokračovat dál a dál.

Tady samozřejmě podle pana ministra Rakušana, protože tato kampaň byla spuštěna těsně před volbami do krajských zastupitelstev, tak to samozřejmě nebylo v plánu, to je jasné, nic takového před volbami, ale vidíme, že pořád - a signifikantní pro každou tuto kampaň vlády Petra Fialy, kterou ona spustila opravdu v tuto chvíli už za stovky milionů korun, že se vždycky odehrávala před volbami, což bude i v tuto chvíli za těch 34 milionů, ke kterým já se dostanu.

Jinak tento projekt prý vznikl v rámci plnění úkolů Ministerstva vnitra s cílem informovat širokou veřejnost o aktuálních tématech. Cílem je tedy poskytovat hlavně ověřené informace a zvýšit srozumitelnost podávaných faktů. Tam totiž vláda spustila v červnu roku 2023, těsně před těmi krajskými volbami, propagační projekt s názvem Česko informuje. A ten průběžně měl přinášet informace o novinkách, změnách či úpravách zákonů či norem, které mají vliv na každodenní život občanů České republiky. Jenom chci upozornit, že každá vláda má x komunikačních kanálů, a ty komunikační kanály jsou například televize, zpravodajské pořady, publicistické pořady, interview, podcasty. Nemusí se prostě vůbec utrácet ty stamiliony za to, že se někde nějaký plakát vylepí.

S novým rokem potom spustila vláda Petra Fialy vlnu kampaně Česko informuje. A tam opět, protože samozřejmě nic jiného ta vláda dělat nemůže, jenom informovat různými kanály za tyto peníze o legislativních změnách, které dělá. Česko informuje začalo tedy kampaní těsně před evropskými volbami. Tato kampaň před evropskými volbami tuto vládu a nás všechny daňové poplatníky stála 22 milionů korun a bylo to skutečně - a je to doteďka - velké vyhazování peněz, protože jak jsem říkal, vláda má i jiné kanály, přes které může s lidmi komunikovat.

Tato kampaň například informovala, představte si, o konci povinnosti řidičů u sebe nosit řidičský průkaz. Tak to jsme opravdu museli všem řidičům říct skrze tyto peníze, že nemusí tedy u sebe nosit řidičák? Taktéž že se změnila výše rodičovského příspěvku, což automaticky se děje prostě tím, že vám přijde na účet jiná částka, pokud na něj máte nárok, anebo - a to můžeme říct, že bylo velmi pozitivní - tam byl příspěvek o screeningu karcinomu prostaty. To je hlavně asi pro nás muže. Nejedná se nebo nejednalo se přitom o jedinou informační kampaň, kterou samozřejmě platí ministři z peněz daňových poplatníků. Tuto kampaň a jí předcházela už právě ta kampaň Ministerstva vnitra za těch 42 milionů korun.

Když se podíváme potom na vyhodnocování těch kampaní, tak tam jsme vlastně nedostali nikdy žádné informace. A tady bych se samozřejmě velmi rád zeptal této vlády, jak ona hodnotí tyto kampaně, jakým způsobem ten zásah byl, protože pokud se podíváme, a to jsou čísla z dnešního dne, tak právě ta kampaň Česko informuje, která nás stála všechny přes 50 milionů korun v tuto chvíli, tak představte si, že má na síti X celých 199 sledujících, na Facebooku má 179 sledujících, na Instagramu k dnešnímu dni, co jsem si zjišťoval, má 202 sledujících. To je přes 50 milionů korun, upozorňuji, ano?

A nejúspěšnější nebo jedna z úspěšnějších kampaní byla kampaň Naše vlajka, ano? A tam se dostala čísla, že tuto zprávu si přečetlo 34 000 lidí na Facebooku a 79 000 na Instagramu. Jenom chci upozornit, že na Úřadu vlády právě na této kampani pracuje na plný úvazek 10 lidí v rámci takzvané strategické komunikace vlády na tom úřadu. Takže já to ještě jednou zrekapituluji. Měli jsme tři vlny kampaně Česko informuje za 21 milionů, poté za 22 milionů, poté za 13 milionů korun a výsledkem je, že máme 199 sledujících na síti X, 179 sledujících na Facebooku a 202 sledujících na Instagramu. (Potlesk poslanců ANO). Myslím, že si zaslouží velikánský potlesk.

To není všechno. Například MPSV udělalo kampaň, když jsme tady měli tři vlny důchodové reformy za 16 milionů korun. Ta kampaň sloužila ke změnám, které přinese penzijní novela, osvěta se spustila na jaře roku 2023, samozřejmě kdy jindy, než před volbami. Kampaně si podle informací z médií nevšiml ani pan prezident Petr Pavel, který právě kvůli nedostatku informací novelu podepsal tak, aby začala platit v říjnu, tedy o měsíc později. Takže 16 milionů stála kampaň ohledně penzí a špatné informace nebo nedostatek těch informací měl pan prezident, a samozřejmě si té kampaně nevšiml.

Tady se píše, že ministerstvu záleželo na tom, aby lidé získali co nejlepší přehled o podobě nové důchodové reformy. Proto už na začátku roku rozsáhle komunikovalo formou vyvracení mýtů o důchodech. K těm mýtům já se možná potom ještě dostanu, protože například ten dopis, který za těch přes 70 milionů korun rozeslal pan ministr Jurečka a popřál v tom dopise úplně všem krásné Vánoce, ale ti ten dopis dostali až v polovině nebo ve třetím týdnu v lednu, tak tam samozřejmě nějak ten mýtus je, já se k němu dostanu hned, a to je, že se pro současné důchodce nic nemění. Toto bych já chtěl vyvrátit, ano? Protože řádné valorizace se v tuto chvíli změnily i pro ty, kteří v tuto chvíli berou starobní důchod, je to tak. Ty se změnily z poloviny reálných mezd a o inflaci na jednu třetinu reálných mezd a o inflaci. To je další tedy kampaň za 16 milionů korun, kterou jenom tak prostě na Ministerstvu práce a sociálních věcí proto, aby mohli obhajovat a snažili se nějakým způsobem obhájit, ale nikdo si toho nevšiml, ty všechny změny, co se týkají penzí.

Další 2 miliony, a to bez DPH, pak ministerstvo zaplatilo jedné ze společností, která se jmenuje Dentsu Czech Republic, za poskytování služeb spočívající v realizaci komplexní komunikační, marketingové a PR kampaně k propagaci cílů důchodové reformy. Potom dalších půl milionu k tomu zaplatilo dle smlouvy na začátku května za testování grafických vizuálů kampaně k důchodové reformě, testování článků z hlediska srozumitelnosti či on-line detekci emocí pomocí neurometod.

Takže ještě jednou, MPSV zaplatilo další statisíce korun, ještě jednou za to, aby pokud jste to nechytli, za testování grafických vizuálů kampaně k důchodové reformě. To znamená, že ta agentura je nejen vymyslí, ale nechá si zaplatit i za to, že udělá nějaký vzorek lidí, aby ti zhodnotili, jestli to je fajn. Potom testování článku z hlediska srozumitelnosti, to jde vidět, jak jsou opravdu někteří lidé úplně odříznutí od reality, že si ještě musí nechat zautorizovat nějaký článek, který napíšou, aby tomu rozuměli ostatní. No a potom detekci emocí, to je detekce emocí pomocí neurometod, tak za to vyhazujeme peníze daňových poplatníků.

Po sto tisících pak Ministerstvo práce a sociálních věcí zaplatilo jedné marketingové expertce a jednomu podnikateli za konzultace a strategické plánování kampaní ministerstva k tématům důchodové reformy a digitalizace dávek. Takže samozřejmě, že ta agentura, která to celé zaštiťuje, tak si museli ještě na ministerstvu najmout další a další, aby jim to naplánovali, kdy, kde co a v jakém čase mají vyvěsit.

Účet ještě nebyl konečný, ještě samozřejmě se utratilo za navazující kampaně. A takhle bych mohl pokračovat dál. Jinak ta neviditelnost kampaně byla přitom podle odboru vnitřní politiky pana prezidenta Petra Pavla, Tomáše Lebedy, jedním z důvodů, proč prezident Pavel podepsal penzijní novelu až 1. září, aby začala platit od 1. října. On tím dal samozřejmě jako kompromisem najevo to, že dal lidem vlastně měsíc navíc, než zamýšlela vláda, aby se na ty změny mohli připravit. Protože jak říká tady pan Lebeda, tak si toho pan Petr Pavel té kampaně nevšiml a cituji tady pana šéfa odboru vnitřní politiky "Chtěl lidem poskytnout komfort jednoho měsíce, během kterého budou definitivně vědět, že zákon bude platit, a mohou se rozhodnout, jak s tím naloží. Během tohoto měsíce by vláda mohla kvalitní informační kampaní dosáhnout toho, že sníží počet žádostí o nové předčasné důchody."

Samozřejmě ještě v tom budu pokračovat dál. Mám tady další superkampaň Ministerstva vnitra, která se jmenuje Jak vnitro nezvládlo kampaň k datovým schránkám. Stála 40 milionů korun, v dopise byla závažná chyba. Ano, tady vlastně se snažili komunikovat na Ministerstvu vnitra, že všichni podnikatelé mají od roku 2023 datové schránky a že takto mohou komunikovat podnikatelé prostřednictvím těchto datových schránek se státem. Takže tady vznikla jenom závažná chyba v tom, že ta první vlna dopisu obsahovala závažnou chybu. Některým lidem totiž vadilo zveřejnění jejich bydliště uživatelů na jednom místě, a kampaň také podle kritiků nebyla dost viditelná vzhledem k nákladům, které si vyžádala.

Takže nerozumím tomu, proč prostě se utrácí tady tyto desítky milionů korun za to, že my tady přineseme samozřejmě nějakou novou legislativu, ale máme spoustu jiných komunikačních kanálů, které můžeme využít k tomu, abychom tu novou legislativu normálně těm lidem představili a řekli jim, co, co je čeká.

Já se chci vrátit ještě samozřejmě k tomu, že vláda potřetí informuje, v tuto chvíli Česko, to bylo v polovině minulého roku, respektive okolo srpna, se spustila kampaň za 13 milionů korun. Tady se uvádí, a říkají to někteří marketingoví experti, tady máme například Petra Lesenského, který upozorňuje, že byly výsledky této kampaně velmi sporné. Cituji, je zarážející, jelikož jde o oblast, které se profesně dlouhodobě věnuji, že marketingový expert říká, že zachytil informaci o spouštění kampaně jako takové, ale té samotné kampaně za těch 13 milionů si nevšiml. Úřad vlády tady připustil chyby hned poté a nové třetí kolo kampaně mělo klást větší důraz na strategickou komunikaci, pro kterou byl nově zřízen tedy i tento samotný odbor.

A tady se dostáváme k tomu, že ten Úřad vlády skutečně velmi nabobtnal, máme tady 10 lidí v rámci strategické komunikace na Úřadu vlády, a jak jsem už jednou tady avizoval, tak když tady tento odbor vznikl v polovině srpna roku 2024, tak v tuto chvíli za ty finanční prostředky, které potom převzal, samozřejmě i všechny ty sociální sítě, tak nedokázal vytvořit více sledujících na těch sociálních sítích, než jsou opravdu těch 199, 179 a 202 sledujících na těch základních, na X, Facebooku a Instagramu. A pokud se podíváme samozřejmě i na výsledky této kampaně, tak například u jedné ankety, kde se ptali novináři: Všimli jste si kampaně Česko informuje? Tak 3 procenta řekla, že ano, a 97 procent řeklo, že si tady této kampaně nevšimla.

Tady prostě máme samozřejmě šéfku a také šéfa toho odboru strategické komunikace. Ta se chce zaměřit, jak tady píše, na hodnotová témata a zároveň reagovat na současné výzvy. Pokud si jenom přečtete to, s čím ten útvar strategické komunikace na Úřadu vlády jde, s jakou vizí, tak jsou to opravdu obecné fráze, které nikam Českou republiku neposunou, například je tady napsáno, že v současné době dochází k intenzivnímu hodnocení dosavadní činnosti s ohledem na nutné změny, které povedou k zefektivnění komunikace státu s občany. Jenom tady tato věta, kterou si musíte přečíst čtyřikrát, abyste jí porozuměli, tak svědčí o tom, že ti lidé na tom odboru strategické komunikace prostě nemají co dělat.

Takže Česko komunikuje jsme částečně probrali. A pojďme, prosím, k těm zásadním posledním věcem, což je za prvé dopis pana ministra Jurečky. Včera skutečně, a myslím si, že celá řada seniorů byla naštvaných, že jim přichází právě domů dopis, který se chlubí tím, co vláda všechno pro ně udělala, aby jim navýšila samozřejmě od Nového roku valorizací 358 korun. A de facto tady prostě pan ministr píše, že to, co se povedlo prosadit v listopadu v rámci Poslanecké sněmovny, tak že by rád představil všem těm seniorům, kterým ten dopis přišel. Nicméně když se dostali k tomu dopisu ti senioři do svých schránek, tak zjistili, že i přestože se jednalo o předvánoční dopis, tak jim přišel až na konci ledna. A říká tady celou řadu věcí, které samozřejmě legislativně prošly, ale také celou řadu věcí, které bychom mohli opravdu označit, že se dějí za peníze daňových poplatníků a Ministerstva práce a sociálních věcí předvolební kampaň, poněvadž nás čeká kampaň samozřejmě do Poslanecké sněmovny, tak rozumím tomu, že se chce v rámci toho předvolebního klání mezi těmi jednotlivými stranami říkat to nejlepší, to skvělé a tak dále. Ale promiňte, za peníze daňových poplatníků?

Jenom chci říct, že dopis pana ministra Jurečky stál 78 milionů korun. To je neuvěřitelné, protože v době, kdy říká pan ministr, že digitalizujeme ve velkém, a já rozumím tomu, proč to poslal, protože 78 milionů korun nebude stát žádnou stranickou pokladnu, nebude se na to skládat koalice SPOLU, prostě to jde z peněz daňových poplatníků a já si dokážu představit, že ten jeden papír toho dopisu, který prostě přišel každému tomu seniorovi, by se dal využít v těch 78 milionech úplně, ale úplně jinak na - a vymyslím tady na místě stovky potřebnějších věcí než to, že si pan ministr Jurečka udělal předvolební marketingovou reklamu, nebo si myslel, že si ji teda dělá, protože v tuto chvíli to spíše vypadá naopak, protože když napíšete seniorům, že při třicetiprocentním zdražení úplně všeho za poslední léta jim přidáváte od ledna 350 korun, tak to spíš bychom měli poděkovat my jako opozice, že dělá reklamu nám.

Vláda taktéž chystá, a to je poslední věc a dle mého názoru nejskandálnější, kampaň za 34 milionů korun, jak se píše na Novinkách. Zakázku dostala firma syna exposlance za ODS.

Tak já skutečně bych mohl, i kdybych byl super objektivní, nepodezírat tady tuto vládu, že si opravdu neutrácí peníze před poslaneckými volbami nebo před parlamentními volbami do Poslanecké sněmovny, peníze daňových poplatníků, které skutečně jsou, bych řekl, vyjádřeny před volbami různými věcmi, tak tady skutečně to je tak okaté, že nerozumím tomu, že někteří koaliční poslanci se s tím opravdu dokážou takhle jednoduše smířit. 34 milionů korun, které v tuto chvíli tato vláda utrácí, budou totiž poté samozřejmě logicky navazovat na ty stranické finance, kdy nám prostě samozřejmě například koalice SPOLU oblepí Českou republiku billboardy, bude to navazovat, a bude tak mít intenzivní kampaň za peníze daňových poplatníků, která bude navazovat na jejich kampaň, a to až do konce parlamentních voleb.

Smlouvu uzavřel Úřad vlády se společností Knoworigin, kterou vlastní akciovka Knowlimits, a v ní je předsedou představenstva Jan Vidím mladší, syn exposlance ODS Jana Vidíma. Mně by to samozřejmě nevadilo, pokud by to byly peníze právě koalice SPOLU, na které ona si samozřejmě na tu předvolební kampaň střádá a sbírá ty peníze ze tří různých subjektů, jsou to její peníze, ať si ty kampaně dělá kdo chce, ale vadí mi to, že tady Úřad vlády utrácí řekl bych dost netransparentním způsobem peníze právě pro své kamarády. Řeknu to na rovinu.

To není všechno, protože úplně stejná agentura dostala stejným způsobem, to znamená v takzvaném dynamickém nákupním systému, který samozřejmě umožňuje zákon o zadávání veřejných zakázek, taktéž zakázku za rok 2022, a to je Deštník proti drahotě, takže Deštník proti drahotě a teď ta nová kampaň za 34 milionů korun, tak to vyhrála stejná firma právě syna expolitika ODS.

Ta reklama by měla být umístěna, a protože je před volbami, tak určitě bude velmi masivní, ve venkovním prostoru, měla by být umístěna v on-linu, v rádiu, a to od ledna tady tohoto roku. Pokrývá tedy celé předvolební období do sněmovních voleb, které by se podle prezidenta Petra Pavla mělo konat zhruba v polovině září. A de facto vždycky to funguje tak, že až pan prezident vyhlásí ten termín, tak od té doby se počítají náklady těch jednotlivých stran na předvolební kampaň. Tady říkám, že to prostě jednoduše bude navazovat, a opravdu nerozumím tomu, že vůbec do toho takto někdo jde.

Tady tímto pomalinku skončím a ještě řeknu možná pár vět, protože se ještě nenacházíme v bodu, ale taktéž o tom, co se bude dít, až ten bod otevřen bude. My opravdu nesouhlasíme s tím, aby ten zákon o České televizi a Českém rozhlase v té podobě, v jaké byl předložen, prošel. Ten zákon totiž vůbec nenavazuje na to, s čím tady přicházela Poslanecká sněmovna poslední léta, to znamená, že jsme měli tady několikrát různé semináře a kulaté stoly, které měly definovat vlastně, jak má vypadat veřejnoprávní služba ve 21. století, v období digitalizace, v období toho, kdy digitalizace by měla naopak zlevňovat celou tu výrobu a veškeré věci okolo produkce veřejnoprávních médií, poněvadž i vláda předchozí než tady tato, odpustila dvakrát DPH veřejnoprávním médiím právě proto, aby mohla více investovat do digitalizace. Tato debata vůbec neproběhla anebo byla prostě hozena do koše. Poté měla na to navazovat debata o definici poplatníka, to znamená, kdo má hradit tady ta média veřejné služby, která dle mého názoru tady samozřejmě potřebujeme, a na to měla navazovat ta poslední debata, a to je, kolik to mělo stát.

A tady tomu jsme se úplně vyhnuli a bohužel prostě na neprodiskutovaném, myslím na tom politickém poli, neprodiskutovaném zákonu prostě není shoda z toho důvodu, že si ho Ministerstvo kultury přineslo jako překvapení pro všechny, dokonce i pro některé koaliční poslance. Všichni si pamatujeme tu tiskovku v Poslanecké sněmovně, kde všichni netrpělivě čekali i z řad koaličních poslanců, aby věděli, co tam vlastně pan ministr Baxa, pan poslanec Lacina, pan poslanec Jakob řeknou a co tam vlastně představí.

To, že v tuto chvíli tady máme u tohoto sněmovního tisku, který se samozřejmě do budoucna otevře, třicet pozměňovacích návrhů, tak to jenom je signifikantní k tomu, že to není kvalitní legislativa, že není napsaná dobře, že máme celou řadu - a já tady budu o tom mluvit, ať se ten bod otevře - celou řadu subjektů, které s tím nesouhlasí včetně mediálního prostoru soukromého a takhle bych mohl pokračovat dál a dál. Tady tato legislativa není nějakým způsobem - a my tady neobstruujeme z toho důvodu, že nesouhlasíme nějak s médii veřejné služby, respektive že bychom je samozřejmě nemohli kritizovat, to je nesmysl, ale kritizovat je můžeme, ale že bychom nějakým způsobem tady toto popírali, naopak. Naopak my chceme, aby se média veřejné služby rozvíjela, ale v kontextu právě toho, že žijeme v době všech těch - Netflixu, Amazonu, Prime, Apple TV a tak dále, kde je ve 21. století úplně jiná atmosféra kolem médií a média veřejné služby se tomu jednoduše prostě musí přizpůsobit. A musíme jít právě i tím tempem, kterým jdou prozápadní země, kdy vidíme úplný jiný mindset financování médií veřejné služby právě v tom kontextu 21. století.

Já o tom ale budu velmi hovořit, až se tady tento bod otevře. Jenom tady v tuto chvíli bych chtěl ještě upozornit, že bych chtěl otevřít tedy nový bod jako první dnes, a to je - kampaně vlády Petra Fialy, na které jsem chtěl upozornit právě dnešní den, protože včera ta zpráva o tom, že ten dopis MPSV stál 78 milionů korun, mě opravdu zvedla ze židle. Protože místo abychom šetřili a dávali ty peníze - a není to žádný populismus - ale skutečně těm potřebným, protože jim říkáme úplně na každém rohu, že peníze pro vás nejsou, nejsou na zvýšení příspěvku na péči v prvním, druhém stupni a tak dále, takže si vůbec někdo dovolí takovouto drahou kampaň, ten drahý špás jedné A čtyřky, toho dopisu, vůbec utratit. Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic poslanců ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Váš návrh bodu jsem zaznamenala. A byť je asi 60 přihlášených, tak se nedá očekávat, že bude vůbec hlasovatelný, nicméně zaznamenáno máme. Prosím tedy teď o vystoupení s přednostním právem paní předsedkyni Alenu Schillerovou, následuje pan poslanec Kobza. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Dobrý den, dámy a pánové. Lex OZE III: rozpočet na letošní rok je aktuálně ohrožen dalším výpadkem, a to v souvislosti s neschválením tisku číslo 656, energetický zákon, Senátem, což bude podle Ministerstva financí představovat výpadek nižších desítek miliard korun. Nižší desítky miliard korun jsou nicméně v rámci státního rozpočtu České republiky více než významná částka. Například rozpočet Ministerstva zdravotnictví představuje 17,6 miliardy korun, rozpočet Ministerstva zahraničních věcí 9,9 miliardy korun a rozpočet MMR 13,3 miliardy korun.

Hovoříme tedy o potenciálním výpadku ve výši rozpočtu hned několika klíčových rezortů. Je to další rána pro cash flow naší země, ke které musíme připočíst další chyby, kterých se ministr financí Zbyněk Stanjura dopustil. Příjmy z emisních povolenek jsou nadhodnoceny o 10 miliard korun, očekávané odvody z firem, kde má stát majetkovou účast, jsou nadhodnoceny o 5 miliard korun. V rozpočtu chybí 10 miliard korun pro školníky, kuchařky a uklízečky, respektive nepedagogické pracovníky ve školství, protože počítá s výdaji na zajištění těchto pozic jen do konce školního roku, tedy do 31. srpna. Opět chybí peníze na důchody, protože ministr financí nezapočítal 5 až 7 miliard korun na zákonnou valorizaci. Dohromady to tvoří poměrně silný koktejl, na jehož konci bohužel velmi pravděpodobně nebude seriózní vyhodnocení ze strany stávajícího ministra, protože ten si bude velmi pravděpodobně, a doufejme v to, ještě na konci letošního roku balit. Obávám se, že právě toto je důvodem lehkosti, s jakou ministr financí tyto závažné informace přijímá.

Poslanecká sněmovna si ale tuto lehkost dovolit nemůže. Prosím tedy, abychom nastalou situaci neprodleně otevřeli na plénu, a to před začátkem dnešního jednání, nebo jako první bod dnešního jednání. Navrhuji tedy mimořádný bod - rozpočet 2025 ve světle lex OZE III.

Kampelička, jedno z mimořádně aktuálních a závažných témat, přestože podle míry závažnosti, které mu přiděluje Česká televize a Český rozhlas, to tak nevypadá, je praní špinavých peněz v blízkosti premiéra České republiky - jsem nicméně přesvědčena, že Poslanecká sněmovna musí na trvající, neudržitelné mlčení premiéra Petra Fialy v případě jeho kampeličky neprodleně reagovat. Naposledy včera se Petr Fiala opětovně vyhnul přímým odpovědím na zcela legitimní otázky, které jsem mu kladla při ústních interpelacích. Hovoříme přitom o kampeličce, kde se podle České národní banky praly špinavé peníze, kde se ztratilo 370 milionů korun určených na nákup munice pro Ukrajinu a přes kterou se financoval Fialův politický institut Pravý břeh.

Jak známo, klubové instituci s názvem Podnikatelská družstevní záložna, která měla 99 členů, mezi kterými figuroval právě Petr Fiala, byla v minulých dnech odebrána licence z nejzávažnějšího možného důvodu, z důvodu praní špinavých peněz. Chtěla bych připomenout, že na počátku tohoto příběhu bylo opakované zatajení družstevního podílu Petrem Fialou v kampeličce pražské galerky v jeho majetkovém přiznání s výmluvou, že mu nebylo známo, že družstevní podíl znamená nějaký majetek. Možná někteří z vás sami bydlí v družstevních bytech, a tak dokážete posoudit, nakolik je tato výmluva Petra Fialy důvěryhodná. Samozřejmě že šlo jen o chatrnou výmluvu premiéra, který je až po uši namočen v monstrózní kauze praní špinavých peněz v mafiánské kampeličce, jejímž spolumajitelem byl. Praní špinavých peněz v bezprostředním okolí premiéra katapultovalo českou politickou kulturu někam do Afriky nebo Latinské Ameriky.

A já se proto dnes obracím na všechny poslance v této Sněmovně, aby společně s námi přijali mimořádný bod a požadovali po Petru Fialovi naprosto konkrétní odpovědi v této závažné megakauze. V případě praní špinavých peněz ve spojitosti s nejvyšší politickou funkcí v zemi neexistují opoziční a vládní poslanci, ale poslanci, kteří tuto šílenou situaci považují za standard, a poslanci, kteří k tomu odmítají tiše přihlížet.

Jako další bod jednání Sněmovny proto navrhuji bod s názvem Praní špinavých peněz v bezprostředním okolí Petra Fialy.

Další téma, kterému se musíme věnovat, je největší daňové fiasko v novodobých dějinách České republiky. Ano, o fiasku jménem inkaso windfall tax od bank ví veřejnost nejméně o začátku listopadu 2023, kdy Zbyněk Stanjura pro Českou televizi potvrdil, že místo plánovaných 33 miliard korun vybere možná pár jednotek miliard. Ani to se mu nakonec nepodařilo a jeho úřad získal od bank sotva 2 procenta plánované částky, tedy necelých 700 milionů korun. Že daň byla nastavena fatálně špatně, muselo být ovšem Ministerstvu financí jasné už mnohem dříve. Pokud ne v červnu 2023, kdy banky zaplatily svou první zálohu, tak rozhodně v září 2023, kdy zaplatily zálohu druhou. Z čísel muselo být naprosto patrné, že Stanjurova windfall tax dopadá de facto výhradně na energetický sektor, potažmo polostátní ČEZ. Jinými slovy, že konstrukce této daně protlačená formou přílepku ušitého horkou jehlou, kulhá v případě bankovního sektoru na obě nohy a že se kvůli tomu na české veřejné finance řítí astronomická ztráta. Ztráta, která pro představu dělá trojnásobek rozpočtu Ministerstva zdravotnictví, případně by mohla zdvojnásobit roční rozpočet České republiky na vědu a výzkum, zdvojnásobit platy učitelů nebo výrazně snížit deficit naší země.

V takové situaci je povinností zodpovědného ministra financí jednat. Zejména tehdy, pokud má být daň v účinnosti i v letech 2024 a 2025 a úroková míra České národní banky zůstává nadále vysoká a s ní i příjmy bank. Windfall tax proto měla ještě v roce 2023 projít zásadní rekonstrukcí, včetně prověření alternativních řešení. Proč například vláda vůbec neprověřila možnost zavedení srážkové daně na výnosy z úložek komerčních bank u České národní banky? Proč zcela zahodila příležitost získat od bankovního sektoru desítky miliard, které banky vládě nabízely místo nefunkční windfall tax? Tyto peníze měly navíc mířit třeba do řešení nedostupného bydlení nebo na pomoc lidem, kteří se dostali do problémů se splácením svých závazků. Není to trochu škoda, dámy a pánové? Zbyněk Stanjura si žádnou práci s úpravou této daně nedal a na obláčku plující premiér Petr Fiala to po něm ani na chvíli nevyžadoval. Mimochodem známý scénář, na který budou české veřejné finance vzpomínat ještě mnoho let.

Paní předsedkyně, nevidím žádného zástupce vlády. (Lavice ministrů jsou prázdné. Ministr Baxa odešel.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, paní předsedkyně, pan ministr si pouze odskočil na toaletu, tak se mi takto omlouval.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Rozumím, tak počkáme chvilku.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Já myslím, že můžete klidně pokračovat.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Abychom neporušovali jednací řád. Měl by tady být přítomen člen vlády, takže bych počkala. Já to chápu. Mám samozřejmě respekt k biologickým potřebám kohokoliv, ale má tedy případně sedět jiný člen vlády. (Potlesk z řad poslanců ANO 2011.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nikdo jiný tady bohužel v tuto chvíli není. Mohu samozřejmě vyhlásit přestávku na dvě minuty, než se pan ministr Baxa vrátí.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Asi by to bylo rozumné.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: V tom případě vyhlašuji přestávku do 11.16 hodin. Myslím, že to bude dostačující. (Poslankyně Schillerová: Děkuji, já se potom vrátím.)

 

(Jednání přerušeno od 11.14 do 11.16 hodin.)

 

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Můžeme tedy pokračovat, přestávka skončila, prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Ano, děkuji, paní předsedkyně. Zbyněk Stanjura si žádnou práci s úpravou této daně nedal a na obláčku plující premiér Petr Fiala to po něm ani na chvíli nevyžadoval. Mimochodem známý scénář, na který budou české veřejné finance vzpomínat ještě mnoho let. A výsledek? Ten jsme se dozvěděli minulý týden v Událostech České televize. Inkaso mimořádné daně u bank za rok 2024 bylo směšných 470 milionů korun, tedy ještě méně než v roce 2023. Ještě větší daňové fiasko, ještě větší škoda pro státní rozpočet. Já se proto ptám. Jak jste, dámy a pánové, s těmito výsledky svého ministra financí spokojeni? Hádáme se tady často o desítky nebo stovky milionů korun, a přitom si nyní bez zdvižení varovného prstu necháte utéct desítky miliard od zahraničních bankovních domů?

Chci vědět, jakou odpovědnost z tohoto selhání klíčového ministra vlády hodlá vyvodit premiér Petr Fiala a jakou tato Sněmovna. Znovu opakuji, jedná se o opakované a neřešené selhání, které bez přehánění představuje největší daňové fiasko v dějinách České republiky, a podle mého názoru dosáhlo parametrů mimořádné hospodářské škody. Poslanecká sněmovna by se mu proto měla neodkladně věnovat. Žádám proto o zařazení dalšího mimořádného bodu s názvem Windfall tax u bank jako mimořádná hospodářská škoda.

Teď k nezlevněným potravinám, Česká republika podle včera zveřejněné prognózy Ministerstva financí v loňském roce opět stagnovala. Podle nedávno zveřejněného indexu prosperity a finančního zdraví se propadla za necelé tři roky z příznivého devátého místa v rámci EU o šest pozic na místo patnácté. V dílčím ukazateli hodnotícím ekonomickou kondici dokonce na pozici číslo 23, tedy téměř na chvost. Situace je o to závažnější, že nejde o ojedinělý žebříček, ale o další v celé řadě mezinárodních srovnání a průzkumů, kde ztrácíme dech a propadáme se doslova jako lyžař zavalený ve sněhové lavině hlouběji a hlouběji.

A co hůř? Záchranáři jako by místo kopání a pomáhání ještě na místo neštěstí přivezli a nechali sypat sněhová děla. Přesně tak totiž funguje daňový balíček, před kterým jsem vás v průběhu předminulého roku nesčetněkrát varovala. A zdaleka nejen já, ale také třeba nezávislá Česká národní banka, podle které v jeho důsledku mělo jen loni dojít ke snížení našeho HDP o 1,4 procenta HDP. Nebo Svaz průmyslu a dopravy, který spočítal, že jen škrty v energetické politice prodraží českému průmyslu vstupy v podobě elektrické energie nejméně na dvojnásobek. Bohužel, zadušením ekonomiky se logicky nedostavil ani kýžený efekt v podobě zlepšení veřejných financí, natož ozdravení ekonomiky.

Vláda Petra Fialy, která si ve svých slibech tolik zakládala na nutnosti zkrotit dluhy, zasekne za čtyři roky dluh ve výši 1 bilion 200 miliard korun. To je, dámy a pánové, 300 miliard ročně, a to znamená přesně třikrát rychlejší tempo zadlužování, než kterého dosahovali vládou tolik proklínaní ministři financí za hnutí ANO - ministři, kteří na rozdíl od poškozování ekonomiky a tolerance daňových úniků a podvodů podporovali hospodářský růst, rovná pravidla pro všechny a omezování šedé ekonomiky. Postupovali tak podle toho nejlepšího a osvědčeného na uzdravení veřejných financí receptu, který je vyspělým ekonomikám znám už celá desetiletí, a není potřeba ho znovu vymýšlet.

Teď bych ale chtěla mluvit o něčem daleko horším než jen špatném národohospodářském úsudku vlády. Myslet si, že restriktivní daňovou politikou v jedné z nejméně zadlužených zemí EU dosáhneme úspěchu, je legitimní omyl. Omyl se může přihodit každé vládě, byť většinou jenom jednou, protože za něj zaplatí u nejbližších voleb. Co ale legitimním omylem není, je trestuhodná chyba, která nepřinese ani úsporu, ani růstový impulz, zkrátka nic dobrého pro nikoho, s výjimkou několika silných lobbistických skupin. Takový krok není jen chybou, ale zaslouží si vstoupit do učebnic jako příkladné a nefalšované setkání - ne setkání, ale selhání. Takovou chybu udělala vláda Petra Fialy kosmetickým snížením DPH na potraviny z 15 na 12 procent a definitivně to bohužel potvrdila čísla o prosincové inflaci, která zveřejnil Český statistický úřad.

Všichni si pamatujeme, jak Petr Fiala při loni prosazovaném snížení DPH na potraviny prohlašoval, že dojde ke snížení cen potravin. Hnutí ANO okamžitě varovalo, že tento krok ke zlevnění potravin nepovede, ale zůstane plně v maržích zahraničních obchodních řetězců. Před tím samým byl ministr financí Zbyněk Stanjura veřejně varován jak generální ředitelkou Finanční správy, tak dokonce - a čest jim za to - i samotnými zástupci českých supermarketů a hypermarketů. Bohužel, vláda tato varování nevyslyšela a tímto kosmetickým snížením DPH připravila naše veřejné rozpočty o 13 miliard korun ročně, a to úplně zbytečně. Statistická data hovoří jasně oproti prosinci 2023 potraviny nezlevnily ani o promile, naopak zdražily. Přesto se stát snížením DPH z 15 procent na 12 procent z každé tisícikoruny utracené za potraviny v supermarketech napříč naší zemí každou vteřinu připravuje o 30 korun, aniž by to mělo jakýkoliv přínos pro naše občany. Tímto chybným krokem připravila naše veřejné finance vláda o více peněz, než vybere zvýšením daně z nemovitých věcí, odvodů pro OSVČ i dohodářů dohromady. A protože DPH je sdílená daň, připravila o peníze také města a kraje. 13 miliard korun, o které svým nepochopitelným krokem navzdory varování svých kompetentních podřízených připravil Zbyněk Stanjura občany České republiky, mohlo být použito na investice do vědy a výzkumu, digitalizaci státní správy nebo na budování dopravní infrastruktury. Mohlo být, a obracím se na TOP 09, využito na rozvoj fakultních nemocnic, kvantových technologií nebo na adaptaci umělé inteligence. Mohlo být, obracím se na STAN, moc jich tam není, využito na zlepšení podmínek pro policisty, hasiče nebo na zlepšení podmínek pro investory v Česku. Mohlo být, obracím se na KDU-ČSL a kolegů je tam ještě méně, využito na podporu modernizace českého zemědělství, stavbu přehrad nebo ekologické projekty a zlepšení životního prostředí. Místo toho těchto 13 miliard korun navzdory varování opozice, navzdory varování kompetentních úředníků resortu financí, dokonce i navzdory varování samotného byznysu, který z tohoto kroku profitoval, zamířily do bilancí zahraničních obchodních řetězců. Dovolte mi proto požádat o zařazení dalšího mimořádného bodu s názvem Účet za 13 miliard korun, které Zbyněk Stanjura věnoval obchodním řetězcům.

A nyní k vyhodnocení rozpočtu na rok 2024. Zmiňované problémy se pochopitelně podepisují do každodenní rozpočtové reality v České republice a je trestuhodné, že jsme se ve Sněmovně dosud nevěnovali skutečnému vyhodnocení rozpočtového roku 2024. Moc mi není jasné, jak pak chcete rozhodovat o věcech souvisejících s rozpočtem na rok letošní. 333 miliard korun, právě takový je reálný výsledek loňského hospodaření státního rozpočtu. K oficiálně vykázanému deficitu 271,4 miliardy je totiž potřeba připočítat jak mimorozpočtové půjčky za 25 miliard korun, které uměle zvýšily příjmy, bude je nutné splatit i s úroky, ale nepromítají se do deficitu tak končící a nesystémový příjem z windfall tax ve výši 36,7 miliardy korun.

Uvážíme-li, že v roce 2020, kdy byla po většinu roku zcela uzavřena drtivá většina ekonomiky a stát napumpoval do pomoci firem a domácností astronomických 283 miliard, byl deficit 367 miliard korun. Považujeme od pondělí 6. ledna jakékoliv další debaty o ozdravování veřejných financí pod Fialovou vládou za zcela bezpředmětné. Výsledky hospodaření za rok 2024, kdy už vláda nikomu nepomáhala, ale naopak rekordně zvyšovala daně, odvody a ceny energií průmyslovým podnikům jsou naprostým debaklem hospodářské politiky Petra Fialy a jeho vlády.

Škodlivý daňový balíček a neuvážené škrty v energetické politice podřezaly hospodářský růst a ten proti předpokladům schváleného rozpočtu klesl z očekávaných 2,3 procenta na pouhé 1 procento. Včera to bylo opraveno Ministerstvem financí 1,1 procenta. Jinými slovy, proškrtili jsme se k propadu růstu o šokujících 56 procent. Více než polovina možného růstu naší ekonomiky zmizela jako pára nad hrncem. Nominálně to je, dámy a pánové, 104 miliard korun. Právě o tolik je náš hrubý domácí produkt nižší.

Doslova studenou sprchou pro Zbyňka Stanjuru je pak pohled na inkasa klíčových daní: DPH, daň z příjmů právnických osob nebo sociálního pojistného. Tam všude dohromady oproti plánu - plánu Ministerstva financí, zdůrazňuju - zeje díra astronomických 35 miliard korun. Politika podpory šedé ekonomiky, fenomén BUS neboli bez účasti státu a odevzdaného přístupu k řízení rezortu financí připravila Českou republiku jen v loňském roce o dvojnásobek rozpočtu Ministerstva zdravotnictví a sama o sobě by měla vést k okamžitému odvolání ministra financí.

Třetí příčinou tristního hospodaření a záporné konsolidace je explozivní nárůst provozních výdajů státu. Ty v roce 2024 narostly oproti roku 2021 o neobhajitelných 16 miliard korun. A letos už se vláda odbrzdila úplně. Provozní výdaje bez platů ve srovnání s našimi rozpočty, tedy rok 2021 versus 2025, vyskočí o neuvěřitelných 50 miliard korun, což dělá nárůst o 70 procent. A nejnovější informace o tom, jak Ministerstvo financí v loňském roce pohořelo s inkasem spotřební daně z lihu, svědčí o tom, že v nedaleké Letenské 15 je opravdu něco shnilého. A bohužel to má vliv i na letošní hospodaření.

Prosím v této souvislosti o zařazení dalšího mimořádného bodu, a to s názvem Vyhodnocení pokladního plnění za rok 2024.

A nyní bych se ráda podívala na penzijní systém. Tento týden jsem absolvovala twitterovou přestřelku s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou ohledně retroaktivních změn ve třetím pilíři. Jak víte, řešila se situace 230 000 střadatelů ve třetím pilíři důchodového systému, které vláda postavila od 1. července minulého roku do nezáviděníhodné situace. Buď si budou muset dál několik let spořit bez státní podpory, nebo přijdou o všechny dosavadní státní příspěvky. V horším případě ale přijdou úplně o všechno včetně vlastních vkladů. Ano, slyšíte správně, včetně vlastních vkladů. Kdyby si takto dovolila zachovat se soukromá firma, okamžitě by byla označena za finančního šmejda - a právem. Přesto Ústavní soud stejný krok provedený vládou Petra Fialy posvětil. Nepovažuje jej za protiústavní, přestože stát svým občanům změnil pravidla v průběhu hry a znemožnil jim volně nakládat s jejich vlastním majetkem. Respektujeme názor Ústavního soudu. Pokud si občané spoří ve státem podporovaném produktu kvůli státnímu příspěvku, oprávněně věří, že stát nebude své sliby měnit v jejich neprospěch, natož tak, aby celé roky nemohli nakládat se svým majetkem a úsporami vůbec. Fialova vláda tuto důvěru zničila.

Protože stát tedy nedrží své slovo a chytá vlastní občany do finanční pasti, hazarduje s důvěrou, která je pro soukromé penzijní spoření klíčová, bohužel má jasné dopady do celého systému. Podívejte se na dobrovolné úložky našich občanů v produktech takzvaného třetího pilíře.

Statistiky třetího pilíře jsou zdrcující. Dobrovolně si spoří o 800 000 lidí méně, než si spořilo před deseti lety, a o více než 400 000 méně, než na konci roku 2021, kdy Ministerstvo financí přebíral současný ministr. Tyto znepokojující statistiky by rozhodně neměly vládu, která se staví do role reformátora penzijního systému, nechávat klidnou.

Pokud nám jen za poslední rok ubyl počet lidí ve třetím pilíři o čtvrt milionu, očekávala bych alespoň nějaké vyvození závěrů odpovědnosti a především strategie. Tou změnou strategie ale rozhodně nebyl takzvaný DIP neboli dlouhodobý investiční produkt. Tento nový způsob ukládání peněz určený především mladším ročníkům totiž bohužel také doplatil na pověstné pracovní nasazení - nenasazení šéfa státní kasy. Takže znalost DIPu je téměř rok po jeho zavedení naprosto zoufalá. Podle Ipsosu o DIPu nikdy neslyšelo 62 procent občanů. A to už chce opravdu velkou dávku nečinnosti, aby byl takovýmto způsobem komunikačně zlikvidován perspektivní produkt připravovaný již naší vládou.

Ze všech těchto nastíněných důvodů bych chtěla požádat Poslaneckou sněmovnu o zařazení dalšího mimořádného bodu s názvem Nečinnost ministra financí v oblasti důchodů a rapidně klesající zájem o penzijní produkty v jeho gesci.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Než budeme pokračovat, já si tady dopíšu tento název posledního z bodu... (Poslankyně Schillerová z místa: Máte to všechno?) Mám to všechno, paní předsedkyně. Přece jenom toto bylo delší souvětí...

Načtu ještě omluvy: Omlouvají se z poslanců Babiš Andrej od 10.30 z pracovních důvodů, Bureš Jan z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Fridrich Stanislav z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Juchelka Aleš od 10.30 z rodinných důvodů, Kohajda Michael z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Malá Taťána od 11.30 z osobních důvodů, Staněk Pavel od 11.30 z pracovních důvodů.

Z členů vlády jsou to: Bek Mikuláš z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů a Kulhánek Petr z celého jednacího dne z pracovních důvodů.

Nyní by měl vystoupit se svými návrhy na změnu pořadu schůze pan poslanec Jiří Kobza, který, už vidím, je připraven, přihlášek tady má hned několik, celkem čtyři, takže čtyřikrát pět minut. Následuje paní poslankyně Adámková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, paní předsedající. Já bych rád zdůraznil, že mé příspěvky nejsou míněny jako obstrukce. Jsou to příspěvky, které já tady recykluji už sedmý rok nebo šestý rok, takže jsou daleko, řekl bych, historicky hodnotnější.

Ten první je k sněmovnímu tisku číslo 16, což je návrh skupiny poslanců SPD na změnu zákona o státních svátcích, ostatních svátcích a o významných dnech. Tento návrh podáváme již poněkolikáté, ale bohužel se na program jednání nedostal. Návrh obsahuje dva body.

Za prvé, navrhujeme mezi významné dny České republiky zařadit 15. březen jakožto Den památky obětí německé okupace českých zemí. Já se domnívám, že vzhledem k tomu, že se blíží 80. výročí konce druhé světové války a blíží se zrovna tak výročí okupace zbytku České republiky německou armádou, že tento svátek a rozhodnutí o tom zahrnout ho mezi významné dny, právě začíná být velmi, velmi důležité.

Za druhé, navrhujeme změnit označení významného dne 18. června ze stávajícího Dne hrdinů druhého odboje na Den hrdinů odboje proti německé okupaci českých zemí. Důvody, které nás k tomu vedou, jsou následující: 15. březen 1939 je počátkem nejtragičtější etapy moderních českých dějin. Český stát toho dne přišel o poslední zbytky jakékoliv státní suverenity. Poté následovala jeho přímá vojenská okupace a šestileté období plošného cíleného teroru, vyvražďování občanů českých zemí, tedy i dnešní České republiky, které mělo jednoznačně genocidní rysy a genocidní charakter. Podle výsledků bádání historiků Vojenského ústředního archivu v Praze činí počet obětí německého okupačního režimu zhruba 343 000 osob. To jsou přímé oběti. Ale do tohoto počtu nejsou zahrnuti lidé, kteří zemřeli po druhé světové válce na následky týrání, perzekucí, na následky věznění v koncentračních táborech a ve věznicích, na následky takzvaného totálního nasazení, zranění a podobně. Takže skutečný počet faktických obětí německé okupace České republiky je ještě vyšší a nebude určitě daleko od jednoho milionu osob. Za dobu existence takzvaného německého protektorátu bylo v naší zemi popraveno minimálně více než 8 000 občanů. Zhruba 70 000 českých Židů zemřelo v koncentračních a vyhlazovacích táborech a dalších 3 500 osob zemřelo při nuceném nasazení na práce v tehdejším Německu. Oběťmi německého nacistického teroru se staly i celé vesnice. Z těch nejznámějších jsou samozřejmě Lidice a Ležáky, ale nezapomínejme i na ty ostatní. A je nejvýš nutné zdůraznit, že jen v domácím odboji zahynulo na 100 000 Čechů z tohoto počtu. Proto musí být 15. březen jednoznačně připomínán nejenom jako památka těchto obětí, ale především jako památka odvahy a statečnosti těchto bojovníků proti okupaci. Tím spíše, že zákon o státních svátcích již - a je to tak správné - zahrnuje mezi české významné dny 27. červen jako Den památky obětí komunistického režimu, a rovněž 21. srpen coby Památný den obětí invaze a následné okupace vojsk Varšavské smlouvy, kde byl počet obětí řádově nižší než v případě německé okupace.

V tomto kontextu by v tomto zákoně a vzhledem k úctě k historické pravdě a hlavně s ohledem na úctu k obětem německé okupace českých zemí a jejich pozůstalých měl zcela jistě tento den 15. březen jakožto Den památky obětí německé okupace českých zemí figurovat. Dalším důvodem pro navrhovanou změnu je pak stále postupující a nepřípustná změna o přepisování dějin, zejména pak snaha o relativizaci viny za druhou světovou válku, snaha o relativizaci škod napáchaných německým režimem během této války i před ní od roku 1938 na českých zemích a českých lidech. Ve veřejném prostoru rovněž probíhá jakási podivná kampaň snažící se nás a naši mladou generaci přesvědčit o tom, že německá okupace českých zemí byla jen jednou z dějinných epizod, které náš stát postihla a která v podstatě nebyla ničím výjimečná.

Vzhledem k důležitosti bych požádal o zařazení tohoto bodu jako první bod dnešní schůze.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, děkuji. Nyní tedy k dalšímu návrhu.

 

Poslanec Jiří Kobza: Na tento bod navazuje nový bod, který už jsem zde také přednášel, a to je mimořádný bod s názvem Zřízení mezivládní česko-slovenské komise pro otázku německých válečných reparací. Tento návrh je inspirován polským vzorem, kdy se naši sousedé a blízcí spojenci v uskupení V4 v poslední době velmi intenzivně a velmi správně a oprávněně otázkou německých válečných reparací zabývají a rozhodně ji nepovažují za uzavřenou, jak se nám snaží naše současná vláda a politická reprezentace namluvit.

Od svého nástupu k moci v roce 2015 se polská vláda této problematice pečlivě věnuje a vznesla i svůj požadavek válečných reparací oficiální cestou. V našem případě by tomuto požadavku mělo předcházet několik důležitých kroků, které by bylo zapotřebí vykonat, abychom se k této otázce mohli začít i my jakožto Česká republika vyjadřovat a aby přístup k této problematice byl vážný a seriózní, jako je u Poláků.

Poláci v roce 2017 ustanovili parlamentní komisi pro zjištění válečných škod způsobených Německem v roce 1939 až 1945, která poté pracovala, až předložila své konkrétní výstupy. A na jejich základě právě Polsko již adresně a konkrétně vyzvalo Německo k reparačnímu plnění. Poté Poláci zřídili i samostatný institut pro válečné reparace Ústav Jana Karského, což byl polský důstojník a odborář za druhé světové války. Polský premiér Mazowiecki k tomu tehdy prohlásil: "Díky dokumentační práci nového institutu chceme doložit naše finanční nároky za škody způsobené Polsku nacistickým Německem během druhé světové války."

My v SPD se rovněž jednoznačně domníváme, že otázka německých válečných reparací vůči následnickým státům tehdejšího Československa není rozhodně uzavřená a vše je řádně podloženo Postupimskou dohodou a Pařížskou reparační smlouvou. Němci nám dluží biliony korun, které v padesátých letech minulého století přestali svévolně splácet. Jsme povinni tyto reparace po Němcích vymáhat, kromě jiného také s ohledem na památku oněch statisíc českých a slovenských obětí německé okupace a ve jménu hrdinů protiněmeckého odboje. Nesmíme se vzdát, musíme bojovat. Jsme jim tímto zavázáni. Vděčíme jim za naše přežití. Nemáme nikdo z nás sebemenší právo se nároku na reparace vzdávat. Protože pokud bychom to udělali, říkáme zároveň, že vraždit a loupit v jakékoliv cizí zemi a okupovat ji je normální a běžné, a pro agresora z toho neplynou žádné negativní důsledky, ale jen - slovy jednoho dnes už klasického českého filmu - jen samá pozitiva a sociální jistoty.

Náš přístup k otázce reparace musí být proto pečlivý a vážný. Nejprve bychom měli seriózně provést výpočet výše dlužných reparací s ohledem na vývoj poválečné inflace, měnových kurzů a podobně, zmapovat rozsah zaplacených reparací a potom vystavit konečný účet a zaslat jej do Berlína. Prvním krokem k tomu musí být vytvoření společné mezivládní česko-slovenské, protože Slovensko je také následnickým státem Československa a má tedy nezadatelné právo na svůj díl reparací, komise historiků, ekonomů a dalších odborníků, která tuto práci odvede a výši reparací doloží a definuje.

Proto navrhuji dnes tento bod ve Sněmovně projednat jako druhý v pořadí a děkuji za jeho podporu.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, mám zaznamenáno. Pokračujeme tedy dalším, prosím.

 

Poslanec Jiří Kobza: Dovolte mi, abych navrhl zařadit na program dnešní schůze návrh poslanců hnutí SPD na změnu zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, je to sněmovní tisk číslo 13. Jde o návrh zákazu propagace a šíření nenávistných ideologií. To je náš jakožto zákonodárců veliký dluh směrem k odstranění nedostatků platné podoby zákona, která neřeší otázku veřejného šíření ideologií propagujících nenávist ke skupinám osob na základě jejich rasy, pohlaví, víry, národnosti či jiných společných charakteristik. Je na čase tento nedostatek opravit a do znění zákona doplnit za termín "hnutí" pouhá dvě slova "anebo ideologií". Nejde totiž zdaleka pouze o nyní známé nenávistné ideologie, které již reálně existují, ale i o takové ideologie, které jsou známé méně, o kterých možná ještě prakticky nevíme, o ideologie, které k nám mohou být importovány v budoucnosti zvenčí, anebo takové ideologie, které mohou teprve vzniknout, ať již se budou ukrývat pod nejrůznějšími sofistikovanými názvy a -ismy.

Dejme proto naší policii, státním zastupitelstvím, soudům účinný nástroj k tomu, aby se mohly s šiřiteli nenávistných ideologií vypořádat podle práva nejenom nyní, ale i v budoucnosti. Dejme takovým šiřitelům jasný signál, že zde narazí na zákon a jako s takovými s nimi bude jednáno. Je to náš závazek vůči občanům, vůči voličům a v tom ohledu, že budeme dbát na bezpečnost této země a jejich občanům. Naši občané si bezpečí bezpochyby zaslouží, protože pokud nějaká ideologie vyzývá k nenávisti, musíme se před ní mít na pozoru. Musíme mít účinný zákon, který nám umožní včas se jí postavit.

Zdaleka tedy nejde jen o selektivní postihování islámu, jak je nám občas podsouváno, jakkoliv islám mezi tyto nenávistné a nebezpečné ideologie nepochybně patří, patří mezi ně stejně jako třeba nacismus a jakékoliv další ideologie vyzývající k násilí a nenávisti vůči určitým skupinám osob. Islám totiž není pouze náboženství, ale jde o velmi komplexní ideologii, která řeší do nejmenších detailů je osobní život muslimů či jejich vztah k nevěřícím, která obsahuje i metodiku expanze do nemuslimských zemí formou jejich islamizace. Tato doktrína dobývání západu se v poslední době označuje jako politický islám podle imáma Chomejního.

Připomeňme zde jedno nařízení, které se táhne celým islámským učením, nepřizpůsobení se prostředí ani hostitelské zemi, neintegrování, přesvědčení o nadřazenosti muslimů na bezvěrci a jinověrci, takzvanými káfiry. Zde je i povinnost islamizace neislámských zemí a jejich ovládnutí s využitím všech nástrojů a prostředků a v jejich očí také všech slabostí demokracie. Je rozdíl mezi vzletnými a krásnými slovy některých takzvaných islamologů o přínosu islámu pro kulturu a Evropu a krutou realitu, kterou vidíme nejenom na Středním východě a v severní Africe a v islámských zemích rozervaných občanskými válkami, ale i v západní Evropě. Ta se nyní nachází v sevření bezvýchodné situace mezi brutálním násilím a terorem vyvolaným ilegální islámskou migrací a politickou korektností a také stoupajícím politickým vlivem islámských komunit a politických stran, které nyní nabývají na velké síle, protože víme, že v Německu mají stranu, která má 8 procent, ve Francii se udává 13 procent a to už jsou velké politické síly.

Poučme se proto z chyb našich sousedů a neochraňujme ty, kdo nás chtějí zničit. Nestojí přece tolik námahy podívat se, jak vypadá z úst situace v zemích na západ od nás, kde islamisté poznenáhlu v určitých oblastech přebírají moc, kde vznikají muslimské enklávy pod nadvládou práva šaríja a jeho vymahačů a vykonavatelů a kam si místní obyvatelé, nejenom místní obyvatelé, ale také bezpečnostní složky, záchranky a hasiči bojí chodit. Vidíme zde naprosto nepochopitelnou toleranci mladistvých manželek a otevřené pedofilie, dokonce i mnohoženství, nemluvě o toleranci masového násilí na ženách, například v podobě manželského znásilňování nezletilých manželek. A koneckonců můžeme připomenout i nedávno, abych tak řekl, otevřenou aféru hromadného znásilňování mladých Britek pákistánskými gangy, které dlouho, dlouho místní justice, nechci říct, tolerovala, ale prostě dívala se jinam, což je naprosto, naprosto pobuřující a jako otec malé dcery to snáším velmi, velmi těžko.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Tak vyprší vám čas.

 

Poslanec Jiří Kobza: Jo, takže prosím tento bod zařadit na třetí místo dnešní schůze.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, pojďme tedy k poslednímu vašemu návrhu.

 

Poslanec Jiří Kobza: Ano, ten na to navazuje. Navrhuji zařadit bod pod názvem Západní Evropu válcuje islámský terorismus. To není žádná nová věc, kterou bych tady teďko objevil, protože už od roku zhruba 2000 probíhají pokusy o hromadné, hromadné teroristické útoky, vzpomenu na útoky, které proběhly v Británii a které průběžně probíhají ve Francii, v Německu, Holandsku, Belgii a kdy dlouhodobý teror vlastně provází život běžných Evropanů a mimo jiné také provokuje masovou migraci směrem na východ, protože zejména v Maďarsku, kde vznikají celé německé a holandské vesnice je to patrné, kdy dochází k masivnímu vykupování nemovitostí. Můžeme si vzpomenout na toho, jehož jméno se nesmí vyslovit, který se první postavil islámskému teroru a násilí na děvčatech novinář Tommy Robinson a můžeme si vzpomenout na vraždu holandského režiséra Thea van Gogha, na útoky na duchovní a kostely ve Francii a nesmíme zapomenout také na války muslimských gangů ve Skandinávii, tradiční pálení aut ve Francii na pařížských předměstích, na útoky na vánoční trhy a silvestrovské oslavy, kde vedle vraždění docházelo i takřka k beztrestným sexuálním útokům na ženy.

Mohl bych pokračovat výčtem útoků, ale připomenu ty hlavní. Vystřílení pařížské redakce časopisu Charlie Hebdo a současný útok na košer obchod, který byl nedaleko, počátkem roku 2015 masakr v pařížském hudebním klubu Bataclan, útok kamionem na berlínský vánoční trh, útok autem v Londýně až po bestiální útok na maličké děti v Německu před pár dny.

Tyto útoky mají několik charakteristik společných, když pominu to, že jsou prováděny muslimy. Ta první je podivný postoj vlád a médií, které z nějakých podivných důvodů se snaží tyto útoky téměř bagatelizovat a které lze charakterizovat zhruba takto. Nenecháme se zastrašit. Nejsou všichni stejní. Měl psychické problémy. Je to dílo vyšinutého jedince. Nemá to nic společného s islámským terorismem, my to dokážeme. Není to akce organizované skupiny, je to jen mizivé procento zločinnosti, i Evropané páchají zločiny. A další je odmítání vlád i médií připustit, že pravou příčinou nárůstu teroru a zločinnosti za účasti migrantů je především nezvládnutá migrační politika.

Za další je to vytrvalé mlčení médií, policií, vlád v skutečném rozsahu zločinnosti společné s islámem a toho hlavního momentu, že jakkoliv udávají procenta a nízká čísla, je zapotřebí si uvědomit, že při zvládnuté migrační politice by tato zločinnost vůbec nenastala. Potom je navzdory růstu zločinnosti migrantů vlády států EU neustále tlačí na dovoz dalších 100 000 až milionu migrantů, o kterých prakticky nic nevědí, co jsou zač. A Evropská unie ve své snaze zaplavit migranty také střední a východní Evropu, migranty, které bůhví proč označuje jako uprchlíky bez toho, že by jasně definovala, před čím vlastně prchají, tyto lidi zlegalizovala převodem na legální žadatele o azyl či pobyt a migrační kvóty přejmenovala na povinnou solidaritu a přesídlení žadatelů o azyl do zemí, které dosud nejsou tolik zasaženy migrací, viz důvodová zpráva k původnímu návrhu migračního paktu. A mlčení o tom, že se na islámskou zločinnost vůči nevěřícím dívá islámské učení jako na benefit pro jejich vstup do ráje a slibuje jim nekonečné posmrtné rozkoše. Zatímco naše vláda odmítá vytrvale uzavřít hranice nelegální migraci, tak se soustředí na to, že opevňuje vánoční trhy, což je asi tak všechno, na co stačí, a je to naprosto zvrácený a neefektivní, neadekvátní přístup a my musíme tuto záležitost skutečně řešit.

První řešení bude, že budeme vyžadovat odstoupení od migračního paktu, budeme požadovat zásadní záležitosti týkající se repatriace s odvoláním na usnesení Sněmovny z roku 2018, aby rozvojovou pomoc dostávaly jenom země, které spolupracují při repatriacích nelegální migrace. A bude nutné vyhlásit nelegální pobyt v Čechách za trestný čin, nikoliv pouhý přestupek. (Předsedající: Čas.) Prosím, aby tento bod byl zařazen jako čtvrtý na dnešní den. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Než dám slovo další vystupující, tak jenom upozorním pana poslance Bělora, že je sice přihlášen s faktickou, ale jsme v části, která se týká programu, takže se nelze hlásit.

Je zde další došlá omluva, a to Pavel Blažek od 11.30 z pracovních důvodů.

Nyní tedy poprosím o návrhy na změnu pořadu schůze paní poslankyni Adámkovou a následuje pan poslanec Berkovec.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Mám jenom jednu procesní otázku, podávala jsem tam dva návrhy, ale nevadí, když tak půjdu, až mě vyzvete příště. Není třeba hledat...

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nemám je u sebe, protože... nebo nejdou po sobě... (Poslankyně Adámková: Jak se rozhodnete.) Jsou někde za spoustou dalších kolegů.

 

Poslankyně Věra Adámková: Samozřejmě je to úplně jedno.

Vážená paní předsedkyně, vážený pane ministře, dámy a pánové. Někdy člověku přinese realita něco, co se domnívá, že nemůže zažít ani ve strašném snu. A pro doktora je to nedostatek léků. To, co se děje v posledních týdnech, je velmi špatné a domnívám se, že z hlediska nás všech naprosto nutné, abychom o tom hovořili, protože se může dotknout tato problematika všech vás.

Dobře víte, že bolesti zubů provázejí lidstvo tak dlouho, jak je. A také bych byla velmi nerada, abychom sklouzli do situace, že by extrakce zubů, tedy vytrhnutí zubů, bolelo jako v době středověku, kdy to prováděl jistě jinak zručný kovář. V čem byl hlavní problém a v čem je naše priorita, je, že tyto úkony nás nebolí. Jinak nečiňme si žádné iluze v tom, že by předchozí generace neuměly chirurgickou stránku věci. Řada význačných chirurgů v době před anestezií má... dodnes po nich je pojmenována řada věcí, protože byli velmi zruční, ale víme dobře z knih, jak dopadali jejich pacienti, pokud vůbec přežili tedy, odhlížím od všech možných komplikací.

Víte velmi dobře, že trhání zoubků je v současné době jedna z léčebných preventivních metod i u dětí, neboť samozřejmě všichni chtějí, aby jejich chrup byl co nejlepší, protože špatný chrup nám potom zhoršuje řadu interních nemocí. Takže ortodoncie, tedy část stomatologie, která se zabývá rovnáním zubů, se mnohdy nevyhne extrakci, tedy vytrhnutí zoubku. No a co nás může čekat? Že zoubek nenecháte dítěti vytrhnout, protože trápit dítě určitě nikdo z nás nebude - já tedy rozhodně bych byla proti - a mnohdy bez opichu, jak se tomu říká, čili bez podání anestezie, to opravdu nejde. Ty zoubky nejsou takové, že by zůstávaly v měkkém rohlíku.

V posledních týdnech se množí velká řada upozornění na to, že nejsou anestetika pro stomatology. Vážení přátelé, jestli toto ponecháme bez povšimnutí, tak se vracíme do doby středověku, sežeňte si svého kováře, protože ten byl jistě zručný, a naše... Já jsem velmi hrdá, říkám to tu opakovaně, že patřím do společnosti, která má solidární zdravotní systém, víte to dobře, že to říkám, abychom tu solidaritu neměli tak, že budeme mít vypsané služby a budeme se chodit navzájem držet na křesle. Protože jestli se někdo domnívá, že bez anestezie můžeme mít moderní stomatologii - a budu se dnes zaměřovat pouze na stomatologii - tak to nejde, v žádném případě. Takže abychom si řekli proč, když už jsem se tak rozohnila na téma anestezie, samozřejmě je jisté, že všichni víme, o čem se hovoří, ale jsou to látky, které umožňují přerušení bolestivého vedení nervem. Upozorňuji, že stomatologická anestezie je velmi specifický výkon, a já se táži... A proto bych velmi prosila o zařazení toho bodu. Je to důvod, protože máme na trhu stomatology, kteří neumějí podávat anestezii, neboť jsou z jiného curricula, než je naše. Je to záměr? Doufám, že nikoliv, že to je nějaká jiná záležitost. Takže prosím pěkně, jako první bod dnešního jednání Pokles kvality zdravotnické péče pro pacienty v České republice ve stomatologii.

Proč... Ještě se k tomu vrátím. Podání stomatologické anestezie, prosím, je specifický úkon. Oni také nepoužívají celou škálu anestetik, jsou tam anestetika dneska již vybraná pro stomatologii a já opravdu si neumím představit, jak bychom dále chtěli zachovávat kvalitu stomatologické péče bez možnosti opichu. Není jenom o extrakci, čili o vytržení zubu. Zase všichni velmi dobře víme, že některé kazy jsou hluboké i u dětí, a je možné, že bude nutné tam tedy zoubek opíchnout, čili znecitlivět před velkým vrtáním. Já bych byla velmi nerada - jsem internista - máme tady velikou škálu lidí s diabetem, abychom proto, že jim nemůžeme poskytnout stomatologickou péči, měli o to zhoršenou metabolickou situaci v naší populaci. Doufám, že tento bod bude naprosto nekonfliktní, protože zuby máme všichni a bolí nás taky všechny, extrakci jsme také prožili všichni, takže žádám o zařazení tohoto bodu. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji i za dodržení času. Nyní pan poslanec Stanislav Berkovec a následuje pan poslanec Stržínek se svými návrhy na změnu pořadu schůze. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Berkovec: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážený pane ministře, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, přeji vám pěkný den. A protože můj návrh bodu se týká sluchově postižených a neslyšících, tak dovolte, abych pozdravil i je ve znakové řeči. (Gestikuluje znakovou řečí.) Ahoj, dobrý den. Můj bod má název Naplňování potřeb neslyšících a sluchově postižených ve veřejnoprávním televizním vysílání.

Já, přestože vím, že Česká televize se věnuje neslyšícím, že jsou tam pořady typu Televizní klub neslyšících nebo reportáž vynikající třeba tam byla Jak já to neslyším z ostravského studia, jsou tam Zprávy v českém znakovém jazyce, na Déčku pohádky, tak vím od našich kamarádů neslyšících a sluchově postižených z České unie neslyšících, že stále je to pro ně málo. Jsou to lidé, kteří také chtějí sledovat veřejné dění. My s tím máme osobní zkušenost, kdy jsme s paní poslankyní Berdychovou v minulých letech tady udělali ve Sněmovně 24. září, kdy je Mezinárodní den znakové řeči, který byl schválen v OSN v roce 2017, a kdy probíhá také (Mezinárodní) týden sluchově postižených a neslyšících od 18. do 24. září - to je vlastně akce, která se poprvé slavila v Římě roku 1958, tak my jsme tady uspořádali všechny tiskové konference, které byly tlumočené do znakové řeči, do české znakové řeči, a mělo to obrovský ohlas.

Jinak kdyby někdo chtěl bližší informace, tak doporučuji bakalářskou práci paní bakalářky Terezy Bredlové, která vznikla na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně v Ústavu hudební vědy, která se jmenuje Úprava pořadů České televize pro zrakově a sluchově znevýhodněné diváky. Ono to vlastně souvisí s návrhem, s pozměňovacím návrhem ke sněmovnímu tisku 738, sněmovním dokumentem 5038 našeho pana předsedy Andreje Babiše, který navrhuje osvobození poplatků několika skupin občanů. Patří právě mezi ně i sluchově a zrakově postižení, protože se to týká pochopitelně i rozhlasového vysílání.

Jinak několik informací z České unie neslyšících. Ty informace nejsou úplně aktuální, ale odhaduje se, že v České republice je 500 až 800 000 sluchově postižených. Bohužel ta zpráva vládního výboru je poměrně stará, takže ten odhad je opravdu velmi přibližný. Prakticky neslyšících osob nad 70 decibelů, jejichž vada sluchu trvá od narození nebo vznikla před započetím nebo v průběhu školní docházky, je v České republice asi 7 600. Tito lidé jsou většinou uživateli českého znakového jazyka. Celkový počet takto neslyšících je však mnohem větší, protože ke ztrátě sluchu dochází s postupem věku. V České republice je zhruba 15 000 sluchově postižených, kteří se s vadou sluchu narodili nebo kterým ta vada vznikla v dětství. A dále je tady v České republice asi 4 000 osob s praktickou hluchotou, to znamená, se ztrátami sluchu většími než 70 decibelů, a asi 3 700 osob s úplnou hluchotou, to znamená, tam je ztráta větší než 90 decibelů. No, já jsem přesvědčen, že vzhledem k tomu, že kolem té mediální novely neproběhla opravdu širší debata, například ve spolupráci se soukromými provozovateli vysílání, tak zrovna tak si myslím, že by měla proběhnout poměrně široká společenská debata právě o naplňování potřeb neslyšících a nebo sluchově postižených.

Takže já vám děkuji za pozornost. Loučím se s vámi také ve znakové řeči. (Gestikuluje znakovou řečí.) Děkuji a na shledanou. A ještě něco. Ti, kteří mohou ve svých funkcích pomoci neslyšícím a nedělají to, tak ať (Gestikuluje znakovou řečí.) odejdou. Děkuji. (Potlesk v sále.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkujeme i za touto zajímavou vložku. Nyní tedy...

 

Poslanec Stanislav Berkovec: Potlesk je takhle, prosím. (Gestikuluje znakovou řečí.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, děkujeme i za tuto zajímavou vložku.

Jdeme tedy dále. Návrh pana poslance Stržínka bude přednesen a připraví se pan poslanec Janulík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Robert Stržínek: Já vám děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já se budu ve svém příspěvku zabývat výdejními boxy. Je to téma, které jsem otevřel včera na interpelacích, kdy jsem ústně interpeloval pana ministra Petra Kulhánka, ale nedostal jsem od něj úplně ideální odpověď.

Navíc mi přišla spousta reakcí na to mé včerejší vystoupení a vidím, že to trápí mnoho starostů v naší republice a spoustu lidí, protože nevhodně umístěných výdejních boxů je evidentně spousta.

Dovolím si tedy požádat o zařazení nového bodu, který se týká umisťování výdejních boxů na nevhodných místech ve městech a obcích. Výdejní boxy totiž z nepochopitelného důvodu nepodléhají posuzování podle stavebního zákona. Jsou umisťovány často na nevhodných místech a vytvářejí nežádoucí vizuální smog. Mnohým občanům vadí a stěžují si na ně. Na některých místech výrazně zhoršují dopravní situaci a jsou tak často nebezpečné jak pro parkující řidiče, kteří si přijedou vyzvednout zásilku, tak pro chodce, kteří se zde pohybují.

Ministerstvo pro místní rozvoj je toho názoru, že výdejní boxy nelze považovat ani za stavbu, ani za výrobky plnící funkci stavby ve smyslu § 2 odst. 3 stavebního zákona, a proto nepodléhají posuzování podle tohoto zákona. Já s tím osobně zásadně nesouhlasím. Výdejní boxy nám ve městech a obcích rostou jako houby po dešti, zaplevelují města a stavební úřad, ani samospráva s tím nemůže nic dělat.

Paradoxem je například to, že oproti tomu reklamní cedule, nebo chcete-li informační a reklamní zařízení při velikosti nad 0,6 metru čtverečního, což je pro představu čtverec 80 krát 80 centimetrů, tak na takovéto zařízení je vyžadováno povolení stavebního úřadu, a to územní rozhodnutí nebo územní souhlas. A v případě, že tato reklamní zařízení jsou větší než 8 metrů čtverečních, je dokonce vyžadováno ještě navíc stavební povolení nebo ohlášení. Je to naprostý paradox, který zcela neřízeně umožňuje stavět výdejní boxy na nevhodných místech, a já jako starosta jsem přesvědčen o tom, že musí dojít k jejich regulaci, a tedy ke změně stavebního zákona. Z mého pohledu se totiž jedná v mnoha případech o černé stavby.

Ministerstvo pro místní rozvoj se ke změně stavebního zákona staví velmi laxně. Odkazuje na tržní řád a na některé jiné instrumenty, které nepovažuju za ideální pro řešení této situace, a já proto nevidím jinou možnost než začít problém výdejních boxů řešit na půdě Poslanecké sněmovny.

Chci říct, že sám výdejní boxy využívám. Běžně si z e-shopů nechávám zboží do výdejních boxů posílat a je to pro spoustu lidí velice příjemný způsob vyzvednutí a mnohdy i zaslání zboží. Ale je třeba se opravdu podívat na to, kde jak které boxy jsou umístěny, a v mnoha místech, kde komplikují dopravu, kde opravdu hrozí to, že bude docházet ke střetům s chodci, kde vznikají zácpy, kde se auta nemohou navzájem vyhnout, když tam dva, tři lidé zastaví a chtějí si vyzvednout zásilku, to je prostě špatně. A pokud my starostové nebudeme mít možnost takovéto situace regulovat a říct "tady výdejní box může být, tady ne", tak je to špatně. Proč by nemohl být u velkých parkovišť, ve velkých nákupních centrech anebo v širokých ulicích, které umožňují bezproblémové a bezpečné parkování? Ale tam, kde ta situace je nepřehledná, potřebujeme jasný nástroj, který nám umožní říci: tady, vážení, ne! Takže tolik k tomuto tématu. Poprosím zařadit tento bod jako první na dnešní jednání Sněmovny. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Janulík se svým návrhem na změnu programu, následuje pan poslanec Lubomír Wenzl. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo, paní předsedající. Včera se na mě nedostalo v interpelacích úplně těsně, takže abych dostal odpovědi já a voliči na otázku, já vám něco ocituji. Ocituji vám předsedu vlády: "Patřím k těm, kteří říkají, že máme revidovat Green Deal v řadě věcí. Nejenom, že to říkám, také jsme prosadili jádro, podporovaný zdroj energie, dosáhli jsme úpravy normy Euro 7 a teď pracujeme na tom a snažíme se pro to získat většinu, abychom zrušili pokuty nebo proměnili tu podobu pokut, které má platit automobilový průmysl." Dodal, že vláda také usiluje o zrušení nebo odložení povolenek druhého typu. Vláda zatím do zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů vložila pouze část evropské směrnice a vynechala systém EU ETS 2. Právě ta zavádí emisní povolenky i na pohonné hmoty nebo vytápění. Česká vláda se pokusí vyjednat v Evropské unii odklad spuštění systému nových emisních povolenek, které mají začít platit v roce 2027 alespoň o rok. Stejně tak jako česká vláda a já osobně patříme k těm, kteří se zapojují do iniciativy na razantnější řešení ilegální migrace. Musíme se starat o prosperitu. Kvůli sobě musíme korigovat některá rozhodnutí, která nebyla dobrá a byla příliš ideologická, a tak dál. A tyhle věci se přece musíme snažit dělat sami kvůli sobě, na to nepotřebujeme Donalda Trumpa. Musíme se začít s Amerikou mít co nejlepší vztahy.

No, to je hezké, ale do toho ve středu paradoxně moje kolegyně, protože také bývalá gynekoložka - já tedy jsem ještě současný - tak paní Leyenová představila cestovní mapu po Evropu, ale hlavní věta: "Ale Zelenou dohodu neopustíme." Více prostoru pro inovace, bezpečnost, nižší ceny energií, ale i o desítky procent méně regulací, administrativních zátěží pro firmy. Slibuje to pětiletý plán, zase další plán pětiletý, zvaný kompas konkurenceschopnosti, který má zvrátit zaostávání Evropy za Čínou a Spojenými státy. Představila ho Leyenová. Středobodem funkčního období komise von Leyenové byla Zelená dohoda a nyní se to má proměnit ve větší ochranu klimatu v nové exekutivě. Zástupci frakce Evropské lidové strany, ke které patří Leyenová, požadují odklon od stále zvyšujícího se množství pravidel pro společnosti a tak dál. Ale hlavní message je tedy, že Zelenou dohodu neopustíme, a proto já navrhuji tento bod, aby nám tedy vysvětlila vláda, respektive premiér, jak to myslí, jak to chce udělat, když tedy Brusel, Evropská unie to ještě petrifikuje a důrazně řekne, že ta Zelená dohoda je prostě úplný zákon a že prostě to je, to je tabu, to je zlaté tele, od kterého se neupustí, jenom se udělají nějaké drobné, jakože že se má udělat ta inovace, nastartovat inovace, mají firmy řešit méně administrativy, ale to neřeší ten hlavní problém samozřejmě.

Na druhé straně, Petr Fiala, který byl tady od této paní strašně pochválen, plácala ho tady po zádech, jak to výborně všecko udělal, tak najednou říká, že by se to mohlo nějak změnit. Jak to chce změnit? Jak to chce udělat? Ať nám to tedy vláda vysvětlí, jak to bude, protože mně třeba osobně i voliče samozřejmě zajímá, co bude. Z emisních povolenek je byznys, to vůbec neplní tu funkci, kterou to plnit mělo, čili bylo by samozřejmě načase to celé odpískat a hodit ručník do ringu a celé to nějak změnit. Teď samozřejmě do toho vletěl americký prezident, který řekne, že Evropu naučí používat fosilní paliva. Najednou se tady bavíme o paroplynových elektrárnách. Ještě před... Jak tady poskakoval za pultem tehdejší ministr Síkela a vykřikoval něco o závětrných elektrárnách a podobně, tak najednou se to bude muset nějakým způsobem upravit a změnit, aby tady vůbec v té Evropě. Evropa - dobře, ale tady v České republice, aby to bylo k žití, aby mělo smysl se tady narodit, studovat, pracovat a existovat. Zatím to tedy tak všecko nevypadá.

Čili já požaduji zařazení bodu s názvem Green Deal - jak to bude dál, aby tedy vláda vysvětlila, jak to chce zkorigovat nebo jak to chce změnit, nebo odstoupit od některých věcí tak, aby se Česká republika mohla stát, anebo byla místem k životu. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní tedy vystoupí s návrhem na změnu pořadu schůze pan poslanec Lubomír Wenzl a připraví se paní poslankyně Berkovcová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, já předstupuji dnes s návrhem na zařazení nového bodu na program dnešní schůze s tím, že podotýkám, že otázku, o které bych chtěl hovořit, jsem otevřel již cirka před rokem v rámci interpelace na pana ministra zdravotnictví, ale jelikož se nestalo vůbec, vůbec nic od té doby, tak cítím nutnost požádat o zařazení tohoto bodu.

Žádám o zařazení na program dnešní schůze, jako první bod, bod s názvem Hrozící nedostatek lékařů. V otevřených zdrojích se uvádí, že zhruba 180 000 dětí dnes nemá svého praktického lékaře pro děti a dorost vzhledem k jejich nedostatku a hlavně dostupnosti. Je to velký problém. Situace v oblasti dostupnosti všeobecných praktických lékařů pro dospělé je obdobná.

Co ale ve veřejném sektoru nerezonuje, a pokud ano, tak ve velice malé míře na rozdíl od situace v oblasti praktických lékařů pro děti a dorost nebo všeobecných praktických lékařů, je situace v oblasti ambulantních specialistů. A tato otázka situace v segmentu ambulantních specialistů je tou, které bych se chtěl věnovat v rámci projednání mnou navrženého bodu.

Pominu teď otázku financování poskytované zdravotní péče podle úhradové vyhlášky v roce 2024 nebo tak, jak je tomu v letošním roce. To by vydalo na samostatný bod, jak se Ministerstvo zdravotnictví a celá vláda staví k financování tohoto segmentu zdravotní péče pro naše občany.

Otázkou je, co naše občany, pacienty, čeká v následujících letech. Lékaři, ambulantní specialisté také stárnou, již dnes je 43 procent těchto lékařů důchodového věku a již dnes chybí například dětští psychiatři, internisté, chirurgové, urologové a tak bych mohl pokračovat, a mladí lékaři nenastupují do jejich řad. Dále, velký problém je ten, že ubývá počet atestovaných lékařů, kteří by měli zájem o specializaci například v diabetologii, revmatologii, nefrologii, pneumologii a tak dále. Nefunguje tak proces přirozené obměny lékařů v těchto oborech.

Odhad sdružení ambulantních specialistů je, že v roce 2030, to jest za necelých pět let, bude chybět minimálně 25 procent těchto specialistů. A pokud by k tomuto opravdu došlo, je třeba říci, že dopad by byl na pacienty, neboť by došlo a dojde k dalšímu prodloužení lhůty specializovaných vyšetření. Nejen podle mého názoru se Ministerstvo zdravotnictví a vláda zaměřují pouze na problémy v primární péči, pakliže se tomuto vůbec problému věnují, a tato oblast je absolutně mimo jejich zájem.

Ambulantní specialisté plní důležitou roli v našem systému zdravotní péče a měli by jim být vytvořeny podmínky takové, aby mohly poskytovat kvalitní péči pacientům. V rámci projednávání tohoto bodu bych se chtěl zabývat problematickou situací, a jak zní dál, protože jak jsem zmínil před chvílí, ta doba, kdy může nastat problém, velký problém s nedostatkem těchto lékařů, nastane za pár let.

V rámci rozpravy k tomuto bodu by určitě mělo zaznít ze strany pana ministra zdravotnictví, jak tedy, zda vůbec tuto problematiku vnímá, a zda ji vůbec řeší. V případě, zda problematika je ze strany ministerstva řešena, tak zda je i do diskuse a do řešení zapojeno sdružení ambulantních specialistů? Anebo je rozhodováno takzvaně od stolu na ministerstvu? Mělo by zaznít, jaké kroky jsou činěny ministrem zdravotnictví a vládou k tomu, aby se předešlo kritické situaci, ke které, jak už jsem zmínil, může dojít v horizontu několika málo let.

Vážené kolegyně, kolegové, prosím, žádám vás o podporu k přijetí tohoto bodu jako prvního bodu v rámci programu dnešní schůze. Děkuji vám za pozornost a podporu návrhu.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní tedy vystoupí s návrhem na změnu pořadu schůze paní poslankyně Berkovcová a připraví se paní poslankyně Mádlová. Prosím, váš prostor, pět minut.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji, paní předsedkyně, vážené dámy a vážení pánové, já bych ráda navrhla jako bod do dnešního pořadu schůze bod financování nepedagogů a budoucnost školního stravování.

Ministerstvo financí a Ministerstvo školství se dohodly na financování nepedagogické práce, rozhodli se, že veškerou zodpovědnost za financování nepedagogických pracovníků hodí na obce a kraje. Jen se oba ministři, pan Bek a pan Stanjura, zapomněli dohodnout i s hejtmany a starosty. Ti totiž návrh převést financování nepedagogů pod zřizovatele odmítají, oprávněně kritizují, že nemají dostatek informací, a stále netuší, kolik peněz dostanou a jak bude změna systému financování ve skutečnosti probíhat. Odmítavé stanovisko k návrhu financování nepedagogů prostřednictvím RUD vydal Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv a nově i Asociace krajů. Protesty vyhlásily i školské odbory.

Jakou váhu bude mít tato síla odporu a nesouhlasu pro vládu? Zřejmě žádnou. Jak už je zvykem této vlády, protlačí si změny stejně, formou přílepku, tentokrát přílepku ke školskému zákonu. Opět se vyhýbáte řádnému legislativnímu procesu, připomínkovému řízení, chybí vám analýzy i zprávy o dopadu. Ředitelé škol ani zřizovatelé ještě nevědí, jak bude vše probíhat, chybí informace a panují obavy z nedostatku peněz.

Dvoukolejné financování školství představuje závažné ohrožení kvality vzdělávacího systému, stability škol a důstojných pracovních podmínek nepedagogických pracovníků. Celá chystaná změna je nepromyšlený šlendrián, kdy vláda přehazuje svou zodpovědnost na obce a kraje, nedá jim k tomu oporu ani dostatečné množství financí, a navíc veškeré kroky nejsou zákonem ošetřeny.

Nepedagogičtí pracovníci, tedy školníci, kuchařky, administrativní pracovníci, uklízečky, ti všichni jsou nezbytnou součástí vzdělávacího systému a bez nich by vzdělávací proces nemohl efektivně probíhat. A téměř 70 000 těchto zaměstnanců dnes nemá jistotu, jak a z čeho budou od září placeni. A do této tristní a zoufalé situace přichází Ministerstvo zdravotnictví s Ministerstvem školství, s další novinkou, která bude oním pověstným posledním hřebíčkem do rakve školnímu stravování. Státní zdravotní ústav chystá novou vyhlášku, podle které se děti mají ve školách a ve školních jídelnách stravovat zdravěji, budou se vařit bezmasá jídla, luštěniny, žádné sladké pokrmy, jídla mají být připravovaná novými technologiemi. Státní zdravotní ústav vyhlášku připravil fakticky za zavřenými dveřmi s mizivou komunikací směrem k těm, kterých se to týká, tedy s vedoucími školních jídelen, s obcemi a kraji coby zřizovateli.

Vyhláška byla testovaná pouze na malém vzorku školních jídelen a výsledky ukázaly, že výrazně vzrostla odpadovost, tedy že strávníci více obědy vyhazovali. Tyto změny s naprostou absencí zdravého selského rozumu jsou vnucovány shora všem jídelnám bez ohledu na jejich vybavení, personální stav a finanční možnosti. A to vše v době, kdy 8000 školních jídelen netuší, kdo a za jaké peníze v nich bude od září pracovat. Co má být záměrem? Postupné zrušení školních jídelen, jejich nahrazení gastro firmami, které budou obědy do škol rozvážet, o jejichž kvalitě lze pochybovat? Je to příklad dalšího destruktivního kroku této vlády v systému, který doposud dobře fungoval. Školní stravování je naše rodinné stříbro, které nám záviděla celá Evropa.

Ráda bych proto navrhla jako první bod dnešní schůze tento bod financování nepedagogických pracovníků a budoucnost školního stravování. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji. Nyní tedy vystoupí se svým návrhem na změnu pořadu paní poslankyně Mádlová a připraví se pan poslanec Kukla. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji, paní předsedkyně, za slovo. Vážené kolegyně a kolegové, vážený pane ministře, já si vás dovoluji opětovně požádat o podporu zařazení sněmovního tisku 785, pod kterým se skrývá malá novela zákona (č.) 96/2004 Sb., v platném znění, o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povoláních a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče.

V této malé novele se jedná o usnadnění prostupnosti nelékařských zdravotnických povolání, konkrétně se jedná o všeobecnou sestru, dětskou sestru, zdravotnického záchranáře, které by měly být lépe prostupné s povoláním praktické sestry.

Já si dovoluji znovu připomenout, tak jako jsem to už tento týden udělala, že v pondělí zde byla velká odborná konference na půdě Poslanecké sněmovny, na kterou přijelo dvě stě odborníků z celé České republiky. Složení této konference bylo poměrně reprezentativní, protože se jí účastnili rektoři, prorektoři, děkani, proděkani, vedoucí ústavu, ředitelé zdravotnických škol všech typů, ať už středních, nebo vyšších, odborní vyučující, manažerky ve zdravotnických zařízeních, klinické sestry i specialistky z ambulantní i lůžkové péče. To je velmi reprezentativní vzorek a samozřejmě se tam mluvilo o problémech nelékařských zdravotnických povoláních a konkrétně tedy i všeobecné, dětské a praktické sestry.

To, že personální situace ve zdravotnictví není úplně růžová, to si myslím, že není třeba tady připomínat, protože se o tom prakticky hovoří dennodenně, dennodenně i v tisku, i v jiných médiích, a naše novela, která vzešla z poslanců hnutí ANO a samozřejmě i za podpory vládních poslanců ze zdravotního výboru, tak by měla pomoci tuto situaci řešit, a to poměrně jednoduchým způsobem.

V současné době všeobecná sestra a zdravotnický záchranář mohou vykonávat pozici praktické sestry až po skončení bakalářského studia a dětská sestra vlastně toto povolání nemůže dělat vůbec, což je samozřejmě obrovský problém pro praxi i pro ty studenty, protože je potřeba mít na paměti, že studenti si dnes přivydělávají zcela běžně na své živobytí v průběhu studia, a nejinak je tomu i u těchto budoucích povolání. My je potřebujeme udržet ve zdravotnictví, to znamená, že v současné době mohou tito studující pracovat pouze na pozici nižších zdravotnických pracovníků, a tím je sanitář nebo ošetřovatel, a je to samozřejmě velké plýtvání pracovními silami, protože bohatě co se týče splnění počtu hodin teorie i praxe by mohli vykonávat při svých brigádách, zejména o víkendech, pozici praktické sestry, a tím si vlastně upevňovat svoje teoretické a praktické znalosti a dovednosti.

Jsme přesvědčeni, co se týče odborné veřejnosti, že to je krok správným směrem. Může pomoci řešit situaci ve zdravotnických zařízeních, kde je nedostatek tohoto personálu opravdu kritický.

Co se týče dětských sester, tak ty vlastně nemohou vůbec vykonávat zatím praxi praktické sestry, což je vlastně obrovský problém a je to hlavně velká škoda, protože i tito studující si přivydělávají při brigádách na živobytí a hlavně ve zdravotnických zařízeních. A velký bonus bude mít i to, že potom snáze v těch zdravotnických zařízeních, kde ty brigády dělají, tak tam vlastně i rádi zůstávají, protože se tam s tím sžijou, sžijou se s personálem, sžijou se s vedením. A já sama s tím mám velmi dobré zkušenosti, že potom chtějí v tomto zdravotnickém zařízení anebo už i přímo na konkrétním oddělení zůstat.

Proto si dovoluji vás požádat o zařazení a schválení bodu, který se jmenuje Novela zákona (č.) 96/2004 (Sb.), v platném znění, usnadnění prostupnosti nelékařských zdravotnických povolání, a zařadit jako první bod za pevně zařazený bod. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní je přihlášen pan poslanec Martin Kukla k návrhu na změnu schváleného pořadu a připraví se pan poslanec Ryba.

Jinak přeji hezké odpoledne.

 

Poslanec Martin Kukla: Vážené kolegyně, vážení kolegové, no, když se tak dívám po sále, tak jsou tady jenom poslanci za hnutí ANO - což je velice smutné - a ještě kolegové z SPD, ale ostatních tady moc není. Možná bych je i spočítal, jsou tady tři, jeden ministr, možná čtyři. Je to smutný příběh dnešní Poslanecké sněmovny, že vláda nám tady chce zdražovat televizní poplatky, a přitom tady ani nejsou.

Já chci vystoupit se zařazením jednoho bodu. Já jsem tady včera interpeloval pana premiéra, konkrétně ve věci 4 miliard pro kraje. Od roku 2015 za přispění hnutí ANO tady vznikl program a kraje dostávaly každý rok 2 až 4 miliardy, jednou dokonce 6 miliard na opravu silnic II. a III. tříd. A tento program tady běžel deset let. No a co se stalo? Včera jsem se na to ptal pana premiéra, jestli kraje ty finanční prostředky dostanou, protože v letošním roce to zatím poprvé nedostaly. No a pan premiér mi tady odpovídal, že mají připravenou změnu rozpočtového určení daní a že tam to je. Ano, tam to je, ale na té změně nepanuje shoda. Ale napříč všemi hejtmany, napříč všemi politickými stranami panuje shoda, že chceme po vládě 4 miliardy na opravu silnic II. a III. tříd.

Poslali jsme dopis za Asociaci krajů panu ministrovi Stanjurovi a on se zase odkázal, že ve Sněmovně leží novela rozpočtového určení daní.

No a já jsem se na tu novelu podíval, protože včera tady pan premiér žvanil, že v té novele Je to krásně popsané. No, já vám řeknu, v té novele je takový přílepek, kde se řeší i rozpočtové určení daní pro obce. A já jsem se podíval na kraj Vysočina a vzal jsem si obce nad 3 000 obyvatel, a co jsem zjistil? Například u Jihlavy, největší město, statutární město kraje Vysočina, no a díky tomu, díky té novele, kterou tady tlačí vládní ne už pětikoalice, ale asi čtyřkoalice, tak Jihlava by dostala minus 15,8 milionu. Podíval jsem se i do Třebíče, to je druhé největší město, a ta by dostala minus 14,8 milionu. Havlíčkův Brod, třetí největší město, minus 10 milionů. No a takhle mohu postupovat a jmenovat všechny obce, a když je sečtu, tak se dostanu na částku minus 111 milionů pro Vysočinu, což je smutné. Je třeba si to tady na mikrofon říct, a věřím, že všichni poslanci za Vysočinu by tohle rozhodně nepodpořili. No, asi všichni ne, ti koaliční pro to zvednou ruku a bude jim to bohužel jedno, protože za tu Vysočinu vůbec nekopou a nekopou ani za ty obce a za ta města. Je to velice smutný, co tady vládní čtyřkoalice tlačí.

Takže já si dovolím zařadit nový bod a říkám, napříč všemi hejtmany se na tom shodujeme, napříč všichni hejtmani to podpořili, takže já tady s tím vystoupím. Je to první bod na dnešní jednání a jmenuje se Chceme řešit silnice II. a III. tříd. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí s přihláškou k návrhu na změnu schváleného pořadu pan poslanec Drahoslav Ryba, připraví se pan poslanec Nacher. Prosím, vašich pět minut.

 

Poslanec Drahoslav Ryba: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, kolegové, já si dovolím načíst nový bod do této schůze a to jsou Platy příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky a Policie České republiky. Poprosím ho zařadit jako první bod dnešní schůze.

Nyní k tomu zdůvodnění, proč tak činím. Hasiči v roce 2021, vezmu to teda u hasičů, kde tu situaci znám podrobně, měli průměrný plat zhruba 50 000 korun. V letošním roce je naplánovaný plat zhruba 56 000 korun. Ono takhle to číslo vypadá velice pěkně, ale vezměme si to, že jako každá organizace má svou hierarchii, tak samozřejmě ten hasič na tom výjezdu, který je opravdu hasičem a nevelí tam, tak se pohybuje řádově někde kolem 40 000 korun. I to by bylo, řekněme, takové nějak udržitelné, ale když se podíváme, a to je to důležité, tak musíme říct, za kolik hodin vlastně on to dostává. Hasiči pracují ve třech čtyřiadvacetihodinových směnách, a tudíž když odslouží jenom to, co musí odsloužit, tak mu to vychází nějakých deset až jedenáct směn za měsíc, což ale jsme už na nějakých 240 až 268 hodinách, když jich je jedenáct.

K tomu, a k tomu se dostanu, musí sloužit směny navíc, protože dneska už začínají i u hasičů hasiči chybět, takže se vlastně dostáváme na nějakou hodinovou mzdu hasiče, řekněme nějakých 170 korun třeba. No, ale když se podíváte, já jsem nakoukl na internet, jaká je průměrná hodinová mzda v jednotlivých profesích, tak najednou jsem zjistil, že vlastně za těmi hasiči hodinová mzda už je snad jenom uklízečky a pár takovýchto profesí a jinak to srovnání v průměru na hodinu se můžeme srovnávat třeba s recepčními nebo se sekretářkami, které mají 170 korun na hodinu, a to si myslím, že je smutné.

Ona ta mzda v tom roce 2021 byla relativně slušná, ale vzhledem k tomu, že od toho roku 2021 došlo ke zvýšení mzdy o 12 procent, ale k inflaci přes 30 procent, počítám tedy i letošní rok, tak jako s tou mzdou, tak opravdu ta situace v té reálné mzdě se hodně propadla a je potřeba s tím do budoucna něco dělat, protože, a já musím říct, že já jsem to u hasičů nikdy nepoznal, že by hasiči najednou nemohli nabírat lidi, protože se lidi nehlásí, no, jednak proto, že hasiči jsou z většiny takoví patrioti a nedělají to jako povolání, ale spíše jako poslání.

A máme dobrovolné hasiče, kteří nám vychovávají tu základnu hasičů, kteří k nám potom nastupují. No, ale dneska ten hasič má problém uživit rodinu. Tak samozřejmě je krásné mít nějaké směřování, je krásné mít nějaké poslání, ale tu rodinu musím uživit. A hasiči už s tím dneska začínají mít problém.

Ještě markantnější je to u policie, protože tam přece jenom vždycky ty problémy s naplněností služeben byly větší než u nás, protože u hasičů já pamatuji doby, kdy na jedno místo uvolněné bylo deset zájemců, dneska je to opravdu problém naplnit. Notabene když na ty příslušníky obecně jsou kladeny daleko vyšší nároky než v jiných zaměstnáních.

Co musí hasič splňovat? Musí mít patřičné vzdělání. Patřičné je minimálně maturita. Ono u hasičů třeba třetina lidí je vysokoškolsky vzdělaných, dvě třetiny tedy s maturitou. V podstatě neexistuje pouze vyučení. Musí být bezúhonný, nesmí působit v žádné nebo vykonávat činnost ve prospěch žádné politické strany. Musí projít zdravotními testy, musí každý rok skládat testy z odborné způsobilosti, fyzické testy.

Těch nároků na ně je čím dál víc a ta reálná mzda je, musíme si říct, opravdu čím dál nižší. Musíme si uvědomit, že to nejdůležitější, co každá firma má, nejsou ta auta a ty věci, které nám slouží k zásahu, ale jsou lidé. A pokud nám ti lidé utečou a pokud ty lidi nebudeme nově nabírat v dostatečném počtu, tak opravdu by mohlo dojít k tomu, že na stanicích nebude mít kdo sloužit. A já bych chtěl jen upozornit na to... Nemám nic proti armádě, armáda určitě potřebuje finanční prostředky, je potřeba se umět bránit, na druhou stranu ale není možné zapomínat ani na tu vnitřní bezpečnost, a proto bych rád tento bod jako takový zařadil. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášen pan poslanec Patrik Nacher, připraví se paní poslankyně Bláhová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, já budu konzistentní. Já jsem slíbil, že tady do voleb budu v zásadě navrhovat dva body, abyste pak neříkali, že jsme o tom nechtěli hovořit. Jeden se týkal řešení krátkodobého ubytování - to jsem udělal v úterý - a teďka navážu na téma, s kterým budete určitě hodně pracovat ve volební kampani, a to je boj s dezinformacemi.

Já bych to chtěl teď zařadit a chtěl bych, abychom si tady právě řekli konkrétní příklady, protože jak víte, tak jak v úterý, tak i ve středu jsem tady otevřel téma jedné dezinformace, která se tady soustavně šíří a je namířená proti opozici, a to jest náklady na jeden den projednávání Sněmovny. A jasně jsem vám tady ukázal a dokázal, že se tady šířila dezinformace, za kterou se doposud nikdo neomluvil, že když tady jeden den jednáme nebo obstruujeme, což je třeba dnešek, tak že to bude stát daňové poplatníky 4 miliony 700 (tisíc), jo? Už ne 4 miliony, tak vám dám do ruky větší kladivo, jsou to 4 miliony 700 (tisíc), přitom rozpočet Sněmovny je o 250 milionů vyšší, než byl minulý rok.

Problém je v tom, že kdybychom tady nejednali ani minutu, jako že by... Ano, tady by stejně běželo plénum, ale kdyby nebylo, tak ta úspora je nula, protože tady samozřejmě všichni, všechno funguje dál. Touhletou vaší optikou, kdyby teoreticky nebylo... (Otáčí se k předsedající.) Kdybychom vlastně neměli žádné jednání pléna, tak by chod Poslanecké sněmovny nestál ani korunu. Rozumíte té absurditě? Jestli přepočítáváme den jednání Sněmovny na 4 miliony nebo 4 700 000 a my bychom ani jednou nejednali, tak by vlastně Sněmovna byla zadarmo. A to víte, že to takhle není. Takže to je jedna z dezinformací.

Takových dezinformací je víc, já jsem je zachytil. Čímž vlastně... Tímhletím tématem pozdravuji Radka Bartoníčka, který byl támhle na balkoně a točil a teďka napsal tweet - já jsem mu to napsal - že se tady svítí, topí a my obstruujeme. Jestli tím možná naznačoval, tím, že to vlastně něco stojí daňové poplatníky, tak jenom fakt říkám, že to stojí úplně stejně, i kdybychom tady mluvili, mlčeli, cokoliv, protože je to rozpočítáno na chod té instituce jako takové, nikoliv na to, co se děje přímo v tomto sále. Takže bych byl rád, aby ani novináři se nepodíleli na šíření dezinformací, a jenom proto, že to je jako kladivo a bič proti opozici, tak se to hodí šířit dál.

Stejně podobnou informací nebo dezinformací byla, když děláme naše setkání s Karlem Havlíčkem v hospodách, že si tam svážíme lidi, seniory z domovů seniorů autobusem. To je prostě lež nehorázná. Šíří to nejenom provládní příznivci, lajkují to i bohužel koaliční politici, mají pocit, že je to hrozně vtipné. Já se na těch setkáních vždycky ptám, jestli tam ti lidi jsou z domova seniorů. ono by to nebylo nic proti ničemu, ať tam přijdou, ale radši se na to ptám. Na posledních dvou, třech setkáních se nezvedla ani jedna ruka, takže to je lež. A ti vaši příznivci si dokonce dají tu práci, že si vezmou mapičku, najdou nejbližší domov seniorů, udělají v mapě tu cestu do té hospody a ještě nás obviní, že vybíráme hospodu, která je blízko od toho, takže to je druhá taková dezinformace.

Mě by fakt zajímalo, a já jsem rád, tady bych chtěl udělat reklamu tomu, že příští týden je mediální výbor, kam jsem si dovolil pozvat pana plukovníka Foltýna a zástupce jeho odboru. A já se na tohleto budu ptát, protože mně se obecně dezinformace nelíbí, ale všechny, ne selektivně, že jedna je... Jednu budeme tolerovat v tom veřejném prostoru, protože se nám líbí, a druhou ne. Takže vzhledem k tomu, že to bylo i součástí té mediální novely - a já jsem rád, že vládní poslanci v tomhletom vzali rozum do hrsti a ten paragraf tam nahradili bojem s dezinformacemi, nahradili mediální gramotností - tak je vidět, že opravdu v tomhletom to snad doufám někteří z vás, rozumní, cítíte podobně. Tak já bych byl rád, abychom se o tom tady jednou pobavili, o tom boji s dezinformacemi, co to znamená a co z toho vyplývá, protože jednou se to může otočit i proti vám. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji za dodržení času, pane poslanče. Nyní vystoupí k návrhu na změnu schváleného pořadu paní poslankyně Kamila Bláhová, připraví se paní poslankyně Knechtová. Prosím, máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Kamila Bláhová: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, dnes bych ráda navázala na příspěvek a návrh pana ctěného kolegy Ryby. Ráda bych zařadila nový bod s názvem Jak zlepšit podmínky dobrovolných hasičů v České republice.

K tomuto kroku mě motivovala účast na právě probíhajících valných hromadách Sdružení hasičů, kde jsme probírali hned několik záležitostí. První takovouto záležitostí byla diskuse nad složitou strukturou hasičů v České republice. Máme totiž tři skupiny. Jednu tvoří profesionální hasiči. To jsou ti, o kterých mluvil pan Ryba a kteří slouží tedy u Hasičského záchranného sboru. Dobrovolní hasiči se sdružují ve Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska a dále města a obce zřizují na svém území Jednotky dobrovolných hasičů. Vztahy mezi těmito složkami jsou zákonem upravené, ale z pohledu obyčejného člověka jsou to vždy jedni a ti stejní naši hasiči. Ovšem podmínky výkonu služby se mezi nimi liší. Jejich platy a odměny jsou samostatná kapitola a jsem ráda, že je zde načten ten bod, který navrhoval pan kolega Ryba.

Já bych se dnes chtěla věnovat tomu - i proto tento bod navrhuji zařadit - jak zlepšit podmínky a ohodnocení dobrovolných hasičů. Týká se to například vybavení, zaškolení, postavení u svých domovských zaměstnavatelů, daňové souvislosti a tak dále. Uvedu svůj konkrétní příklad na městě, kde vykonávám funkci starostky. Naše město zřídilo jednotku před dvaceti pěti lety, ale sdružení hasičů v našem městě v určitých formách již funguje zhruba sto let. V hodně obcích a městech České republiky je ale ta služba datována mnohem dříve, takže dobrovolní hasiči tam jsou mnohem déle.

Za každým statistickým číslem o počtu zásahů těchto jednotek je především obrovský kus lidské práce hasičů, a to nejen těch, kteří denně vyjíždějí pomáhat, ale všech ostatních, kteří zabezpečují podmínky pro jejich práci. U jednotek dobrovolných hasičů jsou to právě obce zřizovatele. Zde se jedná u menších obcí o samotného starostu a zastupitele. U těch větších obcí nebo měst, kde mají tajemníka, je to samozřejmě úkol tajemníka úseku krizového řízení a ekonomiky městského úřadu. Ti všichni mají za sebou velmi náročný rok. To si myslím, že nemusím tady zdůrazňovat.

Připomínám, že základním posláním jednotek požární ochrany je chránit životy a zdraví obyvatel, majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech, které ohrožují život a zdraví obyvatel, majetek nebo životní prostředí. Velkou výhodou naší jednotky je, že více než polovina členů jsou příslušníci hasičského záchranného sboru. To představuje velký přínos pro ostatní členy, kteří mají možnost učit se od zkušenějších kolegů. Naštěstí jsme město, které má poměrně slušný rozpočet, tak co se týče vybavení mobilní technikou, ale i zaškolení našich příslušníků v jednotce, můžeme financovat napřímo. Samozřejmě jsme ale rádi, když přijde nějaká dotace anebo dar od některého donátora.

Dámy a pánové, myslím, že se shodneme na tom, že problematika hasičů je opravdu velké téma. Myslím si, že letos, respektive v minulém roce, jsme to zažili při povodních a u dalších událostí na úvodu roku. Například zmíním tragický požár v restauraci U Kojota v Mostě, kde naše jednotka zasahovala. Měli bychom se tedy napříč politickým spektrem věnovat také tomuto tématu a prosím vás o podporu zařazení tohoto bodu. Děkuji vám. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí paní poslankyně Lenka Knechtová k návrhu na změnu schváleného pořadu, připraví se pan poslanec Hubert Lang. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, včera v horní komoře Parlamentu proběhlo 25. slyšení Senátu na téma financování nepedagogických pracovníků. Protože se včera při veřejném slyšení diskutovalo v Senátu o novém modelu financování nepedagogických pracovníků, je pro mě důležité, abychom se i my tady v Poslanecké sněmovně věnovali regionálnímu školství, proto žádám o zařazení nového bodu s názvem Podpora regionálního školství. Chtěla bych, aby byl zařazen jako první bod.

Už od letošního září mají přejít na zřizovatele škol, což jsou kraje, města a obce, nepedagogičtí pracovníci, a s tím i jejich financování. Dále se mají převést na zřizovatele například i ostatní neinvestiční náklady. Legislativní úprava má navíc proběhnout za mě velmi nestandardním způsobem, a to je pozměňovacími návrhy. Vláda tak obejde povinnost zpracování hodnocení RIA a připomínkového řízení. Tam bychom se dozvěděli, jak tyto věci mají dopad do území, což je za mě u takto významné změny důležité.

Chci zdůraznit, že Ministerstvo školství v této problematice vůbec nevychází z žádné odborné analýzy. Přitom jsme neustále upozorňováni na reálná rizika, která takto narychlo schválený a nepromyšlený plán přinese, s tím, že nebyl projednán se zřizovateli, školami a třeba i se sociálními partnery. Financování nepedagogických pracovníků má přivést zřizovatele už od 1. září do nové situace. V případě základních škol jsou to obce, v případě středních škol se jedná o kraje.

Mezi nepedagogické pracovníky se řadí například uklízeči, kuchaři, ekonomové nebo i třeba správci IT systémů. Nepedagogičtí pracovníci neodmyslitelně patří k našim školám. Je důležité, aby připomínky zřizovatelů škol, asociací, ale i pracovníků jednotlivých typů škol byly řádně vypořádány a aby se k nim dostaly informace o novém modelu financování, o tom, jak je nastaven a i jak bude fungovat, aby byly zodpovězeny otázky a vyřešily se obavy z toho, co může nový systém přinést, protože jak jsme měli možnost zjistit, ne vždy to bude výhodné. Já se tedy ptám, jakým způsobem proběhne věcná debata.

Převod nebo zvýšení zodpovědnosti zřizovatelů za financování našich škol, je myšlenka, která ale bude na obcích vyžadovat nové nasazení. Je otázka, kdo to tedy na těch zejména malých obcích bude mít na starost, jaké k tomu dostane podklady, jaké bude mít informace. Je důležité, aby Ministerstvo školství pomohlo starostům obcí a měst se v novém systému zorientovat. V rámci změny budou muset mít další provozní zaměstnance, které budou muset řídit a rozhodovat o jejich financování. Tady se právě v realitě ukáže, jak právě tito zaměstnanci mají velmi nízké platy a obce to budou muset řešit. Je změna financování opravdu příležitostí pro zřizovatele a pro školy v době, kdy Ministerstvo školství vydalo nový rámcově vzdělávací program, kdy například zavádí angličtinu do první třídy?

Podle ministra školství je cílem změn dosáhnout větší efektivity ve financování provozu našich škol, protože dnes čelíme některým výzvám v oblasti školství, jako je například chybějící infrastruktura. Je to například dobudování infrastruktury škol tam, kde došlo k demografickým změnám, jako je to kolem velkých měst. Za mě ale problém je třeba i v tom, že demografické změny nastaly i u malých obcí a tam dnes potřebují přistavět třídu mateřské školy nebo postavit novou mateřskou školu, případně rozšířit základní školu. Rozpočty malých obcí za tři roky, co tady vystupuji, nebyly posíleny právě o tyto investiční finanční prostředky. Tam si myslím, že Ministerstvo školství při vyjednávání s Ministerstvem pro místní rozvoj neodvedlo dobrou práci, protože si myslím, že tam řešení z hlediska financí jsou. Dovoluji si tedy poprosit o zařazení tohoto bodu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní je přihlášen pan poslanec Hubert Lang, který má dvě přihlášky, poté paní poslankyně Hanzlíková a pan poslanec Samaš. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, paní předsedající. Já jsem si dal dvě přihlášky, protože v těch pěti minutách bych pravděpodobně nestihl to, co chci říci. Já se tady dlouhodobě zabývám migračním paktem, nebo ten správný název je Pakt o azylu a migraci.

Včera jsem nebyl přítomen na interpelacích pana premiéra, protože mám nějaké drobné zdravotní indispozice. Poslouchal jsem to ze své Poslanecké kanceláře a nestačil jsem se divit. Kolega Vích z SPD tady vznesl interpelaci na pana premiéra, která se týkala právě migračního paktu, kdy se regulérně dotazoval na určité věci. Jak to vlastně tedy bude s náběhem migračního paktu, jak je to s možnou relokací uprchlíků, běženců, na naše území za určitých podmínek, kdy se nebudeme chtít třeba vyvazovat formou nějaké finanční částky. Nebo když ta země, která bude zatížena nadměrnou migrací, prostě řekne, že nechce naše policisty, nechce naše technické prostředky, nechce peníze a chce spíš provést tu relokaci.

Ke své hrůze jsem se dozvěděl od pana premiéra sérii lží. Já se domnívám, že vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně, tak aspoň to je napsáno v ústavě. Pakliže tady probíhají interpelace poslanců na pana premiéra, což teda je opravdu řídký jev v této Sněmovně, protože málokdy se tomu tak děje, a když už tady tedy pan premiér je a odpovídá, tak by měl, se domnívám, jako premiér české vlády mluvit pravdu. Pan premiér Fiala je známý tím, že on pravdu moc nehovoří, on prostě fabuluje, on prostě, já musím říct, že lže ráno, lže v poledne, lže večer, lže 365 dní v roce, protože to, co se tady (Ministr Baxa nesouhlasně bouchá do lavice.)

Nemusíte klepat, pane ministře tady, já mám právo tady říct tento názor, protože to, co včera tady zaznělo na těch interpelacích, což já hned dokáži, byly jednoznačně lži ze strany pana premiéra, proto o tom tady takto hovořím. Já vám to tady za chviličku dokážu a jsem potom zvědavý, jestli budete bouchat, nebo nebudete bouchat do lavice.

Prosím vás, premiér by měl hovořit pravdu. Pakliže mu nějaký jeho poradce připraví odpověď na ústní interpelaci, protože ne každý samozřejmě je zběhlý ve všech tématech, tak by prostě toho svého poradce měl vzít za uši a měl by ho vyhodit, anebo by si měl aspoň připravit nějaké odpovídající informace. Já hned se k tomu dostanu.

Včera tady jednoznačně zaznělo ze strany pana premiéra: Česká republika za našeho předsednictví v Evropské unii se významně podílela na jeho finalizaci a ministr vnitra Rakušan nám toto vítězoslavně představil. Protože pan premiér Fiala říkal, že vlastně za jeho vlády se finalizoval ten Pakt o azylu a migraci a všechno je vlastně jakoby nějakým způsobem v pořádku a byli jsme jako vláda překvapeni tím, kam se to v průběhu času posunulo. Všichni tady pamatujeme, když se nám vrátil pan ministr vnitra Rakušan a tady nám vítězoslavně prohlašoval za vládu jako první místopředseda vlády, že byl dojednán pakt o migraci a jak to bude všechno v pořádku, jak nemusíme, jak jsme odbourali ty kvóty, jak nemusíme přijímat migranty. Jak tím, že jsme země, která přijala víc jak 530 000 běženců z Ukrajiny, vyvázáni z nějakých finančních případně dotací do toho společného budgetu na tu vnější schengenskou hranici, jak vlastně tím, že tady máme tolik Ukrajinců na našem území, že máme jakousi výjimku. Prosím vás, to je bohapustá lež! To včera tady zopakoval pan premiér, když odpovídal kolegovi Víchovi, kdy on ve své podstatě tady přímo pan premiér řekl, že tím, že máme velký příliv Ukrajinců na naše území, tak vlastně máme výjimku, nemusíme přijímat žádné běžence, nemusíme ani platit žádný poplatek.

O tom poplatku, já jsem se tady zmiňoval, protože jsem se tento týden pokusil načíst také několikrát bod Migrační pakt na řádný pořad schůze a všechno nám to tady ta čtyř-, pětikoalice zamítá. Kdy je zcela známo, že ta částka za jednoho nepřijatého migranta bude v částce 20 000 eur, což je kolem 250 000 korun podle kurzu. Takže samozřejmě, kdybychom potom přijímali nějaký počet běženců, já to za chvilku tady budu zmiňovat, tak se dostáváme do obrovských mandatorních částek pro naši ekonomiku za to, že na naše území ty migranty přijímat nebudeme.

Paní předsedající, já budu pokračovat průběžně. Chtěl bych tu první část, kterou jsem nazval Vízový migrační pakt, tak bych chtěl zařadit jako první bod po pevně zařazených bodech.

Nyní bych pokračoval ve své druhé části, kterou jsem nazval Vízový migrační pakt, lži premiéra Fialy přednesené na interpelacích dne 30. 1. 2025, jestli mohu tedy pokračovat?

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, pokračujte.

 

Poslanec Hubert Lang: Tak teď bych se dostal k tomu, co nám tady pan premiér včera říkal. Pan premiér řekl něco v tom smyslu: Česká republika za našeho předsednictví v EU se významně podílela na jeho finalizaci - s tím lze než souhlasit - ale finálně se Česká republika zdržela se zdůvodněním, že návrh je nedostatečný. Představte si. Takže my jsme měli české předsednictví cca dva roky zpátky, kde jsme byli významným hráčem, mohli jsme výrazně zasáhnout do finalizace toho migračního paktu a náhle pan premiér Fiala i před tím, co pan Rakušan se tehdy vrátil a říkal, co všechno vyjednal, jak to bylo všechno perfektní, tak říká, že vlastně ta iniciativa, kterou dneska tlačí Česká republika v čele s panem Rakušanem a s panem Fialou, tak musíme najednou přistupovat k radikálnějšímu, rychlejšímu, flexibilnějšímu řešení této problematiky. Ten migrační pakt nám ještě ani nenaběhl účinnosti, protože ta účinnost je na podzim 2026, a už najednou by tam mělo přejít k nějaké revizi prostě těchto věcí. Zda je, či není nějaká země pod migračním tlakem, tedy je zasažena velkým cílem uprchlíků, bude rozhodovat Rada Evropy svým implementačním nařízením.

My máme pořád problém v tom, že říkáme, že sice tam jakoby ty kvóty jsou, ale ty kvóty tam, že ty kvóty tam jsou, protože my to spatřujeme právě v tom příjmu běženců v případě, že bychom teda nechtěli se z toho vyvázat tím zaplacením nějaké té částky za jednoho nepřijatého migranta, případně že bychom dávali policisty nebo dávali jsme nějaké technické prostředky. Takže prostě v tom migračním paktu, jenom připomínám, je přijmutí běženců podle kvóty DPH podle velikosti země, případně je tam zaplacení nějaké části za jednoho nepřijatého migranta, což říkám, že až 20 000 eur na jednoho nepřijatého migranta jako mandator každoroční za jednoho nepřijatého migranta. Anebo je tam technická pomoc, policisté, materiál, informace pro ochranu vnější schengenské hranice. Pakliže bychom teda nechtěli zaplatit 20 000 eur za jednoho nepřijatého migranta nebo případně jsme nechtěli dát ty technické prostředky nebo ty policisty, což ta příjmová země na té vnější schengenské hranici může odmítnout, tak co nám tedy zbývá? Prostě komise se sejde, rozhodne, že je tady prostě nějaký velký migrační tlak, že některé země jsou zatíženy migračním tlakem více, některé jsou zatíženy méně a prostě dostaneme přidělený nějaký počet migrantů. Já bych tady chtěl říci, že kdybychom se smířili s tím, že teda budeme za ty migranty platit, tak já jsem tady udělal takový odhad, kdy vlastně za 20 000 eur je 500 000 korun za jedno nepřijatého migranta. Při 2 000 migrantů je to mandatorní výdaj ve výši 1 miliardy korun a při odhadu až 20 000 migrantů, což tak odpovídá tomu přílivu, co by nám mohlo být přiděleno, tak je to 10 miliard korun jako mandatorní výdaj pro Českou republiku, který prostě bohužel tím, jak ten pakt byl schválen, tak musíme přijmout.

Pan premiér Fiala tady říkal, že máme výjimku, že máme tady výjimku, protože máme tady ty Ukrajince. Já bych chtěl citovat z materiálu, který hovoří o tom: Migrační pakt obsahuje mechanismus povinné solidarity. Pokud dojde k přerozdělení uprchlíků a členská země odmítne být solidární a část migrantů přijmout, bude muset platit do společného finančního fondu. To je to, co jsem teď zmiňoval. Pakt nemůže členskou zemi donutit, aby uprchlíky přijala, nefunguje však ani žádná automatická výjimka - takže opakuji, nefunguje však ani žádná automatická výjimka - která by příklad Česka z povinné solidarity vyvázala kvůli vysokému počtu uprchlíků z Ukrajiny.

Včera jsme se tady dozvěděli od pana premiéra, který tady tu lež vypustil, že tím, že vlastně jsme přijali obrovské množství uprchlíků z Ukrajiny, tak budeme z této podmínky vyňati. Není to pravda, takže prosím vás, včera pan premiér tady uváděl v omyl nejenom kolegu Vícha, ale i občanskou veřejnost nebo lidi, kteří tyto interpelace sledovali.

Já bych chtěl říci, že opravdu pan premiér by měl mluvit pravdu, neměl by tady říkat něco, že strašíme, že jsme nějací prodavači strachu a podobně. Já bych se domnívám, že by snad panu premiérovi měla být vystavená nějaká ta komunikační karta, měl by pravděpodobně se na něj podívat pan plukovník Foltýn, měl by ho vzít někam do nějakého krytu nebo do nějakého Stratkomu a trošičku ho edukovat.

Anebo, pane premiére, prosím vás, vyměňte svoje poradce, vyměňte lidi, kteří vám připravují podklady na interpelace, pro nás jako pro poslance, protože já opravdu nevidím potom smysl interpelací v tom případě, když vy nám tady prokazatelně lžete. T

Takže paní předsedající, já bych chtěl ten druhý bod, který jsem nazval Vízový migrační pakt, lži premiéra Fialy přednesené na interpelacích dne 30. 1. 2025 dát jako první bod po pevně zařazených bodech. Děkuji. (Potlesk zleva.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nechala jsem vás hovořit, ale jenom bych ráda upozornila, že nejde ani o ten čas, ale jde o to, že vy v podstatě navrhujete ten samý bod, ale měl jste dvě přihlášky, jenom jste k tomu dodal nějaký dovětek. Já bych chtěla kolegy poprosit, takhle bychom mohli, že vždycky řeknete migrační pakt EU, a pak k tomu dáte nějaký dovětek, tak takových přihlášek byste mohl mít několik. Já jenom, je to jako prosba, je to jako prosba i s ohledem na to, že máme další přihlášené kolegy k programu schůze.

Dkonce ve svých přihláškách to máte označeno jako první část - migrační pakt, migrační pakt - druhá část, čili to je v podstatě jeden bod. K jednomu návrhu bodu prosím vždy pět minut. Je to moje prosba i vzhledem k té časové tísni, která je tady pro další kolegy, a nedáte jim příležitost. Takže vám děkuji. (Poslanec Lang jde k předsedající.) Vydržte chviličku tady.

Nyní se přihlásila k návrhu na změnu paní poslankyně Jana Hanzlíková, připraví se pan poslanec Samaš. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím požádat o zařazení nového bodu, který má název Vláda nedělá systémové kroky k rozvoji sociálních a zdravotních služeb v souvislosti se stárnutím populace.

Víme totiž, že podle aktuálních výzkumů chybí v sociální oblasti kapacity v pobytových službách pro seniory, pro lidi s Alzheimerovou chorobou, demencí a dalším podobným onemocněním. Zároveň v těchto službách už nyní chybí stovky pracovníků a tento stav víme, že se bude vzhledem k demografickému vývoji zhoršovat. Je tedy nutné, aby vláda dělala potřebné systémové kroky a plnila opatření ze strategických materiálů, které jsou vypracované a které se vztahují jak k té oblasti stárnutí populace, tak k rozvoji sociálních a zdravotních služeb.

Konkrétně v domovech pro seniory a lidi s Alzheimerovou chorobou, demencí a podobně už nyní chybí zhruba 13 000 lůžek a během následujících let bude nutné navýšit minimálně o 20 000. Jenom chci podotknout, že toto jsou čísla někdy z kraje roku 2024, takže teďka můžou být ta čísla ještě vyšší. Důvodem je, jak jsem říkala, demografický vývoj, kdy se podíl starších osob 65 let bude postupně zvyšovat až na zhruba 30 procent. V obdobném poměru dojde k navýšení počtu lidí starších 80 let, kteří budou potřebovat samozřejmě mnohem intenzivnější sociální a zdravotní služby. Na to je potřeba systém sociální a zdravotní připravit a víme, že to patří mezi hlavní priority ve všech okolních státech. Pokud se i v České republice nenavýší ty kapacity a nebudou se systematicky podporovat nové technologie a nezlepší se úroveň financování pracovníků v těchto oblastech, pak příliš velká část péče zůstane na bedrech rodin, takzvaných neformálních pečujících, což ale víme, že je velmi těžké a složité zvládat časově, fyzicky, psychicky, ale i ekonomicky a u mnoha klientů je jasné, že ta péče v rodinném prostředí není vůbec možná.

Se zvýšením kapacit zařízení, o kterých jsem mluvila, velmi úzce souvisí další část, již zmíněná část, a to je to personální zabezpečení. Stovky pracovníků v podstatě chybí už nyní a do budoucna bude nutné ty počty navyšovat. Asi největším problémem je, že se jedná o nízko ohodnocenou práci, a to i přesto, že v těch minulých letech - ještě i za naší vlády - docházelo k navýšení, ovšem teďka ty tři roky zpět opět došlo k relativnímu snížení. A musím říct, že zdravotní a sociální pracovníci velmi často čelí opravdu vysokým nárokům na svou práci, ale to jejich finanční ohodnocení neodpovídá té náročnosti a to často vede u těch lidí k demotivaci a tím pádem i k odlivu pracovníků buď do jiných odvětví, anebo do zahraničí, kde jsou tyto funkce a tyto pracovní pozice lépe placené.

Aby se zmenšil tlak na pobytová zařízení, je nutné také navyšovat kapacity terénních služeb a podporovat seniory, kteří jsou toho schopni, aby mohli co nejdéle žít v přirozeném prostředí. Tady je vidět, že je potřeba tuto oblast opravdu vnímat velmi komplexně.

Přesto, že tyto problematické oblasti najdeme zpracovány v mnoha strategických materiálech, včetně samozřejmě navržených opatření, tak kroky vlády tomu neodpovídají, protože nejsou systémové. Přitom je to jedna z nejdůležitějších oblastí, protože se dotýká zranitelných cílových skupin.

Jenom bych chtěla říct, že v zahraničí k tomu opravdu přistupují s velkou důležitostí. Některé země EU přijaly opravdu široké reformy a opatření ke zvýšení atraktivity práce v sociální oblasti a to samé bychom potřebovali udělat my. Také je potřeba velmi pracovat na tom, aby mohly být využity digitální nástroje a robotika, aby se usnadnila práce, která je opravdu v této oblasti velmi náročná.

Vzhledem k důležitosti toho, co jsem říkala, poprosím o zařazení nového bodu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí k návrhu na změnu schváleného pořadu pan poslanec Miroslav Samaš, připraví se paní poslankyně Karla Maříková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Samaš: Děkuji vám za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, milí spoluobčané a drahá vládo, já bych chtěl dnes zařadit na program jednání nový bod, který zní Klesající životní úroveň seniorů a sociálně slabých za vlády Petra Fialy, a tento zařadit jako první bod po pevně zařazených bodech dnešní schůze.

Před volbami současná vláda slibovala téměř ráj na zemi, jak si vzpomínáme. Podíváme se třeba na fráze "zastavíme nárůst zadlužování státu", "zabrzdíme nesmyslné rozhazování peněz", "zkrotíme ceny energií" a zejména mě zaujal výrok, který pronesl - na otázku Reye Korantenga v televizi Nova, když se ho zeptal na otázku možného zvyšování daní - Petr Fiala, když řekl: "Nebudeme zvyšovat daně. Tečka." Určitě si na to všichni dobře vzpomínáte.

Jaká je ale realita na sklonku trvání, troufnu si říct, nejhorší vlády v historii? Tak vidíme to sami kolem sebe. Zadlužování státu rostlo nejvíce v historii, dokonce víc než za covidu. Vznikla nová ministerstva s teplými místy pro koaliční partnery. Nárůst cen energií byl rychlejší než start vozů Formule 1 a nakoupili jsme nejmodernější a nejdražší stíhačky F-35, které možná dostaneme až v roce 2035, proto se asi tak jmenují - nevím, jak se budou přejmenovávat, kdyby to náhodou trvalo déle. Daně, tak to tady vidíme všichni.

Z těch slibů, které jsem tady jmenoval, tak tato vláda, si dovolím tvrdit, nic nesplnila. Myslím si, že nejvíc na její nekompetentnost doplácejí ti nejslabší, a to jsou senioři a pak lidi, kteří jsou sociálně slabí. Místo toho, aby si naši senioři užili důstojné stáří a dožili svoje životy v klidu a v pohodě, tak se jejich žití změnilo v nejistotu, jak to vůbec zvládnou. Tato vláda totiž svojí nekompetentností způsobila obrovskou inflaci. Vůbec nedokázala, když ještě budu jednou parafrázovat pana premiéra, zkrotit skokový nárůst cen energií, a to nejenom těch.

Když se podíváme kolem sebe, tak rapidně zdražilo úplně všechno, ať už se jedná o náklady na bydlení, pohonné hmoty, léky, služby, anebo potraviny. Vzpomeňme si, že před Vánoci se dala pořídit jedna krabička vánočních kolekcí za pouhých 900 korun a máslo, které potřebovala každá hospodyňka na pečení cukroví, stálo 80 korun. Kolikrát jsem byl svědkem toho, že v těch obchodních centrech lidi koukali na ceny a brali si třeba jenom půlku toho másla.

Určitě asi víte, že když se senior dožije penze, tak jeho příjmy spadnou o polovinu a pak skutečně začíná šetřit téměř na všem, ať to jsou náklady na bydlení, energie, ale bohužel nejvíc začínají šetřit na jídle. To se pak zase promítá do jejich zdraví, protože nakupují věci, které třeba nejsou tak kvalitní, ale to tady nechci rozebírat.

Tady zaznívalo kolikrát ze strany této vlády, že Babiš tady způsobil drahotu, že Babiš tady bude nás zavádět někam, jak zavádí třeba Slovensko - Fico - nebo Maďarsko - Orbán - tady ta vláda nás straší tím, co se stane a stalo se za vlády Andreje Babiše. Nazývali to Babišova drahota. Nevím, jak tohle nazvat, ten stav, co je teď, ale napadá mě jenom Fialova bída s nouzí. Děkuju za slovo a přeju vám hezký den a hezký víkend. (Potlesk z lavic hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je přihlášena paní poslankyně Karla Maříková k návrhu na změnu schváleného pořadu a má dvě přihlášky.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Navážu na svého předřečníka. To, co říkal, se mi hodí. Navrhuji první bod názvem Sliby Fialovy vlády a poprosila bych ho zařadit za pevně zařazené body.

Pojďme se podívat na realitu, která odráží politické sliby a skutečné činy vlády Petra Fialy. Je to realita, která nás nutí klást si otázku, kolik lží a manipulací nás ještě od této Fialovy party čeká.

Začneme slibem, který byl dán ohledně daní. Premiér Petr Fiala tvrdil, že jeho vláda nezvýší daně. Co jsme viděli? Plošné zvýšení daní, které zasáhlo nejen podnikatele, ale i obyčejné občany. Jak se mají lidé cítit, když se sliby, které byly dány, obracejí proti nim?

Dalším příkladem je otázka automobilového průmyslu. Premiér Petr Fiala nás ujišťoval, že udělá vše, co je v jeho silách, aby nebyl ukončen prodej a výroba aut se spalovacími motory, avšak jak hlasoval, když přišlo na lámání chleba? Hlasoval pro konec těchto automobilů. Jak máme důvěřovat vládě, která neplní své vlastní závazky?

Co ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka a jeho slib ohledně valorizace? V lednu 2023 tvrdil, že se valorizace nezmění. O měsíc později ji však zásadně snížil a protlačil změny ve stavu legislativní nouze. To je příklad politiky, která se řídí momentálními potřebami, nikoliv dlouhodobými závazky.

No a ministr Stanjura, ten zase prohlásil, že se nezvýší sociální odvody pro osoby samostatně výdělečně činné. Co se stalo? O pár týdnů později se rozhodlo přesně opačně. Je to další důkaz, že vláda není schopna stát za svými slovy. Sliby jsou pro ni jen prázdné fráze.

Podívejme se na energetickou politiku. Exministr Síkela a premiér Petr Fiala tvrdili, že nás zbavili závislosti na ruském plynu, ale jaká je pravda? Podíl dovozu zemního plynu z východu do České republiky dál roste. V listopadu a prosinci dosahoval až 95 procent, jak vychází z přepravních statistik společnosti NET4GAS. Ačkoliv původ plynu nelze s jistotou určit, nejspíš se jedná o ruský plyn.

Ministr Rakušan zase prohlásil, že zajistil výjimku u migračního paktu. Jaká je realita? Migrační pakt schválený Evropským parlamentem ukládá zemím buď přijmout uprchlíky, nebo zaplatit do společného fondu. Ministr vnitra Vít Rakušan ale tvrdil, že Česko nebude muset přinejmenším ze začátku nic přispívat ani nikoho přijímat, protože hostí uprchlíky z Ukrajiny. Žádná taková výjimka ovšem neplatí, žádná výjimka se nekoná. Opět jsme byli svědky toho, že se sliby mění v prázdné fráze.

Co ceny energií? Premiér Petr Fiala tvrdil, že klesají. Češi v uplynulém roce podle statistického úřadu Eurostat platili sedmé nejvyšší ceny za elektřinu v Evropě. Situace je však ještě horší. Když se přihlédne ke kupní síle, z takového porovnání vychází, že čeští spotřebitelé platili vedle těch irských za proud vůbec nejvíce.

Poslední kapkou je otázka důchodového systému. Premiér Petr Fiala tvrdil, že nebudeme zvyšovat věk odchodu do důchodu. Co se stalo? Krátce poté vláda postavila změny důchodového systému právě na zvýšení věku odchodu do důchodu.

Teď se chystá další podraz. Ministr kultury Baxa za ODS sliboval: "Nebudeme zvyšovat koncesionářské poplatky za Českou televizi a Český rozhlas." Realita? Vláda navrhuje zvýšení stávajících poplatků - televizního poplatku o 15 korun na 150 korun měsíčně a rozhlasového poplatku o 10 korun na 55 korun měsíčně - ale také rozšíření okruhu těch, kteří tyto poplatky mají hradit, na příjemce internetu.

Dámy a pánové, není to jen o jednotlivých lžích. Je to o důvěře, kterou mají občané ve svou vládu. Lež v politice má závažné důsledky pro důvěru občanů ve veřejné instituce a politické představitele. Lidé si zaslouží vládu, která bude skutečně stát za svými slovy a činy, a ne partičku lhářů, kterou Fialova vláda je. Další bod...

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, čili pouštím dalších pět minut na druhou přihlášku.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji, paní místopředsedkyně. Další bod, který bych navrhla za pevně zařazené, je s názvem Kampaně za peníze daňových poplatníků. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka si udělal kampaň za peníze daňových poplatníků. Nechal totiž Českou správu sociálního zabezpečení prostřednictvím České pošty rozeslat důchodcům spolu s novým výměrem dopis, ve kterém obhajuje důchodovou reformu ze své dílny. Tato aktivita stála daňové poplatníky neuvěřitelných 78 milionů korun.

Začněme samotným obsahem jeho dopisu, který byl rozeslán seniorům spolu s novým výměrem důchodu. V něm se ministr Jurečka snaží vysvětlit, že důchodová reforma byla nutná a že jen tato vláda měla odvahu ji prosadit. Jeho slova však nejsou ničím jiným než propagandou, která se snaží zakrýt nedostatky a nepopulární rozhodnutí, jako je zvýšení věku odchodu do důchodu.

Není to poprvé, co se vláda snaží manipulovat veřejným míněním prostřednictvím drahých kampaní. Položme si otázku, proč je třeba vynaložit tolik peněz na přesvědčování veřejnosti, že něco, co by mělo být prospěšné, je opravdu dobré. Odpověď je jednoduchá: protože samotná reforma měla vážné trhliny. Místo toho, aby se vláda zaměřila na skutečné problémy důchodového systému a hledala udržitelné řešení, zvolila cestu drahé píár kampaně, která má za cíl umlčet kritiku a odvést pozornost od skutečných problémů.

Není to však poprvé, kdy Fialova vláda si dělá kampaň za státní peníze. Vláda Petra Fialy plánuje další kampaň, tentokrát na propagaci svobody, demokracie a spojeneckých vazeb, která má probíhat od ledna do prosince a opět za peníze daňových poplatníků. Tato kampaň má stát 34 milionů korun. Nejenže překrývá předvolební období a samotné volby do Poslanecké sněmovny, ale také vyvolává otázky ohledně jejího skutečného účelu. Je ironií osudu, že strany, které neustále hlásají svobodu a demokracii, se v praxi chovají jako totalitní režimy, které potřebují kontrolovat a ovlivňovat veřejné mínění. Aby toho nebylo málo, zakázku na tuto kampaň získala firma spojená se synem bývalého poslance ODS. Tady už nejde jen o etiku, ale o zjevný klientelismus, který podrývá důvěru občanů ve vládu. Jak můžeme věřit, že tato kampaň je vedena v zájmu občanů, když je zjevně propojena s osobními zájmy několika vybraných jedinců?

Dámy a pánové, jsme svědky toho, jak se Fialova vláda snaží zakrýt své nedostatky drahými kampaněmi místo toho, aby se soustředila na skutečné zlepšení života občanů. Místo investic do zdravotnictví, školství nebo modernizace infrastruktury se peníze utrácejí za propagandu, která má zakrýt nepopulární rozhodnutí a nedostatky v politice. Je na čase, abychom se postavili proti takovým praktikám, aby si vláda dělala píár kampaně za státní peníze. Musíme požadovat transparentnost, odpovědnost a skutečnou práci pro lidi, ne pro vybrané zájmové skupiny, abychom řekli dost drahým kampaním, které slouží jen k manipulaci a zakrývání pravdy. Děkuji. (Potlesk z lavic hnutí SPD.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Děkuji, paní poslankyně. Nyní je přihlášena paní poslankyně Iveta Štefanová a poté pan poslanec Dědeček.

Než dám paní poslankyní slovo, přečtu omluvy: Omlouvá se Babišová Andrea od 12.45 z rodinných důvodů, Golasowská Pavla od 11 hodin pracovní důvody, Pražák David celý jednací den zdravotní důvody.

Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěla navrhnout změnu programu, protože i dnes tu opět máme (bod) zvyšování poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas zařazen jako nejdůležitější bod dne, tedy zařazen vládou. Evidentně je to pro vládu priorita před vším ostatním, ale priorita by to být neměla. Měli bychom se tady věnovat mnohem důležitějším věcem než zvyšování povinných poplatků a rozšiřování počtu plátců i na ty, kteří tuto službu třeba vůbec nevyužívají, na ČT se nedívají, rozhlas neposlouchají, přesto i tento návrh je postihuje.

Měli bychom se tady věnovat například zdravotnictví. V médiích proběhla totiž další ze znepokojivých zpráv o výpadku léků, tentokrát se jednalo o lokální anestetika, která při své práci nejvíce používají stomatologové. Ti pak musí volit nějaký z alternativních postupů, anebo ty zákroky dokonce odsouvat, což je špatně. Ale to není, bohužel stále není, něco zcela výjimečného nebo vzácného, že na nějakou dobu není dostupný nějaký konkrétní lék, a to i lék, který se třeba obtížně nahrazuje, nebo dokonce se nahradit vůbec nedá. To bychom tady měli probírat spíše než zvyšovat poplatky (zvyšování poplatků?), které i ti, kteří to obhajují, to navyšování, nejsou vlastně schopni pořádně vysvětlit, proč že je to potřeba navýšit nebo kam ty peníze skutečně půjdou.

Měli bychom se tu věnovat zdravotnictví a problematice nedostatku léků, proto navrhuji zařazení nového bodu s názvem Léky pro Českou republiku - cesta k soběstačnosti. Právě ta soběstačnost je ta klíčová věc. Ty problémy se zhoršují s postupnou globalizací trhu s léčivy. To víme, to je fakt, ale měli bychom na to nějak adekvátně reagovat a nespoléhat se stále na Unii nebo na ty firmy, které budou vždy primárně zásobovat ty země, u kterých se jim to více vyplatí.

Obnovu výroby léků přímo v České republice tady prosazuji už od počátku volebního období. I s panem ministrem jsme na toto téma opakovaně hovořili. Dostali jsme se k tomu, že pan ministr Válek slíbil, že se o to zasadí a že výroba léků v České republice bude, ale bohužel zůstalo jenom u toho. Když jsme spolu na toto téma hovořili naposledy, tak mi říkal pan ministr, že on pro to dělá, co může, ale že to nějakým způsobem nejde ohledně nějakých nařízení a tak dál, ale že ta jednání stále probíhají. No, tak toto by nám tu mohl pan ministr říct - až tedy otevřeme tento důležitý bod, protože důležitý je, rozhodně důležitější než zvyšování poplatků za televizi - a mohl by nám tu říci, jak ta jednání probíhají, čeho se konkrétně dosáhlo a jaký bude ten další postup, ale třeba i o dalších věcech, dalších opatřeních, která by tu situaci kolem léků měla řešit a těm výpadkům zabránit.

Přijali jsme si novelu, kde aby v lékárnách a u distributorů byla vždycky zásoba těch léků, a to až na měsíce, přesto jsme stále svědky toho, že se ty výpadky dějí, takže jak to tedy funguje? Nové povinnosti, které zákon zúčastněným stranám ukládá, protože jedna věc je to, co si dáme do zákona, a druhá je ta vymahatelnost, to, jak jsme, nebo nejsme schopni donutit ta pravidla dodržovat. Dějou se vůbec nějaké postihy, například toho distributora, když pravidla poruší a k tomu výpadku dojde? Řeší se ta příčina, jestli ten lék nevypadl v České republice jenom třeba z toho důvodu, že se do Německa dodal přednostně kvůli vyšší platbě? Toto všechno bychom si tady měli říct, jaký je ten současný stav a jak... v čem nám ta novela pomohla nebo v čem třeba nefunguje a proč, takže navrhuji tento bod zařadit jako bod číslo 1 na dnešní jednání. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní je přihlášen k návrhu na změnu schváleného pořadu pan poslanec Jaromír Dědeček, poté se připraví pan poslanec Rozvoral. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaromír Dědeček: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, včera i dnes se tady probírala kauza praní špinavých peněz v záložně. Já bych navrhoval, aby k jednání Poslanecké sněmovny byl zařazen bod Zapojení premiéra Petra Fialy do praní špinavých peněz.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, s ohledem na významnost a závažnost situace navrhuji, abychom zařadili do programu jednání Poslanecké sněmovny bod, který se týká možného zapojení premiéra Petra Fialy do nelegálních finančních aktivit spojených s kampeličkou, ve které měl údajně podíl. Tato záložna se stala středem pozornosti kvůli podezřelým výběrům hotovosti v řádu desítek a stovek milionů. Existují vážná podezření, že došlo k porušení pravidel proti praní špinavých peněz, a je proto nezbytné, abychom tuto situaci důkladně prošetřili, a to jak ve vazbě na zákon AML, tak i ve vazbě na finančně analytický útvar.

Je naprosto nepřijatelné, aby záložna fungovala v prostředí, kde se nerespektují zákonné normy, zejména pokud jde o tak závažné otázky, jako je praní špinavých peněz. Vyzýváme proto pana premiéra Fialu, aby transparentně objasnil povahu svého angažmá v této instituci a aby předložil veškeré důkazy, které by mohly osvětlit jeho roli v této záležitosti - ne tak, jak nám tady vyprávěl včera na interpelacích, ale průkazně - včetně toho, kam zmizely peníze odnesené v igelitkách.

Podle dostupných informací bylo v posledních třech letech v kampeličce rozkradeno přibližně 370 milionů korun. Tyto prostředky měly být původně použity na nákup munice pro Ukrajinu, což zvyšuje závažnost celé situace. Tato ztráta nejenže narušuje důvěru v naši finanční infrastrukturu, ale také ohrožuje naši mezinárodní pověst a závazky, které jsme učinili vůči svým spojencům. Dále je zarážející, že z kampeličky odešel dar ve výši 850 000 korun pro Občanskou demokratickou stranu od třiaosmdesátiletého pana Hromádky. Zůstává otázkou, zda tento dar byl skutečně dobrovolný a zda nebyl spojen s žádnými podmínkami nebo tlaky. Navíc z kampeličky odešlo 5,2 milionu korun bruselskému institutu New Direction. Následně začali z tohoto institutu proudit finanční prostředky do Fialova institutu Pravý břeh, který financuje jeho kampaň, v celkové výši 7 milionů korun. Tento tok peněz vyvolává mnoho otázek ohledně možného střetu zájmů a finanční transparentnosti.

Z těchto důvodů považuji za nezbytné, aby Poslanecká sněmovna těmito otázkami se důkladně zabývala. Je důležité, abychom jako zákonodárný sbor zajistili, že naše finanční instituce fungují v souladu se zákonem a že politické osobnosti, které vedou naši zemi, jednají v souladu s etickými standardy, které od nich očekáváme. Děkuji vám za pozornost a žádám vás o podporu tohoto návrhu. Je naší povinností zajistit transparentnost a spravedlnost v naší zemi, a to zejména v otázkách, které mají tak hluboký dopad na naši společnost a mezinárodní vztahy. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí s návrhem na změnu schváleného pořadu pan poslanec Radek Rozvoral a připraví se pan poslanec Kott. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, já navrhuji předřadit bod číslo 69, sněmovní tisk 22, a to jako bod číslo 1 dnešní schůze. Jedná se o novelu zákona z pera hnutí SPD o daních z příjmu, kterou jsme předložili z důvodu toho, abychom motivovali mladé české páry ke zvyšování populace, což by v budoucnu pomohlo i s vyplácením důchodů.

Já tento bod navrhuji už poněkolikáté, protože si myslím a jsem přesvědčen o tom, že by to pomohlo všem slušným a pracujícím občanům naší České republiky, a teď bych svůj návrh odůvodnil. V současné době zná náš právní řád ve smyslu zákona o daních z příjmu několik druhů slev a zvýhodnění v oblasti daně z příjmu fyzických osob. Tou nejznámější a univerzální je takzvaná základní sleva na poplatníka. Dále zde existuje sleva na druhého manžela, slevy pro zdravotně postižené pracující a tak dál. Cílem naší navrhované úpravy je významné snížení přímé daňové zátěže a zvýšení disponibilního čistého příjmu pro daňové poplatníky, konkrétně pro pracující rodiče, jejich rodiny, rodinné příslušníky, děti, o které pečují a které vyživují, a s tím úzce související zvýšení motivace pro zakládání rodin, a to zejména rodin s více dětmi, a v neposlední řadě je taktéž snaha o to, aby pracující rodiče a rodiny nebyli nuceni často velmi ponižujícím a složitým a mnohdy i neúspěšným způsobem žádat o dávky státní sociální podpory či dávky pomoci hmotné nouzi jen proto, aby zabezpečili základní životní potřeby pro sebe a pro své děti.

Dlouhodobým cílem návrhu je pak podpora pozitivního propopulačního a demografického vývoje české společnosti, to znamená, zejména podpora dlouhodobého, nejlépe stálého a stabilního zvyšování porodnosti, což je žádoucí trend jednak z obecného společenského hlediska, ale také z pohledu makroekonomického, například v souvislosti s udržením či zkvalitněním a posílením našeho sociálního systému, zejména pak jeho důchodové složky. Jinými slovy, jedná se o klíčový zájem ve smyslu budoucího vývoje české společnosti tak, aby zde bylo dlouhodobě zajištěno financování sociálních transferů, na prvním místě takzvaných mandatorních sociálních výdajů, především pojistných sociálních dávek a dalších součástí vyspělého systému naší sociální politiky a sociálních služeb, a to i v širším smyslu slova, včetně financování zdravotní péče, školství a dalších důležitých veřejných politik.

V souvislosti s celkovou filozofií návrhu považujeme za důležité zmínit výsledky průzkumu agentury NMS, který uvádí, že 33 procent rodičů si nepořídí další dítě výhradně z finančních důvodů a 17 procent rodičů tak neučiní z důvodu neodpovídajícího bydlení, což je problematika velmi podobného typu. Podle 43 procent respondentů tohoto průzkumu by rodinám nejvíce pomohlo zvýšení takzvané mateřské a rodičovského příspěvku a 18 procent respondentů by pak jako největší pomoc vnímalo právě zvýšení daňového zvýhodnění na děti.

A doplňme k tomu ještě komentář ekonomky Hany Horské, která uvádí, že nejvíce rodin se třemi a více dětmi je mezi nízkopříjmovými skupinami se základním nebo nedokončeným vzděláním a naopak nejméně mezi vysokoškoláky. Pokud by tedy stát chtěl motivovat rodiny, aby si pořizovaly více dětí, musí cílit na střední vrstvu, což je přesně i ambicí tohoto návrhu. A právě proto je zde nejcitelnější podpora adresována rodičům pečujícím o tři a více dětí. Navrhovaná opatření neznamenají pro žádného nyní pracovně aktivního plátce daně z příjmu zhoršení jeho současné situace a naopak pro vysoké množství plátců daně z příjmu znamenají snížení jejich reálně odvedených daní, a tedy zvýšení jejich čistých příjmů.

Ještě jednou tedy, navrhuji bod číslo 69, sněmovní tisk 22, předřadit jako bod číslo 1 dnešní schůze. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní se přihlásil o slovo k návrhu na změnu schváleného pořadu pan poslanec Josef Kott, má dvě přihlášky, a poté je přihlášena paní poslankyně Peštová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji pěkně za slovo, paní místopředsedkyně. Vážení páni ministři, milé kolegyně, vážení kolegové, já, jak řekla paní místopředsedkyně, jsem si připravil dva body: jeden je vyřazení tisku z této schůze a je to vyřazení tisku 732, novela o myslivosti, bod 19.

V krátkosti bych vám zde řekl důvody, proč jsem se k tomuto takto rozhodl. Vzhledem k tomu, že Legislativní rada vlády nepodpořila, respektive vyjádření bylo takové, že se zákon má vrátit zpět k přepracování, protože jsou tam významné nesrovnalosti, které dle jejich názoru nejde žádným pozměňovacím návrhem opravit, tak doporučila ministru zemědělství, respektive už vlastně šéfovi Legislativní rady vlády, aby tento vzal a vrátil k přepracování. Nicméně nebylo vyslyšeno požadavku Legislativní rady vlády a panu ministr zemědělství spolu s panem ministrem Šalomounem, byť je to jejich možnost takto to řešit, vzali a posunuli tento tisk do Sněmovny s tím, že bude snaha to zde v rámci Poslanecké sněmovny opravit. Takže to je první důvod, proč si myslím, že bychom ten tisk měli vyřadit a dát ještě možnost, aby všichni dotčení, kteří s tím chtějí dál pracovat, měli možnost se k tomuto tisku vyjádřit a připravit si možné opravy, respektive zvážit to, jestli tento tisk nevrátíme k přepracování, a potom v nějakých zkrácených lhůtách to neuděláme tak, aby už to bylo všecko v pořádku a abychom vlastně docílili toho, čeho jsme chtěli docílit, to znamená, na jednu ochrana krajiny a přírody hlavně lesních a zemědělských porostů.

Na druhou stranu, jsou tam i věci, s kterými nesouhlasí dnes ochránci přírody, protože tam nejsou úplně jasně vyspecifikovány možnosti, jak ochraňovat jednotlivé druhy zvěře a jak se potom k tomu stavět jako k celku.

Jsou tam i další záležitosti, které jsou sporné. Jsou tam věci týkající se nárokových povolenek, s čímž má významná část myslivecké odborné veřejnosti problém. Jsou tam záležitosti týkající se plánování odstřelu zvěře na základě nějakých tabulkových čísel, které v rámci toho, jak se honitby překrývají a jak zvěř migruje, tak jsou to věci, které se i dle jejich názoru nedají pevně uchopit a nelze s nimi relevantně pracovat.

Možná jsem měl začít tím, že nejspornější bod je snížení výměry honitby, ale to je záležitost, kde není shoda ani v rámci koalice, a díky této novele si myslím, že skutečně je zapotřebí, abychom dostali dostatek času na to, abychom to udělali tak, abychom to byli potom schopni skutečně projednat a vytvořit podmínky jak pro Českomoravskou mysliveckou jednotu, tak pro majitele lesů i jednotlivé zemědělce. Takže to je krátké zdůvodnění k tomu, proč tento bod chci vyřadit.

Dovolil bych pokračovat.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, pouštím vám dalších pět minut. Prosím.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji, paní místopředsedkyně. Naopak, co si myslím, že bychom měli projednat, a vzhledem k tomu, že to je sněmovní tisk 876, bod 147, je to novela zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu, a domnívám se, že ten bod je tak daleko, že jestliže nedojde ze strany vládní koalice k posouzení, že to je priorita, a teď si teda nejsem úplně jist, jestli ta shoda tam je, tak z toho důvodu já si dovoluji tento bod předřadit a zařadit ho dnes jako druhý bod po pevně zařazených bodech.

V krátkosti bych zde okomentoval, nebo využil bych částečně důvodové zprávy k tomu, abych odůvodnil to, proč tento bod chci dneska předřadit. V rámci historického vývoje agrárního sektoru v České republice došlo v padesátých letech minulého století k rozvratu českého zemědělství, který byl v rozhodující míře způsoben...

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Omlouvám se, pane poslanče, že vás přerušuji.

Prosím kolegy a kolegyně, paní poslankyně a páni poslanci, abyste ještě chvilku vydrželi, ztišili se, aby měl pan poslanec možnost přednést svůj návrh. Děkuji vám.

 

Poslanec Josef Kott: Já vám taky děkuji, paní místopředsedkyně, za zjednání pořádku.

A chtěl bych pokračovat s tím odůvodněním, kdy vlastně v rámci rodinných farem a kolektivní reformy, charakterizované nedoceněním úlohy vlastnických vztahů k půdě jako výchozího principu evropského modelu zemědělství na historicky daný vztah k půdě se po listopadové revoluci 1989 nepodařilo navázat, a to především proto, že vlastnický vztah již nenašel masivní podporu u vlastníků půdy na ní hospodařit a navázat na předchozí generaci sedláků s cílem aktivně hospodařit na svých pozemcích. Princip hospodaření na pronajaté půdě se stává prakticky rozhodující výchozí pozicí současné agrární politiky.

Za účelem zákonného vymezení rodinných farem se navrhuje novelizovat zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, dále tedy už jen zákon o zemědělství. V souvislosti s provedenými změnami je pak upraven i zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů.

Předpokládaný návrh vychází ze zahraničních zkušeností. Rodinná farma, označovaná v návrhu jako rodinné zemědělské hospodářství, je definována jako zemědělský podnikatel, který je buď právnickou osobou, anebo již ovládá více fyzických osob, členů jedné rodiny, nebo jde o fyzické osoby, členy jedné rodiny, kteří jsou zemědělskými podnikateli a dohromady vytvořili společnost podle § 2716 a následujícího občanského zákoníku.

Státní zemědělský intervenční fond těmto osobám bude udělovat status rodinného zemědělského hospodářství, respektive člena rodinného zemědělského hospodářství. Společným jmenovatelem obou typů rodinných zemědělských hospodářství jsou pak další podmínky, především maximální rozloha obhospodařované půdy do 1 000 hektarů a plnění definice mikropodniků právnickou osobou, respektive společně všemi členy společnosti podle občanského zákoníku.

Současně bude zřízena i evidence rodinných zemědělských hospodářství, spravovaná Ministerstvem zemědělství a užívaná Státním zemědělským intervenčním fondem.

Podle odhadů by do dvou let od účinnosti této právní úpravy mohlo se zapojit zhruba 2 000 zemědělských subjektů s tím, že v budoucnu může dojít i k navýšení tohoto počtu subjektů, které by mohly splnit výše uvedené definice, je v České republice daleko víc, jak je patrné i z výše statistických přehledů. Záležet ovšem bude především na tom, jaké možnosti statut rodinného zemědělství svým nositelům přinese.

Já bych tímto zhodnocením chtěl požádat o předřazení tohoto bodu, tak jak jsem avizoval. Děkuju pěkně za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji, pane poslanče, mám zaznamenáno. Nyní je přihlášena k návrhu na změnu schváleného pořadu paní poslankyně Berenika Peštová, připraví se pan poslanec Hudec. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Tak já jsem se zde již ve středu snažila zařadit bod Historie emisních povolenek. A motivoval mě k tomu pan ministr Výborný s panem ministrem Hladíkem, kteří zřejmě zde teď nejsou, ale určitě si dělají u televize poznámky, a jelikož jsem zjistila, že v tom mají nebo s tím mají problém i někteří poslanci koaliční, včera jsem zjistila na sociálních sítích, takže tento bod zařazuji znovu. A bylo by fajn, protože mi pan poslanec Munzar minule sdělil, že hlasoval pro tento bod, tak budu ráda, když mě koaliční poslanci podpoří. A objasníme si teda opravdu, jak to s těmi emisními povolenkami v historii bylo. V roce 2005 začala celá anabáze.

Já tedy zvednu ten hlas, vidím, že někteří si povídáte, já s tím nemám problém, ale pak budete křičet, že zase moc zvedám hlas.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Paní poslankyně, paní poslankyně, omlouvám se, že vás přerušuji. Kolegyně, kolegové, opakovaně prosím o zklidnění v sále, aby paní poslankyně mohla mluvit nezvýšeným hlasem. Děkuji vám.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji. Celá anabáze s emisními povolenkami začala od roku 2005, kdy se nám to rozdělilo do čtyř fází. První fáze byla od roku 2005 do roku 2007, to byla takzvaná startovací fáze, kdy se dělal samozřejmě stejný monitoring, jako je teď u ETS 2. V této fázi jsme si nedali žádný cíl, že bychom snižovali CO2, a říkám, končí to rokem 2007. Od roku 2008 do roku 2012 byla takzvaná druhá fáze, kdy už nastupuje to, že emisní povolenky začaly být obchodovatelné, a dali jsme si cíl 8 procent snížení oproti roku 2005. Ve třetí fázi, která nastává od roku 2013 do roku 2020, máme za cíl snížit emise oproti roku 2005 o 21 procent a čtvrtá fáze od roku 2021 do roku 2030 snížit emise o 43 procent.

Kdo všechno obchoduje, nemusím opakovat, to jsem zde říkala minule. Kromě 27 členských států máme Norsko, Lichtenštejnsko, Island, Chorvatsko, vypadne nám Velká Británie.

Samozřejmě postupně se ty emisní povolenky rozšiřují ještě na leteckou dopravu a námořní dopravu.

No a ta revoluční změna, která nastala, tak nastala v roce 2023 za předsednictví českého, kdy naše vláda připravila tu revoluční změnu EU ETS 2 na základě toho, že vyšel balíček Fit for 55. Za minulé vlády, jsem říkala, ve čtvrté fázi bylo 43 procent snížení emisí a v tomto balíčku dochází k revoluční změně, utahování opasků a zvedání ambiciózního cíle na 62 procent. Dále samozřejmě jsou tam další změny ve smyslu toho, že z výnosu emisních povolenek v minulém období muselo jít 50 procent na klimatická opatření, teď už je to 100 procent.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Omlouvám se, že vás přerušuji.

Opět, vyzývám vás a prosím o zklidnění v sále.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Dále se nám tam samozřejmě začíná objevovat EU ETS 2, což se nám zaměřuje na sektor domácností a na silniční, to znamená, že se nám emisní povolenky budou promítat do benzinu, nafty, uhlí, plynu, do zateplení a tak dále. Vytváří se nám tam sociální klimatický fond, který má sloužit k tomu, abychom z jedné kapsy lidem brali, a druhou kapsou abychom jim ty peníze dávali, až je dostaneme na to sociální dno.

To, co tato vláda neudělala a co jsem od ní očekávala, když připravovala EU ETS 2 a revize, tak jsem očekávala to, že dojde k zastropování ceny emisních povolenek u EU ETS 1, což nedošlo. Dále jsem očekávala, že se zasadí o to, aby nebyly emisní povolenky v rukách spekulantů.

K tomu také nedošlo, to znamená, že emisní povolenky mohou držet v ruce i ty, co neemitují. Dále jsem očekávala, že třeba bude se snažit o to, že budou emisní povolenky zamraženy na dva, na tři roky v důsledku toho, že byla energetická krize, k tomu také nedošlo.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Paní poslankyně, nahradila jsem vám čas, který jsem... o který jste přišla, když jsem vás přerušila, a tímto už vám vypršel.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Takže to chci dát jako bod číslo 1, aby právě jsme si to všechno vyříkali. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji vám za to. Nyní se s přednostním právem hlásí paní poslankyně Decroix. Prosím.

 

Poslankyně Eva Decroix: Já vám děkuji, paní předsedající. Vzhledem k tomu, že se nám nachýlil čas dnešní schůze, která současně tímto i končí, a když už jsme tady všichni do toho pátečního odpoledne vydrželi, abychom si alespoň jednou zahlasovali, tak navrhuji, abychom vyřadili ještě veškeré zbývající body z pořadu této schůze, a mohli začít novou schůzi s čistým štítem.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za tento návrh. Já vás všechny odhlásím, protože jsem zaznamenala zájem o odhlášení, a poprosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.

 

Jenom konstatuji, než se nám ustálí počet přihlášených, že je třeba dát hlasovat, než schůzi ukončíme, o návrhu na vyřazení zbývajících, tedy neprojednaných bodů schváleného pořadu 127. schůze Poslanecké sněmovny. Já přivolám ještě kolegy z předsálí. Zdá se, že se nám počet přihlášených ustálil.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro návrh tak, jak zazněl z úst paní poslankyně a místopředsedkyně klubu ODS, Evy Decroix? Kdo je proti?

Hlasování číslo 231, přihlášeno 118 poslanců a poslankyň, pro 114, proti 4. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že jsme vyřadili neprojednané body 127. schůze.

Tímto jsme všechny body a pořad schválený vyčerpali 127. schůze Poslanecké sněmovny a já tuto schůzi končím.

Připomínám, že v úterý 11. února ve 14 hodin bude zahájena 128. schůze Poslanecké sněmovny.

Kolegyně a kolegové, přeji vám krásný víkend.

(Schůze skončila v 14.02 hodin.)

Aktualizováno 23. 2. 2025 v 22:51.