Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Věra Kovářová)

209.
Ústní interpelace

které jsou určené předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády.

Dnes bylo za účasti ověřovatelů vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Petra Fialu či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí byly publikovány na webových stránkách Poslanecké sněmovny. Upozorňuji všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády Petra Fialu, bude ihned zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády.

Nyní dávám slovo poslankyni Taťáně Malé, která byla vylosována na prvním místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Petra Fialu ve věci odchody klíčových zpravodajců ÚZSI. Dále se potom připraví pan poslanec Radek Koten. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Taťána Malá: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dobrý den, pane premiére. Je to pár týdnů, co nás varovala BIS před tím, že Českou republiku čeká zhoršení bezpečnostní situace v návaznosti na možný konec války na Ukrajině. I když se tuto zprávu snažili někteří vládní politici bagatelizovat, tak my i bezpečnostní komunita ji bereme vážně a je poněkud znepokojující, že krátce po varování BIS jsme se dozvěděli, že v posledních měsících opustili Úřad pro zahraniční styky a informace dva velmi zkušení klíčoví zpravodajci, kteří se přesunuli do soukromého sektoru, konkrétně do jedné vlivné zbrojařské společnosti. Dále by měl odcházet také náměstek této služby, který řešil většinu důležitých úkolů, a aby toho nebylo málo, tak se dlouhodobě spekuluje také o možném odchodu ředitele tohoto úřadu. Není přitom tajemstvím, že o podobném kroku uvažuje i řada dalších zaměstnanců ÚZSI, a to především proto, že necítí dostatečnou podporu, a především nejsou dostatečně motivováni, aby zůstali ve státních službách.

Toto je problém, který by měl jednoznačně být řešen okamžitě a důkladně, a já jsem ihned poté, co jsem se tyto informace dozvěděla, tak jsem svolala na toto téma sněmovní komisi pro kontrolu rozvědky. Bohužel pan ministr Rakušan se z jejího jednání omluvil, a tak mi nezbývá než využít této příležitosti a probrat to zde. Je pro mě neuvěřitelné, že vláda, která vlastně vašimi ústy od začátku konfliktu na Ukrajině říká, že jsme ve válce, jen nečinně přihlíží tomu, že lidé, kteří byli vycvičeni za naše peníze, měli přístup k citlivým informacím, odejdou pracovat pro zbrojařskou společnost.

Já bych chtěla znát, jaké kroky chystá vaše vláda a vedení ÚZSI, aby zabránili dalším odchodům a zajistili stabilitu a kontinuitu v této klíčové službě. Chtěla bych vědět, jakým způsobem zajistí vaše vláda, aby tajné a citlivé informace, kterými disponují příslušníci tajných služeb, nemohly být zneužity v privátním sektoru a případně (Předsedající: Čas.) neohrozily národní bezpečnost, a jak chcete zajistit ekonomickou stabilitu zaměstnanců tohoto úřadu.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Příště poprosím o dodržení času. Děkuji vám. Nyní má slovo předseda vlády Petr Fiala. Máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Dobrý den. Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vítám všechny, kteří nás sledují na pravidelných ústních interpelacích, kde rád odpovídám na podané otázky poslanců. Když jsem ale, vážená paní poslankyně, viděl váš dotaz a jeho název, tak jsem si nejprve řekl, že se vám někdo naboural do mailu, anebo že se jedná o vtip, protože není možné, nebo zdá se mi zvláštní, že byste chtěla tuto věc skutečně řešit veřejně na plénu Poslanecké sněmovny, zvlášť jako předsedkyně stálé komise pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace, tedy jedné ze zpravodajských služeb naší země, si myslím, že nemůžete považovat za rozumné, věřím tomu, snažím se tomu věřit, abychom takto citlivé věci, věci, které se týkají fungování tajné služby, diskutovali veřejně na plénu Sněmovny v přímém přenosu televize. Opravdu si myslíte, že toto nějak pomůže bezpečnosti České republiky? Že takový krok je v zájmu naší země a občanů, že toto je normální, že se v demokratické zemi probírají tyto otázky na veřejném plénu? Já si myslím, že ne.

Kontrolu zpravodajských služeb máme zajištěnu. Ke kontrole zpravodajských služeb existují zřízené instituce, instituce, jejímž jste členem a kde je na místě se o těchto věcech bavit a kde je to správné dokonce se o těchto věcech bavit. A předpokládám, že to děláte. Na vaši interpelaci v uvozovkách k odchodu klíčových pracovníků ÚZSI mohu říct pouze to, co mi dovoluje formát veřejného projednávání. Jako premiér nemám poznatky o odchodu klíčových zpravodajců. Z minulosti však vím, že zpravodajci odcházeli a odcházejí, budou odcházet ze všech zpravodajských služeb. Dělo se to za vlády ANO, děje se to za každé vlády. A pokud nyní někdo odchází, tak při znalosti erudice pana ředitele generála Posoldy bych předpokládal, že to nejsou žádné odchody mimořádné nebo negativně ovlivňující službu. Ale co tuto službu může negativně ovlivňovat, tak je veřejné zpochybňování její kondice.

A to bych tedy rád, abychom se tomu vyhnuli. Na detaily i na ty věci, na které se ptáte, vám jistě odpoví ředitel ÚZSI generál Posolda, který je vámi jako předsedkyní stálé komise pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace pozván na neveřejnou, to bych třikrát podtrhl, neveřejnou schůzi, kde určitě budete mít možnost si udělat obrázek o personální situaci, která tam je.

Jenom pro občany, kteří nás sledují: Úřad pro zahraniční styky a informace je zpravodajskou službou České republiky, jejímž prvořadým cílem, snahou, úkolem je zabezpečovat pro ústavní činitele, orgány státní správy České republiky včasné, objektivní, kvalitní zpravodajské informace, které mají původ v zahraničí a jsou důležité pro bezpečnost a ochranu zahraničních, politických, ekonomických zájmů České republiky. Smyslem práce úřadů je chránit Českou republiku proti hrozbám, kterými jsou mezinárodní terorismus, proliferace zbraní hromadného ničení a jejich komponent, ekonomická zločinnost, různé formy politického extremismu a podobně. A říkám to tady proto, že to dobře ilustruje - toto zadání - charakter tohoto důležitého orgánu bezpečnostního a také to vysvětluje, proč není možné, proč není možné probírat některé věci veřejně a proč by to bylo ohrožením bezpečnostních zájmů České republiky. A taky to v zahraničí nikdo nedělá. Hnutí ANO se občas ohražuje, když říkáme, že je pro tuto zemi v některých svých aspektech bezpečnostním rizikem, ale právě takovýmito věcmi ukazujete, že smysl pro bezpečnost České republiky vám opravdu chybí.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére.

Táži se paní poslankyně, chce-li položit předsedovi vlády, doplňující otázku? Chce, tak prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Taťána Malá: Já děkuji za vaši odpověď, pane premiére, a nepřekvapil jste mě. Jsem mírně v šoku, že nečtete média a že informace, které jsou naprosto veřejně dostupné, o odchodech zpravodajců, neberete vážně a situaci v ÚZSI bagatelizujete. Nicméně pokud hovoříte o tom, že bychom to neměli projednávat na veřejném plénu - já se domnívám, že mé otázky, které tady padly, tak byly poměrně dosti obecné a myslím si, že jste mohl na ně nějakým způsobem odpovědět. Nicméně říkáte, že problém v rozvědce nevidíte, že o personální situaci nemáte žádné informace, nebo nemáte o těch odchodech informace. Já je mám a mají je všichni občané České republiky, protože já čerpám z naprosto veřejných zdrojů. Ale pokud tedy je tohle problém z vašeho pohledu tady projednávat, tak bych se chtěla zeptat, jestli se tedy zúčastníte jednání komise, která zasedne (Předsedající: Čas.) příští týden v úterý ve 3 hodiny odpoledne?

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Pan premiér vám odpoví. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já věřím, že se veškeré informace, které požadujete, dovíte na vašem zasedání Stálé komise pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace a tam je v neveřejném formátu určitě prostor pro to, aby se všechno projednávalo.

Já znovu bych chtěl občany České republiky ujistit: všechny naše bezpečnostní a zpravodajské služby pracují profesionálně, bez problémů. Žádné personální odchody jejich činnost neohrožují. Nenahrávejme cizím mocnostem a všem, kteří to nemyslí s naší zemí dobře tím, že budeme veřejně zpochybňovat jejich činnost, dávat za pravdu nějakým zprávám, které se někde objevují. Ano, lidé odcházejí, odcházejí ze zpravodajských služeb, je to zcela normální. Jiní tam zase přicházejí, ale dobře fungující zpravodajskou službu toto žádným způsobem neohrožuje. Já tady nebudu nic potvrzovat ani vyvracet, já jsem se zachoval tak, jak se má zachovat předseda vlády, ale zachoval jsem se taky tak, jak jsem měl zachovat každý odpovědný politik.

Máme vytvořeny mechanismy kontroly, kterými kontrolujeme naše zpravodajské služby a bezpečnostní orgány, máme na to vypracovány režimy neveřejné, které vlastně brání tomu, aby se informace, které nepatří do toho veřejného prostoru právě z důvodu ochrany bezpečnosti, obrany naší země, aby se do něj nedostávali, a toto bychom všichni měli respektovat.

Myslím, paní poslankyně, že mi rozumíte, že chápete, o co jde. Že se sice snažíte tady vést nějaký politický boj, ale tohle zrovna - tohle zrovna fakt není téma, kde bychom ho vést měli. Myslete na bezpečnost České republiky a myslete v tomto smyslu na naše národní zájmy. A jednejte tam, kde vám to přísluší a kde určitě budete mít i moji podporu (Předsedající: Čas.), abyste se na tyto věci ptala.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S další interpelací vystoupí poslanec Radek Koten, který byl vylosován na 2. místě a bude interpelovat předsedu vlády Petra Fialu ve věci krácení důchodů nomenklaturním kádrům. Připraví se pan poslanec Radovan Vích. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Dobrý den, dámy a pánové, vážený pane premiére, dovolte mi, abych se vás zeptal na názor ve věci tedy snižování důchodů bývalým nomenklaturním kádrům - ať už to byli soudci, předsedové Senátu, zda to, zda to tedy byli nějací komunističtí pohlaváři. Například například to mohli být i třeba policisté, kteří - nebo vojáci - kteří sloužili u Pohraniční stráže a tak dále.

On to připravil pan ministr Jurečka z Ministerstva práce a sociálních věcí a chtěl jsem se zeptat, zda tedy po těch 35 letech je tedy tady ten záměr - protože jak jsem se dočetl v médiích, je tento záměr rozšířit okruh těch lidí, kterých bylo v současnosti asi 177, nyní tedy se to bude rozšiřovat až o dalších 2 500 lidí. Tak jsem se chtěl zeptat, zda tedy to podle tedy bude platit na všechny stejným metrem, anebo zda tedy si skutečně myslíte, že ta retroaktivita toho zákona, tedy že bude nějakým způsobem zpětně tady určovat vinu a bude za to tedy odebírat nějakou určitou část toho důchodu, který ti lidé mají, tak zda si myslíte, že takovýmto způsobem je to správné?

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Slovo má nyní předseda vlády Petr Fiala. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, tento krok je nepochybně správný a my jsme se k němu zavázali v našem programovém prohlášení, kde mimo jiné stojí, že se zasadíme o dokončení vyrovnávání české společnosti s minulostí komunistického režimu, včetně případů přetrvávajících příjmových nespravedlností mezi utlačovateli a utlačovanému řádnému fungování institucí zřízených pro studium, demokracii, vyšetřování totality a připomínky odkazu oběti totalitních režimů. Konec citátu.

To je závazek, který jsme udělali. Proto jsme také včera na vládě na základě návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí jednali o novele zákona a o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a tu jsme také podpořili.

Tento návrh rozšiřuje okruh osob, které v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 působily jako představitelé komunistického režimu a kterým má být z tohoto důvodu snížena procentní výměna starobního důchodu.

Ten okruh osob je nově rozšířen a týká se osob, které působily ve specifických útvarech v rámci vedení Komunistické strany Československa nebo v některých regionálních strukturách. A některé příslušníky z řad vedoucích funkcionářů bezpečnostních složek SNB, StB, pohraniční stráže a lidových milic. Tady bych chtěl říct, že jde stále o ty vyšší - nejvyšší představitele institucí udržujících a prohlubujících minulý režim, který likvidoval lidi, likvidoval je individuálně, likvidoval je systémově.

A pokud vezmeme v úvahu jen úzké hledisko důchodu, tak vysocí představitelé měli díky vysokým platům lepší důchody, což bylo v kontrastu s tím, že kritici režimu nemohli pracovat. Nemohli mít slušné peníze, byli vyhazováni z práce - a to nemluvím o pronásledování vězení a dalších věcech, mluvím tady jenom o aspektu důchodu. My jsme v prvním kroku navýšili osobám bojujícím za svobodu a demokracie důchody. Ale vás zajímá ten druhý aspekt. To je snížení důchodů u předem schválených skupin komunistických funkcionářů. Tady dojde k snížení o 300 korun za každý započatý rok výkonu funkce těchto představitelů. Účinnost toho opatření na snížení starobních důchodů se navrhuje od 1. září letošního roku. A snížení bude provedeno od splátky důchodů splatné v listopadu 2026. Klíčovou podmínkou pro to snížení důchodů - to není nějaké libovolné rozhodnutí - je, aby byl ten představitel zařazen na seznamu, který je vypracován. A celý ten návrh nakonec byl dlouhodobě připravován a promýšlen, včetně připomínkového řízení, které proběhlo, a bylo to provedeno ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů, Archivem bezpečnostních složek a tak dál.

Vy jste tady zmiňoval ty osoby, kterých se to týká. No, ono se to týká třeba vedení Komunistické strany Československa, lidi, kteří byli členy Ústřední kontrolní revizní komise, vedoucí jednotlivých oddělení ÚV KSČ, která neprováděla podpůrné činnosti. Týká se to - já jsem tady použil slovo regionální struktura, ale co tím myslíme? No, myslíme tím třeba církevní tajemníky okresních a krajských výborů, ideologické tajemníky - a tady se snad shodneme, že ten jejich podíl na udržování režimu a potlačování jiných názorů byl silný a mimořádně negativní.

Týká se to také bezpečnostních složek. Týká se to vedoucích funkcionářů StB, operativních pracovníků útvarů určených k boji proti vnitřnímu nepříteli. Týká se to náčelníků štábu Lidových milicí, ano, i na krajské a okresní úrovni. Týká se to třeba Pohraniční stráže a týká se to takovýchto typů funkcí a činností, které prokazatelně sloužily k udržování komunistického režimu a k potlačování těch, kteří měli jiný názor. Je to správné.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére.

A táži se pana poslance, zda má zájem položit doplňující otázku? Má. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za odpověď, pane premiére. Samozřejmě s tím se nedá než souhlasit. Samozřejmě má doplňující otázka tedy splňuje, nebo rád bych ji směřoval, zda to tedy bude padni komu padni, zda se to tedy bude vztahovat jak na komunistické politruky, protože ti, si myslím, že tu politiku tužili takzvaně, a zda se to tedy bude vztahovat i na komunistické rozvědčíky? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan premiér má zájem odpovědět? Má. Prosím, máte slovo, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Je potřeba říct, že už určitý seznam osob existuje. Pokud jde o to rozšíření, které jsme tady provedli, tak já vám ještě doplním konkrétnější údaje. Týká se to podplukovníků a majorů Sboru národní bezpečnosti a pohraniční stráže, kteří skončili službu do 31. prosince 1989. Týká se to náčelníků správ StB, krajských správ SNB, případně útvarů jím na roveň postavených, týká se to náčelníků okresní správy Sboru národní bezpečnosti, náčelníků oddělení StB a vysunutých pracovišť krajských správ StB v okresech, a náčelníků a zástupců jednotlivých zpráv SNB a jejich předchůdců. Týká se to náčelníků oborů na jednotlivých správách SNB a správách StB, krajských správ SNB a jejich předchůdců. Pokud jde o pohraniční stráže, tak se to týká náčelníků pohraničních brigád, náčelníků štábu brigád, velitelů praporů a zástupců pro věci politické .Týká se to také velitelů a náčelníků velitelství pohraniční stráže a vnitřní stráže, a hlavní správy pohraniční stráže, ochrany státních hranic a jejich zástupců pro věci politické, kromě těch funkcionářů, o kterých jsem mluvil ve své předcházející odpovědi. Pokud máte dotaz úplně na nějakou konkrétní funkci, určitě lze na to najít odpověď a poskytne vám ji pan ministr práce a sociální věcí.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére.

Než dám má slovo dalšímu vylosovanému, přečtu omluvy. Omlouvá se Bartoš Ivan od 14.30 z pracovních důvodů, Bělica Josef celý jednací den z pracovních důvodů, Černý Oldřich od 14.30 - zdravotní důvody, Kobza Jiří od 14 hodin - osobní důvody, Richter Jan od 13.15 - pracovní důvody, Válková Helena od 14.30 - pracovní důvody, a také se omlouvá pan ministr Pavel Blažek od 11 hodin z pracovních důvodů. Toliko omluvy.

Nyní přistoupíme k další interpelaci. Jako třetí byl vylosován pan poslanec Radovan Vích, který bude interpelovat premiéra Petra Fialu ve věci migračního paktu Evropské unie. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radovan Vích: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dobré odpoledne, kolegyně, kolegové, pane premiére. V západní Evropě se vyskytují další a další problémy s nelegální migrací. Dá se říci, že se z toho stává týdenní rutina. Například minulý týden v Německu afghánský muslimský migrant v bavorském městě Aschaffenburg zaútočil nožem na děti a učitelky v mateřské škole. Výsledkem jsou dva mrtví, z toho jedno batole a další tři těžce zranění. Šlo o migranta, který nedostal azyl, ale německé úřady jej nedokázaly fyzicky vyhostit. V sobotu zase v Německu, tentokrát na nákupní zóně ve městě Kiel 29letý Syřan po hádce pobodal muže, který zkolaboval a musel být převezen do nemocnice. Státy jako Německo se proto snaží problém řešit povinným přemisťováním migrantů a žadatelů o azyl a z muslimských a afrických zemí do dalších států Evropské unie. Od roku 2026 na to můžou použít mechanismus migračního paktu EU, který vaše vláda dlouhodobě podporuje. Není mi jasné, jak zástupci vaší vlády mohli podpořit řešení, které má takové migranty do České republiky přivést, protože je v západních zemích Evropské unie nechtějí. Anebo budeme podle této evropské legislativy platit takové pokuty, že nás to nakonec stejně donutí začínat přijímat?

Česká republika má podle migračního paktu přijímat 900 migrantů ročně od roku 2026, tedy 3 procenta z minimálního počtu relokací 30 000 migrantů na celou Evropskou unii, a ten počet se v dalších letech může zvyšovat. Německo aktuálně zpřísňuje svou migrační politiku včetně ostrahy svých hranic. Z logiky věci vyplývá, že budou zůstávat u nás. Ptám se vás tedy, pane premiére, co s tím hodláte udělat, aby se ještě víc nezhoršila bezpečnost občanů České republiky? Je to mezi těmi 93 procenty (Předsedající: Čas.) z programového prohlášení, které tvrdíte, že vaše vláda už splnila, anebo to chcete nechat na příští vládu? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Slovo má nyní pan předseda vlády Petr Fiala, který vám odpoví na vaši interpelaci. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče, za vaši interpelaci, rád vám odpovím. Odpovím vám tak, že uvedu i konkrétní čísla a fakta, abychom se tady zbytečně nestrašili.

Za prvé bych chtěl říct, že, a to určitě víte, jenom připomenu, že nelegální migrace není jenom problém Evropy. Netvařme se tak, podívejme se, co se děje ve Spojených státech, a Evropa samozřejmě je jedním z cílů nelegální migrace, a proto je také potřeba hledat cesty a postupy, jak nelegální migraci řešit. A to nemůže udělat jeden stát. A určitě, kdybychom se tady uzavřeli, tak by to pro otevřenou ekonomiku nebylo, jakou má Česká republika, nebylo nic dobrého. Ale to, že ten problém řešit musíme, je nutné, a proto se ho snažíme řešit na evropské úrovni, a poučit se i z těch chyb, které se udělaly při migrační krizi v roce 2015. Pakt o migraci a azylu se snažil některé ty nedostatky napravit, přináší lepší ochranu hranic, například prostřednictvím povinného screeningu všech migrantů před překročením hranice, přináší další zrychlující věci, a tak dál, a tak dál. Ale, to byl důvod, proč ho naše vláda neodmítla, současně není dostatečný .A to je také důvod, proč Česká republika, a já se osobně účastním těch jednání na úrovni šéfů států a vlád, patří spolu s Dánskem, Rakouskem nebo Itálií k těm, kteří se snaží přijít s radikálnějším, jasnějším, rychlejším, víc funkčním řešením. Naši skupinu, a to považuji za úspěch, dnes podporuje většina členských států, což je dobře. Účastním se pravidelných jednání této skupiny před Evropskou radou, kde se už jich účastní zástupci Evropské komise, paní předsedkyně, a posunujeme se dál. Povedlo se nám tyto věci prosadit do strategické agendy Evropské unie, tedy do jakéhosi programového prohlášení, a komise v březnu navrhne novou úpravu nucených návratů nelegálních migrantů, což je jeden z největších problémů. Zde trváme na tom, aby bylo možné se inspirovat například v Itálii, která začala provozovat centrum v Albánii a tak podobně. Chceme a pracujeme na změně konceptu bezpečných zemí, aby bylo snazší nelegální migranty navracet do třetích zemí. I tady komise připraví návrh řešení právě na základě našeho tlaku, našeho konkrétního tlaku, našich návrhů a našeho řešení.

Ale teď fakta, a ne strašení o migračním paktu. Tak jste říkali, přijme se migrační pakt, a co se stane? Na středomořské trase se snížil počet nelegální migrace o 60 procent ve srovnání let 2023, 2024, na západobalkánské trase vidíme pokles až o 80 procent, a to je díky přijímaným řešením, díky konkrétní spolupráci se třetími zeměmi, díky krokům, které děláme.

Takže tady se nenaplnila slova některých proroků, že migrační pak přiláká nové migranty do Evropy, jak jsme slyšeli i tady v Poslanecké sněmovně. Prostě jenom se tu obchoduje se strachem, ale fakta jsou úplně jiná.

Teď Česká republika. Při snaze dostat se přes Česko do dalších zemí Evropské unie zadržela loni policie 420 běženců. Meziročně je to pokles o 4 322 lidí, tedy zhruba o 91 procent lidí, kteří v tuzemsku pobývali nelegálně. Policisté loni zjistili 9 461. Oproti předchozímu roku je to o 4 437 méně. Pokles loni policisté zaznamenali prakticky ve všech kategoriích nelegální migrace. Zejména v tranzitní nelegální migraci přes české území, která klesla o 90 procent.

Tak prosím pěkně se tady nestrašme. Migrační pak žádnou novou vlnu migrantů do Evropy nepřivedl. Naopak ta opatření, která se zavádí, migrační tlak do jisté míry snižují. To, že to zatím nestačí, že je potřeba s nelegální migraci bojovat dál, je jasné. Děláme to konkrétními kroky. Proto jsme v iniciační skupině členských států a proto také máme na evropské úrovni výsledky.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére, za dodržení času. Nyní se táži pana poslance, zda má zájem položit předsedovi vlády doplňující otázku? Pan poslanec má zájem, a má tedy i slovo, prosím.

 

Poslanec Radovan Vích: Děkuji za slovo, paní předsedající. Děkuji za odpověď, pane premiére, ale vidíme, že důsledky, které jsou zejména v Německu, jsou zásadní. Myslím si, že evropské řešení prostě není dobré, že bychom měli přijímat vlastní opatření.

Zeptám se v doplňující otázce na to, jaká je ta cena, kterou máme podle migračního paktu Evropské unie, přesněji Paktu o migraci a azylu, platit, pokud bychom nechtěli přijímat tyto migranty přeposílané v rámci EU. Podle vyjádření místopředsedy vlády a ministra vnitra Víta Rakušana v České televizi v loňském roce to bude 480 milionů korun ročně do unijního fondu a ta částka se může navíc z roku na rok měnit. Orgány Evropské unie roky tlačily na přijetí této legislativy a je pravděpodobné, že v praxi to bude co nejvíce relokací, což je maximálně nevýhodné pro střední Evropu, včetně České republiky. Já se ptám, co s tím chcete, pane premiére, dělat, anebo to také necháte na příští vládu? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. Pan premiér má zájem vám odpovědět. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ale my nic nenecháváme na příští vládu. Já tedy to izolované národní řešení opravdu nevidím, pokud by to nešlo proti zájmům našich občanů, ale to evropské řešení tady vidím. Nestrašme se ani tím mechanismem flexibilní solidarity, který počítá se zapojením všech členských států v nějaké podobě. Ale žádný členský stát nebude nucen zapojit se do relokací, což byl princip dřívějšího návrhu kvót, který jsem odmítal a odmítám i nadále. Ale nic takového v migračním paktu není a nic takového bych ani neodsouhlasil. Pakt nezavádí žádnou povinnost přijímat na území České republiky migranty z jiných států a Česká republika má výjimku. My nebudeme platit nic, protože jsme na své území přijali velké množství Ukrajinců a jsme tedy zemí, která je sama pod migračním tlakem. Toto není výjimka pro Českou republiku, ale týká se to všech zemí, které v takovéto situaci jsou.

Navíc spuštění solidárního mechanismu není automatické, ale o tomto spuštění rozhoduje Rada Evropské unie, tedy členské státy implementačním rozhodnutím přijatým kvalifikovanou většinou na základě konkrétního návrhu. Takže od toho jsme ještě daleko. My, protože na našem území máme uprchlíky, budeme vyňati z případného spuštění takového solidárního mechanismu. Stejně jsme se už v minulosti podíleli - policisty, finančně - na ochraně vnějších hranic Evropské unie, takže pro nás mechanismus flexibilní solidarity není žádné ohrožení, žádné nebezpečí. Fakt nikoho nestrašme, nikdo sem nikoho nebude posílat, nikdo nás prostě nebude nutit k takovým věcem, jako byly kvóty. To jsme odmítli, a to tam prostě není.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Z dalších interpelujících vystoupí pan poslanec Marek Novák, který byl vylosován jako čtvrtý. Bude interpelovat předsedu vlády Petra Fialu ve věci Fialova vláda nemá ráda sport. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Pane premiére, žádám vás - a to už opětovně, znovu, podruhé - o vysvětlení aktuálního stavu nepodpory sportu vaší vládou. Zjišťuji a pociťuji na vlastní kůži, že všechny sliby a proklamace opět zůstaly pouze jasnými signály, které nikdo neplní. O tom, jaký je skutečný stav financování sportu dětí a mládeže, se pravidelně přesvědčuji v mém kraji a oslovují mě kluby. Ale také sám pociťuji na vlastní kůži jako předseda klubu s dvěma stovkami dětí, kdy doslova bojujeme o přežití klubu. Bez toho, aniž bychom tam sami dávali peníze, bychom nebyli schopni fungovat. Na podporu sportu prostě nejsou peníze a vy se snažíte prostřednictvím různých formálních obstrukcí tuto skutečnost zapřít. Jde to vysledovat například na úspěšnosti podání dotačních žádostí. Ve srovnání s lety 2021, 2022 a rokem 2024 úspěšnost znatelně poklesla, včetně podpory peněz na jednoho mládežníka. O 1,7 miliardy je nižší rozpočet Národní sportovní agentury, než byl v roce 2020, přičemž náklady od té doby jsou téměř dvojnásobné. Skutečný výsledek práce vaší vlády je, že amatérské kluby už přestávají být schopny to vůbec ekonomicky ustát.

Pane premiére, prosím, konec slibů a jasných signálů. Ostatně vy osobně, i vaši členové vlády se rádi necháváte na různých sportovních akcích fotografovat, tak by bylo fér říct, jak je to s tou podporou doopravdy. Hlavně prosím veřejně sdělit, kam skutečně v období vašeho vládnutí šly peníze původně určené na sport, či alespoň plánované, anebo zda je vůbec NSA měla k dispozici. Protože víme, jaké kulišárny je Ministerstvo financí schopnost s veřejnými financemi dělat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Slovo má předseda vlády Petr Fiala, prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, no, já přemýšlím, jestli nejste náhodou první člověk, který mně řekl, že se rád fotografuji. To se mi moc nezdá. Ale naopak co mám rád, tak to je sport, a nijak se tím netajím. Vy jste tu interpelaci nazval Fialova vláda nemá ráda sport. Přemýšlím, kdo ve vládě nemá rád sport. (Hlásí se poslankyně Černochová.) Ááá, paní ministryně, ale určitě se to neprojevuje ve financování.

Tak popořádku. Já si myslím, že si veřejnost pamatuje, jak minulá vláda s velkou slávou zřídila Národní sportovní agenturu. Myslela si, že všechny problémy sportu se tím vyřeší. Do jejího čela dala svého nominanta, bývalého hokejového brankáře a poslance hnutí ANO Milana Hniličku. Ale potom se ukázalo, že samotná agentura vlastně dobře nefunguje. Stěžovali si na to všichni. Stěžovaly si na obce, stěžovaly si na to sportovní kluby, stěžoval si na to prakticky každý. My jsme se s tím nespokojili, reorganizovali jsme Národní sportovní agenturu, upravili zákon. Když se dneska bavíte se sportovní veřejností - což dělám - tak slyšíte převážně pozitivní reakce na to, jak agentura funguje, jak se stará o to, aby fungoval samotný sport, a to jak reprezentace, tak samozřejmě sport amatérský a také sport lidí s handicapem.

Reorganizací Národní sportovní agentury samozřejmě ty změny teprve začaly. Digitalizovali jsme dotační procesy, zjednodušili jsme pravidla pro podávání žádostí, zajistili rychlejší vyplácení prostředků, což je mimochodem důležité pro to, aby kluby měly jistotu financování a mohly lépe plánovat svou činnost. Posílili jsme také kontrolní mechanismy, nastavili pevnější spolupráci se sportovními svazy, což je zase důležité pro to, aby ty peníze šly fakt tam, kde jsou potřeba, což byla také výhrada k předcházející činnosti NSA.

Teď jsme u bezesporu důležité věci - to se shodneme - a to jsou peníze. Rozpočet Národní sportovní agentury byl v letošním roce navýšen proti rozpočtu 2024 o miliardu korun, což tedy mimochodem představuje 14procentní nárůst a je to jedno z nejvyšších navýšení rozpočtových kapitol.

Takže letos rozpočet Národní sportovní agentury dosáhl téměř 8 miliard korun. Ale nejenom to, v reakci na ničivé povodně v září roku 2024 vláda agentuře operativně poskytla nad rámec schváleného rozpočtu alokaci 850 milionů korun na renovaci sportovišť poničených povodněmi tak, aby se co nejrychleji obnovila infrastruktura. Z těch posledních kroků ve prospěch sportu bych zmínil to, že jsme zřídili resortní centrum na podporu handicapovaných sportovců, zřídili jsme ho pod Ministerstvem práce a sociálních věcí a tím zase vyrovnáváme jednu věc, která tady dlouhodobě není v pořádku, a to je to, že tu nejsou rovné podmínky dostatečné finanční zázemí pro sportovce se zdravotním postižením vůči těm, kteří nemají handicap, kteří reprezentují naši zemi na mezinárodní scéně.

Pokud jde o činnost Národní sportovní agentury, tak díky ní dochází k podpoře sportovních klubů, sportovních svazů, zastřešujících organizací. Agentura vypisuje, vyplácí dotační výzvy na rozvoj sportovní infrastruktury, což umožňuje budování a modernizaci sportovišť po celé republice. A díky podpoře se koná řada velkých mezinárodních sportovních akcí, které samozřejmě mají význam pro Českou republiku jako takovou, ale mají i motivační charakter, vedou mladé lidi ke sportu, k tomu, aby se hýbali. A  to je všechno to, co chceme, a mají samozřejmě i pozitivní dopad.

Já bych tady mohl jmenovat i ty jednotlivé dotační výzvy a strukturu, jakými je Národní sportovní agentura vyplácí, ale chtěl bych říct, že stát se prostřednictvím Národní sportovní agentury nejenom nevěnuje tomu, že vyplácí finanční podporu, ale aktivně se podílí také na koncepčním rozvoji sportu, což je velice důležité. A program jako Můj klub, (Předsedající: Čas!) Všesportovní organizace, to všechno funguje a lidi si to - omlouvám se za, dokončím větu (Předsedající: Čas, pane premiére, prosím.) a lidi si to chválí.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Táži se pana poslance, zda má zájem položit doplňující otázku? Má. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Já tedy moc děkuji. Já jsem vám tady přinesl ten pohled zespodu z praxe, ale vám je to úplně jedno a budete to pořád malovat narůžovo. Ono je hezké že agentura funguje, že jste ji možná reorganizovali, ale bez peněz to prostě nejde. A znovu, oproti roku 2020 je ten rozpočet o jedna celá miliardy nižší, to prostě je fakt. A náklady jsou úplně jinde od té doby.

Dneska renovace fotbalového hřiště je 9 milionů korun umělý trávník. V roce 2020 to bylo nějaké 4, možná 5 milionů. Tak si to prosím spočítejte. Digitalizace - já to šest let, ty dotace, ty tituly vypisuju úplně stejně, takže na straně klubů se v žádostech nezměnilo vůbec nic.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan premiér bude reagovat na váš dotaz. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: To je opravdu hodně, hodně laciné, já vám tady přináším pohled zespodu a vy se tam s nimi necháváte rád fotit, ale vlastně ten pohled zespodu neznáte. No co to je za nesmysl? Já po těch klubech jezdím, já s těmi lidmi mluvím. Já taky dobře vím, jakým způsobem oceňují nové fungování Národní sportovní agentury. To nebagatelizujte. No, tak jasně, že jde o peníze a že peníze jsou důležité, proto jsme je taky navýšili. A navýšili jsme, jak říkám, o 14 procent rozpočet Národní sportovní agentury, což je meziročně jedno z nejvyšších navýšení těch jednotlivých kapitol státního rozpočtu. A děláme to vědomě, protože víme, čeho tím chceme dosáhnout.

Na druhé straně se nemůžeme chovat jak v roce 2020, kdy se prostě stát zadlužuje, zadlužuje, zadlužuje na úkor budoucnosti. No, to taky nejde. Tak hledáme tu správnou míru, ale myslím, že jednak jsme, a to bych taky nepodceňoval - díky nové struktuře a novému vedení Národní sportovní agentury dosáhli toho, že ty peníze jdou mnohem dřív ke sportovcům a k dětem, které sportují, ale taky že se utrácejí za věci, které skutečně pohyb mladých lidí rozvíjejí a umožňují. A že se neztrácejí do nějakých nesmyslů.

A tohle všechno, tedy zlepšení fungování Národní sportovní agentury, to já pokládám za důležité. Vedle toho navýšení peněz, které jsme samozřejmě také provedli. A znovu říkám, podpora třeba sportu na úrovni malých klubů, mládežnického sportu, to byla od začátku naše priorita a na tom se snad shodneme, že to je správně. A programy jako Můj klub nebo Všesportovní organizace, ty směřují finance přímo na podporu dětí a mládeže. A to je přece správné, a kromě toho samozřejmě mají kluby ještě možnost čerpat peníze prostřednictvím svazu a klíčovou roli v podpoře sportu hrají třeba také obce, (Předsedající: Čas!) což je věc, na kterou nesmíme zapomenout.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére.

Přistoupíme k další interpelaci. Jako pátá byla vylosovaná paní předsedkyně Alena Schillerová, ta bude interpelovat předsedu vlády Petra Fialu ve věci praní špinavých peněz. Připraví se pan poslanec Radek Rozvoral. Prosím, máte slovo, paní předsedkyně.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Dobrý den, dámy a pánové. Pane premiére, konečně vás tady mám. Praní špinavých peněz ve vašem okolí, to je téma, kterému se úspěšně krytý svými poslanci už skoro měsíc vyhýbáte. Víte, pane premiére, co je v České republice symbolem praní špinavých peněz? Podivného financování politických stran, ztracených desítek milionů určených na zbraně pro Ukrajinu a stovek milionů v igelitkách? Kampelička s názvem Podnikatelská družstevní záložna, pane premiére. A víte, kdo je symbolem této kampeličky, pane premiére? (Otáčí se na předsedu vlády.)

Já vám to řeknu, jste to vy, symbolem této mafiánské kampeličky. Byl jste jedním z 99 spoluvlastníků této instituce, když z ní chodily peníze na konto ODS. Záhadný dar důchodce ve výši 850 000 korun, pamatujete si? Ale běží čas, tak otázky.

Proč jste, než to prasklo, své spoluvlastnictví kampeličky tak úzkostlivě zatajoval, pane premiére? Proč jste vložil 950 000 korun rodinných úspor do obskurní kampeličky, když byly vaše prostředky do pěti milionů korun v Komerční bance pojištěny fondem pojištění vkladů, a neexistoval pro to legitimní důvod? Jak hodnotíte, že jste za pět let získal z vloženého milionu úrok 256 korun? Ekonomicky to logiku nedává.

Mohl jste tedy přiznat, co jste si za svůj vklad ve skutečnosti koupil? Proč jste ještě nepověřil zodpovědné pracovníky vašeho institutu, aby rozptýlili obavy z černého financování vaší kampaně ke zveřejnění jejich plnění vůči New Direction? Z kampičky totiž, jak velmi dobře víte, odešly do této bruselské nadace v letech, kdy jste byl jejím spoluvlastníkem, částky v hodnotě přesahující pět milionů korun. A tato nadace následně ve stejném rozsahu financovala váš institut. A já vás vyzývám, abyste ukázal, na základě čeho. (Předsedající: Čas!) Prosím o odpovědi a dál budu pokračovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji, paní předsedkyně. Na vaši interpelaci odpoví nyní předseda vlády Petr Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedkyně, škoda, že jste nebyla přítomna na minulých interpelacích minulý týden. To byste věděla, že stejnou otázku, a vy to určitě víte, to tady jenom tak hrajete, mně pokládal váš kolega, pan poslanec Lang.

Pokládám trošku za zvláštní, já jsem třeba minulý týden tady strávil dvě hodiny odpovídáním na vaši interpelaci, takže mně tady nevykládejte, že mě konečně vidíte, to tady hrajete pro publikum, ale prostě to není pravda. Já tady jsem a odpovídám na vaše otázky a odpovídám na ně docela rád.

Minule jsem velmi podrobně odpověděl vašemu kolegovi, panu poslanci Langovi. A pokud je mi známo, tak mezi minulým čtvrtkem a dnešním dnem se neobjevily žádné nové informace, ony se ani žádné nové informace objevit nemohou. Takže nevím, proč se mě na to znovu ptáte, respektive to tuším. Je vaším zbožným přáním, aby tohle byla nějaká kauza a zakryla kauzy, které jsou kolem vás, respektive vašeho předsedy. Ale to se vám určitě nepodaří. Tak já věřím, že tady, když teď zopakuji, co jsem minulý týden říkal vašemu panu kolegovi poslanci, takže nás budou poslouchat i ostatní poslanci z hnutí ANO. A že se nebudou muset příště, přespříště ptát na totéž a že nebudou očekávat, že k pět let staré kauze, o které jsem veřejnosti řekl úplně všechno, i médiím, tak že se tam objeví něco nového.

Já samozřejmě chápu, že se opozice pokouší oživit nějaký příběh, s nímž neuspěla loni, dokonce jsme tady na to měli schůzi. Ale mám pro vás špatnou zprávu. Nově zveřejněná zpráva České národní banky nepřináší vůči mé osobě vůbec žádné skutečnosti.

Tak pro pořádek nejprve zopakuji informaci, která na tomto místě i v médiích loni opakovaně zazněla, aby bylo zřejmé, co jsou fakta, co jsou záměrně šířené polopravdy a spekulace. Já jsem udělal jednu chybu a k té jsem se na rozdíl od jiných veřejně přiznal okamžitě a snažil jsem se ji rychle napravit, a to je, že jsem ve formuláři o střetu zájmů neuvedl toto konto, nic jiného se nestalo, z ničeho jsem nebyl nikdy obviněn, vyšetřován, žádná kauza nebyla. Ale protože já nerad dělám chyby a rád dodržuju pravidla, tak jsem řekl, že věnuji 50 tisíc korun na dobročinné účely, což jsem také udělal. A to je vše.

Ve zmiňovaném finančním ústavu, což jsem doložil i výpisy z účtů, jsem měl v letech 2015 až 2020 celkově uloženo 950 000 korun na běžném účtu a rozhodl jsem se, že nevyužiju posléze žádné další produkty. Vložení i vybrání peněz proběhlo bezhotovostním způsobem bankovním převodem, takže je to všechno doložitelné. Neznal jsem jména dalších klientů, účty v tomto finančním ústavu byly pojištěny a zárukou pro mě jako pro každého jiného klienta byla licence České národní banky. Už jsme se tady o tom bavili opakovaně, opakovaně jste tady argumentovala, kde bych co mohl mít, já jsem vám ukazoval, jaké tehdy byly úroky. Ale na tom fakt nezáleží, vysvětlil jsem, co jsem s těmi penězi dělal, i když je to nad rámec toho, na co se máte ptát. Všechno tady zaznělo.

Ani nová zpráva o kontrole České národní banky nemohla přinést nic nového. Navíc ta kontrola se týkala roku 2020 až 2024, což je období, kdy já jsem už peníze nebo převážnou většinu tohoto období jsem prostě peníze v tomto ústavu neměl.

Pak se objevily informace, že dva lidé z okruhu mých externích spolupracovníků měli také účet v této finanční instituci. To je také informace dlouhodobě známá minimálně od loňského roku. Z té zprávy ČNB, co bylo publikováno, nevyplývá, že by se dopustili jakékoliv nelegální aktivity. Pokud by se něco takového stalo, tak bych to samozřejmě řešil.

Obecně lze konstatovat, že kontrola ČNB se zabývala způsobem financování kontrolovaného finančního úřadu ústavu a popisuje primárně pochybení na straně zaměstnanců. To je všechno, co k tomu mohu říct. A i když to tady budeme opakovat ještě tisíckrát, víc z toho, vážená paní předsedkyně, nedostanete, protože víc tam není.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Paní předsedkyně má zájem položit panu premiérovi doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji. Pane premiére, to zlehčování není na místě. Občané u televizních obrazovek musí vyplňovat AML formuláře při kdejakém realitním nákupu, zatímco z vámi dříve spoluvlastněné kampeličky se za vaší vlády vynášely stovky milionů v igelitkách. To je vážná věc, pane premiére.

Pořád tomu nerozumím. Takže já se budu ptát, protože čas běží. Tvrdíte, že jste nevěděl, co se v kampeličce děje. Jak je tedy možné, že z této záložny odešly miliony korun do New Direction už v době, kdy jste byl spoluvlastníkem? Byla to jen náhoda? Opakovaně vás žádám, pane premiére, abyste jako osoba, jejíž jméno Institut Petra Fialy nese a jehož politické zájmy prosazuje, pověřil zodpovědné pracovníky institutu ke zveřejnění kompletního plnění, za které tento institut finanční prostředky od bruselské nadace inkasoval, a to v rozsahu dílo, částka, zpracovatel (Předsedající: Čas.) a datum zpracování. Uděláte to? Pověsíte to na stránky (Předsedající: Čas.) například ODS? Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan premiér má zájem odpovědět. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: To je možná moje chyba. Já o žádných penězích v igelitkách, které se někam nosí, nevím. Jestli takové informace máte, tak je určitě poskytnete těm, kteří se tím mají zabývat.

Spekulace ohledně údajného sponzoringu think tanku Pravý břeh byly v minulosti opakovaně vysvětleny veřejnosti, vám. Tato kontrola nepřinesla v tomto ohledu žádnou skutečnost. Já chápu, že nevíte už, co byste na nás vymysleli, tak se chytáte této staré kauzy, ale taková příležitost se vám nenaskytne, protože tam prostě nic nového není, ani nic takového, co by bylo skutečně podezřelé. Pokud tento finanční ústav provedl něco, co nebylo v souladu se zákonem, tak se to jistě vyšetří. Kontrola ČNB se zabývala detailně fungováním tohoto ústavu, ale nepřináší žádná fakta, ani nemůže, která by směřovala k mé osobě, k Občanské demokratické straně nebo k Pravému břehu.

Myslím, že je opravdu nevkusné naznačovat, že nějak souvisí financování ODS nebo Pravého břehu s nějakými hotovostními transakcemi, které tam asi probíhaly. Uvádět takovou spojitost je čistá lež a je to zlý úmysl, neexistuje pro to žádný důkaz. A já znovu říkám, kdo dává hotovostní transakce, ke kterým asi docházelo v tomto finančním ústavu, do souvislosti s Občanskou demokratickou stranou, tak veřejně, veřejně lže. To je všechno, co k tomu mohu říct.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére. Nyní bychom přistoupili k další interpelaci s číslem 6. Tu si vylosoval pan poslanec Radek Rozvoral, bude interpelovat pana premiéra Petra Fialu ve věci klesající životní úrovně občanů České republiky. Dále se pak připraví pan poslanec Martin Kukla. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, obracím se na vás s interpelací týkající se problematiky rostoucích cen potravin, energií a nákladů na bydlení, které mají dlouhodobý negativní dopad na životní úroveň obyvatel České republiky. Tato otázka se stává každodenním problémem pro stále širší část obyvatelstva, zejména pro osoby s nižšími příjmy, seniory a rodiny s dětmi. Růst cen potravin a energií, zejména v období inflační krize, proti které vaše vláda nic zásadního nepodnikla a jenom tomuto negativnímu stavu přihlížela, vedl k výraznému snížení kupní síly občanů. Díky této vaší nečinnosti má mnoho lidí stále větší problémy s pokrytím základních životních nákladů, což ovlivňuje jejich kvalitu života a perspektivitu pro budoucnost.

V uplynulých měsících jsme svědky mnoha vládních slibů, avšak konkrétní a efektivní kroky stále chybí. Tato situace vycházející z vaší nečinnosti vede k rostoucí frustraci občanů, kteří očekávají konkrétní a rychlá řešení.

Proto vás vyzývám, pane premiére, k vyjádření, jaké konkrétní kroky má vaše vláda připravené v těchto klíčových oblastech, aby zajistila ekonomickou stabilitu a sociální spravedlnost pro všechny občany České republiky, a jaké konkrétní kroky hodlá vláda podniknout, aby zastavila pokračující růst cen potravin, energií a nákladů na bydlení, a to ještě v tomto volebním období?

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní se vám dostane odpovědi na vaši interpelaci. Slovo má pan premiér.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji, paní předsedající. Pane poslanče, já děkuju za tuto interpelaci. A to teď myslím vážně, to nemyslím ironicky, protože přichází ve správný den. Přichází v den, kdy Ministerstvo financí vydalo novou makroekonomickou predikci, kde je celá řada zajímavých a příznivých údajů, které se týkají České republiky.

Tak nejprve ty nejdůležitější údaje, ze kterých určitě budeme mít společnou radost. Za celý rok 2024 se hrubý domácí produkt s velkou pravděpodobností zvýšil o 1,1 procenta. Říkám s pravděpodobností, protože Český statistický úřad bude v nejbližších dnech ta čísla publikovat.

V roce 2025, tedy letos, by měl hospodářský růst být posílen zejména spotřebou domácností a také investičními výdaji a hrubý domácí produkt by tak mohl být meziročně vyšší o 2,3 procenta. Přitom průměrná inflace v loňském roce dosáhla tedy 2,4 procenta. Inflační tlaky byly výrazně, výrazně menší než v předcházejících letech. Očekáváme, že letos by průměrná míra inflace měla klesnout mírně na 2,3 procenta.

Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. V důsledku toho míra nezaměstnanosti v loňském roce setrvala na 2,6 procentech. V letošním roce se očekává, že se bude pohybovat kolem 2,5 procenta, což jsou všechno pozitivní čísla. Měly by se zvýšit reálné výdělky, a to jak v loňském, to víme, tak i v letošním roce.

A když se podíváme na to, jak hospodaří sektor vládních institucí, tak i s ohledem na zvýšené výdaje na obranu, vyšší důchody, náklady na odstranění povodňových škod, tak meziročně skončí s deficitem o jeden procentní bod nižší. To jsou všechno citace ze zmíněné makroekonomické predikce. Já myslím, že nikomu, kdo ta čísla poslouchá, kdo jim rozumí, kdo si pod nimi něco představí, tak nemohou připadat jako popis země, která je v krizi, jak to tady neustále opakuje opozice.

Ale vaše interpelace má název Klesající životní úroveň občanů. To je samozřejmě takový obecný pojem. Ale podívejme se tedy, jak se na svou ekonomickou situaci dívají sami občané. A k tomu můžeme třeba využít výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění Občané o hospodářské situaci České republiky a životní úrovni svých domácností. Budu citovat ze závěru tohoto výzkumu z podzimu 2024. Cituji: "Oproti výsledkům šetření z prvního čtvrtletí roku 2024 a i proti všem předcházejícím šetřením z období od poloviny roku 2022 do konce roku 2023 se současné hodnocení zřetelně zlepšilo, když podíl negativního hodnocení z 58 procent v únoru a březnu 2024 klesl v aktuálním výzkumu o 10 procentních bodů, a naopak podíl kladného hodnocení se ve stejné době o 6 procentních bodů zvýšil." Konec citátu.

Zajímavá čísla přináší také Český statistický úřad ve svém šetření Životní podmínky České republiky 2024, kde se uvádí: "Míra ohrožení příjmovou chudobou byla 9,8 procenta, materiálně a sociálně deprivovaných domácností bylo 6,3 procenta." Ať každý posoudí ve srovnání se zahraničím, jestli jsou to dobrá čísla, nebo nejsou. Jenom připomínám, že Česká republika prakticky ve všech mezinárodních srovnáních je vždy hodnocena jako země s nejnižším ohrožením chudobou.

Pojďme ale k platům: "Ve třetím čtvrtletí 2023 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství proti stejnému období předchozího roku o 7 procent. Reálně vzrostla o 4,6 procenta." Pořád cituji zprávu Českého statistického úřadu. (Předsedající: Čas.) "Průměrná mzda činila 45 412 korun, což je o 7 % více než ve stejném období předcházejícího roku."

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére. Pan poslanec má zájem položit panu premiérovi doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo. Teď jste se tady, pane premiére, pochválil, ale to některým občanům nepomůže. Já bych k tomu všemu ještě dodal, že problém týkající se vysokých cen potravin, energií a nákladů na bydlení, které neustále zhoršují životní úroveň obyvatel České republiky, už neomezuje pouze zranitelné skupiny obyvatel, jakými jsou senioři a nízkopříjmové domácnosti, ale stále více zasahuje i pracující občany, kteří spadají do střední třídy. To potvrzují data z provedených průzkumů renomovaných agentur této problematice. Stále více občanů se propadá do sociální chudoby, a to i přesto, že chodí řádně do zaměstnání. Situace, kdy jsou lidé nuceni se rozhodovat mezi zaplacením účtu za energie, nákupem potravin a pořízení základních životních potřeb, se stává pro mnoho domácností realitou.

Jak plánujete podpořit a jaká konkrétní opatření mohou očekávat domácnosti, které se ocitají v problémech a propadají se do sociální chudoby, přičemž se jedná i o pracující občany, kteří dříve patřili do stabilní střední třídy? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Pan premiér odpoví na váš doplňující dotaz. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Pane poslanče, já jsem se vůbec nepochválil. To by vypadalo úplně jinak. Já bych se pochválit uměl. Ale já jsem vám tady citoval jednak makroekonomickou prognózu Ministerstva financí, kterou dělají odborníci na tomto ministerstvu, dále jsem vám citoval informace z výzkumu veřejného mínění a pak jsem vám také hlavně citoval data Českého statistického úřadu. Všechna jsou pozitivní. A jestli jste z toho nabyl dojem, že je to chvála vlády, tak je to jenom dobře. Já jsem tady žádnou sebechválu nepředváděl, jenom jsem vám říkal fakta.

A k těm faktům ještě něco přidám. Opravdu přestaňte strašit lidi! Vím, že to je pro vaši stranu taková jako obvyklá poloha. Ale ceny potravin - ceny potravin rostly v České republice nejméně z celé Evropské unie. Ceny pohonných hmot patří k nejnižším v Evropské unii. Tak fakt si nevykládejme, je to všechno špatně, jak to vypadá tragicky.

Říkal jsem vám tady, jak roste reálná mzda. Říkal jsem vám tady, jak se na to dívají spotřebitelé. Říkal jsem vám tady, jak se vyvíjí naše ekonomika. Tak přece si tady nebudeme vykládat, že všechno je špatně, že se řítíme do katastrofy, že jsou tu lidé, kteří prostě za chvíli nebudou mít co do úst.

Jasně že se všichni nemají dobře. Proto taky máme poměrně robustní systém sociální pomoci, který jsme ještě upravili. Vzpomeňte si na to, jak jsme upravovali příspěvek na bydlení, aby na něj dosáhlo víc domácností. Teď děláme velmi zásadní změnu systému sociálních dávek tak, abychom opravdu dokázali pomáhat těm, kteří si pomoci nemohou a kteří se dostávají do problémů, neplýtvali peníze tam, kde to není potřeba. A já myslím, že tahle kombinace toho všeho zajišťuje, že v České republice se bude dobře žít všem občanům, což je náš cíl.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére, za dodržení času. Nyní vystoupí se svojí interpelací číslo 7 pan poslanec Martin Kukla a bude interpelovat pana premiéra Petra Fialu ve věci Hájím zájmy Vysočiny. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kukla: Vážený pane premiére, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se chtěl zeptat pana premiéra na ty 4 miliardy pro kraje. Od roku 2015 zde kraje vždycky dostávaly příspěvek na silnice II. a III. tříd a na opravy mostů. Letos poprvé za dobu deseti let tu nemáme žádné řešení. Kraje nedostaly nic. Když se podívám k nám do kraje, tak máme zhruba 4 500 kilometrů silnic II. a III. tříd. A samozřejmě ty silnice vyžadují nemalé finanční prostředky na opravu.

Já bych se chtěl pana premiéra zeptat, kdy ty finanční prostředky dostaneme a zda je vůbec dostaneme? Protože tu na stole leží jakási výmluva, že to je dáno změnou rozpočtového určení daně. Ale sami dobře víme, že touto Sněmovnou tato novela ještě neprošla. Když se podívám do minulosti a do konsolidačního balíčku, tak kraje v roce 2024 přišly řádově o desítky milionů korun na rozpočtovém určení daní a v roce 2025 jsou to už řádově stovky milionů korun.

Pane premiére, mám na vás jednoduchou otázku: Dostanou letos kraje ty 4 miliardy na opravy silnic II. a III. tříd? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan premiér vám odpoví na vaši interpelaci. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Tak vážený pane poslanče, vy jste si na tu interpelaci odpověděl do jisté míry sám. Pokud bychom se domluvili na úpravě rozpočtového určení daní, tam se s těmi penězi počítá. To přece víte, víte to stejně dobře jako já. A existovala na tom shoda většiny krajů, a jestli se to nelíbí hnutí ANO, no, tak jak sám říkáte, změna rozpočtového určení daní, ta reforma asi nebude. Dobře, já to beru na vědomí. No, ale pak je těžké teda požadovat ty věci, které tato změna a tato reforma požaduje, tak jednoduché, tak jednoduché to je.

Druhá věc, tady si nestěžujte na to, jak je to s kraji, jejich financováním, podívejte se na to, jaká je realita, kraje mají víc peněz než vláda. Tak prostě tady nehrajme, nehrajme tuhle hru, o které oba víme, že není pravdivá. Ano, upravme rozpočtové určení daní, my jsme k tomu připraveni, je k tomu připravena současná Asociace krajů. Je k tomu připraveno hnutí ANO? Není. Přitom všichni víme, že ten nový systém by byl, nebo obsahuje mnohem adekvátnější, věcnější a rozumnější kritéria než ta, která jsou tady nějak historicky zděděna. Tak to je věc, kterou si musíte vyřešit v hnutí ANO, proč bráníte této změně.

Vy jste nicméně tu svoji interpelaci nenazval, že se chcete bavit o penězích na silnice, na komunikace pro kraje, ale nazval jste ji, že hájím zájmy Vysočiny. No, tak co mám na to říct? No, hájíte zájmy Vysočiny. Mně se to moc nezdá, tady sedí paní poslankyně Eva Decroix, která třeba, je taky z Vysočiny, a možná by na to měla jiný názor. Já si teda musím povzdechnout, ona by to třeba neudělala, ale povzdechnu si směrem k hnutí ANO, které se na Vysočině rozhodlo vládnout se stranami na kraji politického spektra, jako je SPD, Stačilo! a hnutí PRO. Tak nevím, jestli je to vaše volba, je to vaše vysněná koalice, ale já si tak úplně nejsem jist, jestli si tím hájíte zájmy Vysočiny. Já mám k Vysočině velmi blízký vztah, část mé rodiny je z Vysočiny, a když se tam dívám na to, co se tam udělalo za předcházejícího hejtmana Vítězslava Schreka, a když se teď dívám na to, jakým způsobem to vedete, tak mám o další vývoj Vysočiny spíše obavy. Nicméně ze strany vlády žádné opomíjení regionu nebo Vysočiny nevidíte a nemůžete ani čekat.

My jsme například v rámci výjezdních zasedání vlády jednali také přímo na Vysočině, v Havlíčkově Brodě, já jsem na Vysočině jako předseda vlády, ne jako občan, jako předseda vlády, byl opakovaně, účastnil jsem se debaty třeba se starosty v okolí Dukovan, debaty v Třebíči, kde jsme diskutovali o dopadech výstavby nových jaderných bloků pro region, proběhla velká konference s podnikateli a dotčenou veřejností, rovněž o dostavbu jaderné elektrárny. Naše vláda se stará jak o region Vysočina, tak o další region Vysočina, samozřejmě není výjimkou. Také bych chtěl připomenout, že jsme založili vládní výbor pro regionální rozvoj, tento vládní výbor zasedal naposledy minulý týden, předcházel samotnému jednání vlády. A tam řešíme celou řadu věcí, které se právě týkají rozvoje regionu. Takže na to v žádném případě nezapomínáme.

Mimochodem, když jsme u toho, tak moje vláda zasedala už šestkrát v regionech, jednali jsme s dvanácti kraji. Do prázdnin se chystáme celé toto kolečko výjezdů uzavřít a v podpoře regionu máme jasné výsledky. Udělali jsme konkrétní kroky, které vedou ke zlepšení života občanů nejenom v kraji Vysočina. A týká se to i dopravní infrastruktury, kde jsme zásadně posílili prostředky, které jdou do nebo investice, které jdou do rekonstrukce a modernizace silnic. Ale když mně položíte doplňující dotaz (Předsedající: Čas.), tak vám k tomu řeknu víc.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji, pane premiére. A pan poslanec Kukla má zájem položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kukla: Pane premiére, můj dotaz zněl na 4 miliardy, a ne na koalici na Vysočině. Ten program vznikl v roce 2015, byl apolitický a byl pro všechny kraje, pro všechny hejtmany. A vy tady vyčítáte teďka, jakou jsme sestavili koalici. Sestavili jsme takovou, abychom tu Vysočinu posunuli kupředu, protože vy jste tam vládli čtyři roky a nedokázali jste tam obhájit ten mandát. Mě to velice mrzí, že mi nejste schopen odpovědět. A tu svojí věc, kterou vy vládnete, vy tady máte stoosmičku, tak se přece nevymlouvejte na to, na nějaké rozpočtové určení daně, vždyť kdybyste chtěli, tak si ho tady protlačíte jako všechny zákony. Vy prostě těm krajům ty 4 miliardy dát nechcete, tak to tady řekněte.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan premiér má zájem odpovědět na vaši doplňující otázku. Prosím, máte slovo, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ale já, pane poslanče, se musím trochu ohradit. Vaše interpelace, tady to všichni vidí na tabuli - škoda, že to nevidí i diváci, co nás sledují - se jmenuje Hájím zájmy Vysočiny. Tak já na to reaguju a mám na to právo. Tak jste nazval svoji interpelaci. To, že jste tam do toho zamotal nějaké další věci, za to já nemohu a já vám na to odpovídám, že si nemyslím, že dobře hájíte zájmy Vysočina. To mám zase já právo takhle odpovědět. Ale, abych byl sám k sobě spravedlivý, mohl jsem s tím klidně strávit pět minut, já jsem tím strávil pět sekund a zbytek jsem odpovídal na to, co děláme pro kraje, co děláme konkrétně pro kraj Vysočina.

Tak já jsem nestihl tu dopravní infrastrukturu. Kraje dostaly historicky největší objem finančních prostředků na opravu silnic II. a III. třídy. V posledním roce se rekonstruovaly některé klíčové úseky včetně silnice 1/38 mezi Jihlavou a Havlíčkovým Brodem. Připomínám nedávno ukončenou modernizaci D1. Navíc v následujících letech proběhne realizace několika důležitých obchvatů, například v Pelhřimově nebo Velkém Meziříčí, které v budoucnu výrazně odlehčí dopravní situaci ve městech. Takže odpověděl jsem vám dokonce nad rámec toho, na co jste se ptal, a tady jsem vám řekl i konkrétní věci, které kraji Vysočina pomohou. A tohle jsou výsledky práce vlády. Já se na nikoho nevymlouvám, ale také musím říct, že za námi konkrétní výsledky i ve prospěch krajů jsou.

A co se týká RUDu, vždyť to dobře víte, my si tady nebudeme protlačovat něco stočtverkou, co se týká tak zásadní věci, ve které potřebujeme, a to byla naše dohoda od začátku se všemi kraji, shodu mezi jednotlivými kraji a tu teď díky hnutí ANO nemáme.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére. Nyní přistoupíme k další interpelaci, která má číslo 8. Tu si vylosoval pan předseda Jakub Michálek, a bude interpelovat pana premiéra Petra Fialu ve věci zakázka na marketing vlády. Prosím, máte slovo. A momentíček ještě upozorním, že se připraví pan poslanec Miloslav Janulík. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, já bych rád navázal na svoji interpelaci minulý týden, která se týkala marketingové zakázky vlády na 34 milionů korun, která byla vypsána nebo podepsána 23. prosince 2024 a zveřejněna 30. 12. 2024. Já jsem se podíval na to, co se stalo od té doby. Vypadá to, že se pokračuje ve stejné podobě na webu Česko informuje na Twitteru. Vychází takové obrázky a zdá se, že to vůbec nemá u občanů žádný dopad, protože třeba ta grafika, která se týká povodní, což je jediná věc, která od té doby vyšla, tak má 34 zobrazení a jeden laik, jedno srdíčko, takže to nemá žádný dopad.

A chci se zeptat pana premiéra, jestli za prvé odstranili nepravdivé informace, které byly šířeny v rámci Česko informuje, že je v Česku dostatek dětských skupin. Za druhé se chci zeptat, kolik uchazečů se ucházelo o tuto konkrétní veřejnou zakázku za 34 milionů korun, případně kde je možné najít seznam těchto uchazečů a nabídek, protože mně se to v tom, tedy ten dynamický nákupní systém, dohledat nepodařilo. Třetí dotaz je: jak by se vyjádřil k efektivitě této kampaně, jestli je to nějakým způsobem sledováno, měřeno, vyhodnocováno, protože přece jenom částka 34 milionů korun je poměrně vysoká. A za čtvrté, dohledal jsem starší informaci, možná už není aktuální, že ta vybraná společnost nemá založené účetní závěrky. Čili chci se zeptat, jestli tento stav trvá, případně jestli tam vláda připravuje nápravu?

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo. Nyní vám odpoví na vaši interpelaci pan premiér Petr Fiala, kterému tímto dávám slovo. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane předsedo, já musím říct, že po odchodu Pirátů z vlády vaše vystupování občas nepostrádá jistou absurditu - při vší úctě, kterou k vám mám. Já chápu, že jste se rozhodli odejít do opozice a kritizujete všechno, co vláda dělá, ale já musím říct, že řada věcí, které kritizujete - nebo na kterou se ptáte, se odehrála v době, kdy jste byli ve vládě, a tehdy jste prostě na to měli jiný názor. A pojďme zpátky. My jsme se tady o tom bavili minule, možná nás všichni neviděli. Vy jste navrhoval tady skoro málem, abychom vyřadili bez opory v zákoně nějaké mladé lidi z těch soutěží jenom proto, že jejich rodiče působili v politice, a to dokonce bez ohledu na to, že vyhráli v otevřeném a transparentním výběrovém řízení díky nejvyšší nabídce, což já bych si myslel, že je věc, kterou právě vaše strana - a teď to myslím bez ironie - podporuje. Ale zdá se mně, že teď jako by tomu tak nebylo. Já jsem tady minule vysvětloval, jak funguje dynamický nákupní systém, jak se do něj dá zasahovat, nedá zasahovat spíš, a jenom bych připomenul, že zakázky strategické komunikace v rámci dynamického nákupního systému byly takovéto.

V roce 2022 - byli jste součástí vládní koalice - se Úřad vlády rozhodl využít tento systém pro realizaci informačních kampaní. První z nich byl Deštník proti drahotě, byla spuštěna v srpnu 2022, rozpočet 23 milionů korun. Informovali jsme občany o formách vládní pomoci v době rostoucích cen. 2022, menší kampaň, zvládli jsme to společně. Sounáležitost občanů v době pandemie covid-19, válka na Ukrajině; 2023 proběhla začátkem roku kampaň k 30. Výročí České republiky Základní hodnoty státu. V květnu 2023 i díky hlasům Pirátů vláda schválila projekt Česko informuje a kampaň byla rozdělena do několika fází, a tak bych mohl pokračovat.

Ale já vám chci tady - nebo těm, co nás sledují (Otáčí se do lavice pro materiály.) - chci tady ukázat některé produkty těch kampaní, aby bylo jasné, jestli je to nějaká kampaň vlády, nebo co to vlastně je, jestli jsou to vyhozené peníze, nebo nejsou. Tak se podívejme na to (Ukazuje materiál.), o důchod můžete požádat nově on-line, (Ukazuje další materiál.), kde najdete peníze k povodňové obnově, (Ukazuje další materiál.), podejte letos daňové přiznání on-line, protože máte tu možnost (Ukazuje další materiál.), falešné slevy vás nesmí klamat (Ukazuje další materiál.), naučte se odhalit praktiky kyberšmejdů a tak dál, s návody, kam jít. Prosím, podívejte se všichni na to (Ukazuje materiály.), je toto nějaká propagace vládní politiky nebo vládních stran? Není toto (Ukazuje další materiál.) informace ze strany státu, kterou má stát poskytovat občanům? Je toto celé tak špatně? (Ukazuje další materiál.) Já nerozhoduji o veřejných zakázkách na Úřadu vlády (Ukazuje další materiál.) ani nejsem ředitel nebo vedoucí Úřadu vlády (Ukazuje další materiál.), já ani nevybírám tady, kdo co vyhraje, ale jenom ukazuji, co jsou produkty těch kampaní.

Připomínám, že na tom, že něco takového budeme dělat, se podílela i Pirátská strana, a nemyslím si, že to všechno lze takhle (Gestikuluje.) jako hodit za hlavu. Informovat občany a hledat k tomu správné nástroje je podle mě dobře. Ne všechno se určitě podaří, ne všechno funguje dokonale, jistě máte nějaké návody na to, jak tyto kampaně vyhodnocovat, ale zase jako říct, že nic z toho - nestojí za nic, i když jste se na tom podíleli, to mně nepřipadá jako úplně v pořádku.

Nejnovější fáze kampaně Česko informuje IV pro rok 2025 byla zadána v prosinci 2024, jednalo se o zakázku na celý kalendářní rok, proto je rozpočet také 34 milionů korun. Ve stanovené lhůtě pro podávání nabídek zadavatel obdržel jedinou nabídku, a na základě soutěže potom s tímto dodavatelem uzavřel smlouvu. Proti zadávacím podmínkám, ani proti žádnému svému úkonu v zadávacím řízení zadavatel neobdržel žádnou námitku ani podnět. A společnost, která vyhrála, (Předsedající: Čas.) měla jiné zakázky i v době, kdy Piráti byli ve vládě.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan předseda - má zájem položit doplňující otázku? Má zájem. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuju za slovo. Já jsem dostal odpověď na jednu z otázek, které jsem položil - byly čtyři - ale jsem rád, že tady jasně zaznělo, že to byla opravdu dramatická soutěž, protože se do ní přihlásil právě jeden uchazeč. Takže myslím, že to opravdu byla velmi tvrdá soutěž, a jsem rád, že se to tedy podařilo dotáhnout toho 23. 12. 2024 a že už to produkuje takhle skvělé, kvalitní výsledky, jako je status na Twitteru s jedním lajkem.

A já jenom chci říct: bavíme se tady o zakázce z prosince 2024 - to Piráti nebyli ve vládě, tak to, prosím, nesmíchejte dohromady. Rozhoduje o tom paní Kotalíková, vaše volební manažerka, která je teď v čele Úřadu vlády, a nepleťte do toho Deštník proti drahotě. Ano, když se vypisoval Deštník, tak jsme byli ve vládě a s tím jsme souhlasili, ale s touto kampaní Česko informuje jsme nesouhlasili. A poprosím vás, abyste odpověděl na zbývající tři otázky.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo. Pan premiér má zájem odpovědět.

Než mu udělím slovo, přečtu omluvy. Omlouvá se Králíček Robert od 16.30 z pracovních důvodů, Strýček Jiří od 9.45 ze zdravotních důvodů, Špičák Julius od 15.30 - pracovní důvody. Pan ministr Blažek bere zpět svoji omluvu, která byla do 11 hodin, a také bere zpět svoji omluvu od 11 hodin z pracovních důvodů, a dále se pan ministr omlouvá po celý jednací den. (Poslanec Janulík z lavice: Nezdržuj.)

Pane kolego, já se omlouvám, vím, že jste na řadě, nicméně poměrně dost komplikované omluvy pana ministra mě vedly k tomu, že jsem se jaksi v tom neorientovala.

Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Za prvé, první fáze kampaně Česko informuje I probíhala od července 2023 do prosince 2023 s rozpočtem 21 milionů korun, tak ať si každý spočítá, kdo kde byl a kdo kde nebyl.

Já už jsem odpověděl minule, že v systému je - a popisoval jsem to, jak ten systém funguje - kvalifikováno 13 subjektů a do tohoto kola, do tohoto kola se kvalifikoval nebo se přihlásil jeden uchazeč. 13 subjektů je kvalifikováno, jeden se přihlásil. Nepleťme si taky nákup mediálního prostoru s kreativní prací, to jsou různé věci.

Minule podalo víc subjektů, podaly tři, tentokrát podal jeden. Tak já nevím, jestli máme někoho nutit, aby podával návrh, nebo nepodával, to je prostě věc těch, kteří tam jsou. Ale kvalifikováno - a to jsem vám minule říkal, jako netvařte se, že jsem vám to neříkal - je 13 subjektů. A znovu opakuji, projekt Česko informuje tady je od roku 2023, to jsou prostě ověřitelná fakta. Tak to prostě neironizujme - někdy se přihlásí jeden, někdy se přihlásí tři, někdy se přihlásí pět, a to nijak nesnižuje kvalitu té soutěže.

A neberte si prosím do úst vedoucí Úřadu vlády paní Janu Kotalíkovou, zvlášť v době, kdy se nemůže bránit, protože je na mateřské dovolené. Je to naprosto profesionální pracovnice, která od rána do večera pracuje pro stát, a pracuje výborně. Myslím, že když jste byli ve vládě, tak jste neměli nejmenší námitky proti její práci. Toto mně připadá opravdu podlé a nefér.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére. Jen upozorňuji, že poslední interpelace na člena vlády České republiky může být podána nejpozději v 17.55, a to podle § 111 odst. 1 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, ale vidím, že už máme 16 hodin, uplynul tedy čas, kdy je možné podat podle jednacího řádu poslední ústní interpelaci na předsedu vlády.

Nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády. Prosím paní poslankyni Karlu Maříkovou, aby přednesla interpelaci na místopředsedu vlády a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, a zahájila tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se poslanec Patrik Nacher a já vám přeji hezké odpoledne a předávám řízení schůze.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane nepřítomný ministře, obracím se na vás ohledně zřizování on-line pohotovostí, které mohou být cenným doplňkem ke klasickým zdravotnickým službám, zejména v situacích, kdy je potřebné rychlé poskytnutí rady či konzultace a fyzický kontakt s lékařem není okamžitě možný či nezbytný. Nicméně je důležité zdůraznit, že tyto služby nemohou a neměly by zcela nahradit osobní kontakt mezi lékařem a pacientem. Osobní vyšetření je klíčové pro přesnou diagnostiku a stanovení léčby, neboť umožňuje lékaři provést základní a nezbytná vyšetření, které jsou často potřebná pro správné určení diagnózy. Jedním z příkladů takového vyšetření je CRP test, který má pomáhat lékaři rozlišit mezi bakteriální a virovou infekcí. Bez možnosti provedení tohoto testu je zvýšené riziko nesprávné diagnózy, což může vést k nevhodnému předepsání antibiotik. Nadužívání antibiotik je již dnes vážný problém, který způsobuje rozvoj antibiotické rezistence bakterií, což představuje další zdravotní hrozbu pro naši společnost.

Pane ministře, ráda bych vás požádala o váš pohled na tuto problematiku, a to nejen jako ministra, ale také zkušeného lékaře. Souhlasíte s předepisováním léků, například antibiotik, takto na dálku a určování diagnóz? Na jednu stranu může tato služba snížit nadužívání pohotovostí, ale na druhou stranu absence fyzického kontaktu s lékařem může představovat mnohá rizika. Kde by měly být hranice, podle vás, telemedicíny a jakým způsobem plánujete zajistit, aby on-line pohotovosti a celkově telemedicína byla využívána jako efektivní doplněk k osobní péči, aniž by ohrozily kvalitu a bezpečnost zdravotní péče. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Hezké odpoledne. Také děkuji. Pan ministr je řádně omluven, proto v souladu s jednacím řádem do 30 dnů odpoví písemně.

Nyní tedy dávám slovo poslanci Patriku Nacherovi, který byl vylosován na druhém místě, k přednesení ústní interpelace na místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku. Připraví se paní poslankyně Ivana Mádlová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Pěkné odpoledne. Děkuji, paní předsedkyně. Vážený pane ministře, mám tady dotaz vycházející z dopisu, který jsem dostal od občana. Není to úplně moje problematika, ale zase nechci, aby to spadlo do koše. Jde o problematiku nemoci z povolání a lidí, kteří mají nemoc z povolání. Je jich asi 15 tisíc v České republice. Těch problémů je tam víc, ale já se dotknu dvou.

Za prvé, ta renta, kterou oni mají, versus jiná nemoc: ten člověk mi tady psal, že oni - nebo on konkrétně, nevím, jak ostatní, ale třeba tomu přijdeme na kloub - se bojí chodit na preventivní prohlídky, aby jim nenašli nějakou jinou nemoc, což by pro pojišťovnu mohl být důvod, proč tu rentu zrušit. Tady on doslova píše: "Mám 15 let nemoc z povolání. Na preventivní prohlídky nechodím, protože mě zákon trestá tím, že když půjdu k doktorovi a doktor mi zjistí jinou nemoc, tak mi pojišťovna odebere rentu, protože už mám jinou nějakou nemoc." On pak dál píše, že nakonec mu bylo špatně, šel, zjistili mu rakovinu tlustého střeva a teď se bojí, že mu odeberou - nebo mu vyhrožují, že mu odeberou tu rentu.

Problematika, co s tím souvisí, je přivýdělek u této renty, kde on píše, že v momentě, kdy on má nějakou základní rentu a něco si přivydělá na zkrácený úvazek, tak o tu částku, o kterou si přivydělá, údajně o to přichází, což jsem si ověřoval. Nevím, jestli to přesně takhle on popisuje, ale co už mám ověřeno určitě, je, že z té renty se automaticky strhává, to víte, protože to jsme i tady probírali, minimální mzda v případě, že ten člověk si nakonec nějakou práci najde, což je dobře, ale pak o tu práci přijde, tak už najednou se mu z toho nestrhává minimální mzda, ale ten výdělek poslední dosažitelný, to znamená... (Předsedající: Čas!) Aha...

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, vypršel vám čas. Nyní tedy poprosím pana ministra, aby odpověděl na uvedenou interpelaci. Ano, máme časový limit pro každého. Je to stejné pro všechny. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážené poslankyně, poslanci, na úvod řeknu, že velmi případně potom poprosím, pokud s tím pan poslanec Nacher bude souhlasit, tak jsem připraven, pokud mu ten pisatel k tomu dá souhlas, se podívat na ten případ opravdu přesně, protože není úplně jednoduché formulovat tu obecnou odpověď na tyhle situace, nicméně protože toto je problematika poměrně detailní, tak já si dovolím tady ocitovat některé informace, které mám přímo od svého rezortu.

To znamená, zákoník práce, on neukládá poškozeným výslovnou povinnost podrobit se lékařskému vyšetření za účelem zjištění, zda se u nich vedle nemoci z povolání nerozvinulo obecné onemocnění. Pokud pojišťovna žádá poškozeného, aby se takovému vyšetření podrobil, pak sice postupuje s péčí řádného hospodáře, ale poškozený takové žádosti nemá povinnost vyhovět.

Povinnost poskytovat náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, takzvanou rentu, mají podle zákoníku práce zaměstnavatelé. Ti jsou však pro tyto případy ze zákona pojištěni a v praxi poskytují poškozeným toto odškodnění přímo pojišťovny dle vyhlášky Ministerstva financí. Obecně však platí, že v případě, že se u poškozeného v době, kdy pobírá rentu, rozvine vedle existující nemoci z povolání takzvané obecné onemocnění, které není nemocí z povolání a ani nemá příčinnou souvislost s dříve vykonávanou prací, může se jednat o podstatnou změnu poměrů na straně poškozeného, což může být důvodem pro snížení nebo odebrání renty, neboť dle judikatury Nejvyššího soudu lze takovou situaci posoudit tak, že ztráta nebo snížení zdravotní způsobilosti zaměstnance je způsobena primárně obecnou chorobou, nikoliv nemocí z povolání. A pak je samozřejmě jiný příběh, který se potom týká například otázky invalidity a tak dále.

Pokud se neprokáže, že došlo k podstatné změně poměrů na straně poškozeného, zpravidla pokud obecné onemocnění nedosahuje významné závažnosti, pak není důvod náhradu za ztrátu na výdělku snižovat nebo poskytovat. V případě, že pojišťovna rentu sníží nebo nevyplatí, o nároku v případě sporu rozhodne soud na základě žaloby podané poškozeným. MPSV není podle kompetenčního zákona tím, kdo by řídil pojišťovny a ukládal jim povinnost, jak mají postupovat, ani nejsme oprávněni provádět kontrolu u této činnosti. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec má možnost podat doplňující dotaz. Má zájem. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuju. Já samozřejmě panu ministrovi předám - mám to tady jak písemně, tak můžu poslat i ten mail, kde jsou údaje na toho pána. To si myslím, že problém není. Mně jde v principu obecně možná i o osvětu v této věci, to znamená, ta problematika dvojího typu: nemoc z povolání - renta versus jiná nemoc, a jakým způsobem s tím naložit, aby ti lidé normálně chodili na preventivní prohlídky a nebáli se toho, že se jim jiná obecná nemoc najde, tak oni přijdou o tu rentu, protože pak oni na ty preventivní prohlídky nechodí a v systému to pak může stát ještě víc, a renta a ta motivace k tomu si přivydělat a nebýt za to trestán. To jsou takové dvě problematiky, které si myslím, že stojí za to se jim pověnovat.

Takže jedna věc je tenhle osobní příběh, ten pošlu, ale možná se tím třeba obnažila ta debata obecně o těch lidech - nemoc z povolání. Ono ji zase tolik není. Podle mých údajů jich je 15 tisíc.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za dodržení času a nyní má možnost reagovat pan ministr, který má zájem. Prosím tedy, pane ministře, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuju moc. My jsme určitě připraveni se na to detailně i společně s Ministerstvem zdravotnictví podívat, udělat k tomu nějakou větší advokacii. Nicméně já chápu, že to je na první pohled pro někoho, kdo se na ten příběh dívá zvenčí, trošku složité. Ale opravdu je potřeba tady odlišovat, co je ta nemoc z povolání a omezení, díky kterému člověk následně případně má problém být pracovně aktivní. A pak je druhá věc, která souvisí třeba se změnou zdravotního stavu z důvodu třeba stárnutí člověka a nemoci, které přijdou například s věkem, a na to se potom v tom systému zase reaguje nějak jinak z hlediska potom případně invalidních důchodů a tak dále. Takže já chápu, že toto pro někoho je těžko pochopitelné, někdo by byl třeba rád, aby se to sčítalo, ale takto ty systémy nejsou nastaveny. Ale určitě se na to podíváme i z hlediska nějaké osvěty.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Další v pořadí byla vylosována paní poslankyně Ivana Mádlová, která není přítomna, proto její interpelace propadá.

Dále tady byl další vylosovaný pan poslanec Jiří Mašek, který taktéž není přítomen, taktéž propadá jeho interpelace.

Další, v pořadí pátý je pan poslanec Robert Stržínek, který bude interpelovat pana ministra Petra Kulhánka, a připraví se pan poslanec Hendrych. Prosím, pane poslanče. Máte slovo.

 

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážený pane ministře, dovolte mi vyjádřit nesouhlas se současnou situací, kdy jsou ve veřejném prostoru zcela živelně umísťovány výdejní boxy. Výdejní boxy totiž z nepochopitelného důvodu nepodléhají posuzování podle stavebního zákona. Jsou často umísťovány na nevhodných místech a vytvářejí nežádoucí vizuální smog. Občanům vadí a stěžují si na ně. Na mnoha místech výrazně zhoršují dopravní situaci a jsou tak často nebezpečné jak pro parkující řidiče, kteří si přijedou vyzvednout zásilku, tak pro chodce. Ministerstvo pro místní rozvoj je toho názoru, že výdejní boxy nelze považovat ani za stavbu, ani za výrobky plnící funkci stavby ve smyslu § 2 odst. 3 stavebního zákona, a proto nepodléhají posuzování podle stavebního zákona. S tím zásadně nesouhlasím.

Výdejní boxy rostou jako houby po dešti, zaplevelují města a stavební úřad ani samospráva s tím nemůže nic dělat. Paradoxem je například to, že pro reklamní cedule, nebo chcete-li informační a reklamní zařízení při velikosti nad 0,6 metru čtverečního, což je pro představu čtverec o rozměru 80 krát 80 centimetrů, je vyžadováno povolení Stavebního úřadu, a to územní rozhodnutí nebo územní souhlas. V případě, že tato reklamní zařízení jsou větší než 8 metrů čtverečních, je vyžadováno ještě navíc stavební povolení nebo ohlášení. Je to naprostý paradox, který zcela neřízeně umožňuje stavět výdejní boxy na nevhodných místech a já jsem přesvědčen o tom, že musí dojít k jejich regulaci a tedy ke změně stavebního zákona. Z mého pohledu, z pohledu starosty, se totiž jedná o černé stavby. MMR se ke změně stavebního zákona (Předsedající: Čas.) staví negativně. A já proto prosím vás, abyste k tomu zajal stanovisko a řekl, co s tím budete dělat. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Prosím o dodržování časového limitu. Poprosím pana ministra, aby se ujal slova se svojí odpovědí. Prosím, máte slovo.

 

Ministr pro místní rozvoj ČR Petr Kulhánek: Pěkné odpoledne, dámy a pánové. Ano, problematika výdejních boxů je aktuální, to uznávám. Ona už v minulosti byla řešena. V úpravě starého stavebního zákona k tomu také probíhala poměrně široká diskuse jak s krajskými stavebními úřady, tak s Ministerstvem průmyslu a obchodu s tím, že byla vydána metodika k problematice výdejních boxů z pohledu stavebního zákona, a ta je samozřejmě k dispozici na webu MMR. Byla zveřejněna v roce 2023. Ta je průběžně aktualizována i v souvislosti s přijetím nového stavebního zákona.

Správně jste uvedl, že z drtivé většiny výdejní boxy nejsou považovány za stavbu dle stavebního zákona, a tudíž nejsou povolovány stavebními úřady. Je tam samozřejmě řada výjimek, které když je výdejní box napojen na přívod elektrické energie nebo když má pro svou instalaci potřebný základ, tak tam už samozřejmě tyto komponenty jsou k posouzení, zda se jedná o stavbu, a to je samozřejmě v působnosti příslušného stavebního úřadu. Nicméně Ministerstvo pro místní rozvoj má za to, že výdejní boxy, i když se na ně regulace podle stavebního zákona neuplatní, tak je možno využít právě regulací jiných. Tyto boxy už ze své podstaty jsou veřejně přístupné, tak jsou umísťovány na veřejném prostranství. To znamená, že v tomto případě se jeví jako smysluplnější, aby byly regulovány tak, jak je regulováno užívání veřejného prostranství, samozřejmě v rámci opatření daných obcí.

Zároveň my rozumíme té potřebě regulovat četnost a umístění, proto také jednáme s Ministerstvem průmyslu a obchodu, kde je zastáván názor, že výdejní boxy jsou považovány za provozovny ve smyslu živnostenského zákona, a to ve svém důsledku znamená možnost regulace umísťování výdejních boxů v rámci tržního řádu, což jsou obecně závazné vyhlášky jednotlivých obcí. To znamená, obce tuto pravomoc jednoznačně mají. Toto stanovisko je i umístěno na webových stránkách jak Ministerstva průmyslu a obchodu, tak Ministerstva pro místní rozvoj. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec má zájem doplňující dotaz podat, tak jej prosím, aby se ujal slova.

 

Poslanec Robert Stržínek: Vážený pane ministře, já se domnívám, že nemáte pravdu. Ani tržní řád, ani metodika nezabrání v tuto chvíli tomu, aby soukromý vlastník na svém soukromém pozemku dovolil výstavbu výdejního boxu. Není legislativa, která by tomu zabránila. Města nemají možnost toto ovlivnit. Je opravdu zapotřebí udělat změnu stavebního zákona a dát tuto kompetenci stavebním úřadům, popřípadě samosprávám, které by dokázaly tyto problémy vyřešit. Já nemám nic proti tomu, aby výdejní boxy byly u velkých supermarketů, u parkovišť, kde nezhoršují dopravní situaci a mají tam své přirozené místo. Ale nám se začínají objevovat v sídlištích, v hustě zasídlených oblastech, často v úzkých uličkách, kde je problém s dopravou, a tam bez jasné legislativy to zakázat jako města v tuto chvíli opravdu nemůžeme.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan ministr má zájem reagovat? Prosím.

 

Ministr pro místní rozvoj ČR Petr Kulhánek: Já vám naprosto rozumím. I ten případ, který byl publikován na Seznamu, tak to je třeba případ, kdy to stavbou je a bylo to stavbou černou. Na druhou stranu bez ohledu na to, na jakém pozemku je ten výdejní box postaven, jestli je veřejný, v majetku obce nebo v soukromém vlastnictví, tak obec může regulovat svým tržním řádem. To může bez ohledu, to znamená, že je na rozhodnutí obecního nebo městského zastupitelstva, zdali svou obecně závaznou vyhlášku v tomto smyslu bude upravovat a doplní tam tuto regulaci, která je možná. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní se tedy dostáváme k další interpelaci a interpelujícím je pan poslanec Igor Hendrych na nepřítomného ministra Víta Rakušana. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji vám za slovo, vážená paní předsedkyně. Vážený pane ministře, dámy a pánové, já jsem uvažoval, když tu pan ministr není, jestli tedy mám nebo nemám interpelovat, nakonec jsem se rozhodl, že ano.

V podstatě v těle názvu té interpelace je můj dotaz skrytý. Já bych strašně rád věděl, jak se hnutí STAN ústy svého předsedy staví k výpovědi bez udání důvodu. Měli jsme o tom tady debatu nedávno, a to z toho důvodu, že jsem slyšel několikrát explicitně se vyjádřit dalšího koaličního partnera, a to KDU-ČSL, jak ústy pana ministra Výborného coby předsedy strany, tak pana ministra Jurečky coby ministra práce, tak nakonec i z úst poslance Navrátila, který přednesl stanovisko klubu a v podstatě se vymezil a všichni tři se vymezili za KDU, že nic takového v plánu nemají. Hnutí STAN se k tomu údajně staví podobně. Nicméně žádné takové explicitní prohlášení jsem nezaznamenal. Pouze se k tomu vyjádřila v úterý na tiskové konferenci paní poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková. A ta ale řekla v rámci toho vymezení důležité jakoby větné spojení, že v tuto chvíli, v tuto chvíli STAN je proti. Zároveň se vyjádřil včera, nebo vlastně ne včera, dneska na CNN Prima News pan poslanec Zuna z TOP 09, který je jeden z předkladatelů, že koaliční partneři změnili stanovisko, protože původně s tou výpovědí souhlasili.

A to všechno ve mně vyvolává jakýsi mix určitých pochybností. Proto jsem chtěl slyšet vaše stanovisko přímo tady na mikrofon, jak se k tomu hnutí STAN, k tomuto velmi kontroverznímu návrhu staví. Bohužel nejste přítomen, odpověď dostanu možná v době, kdy už to nebude předmětné, nicméně přesto bych ji rád slyšel, nebo rád bych ji znal. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan ministr odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Nyní se tedy dostáváme k interpelaci paní poslankyně Taťány Malé, která ale není přítomna, paní poslankyni Andree Babišové, která rovněž není přítomna.

Následovat měla interpelace Jakuba Michálka, který však přítomen taktéž není.

Proto se již chystá k pultíku pan poslanec Lubomír Wenzl, který bude interpelovat paní ministryni Janu Černochovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. (Já) jsem paní ministryni viděl, omluvená není, tak předpokládám, že mě aspoň slyší a dostaví se v průběhu mé interpelace.

Já víceméně vystupuju opakovaně s dotazem, nebo respektive s problematikou náboru příslušníků armády České republiky. Jaký je současný stav, kdy víme, že není dobrý? Protože aby byly splněny cíle z koncepce výstavby armády České republiky 2035, která byla schválena vládou premiéra Fialy - (Vchází paní ministryně Černochová.) Dobrý den, paní ministryně. Tak vlastně do roku 2030 by naše armáda měla mít 30 000 vojáků z povolání a zhruba - ne zhruba - 10 000 příslušníků aktivních záloh. Ten stav není dobrý, protože aby tento cíl byl splněn, tak vlastně do té doby by musela armáda znáborovat zhruba 6000 příslušníků armády České republiky a zhruba 6000 příslušníků aktivní zálohy.

Co se týče loňského roku, tak dle vyjádření mluvčí generálního štábu v tomto týdnu, které bylo publikováno na Novinkách.cz tak sdělila, že čistý přírůstek vojáků z povolání loni bylo okolo 350 lidí, ale k vojsku - nebo k armádě jako takové - to bylo zhruba 100 a dle sdělení novinek by se mělo jednat okolo 50 osob. Já bych se chtěl zeptat - a vychází ze sdělení náčelníka generálního štábu na velitelském shromáždění v loňském listopadu, kdy taky hodnotil stav jako velice špatný a kritický, kdy řekl, že bude vypracován návrh akčního plánu náboru a stabilizace personálu - tak v této souvislosti bych se chtěl zeptat paní ministryně, v jaké fázi tento materiál se nachází, jestli už je nějaká pracovní verze? Děkuju za odpověď.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: A paní ministryně dorazila, jak jste říkal, takže prosíme, paní ministryně, o odpověď.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Krásné dopoledne, dámy a pánové. Ano, dotázala jsem se na tento akční plán, který zmiňoval pan náčelník generálního štábu na velitelském shromáždění, a vy jste, pane poslanče, už také zmiňoval tuhle věc v úterý a i v minulých interpelacích. Takže jsem měla prostor si to zjistit. Tak odpověď tedy velení armády, respektive náčelníka generálního štábu, je taková, že tento akční plán považuje Armáda České republiky soubor postupně přijímaných opatření k naplňování náborového cíle a stabilizaci personálu na základě provedených analýz, sběru a vyhodnocení informací, a to zejména v rámci pracovního týmu Personál. Dle této odpovědi by tedy nemělo jít o nějaký souhrnný dokument a zmíněné vyjádření pana náčelníka generálního štábu z velitelského shromáždění tedy nebylo zřejmě zamýšleno tak, jak asi v tom důsledku vyznělo.

Každopádně k těm personálním opatřením jako takovým bych vám chtěla říct, že i já tu situaci považuji za velice nepříznivou. Bohužel čelíme mnoha negativním faktorům, které ovlivňují jak nábor, tak udržení personálu. Jde zejména o demografický vývoj, ale i fakt, že armáda a bezpečnostní sbory jsou konkurenty.

Konkrétní opatření abych uvedla, tak zmíním, že vloni v dubnu vzniknul na generálním štábu pracovní tým s názvem Personál, a tento má za úkol navrhovat opatření, která zvýší atraktivitu služby, zlepší podmínky a zjednoduší a zefektivní rekrutační proces. Naprostá většina opatření ale vyžaduje úpravu legislativy, tedy i nějaký čas - pak se ten požadovaný efekt dostaví s odstupem nějaké doby.

Nejviditelnější změnu by letos měla přinést novela zákona č. 221/99 Sb. Tento návrh předkládám v takzvané devadesátce, protože pokud bychom neposuzovali tento zákon v devadesátce, je velmi nepravděpodobné, že bychom ho v tomto volebním období stihli schválit. V této novele je jednak náborový příspěvek, zvýšení stabilizačního příspěvku, motivační i pro déle sloužící vojáky, je tam snížení nároku na trestní bezúhonnost uchazečů, takzvané zkrácení karenční doby, je tam služební poměr na zkoušku například na jeden dva  roky a tak dále. Ono hodně těch dílčích opatření už funguje, my se snažíme odstraňovat bariéry na vstupu do armády. Omezila se administrativa spojená s rekrutací. Velkou část mohou zájemci díky virtuálnímu náborovému středisku vyřešit on-line. Nová zdravotní vyhláška, která také byla vybojována, tak minimalizuje okruh lidí, kteří dosud byli ve služby diskvalifikováni ze zdravotních důvodů. Podobný cíl sledujeme i v té provedené úpravě vstupních fyzických testů. Nováčkům se snažíme maximálně usnadnit přechod do služebního poměru, zaměřujeme se i na podporu mladé generace a její vzdělávání pro potřeby armády.

To zmiňovala asi paní plukovnice Dvořáková, že se loni uskutečnil pilotní ročník letního dobrovolného cvičení pro středoškoláky. Tyhlety vlastně boot campy chceme dělat dál, takže tady si myslím, že je velká šance - a byl o to zájem - že by se nám v tomto mohlo dařit. Další opatření jsou zaměřená na udržení vojáků ve službě - a to já považuji za klíčové a budu trvat na tom, aby s každým odcházejícím vojákem byl uskutečněn nějaký opravdu relevantní personální pohovor. Proč ten člověk odchází? Z jakého důvodu? Co ho k tomu vede? A jestli je v armádě pro tohoto člověka ještě nějaká možnost uplatnění? Nějaké místo? Bohužel zjišťuji, že se toto neděje a že naše apéčko ty rozhovory nedělá úplně s každým, což považuji za chybu. Každému vojákovi by se měli více personalisté věnovat a identifikovat důvody vedoucí k odchodu.

Porovnání s předchozími roky - ale nejsou ta čísla náboru tak výrazně horší. Mimochodem, v loňském roce nastoupilo téměř o 48 procent nových vojáků z povolání více než v roce 2021. Je to 1 817 versus 1 228, kdy končilo předchozí vedení Ministerstva obrany, tedy pan Metnar.

Nicméně ani takový vývoj nepovažuji za dostatečný a na zlepšení pracujeme jak z úrovně Ministerstva obrany, tak generálního štábu, který to má (Předsedající: Čas.) ve své kompetenci.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz? Má, tak prosím, abyste vystoupil.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo. Já - to byl jeden z důvodů, proč jsem to navrhoval na pořad schůze, protože víceméně mám teď minutku, vy pak ještě dvě, a tam by to mohlo být velice rychle vyřešeno. Ale právě k tomu - asi jsem to nepochopil jenom já tak nějak trošku nešikovně nebo špatně, to vyjádření pana generála Řehky, protože nejenom já, jsme brali opravdu - nebo počítají s tím, že vznikne nějaký materiál. On by nemusel být obsáhlý - možná by to byla jedna A4, kdyby bylo 10 bodů v termínu - já nevím - do 31. května 2025 bude toto a tak dále, protože čas běží, čas nepracuje pro nás, protože máme konec ledna a už se nebavíme o horizontu pěti let do toho roku 2030, kdy ten cíl musíme splnit. Ano, samozřejmě novela dvěstědvacetjedničky, jasně, ale zase - to nebude teď hned, nebude to příští týden. I když to bude ve zkráceném, tak ono to nějaký čas potrvá, takže já nejsem moc spokojený s tím stavem a chápu, že vy taky ne. Jako teď co se týče tohoto. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Paní ministryně bude reagovat, prosím.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Nejsem spokojená s tím stavem, snažím se ho měnit, ale jak říkám: tři roky na rezortu Ministerstva obrany se věnujeme změně legislativy, změně vyhlášek. Jenom dva roky trvala změna té zdravotní vyhlášky. Dva a půl roku čekám na finále té výstrojní vyhlášky. Dneska jsme ráno měli poradu, dozvěděla jsem se od pana generála Běleného, že konečně tam je tedy nějaký předpoklad, že by ta vyhláška mohla být dokončená, že by mohla platit, řekněme, od pololetí tohoto roku - což je strašně důležité, protože my můžeme kupovat drahou techniku, sebelepší techniku, ale pokud nejsme schopni vystrojit vojáky nebo příslušníky aktivní zálohy, tak to je častokrát i důvod, proč tu armádu opouští, protože říkají, jak vy se k nám chováte? My jsme se rozhodli sloužit téhle zemi, ale nedostáváme základní věci, na které bychom jako vojáci měli mít nárok. Snažím se to měnit. Myslím si, že opravdu i v tom týmu Personál, kterému šéfuje pan generál Hlaváč, tak se podaří udělat nějaké kroky pro to, abychom ta čísla za letošní rok měli lepší.

Ono to není o slovutných slovech na konferencích, ono je to o té praktické práci a hlavně o tom dohledu nad plněním těch úkolů, a to prostě, co jsem si já třeba vzala teďka za své, je ta výstrojní vyhláška. A tam už to první ovoce přineslo, protože dneska jsem se dozvěděla, že se to chýlí k nějakému konci. Tento týden má pan generál Studený, ředitel našeho ápéčka, dovolenou, ale ten příští týden moji lidé z kabinetu budou s panem generálem sedět a budou chtít řadu těch věcí, které požadujete i vy. Takže jestli byste souhlasil, na příštím výboru se tomuto tématu můžeme věnovat.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za dodržení času. Nyní načtu omluvu, pan poslanec Hubert Lang se od 14.30 do 18 hodin omluvil z pracovních důvodů. A proto je logické, že když následovala jeho interpelace, můžeme pokračovat dále, protože zde není přítomen.

Nyní je v pořadí vylosován pan poslanec Roman Kubíček, který bude interpelovat pana ministra Kupku, který je řádně omluven. Prosím tedy, aby se ujal slova.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuju za slovo. Já budu velmi stručný. Já jsem si s panem ministrem volal, on je připraven na tu interpelaci příště, a já bych to chtěl slyšet osobně, ne písemně. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní tedy přistoupíme k další vylosované, a to je paní poslankyně Vladimíra Lesenská, která bude interpelovat nepřítomného ministra zdravotnictví, který je taktéž řádně omluven. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já se moc omlouvám, nějak jsem úplně minula to, že pan ministr je omluvený, já bych si svou interpelaci nechala napříště. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: V pořádku. Nyní tedy by měl vystoupit pan poslanec Radek Koten, který ale přítomen není, proto se posouvá k již přítomné paní poslankyni, a to je Lenka Knechtová, která bude pana nepřítomného ministra Válka chtít interpelovat, a on ji následně odpoví písemně. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedkyně, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, víte, co mají společného lékárna v Nedvědici a ve Štěpánově? V Šitbořicích a v Těšanech? Lékárna ve městě Veverská Bítýška? 67 lékáren po vyhodnocení formulářů žádostí o bonifikaci pro poskytovatele lékárenské péče v nedostupných oblastech v roce 2025 nezískaly doporučení, které je konečné, a nelze proti němu podávat námitky. Zdravotní pojišťovny a Ministerstvo zdravotnictví proklamují, jak jim jde o zachování dostupnosti lékařské a lékárenské péče v menších obcích. Tady chci jenom upozornit, že Veverská Bítýška je od roku 2018 městem, v praxi ale polovina lékárenských zařízení bonifikaci, kterou v uplynulém období dostala, teď nemá. Přitom legislativně se vůbec nic nezměnilo. Lékárnám se zásadně zvyšují vstupy - a tady se nejedná jenom o mzdy, ale například o ceny energií. Přitom pojišťovny nic neušetří, jen na příspěvek několik desítek lékáren nedosáhne.

Pane ministře, měl byste zvážit, jakým způsobem budete dále postupovat? Protože tady opravdu si myslím, že došlo k nepochopení celého systému, protože Nedvědice i Štěpánov jsou vlastně lékárny, které je potřeba zachovat. To stejné nastává v Šitbořicích a v Těšanech. A o Veverské Bítýšce, tak opravdu si myslíte, že je potřeba z města Veverská Bítýška jezdit do městyse Čebín? Děkuji za odpověď.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan ministr odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Nyní by měl vystoupit pan poslanec Petr Sadovský, který ale není přítomen v sále.

Proto poprosím o vystoupení pana poslance Kotena, kterého zde eviduji, je přítomen, proto prosím, aby přednesl svoji interpelaci na řádně omluveného ministra vnitra Víta Rakušana. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Vidím, že je to fičák, jak tady nejsou ministři této vlády, tak to jde nějakým zrychleným způsobem.

No, každopádně, pan ministr Rakušan je někde na zahraniční cestě, tak já mu to musím říct takto zprostředkovaně. Doufám tedy, že se mi dostane odpovědi. Ono tady bylo dneska mnohokrát zmiňováno, ty jednotlivé kauzy, ať pana premiéra kampelička, anebo Dozimetr Víta Rakušana, tedy spojení STANu s kauzou Dozimetru, šifrované telefony a podobně. Já bych se velice rád zeptal na jednu věc, protože mě to tak připadá, že pan premiér se s panem vicepremiérem a ministrem vnitra tak jako trošičku drží pod krkem navzájem, takže pokračování dozimetru na to není nějaký tlak, a to teda pravděpodobně z řady Ministerstva vnitra, asi se to trošičku tlumí, ta kauza, no, a na vyšetřování kampeličky také není nějaký tlak. Sem tam někdo někde vyskočí z okna v těch kauzách nebo někoho přejede auto. Je to velmi zajímavé. Mě by tedy velmi zajímalo, jestli takovýto vztah, že se pánové drží pod krkem díky těmto kauzám, a proto je ta vláda takto stabilní a ty kauzy se nevyšetřují, tak zda to je tedy touto otázkou? Děkuji za odpovědi.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Bude vám odpovězeno v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů.

Nyní tedy by měl vystoupit se svojí interpelací pan poslanec Petr Sadovský, ale není přítomen, proto by měla následovat interpelace paní poslankyně Vladimíry Lesenské na pana ministra Mariana Jurečku, který už se dostavil. Prosím tedy, ujměte se slova.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Moc děkuju za slovo, ještě jednou, paní předsedkyně. Děkuji, že pan ministr přišel, protože už jsem si říkala, že budu muset odvolat i svou další interpelaci.

Vážený pane ministře, zákoník práce je v současné době vlastně nejskloňovanější novela jakéhokoliv zákona. Obsahuje ustanovení, které zatím teda neobsahuje, protože původně se říkalo, že bude obsahovat, pak jste opravdu deklaroval, že výpověď bez udání důvodů v novele zákoníku práce nebude, také jste jí tam nedal. Nicméně vaši koaliční partneři, poslanci za TOP 09 a ODS, jí vlastně předložili a budou jí případně načítat, nebo jestli už jí vložili do systému. Chtěla bych se vás zeptat, jak se vlastně k tomuto postavíte? Protože i dle informací některých zaměstnavatelů podání výpovědi bez důvodu nějakou efektivitu nebo zpružnění pracovního trhu nepřinese, a sám velmi dobře víte, že tato změna zákoníku práce by musela navazovat ještě na další změny, které se týkají Úřadu práce, protože na důvody výpovědi jsou vázané krom jiného i podpory v nezaměstnanosti a vůbec možnost evidence na úřadě jako nezaměstnaných.

Takže bych se vás chtěla zeptat, jakým způsobem vlastně se stavíte k postupu svých vlastních koaličních partnerů?

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ministr bude odpovídat na vaši interpelaci, prosím ho tedy, aby se ujal slova.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobrý podvečer, vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, já si na to dovolím odpovědět. Jednak oceňuju tento týden diskusi k projednávané novelizaci zákoníku práce ve druhém čtení, kdy i celá řada kolegyň a kolegů z opozice tady veřejně říkala, že vnímají, že tato novela zákoníku práce je dobře připravena, dobře prodiskutovaná se sociálními partnery, toho si cením. Pokud jde o načtený návrh, který už tam načten je, máme po druhém čtení ze strany některých kolegů z koalice z ODS a TOP 09. Já s ním bytostně nesouhlasím. Říkám to tady dva roky, a pro mě naprosto nepřijatelné, aby takovýto návrh ve třetím čtení prošel. Pro mě i pro nás jako pro lidovce, jako koaličního partnera je toto nepřijatelné. Jednak ten návrh jako takový má celou řadu i věcných nedostatků. My to budeme samozřejmě psát ve zdůvodnění i pro sociální výbor, který bude jednat 5. února.

Druhý argument: partneři z řad sociálních partnerů - teď řeknu i zaměstnavatelé - se ozvali, představitelé zaměstnavatelských svazů, a říkají: Nedávejte teď jako zákonodárci do této novelizace zákoníku práce výpověď bez udání důvodu. I ti, o kterých je tady argumentováno, že by to mohlo být v jejich zájmu, říkají: Nedělejte to. Tato novela je fakt dobře připravená, vykomunikovaná, strávili jsme na tom rok a půl práce. Já si myslím, že jestli chceme podporovat flexibilitu pracovního trhu, tak v té novele je celá řada rozumných institutů, které to podporují.

Já jsem tam načetl i významný pozměňovací návrh, který řeší redesign podpory v nezaměstnanosti tak, aby pro lidi byla větší podpora, když se rozhodnou práci změnit. Když se jim ta změna náhodou nepodaří, tak aby oni, jejich domácnosti, jejich děti, se nedostali do nějakých složitých sociálně ekonomických problémů. Proto tam tu podporu upravujeme tak, že naopak v prvním období dvou nebo tří měsíců podporu zvyšujeme na 80 procent předchozího výdělku, maximálně do výše 80 procent průměrné mzdy, což je opravdu velká změna. Pak to střední období necháváme na hodnotách, jako je teď. Poslední třetinu podporovaného období v nezaměstnanosti výrazněji snižujeme a také zpřísňujeme podmínky pro nárok na podporu v nezaměstnanosti, aby tam nechodili lidé, kteří, když to tak řeknu, chronicky několikrát ročně zneužívají, že na pracovní úřad chodí a o podporu žádají, místo aby se snažili si práci udržet a u svého zaměstnavatele vydržet déle než několik jednotek měsíců. Takže to ten redesign všechno obsahuje a toto je za mě cesta, jak vytvořit podporu mobility pracovní síly na českém pracovním trhu. Cesta, když tam dáme výpověď bez udání důvodu, která je za mě velmi sporná, jednak textací, která je navržena, ale i vlastně samotným dopadem do té, řekněme, společenské debaty, plus ještě i náhrady za plat, jak jsou tam nastaveny, tak to nepovede k větší flexibilitě na pracovním trhu. To nepovede.

Takže se snažím přesvědčit své kolegy, aby to ještě zvážili. Ale tak, jak čtu rozložení sil v Poslanecké sněmovně, tak jak se vyslovily jednotlivé Poslanecké kluby v koalici i v opozici, tak si myslím, že není šance, aby pozměňovací návrh s tou výpovědí bez udání důvodu prošel u této novelizace zákoníku práce. Takže tolik za mě odpověď na váš dotaz. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji. Jsem velmi ráda, že to znovu zaznělo na mikrofon, protože v některých okamžicích samozřejmě ti pracující jsou znejistěni. Narazili jsme ještě v rámci zákoníku práce na jeden okamžik, a to jsou prodloužené zkušební lhůty. Z hlediska zaměstnanců je tam trošku problém, protože v okamžiku, kdy je mladá rodina, přijdou do nového zaměstnání a chtějí si pořídit bydlení a podobné, budou mít trošku delší čas k tomu, aby mohli získat nějakou půjčku nebo hypotéku. Nicméně zaměstnavatelé velmi často - a to i ve státní správě - používají institut, že první rok je na dobu určitou. Jestli vlastně v tuhle chvíli, když se toto takto využívá, je opravdu nutné prodlužovat zkušební lhůtu.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan ministr chce reagovat na váš dotaz. Prosím jej tedy, aby se ujal znovu slova.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Možnost prodloužit zkušební lhůtu je maximální možností. To znamená, není to nutné pravidlo a ani dnes není pravidlem, že by se vždycky využívala maximální doba zkušební lhůty. Zkušební lhůta je na jedné straně někdy vnímána jako benefit pro zaměstnavatele, ale je to na druhou stranu také benefit pro zaměstnance. V mnoha případech zaměstnanec může vyhodnotit, že například podmínky, které mu byly slibovány, prezentace firmy, pracovního prostředí, pracovních podmínek, neodpovídá následně realitě. To se vždycky nemusí zjistit za jeden, dva nebo tři měsíce. Zvláště třeba pokud je někdo na vysoké manažerské pozici, vědeckovýzkumný pracovník, a tak dále. Takže je to flexibilita nejenom pro zaměstnavatele, ale i pro toho zaměstnance.

Já bych chtěl také vypíchnout i to, že jsme naopak v zákoníku práce a v odkazech na nařízení vlády udělali celou řadu opatření, která jsou čistě ve prospěch zaměstnance. Nejenom například návrat na původní pracovní pozici, pokud se vrací rodič do dvou let věku dítěte, ale také takové věci, jako je nárok byť na neplacené volno, ale například při úmrtí člena rodiny je nárok na pět pracovních dnů neplaceného volna. Nebo například, když mám výpověď, tak abych už v té době si mohl vyřizovat své pracovní záležitosti, jít na pracák, jít na pohovor. Je tady nově stanoveno, že až dva dny může takto zaměstnanec čerpat neplacené volno a má na něj nárok.

Stejně jako jsme upravili i podmínky pro pečující osoby. To znamená, je tady zase celá řada věcí - já jsem to načítal i v pozměňovacím návrhu teď v úterý u toho zákoníku práce - které budou muset strpět ti zaměstnavatelé. Takže myslím, že když se podíváme na to, co jsou věci, které někdo může přiřadit jako něco ve prospěch zaměstnavatele nebo zaměstnance, tak ty věci jsou tady poměrně vyvážené. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za dodržení času. Načtu další došlou omluvu. Pan poslanec Jan Síla se od 16.40 hodin omluvil z pracovních důvodů.

Nyní měla vystupovat paní poslankyně Taťána Malá se svojí interpelací, ale je nepřítomná.

Pan poslanec Hubert Lang je taktéž nepřítomen.

Proto prosím o vystoupení se svojí interpelací na pana ministra kultury Martina Baxu, pana poslance Igora Hendrycha. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Pan ministr tu je, tak budeme moci trošku podebatovat. On asi tuší, na co se budu ptát. On nedávno zveřejnil tweet - dá-li se tomu takhle říct ještě dneska - že proti mediální novele se nejvíce vymezují komunisté, a to je další důkaz, že předkládané změny jsou správné. Já jsem to úplně nepochopil, protože komunisté v současné Poslanecké sněmovně nejsou. Jejich volební preference, pokud se měří pod jejich tradiční značkou, jsou někde možná pod pěti procenty. V podstatě nejvíce se vůči tomu vymezuje hnutí ANO a hnutí SPD. Tak nevím, jak to myslel, jestli si myslel, že my jsme ti komunisté? Pokud to tak je, tak bych se vůči tomu rád ohradil, protože já se za komunistu určitě nepovažuji. Můj děda byl komunistický vězeň, respektive v padesátých letech byl politickým vězněm a tak dál. Já jsem v komunistické straně nikdy nebyl, tak bych byl rád, aby to osvětlil, ono to totiž v kontextu dalších výroků, které pan ministr pronesl v České televizi... On se takhle nevyjadřuje tady ve Sněmovně, takhle odvážně, možná tvrdě, ale už několikrát zaznělo i teďka nedávno v České televizi: Buď budeme mít silná média veřejné služby, nebo se budeme obracet směrem někam na východ, respektive ještě předtím jste uvedl, že v podstatě si to dokážete představit, že by se jednou média veřejné služby platila ze státního rozpočtu, ale teď zatím ještě ne, protože tady máme ANO a hnutí SPD.

Já vás nechci nějak napadat tady v tomhletom, byl bych rád, abyste to tady opravdu na mikrofon a na kameru vysvětlil, jak vlastně tyhlety výroky myslíte. Koho vlastně považujete za proruské nebo koho považujete přímo za komunisty? Budu rád, když mi to vysvětlíte. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní tedy vystoupí se svojí reakcí pan ministr Martin Baxa. Prosím, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Kolegyně, kolegové, děkuji, pane doktore, za váš dotaz. Přečtu přesně znění toho svého tweetu: Proti mediální novele se hlasitě ozývají komunisté. Další důkaz, že předkládané změny jdou správným směrem. Uvědomil jsem si - nejenom z těch reakcí, které tam jsou, ale i z toho, jak vy se ptáte - že kdyby ten tweet zněl, že proti mediální novele se hlasitě ozývá Kateřina Konečná a hnutí Stačilo, tak by to bylo asi nejvýstižnější. Protože kdybych chtěl být důsledný, tak nějakou výrokovou logikou váš dotaz, to přirovnání, neobstojí, není relevantní. Já tam nikoho k nikomu nepřirovnávám, pouze říkám, že se proti mediální novele hlasitě ozývají komunisté, což byla reakce na vystoupení Kateřiny Konečné a Stačilo. Za tím si naprosto věcně stojím, protože Kateřina Konečná velmi nevybíravě zaútočila proti našemu návrhu, hlavně v kontextu toho, co požaduje hnutí Stačilo. Komunistická strana, Kateřina Konečná jako předsedkyně komunistické strany, představuje reálně ohrožení médií veřejné služby.

Současně tím říkám - a využívám této příležitosti k tomu, aby to takto zaznělo i veřejně - nepovažuji každého, kdo nesouhlasí s mediální novelou, za komunistu. Nepovažuji každého, kdo nesouhlasí s mou mediální novelou, za komunistu. Fakt chci, aby to tady takhle zaznělo. Má to takhle správně být. Tento tweet opravdu konkrétně směřoval proti vystoupení Kateřiny Konečné a útoku komunistů, kteří opravdu média veřejné služby a svobodná média nechtějí a mnohokrát se to ukázalo. Tak to je příležitost to takhle objasnit.

A já si, pane poslanče, prostřednictvím paní předsedkyně, nemyslím, že bych jinak mluvil tady a jinak mluvil do kamer. Já už jsem to tedy říkal při prvním i druhém čtení. My jsme vlastně v situaci, kdy s některými vašimi kolegy, bych řekl, vedeme věcnou, normální debatu, s panem poslancem Nacherem, s panem místopředsedou Sněmovny Juchelkou, kde probíráme varianty, nesouhlasíme, souhlasíme a tak podobně.

Vystoupení Andreje Babiše, naposledy třeba to vystoupení listopadové, kde mluví o tom, že Česká televize je nenažraná hydra, nenažraná hydra, že Česká televize je zmanipulovaná vládní propaganda, prostě logicky a normálně znamená to, že Andrej Babiš a hnutí ANO, Andrej Babiš a hnutí ANO nemá s médii veřejné služby dobré úmysly. Pokud média veřejné služby, konkrétně Českou televizi, označuje za provládní propagandu a nenažranou hydru, tak nemůže mít dobré úmysly.

Nemůžeme věřit Andreji Babišovi to, že pokud by Andrej Babiš se stal předsedou vlády a naplňoval své plány, že média veřejné služby budou chráněna a že bude vedena normální debata o tom, jakým způsobem by měla být financována. Proto to takhle říkám. Já, pane poslanče, jenom poslouchám to, co říká předseda vašeho hnutí Andrej Babiš. Způsob, kterým mluví o médiích veřejné služby, diskurz, ve kterém ta debata probíhá, že tam jsou prostě nenažraní, provládní, vyvolává představu, že někde sedí ti redaktoři České televize a Českého rozhlasu, a domlouvají se s ministry, členy vlády, politiky, jak budou útočit, jak budou podporovat naši vládu a útočit na vás. Nic z toho není pravda. Nebyly nikdy předloženy žádné důkazy, že se něco takového děje, neexistují takové důkazy, neexistují. Stížnosti projednávané u Rady České televize to vždy nasvěcují.

Takže ty moje obavy z toho, že se vydáme východní cestou, naposledy tedy sloučením, nebo ten zákon, který byl na Slovensku, prostě vyplývají z toho, co říká veřejně Andrej Babiš a co znamená ohrožení pro média veřejné služby. Odlišuji od sebe kritiku věcnou své mediální novely, mé mediální novely nebo vládní mediální novely, jsou tam věci, které bezpochyby k nějaké diskusi jsou. Já vůbec nezpochybňuju to, že v zemích Evropské unie, v EBU, v zemích Evropské vysílací unie jsou různé modely financování veřejné služby, v Dánsku, v severských státech, jinde, opravdu leckde je to jiné než tady. Ale nikde tyhle změny neprobíhaly pod tak tvrdým zatím verbálním nátlakem vůči médiím veřejné služby, jaký používá Andrej Babiš.

A vy jste z hnutí ANO, tak proto mluvím o Andreji Babišovi, ale totéž je hnutí SPD, vystoupení Tomia Okamury, které aspoň jako veřejně říká, že chce státní příspěvkovou organizaci, která prostě normálně znamená, že ten, kdo ji zřizuje, tak řídí, co tam bude. Ale prostě já vidím ve vystupováních Andreje Babiše skryté, ale velmi silné útoky na média veřejné služby.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní vystoupí s doplňujícím dotazem pan poslanec Hendrych. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji. Stručně, děkuji za to vysvětlení s těmi komunisty. Děkuji. Já jsem to po vás chtěl, ať to tady řeknete přímo jako na kameru, jak jste to vlastně myslel tady s tímhle tím tweetem. To byla podstatná část mého dotazu. No a ten zbytek, to, že se někdo vyjadřuje trošku expresivněji jako jo, tak jak jste tady uváděl, tak to neznamená, že logicky nebo prostě automaticky, že nemá jakoby s médii veřejné služby dobré úmysly. To bych nedával do nějaké rovnice jako úplně. A naopak, pokud někdo nemá třeba dobrou zkušenost s konkrétními redaktory České televize, a to se netýká jenom Andreje Babiše, ale i mnohých jiných mých kolegů, a v podstatě i já mám takovou zkušenost, tak to také neznamená, že, že nechceme, aby tady existovala Česká televize, Český rozhlas jako veřejnoprávní média. My v podstatě máme nějakou jinou představu o financování a nějak bych to nedával dohromady.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan ministr chce reagovat? Prosím.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Takže ještě jednou zopakuji, můj tweet má znít tedy tak, že proti mediální novele se hlasitě ozývá Kateřina Konečná a hnutí Stačilo! Další důkazy a předkládané změny jdou správným směrem. Tak takto to má znít a takhle to za tím stojím. Komunisté představují prostě riziko pro média veřejné služby. Vždycky to takhle bylo.

Pane poslanče, jak jsem si všimnul, vy máte dokonce doktorát, takže předpokládám, že jste zvyklý prostě pracovat, psal jste nějakou disertaci, s prameny, s texty a tak dále a bezpochyby víte, to je klíčová zásada nejen sociálních věd, že prostě slova spolu utvářejí realitu, to je jako zásadní záležitost. A jestliže prostě Andrej Babiš mluví o médiích veřejné služby tím ne expresivním způsobem, kdyby mluvil expresivním způsobem, to mluví leckdo, ale prostě pokud na ně útočí tím, že tvrdí, že je to provládní propaganda, a pokud její hospodaření hodnotí tak, že je to nenažraná hydra, tak to nejsou jenom dvě slova, to je prostě myšlenkový obraz Andreje Babiše, ve kterém média veřejné služby mají být podřízena vládnoucí moci.

Fakt jsem o tom přesvědčený. Když Andrej Babiš vystoupí a řekne, že média veřejné služby dělají dobrou práci, samozřejmě může dojít k nějakému přešlapu, ale od toho jsou Rady veřejnoprávních médií, aby je prošetřovaly, tak já na to budu mít jiný názor. Ale už tady mluvil mnoho hodin při normálních obstrukcích a všechno bylo ve stejném duchu. Útoky, prolhané, provládní, propaganda a  tak podobně. A naposledy začal zničehonic mluvit o slučování. A to je cesta, která podle mě už znamená úplně reálné ohrožení.

Já vás nepřesvědčím, vy nepřesvědčíte mě v tomto postoji, ale znovu říkám, hnutí ANO pod vedením Andreje Babiše se nevyjadřuje o médiích veřejné služby způsobem, který by nás uklidňoval, že nepředstavuje riziko.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy postoupíme k další interpelaci, kterou má pan poslanec Lubomír Wenzl na paní ministryni Janu Černochovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Já předstupují znovu s touto interpelací, byť na začátek chci říci, že ze strany paní ministryně odpovědi chodí velice rychle. Ale dneska chci právě využít toho, že je zde přítomna. Tak bych se chtěl zaměřit na otázku v uvozovkách otazníků u záměru nákupu pořízení tanků leopard 2A8.

Vážená paní ministryně, já úvodem dále chci říci to, že v žádném případě nezpochybňuji a podporuji modernizaci naší armády, je to potřeba. Ale jedním ze záměrů je pořízení 77 kusů tanků Leopard typ 2A8. V poslední době nejenom já jsem zaregistroval vyjádření, které ve mně vyvolávají říkám v uvozovkách otazníky, které se týkají tohoto projektu. Na jedné straně na konci listopadu loňského roku pan náčelník generálního štábu Karel Řehka řekl: "Na německé tanky Leopard nemáme peníze" a současně měl žádat o odstoupení od projektu. K tomuto jej měla vést obava, která byla zdůvodněna tím, že nejsou údajně na projekt peníze. Následně tento výrok byl přehodnocen a odstoupení od realizace tohoto projektu již požadováno nebylo.

Smlouva na nákup německých tanků tohoto typu měla být podle mých informací ve veřejném prostoru podepsána do konce loňského roku, ale doposud nebyla. A já bych v této souvislosti se chtěl zeptat na následující, zda tedy stále pokračuje projekt hlavní bojový tank, jehož součástí je tento typ techniky. O jakém počtu tanků tohoto typu v tomto projektu se teďka jedná, jestli stále platí ten počet 77? Pakliže bude uzavřena smlouva, kdy k tomu zhruba dojde? A zda stále v případě uzavření smlouvy na pořízení této techniky platí ten termín dodání, se kterým se do toho tendru šlo, to jest rok 2027 až 2030? Děkuji za odpověď.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Paní ministryně už je připravena a prosím, aby se ujala slova.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Vážený pane poslanče, paní předsedkyně, kolegové, ano, projekt pořízení nového hlavního bojového tanku Leopard 2A8 nebyl zastaven. Jednání s německou stranou pokračují, ale i v Německu samozřejmě mají před volbami, takže i vlastně ze strany německé jsou ty kroky zatím vedeny tak, že vlastně předpokládají nějaké termíny a předpokládají i nějaké zapojení dalších zemí, ale není úplně nic také stoprocentně ani z té jejich strany. A to je zcela legitimní, protože prostě volby jsou jak ve Spolkové republice, tak budou tady u nás.

Každopádně projekt je řízen v souladu s osvědčenými postupy projektového managementu a je zde zajištěna flexibilita a adaptabilita na případné změny. Počet tanků tohoto projektu je stejný, jak jste tady říkal i vy. K plnému optimálnímu zabezpečení požadované schopnosti pozemního vojska by mělo být 77 kusů v šesti modifikacích, jak bylo původně plánováno.

Je nutné zdůraznit, že se jedná o uzavření rámcové dohody. Rámcovka, kde budete mít prostě nějaký počet a jak budete potřebovat, tak si tu rámcovou smlouvu budete čerpat. Takže tady, když se uzavře ta rámcová dohoda, tak tam bude tento počet jako maximální a Ministerstvo obrany bude moci odebírat příslušný počet až do toho maximálního počtu tanků podle těch možností finančních, které v tom daném rozpočtovém roce budou. To ale samozřejmě musí být dopředu naplánováno a takto to máme vlastně namyšlené.

Rámcová dohoda nám bude umožňovat vysokou flexibilitu v pořizování tanků. Ten konečný počet skutečně odebraných tanků se bude odvíjet podle vývoje finančních možností Ministerstva obrany. A já vás tady chci ubezpečit, i všechny ty, kteří nás sledují, že potřebné finanční zdroje nalezneme, protože těžká brigáda bez tanků prostě možná není. Je tady pan ministr financí Stanjura, který kýve, když tady říkám, že finanční zdroje nalezneme, takže to, prosím, berte i jako tady krásnou souhru dvou rezortů.

Ptal jste se na termín. Odhadovaný termín podpisu smlouvy je závislý na dokončení všech nezbytných administrativních a právních procesů. V současné době pracujeme na tom, aby smlouva byla podepsaná co nejdříve. Přesný termín bude upřesněn v závislosti na výstupu jednání k alokaci finančních prostředků. A samozřejmě také doufáme, že po volbách německá administrativa tento záměr nepřehodnotí.

Ptal jste se, jestli platí původní termíny dodání tanků. Ano, termíny dodání tanků zatím platí. Budou stanoveny v návaznosti na možnosti a kapacity dodavatele, takže původní termíny jsou stále platné, ale mohou se mírně upravit podle konkrétních podmínek a schopností dodavatele.

Dovolte mi úplným závěrem potvrdit, že modernizace armády je pro mě, pro naši vládu prioritou. Hledáme způsoby, jak zajistit nákup tanků Leopard 2 a 8 bez negativního dopadu na další modernizační projekty, protože považujeme skutečně nákup této moderní techniky za něco, co je klíčové i z hlediska toho vašeho předešlého bodu, kdy jsme tady diskutovali i nábory. Protože samozřejmě, že pokud chtějí vstupovat do armády mladí lidé, tak chtějí mít jistotu, že se dočkají moderní techniky a že nebudou jezdit na tancích, na kterých jezdili jejich otcové, možná v řadě případů i dědové. Takže tohleto se snažíme postupně měnit a myslím si, že se nám to podaří a určitě bych to chtěla zvládnout i já do konce tohoto funkčního období, které jsem na Ministerstvu obrany. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo. Dotaz... No, taková poznámka. Já děkuju moc za ty odpovědi. To znamená, že projekt běží dál. Ale nejenom mě trošku znepokojuje, jak bych to řekl, ta vyjádření. Jinak mluví pan náčelník Generálního štábu, respektive něco pustí do vzduchu a předpokládám, že jste to pak musela nějakým způsobem řešit a vystoupit k tomu taky. Já jsem přesvědčen, že v takovýchto věcech strategického rozměru by ministr, ministryně, náčelník, náčelníci Generálního štábu měli mluvit stejnou řečí. Protože si myslím, jestli by řekl něco ministr nebo ministryně nebo náčelník Generálního štábu, co se trošku odlišuje od toho záměru, tak ono to znepokojuje. Znepokojuje to zejména tu odbornou veřejnost. A sama jste řekla - a souhlasím s tím - nový člověk do armády chce mít moderní techniku. Toto k tomu směřuje. Ale pak ta nejistota může trošku nastat, jak to vlastně tedy je? Ale každopádně děkuju za odpověď.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Paní ministryně chce reagovat. Prosím.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Já s vámi souhlasím, nejsem ale tiskovou mluvčí náčelníka Generálního štábu, takže nevím, které jaké důvody ho k tomu úplně přesně vedly. Nám to vysvětlil tím, že měl obavy o to, že to financování nebude zajištěné na celé to období. To jsme si vyjasnili, vysvětlili. Shodou okolností příští čtvrtek mám na rezortu velkou schůzku, velké jednání právě i se zástupci vojáků, se zástupci SVA, toho našeho akvizičního pracoviště, budou tam oba dva náměstkové, bude tam samozřejmě náčelník Generálního štábu a budeme řešit veškeré ty strategické projekty tak, abychom si dali do přesných parametrů financování a jak to všechno budeme zvládat. Potom, až tohleto si vyřešíme u nás doma na Ministerstvu obrany, tak mě kolegové vyšlou za panem ministrem financí, tak mi prosím držte palce.

Souhlasím s vámi, že bychom měli tyhlety věci asi komunikovat ze strany armády a civilní části Ministerstva obrany jednotně, ale já jsem se o tom dopise dozvěděla až po nějaké době, když už byl v systému a kdy už to řešili kolegové a upozornili mě na to moji náměstkové. Takže hned, jak jsem se to dozvěděla, tak jsem to s panem náčelníkem Generálního štábu začala řešit. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: A já děkuji paní ministryni. Než dorazí další interpelující poslanec Radek Koten, tak přečtu další omluvu. Pan poslanec Petr Sadovský se omlouvá od 16.30 z pracovních důvodů. Nyní tedy prosím pana poslance Kotena, který interpeluje ministra financí Zbyňka Stanjuru.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Moc děkuju panu ministrovi, že přišel na interpelace a že tady nemusím mluvit pouze takzvaně do zdi, jsem tedy rád, že se můžeme aspoň o tom bavit.

Já jsem zachytil - a teď říkám na sociálních sítích - nějaká nová vyjádření ohledně Green Dealu a dalších věcí, které s tím souvisí. Tato vláda deklarovala, že musíme plnit požadavky, které nám říká Evropská unie, co se týká zákazu spalovacích motorů, emisních daní z budov, co se týká jejich energetické třídy, a dále tedy emisní daně z jednotlivých paliv, ať to je benzín, nafta, popřípadě nějaký plyn, na které to vozidlo jezdí. Jsou to poměrně velké částky. No, a nyní jsem zachytil právě na sociálních sítích po tom, co nastoupil Donald Trump, že tato vláda, vláda Petra Fialy - a vy jste součástí jako ministr financí, že nějakým způsobem byste to chtěl přehodnotit. A to by znamenalo samozřejmě odstoupit od pařížské klimatické dohody, zrušení emisních povolenek tak, aby naše elektrárny, které jsou momentálně na fosilní paliva, tedy na uhlí, nemusely platit takové obrovské povolenky a byli jsme konkurenceschopní.

A dále jsem se ještě chtěl zeptat, zda i v té souvislosti třeba neuvažujete o odkupu minoritních akcí minoritních akcionářů skupiny ČEZ. Moc děkuju za odpovědi.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy vystoupí s reakcí pan ministr financí Zbyněk Stanjura. Já jej prosím, aby se ujal slova.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Tak já nejdřív připomenu, co je vlastně Green Deal. Nebo se taky říká zelená evropská dohoda. Je to nějaký strategický plán Evropské unie z roku 2019.

Naše vláda byla jmenována 17. prosince 2021, více než dva roky po schválení Green Dealu neboli evropské zelené dohody. A součástí opatření pro snížení emisí CO2 je i ten systém obchodování s emisními povolenkami ETS 1 a ETS 2. Je to vlastně velmi obsáhlá legislativa v oblasti dekarbonizace, která je reálně mimo působnost Ministerstva financí. Naprostá většina legislativy patří podle kompetenčního zákona buď do působnosti MPO, Ministerstva průmyslu a obchodu, nebo Ministerstva životního prostředí. Například směrnice zavádějící to EU ETS 2 patří do kompetence Ministerstva životního prostředí.

Nicméně Ministerstvo financí činí aktivní kroky na zmírnění negativních dopadů, které z legislativy v rámci Green Dealu vyplývají, a hledá v tomto smyslu podporu jiných členských států Evropské unie. Na posledním ECOFINu, to bylo 21. ledna, polské předsednictví zařadilo bod Konkurenceschopnost Evropy a požádalo dopředu dopisem, aby jednotlivé členské státy navrhly možná opatření v této oblasti. Já jsem aktivně vystoupil s poměrně obsáhlým stanoviskem, kdy jsem ostatním ministrům financí a ostatním členským státům navrhl, abychom zrušili zákaz spalovacích motorů a minimálně odložili implementaci systému ETS 2, protože když to odložíme, máme šanci na to, abychom to případně zrušili, potřebujeme více času na získání většiny.

Současně jsem zdůraznil, že se musíme zaměřit na přehodnocení politik a opatření k dosažení klimatických cílů Evropské unie, zejména těch, které jsou obsaženy právě v Green Dealu, a rovněž jsem trval na pragmatickém přístupu a důkladné diskusi k přehodnocení cíle snižování emisí do roku 2040. Současně jsem říkal, že důležitým společným úkolem nás všech v rámci Evropské unie je, abychom opravdu přinesli konkrétní opatření na zlevnění energií pro domácnosti a podniky a zlepšení konkurence evropského průmyslu.

Jinými slovy, kdyby obdobné dohody a obdobné cíle, obdobná opatření a legislativa platily napříč světem, tak je ta debata úplně jiná, protože pak by to nebylo v neprospěch konkurenceschopnosti evropské ekonomiky a evropského průmyslu. Jak všichni dobře víme, my jsme země s velkou průmyslovou tradicí a taky s velkou průmyslovou současností, a pevně doufám, i s velkou evropskou budoucností.

Teď si řekněme, co to vlastně znamená. Ono to tak tiše prošlo v tom roce 2019. A teď, když to budeme chtít buď zrušit - celou zelenou dohodu, anebo změnit nebo zrušit jednotlivé legislativy, tak musíme splnit tři kroky. První krok je, abychom přesvědčili Komisi, že má ten návrh legislativně předložit. Druhý krok, a na tom pracuji já a mí kolegové, abychom získali většinu, respektive jednomyslnost v Radě EU. To je druhá podmínka. A třetí podmínka, to je podle mě nejtěžší splnitelná, musíte získat souhlas Evropského parlamentu. Ale tak daleko ještě nejsme.

Takže my se soustředíme na to, abychom získali podporu v rámci členských zemí. My jako členové vlády jsme domluveni, že každý z nás na každé Radě ministrů, na kterou jezdíme, toto stanovisko České republiky bude obhajovat a prezentovat. Je třeba říct, že v této chvíli nemáme většinu, a tím pádem ani jednomyslnost. A současně je třeba říct, že počet zemí, které mají podobný či stejný názor jako Česká republika, se zvyšuje.

U ETS 2 jsou dvě skupiny zemí, respektive tři. Jedni, kteří nechtějí měnit nic. Jedni, kteří vidí problém v tom vytápění bydlení. A pak jsou země, které vidí problém v placení emisních povolenek z pohonných hmot. My vidíme problém ve druhém i ve třetím. Některé státy pouze u toho benzínu a nafty a některé jenom u toho bydlení. Snažíme se postupovat pragmaticky, abychom získali tu podporu, získali čas na to odložení. Ono už je to dneska v té směrnici, že se to může odložit o rok, pokud by byly vysoké ceny energií. Já si myslím, že to je málo o jeden rok, že musíme získat více času. A v tom nelítostném světovém konkurenčním boji prostě nemůžeme podvazovat konkurenceschopnost evropských, a tím pádem i českých firem.

Takže to jsou mé konkrétní kroky, které činím v těchto týdnech a které budu činit i na všech příštích jednáních ECOFINu a při každé příležitosti, kdy jednám se svými kolegy ministry financí v rámci EU.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za dodržení času. Pan poslanec má zájem položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji. Tak samozřejmě to, že by to byla dobrá cesta, tak to samozřejmě kvituji. Hlavně vzhledem k tomu, že jste neměl už více času, tak ještě bych zopakoval ten dotaz na odkup akcií ČEZu, protože je tam zhruba 30 procent minoritních akcionářů, tak zda tedy i díky tomu, že jsou zatím ještě stále poměrně vysoké ceny elektrických energií, a ČEZ de facto, nebo ta část, kterou vlastní stát, těch 70 procent, tak jsou to poměrně zajímavé peníze, které by se daly využít i k odkupu těch zbývajících 30 procent. A neříkám, že by to bylo během jednoho roku, ale v podstatě během několika málo let bychom to mohli mít tedy odkoupeno. A samozřejmě nevím, jakým způsobem se tedy propsaly ty volby ve Spojených státech a ty dekrety Donalda Trumpa, tak zda tedy to na vás mělo také nějaký vliv? Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan ministr bude reagovat. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Tak já myslím, že vždy je důležité sledovat nástup nové americké administrativy. Takže bezesporu to vliv má na evropskou politiku jako celek. To si myslím, že není nic překvapivého. Samozřejmě to vliv má.

Jen tak mimochodem, velký problém byla takzvaná IRA nebo ajrekt, jak to kdo četl, Inflation Reduction Act, který Donald Trump zrušil. A to je velmi dobrý krok pro evropský průmysl. To je třeba říct. Současně tlak Donalda Trumpa nebo plán na zvyšování těžby může být pozitivní zase pro Evropu, protože to může vést k zlevnění těchto surovin na světových trzích. Takže minimálně tyto dva kroky z prvního týdne nebo z prvních deseti dnů mohou mít velmi pozitivní dopad na evropskou ekonomiku.

K těm minoritním akcionářům, to je kurzotvorná informace. Já se k tomu vyjadřovat nebudu. Pokud by se vláda k tomu rozhodla, tak to má oznámit. Nemám rád, když ministři v tak citlivé věci, které mohou ovlivnit cenu akcií na burze, spekulují a přemýšlejí na mikrofon. Takže já se do toho zástupu nezařadím a dělat to nebudu.

Myslím, že tam žádný další dotaz nebyl, jenom jaký byl vliv americké administrativy a ti minoritáři. (Interpelující poslanec souhlasí.) Takže děkuju za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji. A přistoupíme k další interpelaci, kterou měl mít pan poslanec Hubert Lang, ale je omluven a nepřítomen.

Tudíž už se chystá promluvit k panu ministru Jurečkovi pan poslanec Igor Hendrych. Prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, já bych se chtěl pana ministra zeptat, byť je mi jasné, že tohleto není úplně vhodný formát vzhledem k časovým limitům, které tady máme, ale chtěl bych nastínit to, co nás bude určitě zajímat a co bych byl strašně rád, kdybychom probrali na výboru pro sociální politiku. Týká se to doplňkového penzijního spoření pro zaměstnance ve třetí kategorii, vlastně ten nový záměr vlády, jakým způsobem je z pracovního trhu, řekněme, legitimně dostat dříve.

Pan ministr asi ví, že v ČMKOS vlastně de facto provedli nějaké výpočty a tam to příliš nevychází. Protože vlastně pokud by člověk odcházel do důchodu o pět let dříve, při současné průměrné mzdě cca 45 000 by musel naspořit 810 000. Při výši mzdy 60 000 a splnění podmínky odpracování více než 11 směn v kalendářním měsíci by navrhovaný příspěvek činil měsíčně 2 400 korun, ročně 28 800. Říkám, podotýkám, nejsou to mé výpočty, ale výpočty, které jsem převzal. A k uvedenému naspoření podle ČMKOS těch cca 810 000 by došlo za cca 28 let.

Já nevím, možná že má pan ministr, respektive ministerstvo nějaké jiné, lepší výpočty. Bude nás to určitě strašně moc zajímat. Jako ten záměr není principiálně úplně špatný, ale ty částky prostě neodpovídají tomu, aby si ti lidé skutečně naspořili tu částku, která je potřeba navíc. Navíc jsou to částky často jakoby minimální a ten předdůchod by byl třeba v nějaké výši, ten minimální dneska je nějakých 13 nebo 14 tisíc korun, což tedy rozhodně není nějaká definice důstojného stáří. Už nemám čas. Když tak potom ještě v případě doplňujícího dotazu. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji. Pan ministr se tedy ujme slova, aby vám odpověděl na vaši interpelaci. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, jenom na úvod předešlu, že agenda třetího pilíře není agenda Ministerstva práce a sociálních věcí, je to především agenda Ministerstva financí. Nicméně samozřejmě u těch diskusí jsem byl opakovaně účasten i se sociálními partnery.

Dovolím si na úvod jenom říci, že pro ty lidi, kteří dělají v té třetí kategorii těch čtyř náročných rizik a jejichž pracovní pozice se tato rizika týkají, tak je potřeba vidět jeden zásadní rozdíl v tom, že oproti té čtvrté kategorii oni ten první benefit získávají už v okamžiku, kdy odpracují tři směny. Pokud odpracují tři směny v měsíci, už je tam ten minimální povinný odvod 3 procenta. Pokud odpracují 11 a více směn, tak je tam ten odvod 4 procenta, který zaměstnavatel musí připsat na jejich účet v tom třetím pilíři. A to je ten obrovský rozdíl, že zatímco ve čtvrté kategorii v současném modelu, který je součástí průběžného pilíře, tak opravdu musíte odpracovat 2 200 směn, abyste měl nárok vůbec na ten první benefit toho dřívějšího odchodu do důchodu o jeden rok. Když z nějakých důvodů odpracujete 2 000 směn a strávíte tam osm let, žádný benefit vůbec nikdy mít nebudete, ani vaši nejbližší.

To znamená, tady je potřeba se na to dívat nejenom tou optikou benefit v podobě dřívějšího odchodu do důchodu o rok, případně vícero let, podle délky odpracovaných směn, ale i na to, že tady v tomto modelu té třetí kategorie je ten benefit fakticky okamžitý za první odpracovaný měsíc. A je to něco, s čím ten člověk může kdykoliv v budoucnu pracovat podle vlastního uvážení. Jestli to využije na předdůchod, nebo se rozhodne změnit svoji práci a bude dělat něco daleko méně náročného a bude to mít opravdu jako benefit čistě potom pro důchod, je na jeho volbě strategie.

K té vaší poznámce: já to z hlavy nevím, já jsem připraven se na to podívat z dat, které máme v rámci systému ISPV, hlášení o průměrných výdělcích. Zkusíme, my to dneska tam nemáme takto filtrováno, ale zkusíme udělat vzorek na základě dat s Ministerstvem zdravotnictví a s hygienami, abychom se podívali, jaké jsou zhruba výše výdělku lidí v té kategorii tři u těch čtyř náročných rizik. Já si troufnu říci, že tito lidé v těch firmách u takto náročných rizik to jsou většinou lidé, kteří jsou placeni spíše lépe.

Nebudu tady teďka spekulovat, jaká přímo průměrná hodnota za nějakou dobu odpracovaných let tam je. Zkusíme ten vzorek najít, zkusíme se podívat, abychom byli schopni ta čísla nějak lépe zpřesnit. Nicméně stát nikdy doposud žádnou takovou databázi nevedl, aby si přesně někde u toho člověka, například na základě evidenčních listů České správy sociálního zabezpečení vedl takovou evidenci, věděl, že ten člověk je v třetí nebo čtvrté kategorii, a jaké riziko u té pozice je a jaký je jeho výdělek, to my nevíme. Zkusíme se na to podívat, abychom byli schopni říct ano, ty výdělky se té očekávané prognóze blíží, naplňují, nebo naopak případně ne, ale prostě to je konstatování faktu. S příštím rokem, kdy se rozběhne jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů, tak už tato data budeme mít a budeme to vědět vlastně velmi přesně. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec má zájem doplňující dotaz položit? Prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Já vám děkuji, pane ministře, za vaši odpověď. Nicméně vzal jste v podstatě avízo, že o to bude zájem, a slíbil jste, že teda si to vyhledáte a přinesete, protože já si myslím, že právě ty absolutní částky, jo, byť fiktivní, respektive modelové, si myslím, že jsou velmi důležité pro to, aby vůbec jakoby to bylo životaschopné. Chápu, že v podstatě je někdy problém se dostat k těm datům, ale modelově jako, jo. To na nějaká konkrétní čísla podle mě, mého názoru propočítat lze a je to strašně důležité jako pro legitimitu vlastně tohoto zákonného ustanovení. Ale pokud s tím počítáte, a budu se těšit na výbor pro sociální politiku, kde už snad budete vědět více a kde se o tom bude moci bavit. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan ministr nemá zájem? Nemá zájem reagovat.

Nyní tedy postoupíme k další interpelaci, tu měl mít pan poslanec Hubert Lang, ten je, jak už víme, omluven a nepřítomen.

Proto se dostane na interpelaci číslo 30 pana poslance Radka Kotena, který ji má taktéž na pana ministra Jurečku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Tak to se mi už dlouho nestalo, že by mě vyšly téměř všechny interpelace, a děkuji panu ministrovi, že je zde přítomen. Já bych se chtěl zeptat, já jsem se na to ptal už i pana premiéra, nicméně ještě bych se rád zeptal pana ministra práce a sociálních věcí.

Zachytil jsem vlastně ve veřejném prostoru, že se bude rozšiřovat okruh osob, které byly nějakým způsobem spojeny s tím starým režimem, a budou se jim tedy krátit důchody. Chtěl jsem se tedy zeptat, zda to zkrácení, nyní to bude něco přes 2 500 osob, tak zda tedy to zkrácení, i když to bude vlastně zpětně, nebo retroaktivně, už do vypočtených důchodů, takže nyní se to vlastně jakoby bude z těch vypočtených důchodů, které jsou pobírány, brát, tak zda tedy s tím nebude nějaký problém? To je jeden dotaz.

Dále jsem se chtěl zeptat, a protože pan ministr říkal, že jsou hodnoty, které nelze vyčíslit penězi, tak jsem se chtěl zeptat, zda tedy do této skupiny bude zařazen i politruk, eventuálně rozvědčík, abychom tedy měli nějaký rovný metr. Moc děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan ministr tedy bude na vaši interpelaci reagovat, prosím jej, aby se ujal slova.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji, vážená paní předsedkyně. Kolegyně, kolegové, já za tu interpelaci děkuji, protože toto téma považuju za poměrně důležité téma. Je evidentní, že tady byli lidé, kteří svojí činností a prací dlouhé roky pomáhali o to, aby komunistický režim mohl tady fungovat, aby mohl perzekuovat statisíce osob v této zemi, a my jsme k té první úpravě přistoupili zhruba před dvěma roky, ta úprava se fakticky v tento okamžik týká zhruba 200 lidí, kde ten důchod průměrný byl snížen zhruba o 1 500 korun měsíčně, s tím, že když se podíváme zase obráceně na úpravu, kterou jsme udělali ve prospěch perzekuovaných osob, a to především účastníků třetího odboje, tak u nich byl měsíční důchod zvýšen o 4 400 korun na tu průměrnou hodnotu průměrného důchodu v České republice. A zároveň se ještě udělaly také kroky pro oběti asanace a chráněného dohledu.

Když se podíváme na ten výčet těch osob, o kterých hovoříme teď v této právní úpravě, tak jsou to lidé z vedení KSČ, členové ústřední kontrolní a revizní komise, oddělení státní administrativy ÚV KSČ, vedoucí jednotlivých oddělení ÚV KSČ, která neprováděla podpůrné činnosti. Pokud jdeme na regionální struktury, jsou to církevní tajemníci okresních a krajských výborů KSČ, ideologičtí tajemníci okresních a krajských výborů KSČ. Pokud jde o bezpečnostní složky, tak to jsou vedoucí funkcionáři, pracovníci operativních útvarů StB nebo operativní pracovníci útvaru určených k boji proti vnitřnímu nepříteli, dále náčelníci štábu Lidových milicí na krajské a okresní úrovni, podplukovníci a majoři SNB a Pohraniční stráže, kteří skončili službu do 31. prosince.1989, anebo dodnes zastavení činnosti útvaru státní bezpečnosti k 15. únoru 1990.

Níže uvedené funkce byly základními posty v systému bezpečnostního aparátu určeného pro boj proti nepřátelům režimu. Tedy náčelníci správ StB, krajských správ SNB, případně útvaru jim na roveň postavených v závorce správa SNB Prahy, Středočeského kraje, správa SNB v Bratislavě, Západočeského kraje a jejich předchůdců. Náčelníci okresních správ SNB, náčelníci oddělení StB a vysunutých pracovišť krajských správ StB v okresech. Náčelníci a zástupci jednotlivých správ SNB a StB, krajských správ a jejich předchůdců, náčelníci pohraničních brigád Pohraniční stráže, náčelníci štábu brigád Pohraniční stráže, velitele praporu Pohraniční stráže, zástupci pro věci politické brigády a praporu Pohraniční stráže, velitelé a náčelníci velitelství Pohraniční stráže a vnitřní stráže a hlavní správy Pohraniční stráže ochrany státních hranic a jejich zástupci pro věci politické.

Řekl jsem ten výčet poměrně podrobně s tím, že posuzování těchto osob, kdo v tom výčtu konkrétně fyzicky se nachází, je svěřeno ze zákona Ústavu pro studium totalitních režimů a na základě těchto konkrétních seznamů jmen, které nám postupuje Ústav pro studium totalitních režimů, Česká správa přistupuje ke snížení důchodů těchto osob za každý rok ve funkci, které jsem tady zmiňoval, je to o 300 korun s tím, že my jsme se dívali už při té předchozí právní úpravě na ty zahraniční zkušenosti tak, abychom si věřili na to, že s touto úpravou obstojíme v případě soudních sporů, v případě například napadení u Ústavního soudu. Zatím z hlediska těch soudů jsme dokázali uspět, u Ústavního soudu zatím tento návrh zákona nebyl.

Já jsem přesvědčen, že tady nejde o přímou retroaktivitu, protože my důchody snížíme - a od toho okamžiku snížený důchod. Není to tak, že bychom důchod snížili a vymáhali to snížení po někom zpětně. To znamená, týká se to od momentu, kdy nabyde právní úprava účinnosti a kdy my uděláme proces identifikace dané osoby, s tím, že tento návrh zákona, který jsem prezentoval tento týden na vládě, tak počítáme s jeho účinností od 1. 9. 2025. To znamená, je to nějaký výčet zhruba kolem 2 000 osob, uvidíme přesný finální výčet, protože nevíme, kdo z těch osob ještě dneska žije či nežije. Takže já si myslím, že to je spíše věc určité principiální, symbolické tečky, vyrovnání se s touto čtyřicetiletou minulostí a nemyslím si, že by to bylo protiústavní nebo že bychom nedokázali tuto zákonnou úpravu obhájit.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za dodržení času. Máte, pane poslanče, zájem o doplnění, dotaz? Prosím tedy.

 

Poslanec Radek Koten: Já jsem zachytil ve vaší odpovědi, pane ministře, že to v podstatě bude platit pro lidi, kteří odešli tedy k roku 1989. Ale jak to tedy dopadne s těmi, kteří neodešli a pokračovali dál v bezpečnostních sborech? To je jedna věc.

Další věc je: vy jste tady zmínil možnost napadení u Ústavního soudu. No, ono ti lidé, kteří jsou na soudech, tak mnohdy v bývalém režimu byli také soudci. Takže to by mě celkem zajímalo.

A další dotaz je, zda to tedy bude platit skutečně bez jakékoliv výjimky, zda tedy ti lidé, kteří byli rozvědčíci a jsou na jakkoliv vysokých místech - nebo zda to mohou být i lidé - nebo rodiče, například, některých poslanců tady v Poslanecké ctěné Sněmovně, tak jak se k tomu bude tedy přistupovat? Zda tedy úplně rovným metrem, anebo někteří se vynechají? Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan ministr bude odpovídat na váš dotaz. Prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuju. Já začnu od konce. Já jsem tady dal jasný výčet a ten zákon to obsahuje, jasný výčet konkrétních pozic. Já opravdu netuším, kdo z poslanců, senátorů má jaké životní příběhy. Nezkoumal jsem to nikdy do detailu, neznám ani příběhy jejich rodičů. Takže toto je věc opravdu Ústavu pro studium totalitních režimů. My za MPSV a za Českou správu sociálního zabezpečení, my to nezkoumáme. My nemáme odborné kapacity, nemáme přístupy do archivů, toto je práce Ústavu pro studium totalitních režimů. Já tedy předpokládám, že funguje režim "padni komu padni". Ten člověk má možnost se odvolat, může tam být přezkum, jestli opravdu argumenty a fakta, která proti němu svědčí, jsou relevantní, a případně se ten člověk může bránit soudní cestou, pokud by měl pocit, že důkazní dokumenty o jeho činnosti nejsou v rozporu s jeho přesvědčením a jeho předchozím konáním.

A já nehodnotím, jestli někdo ze soudců současného systému byl před rokem 1989 členem KSČ, samozřejmě, určitě takoví tady stále jsou v soudní soustavě, nicméně předpokládám, že tady prostě postupují podle platné právní úpravy, a my si samozřejmě - respektive Ústav pro studium totalitních režimů musí být schopen obhájit své rozhodnutí případně u soudu.

Takže já věřím, že tady ten krok je podložen opravdu fakty, právní úpravou, a nemyslím si ani, že by bylo možné obhájit nějakými argumenty v případě podání žaloby k Ústavnímu soudu, že tento krok je nepřiměřený a je neústavní vůči těmto osobám.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní by měla proběhnout interpelace pana poslance Langa, ale je nepřítomen.

I poslední interpelace dnešních interpelací byla od pana poslance Langa, tudíž propadá.

Konstatuji, že jsme pro dnešní jednací den ukončili projednávání ústních interpelací.

Děkuji všem přítomným a přerušuji 127. schůzi Poslanecké sněmovny do pátku 31. ledna do 9 hodin. Přeji vám hezký zbytek dne.

 

(Jednání skončilo v 17.32 hodin.)

Aktualizováno 31. 3. 2025 v 22:51.