(pokračuje Věra Kovářová)

208.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Ministryně obrany Jana Černochová odpověděla na interpelaci poslance Martina Kolovratníka ve věci ukvapených závěrů raketového zásahu na území Polské republiky. Interpelace se s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 591. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 21. listopadu 2024, do přítomnosti ministryně obrany. Paní ministryně je řádně omluvená, tedy podmínka pro přerušení interpelace trvá i nadále a dnes o interpelaci jednat nebudeme.

Nyní bychom přistoupili k další interpelaci. Ministryně obrany Jana Černochová odpověděla na interpelaci poslance Martina Kolovratníka ve věci poškozování české zahraniční politiky ukvapenými vyjádřeními. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 620. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 21. listopadu 2024, do přítomnosti ministryně obrany. Paní ministryně je řádně omluvena a podmínka pro přerušení interpelace trvá i nadále. O interpelaci se nebude dnes jednat.

Další interpelací je interpelace na předsedu vlády Petra Fialu. Předseda vlády Petr Fiala odpověděl na interpelaci poslankyně Aleny Schillerové ve věci hospodářské stagnace. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 677. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 21. listopadu 2024, do přítomnosti předsedy vlády. Pan premiér je přítomen, budeme tedy pokračovat v přerušené rozpravě. Já se táži, kdo se hlásí do rozpravy?

Do rozpravy se hlásí paní předsedkyně.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Tak děkuji vám, paní místopředsedkyně. Pane premiére, já sem vlastně přicházím se svojí písemnou interpelací velmi, velmi prastarou. Ona byla podána už velmi dávno, v roce 2024. Dostala jsem odpověď od pana premiéra, která mě neuspokojila, proto jsem nechala zařadit tuto interpelaci na jednání pléna Poslanecké sněmovny. Pak to bylo různě přerušováno a teď jsme se tady konečně sešli.

Já jsem interpelovala pana premiéra s věcí hospodářské stagnace - a přesto, že jsem ho interpelovala někdy před půlrokem, možná i déle, tak se toho mnoho nezměnilo. A já musím říct, že mě vaše odpověď, pane premiére, úplně konsternovala - a znovu opakuji, že přestože je taková dlouhá doba, že uteklo tolik měsíců, tak nedošlo z tohoto pohledu k žádnému významnému zlepšení. Vy jste mi s takovým klidem a bohorovností odpověděl, že vlastně - do uvozovek to dávám - co se starám o výhled vývoje české ekonomiky. Přece, a teď cituji, dojde letos k obnovení růstu reálných mezd. A já musím říct, že mi tou odpovědí dokazujete, že jste naprosto odtržen od reálné situace běžných občanů a firem, a já to považuju za skutečně tristní. Pane premiére, růst reálných mezd je stav, který je normální a běžný, a právě ten propad jejich reálné hodnoty je stav, který není normální a není běžný. V roce 2022 to bylo dokonce o 9,3 procenta - a nebyl ani běžný z pohledu komparace s ostatními zeměmi v rámci zemí OECD. Pro vaši informaci, dnes máme reálné mzdy na úrovni roku 2018.

Nejsou vytvořena žádná hospodářsko-politická opatření, která by pomohla nastartovat českou ekonomiku. České hospodářství přešlapuje na místě. Podle zpřesněného odhadu vzrostl hrubý domácí produkt ve třetím čtvrtletí 2024 meziročně o zcela nedostatečných 1,3 procenta a na konci roku potvrdilo vaše Ministerstvo financí, že dokonce je to 1 procento. Listopadová predikce navíc korigovala predikci růstu pro rok 2025 a snížila ji na 2,5 procenta - přičemž například u Polska se očekává růst 3,7 procenta a světová ekonomika má růst o 3,5 procenta.

Navíc je tu celá řada faktorů, která vytváří riziko pro český růst - nepřipravenost České republiky na novou americkou administrativu, vývoj německé ekonomiky, perzistence růstu cen v sektoru služeb, ceny energií. Takže já jsem se vás zcela pragmaticky ptala a nedostala jsem odpověď - takže ptám se znovu: která konkrétní opatření vytvořil váš kabinet s cílem nastartovat hospodářský růst s náběhem v roce 2024 a která konkrétní opatření v roce 2025. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan premiér se hlásí do rozpravy. Prosím, máte slovo, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Paní předsedkyně Alena Schillerová má v jedné věci pravdu - a to je, že ta interpelace se tu projednává už v nějaké formě rok - nebo je rok od jejího podání. A to si myslím, že není jenom nevýhoda, je to i výhoda, protože můžeme už vyhodnotit, zda ta hodnocení a stanoviska, která ve své interpelaci paní předsedkyně Schillerová uvádí, jestli se vyplnila, nebo se nevyplnila. Já myslím, že jak už je běžným jevem u paní poslankyně, jejích kolegyň a kolegů, tak ta jejich strašení a katastrofické scénáře jsou úplně mimo. Já jenom připomenu, že v té interpelaci, která byla tedy podána v březnu 2024, se například píše, že Česko je z pohledu vývoje ekonomiky nejhorší ze všech zemí Evropské unie. A tak dál a tak dál bych mohl pokračovat. Mohl bych tady připomínat i odhady paní předsedkyně, o tom, jak dopadne rozpočet v kterých letech.

Třeba v roce 2023 odhadovala deficit na 470 miliard, přičemž ten výsledek byl lepší než schválený plán, tedy 288 miliard. To je ten střet strašení s realitou a myslím, že ani tady se paní předsedkyně - pokud jde o odhad vývoje ekonomiky a hodnocení ekonomiky a kondice naší ekonomiky - netrefila.

Já tady připomenu několik čísel, která teď na začátku roku, zkraje ledna 2025 máme, k dispozici: hrubý domácí produkt v roce 2024 rostl o 1,1 procenta. Přesná data budeme mít v nejbližší době, až je bude publikovat Český statistický úřad. Ano, to není třeba růst, jaký bychom si všichni přáli, ale je to - předčili jsme tím výkon eurozóny - v případě eurozóny je očekáván růst 0,8 procenta - ale taky třeba našich hlavních obchodních partnerů. Třeba německá ekonomika v loňském roce podle německého statistického úřadu poklesla o 0,2 procenta, rakouská podle odhadu o 0,3 procenta. Takže takto, v tomto kontextu musíme vnímat ta čísla a z tohoto hlediska určitě zas tak špatná nejsou, byť bychom si samozřejmě přáli větší, lepší.

Průměrná inflace v roce 2024 byla 2,4 procenta, v prosinci dokonce meziměsíčně i klesly ceny. Průměrná mzda - o tom tady paní předsedkyně Schillerová mluvila, ale já bych jenom konstatoval, že průměrná mzda ve třetím čtvrtletí stoupla na 45 412 korun, což je o 2 700 korun více než před rokem, a to je o 7 procent víc, a roste i reálná mzda a z toho, věřím, že máme všichni radost. Ve třetím čtvrtletí meziročně stoupla o 4,6 procenta. Predikce růstu za celý rok 2024 je někde kolem 4,3 procent ale musíme ještě počkat na ta zpřesněná čísla.

K tomu je potřeba připomenout dlouhodobě nízkou nezaměstnanost, ta v listopadu odpovídala 2,8 procentům a už více než tři roky nepřekročila 3 procenta, což je určitě také pozitivní.

Pokud jde o predikci na letošní rok, tedy na rok 2025, očekává, se zrychlení růstu HDP podle všech odhadů, byť upřesňovaných, je to někde kolem 2,5 procent, a tedy je to opět nad průměrem Evropské unie.

Pokud jde o inflaci, tak se předpokládá, že se bude pohybovat kolem hodnoty 2,5 procent a měla by se kolem 3 procent udržet - nebo pod třemi procenty udržet - i hranice nezaměstnanosti. Očekává se také růst průměrné mzdy, která poroste nominálně o až 7 procent, 5 až 7 procent. Růst reálné mzdy by mohl se udržet kolem těch 4 procent.

Ve své interpelaci - a zase tady spravedlivě uvádím, že to téměř rok, kdy jste ji podala - tak uvádíte také pokles spotřeby. Tak tady zase mohu uvést aktuální čísla Českého statistického úřadu: tržby v maloobchodě se v listopadu reálně meziročně zvýšily o 4,3 procenta. Tržby v maloobchodě.

Zajímavá jsou třeba také čísla o stavebnictví. Stavební produkce v listopadu meziročně vzrostla o 2,5 procenta. Byla i meziměsíčně vyšší skoro o 2 procenta, orientační hodnota vydaných stavebních povolení vzrostla a meziročně bylo zahájeno - byla zahájena výstavba bytů o více než 60 procent. To znamená, že stavebnictví se tady docela úspěšně rozbíhá, a to je docela důležité. K tomu ještě jeden zajímavý údaj. Já jsem už tady mluvil o 60 procentech, to znamená, že v listopadu byla zahájena výstavba 3 600 bytů, a za růstem počtu zahájených bytů stála kategorie bytových domů, kde ten počet bytů vzrostl dokonce čtyřnásobně. Tak to si myslím, že i z hlediska těch problémů, které tady dlouhodobě máme - a to je ztížená dostupnost bydlení - jsou čísla velmi, velmi pozitivní.

Co pozitivní není, a to je potřeba taky říct, když tady myslím velmi korektně sděluji ta jednotlivá fakta a informace, tak nemohu zamlčet, že klesá průmyslová produkce. Z toho určitě radost nemáme. Není to jenom česká specialita, my i v tom poklesu, a prosím, nechytejte mě za slovo, ve srovnání s jinými zeměmi na tom nejsme tak špatně, ale je to celoevropský problém, a protože jsme průmyslová země, tak ten dopad na Českou republiku samozřejmě je viditelný. Konkurenceschopnost, a i tyto problémy budou tématem jednání březnové Evropské rady. Pro nás stěžejní oblasti je energetika, ale samozřejmě také automobilový průmysl, na kterém je naše ekonomika do značné míry závislá, nebo který tvoří podstatnou část našeho hospodářství.

Co děláme pro podporu hospodářského růstu? Zejména investujeme. Investujeme rekordně, investujeme systematicky každý rok, ale v roce 2025 tedy, v letošním roce, budou kapitálové výdaje nejvyšší v historii, překročí 250 miliard korun. Je to nárůst o více než 40 miliard korun ve srovnání se skutečností v roce 2024. Ano, aby mě někdo nechytal za slovo, jsou to peníze - nebo tato čísla uvádím - včetně evropských prostředků. Plánované jsou i rekordní dopravní investice, na dopravu půjde 160 miliard korun. Česká republika opět splní závazek, který máme a který jsme si sami dali, pokud jde o starost, o naši obranu a bezpečnost, tedy 2 procenta HDP na obranu, což je celkově 160 miliard korun, rostou také výdaje na výzkum a vývoj. Tedy v těch položkách, které bývají považovány za důležité pro růst, pro konkurenceschopnost, pro budoucí prosperitu, tam navyšujeme kapitálové výdaje, tam navyšujeme investice, a to celkově dokonce rekordním způsobem. To, co je také důležité z hlediska dobrého hospodaření, a z hlediska možností příštího rozvoje ekonomiky, a z hlediska samozřejmě taky důvěry investorů, to je to, aby byly v pořádku veřejné finance. Deficit veřejných financí klesá. Z 5 procent v roce 2021, když jsme měli takto vysoký deficit veřejných financí, se v letošním roce dostaneme na 2,3 procenta. Jenom připomínám, že maastrichtská kritéria mluví o 3 procentech. Zpomalili jsme tempo zadlužování. Tady je potřeba říct, že celkový dluh vládních institucí vzroste v poměru k HDP jenom o polovinu toho, co za vaší vlády, paní předsedkyně. Za vlády Andreje Babiše vzrostl dluh státních institucí o 9 procentních bodů z 31,7 na 40,7. Za mé vlády se předpokládá na vyšším dluhu o 4,1 procentní body ze 40,7 procenta na 44,8 procenta.

Pokud jde o celkový stav naší ekonomiky, v porovnání s ostatními zeměmi na tom nejsme vůbec špatně. Ekonomika by v letošním roce měla zrychlit, jak už jsem říkal, o více než 2 procenta. Výrazně předčí vývoj v eurozóně, kde se očekává 1,2 procenta, a měla by patřit mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky v Evropské unii, což určitě není špatná zpráva. Chtěl bych vás závěrem tohoto svého vystoupení požádat, abyste nestrašili veřejnost, abyste se dívali realisticky na ta čísla a abyste s námi sdíleli radost z toho, že rostou reálné mzdy, že hodně investujeme a že tempo růstu naší ekonomiky je takové, že patříme k těm lepším, ne-li nejlepším v Evropské unii.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Táži se zase... Ano, vidím, že se hlásí do rozpravy ještě paní předsedkyně. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuju za slovo, paní místopředsedkyně. Pane premiére, je to smutné poslouchat. Velmi, velmi smutné. Já si jenom říkám, jestli jste mimo realitu, anebo jestli vědomě tady přednášíte... Nechci používat žádné expresivní výrazy. Jestli vůbec víte, o čem tady mluvíte? Já taky dám na místo teď do svého vystoupení pár čísel, které jsem si rychle vyhledala.

Jak je na tom Česká republika, v komparaci s dalšími zeměmi v hospodářském růstu? Po ekonomickém poklesu v roce 2023, když musíme dohánět právě ten pokles ekonomiky, tak v roce 2024 byl růst 1,1 procenta v České republice, v Polsku 3,3 procenta, ve Francii 1,3, Spojené státy 2,7 a světová ekonomika 2,9. Problém je totiž ten, že České republice se nepodařilo nastartovat pocovidový růst. Jsme téměř nejhorší v Evropě. Podle posledních čísel vyrostla průměrná evropská země oproti období před covidem okolo 4 procent. Mám tu graf, nemám ho vytisknutý, je dohledatelný běžně ve veřejných zdrojích. Ale třeba takové Chorvatsko dokonce 18 procent, Polsko 13 procent, Slovensko 6 procent, zatímco Česká republika 1 procent, zhruba. To je dáno tím, že právě vaše vláda, pane premiére, nedělá prorůstovou politiku, a my tím přicházíme o obrovské peníze, protože zhruba z 1 procenta HDP by bylo asi 20 miliard korun ročně, myslím příjmů. Navíc, kdybychom rostli víc, tak bychom logicky i snižovali dluh v poměru HDP, což se neděje. Když jste mluvil o stavební produkci, tak dokonce bylo dokončeno o 38,1 procenta, bytů méně, a navíc, meziroční nárůst stavební produkce o 2,5 procenta byl ovlivněn nízkou srovnávací základnou z listopadu předcházejícího roku, kdy byl zaznamenán nejvyšší průměrný úhrn v podstatě od roku x let zpátky. Dokonce mám poznamenané od roku 2061. To jsou čísla, která čerpáme zase z veřejných zdrojů.

K investicím, kterými se tak rád chlubíte, tak ve srovnání s covidovými lety 2020 i 2021 se objem prorůstových investic, tedy investic očištěných od výdajů na obranu, snižuje, zatímco v roce 2020 investovala vláda Andreje Babiše 2,7 procenta HDP a 2,4 procenta HDP v roce 2021, v příštím roce to bude sotva 2,3 procenta HDP. Také samotné výdaje na dopravní infrastrukturu jsou v poměru k HDP nižší, než byly v roce 2020, kdy byla naše ekonomika navíc sevřena covidovými uzávěrami. Na investice Ministerstva dopravy jsme v roce 2020 dávali v poměru HDP více, než v podstatě dáváte vy, za nás bylo 1,14 procent HDP, teď v roce 2025 to bude 1,09 procent, HDP. Já bych chtěla toto zdůraznit, podtrhnout. A znovu říkám, neřekl jste, jaké děláte opatření, jaké udělala vaše vláda prorůstová opatření v roce 2024 a v roce 2025.

Máte pravdu, teď se s vámi shodnu v jedné věci, že ta interpelace je skutečně zhruba rok, to jste připomenul správně, přesto je smutné, že jsme se za ten rok nijak neposunuli. (Potlesk hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní předsedkyně. Nyní je s přednostním právem přihlášen do rozpravy pan předseda Michálek, poté pan ministr Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Pane premiére, já jsem chtěl navázat na ten projev, který se týkal, řekněme, krátkodobějšího výhledu, otázkou toho, jak se Česká republika bude vyvíjet z hlediska ekonomického růstu dlouhodobě, která mi přijde neméně důležitá. Já jsem se podíval do srovnání, které vytváří Ray Dalio, což je ředitel největšího světového fondu Bridgewater. Jmenuje se to Great Powers Index a srovnává tam 35 zemí. Česká republika tam má odhadovaný růst na příštích deset let ve výši 1,9 procenta, což je průměrná hodnota. To bych chtěl říci. Nekresleme tady katastrofické scénáře. Je to průměrná hodnota, nijak zvlášť neexcelujeme ani zásadně nezaostáváme.

Ale jasně z toho přehledu je vidět i to, že jsou státy v našem okolí, jako je třeba Polsko, které ten výhled mají dramaticky lepší, protože u Polska Bridgewater odhaduje růst v příštích deseti letech ve výši 2,9 procenta. Když se podíváte na důvody, na základě kterých je stanovena tato predikce, tak se tam vždycky hodnotí, v čem je ten stát silný a v čem je ten stát slabý. U České republiky je uvedeno, že Česká republika je slabá v byrokracii, v korupci a v právním státě, čili ve schopnosti soudů rozhodovat v dohledné době. Takže to říkají analytici z Ameriky, jenom abychom si byli vědomi toho, že to nejsou nějaké informace vycucané kteroukoliv politickou stranou, ani to nejsou informace od českých orgánů, od Ministerstva financí nebo od České národní banky. To jsou analytici, kteří obrovským způsobem zbohatli na tom, že umí dobře odhadovat vývoj ekonomické situace různých subjektů.

Ten dotaz tady skutečně zněl na to, jaká konkrétní opatření učiní vláda, a na to jsme tady žádnou odpověď nedostali. Jsem rád, že je tady přítomen i pan ministr Stanjura, protože se můžeme bavit o těch opatřeních, které jsme diskutovali, když jsme jako Piráti ještě byli ve vládě, abychom rozhýbali stagnující ekonomiku, protože naše ekonomika - to je potřeba také dodat - je v té stagnaci víceméně už od covidu, kdy vládla předchozí vláda.

Pojďme se podívat na ta konkrétní opatření. Podpora startupů. Neschváleno, všechno se to odkládá. Možná to na poslední chvíli schválí vláda těsně před volbami. Ale není vůbec žádný důvod, proč by se to mělo odkládat, protože ten návrh byl diskutován, byly k tomu připraveny pracovní skupiny. Jestli chceme, abychom zvýšili hospodářský růst, tak je potřeba podporovat, aby se z těch malých stávali velcí, jako to mají třeba ve Spojených státech, v Izraeli nebo v Estonsku. Řada z vás navštívila tyto státy, takže ví, že tam tyto věci fungují.

Jiný příklad: umožnit maminkám pracovat. Místo toho, abychom skutečně investovali veškeré úsilí do toho, abychom tady rychle schválili zákon o dětských skupinách, tak se to tady v Poslanecké sněmovně odkládalo a blokovalo. Až teprve teď nedávno byl ten zákon konečně schválen. Až projde všemi těmi kolečky, tak začne platit zase těsně před volbami. To je věc, která mohla být dávno hotová, mohla dávno fungovat, dávno přispívat. Je to výsledek zpomalení tady v Poslanecké sněmovně.

Jiný příklad: Češi se často ptají, jak to je s minimální mzdou. Minimální mzda se netýká jenom těch, kteří pracují za minimální mzdu, ale samozřejmě vytváří i ekonomický tlak na to, aby celkově mzdy šly nahoru a aby firmy více investovaly do inovací. Minimální mzda je dneska menší než v Polsku - 25 000 korun - nebo v Litvě. Takže otázka, proč v této oblasti nepracujeme intenzivněji na tom, aby jednak naši lidé měli lepší mzdy... Zvlášť když se tady zaklínáme německými platy, ačkoliv všichni víme, že realita za dobu působení té vlády je, že reálné mzdy se snížily, když to vezmeme, o nějakých 5 až 7 procent, různě, jestli podle mediánu, nebo průměru.

Proč se neřeší problematika zahraničních specialistů? Když jsem byl na Ministerstvu zahraničí, tak jsem opakovaně apeloval na Jana Lipavského, který teď sedí ve vládě asi za ODS, za pana Fialu - přeběhlík, že jo? - proč nevyřešili to, že firmy, které potřebují zahraniční specialisty, tak aby je skutečně mohli dostat? Oni tam ani pořádně nesledují, jak rychle jsou žádosti na ambasádách vyřizované. Tam to dokonce funguje tak, aby obešly veškeré možnosti sledování, tak vy si musíte dojít na ambasádu a s ambasádou se musíte domluvit, kdy můžete podat žádost. Vy si nemůžete podat jen tak žádost. Vy se musíte nejdřív s ambasádou domluvit, kdy si budete moci podat žádost. Pak se spustí to nejabsurdnější divadlo, že se musí posílat nějaký návrh smlouvy, ten se posílá na to velvyslanectví, to velvyslanectví ho posílá zpátky sem do České republiky, pak se to posílá zase zpátky. To je prostě úplně nezvládnuté. Vím, že se tam připravuje digitalizace s nějakým výhledem zase na příští vládu, která to možná dokončí, možná to nedokončí. Ale to jsou věci, kde by určitý tlak na výrazné zrychlení ze strany vedení vlády byl žádoucí.

Další problematika, odkládání výstavby bydlení. Ivan Bartoš tedy předložil zákon, který byl schválen na vládě, přišel do Sněmovny a zase tady byl odkládán a odkládán. Výstavba bydlení, stavebnictví, to je přece obrovsky ekonomický sektor, který může pomoct nastartovat naši ekonomiku. Současně by tím vyřešil i ten velký problém s nedostupností bydlení.

Já jsem si přečetl na Facebooku pana premiéra status z 27. 5., kde pan premiér říká, že bydlení, co si lidé budou moci dovolit, je jeho osobní priorita - osobní priorita je bydlení, co si lidé budou moci dovolit - a že garantuje nájemní byty pro mladé rodiny a potřebné profese, učitele, zdravotní sestřičky a tak dále. Před sedmi dny jsem si přečetl, že v diskusi na Blesku řekl, že ten zákon se bude týkat jenom vyloučených lokalit. Tak prosím vás, ať mi nikdo nevypráví, že je pro něj osobní priorita bydlení, když chce podporovat bydlení jenom ve vyloučených lokalitách. To přece nedává vůbec žádný smysl.

Ten zákon měl lhůtu v září minulého roku. V září minulého roku uplynula lhůta, ve které ho Poslanecká sněmovna měla projednat. Místo toho jste ten zákon tady sabotovali, odkládali a tak dále, aby z něho lidé nemohli benefitovat. Vůbec to nechápu. Bavíme se tady o ekonomickém růstu. Stavebnictví je zásadní oblast a kdybychom schválili tento zákon, tak umožníme dostat na trh více bytů a umožníme... Pomůže nám to i v té celkové podpoře, jejíž součástí je, aby obce, kde ty byty chybí, kde je práce, kde lidé chtějí žít, se stavěly byty. Ne vyloučené lokality prosím. Nemůžeme to zjednodušovat nebo osekávat jenom na vyloučené lokality.

Další ekonomický zázrak naší vlády je návrh, který byl předložen vládou k RUD, čili rozpočtovému určení daní. Ačkoliv na to bylo Ministerstvo financí upozorňováno, tak tam byl navržen takový parametr, který by v praxi znamenal, že pokud se v nějakém kraji rozdělí obec na dvě obce, tak hejtman za to dostane bonifikaci 2 miliony. Prostě úplný opak toho, co tato země potřebuje k tomu, aby fungovala. Potřebujeme soustředit a zefektivnit fungování veřejné správy na obcích, kterých máme nejvíc v Evropě. Jsme úplně na tom chvostu, všichni vědí, že to je neefektivní a že jsou tady obce, kde prostě víc jak polovinu rozpočtu obce schramstne plat starosty. Máme tady prostě čtyři baráky, má to dvacet nebo padesát obyvatel a už je to samostatná obec. Samozřejmě že to ve výsledku nefunguje, protože jak může takováhle obec, která má dvacet obyvatel, zajistit, jak se může angažovat k zajištění dostupnosti třeba zubařské péče a podobně?

Místo toho, aby vláda motivovala ty obce k ekonomické aktivitě, místo toho, aby se konečně schválilo, že když obec získá investici na své území, získá tam pracovní místa, ideálně s vysokou přidanou hodnotou, tak bude mít nějaký podíl na tom zisku, že když tam postaví větrník, tak bude mít tu garanci poplatku třeba z toho větrníku, aby to nepřispívalo jenom těm energetickým firmám, ale aby z toho měli prospěch i ti místní obyvatelé. To jsou věci, které můžou motivovat k ekonomické aktivitě prospěšným způsobem a naboostovat ten ekonomický růst, ale místo toho jsme tady dostali návrh, který je čistým přerozdělováním peněz mezi hejtmany tak, jak se část z nich domluvila, a ještě k tomu jsou tam špatně nastaveny parametry, že to není časově zafixováno a že budou obce motivované k rozdělování, což je úplný opak toho, co potřebujeme.

Další téma, konkrétní opatření, které by se hodilo, je zrušit dotační ekonomiku. Ta se nám ze státního rozpočtu sice trochu snížila, ale přestěhovala se nám do toho Modernizačního fondu, kde jsou peníze z Green Dealu. My bychom se samozřejmě měli dívat na to, co se děje v jiných státech, jakým způsobem přistupují k tomu, aby nastartovaly ekonomický růst. Ony jdou cestou úlev na daních, jako třeba Spojené státy. Dokonce Spojené státy se snaží přetáhnout některý naše firmy k sobě právě pomocí těchhletěch motivací. My místo toho jdeme cestou toho, že pokračujeme v těch dotacích. Takže výsledek toho je, že polovina podle našich výpočtů, polovina z těch peněz z Modernizačního fondu se přesměruje právě k těm oligarchům, místo toho, aby ty peníze byly z velké části distribuované těm, kterým můžou nejvíc pomoci snižovat emise, a tudíž bojovat s globálním oteplováním.

Další příklady, odložení digitalizace. To je známá story, k tomu se nebudu vracet.

Diskutování. Zaznamenal jsem od pana ministra Stanjury, že diskutoval v médiích o tom, jak konečně vyřešit tabulky úředníků. Tak to je samozřejmě bohulibý záměr, který jsme si napsali už do programového prohlášení, ale od té doby se tři roky nic nestalo, takže MPSV to blokovalo samozřejmě a nepodařilo se to rozhýbat. A doteďka stát není schopen. Pokud nemá teda jako pan Jurečka, který měl exkluzivní dohodu, že když zruší místa na úřadech práce, protože měl obrovské množství pracovníků pod sebou, tak si to mohl dovolit, tak že dostane víc peněz na kompetentní IT tým, tak ostatní ministerstva tohleto nemají. Takže proto to vede k tomu, že ta situace v oblasti digitalizace a to, abychom měli méně, ale lépe placené lidi, je zcela neutěšená. A považuju za trochu legrační, že teprve v posledním roce vládnutí se zase toto téma otvírá a ještě bez toho, aniž by tam byl konkrétní výhled řešení, kdy dojde k této zásadní reformě, aby Česká republika přilákala do těch úřednických profesí více zkušených, kompetentních, nadaných lidí, přilákala ty talenty, tak jako to dělají všechny velké firmy.

Samostatný příběh jsou rámcové vzdělávací programy. To je činnost, která je velmi bohulibá a kterou se nám i ve spolupráci, když jsme byli ještě ve vládě, podařilo trochu urychlit. Ale zase musíme říct, jaká je kvalita těch rámcových vzdělávacích programů, s jakou se to setkalo kritikou. A sám pan ministr ví, že ten způsob přípravy, kdy se na to vrhnul celý Národní pedagogický institut a zapojilo se do toho obrovské množství lidí a nebyla tam konkrétní zodpovědnost konkrétních lidí za jednotlivé části tak, abychom vybrali ty nejlepší učitele, aby vytvořili výsledek, který bude stejnorodý a bude fungovat, tak ten způsob přípravy formou té neomezené participace se prostě zvrtnul a podle mě se to podepsalo na výsledku a myslí si to i celá řada odborníků ze školské oblasti.

Další opatření, o kterém by tady mohl mluvit pan premiér, kdyby mluvil o těch konkrétních opatřeních, na které zazněl dotaz, je otázka penzijních fondů. Vláda sice udělala užitečný krok, že zřídila DIP, ale žádným způsobem se nezasadila o úpravy v tom současném penzijním systému, který těm lidem, kteří tam jednou začali spořit a od té doby to neřeší a spoléhají na to, že ten stát to nějak rozumně vymyslel, tak tou přehnanou konzervativností to těm lidem skutečně velmi špatně zhodnocuje jejich úspory. Samozřejmě můžeme říct, že ať se každý stará o svoje peníze ve fondech a tak dále, ale domnívám se, že pokud nám jde o nastavení systému, ve kterém Česká republika bude prosperovat, musíme se podívat, jak to dělají západní vyspělé státy a jak využívají ty peníze, které jsou právě v penzijních fondech, na budoucí investice, které jsou důležité pro prosperitu. Má to spousta západních států, mají to i v Asii ty vyspělé státy, že vezmou peníze z penzijních fondů a investují to do výstavby infrastruktury, ze které jsou potom budoucí zisky, a je to nějak částečně garantované státem. V našem případě by se nabízely například investice právě do té výstavby nájemních bytů.

A poslední věc, která si myslím, že je důležitá i z hlediska toho, jak jsem mluvil o kritériích dlouhodobého růstu, právě jak říkali v Bridgewateru, korupce, byrokracie, právní stát, tak je zfunkčnění Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. My vždycky dostáváme od předsedů klubů na grémiu sjetinu těch zákonů, které máme projednat. A tam jsou vždycky priority těch stran, tam jsou ty věci typu vatikánská smlouva a tak dál, to, co tady projednáváme, ale nejsou tam jako prioritní věci, které by pomohly lidem třeba snížit ceny potravin tak, aby reálně fungoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, aby získal lepší pravomoci bojovat proti kartelům a různým neřestem, co se dějou mezi řetězci, a současně aby se konečně zrychlilo projednávání veřejných zakázek. Protože každý ministr, každý primátor velkého města ví, že veřejné zakázky a jejich přezkum ze strany ÚOHSu, který je dvouinstanční ve správním řízení a následně dvouinstanční v soudním řízení, a dlouho to trvá a tak dále, je to těžko předvídatelné, není tam žádná metodická pomoc od ÚOHSu, je to čistě sankční režim, tak že obrovským způsobem prodlužuje veřejné zakázky. Samozřejmě, pokud se vám prodlouží veřejná zakázka o rok, tak to znamená, že se vám i zdraží ceny a vlastně to vytváří velkou nedůvěru u občanů, protože žádná vláda pořádně není schopná dodat výsledek v dohledné době. Protože vy, abyste něco schválili, nějakou změnu, kterou slíbíte občanům, třeba jednotné inkasní místo, o kterém si budeme povídat v jedné z příštích interpelacích, tak vy změníte legislativu, musíte to připravit, musíte to schválit Parlamentem, to trvá tak rok a půl až dva roky, potom musíte připravit veřejnou zakázku, ideálně už ji máte připravenou, takže ji nějak jenom zfinalizujete, zkonzultujete podle té výsledné legislativy, vyhlásíte. A pak je to přezkoumávání ÚOHSem. No a už jste potom ve třetím roce vládnutí, případně čtvrtém roce vládnutí. Pak musíte tu zakázku zrealizovat a už se nedostaví ten pozitivní efekt. Právě kvůli tomu, že jak ty parlamentní procedury, tak to přezkoumávání ÚOHSu je nepřiměřeně dlouhé.

Takže to jsem tady popsal konkrétní kroky, které Piráti třeba mají ve svém ekonomickém plánu Republika v pohybu, na webových stránkách Republika v pohybu. Pan ministr financí to dobře zná, protože v rámci koalice jsme to představovali a prosazovali, ale bohužel některé věci z toho, řekl bych, velkou část se právě kvůli různému nechutenství, sabotáži, já nevím čemu, nepodařilo dotáhnout do konce.

Takže pojďme se bavit o konkrétních krocích, které vláda chce ještě schválit do konce volebního období, které můžou nastartovat ekonomiku. Já jsem jich tady přednesl celou řadu. A bavme se konkrétně, ať víme, co můžeme čekat, jestli vůbec vláda bude něco do konce volebního období navrhovat, anebo jestli pojedeme jenom v údržbovém režimu, že se bude navrhovat zvyšování různých poplatků, jako to vidíme u zavedení nového poplatku pro každého, kdo má mobil, aby platil za televizi a rozhlas, poplatek OSA za to, že člověk má paměť v mobilu, a různé další podobné nesmysly, které samozřejmě mají pouze negativní vliv na ekonomiku, protože přesměrovávají zdroje někam, kde na tom není žádný ekonomický přínos. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je s přednostním právem přihlášen pan ministr Zbyněk Stanjura a poté, abychom si to ujasnili, z místa je přihlášen do rozpravy pan poslanec Munzar, poté pan poslanec Kolovratník. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Jakub Michálek tu debatu velmi rozšířil. To nekritizuju, ale kdybych měl podrobně zareagovat na vystoupení jak paní předsedkyně Schillerové a pana předsedy Michálka, tak bych mluvil do jedenácti a vůbec bychom se nedostali k další interpelaci, ale zkusím odpovědět poměrně podrobně a vezmu to po řadě podle toho, jak kolegové vystupovali.

Musím říct, že mě zaujala statistika, kterou vymyslelo hnutí ANO: od investic odečteme investice do obrany. Takovou statistiku jsem nikde v mezinárodním srovnání neviděl. Je to tedy výmysl hnutí ANO. A docela si umím představit, jak to vzniklo. Musíme najít něco, co přebije, že ty investice rostou, abychom té vládě nemuseli přiznat, že v téhle oblasti je aktivní a úspěšná. Bez obrany, bez bezpečnosti není žádná prosperita. To je přece základní pravidlo. Doufám, že ho nikdo nezpochybňuje. To znamená, základem stávající a budoucí prosperity je, abychom byli svobodná, samostatná, nezávislá země, a to bez investic do obrany, ať už vnější, nebo vnitřní, neuděláme. Kdo to nechápe a nechce to podporovat, snižuje obranyschopnost České republiky, ať už vědomě, nebo nevědomě.

Teď můžeme reagovat i na události posledních dnů a inauguraci a první kroky nového amerického prezidenta. Je fakt zajímavé, že ti, kteří to nejvíc vítají, zejména z řad opozice, slyší jenom něco. Říkám: ti, kteří to nejhlasitěji vítají. Neříkám, že to mnozí vládní politici taky nevítají. A pak hned řeknu dvě výborné zprávy z prvních kroků Donalda Trumpa pro evropskou a tím pádem i pro českou ekonomiku. Tady jsou zpochybňována dvě procenta výdajů na obranu: to není prorůstové, bla, bla, bla, bla, pořád dokola. A současně říkám, to je skvělé, přišel Trump, který říká, kolik procent mají dávat členské státy NATO na obranu. Dvě? Ne. Pět. Pět! Tak já tomu vlastně nerozumím.

Současně tomu tleskám, ale v domácí politice dělám úplně něco jiného, v té rétorice, kterou oslovuju občany (?). Vždyť to jsou zbytečné výdaje. A ty F-pětatřicítky... Přece Američanům to nedáme. Skvěle, Donalde Trumpe, skvěle, Donalde, ale Donald Trump je prezident Spojených států amerických. Vy, kteří dlouhodobě zpochybňujete nákup skvělých zbraňových systémů, které mimochodem kupuje naprostá většina členských států NATO, a nejenom členských států NATO. Tak si v tom udělejte pořádek. Buď jste pro, nebo proti. Nemůžete být současně pro i proti. No, můžete. A vy to i děláte. Ale je to poměrně divné. A pak ta debata... Já nevím, které argumenty mám použít, když jste současně pro i proti.

Samozřejmě v každém případě, i v oblasti výdajů na obranu, v pořízení jakéhokoliv sofistikovaného zbrojního systému najdete argumenty pro a proti. Nikdy to není černobílá debata. Takže podle mě jediné správné je posuzovat investice jako celek. A navíc, investice do obrany je ta nejvíc klíčová, protože bez toho opravdu prosperita nebude.

A když se podíváme na ty investice, tak vláda má dobré výsledky. A já chci zejména mluvit o českých investicích. Mně v té jedné veřejné debatě chybí jeden údaj, a je to i naše chyba, abyste slyšeli, je to chyba i naší vlády, že když my mluvíme o investicích, tak mluvíme pouze o investicích státního rozpočtu. Já nechám spočítat, nemám to, ještě uvidíme, jak to vyjde, vlastně investice aspoň na úrovni centrální vlády. Protože například v oblasti dopravní infrastruktury to nejsou pouze peníze, které investuje SFDI, které jdou ze státního rozpočtu. Přece tam jsou vlastní zdroje. To samé platí o Státním fondu životního prostředí. A zejména to platí o Modernizačním fondu. Myslím, že by bylo korektní to zpětně i spočítat, třeba udělat i čáru, kdy vznikl Modfond, kdy nevznikl, mít to (nesrozumitelné) a posuzovat, a teď říkáme na úrovni centrální vlády - protože nemá cenu k tomu připočítávat investiční aktivitu krajů a obcí, to je jiná debata - abychom si řekli, jak na tom jsme.

Ale když budu používat a držet se stávajících zvyklostí, a to jsou výdaje ze státního rozpočtu, máte to v každé dokumentaci k státnímu rozpočtu za kterékoliv vlády, za minulé, předminulé, za naší vlády. Kdo si čte sešit B, tak tam má většinou časovou řadu, většinou sedm až osm let, a může posoudit výši investic. V roce 2024 rekordní investice z národních zdrojů, které zůstanou rekordními investicemi pouze rok, protože rok 2025 je překoná.

Pamatuji si na debatu o návrhu státního rozpočtu na 2024, kdy jsme byli kritizováni, že v návrhu státního rozpočtu bylo zhruba 185, 186 miliard, a skutečnost z roku 2022 byla 210. Už jsem neslyšel v komentářích k výsledku státního rozpočtu, že tam se povedlo tento rozpočtovaný údaj zvednout zhruba o 36 miliard korun, to znamená, ty investice byly přes 210, 211 korun, to uvidíme ve státním závěrečném účtu, abyste mě prosím nechytali za slovo, možná to není úplně na miliardu přesně.

Takže to je první věc, jak může centrální vláda, ale i státní fondy... A znáte můj dlouhodobý názor. Kdybych na to měl tu politickou sílu, tak všechny fondy zruším, protože důvod, proč kdysi vznikaly, je dávno překonaný. Ale nezískal jsem na to politickou podporu ani v koalici, ani v Poslanecké sněmovně, to přiznávám. Ale myslím si, že by to bylo mnohem lepší. Protože ten důvod, když si vzpomenete, historicky když vznikal, ptal jsem se služebně starších kolegů, byl ten, že v těch fondech se nepřeváděly peníze z roku na rok, a vlastně jedná se za tím dvanáctým (?), ty peníze se vracely do státního rozpočtu. Což u investičních akcí, které se dělají dvě tři stavební sezony, bylo mimořádně nepraktické. Ale to bylo dávno v rámci rozpočtových pravidel překonáno.

Takže ano, investujeme dobře, investujeme hodně, přestože snižujeme deficity státních financí a státního rozpočtu.

Nejjednodušší, jak snížit deficit státního rozpočtu, je snížit nebo nezvyšovat investice. To vidíte hned. Ale ze střednědobého a dlouhodobého pohledu je to chybný krok. A my jsme si tu cestu nevybrali - velmi správně - ani do října roku 2024. Když mluvil Jakub Michálek, tak jsem měl pocit, že byl v opozici celé čtyři roky. Myslím, že v říjnu 2024 se rozhodli odejít z vlády. Tak klidně můžeme to období vlády rozdělit: s Piráty a bez Pirátů. Já myslím, že můžeme. Ale z toho vystoupení jsem měl pocit, omlouvám se, pane předsedo, že jste v té opozici celé tři roky od voleb.

Důležitým problémem je dostupné bydlení. Tak jaká je pravda? Bez ODS by to legislativně dostupné bydlení nebylo v legislativě. My jsme to v koalici prosadili navzdory MMR. Nerad vytahuji věci z koaličních jednání, ale když se říká, tak navzdory MMR jsme prosadili legislativní řešení dostupného bydlení, protože nebylo ukotveno. A bez našeho tlaku a našich návrhů by to tam nebylo dodnes. To je fakt. Můžete se usmívat, pane předsedo. Můžu vám ukázat i zápisy z těch jednání, které samozřejmě mám. A můžu vám ukázat i - já bych řekl - velmi negativní reakce ze strany MMR, že takto tedy ne, to tedy dělat nebudeme.

A teď prosím můžeme debatovat o kterémkoliv zákoně, jenom ho popisujme správně. Zákon o podpoře bydlení nemá s výstavbou bydlení ale společného vůbec nic, vůbec nic. Bavme se, co v tom zákoně je, kdo má ty poradenské služby čerpat, jaké mají být kauce, kdo je má platit? Ale tak podle toho zákona se nepostaví jediný byt, jediný dům, tak nemaťte veřejnost, že díky zákonu, který tady, ano, je dlouho, my jsme pro něj nehlasovali na vládě, to není žádná překvapivá informace, protože jaký je rozdíl? My hledáme nástroje k stavění, tam jste vám moc nepomohli. A vy chcete přerozdělovat byty, které nejsou. To je prostě podstatný rozdíl.

Ten zákon se možná projedná, možná ne, ale není klíčový, ten zákon není o stavbě nových domů a nových bytů, prostě není a můžete stokrát říkat, že díky tomuto zákonu se postaví. Není tam nic, co by přispělo k výstavbě. Já nezpochybňuju, že tam jsou dobré věci, to fakt nezpochybňuju, jsou tam věci, kteří mnozí z nás v samosprávě dělali, aniž by ten zákon potřebovali, protože samospráva se může rozhodnout a může to řešit na svém území, tak prosím, nemaťte pojmy, můžeme se o tom zákonu bavit, ale s výstavbou, podporou stavebnictví a pozitivní dopady investičních akcí do ekonomické situace a sekundárně i do veřejných rozpočtů ten zákon nemá společného vůbec nic.

Když se bavíme o tom, jak pomoci růstu ekonomiky, my jsme předložili flexi novelu. Zeptejte se každého zaměstnavatele, jestli ho vítá, nebo ne. Opozice, a je to její politické právo, jo, je to legitimní, je proti. Nebo znáte některé? Všichni jezdíme a mluvíme s podnikateli, zaměstnavateli. Znáte někoho, kdo říká, že máme skvělý zákoník práce, že je výborně flexibilní? Teď se musím dívat sem, ne tam, omlouvám se, tady se musím dívat, znáte někoho takového? Já ne, možná se pletu, rád si s takovým podnikatelem nebo zaměstnavatelem promluvím, a že opravdu nechce nic v rámci s flexibilněním pracovního trhu. To je cesta za prvé k vyšším mzdám a za druhé k vyššímu výkonu ekonomiky, a tím pádem k vyšším daňovým příjmům do všech veřejných rozpočtů, protože máme sdílené daně. Už ho projednáváme, tak věřím, že na potřebných změnách pro zaměstnavatele (nesrozumitelné), asi ne na všech, ale na mnohých bychom se shodnout mohli. Ale pokud někdo šmahem tento zákon odmítá, tak říká máme skvělý flexibilní zákoník práce, všichni zaměstnavatelé, mnozí zaměstnavatelé, podnikatelé si ho pochvalují, vláda tady vymyslí něco, po čem nikdo, nikdo nevolá.

Já vím, že to není úplně populární, ale když se podíváme... A takhle ještě. To, co říkal Jakub Michálek, co se týče toho hodnocení zvenku, já vůbec ho neberu na lehkou váhu, myslím, že ten odstup od té země je mnohdy užitečný, on to dělá i Mezinárodní měnový fond, nejenom tyhlety instituce, a je dobré si ty zprávy číst, poučit se z nich, možná můžeme s něčím polemizovat, možná s něčím můžeme nesouhlasit, ale velmi často jsou tam dobré podněty a já souhlasím, že bychom se nad těmi problémy měli zamyslet. Mluvím o tom, že zrovna v tento měsíc publikovala Moody’s ratingové hodnocení zemí střední a východní Evropy. Jak je na tom Česká republika v tomto žebříčku? Na 1. místě. Ne těsně cílová fotografie se rozhodne kdo tu soutěž vyhrál. Hned za námi o dva stupně níž, ne o jeden, o dva je Polsko, já se pak ještě Polsku budu věnovat, protože celý život žiju na česko-polské hranici a máme se v čem inspirovat od našich polských kolegů.

Další země jsou o tři stupně ratingu horší. Já když, jestli vás to zajímá, klidně vám to odcituju: "A tak velmi často zmiňováno zejména hnutím ANO, Maďarsko je o šest investičních stupňů níže než Česká republika." Můžeme si, že je nějaký žebříček, vždyť je to jedno, není to jedno. Na základě toho trhy, ne žádný polemik, stanovují cenu dluhopisů, které všechny vlády evropské emitují, protože žádná z nich nehospodaří dlouhodobě s přebytky. Neříkám, že krátkodobě se to v některé zemi nepovede, ale dlouhodobě a známe ty žebříčky o celkovém zadlužení těch zemí vůči HDP, tak o ty tři stupně jsou níž Chorvatsko, Slovensko, Slovinsko, o čtyři stupně Bulharsko, a o těch pět stupňů - omlouvám se, o pět stupňů Maďarsko, nechtěl jsem jim ublížit - Rumunsko o šest. Ano, Polsko, náš severní soused bude pravděpodobně v příštích letech nejrychleji rostoucí zemí Evropské unie. Myslím si, že ty, není to jediný podklad, který to prognózuje i jiné instituce, bezesporu, ale za to platí a je to věc vnitřní polské politiky, to já nechci nějak komentovat, vysokými deficity státního rozpočtu kolem 5 % HDP.

Mimochodem, Polsko je mezi těmi osmi zeměmi, osm z dvaceti sedmi, se kterými Evropská komise řeší nadměrné schodky. A jsem rád, že poprvé komise přistoupila k tomu, že řeší i velké země. Francie, Itálie, všechny tři ostatní země V4, to znamená Slovensko, Maďarsko, Polsko, k tomu Malta a Belgie, a v Rumunsku to pokračuje, celkem osm zemí. A s námi ne, nejsme šampioni, bohužel, ale nejsme na tom zdaleka tak špatně, jako bych tu naši zemi hodnotil z vystoupení z řad opozice a je to velmi důležité. Velmi často na všech úrovních vyjednáváme příchod zahraničních investorů, které potřebujeme, zejména s tou vyšší přidanou hodnotou nebo s vysokou.

První klíčová otázka je na zaměstnance. Vězte, nebo ne, je to první otázka, a vlastně největší obavy, jestli bude dostatek kvalifikované síly, a to je věc, která nemá rychlé řešení jedním zákonným opatřením, to je věc dlouhodobá, proto potřebujeme tu flexi novelu, proto potřebujeme uvolnit pravidla v tom, a jsou i ty návrhy win-win. Já často zejména od levice poslouchám příběhy, jako bychom žili v 19. století. Zlí kapitalisti, kteří tady vykořisťují chudáky zaměstnance, tak ty musíme chránit. Každý zaměstnavatel, aspoň s kterým já jsem mluvil, každý, s kterým jsem mluvil, jejich reprezentace říkají, že pro ně je nejlepší, když mají kvalitní zaměstnance. To je předpoklad úspěchu a prosperity každé firmy, a když budou úspěšné a prosperující naše firmy, tak bude úspěšná Česká republika jako celek. Tak se prosím na to dívejme pohledem 21. století a nedívejme se na to pohledem 19. století. Svět za těch dvě stě let je fakt někde jinde. A pro každého podnikatele, zaměstnavatele je skvělé, když má výborné zaměstnance a snaží se ho udržet, dává mu různé benefity a podobně.

Na druhé straně, když se podíváme, daňový systém jako celek, pokud růst mezd a platů neodpovídá růstu produktivity, tak pro státní rozpočet se zvyšují příjmy, daně z příjmů fyzických osob a logicky se snižují příjmy, daně z příjmu právnických osob, protože pak logicky je nižší zisk těch firem a my všichni bychom měli přát co největší zisky těm všem našim firmám a zaměstnavatelům, protože pak je šance, že porostou mzdy, a pak je to dobrá zpráva samozřejmě i pro veřejné rozpočty.

A nežijeme ve vzduchoprázdnu, proto se máme srovnávat nejprve s našimi sousedy a pak s těmi ostatními a samozřejmě s těmi nejúspěšnějšími v každé z těch oblastí, a není to tak, že kterákoliv země je nejúspěšnější ve všech oblastech. A nemusíme se jenom dívat na východ nebo na sever, můžeme se podívat i na jih nebo na západ. A když si porovnáme ekonomický růst v Rakousku, v Německu s ekonomickým růstem v České republice, tak jsme na tom prostě líp.

Ano, náš průmysl je velmi provázaný s německým průmyslem, to v letech, kdy německá ekonomika šlape, je velká výhoda, a v letech, kdy německá ekonomika nešlape, je to jedno z rizik, které máme.

My jsme minulý týden se mnozí z nás setkali s těmi, kteří jezdí na podnikatelské mise. Mimochodem to je jedna z věcí, které podnikatelský sektor oceňuje, a je to jeden z kroků, která vláda má dělat a dělá, a nejsou to jenom podnikatelské mise pana premiéra či pana prezidenta, ale taky jednotlivých členů vlády. A opravdu doporučuju všem i z řad opozice, aby s těmi, kteří na ty mise se taky měli šanci podrobněji setkat a debatovat, jak oni to oceňují.

Přestože dvacet roků se snažíme diverzifikovat náš export, 85 procent v roce 2023 - za rok 2024  to ještě nemáme - o 85 procent našeho exportu šlo do zemí Evropské unie. Otázka je to dobře, nebo špatně? Určitě al to nestačí, ale jsou to těžké trhy, jsou tam většinou dobré ceny a ti z našich, kteří se tam uchytí, tak většinou jsou to firmy, které opravdu prosperují a přinášejí zase prospěch celé české ekonomice.

Ale v okamžiku, kdy se našim sousedům úplně ekonomicky nedaří, tak to samozřejmě s sebou nese rizika. Všechny makroprognózy, které alespoň připravují odborníci Ministerstva financí, s tímto rizikem kalkulují. Je v našem zájmu, aby se dařilo našim sousedům jako exportně orientované zemi, protože když se bude dařit našim obchodním partnerům, tak se opět bude dařit české ekonomice.

Takže pokud bych měl shrnout ty konkrétní kroky vlády, tak jak jsem říkal: investice, podpora podnikatelských investic, nachystaná změna flexinovely a podpora dostupného bydlení, což nemá nic společného se zákonem o podpoře bydlení, na kterém i já opravdu vidím pozitivní prvky, a je to spíš debata o parametrech, ne o tom, jestli je to sto - nula, černá nebo bílá, přijmout všechno, zahodit všechno. A pak bych mohl ještě reagovat na další věci, které tady zazněly.

Čísla budeme mít někdy v březnu nebo v dubnu, ale bezesporu podle všech odhadů česká ekonomika v roce 2024 rostla rychleji než je průměr eurozóny, průměr dalších 20 zemí Evropské unie. V letošním roce ten růst bude zhruba o 80 procent vyšší, než je odhadován růst ekonomiky opět v eurozóně, to znamená v ostatních zemích. Klíčová zpráva loňského roku je, že roční inflace byla 2,4 procenta, podívejte se do prognóz Ministerstva financí, 2,4 procenta. Byli kritizováni ti, kteří to chystají, že to není přesné. Trefili to přesně. Souhlasím; 2,3 - 2,4 - 2,5 jsou stejně hodnotné prognózy, protože 0,1... Kolik měsíců jsme tady poslouchali, nejenom tady, ale myslím ve veřejném prostoru: My jsme jediná země, která se ještě nevrátila na předcovidovou úroveň - aby se ukázalo, když to Český statistický úřad přepočítal, že už to dva roky není pravda.

Proto říkám, jestli minus 0,1, nula nebo 0,1 jsou vlastně stejné výsledky, a když máte 0,1 růst HDP, tak můžete říkat bez podrobností: Naše ekonomika roste. Když to je o 0,1 méně, což je v dnešních číslech 8 miliard, tak říkáme, to zní úplně jinak: Česká ekonomika stagnuje. A když je to minus 0,1, což je vlastně skoro stejné, jak to nula nebo plus 0,1, tak slyšíme: Česká ekonomika je v recesi a klesá.

Myslím si, že politická debata o těch desetinách nemá smysl. Kdybychom se bavili o jednotkách procent, tak je to naprosto relevantní. Pak se ukáže, a doufám, že všichni věříme tomu, že Český statistický úřad je nezávislá instituce, která pravidelně reviduje data dozadu. To není nic nového. Pak se ukáže, že to, z čeho se vycházelo v té neříkám nejenom debatě ve Sněmovně, ale obecně v tom veřejném prostoru, nebyla pravda. Protože rozdíly byly tak malé a u těch malých rozdílů nemá cenu dělat silné závěry. Nebo můžeme je dělat, ale pak se může stát, že po přepočtu se ukáže, že ty silné závěry byly úplně chybné.

Já si nechám koaliční příhody do října 2024 na něco jiného než na plénu Poslanecké sněmovny a jenom připomenu Jakubu Michálkovi, že vládu skládaly dvě koalice, program psaly dvě koalice a nebyla to naše koalice, která zcela odmítla debatu o počtu obcí a slučování. Mohu prozradit, že my jako ODS a Piráti byly dvě strany, které chtěly mít racionální počet stavebních úřadů, ale nevyhráli jsme tu debatu, to je přece fakt. Tak není třeba za tohle útočit zrovna na premiéra z ODS, když naše společná snaha, abychom měli racionální počet stavebních úřadů, prostě nebyla úspěšná. Tak člověk má přiznat, že se o něco snažil, chtěl něco prosadit a neměl tu sílu. Možná jsme neměli dobré argumenty, nevím. Vždycky hledám chybu spíš u sebe než u těch ostatních, které jsem nepřesvědčil.

A ta debata, ta se nedá přeskočit, ona se bude pravidelně vracet, protože je to realita. Když se podíváte na evropské srovnání, máme mnoho obcí, máme mnoho krajů, máme mnoho veřejných vysokých škol a takhle bych mohl pokračovat, a velmi častý argument je: No a co? Tak ještě dáme nějakou jinou, už jich stejně máme hodně. Nemyslím si, že je to správný argument. A k tomu potřebujete politickou odvahu. To se nedá dojednat se všemi, aby se to fakt změnilo. A pokud některá vláda, a my už to nestihneme, k tomu přikročí, tak to nebude populární a bude muset svést velký politický zápas. A nejenom v parlamentu, ale i s těmi, kterých by se to potenciálně týkalo. My jsme na takovou racionální debatu připraveni, ale přitom současně vnímáme rizika a argumenty, které jsou proti. A opět to není debata100:0, černá - bílá, jedna strana má stoprocentně pravdu a druhá strana se stoprocentně mýlí. Můžeme matematicky modelovat ideální model veřejné správy v České republice, ale tak to nikdy nefunguje. Patnáct kilometrů na mapě je prostě jiných, když tam máte mezi tím hory, anebo je to placka, máte tam dálnice a tak dále. Těch faktorů je hodně.

A co se týče debaty o rozpočtovém určení daní, já se jí aktivně účastním asi od roku 2003 nebo 2004, kdy jsem zastupoval různé strany těch debat, nejenom centrální vládu, ale i tu stranu, která se domáhá změn. Určitě se shodneme, aspoň podle mě, nebo bychom se mohli shodnout, aby rozpočtové určení daní bylo také více motivační. Myslíme si, že to je stoprocentně přijímaný názor. No, není, není.

Například když mluvil pan předseda Michálek o nové investici, nových počtů pracovních míst, tak počet pracovních míst, konkrétně provozně ne podle sídla firmy, je zohledněn ve změně rozpočtového určení daní, které jsme udělali v tom funkčním období 2010 až 2013. Do té doby šly ty daně podle sídla provozovny - ne provozovny, firmy - to znamená centrály, a nešly do těch, do těch oblastí. A přemýšlejme a společně hledejme ty motivační faktory, aby místní zastupitelstva nebo krajská zastupitelstva měla potenciálně větší profit z toho, když něco prosadí. Nimby efekt přece v České republice funguje úplně skvěle. A pokud někdo je osvícený, osvícené zastupitelstvo a chce s tím bojovat v rámci svých kompetencí, tak by bezesporu měl být nějakým způsobem bonifikován. Ale musíme to nastavit vyváženě, jsme (nesrozumitelné) na ostatní koeficienty a musíme to docela dobře promyslet.

Tak já nebudu opakovat čísla, která říkal pan premiér ohledně růstu či poklesu HDP v Rakousku a v Německu v roce 2023. Za pár týdnů už budeme vědět čísla za rok 2024, nejenom odhady, ale podle těch čísel. Ano, Polsko roste rychleji, tak se bavme, jestli jsme ochotni akceptovat pěti, šestiprocentní roční schodky veřejných financí vůči HDP a zda jsme připraveni investovat například do obrany více než 4 procenta HDP jako naši severní sousedé. A vidíte na tom růstu ekonomiky, že to není faktor investice do obrany, který podkopává růst ekonomiky, ale právě naopak.

Vracím se k tomu, čím jsem začal. Vymyšlená, a to není jako vymyšlená ve smyslu, že by nebyla pravdivá, ale originální statistika. Odejměme ze všech investic výdaje do obrany a my jsme pak byli lepší. No, tak tohle bychom mohli ještě víc rozkouskovat, najít si ještě menší sektor a teď se předhánět, jestli investice do čističek vody byly vyšší, nebo nebyly. Myslím, že ty kapitálové výdaje musíme posilovat jako celek, a rostoucí polská ekonomika jasně dokazuje, že vysoké výdaje do obrany podporují ekonomický růst a ne že ne. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní s faktickou poznámkou, než dám slovo s přednostním právem paní předsedkyni Schillerové, vystoupí pan předseda Michálek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já myslím, že se tady bavíme o interpelaci, která zněla na konkrétní opatření, a slyšeli jsme tady čtyři, když to pan ministr Stanjura shrnoval, to znamená flexinovela trhu práce, budeme investovat, hlavně tedy do obrany, budeme jezdit na podnikatelské mise a budeme podporovat dostupné bydlení. To je do konce volebního období. No, mně to přijde maličko chudičký program. Tak jsem se chtěl zeptat pana premiéra, jestli jemu to přijde, že to je ambiciózní program pro Českou republiku z těch konkrétních opatření na rozpohybování ekonomického růstu.

A pokud jde o dostupnost bydlení, tak jestli to, že bude ODS a vláda podporovat dostupné bydlení, znamená zkrátka to, že doběhnou ty programy, co připravil Ivan Bartoš, anebo jestli tam navrhujete ještě něco dalšího. Mimochodem k zákonu o podpoře bydlení, ten obsahuje některé prvky, které budou pozitivní pro trh s bydlením určitě, třeba zlepšuje podmínky pro pronajímatele, aby vůbec mohli ty byty pronajímat, měli nějaké garance nebo mohli vystěhovat nájemníky, kteří nefungují, a tím pádem i motivuje k tomu stavět nájemní byty, protože celý ten byznys je atraktivnější. A samozřejmě, že ruku v ruce musí jít to, že ty byty musí někdo postavit a zaplatit, někdo je musí zainvestovat. Buď tedy přes obce ze státního rozpočtu z těch programů, tak to asi všichni víme, anebo případně soukromý kapitál třeba z těch penzijních fondů. Takže v tomhle ohledu jsem o tom mluvil. A vyřešit bydlení je spousta různých střípků, které se musí poskládat dohromady.

Takže dotaz zní, jestli tohle jsou tedy ta zásadní opatření do konce volebního období, nebo je tam něco víc.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za dodržení času. Další faktická se nám ještě objevila. Pan poslanec Vojtěch Munzar má dvě minuty k dispozici. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Já se omlouvám paní předsedkyni, vaším prostřednictvím, že ji takto předběhnu, ale já jsem se už hlásil i do rozpravy, a právě na zákon o podporovaném bydlení jako jedno z konkrétních opatření, které tady navrhuje pan Michálek, a on neustále v tomhle fabuluje, a bohužel i média po něm to opakují, že zákon o podpoře bydlení, o podporovaném bydlení nějak dramaticky zvýší dostupnost bydlení. Tady už to řekl pan ministr. Obsahem toho zákona není vůbec žádná podpora výstavby. Obsahem toho návrhu zákona je 1,5 miliardy korun na vytvoření sítě poradenských center, to znamená, předpokládá se podle toho původního návrhu z pirátského pera, vytvoření cirka 380 nových pracovních míst na obcích s rozšířenou působností, podpora neziskových organizací a garance vybraným nájemníkům za nájemné a za škody způsobené na těch nemovitostech. Jinými slovy, za 1,5 miliardy korun ročně z peněz daňových poplatníků by nevznikl ani jeden - ani jeden byt!

A když se bavíme o tom bydlení, tak je potřeba zdůraznit, co je problémem v otázce bydlení. Co je problémem v dostupnosti bydlení? To je nedostatek bytů, poptávka převyšuje nabídku. Poptávku nijak výrazně stát nezredukuje, protože nezredukuje potřebu lidí bydlet. Proto je potřeba se soustředit na stranu nabídky. A já tedy se musím ozvat, protože tady pan Michálek jako zástupce Pirátské strany bojuje za dostupnost bydlení, ale co vy jste způsobili digitalizací, nezvládnutou digitalizací stavebního řízení? Zastavení vydávání stavebních povolení, zastavení přípravy nejenom projektů na bydlení, nových projektů na nové byty, ale také třeba zastavení, rozšíření (Předsedající: Čas!) určitých firem pro jejich ekonomický rozvoj. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Na vaše vystoupení bude reagovat pravděpodobně Olga Richterová, paní místopředsedkyně, poté pan předseda Michálek. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Opravdu toto vystoupení...

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pardon jenom, s faktickou poznámkou, ano?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: S faktickou. Toto vystoupení pana poslance si žádá upřesnění, protože tady i zaznělo z úst pana premiéra, bylo to velmi záhy při dnešním interpelačním dopoledni, bylo to kolem 9.20 ráno, o tom, kolik bytů se staví, u kolik bytů byla zahájena výstavba a že ta čísla jsou velmi pozitivní, takže pan premiér tady měl takovou optimistickou vsuvku o té výstavbě, takže to prosím jednou provždy vynechejte ze svých poznámek.

Pokud se chceme bavit o tom, co skutečně přináší ten zákon o podpoře bydlení, tak zase bych prosila bez polopravd. Ano, je to zákon, který je navržen na základě praxe v celé České republice napříč touto zemí, a ten konkrétní nástroj garancí pro majitele je opřen třeba o praxi z Mostu, což samozřejmě není jednoduchá lokalita, ale také z řady dalších měst, a je opřen o to, že dnes řada lidí, kteří by svůj byt pronajmout i chtěli, i mohli, ho raději nechává prázdný, protože nemáme úplně snadné řešení, když ten nájemník způsobí nějaký problém. Takže garance pro majitele jako pozitivní motivace a stimulus je něco, co je jedním z klíčových prvků toho zákona. Není to jediný prvek, ale klíčový. To podsouvání nějakého bobtnání a podobně není nic jiného než alarmismus. My jsme se pouze opřeli o fungující praxi napříč republikou, která ale, a to je potřeba říct, byla podpořena z evropských peněz, a bez toho, aby to stát zaštítil a koordinoval, ta podpora bydlení, která funguje dnes, myslím, že na zhruba 71 místech to bylo pilotováno, by se zastavila.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Čas! Děkuji, paní místopředsedkyně, za dodržení času. Nyní pan předseda Michálek s faktickou poznámkou, poté pan poslanec Munzar a následovat bude paní poslankyně Peštová. Všichni s faktickými poznámkami. Prosím, máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Prosím, neodvádějme pozornost od předmětu této interpelace, kterou byl skutečně dotaz na konkrétní opatření paní kolegyně Schillerové, dotaz, které vláda bude dělat, aby nastartovala českou ekonomiku. Proto my jsme žádali, aby vláda upřesnila, co se rozumí tím, že bude větší podpora dostupného bydlení, protože zatím ty dosavadní kroky, které jsme viděli tady, včetně toho, že příslušný zákon, který také řeší dostupné bydlení, už od září tady leží a je blokován a sabotován, a nevytvářejme tady kouřovou clonu. Chceme opravdu vědět a ptáme se na to vlády, protože interpelace jsou určeny k tomu, aby odpovídala vláda Poslanecké sněmovně, tak aby členové vlády vysvětlili, jak to bude s podporou dostupného bydlení, protože lidé si na to stěžují, je to téma číslo jedna, na který si lidé stěžují, že jsou obrovsky drahé ceny bydlení, které neustále rostou, a vláda s tím vůbec nic nedělá. Naopak ty zákony, které to mají regulovat, ať už jde o tady dostupné bydlení, tam jsou to ty byty Airbnb, tak ty se odkládají a zpomalují. Proto ten dotaz je úplně logický, a když to tady vyznívá tak, že vlastně je to priorita vlády, že to je osobní priorita pana premiéra, a ty skutky nejsou vůbec jasné, čili jestli to znamená, že se navýší rozpočet vůči těm 7 miliardám, které jsem dojednal ve vládě, když jsme tam ještě byli, nebo jestli to znamená další nějaká legislativní opatření. Jaké konkrétní kroky vláda zkrátka v této oblasti učiní. A na to by měla odpovídat vláda, nikoliv - se vší úctou - koaliční poslanci, kteří na to mají minimální vliv.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Munzar, poté paní poslankyně Beštová, prosím vaše dvě minuty.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Na pana kolegu Michálka, vaším prostřednictvím. Mě úplně fascinuje, když říká, neodvádějte pozornost a přitom on tady byl první, kdo o tom mluvil. Takže já pouze ve faktické poznámce, na něj reaguji.

Znovu zopakuji na paní místopředsedkyni Richterovou, vaším prostřednictvím, zákon o podporovaném bydlení nevyčleňuje žádné prostředky na výstavbu bytů. Toto vyřešilo dostupné bydlení. Ministerstvo financí udělalo například cenovou mapu, Ministerstvo financí dalo pravidla na výstavbu nájemních bytů i soukromých projektů a dalo tam pravidla, jakým způsobem pak takové byty pronajímat. A já vím, že to nechcete slyšet. Ano, stavělo se, staví se na základě starých stavebních povolení, ale prostě jsme měli výpadek ve vydávání stavebních povolení kvůli nezvládnuté, vámi nezvládnuté digitalizaci stavebního řízení, a to je potřeba tady zdůraznit.

Já jsem chtěl ještě zareagovat - a pak já se odhlašuju z té obecné rozpravy - na pana předsedu Michálka, vaším prostřednictvím, on tady neřekl jenom tuhle jednu nepravdu, co se týká zákona o podpoře bydlení, ale řekl tady druhou, řekl tady dokonce větu: Vláda neudělala nic, co se týká penzijního připojištění.

No, já souhlasím s tím, že ty staré účastnické fondy nenabízejí takové možnosti investic a takové výnosy a jsou málo efektivní. Ale není pravda, že se neudělalo nic. Byl jsem to já, kdo tady dával pozměňovací návrh po dohodě s Ministerstvem financí na úpravu limitů, kam ty účastnické fondy mohou investovat. Tento pozměňovací návrh, já nevím, jak jste hlasovali konkrétně vy, Piráti, ale získal maximální podporu hnutí ANO i dalších opozičních stran. Tento pozměňovací návrh získal podporu tak, aby úpravou limitů došlo k zefektivnění těch starých účastnických fondů. Není pravda, že se neudělalo nic. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče - už jsem vás dvakrát upozorňovala na dodržení času, přesto děkuji. Avizoval jste stažení své přihlášky z obecné rozpravy. Jenom podotýkám, dodržujme tedy, kdo se chce hlásit do obecné rozpravy, nechť v ní setrvává, nezneužívejme k tomu faktické poznámky - ale to není na vás, kolego, mluvím teď obecně.

Nyní paní poslankyně Berenika Peštová, a než předám řízení schůze, pak pan kolega Kolovratník. Nicméně vy jste zatím přihlášen také do obecné rozpravy, načež po vás paní předsedkyně s přednostním právem, které by stáhla, tak jenom si ujasněte, jak to tedy chcete vést, protože předávám řízení schůze. Obecnou rozpravu stahuje, nebo faktickou poznámku stahuje? (Stahuje přihlášku do obecné rozpravy.) Děkuji, já takto předám řízení schůze. Děkuji.

Přeji vám hezký den. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Tak já děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já bych chtěla zareagovat na paní poslankyni nebo místopředsedkyni Richterovou, protože vy jste tady zmínila město Most, kterým jste se inspirovali. V každém případě město Most jde úplně jinou cestou, tady právě naopak odkupem bytů v těch problematických zónách. Nevím, že bychom tam registrovali to, co vy tady říkáte, co by nás spasilo tím vaším zákonem. Já si myslím, že v žádném případě, protože se bavíme o těch problematických oblastech, které samozřejmě toto neřeší, a v těch problematických oblastech neseženete nikoho, kdo by šel do pronájmu, protože jsou to oblasti, kde jsou právě ti nepřizpůsobiví. A nechtějte, nebo nevím, jestli jste si tam někdy udělala výlet a šla jste se podívat do těchto oblastí, jak to tam vypadá. Já bych to nikomu nepřála.

Takže tento vlastně váš zákon nám vůbec nevyřeší ty problémy, které my tam máme. Takže naopak město Most jde cestou, že v těchto lokalitách odkupuje byty a potom bude řešit samozřejmě následně celý ten problém, který je s těmi oblastmi spojený. Takže říkám, tento zákon nespasí město Most. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkné dopoledne. Vyměnili jsme se v řízení schůze a budeme pokračovat v sérii faktických poznámek. Nyní pan poslanec Martin Kolovratník a připraví se paní poslankyně Olga Richterová s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Moc děkuju. Já to rád zopakuji na mikrofon teď ve faktické, stahuji přihlášku do obecné rozpravy. Pak už to za nás shrne paní předsedkyně Schillerová. Takto jsme se dohodli a souhlasím s tím.

Teď faktická. No, já to na úvod odlehčím. Já jsem, přátelé, hrozně klidný, mně se úplně ulevilo, když jsem zjistil, jak vlastně Piráti zachránili Českou republiku, jak v té vládě to bylo s nimi ještě skvělé a jak všechno zařídili - zvlášť to stavební řízení, tu digitalizaci.

A teď vážně. Jenom chci povědět: hnutí ANO odevzdalo v mašličkách kompletní rekodifikaci stavebního práva v létě 2021. Vy jste, a to jste byli vy Piráti ve vládě, společně s koalicí tvrdili, jak máte vše hotové, připravené, jak to přepracujete. Trvalo vám to do konce roku 2023. Pře dva roky jste se tady dohadovali, než se ten nový stavební zákon za naší pomoci přijal, a všichni víme, co se pak stalo v létě 2024. To všechno jste zastavili vy, Piráti. Vy byste měli mlčet a stydět se, vůbec tady nevystupovat. Ale nebudu tím, kdo bojuje za ODS a za koalici, to si vyřiďte mezi sebou.

Já jen teď už vážně chci reagovat na to, co tady dnes bylo řečeno, na dotaz paní předsedkyně Schillerové k té dopravě. Opravdu reálně podíl dopravy, investic do dopravy, nebo toho rozpočtu ve vztahu k HDP klesá a tohle je velmi silný argument, a to číslo, budeme ho používat a budeme s tím pracovat tak jako v obraně, tak s tím budeme pracovat v dopravě. A já ta čísla zopakuji: v roce 2020 za nás v covidu to bylo 1,835 procenta, rok 2025 1,662 procenta. Opravdu investice do dopravy klesají v podílu HDP.

Druhá připomínka k dopravě: dvojky a trojky pro kraje - za hnutí ANO od roku 2015 každý rok kraje měly 3 až 4 miliardy, teď letos poprvé je tam absolutní nula.

A do třetice - bohužel je škoda, že pan ministr Stanjura odešel - letošní rok 2,2 miliardy, splátka dopravy vůči financím od příštího roku 6 miliard je doprava zatížena. Tak takhle pomáháte rozvoji ekonomiky? Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy další dvě faktické poznámky. Jako první paní poslankyně Olga Richterová, připraví se pan poslanec Jakub Michálek. Prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. A samozřejmě, že když tady zazní nepravdy, tak vystupovat musíme a budeme. Co se týče města Most, stačí si najít normálně na Googlu kontaktní centrum pro bydlení, město Most, provozuje ho, je prostě velmi důležité si připomenout, že tak, jak je navržený ten zákon o podpoře bydlení, tak je opřený o konkrétní zkušenosti napříč Českou republikou. Město Most, pokud vím, taky přijalo do svých řad na základě téhle dobré praxe právě zkušeného realitního makléře, aby spolupracoval, aby to pronajímání fungovalo co nejlépe. A právě z těch informací, co mám, se tam spolupracuje i se soukromými majiteli, s těmi soukromými pronajímateli. Tak to je jeden příklad toho, co tady zaznělo, a nebyla to pravda.

A já bych ještě zdůraznila druhý příklad. Ivan Bartoš prostě připravil konkrétní programy výstavby, kdy už teď se tam obce přihlásily s projekty za 4,5 miliardy korun.

Ale proč to funguje a proč to nezvládly předchozí vlády? Protože konkrétně takhle velké projekty potřebují know-how a podporu. Takže on nejdřív zprostředkovaně, samozřejmě přes konkrétní úředníky, lidi, kterým to zadal, připravil centra, projektová centra, která těm obcím pomáhají. Ty velké stavební projekty by pro menší obce byly na jejich síly.

A když si vezmete tohle všechno, co tady roky nebylo, a teď to je, poradenské, konzultační, je jich osm, těch center, která pomůžou obcím, aby mohly stavět, žádosti už za 4,5 miliardy, projekty, které Ivan Bartoš připravil, a potom ano, něco, co se nepovedlo. My za tím vším tady stojíme, abychom vám připomněli, že když se bavíme o bydlení, bavíme se taky o projektech, které Ivan Bartoš připravil, aby se mohly realizovat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan předseda Jakub Michálek s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Mě opravdu zaujalo vystoupení pana kolegy Kolovratníka, který ho využil k tomu, aby tady útočil na Piráty. Ty interpelace - možná někteří ještě nepochopili jejich smysl - jsou určeny k tomu, aby Poslanecká sněmovna konfrontovala vládu. To jsou ti lidi, co sedí tady za námi u tohohle dlouhého stolu, jo? Nejsou určeny k osobním útokům mezi jednotlivými opozičními stranami. To je smysl interpelací a vlastně jediný důvod, když jste tady vystoupil, tak jste akorát oddálil vystoupení předsedkyně svého poslaneckého klubu, která si na ně bude muset počkat, protože my musíme vyvracet tyhle bludy, které nás zdržují od toho, aby Poslanecká sněmovna mohla kontrolovat vládu, abychom si vyřešili ty nesmysly, které tady zazněly.

Podoba, ve které vy jste, prostřednictvím pana předsedajícího, odevzdali Ministerstvo pro místní rozvoj, že tam byla připravená ta zakázka, o které všichni víme, kdo ji připravil, že tam byli lidi z Dozimetru, že byl připravený stavební zákon, který vůbec by nebylo možné implementovat, protože by to znamenalo, že bychom museli zrušit úplně všechny stavební úřady a vybudovat všechno na zelené louce, já vůbec nerozumím, proč tady o tom mluvíte, protože jste to předali v úplně katastrofálním stavu. Byla tam jedna paní, která měla na částečný úvazek na starosti přípravu celé digitalizace stavebního řízení a pobíhala kolem toho spousta lobbistů a za těch osm let, co jste seděli na MMR, jste v digitalizaci stavebního řízení neudělali vůbec nic.

Po Ivanu Bartošovi tam zbude Portál stavebníka a digitální stavební dokumentace. A dlouho po něm to vypadá, že zase nikdo to neposune ani o milimetr dopředu, že spousta těch různých lží, co zaznívala, že se tam ztrácely dokumenty na tiskových konferencích, tak se pak ukázala, že byly vycucané věci z prstu. Na údaji statistického úřadu se také ukazuje, že počet vydaných stavebních povolení dramaticky se neměnil.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jenom pro pořádek, v případě těchto písemných interpelací probíhá řádná rozprava, to znamená, je možné diskutovat - to jenom pro zpřesnění jednacího řádu. Další faktické poznámky nemám, v tom případě řádně přihlášená s přednostním právem paní předsedkyně Schillerová. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já nebudu reagovat na pana předsedu Michálka, to byl takový ten - jak když to jeho vystoupení - to myslím to základní v rozpravě, to bylo jak když pejsek s kočičkou vaří dort - od každého něco - ale hlavně oni vlastně u toho nebyli a až teď to zachraňují. Takže to asi - tak bych to viděla. K paní místopředsedkyni Richterové jenom velmi stručně, protože chci reagovat hlavně na ta zásadní vystoupení, kvůli kterým jsme tady.

Paní místopředsedkyně Richterová, prostřednictvím pana místopředsedy - nevím, jestli tady ještě jste - moje ctěná kolegyně Berenika Peštová, na rozdíl od vás, je zastupitelkou města Most, je v koaliční vládě, podílí se na tom a ona mluví na rozdíl od vás naprosto fundovaně. Ona tam rozhodně nechce podporovat nic, co by nahrávalo různým nepravostem, o kterých radši mluvit nebudu - a ona o tom bude mluvit v rámci jiného zákona. Teď na to není čas, protože mám čas do 11 (hodin).

Já budu reagovat především na vystoupení pana ministra financí Stanjury - škoda, že už tu není - protože chci ocenit - začnu pozitivně - to, že on na rozdíl od pana premiéra, na rozdíl od pana premiéra aspoň vypíchl ty body, podle kterých si myslí - anebo kterými obhajuje, to je přesnější - co vláda dělá pro hospodářský růst. Já se těch bodů budu držet a budu na ně reagovat. Měl by tedy reagovat býval pan premiér, já jsem ho interpelovala - ale je pravda to, co řekl pan místopředseda Bartošek, že se vede řádná rozprava.

Tak nejdřív investice. Vysvětlím, proč jsem se bavila o investicích státního rozpočtu - i když samozřejmě já dobře vím, že jsou i další investice dalších sektorů - veřejného sektoru, subjektů anebo soukromé. Bavila jsem se proto, protože moje interpelace byla - a moje dotazy - co dělá tato vláda pro hospodářský, ekonomický růst? No a tam samozřejmě on říká rekordně investujeme. Tak se na ta čísla pojďme podívat, ať to není jenom o tom, že jeden řekne hot a druhý čehý.

Vláda sice plánuje investovat 250 miliard korun nominálně, ale to je typická hra s čísly. Ze dvou důvodů.

Za prvé, máme tady pětadvacetiprocentní inflaci za Fialovy vlády, takže za ty peníze dostaneme o čtvrtinu méně věcí. To samozřejmě má vliv i na investice - tam samozřejmě také je cena zboží, služeb a tak dále, kde se ta inflace promítla.

Za druhé, je to vyhnáno nahoru pouze prostřednictvím investic Ministerstva obrany neboli nákupem zbrojní techniky. Když pominu, že ty peníze jdou z velké části do zahraničí - to znamená, že české HDP z nich neuvidí ani korunu - tak opravdu nákupy vojenské techniky nejsou ideální prorůstovou multiplikační investicí. A tady bych chtěla oddělit dvě věci - protože pan ministr Stanjura, mistr slova, to krásně propojil - já nezpochybňuji - ani hnutí ANO - že bezpečnost země je na prvním místě - ale nepleťme si to s investicemi. Investice znamená, že investují 100 korun, abych v budoucnu dostal, dejme tomu, 150 korun. Tedy například postavím novou silnici nebo železnici a díky tomu zvýším produktivitu nebo zaměstnanost v nějakém regionu nebo městě. Nebo postavím technologický park a díky tomu pomohu vysoké škole získat patent na nějakou novou technologii. Nebo postavím elektrárnu a zajistím si příjmy z vyrobené elektřiny. Když ale naopak koupím střelivo, granátomet nebo stíhačky, budu z toho sice mít větší bezpečnost a ochranu země, ale negeneruje to žádné budoucí výnosy, návratnost - není to investice, která nás posune. Proto říkám, že bez obrany vláda investuje méně. Tečka. Doložitelná čísla. To znamená, že pro budoucnost země z hlediska ekonomického, hospodářského růstu, tak já v tom vidím velký problém, protože v podstatě tyto investice nám nevyrobí elektřinu nebo nějakým způsobem se nedostanou občané z Krnova do Ostravy rychleji. A znovu opakuji: za Babišovy vlády, rok 2020, se investovalo bez obrany 2,7 procenta HDP, nyní je to bez obrany 2,2 procenta HDP. To je prostě celé.

A ještě na doplnění - čísla přímo vytažená z rozpočtu. Nejvíce rostly tedy investiční nákupy Ministerstva obrany, asi o plus skoro 37 procent - 37 miliard, promiňte - zaměřené na udržení, rozvoj schopnosti armády České republiky - to zase nezpochybňuju, to bych chtěla podtrhnout - ale problém vidím v tom, že například dotace Státnímu fondu dopravní infrastruktury poklesly meziročně o 8,2 miliardy. O tom mluvím. O těch investicích. To chci slyšet. Jakým způsobem - abychom ta čísla zasadili do správného kontextu. Můj dotaz zněl: Jaká je - co udělá vláda nebo co udělala a dělá pro podporu hospodářského růstu? A já říkám - pan ministr financí řekl investice, tak já vám říkám, že s investicemi je to takto.

Mluvil o ratingu. Jenom jako bývalá ministryně financí chci doplnit: Česko má dlouhodobě rating na úrovni Belgie nebo Velké Británie a mnohem lepší než země střední, východní Evropy, a to již někdy od roku 2012. To je také všechno známo. Takže pan ministr Stanjura na tom nemá absolutně žádnou zásluhu. Naopak je první ministrem od finanční krize, za kterého se ratingy pohnuly směrem dolů - respektive jejich výhled, ať mluvím přesně - a nyní se pan ministr chlubí tím, že se to vrátilo tam, kde to bylo, než na Ministerstvo financí přišel. Takže to je opravdu pro mě - opravdu byla bych radši, kdyby tady seděl, abych mu to mohla říkat z očí do očí. Bohužel.

Další věc, o které mluvil - podpora podnikatelského prostředí - kde je? Kde je? Všechno jste zkomplikovali. Zvedli jste jim daně. Běžte se zeptat živnostníků, kolik - jak mají radost z toho, jak jste jim zvedli odvody sociální, jak jste zkomplikovali paušální daň, která byla opravdu výborná, kterou jsme zavedli. Tak bych mohla pokračovat. Dneska na tiskové konferenci po jednání naší stínové vlády povykládám o opravdové perličce, která je na Ministerstvu financí - pan ministr tam má finanční odbor, který se jmenuje politika udržitelnosti. A od 1. ledna 2025 zcela nové oddělení, které je nazvané - prosím, zbystřete - zelené rozpočtování. Více podrobností se dozvíte na naší tiskové konferenci ve 14.15. Takže v době, kdy Donald Trump, jeho americká administrativa odstupuje od Pařížské klimatické dohody, kdy s okamžitou platností pozastavila americký Green Deal, tak my tady máme zelené rozpočtování. Podrobnosti z časových důvodů ve 14.15 na naší tiskové konferenci.

A ta podpora bydlení, tak to je úplně pecka. To byl třetí bod pana ministra financí. Já vám tady ocituju: dle Deloitte Property Indexu 2024 je v České republice potřeba na nákup nové nemovitosti v průměru ekvivalent 13,3 hrubých ročních platů. Tento výsledek nás řadí na úplně poslední místo v dostupnosti bydlení dle poměru příjmů a ceny nových bytů na trhu. Na tomto nelichotivém prvním místě se Česko umístilo i předloni. Minulý rok však Českou republiku předběhlo Slovensko a tak dále a tak dále. Takže opět jste zklamali. Co jste udělali pro bydlení, ne-li pro dostupné bydlení? Nic. Opět to čeká na příští vládu.

No a flexinovela, to bych teda na vašem místě úplně mlčela. Jak ta pomůže? Jak pomůže hospodářskému růstu? Vyhrožujete tady výpovědí bez udání důvodu. Zatím mám pocit, že podle veřejných zdrojů nejste ani domluveni, připravujete pozměňovací návrh, který povede jenom k tomu, že opět ty, kteří mají na tom trhu práce nejtěžší problém, to znamená třeba matky s často nemocnými dětmi nebo zaměstnanci, kteří jsou v předdůchodovém věku, tak je dostanete opět do sociálního systému, to je celé. Takže sečteno, podtrženo - nic, nic, jedna velká nula.

Ještě mám jednu věc, pane premiére. Vzpomínám si, když jste přebírali české předsednictví. Když vlastně ty největší a nejzásadnější škodlivá opatření, za která vám děkovala paní předsedkyně Evropské komise, pan komisař Timmermans - úplně jsem se z toho hrozila, když jsem to viděla, jak vám děkoval, co jste tam přijímali, co jste udělali všechno pro Green Deal. Tehdy se to řešilo. Tehdy jste měli vystoupit, a vy jste měl jenom plná ústa toho, že přece předsedáte, že musíte být nestranní. Podívejte se na Donalda Tuska, který převzal předsednictví Evropské unie jménem Polska. Co řekl na úvodním vystoupení po převzetí předsednictví? Že předmětem a hlavní náplní polského předsednictví bude revize a zrušení Green Dealu. Z toho si vezměte příklad, protože to je někdo, kdo jde hájit zájmy své země i proti zájmu Evropské unie. A prosím, když tady se odvoláváte na novou americkou administrativu, tak už jsem řekla, jak ta se k tomu vyjádřila, jak se k tomu vyjádřil Donald Trump. To jsou lidi, kteří bojují za svou zemi, a vy jste nikdy neměl Česko na 1. místě. To je to, co vám vyčítám ze všeho nejvíc. (Potlesk ANO.) A protože jsem nebyla spokojena s vaší odpovědí, pokud prostě až bude ukončena rozprava, samozřejmě, to je věcí předsedajícího, tak navrhuji usnesení, že nesouhlasím s odpovědí premiéra na svoji interpelaci, a prosím, aby o ní bylo dáno hlasovat. Děkuji, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Váš návrh jsem si poznamenal. S přednostním právem je přihlášený pan premiér. Jenom pro pořádek říkám, že v 11 hodin dle jednacího řádu přeruším písemné interpelace. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji, vážený pane předsedající. Nemám už čas reagovat na všechny výhrady, ale také úplné nesmysly, které tady zazněly. Paní předsedkyně tady neustále zdůrazňuje, jak ona i odbornice, jak tomu rozumí, ale uvádí jedno tvrzení za druhým, kterým dokazuje, že buďto té skutečnosti vůbec nerozumí, nebo záměrně ohýbá fakta. Tak já pár příkladů tady ukážu. Jak jste se starali o zájmy České republiky? Kdo například schválil proti vůli Občanské demokratické strany Pařížskou dohodu? Nebyla to náhodou vláda ČSSD a hnutí ANO? Nebyl to náhodou ministr Brabec, kdo schválil Green Deal? Nebyl to náhodou Andrej Babiš? Kdo proti tomu od začátku vystupoval? Kdo dokázal revidovat aspoň v některých aspektech Green Deal? Kdo dokázal prosadit do taxonomie jádro? Což vy jste vůbec nedokázali. Kdo se staral o zájmy České republiky? Byli jsme to my a byla to naše vláda, museli jsme napravovat to, co vy jste jednoznačně pokazili, protože vy jste kašlali na zájmy České republiky. Andrej Babiš tady dělal ramena jak bojuje v Bruselu, v Bruselu nevybojoval vůbec nic, maximálně když za něco bojoval, tak za zájmy Maďarska, za zájmy Viktora Orbána. Vaše politika evropská přinesla úplně katastrofální výsledky, stejně jako vaše energetická politika, kdy jste nezabezpečili, absolutně nezabezpečili Českou republiku, a to je ostuda, která se s vámi potáhne ještě dlouho.

Co se týká, já jsem poslouchal velmi pečlivě, co jste říkala v té první reakci, co jste říkala teď, no tak jsem pochopil, že jste tady přiznala, že nejvíce jsme spadli v době covidu i ve srovnání s jinými zeměmi, a to je pravda. Naše vláda měla co dělat, abychom to napravili, abychom opět ekonomiku rozhýbali. Takže spíš byste se tady měla zpovídat z toho, proč jste na tak dlouho a tak brutálním způsobem zavřeli ekonomiku a způsobili tyhle problémy České republice.

Co se týká dalších věcí, já myslím, že jsem tady celkem přesvědčivě na číslech naprosto jasných, veřejně dohledatelných, doložitelných, akceptovaných odbornou veřejnosti ukázal, jak jsme na tom, pokud jde o růst ekonomiky v roce 2024, jak jsme na tom, pokud jde o růst ekonomiky v roce 2025, že očekáváme růst nad průměrem Evropské unie, jak jsme na tom, pokud jde o inflaci, pokud jde o nezaměstnanost, a ta čísla vůbec nejsou špatná. Mluvil jsem také o průměrné mzdě a o jejím růstu a mluvil jsem také o investicích. A k tomu se možná ještě, pokud mě zbyde čas, vrátím.

My jsme tady o těch opatřeních, která dělá vláda, jak už to zaznělo ve vašem dotazu nebo v dotazu pana předsedy Michálka, mluvili ať už já, nebo pan ministr Stanjura - mimochodem, paní předsedkyně, mě potěšilo, že jste tentokrát pochválila pana ministra Stanjuru. To neděláte často, tak to je dobře a vůbec mně nevadí, že to bylo jakoby na můj úkor. Ale my jsme oba mluvili o prorůstových opatřeních. A já k těm, která tady byla zmíněna, jako jsou třeba rekordní investice, tak bych ještě některá připomenul. Připomenul bych třeba nový zákon o investičních pobídkách s jasně vymezenými podmínkami pro přidanou hodnotu. To je přece typické prorůstové opatření, to nemůže zkritizovat opozice ani zleva, ani zprava. Je to také reforma transferu technologií, velmi důležitá prorůstová věc, na kterou se tady taky řadu let čekalo. A neměli jste k tomu odvahu. Jsou to nové vzdělávací programy, to už tu bylo aspoň v nějaké formě zmíněno, je to taky ale třeba národní polovodičová strategie naprosto zásadní i proto, aby Česká republika se zbavila přílišné závislosti na některých odvětvích průmyslu. Je to ale třeba taky národní strategie umělé inteligence. Ano, my tady nemusíme čekat, až začne podporovat umělou inteligenci Trumpova administrativa. My národní strategii umělé inteligence máme a je to třeba také ta zmíněná flexinovela zákoníku práce, kterou sice zesměšňujete, ale kterou vítá naprostá většina podnikatelů a ekonomů. A ještě bych mohl mluvit o modernizaci, modernizaci energetiky a všechny ty věci, které jsme v této oblasti udělali, ale na to už nemám čas. Ale musím se zastavit u jedné věci, která se týká investic. To je pořád, on vám to řekl dobře pan ministr financí, vy pořád zpochybňujete investice do obrany, snažíte se vyčlenit z těch ostatních investic, a když jste z toho usvědčeni, že to je nesmysl, tak si vymyslíte, že investice do obrany, to jsou nějaké ty střely a ty tanky, a to nepřináší nic do budoucna.

Prosím vás, pěkně, vždyť to není pravda. Podívejte se na růst českého obranného průmyslu, podívejte se na to, kolik to vytváří pracovních míst, podívejte se, jakým způsobem se tam rozvíjí výzkum, inovace, pokročilé technologie. To přece nemůžete, paní předsedkyně, vůbec myslet vážně, že peníze, které dáváme do obrany, nepřinášejí nic do budoucna, vždyť to je úplný nesmysl. A podívejte se na státy, které investují hodně do obrany. Vždyť tam to ty pozitivní efekty má, a je to zcela jednoznačné a bude to mít pozitivní efekty i u nás. Poslední poznámka se týká bytů. Ano, máme problémy s bydlením, mladí lidé mají ne úplně pozitivní očekávání, pokud se týká dostupnosti bydlení. Udělali jsme v této věci řadu kroků a další ještě uděláme, protože je potřeba s tím pohnout dopředu.

Jedním z těch kroků je určitě to, že se bytů, zvlášť v bytových domech, bude stavět víc. Jsem rád, že alespoň tady jsme už dosáhli rozhýbání výstavby. Podívejte se na kumulovaná čísla. Když se podíváte na to, jaká byla dostavba bytů za vlády Andreje Babiše a jaká je za vlády Petra Fialy, tak zjistíme, že za vlády Andreje Babiše to bylo 34 000 bytů a teď je to 39 000. Když se podíváme na to, kolik se začalo stavět nových bytů, tak to i v té předcovidové době bylo v průměru 11 000 bytů ročně a teď je to...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane premiére, já se omlouvám...

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Poslední věta - 15 000 bytů ročně, takže ten pozitivní posun tu je.

Omlouvám se za přetažení 11. hodiny.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, skončili jsme na čas. Já tedy učiním dva kroky. První, že přerušuji tuto interpelaci. Za druhé, že končím blok písemných interpelací. Děkuji vám a budeme pokračovat dále ve schváleném programu.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, nyní bychom se měli věnovat pevně zařazenému bodu 207. Je to sněmovní dokument 5919. Je to Závěrečná zpráva vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny ke střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy ze dne 21. 12. 2023. Poté bychom pokračovali v projednávání bodů 31, je to sněmovní tisk 796, novela zákona o sociálních službách; dále první čtení bodu 152, sněmovní tisk 888, Úmluva o regulaci velrybářství; dále první čtení podle § 90 odst. 2, a bodu 148, je to sněmovní tisk 877, novela zákona o státních vyznamenáních, první čtení, podle § 90 odst. 2. Poté bychom případně pokračovali projednáváním bodů z bloku zákonů druhé čtení ze včerejšího jednacího dne. Dále připomínám, že odpoledne se budeme věnovat bodu 209, což jsou ústní interpelace.

Než začneme projednávat body tak, jak jsou pevně zařazené, ptám se, zda máte někdo zájem vystoupit k úpravě pořadu schůze? Žádný takový návrh nevidím.

Než se pustíme tedy do projednávání programu, přečtu ještě omluvy. Do 12.30 hodin z pracovních důvodů se omlouvá paní předsedkyně Adamová Pekarová, na celý jednací den z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Josef Bělica, od 9.15. do 10.15 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Jan Berki. Dále bere zpět svou omluvu do 12 hodin pan poslanec Jaroslav Dvořák. Dále na celý jednací den z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Václav Král, na celý jednací den ze zdravotních důvodů se omlouvá paní poslankyně Michaela Opltová, do 10.15 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Jan Richter, dále na celý jednací den z pracovních důvodů pan místopředseda Jan Skopeček. Z členů vlády od 11 do 13 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan ministr Petr Kulhánek.

Otevírám první bod dnešního jednání a tím je

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 28. 3. 2025 v 22:51.