(pokračuje Aleš Juchelka)

1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 738/

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede pan ministr kultury Martin Baxa a já vás požádám pane ministře, abyste si vzal slovo. Máte slovo, pane ministře, prosím.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuju za slovo, vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, já si v kontextu těch tří velkých vystoupení, která tam byla na úvod, dovolím tentokrát nemít takový ten tradiční úvod, ve kterém bych opakoval, s čím je spojený návrh tohoto zákona. Myslím, že je tady všeobecně zřejmé, že se jedná o návrh, který má sloužit ke stabilizaci financování médií veřejné služby, který má zajistit udržitelnost jejich fungování, který ale současně, a to považuji za velmi důležité, má také zachovat stabilitu na mediálním trhu jako takovém, to znamená včetně médií soukromých. Myslím, že bude příležitost v diskusi reagovat na řadu konkrétních podnětů, které bezpochyby budou vzneseny. Jsem na to připravený, považuju tu debatu za velmi důležitou, děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. My jsme návrh v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro mediální záležitosti jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 738 lomena jedna a dva. A nyní poprosím, aby se ujal slova pan zpravodaj výboru pro mediální záležitosti pan poslanec Jan Jakob a informoval nás o projednávání návrhu ve výboru a taktéž o případné pozměňovací návrhy, které poprosím pana Jakoba, aby odůvodnil. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju, omezím se opravdu na svoje vystoupení jako zpravodaje, byť ty diskusní příspěvky předtím by mě lákaly, abych na ně reagoval. Nicméně sněmovní tisk 738 jsme v prvním čtení tady projednali na 111. schůzi 11. a 12. 7. 2024. Jak už jsem říkal, ta diskuse byla poměrně rozsáhlá, trvala 18 hodin. Následně se tímto návrhem zákona zabýval jako garanční výbor pro mediální záležitosti nejdříve 6. 9., kdy přijal takové standardní usnesení, kdy určil termíny pro podávání pozměňovacích návrhů, termín pro vyjádření stanovisek ministerstva a přerušili jsme jednání a přerušili jsme ho do 26. 9., kdy jsme jednotlivé podané návrhy pozměňovací projednávali. Na tomto zasedání výboru jsme přijali následující usnesení, a to číslo 141 z 25. 9. 2024 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon o České televizi a Českém rozhlase, sněmovní tisk 738. Výbor pro mediální záležitosti Poslanecké sněmovně po úvodním slově ministra kultury Martina Baxy, zpravodajské zprávě poslance Jakoba a po rozpravě za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby návrh schválila, za druhé přijali jsme nebo doporučili jeden pozměňovací návrh a ten je vtělen do tohoto usnesení, za třetí doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby přijala k tomuto návrhu zákona tyto změny a doplňky.

 

Já to asi v rychlosti, abych učinil, co mám, tak v rychlosti přečtu a pak odůvodním.

1. V části první čl. I bod 4 zní: 4. V § 3a odst. 4 zní: Česká televize smí umísťovat obchodní sdělení na své internetové stránky a do svých aplikací, pouze pokud jsou:

a) zaměřená pouze na propagaci vlastních audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání vlastního vysílání a pořadů,

b) umístění produktu, nebo

c) součástí pořadu, jejichž obsah nemůže Česká televize ovlivnit.

2. V části první čl. I se bod 5 zrušuje, následující body se přečíslují.

3. V části druhé čl. III dosavadní bod 6 zní - tady je obdobné ustanovení u Českého rozhlasu jako u České televize, nebudu opakovat, odkazuji se na tisk 738/2.

A konečně za čtvrté. V části čtvrté čl. VII se slova, cituji: "v souhrnu 260 hodin za kalendářní rok", konec citace, nahrazují slovy, cituji: "za kalendářní rok 50 hodin na programu ČT1 a 260 hodin v souhrnu na všech programech." Konec citace.

III. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

IV. zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona na schůzi výboru pro mediální záležitosti.

V. zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy.

Tolik přijaté usnesení. Abych ten přijatý pozměňovací návrh odůvodnil - ještě upozorním, že ho podal kolega Petr Bendl, - tak v souladu s cíli návrhu zákona média veřejné služby by neměla být oprávněna ve svých službách, na internetu a v aplikacích šířit obchodní sdělení. Dosavadní návrh zákona nicméně obsahoval výjimku pro šíření obchodních sdělení v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání, takzvaná videa on demand, a to včetně reklamy. Omezení obchodních sdělení v on-line službách proto vyžaduje navrhovanou změnu příslušným ustanovením návrhu zákona. To je jedno upřesnění.

A to druhé, v tom čtvrtém bodu, jak jsem to přednášel, ten návrh předpokládá omezení celkového rozsahu sponzorských vzkazů na programech České televize, nicméně již neupravuje přesun objemu těch sponzorských vzkazů mezi jednotlivými programy České televize. Uvedená úprava návrhu zákona by mohla vést k výkladovým obtížím a možná i ke koncentraci sponzorských vzkazů na jednom, tedy patrně nejsledovanějším programu. Proto je navrhováno, aby se vymezila úprava a nastavil maximální limit pro program ČT1.

Takže tolik k projednání na výboru a zdůvodnění toho jediného doporučeného pozměňovacího návrhu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji, pane zpravodaji. V tuto chvíli máme tedy za sebou zpravodajskou zprávu výboru pro mediální záležitosti jako garančního výboru a tímto já otevírám rozpravu. Jenom než dám první slovo prvnímu přihlášenému, tak upozorním ctěnou Sněmovnu, že pan poslanec Patrik Nacher má přednostní právo za poslanecký klub hnutí ANO a paní poslankyně Klára Kocmanová má přednostní právo za poslanecký klub Pirátů. Nicméně v tuto chvíli je s přednostním právem přihlášen pan předseda Tomio Okamura, po něm poté Patrik Nacher. Vážený pane předsedo, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já bych načetl usnesení jménem poslaneckého klubu SPD. Už jsem ve svém projevu před chvílí zdůraznil, že hnutí SPD prosazuje zrušení koncesionářských poplatků České televizi a Českému rozhlasu, odmítáme samozřejmě logicky zvýšení koncesionářských poplatků a odmítáme samozřejmě rozšíření toho okruhu povinných plátců koncesionářských poplatků, které chce Fialova vládní koalice rozšířit o přibližně 600 000 lidí - o všechny lidi, co mají chytrý telefon, a o všechny lidi, kterým připojení k internetu umožňuje sledovat Českou televizi a Český rozhlas, což jsou v podstatě všichni. Takže to samozřejmě odmítáme.

Tak. A nyní tedy načtu - a budeme hlasovat proti tomu vládnímu návrhu na zvýšení koncesionářských poplatků. Takže já načtu návrh usnesení z pera SPD, o kterém se tedy tady bude hlasovat:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, za prvé, odmítá současnou podobu návrhu na zvýšení koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas a požaduje předložení konkrétní a transparentní analýzy hospodaření těchto institucí a prokazatelné kroky k efektivnímu využívání stávajících zdrojů.

Druhým bodem návrhu usnesení za SPD je: poslanecká sněmovna vyjadřuje nespokojenost s nedostatečnou vyvážeností a objektivitou jejich zpravodajství a aktuální publicistiky.

A za třetí, bod 3 návrhu SPD na usnesení: Poslanecká sněmovna vyžaduje po vládě České republiky, aby do šesti měsíců od přijetí tohoto usnesení předložila návrh zákona, který:

a) zavede účinnější kontrolní mechanismy hospodaření České televize a Českého rozhlasu,

b) zajistí pravidelné audity těchto institucí prováděné Nejvyšším kontrolním úřadem a

c) přehodnotí model financování médií veřejné služby tak, aby odpovídal principům transparentnosti a odpovědnosti vůči občanům České republiky.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí SPD.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. Já vás jenom poprosím, zdali bychom mohli písemně tady toto usnesení poté obdržet. Vážený pane předsedo, zdali bychom potom mohli písemně tady toto usnesení obdržet.

V tuto chvíli s přednostními právy je to následovně: po panu předsedovi Okamurovi je tady přihlášen pan poslanec Nacher s přednostním právem v tuto chvíli a poté jsem pochopil, že by měl být s přednostním právem a chtěl být přihlášen pan zpravodaj Jakob. Takže pokud tady vidím nějakou domluvu, že pan zpravodaj by měl mít přednost ještě před kolegou Nacherem, tak není to žádný problém. Takže já to jenom zopakuji, v tuto chvíli bude vystupovat pan zpravodaj s přednostním právem a poté Patrik Nacher, taktéž s přednostním právem, než se dostaneme k těm řádně přihlášeným do rozpravy. Vážený pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji. Děkuji za vstřícnost. Já budu poměrně stručný. Chci představit své dva pozměňovací návrhy.

První z nich najdete pod číslem sněmovního dokumentu 5096. Podávám ho já, Jan Jakob, dále kolegové Petr Bendl, Jan Lacina, Aleš Dufek a Jakub Michálek. Tento pozměňovací návrh se týká § 8c, který zavádí nebo upravuje zavádění nové významné služby. V tom návrhu zákona se za tímto účelem ustanovoval i nový poradní orgán rady, ať už České televize, nebo Českého rozhlasu. My vytváření nového dalšího poradního orgánu považujeme za nadbytečné a navrhujeme ho z té právní úpravy vypustit.

Druhý pozměňovací návrh najdete pod sněmovním dokumentem číslo 5097, ten podávám společně s kolegy Petrem Bendlem, Janem Lacinou a Ninou Novákovou. Týká se § 4, který stanovuje výjimky z placení poplatků, a navrhujeme doplnit dvě výjimky, a to jednak spolky a zaměstnavatele zaměstnávající více než 50 procent osob se zdravotním postižením. Ten záměr je poměrně evidentní, tedy abychom podpořili jednak neziskový sektor, který tvoří zejména spolky a jsou důležitou součástí občanské společnosti, příkladmo uvedu třeba skauty, a zároveň abychom podpořili ty zaměstnavatele, kteří zaměstnávají víc než polovinu zaměstnanců se zdravotním postiženým.

Tolik pozměňovací návrhy. Ta vysvětlení potom, až se dostaneme za nějaký čas do podrobné rozpravy, tak se k nim přihlásím. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji, pane předsedo, a v tuto chvíli s přednostním právem pan poslanec a předseda výboru pro mediální záležitosti Patrik Nacher. Poté se připraví pan poslanec  Marcel Dlask s přednostním právem se stanoviskem klubu SPD. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo, bývalý to předsedo výboru pro mediální záležitosti, děkuju za slovo. Pane ministře, jsem rád, že tady poctivě sedíte. Já to vezmu trochu zeširoka jak za náš klub, protože dneska tady zastupuju předsedkyni Alenu Schillerovou, tak i jako předseda výboru pro mediální záležitosti. Tak se případně omlouvám, že to bude širší, ale bude se to striktně týkat této problematiky. Dám to prostě do nějakého kontextu a pak budu mít, pane ministře, i nějaké konkrétní opravdu otázky. Na konci toho se přihlásím nebo sdělím nějak stručně ty pozměňovací návrhy, dokonce jeden tam máme společný, a v podrobné rozpravě se potom přihlásím s číslem. A úplně na závěr přečtu návrh usnesení, které tady už naznačil Andrej Babiš.

Takže první věc se týká kontextu. Kontext, kde vy vlastně opakovaně tento bod zařazujete na mimořádné schůzi, čímž naznačujete vlastně svoje priority. A já tomu opravdu nerozumím, proč zrovna koncesionářské poplatky mají to privilegium, že mají takové postavení, že to je priorita, že v době, kdy my tady řešíme energetický zákon, já nevím s kolika, s 80 pozměňovacími návrhy, řešíme tady ceny energií, řešíme tady digitalizaci, dokonce ji odsouváme, řešíme tady nedostatek bytů a tak dál a tak dál, a opakovaně v této chvíli se sem vrací otázka koncesionářských poplatků. To jako - já říkám, já tady konstatuju, že to je v nějakém kontextu, protože jedna věc je to, že to přijde na řadu, druhá věc je, že už je k tomu vlastně druhá mimořádná schůze. Ukazuje to priority této vlády. Při vší úctě, pak se vám to na konci volebního období sečte.

Nicméně v této chvíli si dovolím k tomuto dvě poznámky. Za prvé, že se nemohu zbavit dojmu, že vy to téma tady otvíráte a tím vlastně vy primárně politizujete tu celou věc, nikoliv my, když chceme a budeme navrhovat změnu financování veřejnoprávních médií. A politizujete to právě tím, že vlastně stavíte do té pozice, kdo navrhuje zvýšení koncesionářských poplatků, je ten hodný, a kdo tomu brání, tak chce tu Českou televizi a Český rozhlas vyhladovět, nebo že chceme ty instituce zestátnit a tak dále a tak dále, mít pod kontrolou a podobně, úplně v rezignaci nad tím, že už ve většině zemí Evropské unie ty koncesionářské poplatky nejsou. Nejsou.

Já se nemohu zbavit dojmu, že tahleta politizace má nějaké konkrétní výsledky a důsledky. Já se vrátím k tomu čerstvému rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, které konstatovalo, že Česká televize před volbami do Evropského parlamentu porušila zákon a zvýhodnila vládní strany, zvýhodnila SPOLU úplně elementárním rozhodnutím, které, na chodbě jste mi říkali, že vadilo i vám, nemyslím pana ministra teďka, protože já nikdy v tomhle nejsem osobní, vy jako koaliční politici, že totiž vy jste kandidovali jako SPOLU jako jeden celek, ale přitom vás reprezentovali v té debatě tři. A to prostě bilo do očí, to prostě musel každý férově uznat, že to bylo vlastně tři ku jednomu v té chvíli i z hlediska času a z hlediska toho prostoru. A už v té době přece jsme se bavili o zvýšení koncesionářských poplatků.

Takže nezlobte se na mě, řeknu to mírně a jemně, ale pak se člověk nemůže zbavit (dojmu), že tam dochází k určité reciprocitě v těchto věcech, protože když někdo kandiduje jako jedna kandidátka s jedním lídrem, byť jsou to tři politické strany, tak není možné tam pozvat tři představitele té strany den před volbami. To si nedovolila komerční televize žádná, a měla by na to teoreticky nárok - teoreticky, veřejnoprávní ano.

Teďka čerstvě jsem se dočetl ze sociálních sítí druhou takovou věc, že moderátorka České televize Marie Koldinská, která moderuje pořad Historie.cs, opakovaně zvala Otakara Foltýna a jeho bratra do svého pořadu a zároveň v této chvíli pracuje údajně pro Úřad vlády, konkrétně pro ten Odbor strategické komunikace. To je čerstvá zpráva. To znamená, že tam, jestli se ukáže, že to je pravda, tak tam takovýchto jakoby propojek je evidentně víc.

A vy se pak nemůžete divit, vzhledem k tomu, že vy jste vládní subjekty a my jsme opozice, že vznášíme ty pochyby, že když zrovna vládní subjekt navrhuje zvýšení koncesionářských poplatků a opozice říká ne a má k tomu věcné argumenty, a já je tady jeden po druhém řeknu, opravdu věcné argumenty, tak se úplně nabízí to, že potom se to zobrazí v tom, že ta Česká televize i Český rozhlas jsou přísněji zaměřené vůči opozici a benevolentněji vůči vládě, jakkoliv by z logiky věci to mělo být obráceně, protože tam je právě ta debata o těch koncesionářských poplatcích. A my jsme vlastně ti špatní, protože chceme nechat ten současný stav, a vy jste ti dobří. A když by to neprošlo, tak se zavřou kanály nějaké, televizní míněno.

Mimochodem se těším tedy dneska na tu debatu, mám jít do Událostí, komentářů s kolegou Lacinou tuším. Tak jsem na to zvědav, protože to bude docela zajímavá věc, protože se tam vlastně bavíme o něčem, čím vlastně přímo Kavčí hory žijí.

Tak jsem zvědav, jak se ta debata povede. Včerejší Interview ČT s panem ministrem jsem neviděl, tudíž nemohu soudit, jinak bych si to tady samozřejmě do toho svého příspěvku a projevu také připravil a kritickým myšlením bych zanalyzoval, jak byl ten rozhovor veden a jestli tam zazněly ty momenty, které jsou v tom veřejném prostoru a které by tam zaznít měly.

Tím se dostávám ke kontextu vyhrožování ze strany generálních ředitelů. To já jsem opakovaně říkal, že to beru a respektuju, že oni bojují za ty svoje instituce. (Hluk zleva.) Já možná poprosím, jestli kolegyně Peštová.. (Obrací se k předsedajícímu.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také poprosím, zdali by chtěly diskutovat, například vidím paní kolegyni Peštovou a Fialovou, třeba ohledně zálohování PET láhví, tak jestli byste mohly svou diskusi přenést do předsálí. Děkuji moc.

 

Poslanec Patrik Nacher: Vidíte, pane ministře, my to máme padni komu padni i vůči vlastním rušícím poslancům a poslankyním. A pokud je to vyhrožování, tak já to beru jako přirozené, že generální ředitelé bojují za svoje instituce, to je asi v pořádku, ale vlastně říct, že když se nepovede zvýšit koncesionářský poplatek o 11 %, tak se zruší 50 % těch kanálů (z šesti se tři?) zruší, takhle jsem to zaznamenal, tak to mě moc logiku nedává, zvláště když zároveň, jak jsem se dočetl, tak všechny ty různé bonusy a odměny, tak ty zůstanou samozřejmě úplně beze změn. Takže ten základní dotaz je, jestli Česká televize a Český rozhlas hledali úspory nejprve uvnitř, jestli vy jako vláda jste to po nich chtěli, protože to jinak vlastně chcete po všech ostatních v té společnosti, že je potřeba šetřit a tady já jsem si toho příliš nevšiml.

Tím se dostávám do kontextu kontroly. V té normě, v tom návrhu je zároveň zpřísnění dohledu nad placením poplatků. Nejprve to byli mobilní operátoři, kteří mají něco nahlašovat, nebo ne, to nevím, jestli tam zůstalo, anebo to dáváte pryč. Teď jsem zaznamenal, že tam bude Česká správa sociálního zabezpečení z hlediska počtu zaměstnanců. To jsou poplatky u těch firem. Já to zase dávám do kontextu. Všimněte si, mně jde vždycky o ten kontext, takže to je kontext asi počtvrté, to dávám do kontextu kontroly hospodaření v těch veřejnoprávních institucích. Takže zpřísnit kontroly, aby lidé platili, to ano, ale zpřísnit kontrolu nebo i vůbec zavést, jak se hospodaří s těmi prostředky lidí v těch institucích, ne. Protože tady se celou dobu bavíme o kontrole ze strany NKÚ. Byla na tom shoda na mikrofon, koaliční poslanci říkali, že s tím souhlasí, ale ne a ne to tam do toho dát. Já myslím, že to musí prostě souběžně. To nemůže jít, jako že teďka schválíme tohle a pak se teprve nějak vrátíme k té kontrole. My tam máme pozměňovací návrh pod číslem 5040, kolegy Marka Nováka, který určitě, protože je za chvilku na řadě, tak určitě k tomu něco řekne a přečte i nějaký právní rozbor, který máme my, vy máte třeba jiný, že to je možné zhojit pozměňovacím návrhem a není potřeba měnit ústavu.

Teďka kontext toho samotného návrhu. Nezlobte se na mě, pane ministře, (Ministr: Jsem tady.) vy se prezentujete jako pravicová vláda - lidé nejdřív mají hledat sami u sebe, než natáhnou tu ruku k pomoci, je tam apel na individualismus, nízké daně, takhle by to mělo být, co nejmenší administrativa, byrokracie, definování něčeho, co po někom chci, a poté teprve výpočet, kolik to bude stát. Logicky. No a tady u tohohle toho to jde úplně obráceně, ten kontext návrhu. Nejprve přece se musíme shodnout na definici veřejnoprávní služby a potom můžeme řešit, kolik to bude stát. To už je potom na těch institucích, aby to spočetli, a my potom jako politici rozhodneme, z jakých peněz se to bude platit, jestli se koncesionářské poplatky zvýší, nebo dokonce sníží, protože tam bude přebytek, nebo se to bude platit ze státního rozpočtu, nebo nějaká kombinace a podobně.

Tady běžela debata, že definice veřejnoprávní služby, že vlastně je to to memorandum. Tak já jsem kvůli tomu svolal kulatý stůl, pan ministr tam byl, mám pocit, že tam byl pan náměstek Šašek, a tam jsem se dozvěděl, a byla to velmi věcná debata, já za ní děkuji, že to memorandum nenahrazuje definici veřejnoprávní služby, ale že to je fahrplan na nejbližších pět let. Já se teďka nebudu tady zabývat, to si nechám na třetí čtení, tím memorandem, protože to memorandum samo o sobě je velmi zajímavé, zvláštní. Například ten moment, že když to nepodepíše ministr kultury, tak nevím co se v té chvíli jako s tím děje, ale zároveň to memorandum má velkou péči na odpolitizování, ale na konci procesu to podepisuje ministr kultury. Tak my tam máme jeden z pozměňovacích návrhů, který určitě podrobně rozebere Ondřej Babka. Jiný způsob schválení toho memoranda, když už tedy, že by to měla být Sněmovna, jako schvalujeme Kodex. Protože Sněmovna je prostě rozdělená, koalice opozice. Ministr kultury je samozřejmě vládní politik.

Tím pádem mi nikdo neodpověděl na definici veřejnoprávní služby. Tak já jsem si našel zákon, to je dokonce zákon České národní rady o České televizi, který má tady nějakých 12, 14 - nevím novel, který ve svém paragrafu číslo 3 ji vlastně popisuje: "Česká televize naplňuje veřejnou službu v oblasti televizního vysílání zejména tím, že..". A když si to přečtete, já tady přečtu jenom něco, tak zjistíte, že to je ve velmi obecné podobě, ale je to nějakých 32, 33 let staré. Argumentujete-li, že se koncesionářské poplatky nezvýšily 15 nebo 18 let, a to já nezpochybňuji samozřejmě, a mezitím se různě vyvíjí ta situace a moderní technologie, a tím mimochodem argumentujete, já se k tomu pak dostanu u pozměňovacích návrhů, proč jsou tam právě i  telefony, tablety a počítače a že už si nevystačíme jenom s těmi televizními obrazovkami, tak ale ten argument musí zákonitě platit i u té definice veřejnoprávní televize, protože ta se psala v nějaké době. "Provozuje zemské celoplošné digitální vysílání alespoň čtyř televizních programů, multimediálního obsahu a doplňkových služeb prostřednictvím sítě zemských vysílacích rádiových zařízení s využitím rádiových kmitočtů vyhrazených pro Českou televizi státním orgánem, který vykonává správu kmitočtového spektra. Jako provozovatel multiplexu veřejné služby, sestavuje společně s Českým rozhlasem souhrnný datový tok a odpovídá za jeho správu. Zřizuje síť vlastních zpravodajů. V oblasti zpravodajských publicistických pořadů zajišťuje regionální vysílání prostřednictvím televizních studií České televize pro území jejich působnosti. Regionální vysílání každého televizního studia musí vyváženě obsahovat příspěvky z celého území jeho působnosti. Vytváří archivní fondy, udržuje je a podílí se na její využívání jako součásti národního kulturního bohatství. Podporuje českou filmovou tvorbu a kulturní projekty. Vysílá díla domácí a zahraniční tvorby. Poskytuje alespoň na jednom vysílaném programu 24hodinovou programovou službu, včetně aktuálního zpravodajství." Mimochodem, tady mi dovolte jednu odbočku, těch 24 hodin.

Dostal jsem mail od diváka, který nás sleduje on-line, ale už to byla několikerá poznámka - píšou lidé, že když už teda mají platit do budoucna víc, protože vy to prosadíte, máte většinu, tak že by byli rádi, aby ČT24 znovu vysílala jednání Poslanecké sněmovny, které dřív vysílala od půlnoci do šesti do rána. Tak jsou prostě nadšenci, kteří nás takhle tady sledují o půlnoci, když nemohou spát, a teď se to nevysílá údajně. Tak jestli - jsem si tady dovolil tu poznámku, když jsem tady mluvil o těch 24 hodinách, chtěl jsem tím zakončit ten svůj projev a sem se to hodí lépe - tak nevím, proč se to nevysílá? Někdo to asi rád sleduje. Přímé přenosy jsou u mimořádných schůzí nebo u rozpočtu a tak dále, ale tohleto stojí za to tady nadhodit, když budete jednat tedy s Českou televizí.

"Poskytuje teletextové služby." Poskytuje teletextové služby. 2024. "Opatřuje alespoň 70 % vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky, alespoň 2 % vysílaných pořadů vyrábí v českém znakovém jazyce nebo opatřuje simultánním tlumočením do českého znakového jazyka pro osoby se sluchovým postižením a dále alespoň 10 % vysílaných pořadů zpřístupňuje pro osoby se zrakovým postižením." Tady si dovolím zase poznámku, že jsem rád, aby to nebylo jenom, že kritizuju, s panem ministrem dáváme pozměňovací návrh, který zlepšuje to postavení a lepší pozici pro sluchově postižené, byť ta změna je taková drobná, ale těmi drobnými krůčky my to vylepšujeme. Takže vidíte, že i v tomto kontroverzním návrhu může být spolupráce koalice - opozice. Tak to sem patří.

"Vyvíjí činnost v oblastech nových vysílacích technologií a služeb. Poskytuje audiovizuální mediální služby na vyžádání. Poskytuje veřejnosti informace a obsah podle § 2 odst. 1 prostřednictvím internetových stránek a aplikací České televize. Kinematografická díla zahraniční tvorby, filmy" a tak dále... Nebudu tady zdržovat. To je § 3.

Pak je § 3a multiplex veřejné služby. "Televizní pořady se šíří digitálně prostřednictvím jiných sítí, služeb elektronické komunikace" a tak dále.

Jinými slovy, je to v nějaké obecné rovině a já si troufám říct, že by to zasloužilo nějakou revizi.

A pojďme si říct, co je tedy ta definice veřejnoprávní služby? Co to je? Ať se takhle nespekuluje. Protože mě se nejčastěji novináři ptají - a co byste teda jakoby škrtl? A teď se automaticky ptají, je to ten StarDance? Ten StarDance je zároveň v této chvíli, jak jsem pochopil - já to tam nesleduju, ale z domova vím, že je to velmi populární, asi jedna z nejsledovanějších věcí... Patří to na Českou televizi? Nepatří. Já vždycky ten příklad uvádím u sportu. Co se má ze sportu vysílat? Mají tam být ty nejpopulárnější sporty? Ale které by našly ten prostor na komerčních médií? Anebo naopak tam má být prostor pro ty minoritní, ne tak populární sporty? Právě aby Česká televize pomohla za peníze daňových poplatníků je popularizovat. Anebo nějaký mix toho.

A já opětovně vyzývám, opakovaně, a dneska jsem to řekl na tiskovce, že teď je jasné, že se to opravdu nestihne od toho 1. 1. Teďka máme druhé čtení, bude třetí, Senát, prezident. Vznikne tam časové vakuum. Tudíž teďka není kam spěchat. To ne že nám zabrání, nebo nezabrání, ale to by nás mělo vybídnout. Vás. Pojďme se bavit o té definici veřejnoprávní služby. Pojďme ji nějakým způsobem specifikovat. Ať je to úplně jasné, co vlastně od těch veřejnoprávních médií vlastně chceme? Co je oním zadáním? Za co mají ti lidé platit. A co už ta Česká televize zajišťovat nemá nebo nemusí? Nebo je to nad rámec toho. Jsou tam věci, které jsou podle mě nad rámec, a naopak za mě tam některé věci chybí, jako třeba pořady k finanční gramotnosti a podobně. Takže já k tomuhle tomu vybízím. Nevím, proč se tomu tak bráníte všichni v koalici.

Jak říkám, tady ten § 3 je tam nějakou dobu neměnný a myslím si, že by si zasloužil revizi. A možná že třeba zjistíme, že v roce 2024 ta poptávka po veřejnoprávní službě je úplně jiná než před třiceti lety. Také s jinými technologiemi samozřejmě, které dneska jsou, s jinými formáty a kanály, kterými se to šíří, a mně by tohle to přišlo úplně fér. Zvlášť když teda víme, že to stejně do prvního nestihneme. Tak vy budete teďka spěchat, abychom si to odhlasovali tady 10. ledna, 15. ledna, když by to stejně platilo od 1. července, předpokládám, když zákony platí od 1. ledna nebo od 1. července. Takže tolik kontext z hlediska definice veřejnoprávní služby.

Kontext strašení. No, to je to, co mě hrozně mrzí, že v té debatě - je to podobné jako u té korespondenční volby, se nevede úplně fér polemika, že se straší, že chceme tu televizi zestátnit nebo něco takového. Tak já jsem se tady díval, to je taková mapka (ukazuje), pan ministr ji určitě zná (k ministru Baxovi), ty červené jsou země s koncesionářským poplatkem, to je jako střední Evropa (Ministr: Znám to.) Znáte, ano, pan ministr - pro ostatní, co to neslyšeli, pan ministr ji zná. Ty modré země jsou financované ze státního rozpočtu - Španělsko, Francie, koukám Švédsko a tak dále, a tak dále.

Tady podle té mapky to je půl napůl, ale když jsem si to dohledával, tak je to 17 ku 10 v neprospěch koncesionářských poplatků. Jinými slovy, my tady navrhujeme nějakou třetí českou cestu, něco úplně nového. Takže za prvé se mi nelíbí ten argument, že my chceme něco znehodnotit, ale zároveň není možné argumentovat tím, že buď se zvýší koncesionářské poplatky, anebo to znamená konec těch veřejnoprávních médií, protože tady většina Evropy už funguje z hlediska financování jinak. My nenavrhujeme, my nevymýšlíme kolo. Takže prosím pěkně, toho se držme znovu - já to takhle ukážu (znovu ukazuje mapku), že většina těch zemí má to financování zajištěné jinak.

Andrej Babiš tady četl - já to opakovat nebudu - tu aktuální situaci v Německu, kde jedna komora Parlamentu rozhodla, že se mají veřejnoprávní média zeštíhlit, že nebudou zvyšovat ty poplatky, naopak, buď je nechají a tlačí na ty úspory, anebo dokonce je někde budou snižovat. To je situace aktuální v Německu u našeho nejbližšího souseda, který má stejnou barvičku, jako máme my. To znamená, je to placeno z koncesionářských poplatků.

Takže já rozumím tomu, že se to patnáct let nezvyšovalo. Ale zároveň vy zas pochopte nás, že nám tam vadí ty momenty, že tomu nepředchází debata o definici veřejnoprávní služby a že jsou tam ty pozměňovací návrhy, ke kterým se dostanu, které to rozšiřují, že vlastně primárně nejde o těch 10 a 15 korun. Já vždycky říkám, těch 10 a 15 korun samotných, izolovaně, je v zásadě to nejmenší. Je to ten symbol. Tam jde o to, že vy rozšiřujete okruh lidí, kteří to platí, nebo okruh firem, kteří to mají hradit. A to mně přijde jako zásadní. To byl kontext strašení.

Kontext vývoje názorů. Tady já si nemůžu odpustit - byť jak říkám, s panem ministrem, u jednoho pozměňovacího návrhu jsme spolu - mně přijde nefér nás kritizovat, že se nám to nelíbí, když, pane ministře, vy jste ještě před rokem a půl nebo kdy, říkali, že nebudete zvyšovat poplatky. Vy jste to říkal, já mám tady dokonce vyjetý váš rozhovor pro Reflex - "Baxa - televizní poplatky nezvýšíme. Byla by to špatná zpráva pro občany. Ve hře může být i víc reklamy v ČT. 6. červenec 2022". Takže dva roky zpátky.

Teď tam vlastně vysvětlujete, že to zvýšení koncesionářských poplatků by byl špatný signál. "Pokud Rada České televize sezná, že argumenty generálního ředitele a managementu České televize jsou správné, a řekne nám politikům: "Pánové a dámy, je zapotřebí s tím okamžitě něco dělat!", tak je podle mě silný signál, má jasno a za tím, že zvýšení koncesionářských poplatků není v nejbližší době na pořadu dne, si stojí." To znamená, že už to nebylo tak jako, jaký je váš názor teď, ale jaký je váš názor i do budoucna? Jak to vidíte? Protože ti novináři vás jako vždycky, i mě, samozřejmě všechny, tlačí do budoucna. Že si za tím stojíte. "I když je za to kritizován." Takže vy jste hrdinně, klobouk dolů, za tím stál, že koncesionářské poplatky zvyšovat nebudete, i když jste za to byl v té době 2022 kritizován. "To zvýšení koncesionářských poplatků prostě znamená v téhle těžké ekonomické situaci špatnou zprávu pro občany a v posledku podle mě vlastně by to ti, kteří nevěří ve službu České televize, obrátili proti ní." To bych podepsal.

Takže by mě teďka zajímalo, to je takový základní dotaz, pane ministře. A všimněte si, že jsou to všechno věcné věci, citace, nic tady nevymýšlím, nejsem vulgární, nic. Co se stalo, že došlo k té otočce i přesto, že jste byl tázán, jaký bude váš názor jako do budoucna? Vy si za tím stojíte, protože by to byl špatný signál. A já s vámi souhlasím. A vlastně argumentuji, a ten svůj projev jsem si připravil dřív, než jsem si našel odkaz na tenhleten váš rozhovor pro Reflex. Takže v čem došlo k té změně? A proč vlastně nám vyčítáte, když my setrváváme na té vaší původní poloze? Jestli mi rozumíte.

A vy se zase nemůžete nám divit, že my se rozčilujeme, protože to není obyčejný souboj koalice, opozice, ale je to souboj, kde my opakovaně upozorňujeme na situaci, kdy vy jako vládní představitelé něco řeknete, a za rok to otočíte o 180 stupňů. A my fakt jako nevíme, co se děje. Protože takhle přesně jste říkali, že se nebudou zvyšovat daně. Zvyšovaly se. Já mám tady citace, že pan premiér řekl, že se nebude zvyšovat věk odchodu do důchodu. To taky navrhujete. Teďka je tohleto další případ. Takže vlastně je to otočka. Dokonce kvůli těm daním jste změnili vládní programové prohlášení. A tudíž my se ptáme, tak platí to, nebo neplatí?

Pro ty, kteří tady nevidí do mých podkladů, tak zároveň říkám, aby to bylo úplně jasné, že tohleto všechno, co jsem tady vyjmenoval, jste říkali po volbách. Ano? Ne před volbami. Aby to nebylo... Protože někdy to může být, někdo něco řekne před volbami. A já už tu výmluvu znám. To je taková ta generální klauzule: Já jsem nevěděl, v jakém rozkladu ten stát bude, když jsme na ta ministerstva přišli. To už já jakoby vím dopředu, že takhle by to zaznělo jako univerzální výmluva po volbách, když něco zazní před volbami.

Já tady chci říct, že všechny ty tři sliby, které jsem tady shrnul, včetně toho koncesionářského poplatku, byly řečeny rok po volbách. Ano? Tak já jsem rád, pan ministr kýve. To jsem rád, protože to bylo rok po volbách a bylo to i po zahájení války na Ukrajině. To je také potřeba tady říct. Protože i to je vlastně novinka, která mění spoustu věcí. Takže to je kontext názorů vlády a změna názorů nebo slibu, který dala vláda, nebo pan ministr.

Ale já jsem si všiml, že pan ministr si dělá poctivě poznámky, takže mi na to odpoví. Ale pak bych já tedy potřeboval i vodítko, jestli vy, když třeba dneska řeknete, že máte nějaký názor, tak že za půl roku to nebude zase něco jiného. Rozumíte mi? To mně přijde jako fér. Protože kdyby to bylo jednou, tak neřeknu. Ale tím, že se ten stav opakuje, tak vy kdybyste byli na našem místě, tak byste tady skákali tři metry. To si fakt jako řekněme. Kdybychom takhle opakovaně řekli, nebudeme zvyšovat, zvyšujeme, tamhle tohle, tak vy budete první. To si myslím, že to je férové si říct. Asi každá opozice by skákala.

Teďka mám tady ty pozměňovací návrhy. Já v pár větách popíšu ty, ke kterým se přihlásím já, byť jsou tam podepsáni i kolegové. Ty základní jsou za mě tyto. Jinak dohromady pozměňovacích návrhů jenom pro vaši informaci je nějakých třicet. Některé se nahrály na poslední chvíli, k nim se dostanu, včetně té problematiky youtuberů, pane ministře. A tam na to pozor. Tam na to pozor.

Takže naše základní výtka směřuje na ty dva směry a tam i budou ty pozměňovací návrhy, to jest: rozšíření okruhu plátců na ty, co mají zařízení, které teoreticky může přijmout ten signál, mobil, notebook, tablet a podobně, takže to není jenom spojení s televizním přístrojem. A vy tím reagujete na vývoj té doby. Já tomu rozumím. Ale pak mi to nejde do souladu, jak jsem řekl, s definicí veřejnoprávní služby, která by také měla jít s tou dobou. Protože nakonec zjistíte, že ti lidé díky tomu, že mají ty přístroje, a díky tomu, že už dneska existují aplikace, které neexistovaly v době, kdy tady vznikl zákon o České televizi a Českém rozhlase potom, tak krzevá všechny ty různé aplikace, najednou zjistíte, že mladí lidé třeba nemusí sledovat celou řadu věcí, které my sledujeme, považujeme to za normální věc, včetně třeba veřejnoprávních médií. Takže to je potřeba si tohleto prostě říct. A v té chvíli najednou tady máte několik set tisíc, a vy to nevíte přesně, my taky ne, jsou to noví poplatníci, u nichž je nějaký předpoklad, že podle mě vůbec veřejnoprávní média nesledují. Mají různé aplikace, sledují něco jiného, a budou muset platit. Tak k tomu bude směřovat jeden z těch pozměňovacích návrhů, který bude vypouštět tohleto nové ustanovení pod číslem 5041, pak se k němu přihlásím a určitě ho, pokud jde o ten samotný paragraf, do detailu rozebere Ondřej Babka.

Druhá věc, kterou vám vyčítáme, aby to nebylo jenom o 15, 10 korun, abyste nedělali zkratku, že my si myslíme, že těch 15, 10 korun někoho dostane do chudoby. To jsem taky někde slyšel. To nikdo tady z nás neříká. Proto jsem svůj projev pojal jako kontext. Všechno je to o kontextu. To není 15, 10 korun. To je kontext všech těch změn dohromady, neochoty se bavit o jiných věcech.

Ta druhá věc se týká vypuštění změn u právnických osob podle počtu zaměstnanců. To už tady bylo jasně řečeno. Já jsem to tady řekl. Už to tady řeklo několik předřečníků. Hezky to popsal Radim Fiala. Ten princip je jasný. Já rozumím tomu, že vy jste jakoby chtěli snížit administrativu a že to bude podle počtu zaměstnanců, ne podle počtu přístrojů, jak se to bude dokazovat. Ale zároveň tím vlastně trestáte ty provozy, kde je spousta zaměstnanců, ale z definice věci tam nemají televize, nemůžou tam sledovat zařízení, mobil ani nemají u sebe, nebo je tam hluk nebo tam vůbec nepřijímají signál, práce v podzemí a tak dále, a tak dále, a přesto budou platit podle počtu zaměstnanců. Naopak jste udělali jako benefit, že do 25 zaměstnanců neplatí nic. Ale třeba do 25 zaměstnanců, když bych chtěl být tedy hnidopich, tak je spousta restaurací, kde ale právě ty televize jsou, když už jsme u toho. Tam ony fyzicky jsou. A dokonce jsou restaurace specializované, kam si jdete dát oběd a sledujete fotbal. Když už. Což u příkladů profesí, které tady řekl Radim Fiala nebo Andrej Babiš, tak působí komicky. U některých profesí, kde vlastně vy tam nesmíte mít žádné zařízení u sebe. Vůbec s tím nepracujete.

 

Přesto to může být velká firma, velká továrna. A platí se podle počtu zaměstnanců. Takže to bych rád, to považujeme za zásadní. A docela bych chtěl pochopit ten princip, proč to vlastně navrhujete. Já to tady nebudu číst, ledaže pak někdo z vás bude mít nějakou reakci, která to bude vysvětlovat. Abyste neřekl, že to je jenom naše kritika, mám tady dopis od Svazu průmyslu a dopravy, (Ukazuje.) který říká, že: Bohužel musíme konstatovat, že dobrá praxe, na kterou jsme v ČR v tomto ohledu zvyklí, byla v případě projednávání výše uvedené novely - to je tato - zcela popřena. Ministerstvo nedalo v rámci přípravy této novely žádný prostor pro diskusi i přesto, že podle průzkumu mezi našimi členskými firmami u nich dojde k navýšení poplatků o stovky, či dokonce tisíce procent. To se navíc má stát i v situaci, kdy firmy dané služby nekonzumují, či dokonce nemají takové množství relevantních zařízení.

Navržený systém paušálních plateb podle počtu zaměstnanců společně s neodůvodněným vyjmutím firem do 24 - já jsem myslel do 25 - zaměstnanců z povinnosti platit poplatky je z našeho pohledu velmi špatným řešením. Ten dopis číst nebudu, protože nechci zdržovat, chci jít po té podstatě. Sdružení automobilového průmyslu, Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků, Asociace malých a středních podniků, Asociace poskytovatelů personálních služeb, Asociace spotřební elektroniky a tak dále, a to vše tady pod Svazem průmyslu a dopravy České republiky.

To znamená, tohleto mně přijde úplně zásadní věc. Mě by fakt zajímalo, proč to tam je. Tenhle ten pozměňovací návrh má číslo 5087, je ve dvou variantách a opět se k němu přihlásím.

Dalším pozměňovacím návrhem, kterému bych se chtěl jednou větou věnovat, je to vlastně, co říkám od začátku, v zásadě od momentu, kdy jsem nastoupil jako předseda výboru pro mediální záležitosti. A já doufám, že pan ministr uzná, že se jako předseda výboru pro mediální záležitosti v tomto chovám v roli předsedy nestranně a že se snažím ty věci řešit, viz problematika youtuberů a influencerů, viz pořádání kulatých stolů a podobně. Tak já jsem od začátku, co jsem nastoupil, přišel s tou myšlenkou, aby se to odložilo o půl roku, abychom měli tu šanci se o těch věcech bavit, zejména pokud jde o definici veřejnoprávní služby. To je další návrh, odložení účinnosti zákona na 1. 7. 2025.

Pak tady máme pozměňovací návrh, který tady máme společný, to je to zpřístupnění pro osoby se sluchovým postižením. Což mně přijde jako dobrá věc, protože vím, že ty osoby se sluchovým postižením po tom volají už několik let. Ale zase, nedalo se jim vyjít vstříc v maximální míře, takže my máme tenhle ten návrh a já jsem za to rád. Ještě jeden návrh, který tam je, a na který bych chtěl upoutat pozornost, je, že zavádí výjimku v neplacení poplatku; já jsem předtím mluvil o právnických osobách, ale teďka budu mluvit o právnických osobách ve vztahu ke spolkům, to znamená ty, které se třeba starají o lidi se zdravotním postižením. To jsem řešil s Václavem Krásou. Je to tam ve dvou variantách, to je potom pozměňovací návrh 5087 Vím, že na výboru jsme se o tom bavili, že je možné, že koalice na tohle změní názor a nakonec to podpoří. Tak by to byl zase nějaký signál nebo impuls. Ale zase má to nějaký vysvětlitelný důvod, že organizace, které pečují o lidi se zdravotním postižením, poskytují sociální služby, tak primárně mají ty prostředky věnovat těm klientům. A vlastně svému personálnímu zázemí, nikolivěk placení nějakého poplatku jenom proto, že jich tam těch zaměstnanců je víc než pětadvacet.

Pak jsou tam další nějaké pozměňovací návrhy, ke kterým určitě se vyjádří Ondřej Babka, který to má krásně rozdělené podle toho, kdo je předkladatel, kdo se k tomu přihlásí. Takže o tom já hovořit nebudu, abych tady nezdržoval, aby to bylo skutečně věcné. U čeho se zastavím, je ten dnes nahraný, nebo včera, nevím kdy, pozměňovací návrh ministra Martina Baxy ohledně poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a jejich evidence u RRTV, což je ta problematika youtuberů a influencerů. Tam jako já jsem rád, že to nějakým způsobem řešíme, jenom jsem na tom kulatém stolu, kde jsem byl a kde byl pan náměstek Šašek, říkal, pozor na rychlá řešení, protože v tomhletom my jsme se dostali najednou do situace, a ti, co tam byli, kolega Lacina teďka odchází, on tam seděl, tak mi to určitě potvrdí, že to fakt není černobílé. Že v  momentě buď u té rady se budou evidovat ti youtubeři, my budeme definovat nějaké ty podmínky, nebo je budeme definovat volně a přesně je bude definovat ta samotná rada. Anebo se oni evidovat nebudou muset, ale pak je ta rada bude moci, smět a muset proaktivně vyhledávat. A my jsme pak najednou v té debatě zjistili, jestli to náhodou není horší. Že jestli není lepší se proaktivně přihlásit a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání řekne ne, vy to neděláte jako výdělečnou činnost, nebo nenahrazujete televizní vysílání, všechny ty podmínky, které tam jsou, než to, že ta rada proaktivně bude někoho nahánět. to je otázka.

Ta druhá otázka, a jsme ve věcné debatě, jo, pane ministře, ta druhá otázka je, jestli tohleto spadá pod novelu zákona o České televizi a Českém rozhlase. Já jenom jako opatrně, chceme pomoct, chceme snížit byrokracii, administrativu pro youtubery, ale zároveň aby tam byly nějaké podmínky a pravidla. To je souhlas. Já si myslím, že se my shodneme na tom, kam to chceme směřovat. Jenom nevím, jestli to má být součástí této novely v den, kdy Ústavní soud rozhodl, že přílepek Jakuba Michálka tam nepatří.

Jo, jenom to jakoby říkám. Pozor, aby to nebylo vnímáno jako přílepek. A vy moc dobře víte a pamatujete si, jak jsem se minulý týden rozčiloval. Já jsem se rozčiloval, to je na kolegu Jakoba, protože on tak mával rukou, že má pocit, že to jakoby banální věc. Není. (Předsedající: Mým prostřednictvím, prosím.) Prostřednictvím Aleše Juchelky. Že ty přílepky jsou velmi častým aspektem toho, jakým způsobem vy tady dáváte ty návrhy. A já jsem se přece minulý týden tady rozčiloval, aniž bych věděl, že Ústavní soud dneska takhle rozhodne, tak jsem se přece rozčiloval u novely zákona o elektronických komunikacích, že tam Marian Jurečka načetl přílepek, který posouvá digitalizaci o dva roky. A nesouvisí to s tím zákonem. A já jsem říkal: Pozor na to, je to přílepek, když to projde, tak jak pak já budu hlasovat o tom celku? Tak já jenom říkám, že ty přílepky, že to není výjimečná věc. Tak tady jenom bych poprosil jenom, jak to máte namyšleno, pane ministře, pokud jde o ty influencery. A je to pozměňovací návrh 5714. Tak pozor, aby to nebylo vnímáno jako přílepek nebo jako narychlo spíchnutá věc, která nakonec ty youtubery může poškodit. Pozor, která nakonec je může poškodit. Že my jakoby tady budeme páchat dobro a nakonec oni budou naháněni Radou pro rozhlasové a televizní vysílání a budou z toho vyděšenější, než když my jim řekneme: Radši tam zavolejte, zeptejte se, jestli pod to spadáte, nebo ne.

Jenom připomínám, že to je evropská směrnice, jo, to není nápad tady jakoby náš, abychom se v tom vyznali.

Teď mám asi poslední poznámku. Vidíte, že jsem šel věcně, a vidím, že pan ministr si píše nebo ťuká do počítače. A pak přečtu návrh - (Ministr Baxa mimo mikrofon: Pět bodů.) a děkuju, pět bodů - návrh usnesení. Teď mám kontext spravedlnosti - jsem to nazval, jo, kontext - všechno je to v nějakém kontextu, jo, v nějakých souvislostech. Kontext spravedlnosti. Tak se chci zeptat, protože teď je to aktuální a ptají se mě na to i lidi a vysloveně se to nabízí, proč nově tedy nebudou koncesionářské poplatky platit i lidé dlouhodobě žijící mimo Českou republiku, když jsme tu před několika měsíci schválili v rámci korespondenčních voleb rozšíření možností, jakým způsobem oni mohou volit? Takže oni vlastně dneska mají víc možností, než má občan v České republice. Oni si můžou vybrat: buď budou volit na ambasádě, anebo to pošlou korespondenčně. Občan v České republice nikoliv, ten musí volit fyzicky. Takže se nabízí otázka, tady se zvyšují koncesionářské poplatky, proč je tedy neplatí i ti, kteří jakoby mají právo volit? Tak mají nějaká práva, mají nějaké povinnosti. Mají právo volit, měli by platit koncesionářské poplatky, zvlášť, přece tam je ten argument, úplně jasný, že vy jste nám tady říkali u korespondenční volby, že oni mají perfektní informace o tom, jak to tady v České republice funguje a běhá, mimo jiné i z toho kanálu, je třeba veřejnoprávní média. To znamená, oni konzumují veřejnoprávní média, proto vědí, jak to v České republice chodí, proto mohou volit, protože mají dostatek informací, ale proto by měli platit koncesionářské poplatky. To je fakt jako - já se omlouvám - legitimní dotaz. Není možné někomu jakoby zvyšovat práva, zvyšovat komfort, ale zároveň ho nezahrnout do povinností. Protože pak bych se zeptal: kde tedy, z čeho tedy čerpají informace, když tedy se nedostanou na signál České televize nebo neposlouchají Český rozhlas? A pak je tedy v tom případě fér říct, že nemusí platit koncesionářské poplatky i lidé žijící v České republice, kteří nemají televizní přístroj.

A jsme zase na začátku u toho, jak jsem já vám řekl, proč tam máte rozšíření o ta chytrá zařízení - v té chvíli, protože někdo může říct, že přes chytrá zařízení se nemusíte dostat na všechny televizní pořady. Některé jsou chráněny nějakými právy a tak dále - ale to platí i pro chytrá zařízení tady, ve větší míře to jistě platí i pro ta zařízení v zahraničí, ale mohl by to být třeba, nevím, 50% poplatek. Je to prostě nějaký symbol. Ano, nechytnete všechno, co vidíme my tady v České republice, ale něco ano, protože zároveň platí argument, že čerpáte informace, víte, jak to v České republice chodí, běhá, tudíž můžete volit, tudíž platíte symbolicky 50 % koncesionářského poplatku. To by mě fakt jako zajímalo, jakým způsobem se na to, pane ministře, díváte, proč tam ten kontext - já jsem ho nazval - spravedlnosti, proč tam není.

Poslední poznámku jsem měl, s tím, že mi píšou lidé, aby ČT vysílala Sněmovnu ze Sněmovny od půlnoci - to už jsem řekl, když jsem tady četl definici veřejnoprávní televize. Teď si dovolím ještě kontext pohledu legislativců, což je Legislativní rada vlády, vaše Legislativní rada vlády, která zcela jednoznačně říká a konstatuje, že navrhuje-li se zvyšování poplatků s odůvodněním, že jejich aktuální výše není dostatečná, pak není jasný důvod, proč se příjmy České televize ze sponzorování pořadu mají převést do Státního fondu kultury a proč nejsou ponechány k financování výroby pořadů České televize, na něž jsou sponzory poskytnuty. I k tomuto my budeme mít pozměňovací návrh, který představí Ondřej Babka, ať to má nějakou logiku.

Upozornění pro vládu (Ukazuje materiál.) - takhle se přímo jmenuje odstavec, Upozornění pro vládu - nevím, možná Helena Válková bude vědět, že to je běžná komunikace Legislativní rady vlády - mně to přijde celkem silné upozornění na vládu, pro vládu. Předloženým návrhem zákona má dojít ke změně konstrukce pro určení výše rozhlasového poplatku a televizního u právnických osob a fyzických osob, které jsou podnikatelem. Vytrácí se vztah k vlastnictví televizního nebo rozhlasového přijímače a je nahrazen kritériem počtu zaměstnanců. Legislativní rada vlády doporučuje, aby s ohledem na svou povahu a účel byly do budoucna televizní i rozhlasové poplatky upraveny jako daně a byly spravovány podle daňového řádu. To, prosím, neříkám já, to říká Legislativní rada vlády. Legislativní rada vlády poté doporučuje vládě v části třetí, v čl. 5 v bodech 8 až 10 návrhu zákona nahradit ukazatel počtu zaměstnanců ukazatelem skutečnosti, v jaké je poplatník kategorii z hlediska počtu zaměstnanců podle § 5 odst. 3 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích.

Nebudu tady číst celou zprávu Legislativní rady vlády. Je tam i příspěvek k dezinformacím, což je další pozměňovací návrh, který budeme mít, ale to jsem zaznamenal na mém výboru, že v tomhle tom změníte - nebo jste změnili názor nebo je tam nějaký posun a mám pocit, že se tam objeví ta konstrukce, že by Česká televize, Český rozhlas měly pomoci k mediální gramotnosti, jestli si dobře vzpomínám. Tolik tedy kontext.

Legislativní pozměňovací návrhy jsem tady, ty, které se týkají, které já budu nahlašovat, sdělil, ostatní řeknou moji kolegové. Kontext historický i změny názoru jsem řekl.

A v této chvíli mi tedy nezbývá nic jiného než jenom přečíst, protože jsme v obecné rozpravě, návrh usnesení, které tady vlastně ještě předtím, než byl bod otevřen, četl Andrej Babiš. Takže já to přečtu. (Otáčí se k předsedajícímu.) A pak mi jenom, pane předsedající, sdělte, jestli mám pak to samé přečíst ještě v podrobné rozpravě, kde se budeme hlásit k jednotlivým pozměňovacím návrhům, aby v tom nebyl zmatek. Teď to přečtu, ať to zazní na mikrofon a na stenozáznam.

Návrh usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky:

I. vědoma si své odpovědnosti za hospodárné nakládání s veřejnými prostředky s ohledem na význam veřejnoprávního vysílání pro demokratické fungování společnosti a v reakci na aktuální ekonomickou situaci a potřebu dlouhodobě udržitelného financování;

II. vyzývá Českou televizi a Český rozhlas, aby:

1. předložily Poslanecké sněmovně podrobnou zprávu o svém hospodaření, včetně přehledu o nákladech jednotlivých programů a projektů;

2. přistoupily k analýze možnosti snížení nákladů při zachování kvality a dostupnosti služeb veřejnoprávního vysílání;

3. zvážily slučování tematických kanálů, které vykazují nízký impakt či dopad, a optimalizovaly strukturu vysílání, zefektivnily využívání moderních technologií, včetně přechodu na digitální platformy tam, kde je to finančně výhodnější;

III. zdůrazňuje, že veřejnoprávní média hrají klíčovou roli v šíření nezávislých informací, vzdělávání a zachování kulturního dědictví, a proto je třeba zajistit jejich fungování efektivním, transparentním a hospodárným způsobem."

Tolik návrh usnesení. Takhle jsem vás tady tímhle provedl, jak bylo řečeno. Nic z toho, kromě citací, jsem nečetl, nikdo nemůže ani pípnout, že bych tady předčítal nějaké důvodové zprávy a něco takového. Myslím si, že jsem to projel celkem podrobně, a zároveň jsem tady neřekl nic navíc, ač jsem mohl, mám tady příspěvků na čtyři hodiny. Takže já vám děkuju za pozornost. Rád bych, aby pan ministr, případně pan zpravodaj se k některým věcem vyjádřil. Já vám děkuju za pozornost a v případě, když bude nutnost, tak se opět přihlásím. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Co se týká usnesení, já poprosím, abyste ho předal tady nahoru. Každopádně usnesení, které je v tuto chvíli načteno, je potřeba se k němu přihlásit v podrobné rozpravě, tam už ho podruhé číst nemusíte, už je bráno tak, že jste ho načetl v tuto chvíli v obecné rozpravě. A hlasovat o něm budeme ve třetím čtení.

V tuto chvíli ale vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky, a to pana poslance Berkovce a paní poslankyně Peštové, poté se v obecné rozpravě se stanoviskem klubu SPD hlásí pan poslanec Marcel Dlask, a poté je přihlášen s přednostním právem pan ministr Martin Baxa. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Stanislav Berkovec: Děkuji, vážený pane předsedající. Dovolte, abych reagoval na našeho předřečníka, váženého kolegu, pana předsedu Patrika Nachera. On tady mluvil o tom nočním vysílání záznamů z jednání Poslanecké sněmovny. Ne, že bych byl takový samožer a chtěl v půl čtvrté ráno sledovat to, co jsem do tří do rána viděl tady naživo. Ale ten zpravodajský stream České televize od 6 do 24, ten je jasný, to je v pořádku, a od 24 do 6 do rána se každou hodinu vysílá zpravodajský přehled. To zpravodajství je pochopitelně - ať už je to s živou vysílací posádkou nebo moderátory, nebo je připravován nějakým jiným způsobem - vždycky dražší. Takže tady mluvím o šetření. Tohle není šetření, o kterém mluvil pan generální ředitel, když nastupoval.

Ten hlas, který se ozývá dneska z České televize, zní asi takto - nesoulad, chaos, nečinnost. Zní tam to, že nabobtnává řídící management na úkor výroby. Když do chaosu a nečinnosti pustíte nějaké další peníze - což je vlastně ten požadavek teď - tak se ten problém možná oddálí, ale nevyřeší. Tolik tedy moje krátká poznámka, která se týká šetření. Těch případů je tam pochopitelně víc, ale o tom ještě budu mluvit. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: (Střídání předsedajících.) Hezký večer. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou paní poslankyně Peštová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem jenom chtěla doplnit kolegu Nachera, když tady mluvil o tom, že ty poplatky jsou vlastně podle daňového řádu. To je pravda, protože i poplatky jsou daně, to víme. Protože všichni, co jsme měli zákony - i zákon o odpadech - jsme museli všechno předělávat na daňový řád. Pane ministře, můžete kroutit hlavou, jak chcete, ale opravdu jsme procházeli Legislativní radou vlády a také nás na to upozornili a předělávali jsme to všechno podle daňového řádu.

Ale v každém případě bych jenom doplnila ještě jednu věc. Když se tady probíral, jak tady zmínil tu korespondenční volbu, tak ten pozměňovací návrh jsem tam načetla já s paní kolegyní Ožanovou. Týkal se právě té příslušné příslušnosti, aby prokázal, že má vztah k dané republice, a to buď tím, že platí daně. Což vlastně poplatky proto, že jsou podle daňového řádu, jsou daněmi. Takže že platí třeba poplatek za Českou televizi nebo že má tady trvalé bydliště nebo že tady vlastní nějakou nemovitost a platí daň z nemovitosti anebo že platí sociální, zdravotní a nebo daň.

Takže ten pozměňovací návrh tam byl načtený. Myslím si, že byl napsaný velice dobře. Samozřejmě neprošel, protože vy máte většinu. Ale v každém případě by řešil tento problém, protože tam jste mohli získat právě ty občany v zahraničí, kteří by vám přispívali na Českou televizi. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: S faktickou poznámkou chce na průběh rozpravy reagovat ještě pan poslanec Mašek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji, paní předsedkyně. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, musím zareagovat teďka na kolegu Nachera i na kolegyni Peštovou, protože to skutečně je jasná přihrávka. My jsme chtěli u té korespondenční volby - tady se nechci odchylovat od tématu - pojistku, že to je skutečně ten člověk, který volil. Chtěli jsme tady ověřený podpis. Nešlo to, argumentovalo se tím, že to nejde. Ale my si snad představujeme, že to budou lidé, kteří mají o dění v České republice zájem. Většina z nich určitě bude mít počítač nebo mobilní telefon a přece nic nebrání tomu, aby tito lidé do té velké obálky - ne do té obálky, kde je ten hlasovací lístek, ale do té velké obálky - dali kopii toho, že mají zaplaceno za Českou televizi a Český rozhlas. Tím pádem bude potvrzení, že ti lidé skutečně mají o dění v České republice zájem, protože to sledují, vědí, kde si to mají nalézt. Bylo by to úžasné a věděli bychom, že jsou to voliči, kteří skutečně chtějí volit, vědí, koho volí, a vědí, proč ho volí. Takže je to poměrně jednoduché a my bychom získali ze světa, vy možná očekáváte statisíce hlasů a Česká televize by se topila v penězích. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Vracíme se do obecné rozpravy. Nyní je tedy na řadě se svým příspěvkem za klub SPD pan poslanec Marcel Dlask. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marcel Dlask: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Nebudu dlouhý, pane ministře. Nebojte, ono tady všechno dneska už zaznělo, ale mám určitě pár bodů, ke kterým se chci vrátit a je zapotřebí, abychom je tady zmínili.

Ten první bod je strach z té změny. Nerozumím strachu z té změny, který má vládní koalice. S urputností, s jakou prosazuje schválení tohoto zákona nebo respektive této vládní novely zákona, a najednou zjišťujeme, že v Evropě je to všechno jinak a že 17 zemí v pohodě používá systém financování ze státního rozpočtu a jenom 10 zemí z koncesionářských poplatků.

Určitě to není tak, že by někdo chtěl ovládat Českou televizi, protože nikdo neví, kdo tady bude vládnout za rok, kdo tady bude vládnout za čtyři roky. Je to tak, že Česká televize a Český rozhlas by měly jasně nastavená pravidla třeba ze státního rozpočtu nebo nějakou jinou formou, ale obě instituce by věděly, jak si můžou plánovat svůj rozpočet do budoucna a měly by to jasně dané. To znamená, nebojme se té změny. Není to o tom, že by to někdo chtěl zneužívat. Přijde mi to takové heslo, podle sebe soudím tebe, takže v tomhle smyslu se toho určitě nebojme a pojďme o tom dál diskutovat.

Co se týče hospodaření. Máme tady generálního ředitele České televize jako vysokého manažera, který nedávno obhajoval svoje navýšení platu a svoje odměny. Jako správný manažer takhle velké společnosti se musí postarat o to, jakým způsobem hospodaření České televize a potažmo - vždycky vynechávám Český rozhlas, ale tam s tím problém moc není - jakým způsobem se s tou situací jako nejvyšší manažer firmy vyrovná. Musí se podívat do vnitřní struktury a podívat se, kde může ušetřit.

Já vám řeknu příklad. Jestliže přijede za mnou televize Prima, tak přijedou dva lidi. Přijedou dva lidi, kteří obstarají kompletně všechno, natočí rozhovor, odešlou, odvysílají a stojí to nějaké peníze. Když přijede Česká televize, tak přijedou čtyři lidi. Takže určitě nějaké možnosti, kde se uspořit dá, budou. Když se podíváme, kolik vydává Česká televize za pořady, které jsou placené nikoliv ze mzdových prostředků, ale jsou placeny na smlouvu - dneska již mnohokrát zmiňovaný Václav Moravec, 20 let - kolik stojí jeho pořad, jestli už není čas na nějakou změnu a tak dále. Generální ředitel s tím prostě musí pracovat a musí se do toho svého rozpočtu vejít. S tím, co má.

Dalším úkolem by měla být kontrola NKÚ, kterou navrhujeme v pozměňovacích návrzích, protože pozměňovací návrhy má jak ANO, tak my. Ano, budeme navrhovat, aby Nejvyšší kontrolní úřad kontroloval hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Je to svým způsobem organizace kraje zřízená státem, tak bychom mohli klidně Nejvyšší kontrolní úřad pověřit tím, že by je kontroloval. Kontrola by byla nezávislá a myslím si, že by byla i kvalitní. Takže to je další věc ohledně hospodaření.

Co se týče dezinformací, což bude náš další pozměňovací návrh. Ony ty dezinformace jsou víceméně v tom vládním návrhu zbytečné, protože je to takový sporný bod, kdy takové ustanovení je vlastně nadbytečné a hlavně politicky zneužitelné. Protože něco, co se jeví dneska jako dezinformace, může být za měsíc pravdivá informace. To za prvé. Za druhé se to opravdu dá velmi lehce politicky zneužít.

A v současné podobě zákona přece je napsáno, a ten vyžaduje, že veřejnoprávní média poskytují objektivní a ověřené informace, tak když někdo poskytuje objektivní a ověřené informace, tak nemůže poskytovat dezinformace. To se přece vylučuje. Takže tohleto bude další z našich pozměňovacích návrhů, ke kterým se později přihlásíme.

Dovolte mi ještě, abych... tady mám pár bodů. Nejvyšší kontrolní úřad, o tom jsem hovořil, tak tam ta kontrola, myslím si, že tam dokonce pan ministr, tam by mohla být shoda. Co se týče Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a Rady České televize, tam bych viděl větší kontrolu zejména v té obsahové části vysílání České televize, protože je spousty, spousty podnětů od občanů, že Česká televize nevysílá korektně, zejména v těch politických pořadech a v těch politických diskusích, a že není prostě politicky vyvážená, takže tady je úkol Rady České televize, aby tohleto všechno, nechci říct, ohlídal, ale měl by na to upozorňovat a měl by prostě ve svých zprávách na tohleto upozornit a dát podněty k šetření jak Poslanecké sněmovně, tak mediálnímu výboru. A prostě aby to spatřilo světlo světa a veřejnost se to dozvěděla. To je úkol, ta rada tam je vlastně od toho, aby svým způsobem pohlídala tu politickou korektnost a tu obsahovou korektnost. S čím určitě nesouhlasíme ve vládním návrhu, je indexace. Ta indexace, zase, má to dvě roviny. Jedna věc je indexace, která je víceméně klouzavá, respektive pokud inflace bude po sobě jdoucí 6 procent, budeme zvyšovat o 6 procent.

No, to je taková kulišárna trošku, je to kulišárna. Prostě ta hranice nebo ten indexační vzorec, za prvé, my s ním nesouhlasíme vůbec, ale neberme možnost a nechceme vzít možnost Poslanecké sněmovně rozhodovat o tom, jaké budou poplatky koncesionářské za Českou televizi, za Český rozhlas. Tady by se z toho stal automat. V tu chvíli Poslanecká sněmovna je mimo. Ten projekt by vlastně běžel sám a ta indexace by fungovala jako automatický vzorec pro navyšování poplatků koncesionářských za Český rozhlas a Českou televizi. Takže určitě tohleto automatické navyšování poplatků nechceme a máme tady pozměňovací návrh, který vypouští tenhleten bod.

Čeho bych se chtěl ještě krátce dotknout, je reakce našich občanů. Jste všichni zaznamenali, a všichni, jak tady sedíte, je nás tady plná Sněmovna, koukám, tak všichni zaznamenali tisíce, ale opravdu tisíce emailů od našich spoluobčanů a ty emaily se týkaly poplatků za Českou televizi a Český rozhlas, ale také se týkaly za obsahovou nevyváženost.

To znamená, nebylo to jenom o tom, že lidé nechtějí poplatky. Rozumím tomu, že lidé nechtějí, ale třetina, určitě víc než třetina všech těch emailů a těch podnětů od občanů byla o tom, že Česká televize je nekorektní a že je obsahově nevyvážená a že straní v tuhle chvíli vládní koalici a není prostě férová v tom svém vysílání, což je dost závažný trend a je to dost závažná záležitost, kterou vysledovali naši občané. A jsou naštvaní, jsou naštvaní na obsahovou stránku, zejména v té politické diskusi České televize.

Nebudu tady opakovat zvyšování okruhu plátců, všechno to tady dneska padlo už tisíckrát, od prvních projevů až poteď. Všichni mí předřečníci a kolegové to tady shrnuli a určitě to tady ještě uslyšíme, takže myslím si, že nemá smysl to znovu a znovu opakovat dokola, ale určitě podáme pozměňovací návrh, který vypouští tento paragraf, to znamená zvyšování okruhu plátců za chytré přístroje a mobilní telefony, které mají přístup k internetu nebo mohou přijímat rádiový nebo televizní signál.

Takže těch pozměňovacích návrhů podám pět, podávám je já společně s Tomiem Okamurou, budou pod čísly 5701, což jsou teda dezinformace, 5702, což je teda indexace, 5703, to jest to, o čem jsem teďka hovořil, to znamená zvyšování počtu plátců za technické přijímače, 5704 - nechceme navyšovat poplatky, a 5705, což je ten zmiňovaný Národní kontrolní úřad, který by měl být tím, kdo bude kontrolovat hospodaření České televize a Českého rozhlasu.

Já se k těmto pozměňovacím návrhům přihlásím v podrobné rozpravě, které jsou načteny v systému. Myslím si, že v tuto chvíli je to z tohoto místa ode mě všechno. Určitě se ještě do diskuse přihlásím, ale nemá smysl opakovat všechno to, co zaznělo od rána. Pojďme to řešit racionálně a v diskusích a určitě na výboru proběhne velká diskuse ohledně pozměňovacích návrhů A já budu rád, když pan ministr a vládní koalice se k některým pozměňovacím návrhům jak ze strany ANO, tak ze strany SPD postaví čelem a budou o nich chtít diskutovat. A třeba se dočkáme i překvapení. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní se dočkáme faktické poznámky, a to od pana poslance Hayata Okamury, takže pan ministr ještě posečká se svým přednostním právem. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Hayato Okamura: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní předsedkyně, chtěl bych jenom úplně krátce zareagovat na předchozí projev kolegy zástupce klubu SPD a ohradit se proti jeho tvrzení nebo výroku, že to, co je dezinformací nebo se pokládá za dezinformaci v určitém momentě, tak už třeba za měsíc dezinformací být nemusí. Je to otázka pravdy a lži, pravdy a nepravdy, tam není možné žádné relativizování. A zdravá demokratická společnost, máme z naší současnosti mnoho příkladů, tak se musí proti dezinformacím, proti dezinformaci vědomě a soustředěně bránit, aby přetrvala v momentě, kdybychom přijali to, že to, co je dnes pokládáno za dezinformaci, co je dezinformací, tak za měsíc nebo za půl roku už dezinformací nebude a promění se to v pravdu. Tak jsme vlastně s demokratickou společností skončili. To je všechno. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: S faktickou poznámkou chce reagovat paní poslankyně Maříková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní předsedkyně, já bych chtěla reagovat na svého předřečníka, prostřednictvím vás. Pane kolego ale vždyť jsme to viděli za covidu, že ti, co tady tvrdili, že covid je vyroben v laboratoři například, tak byli označováni za dezinformátory a dneska je to relevantní informace. Kolik těch informací, o kterých se říká, že jsou dezinformace, jsou ve finále informace posunuté v čase? Já neříkám, že všechny, ale pletete si pojmy s dojmy. To s demokracií nemá nic společného.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Okamura chce reagovat. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Hayato Okamura: Děkuji, paní předsedkyně. Víte, my žijeme dneska v situaci, kdy fungující živé demokracie jsou v celosvětovém mezinárodním měřítku v těžké defenzívě, jsou na ústupu. Takže vlastně to, že tady dneska večer takhle jsme a můžeme svobodně diskutovat, vyměňovat si názory, aniž by komukoliv z nás za to hrozilo třeba zatčení nebo uvěznění a podobně, tak to je taková velká výsada. A jedním ze způsobů toho velkého tlaku, které vyvíjejí ty současné diktatury a autoritativní režimy na ještě existující demokracie včetně naší, je to, že používají jako zbraň, není to zbraň, která střílí, že, ale je to skutečná zbraň, právě ty dezinformace.

Můžeme to plasticky vidět právě třeba na tom pěstním souboji v boxerském ringu mezi kremelskou vládou v Rusku a Ukrajinou a demokratickými státy, které za ní stojí. Každá strana tvrdí něco opačného, snaží se převálcovat svým výkladem tu druhou stranu, ale když se podíváme pozorně, tak tam, kde už se do toho vkrádá lež, kde se tvrdí zjevné nepravdy, tak to už není otázka toho, že každá strana může mít třeba kus pravdy a podobně, tam musíme jasně stát za pravdou. Takže něco takového jsem měl na mysli a myslím si, že i veřejnoprávní televize bude dělat dobře, když se bude snažit rozlišovat pravdu a lež, děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Nacher s faktickou poznámkou.

Prosím, Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji paní předsedkyně. Chtěl bych také reagovat Vaším prostřednictvím na mého kolegu Hayata Okamuru. Já si ho vážím, je slušný člověk a podle mě to myslí jinak, než o tom hovoříme. Hovoříme o tom, že v nějakou dobu létají ve veřejném prostoru nálepky ve vztahu k informacím, které někdo považuje, že jsou dezinformace. A létají ty nálepky v momentě, kdy někdo začne v tomto mít jiný názor, než je ten většinový, že už šíří ty dezinformace. Pak uběhne několik měsíců nebo let, najednou se zpětně zjistí, že ten, kdo údajně šířil ty dezinformace, měl nakonec pravdu a už se to promlčí, proto ten známý fór, že rozdíl mezi dezinformací a pravdou je jeden rok. Tady dám příklad. Například Nord Stream dvě a ten výbuch, tak v momentě, kdy se to stalo, tak všichni měli jasno, že to udělali sami Rusové a když někdo naznačil, že to bylo jinak, ne dokonce kdo, ale že to bylo jinak, tak už šířil dezinformace. Když si dokonce někdo troufl v té době říct, jestli to neudělali samotní Ukrajinci, tak to už byl teda dezinformátor extra třídy. Nakonec se to teď zjišťuje a říkají to němečtí vyšetřovatelé, to jsme teď četli nedávno, že to tak bylo. Takže tady jde o to, že někdo dává ty nálepky právě možná v momentě, kdy ty informace neví a nemá je a dává je nespravedlivě a to je to, co my tady dlouhodobě kritizujeme. Takže se možná míjíme, ale to, co vadí mně a nám, že dostáváme nálepky, aniž by ten, kdo nám je dává, věděl, kde je pravda.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Janulík, následuje pan poslanec Okamura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuju za slovo. Moje první poznámka se týká úplně všech, když o tom mluvíte. Neříkejte, prosím vás, veřejnoprávní média. Ten termín v podstatě neexistuje, ten si vymyslely samy média, aby vzbudily u veřejnosti dojem, že jsou veřejní a právní, ale tak to není. Zákon hovoří o médiích veřejné služby, že je to služba. Tak prosím, já bych trval na tom, aby se hovořilo tak, jak je to napsáno v zákoně o médiích veřejné služby. To je první poznámka. Druhá k předřečníkovi panu Okamurovi. Podívejte, kdo má právo nebo kdo dal komu právo rozhodovat o tom, co je pravda a co není pravda? Nikdo takové právo nemá a každý má právo na svůj názor. To je základní pilíř demokracie a jestli je špatný a nebo dobrý, to je prostě jeho věc a možná ukáže čas, že ten,, jak se píše v písmu, první budou posledními a poslední budou prvními.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Okamura chce reagovat s faktickou poznámkou.

Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Hayato Okamura: Já chci ještě nakonec poděkovat prostřednictvím paní předsedkyně kolegovi Patriku Nacherovi, kterého si taky velmi vážím jako rozumného, inteligentního, konsenzuálního a především morálně založeného člověka. Jistě nám všem jde o to dobrat se pravdy ve smyslu nejlepších řešení. A o to jde zde v tomto našem parlamentu bez ohledu na kterékoliv sněmovní volby a i ta média veřejné služby, děkuji kolegovi Janulíkovi prostřednictvím paní předsedkyně, za opravu, za korekci v té formulaci, tak mají této snaze, tomuto hledání, sloužit. Takže moc děkuji za tento minirozhovor, děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Budeme v něm pokračovat. Pan poslanec Babka chce reagovat. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Řešíme tady vlastně to, jestli tak, jak je sem zákon poslán, tedy že obsahuje formulaci, že tedy Česká televize a Český rozhlas budou aktivně bojovat v boji proti dezinformacím. My si myslíme, že takto přesné vymezení v zákoně je prostě nadbytečné, že tam nepatří, proto taky navrhujeme ten boj proti dezinformacím z toho zákona odstranit. Já jsem si zrovna teda, když se takhle o tom bavíme, pane kolego Okamuro, Vaším prostřednictvím, paní předsedkyně, vzpomněl na ten včerejší nebo předvčerejší tweet ČT24, který vlastně řešil, co řekl nebo neřekl americký prezident Donald Trump. Jsme se tady bavili o tom hledání pravdy, o nějaké částečné manipulaci nebo o tom, co je nebo není dezinformace. A ten tweet ČT24 zněl tak, že zvolený americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizí NBC News řekl, že by rozhodně zvážil vystoupení Spojených států z NATO, uvedlo Reuters.

Nicméně pozorní čtenáři nebo ti, kteří ten rozhovor v angličtině četli, tak samozřejmě přišli na to, že Trump vyjádřil nějaké pochybení o dalším zapojení USA do NATO a prohlásil, že v Aalianci zůstane pouze tehdy, pokud členské země zaplatí své účty. Tak to vlastně měl znít ten správný překlad toho rozhovoru, který Donald Trump poskytl. Česká televize se podle mého názoru k tomu nebo podle toho, co jsem pak zjišťoval, vyjádřila, že tu zprávu převzala z ČTK a ta instituce, která má aktivně bránit v boji proti dezinformacím, dopustila se té dezinformace nebo se dopustila misinformace nebo se dopustila nějakého špatného překladu? Tady jenom na tom chci ukázat, že to není černobílé. (Předsedkyně PSP upozorňuje na nedostatek času.) Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tady vystoupí s přednostním právem pan ministr Baxa, následuje paní poslankyně Kocmanová se stanoviskem klubu Pirátů. Prosím, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuju za slovo. Vážená paní předsedkyně, milé kolegyně, milí kolegové, rozdělím své vystoupení do dvou částí. V té první se budu věnovat svým pozměňovacím návrhům a v té druhé budu komentovat vystoupení pana předsedy výboru pro mediální záležitosti ctěného kolegy Patrika Nachera. Předkládám tři pozměňovací návrhy postupně vzestupně podle jejich číslování pod sněmovním dokumentem. Číslo 5711 je pozměňovací návrh, které se týká změny zákona o Státním fondu kultury. Jak už bylo několikrát zmiňováno, byť v kritickém kontextu, součástí návrhu zákona je mechanismus, myšleno tedy velké mediální novely, který vlastně nasměruje do Státního fondu kultury nové finanční prostředky. Pravděpodobně v ne úplně zanedbatelné výši, protože se jedná o čtvrtinu všech finančních prostředků, které Česká televize získá z takzvaného sponzoringu. Stávající podoba Státního fondu kultury už není uzpůsobená tomu, aby byl schopen fond administrovat tak poměrně vysoký objem peněz, tak my navrhujeme dílčí novelu zákona o Státním fondu kultury, která především zavádí to, že prostředky fondu lze použít na úhradu nákladů spojených s činností a správou fondu schválený v rámci rozpočtu fondu. Tato drobná úprava fakticky znamená možnost pro fond si uvolnit ruce pro administraci stále většího a většího počtu žádostí, které v současné době jsou. Součástí toho návrhu je také odstranění dávné interpretační nejasnosti, co znamená, že členství v radě Státního fondu kultury je čestné.

My to slovo vypouštíme. To umožňuje vlastně dát členům rady odměny za působení při správě prostředků a samozřejmě rozdělování dotací nebo poskytování dotací.

Druhý pozměňovací návrh je očíslován číslovkou 5714. Jedná se o můj pozměňovací návrh, který se týká změny zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání. Jedná se tedy o tu už několikrát zmiňovanou povinnou registraci. Já v souladu s tím, co jsem uvedl bezprostředně poté, co podle mě matoucí vyjádření rady pro rozhlasové a televizní vysílání vyvolalo poprask na mediálním trhu, tak jsem avizoval, že dojde tedy k tomu, že předložím tento pozměňovací návrh. Považuju za velké štěstí, že je otevřena jiná mediální novela. Jsem přesvědčen o tom, že tento návrh bezprostředně souvisí s velkou mediální novelou, bavíme-li, se o ní v tom kontextu, že to je návrh, který upravuje poměry na mediálním trhu nebo zabývá se poměry na mediálním trhu, a jak už jsem tady zmiňoval, navrhneme tedy zrušit povinnost - poskytovatel audiovizuální služby na vyžádání je povinen doručit radě do 30 dnů ode dne vzniku živnostenského oprávnění písemné oznámení, které musí obsahovat, a tak dále, a v souvislosti s tím se také ruší ty přestupky, resp. ty vysoké pokuty, které za porušení těchto povinností v tomto návrhu byly.

Současně jsem si vědom, že tento krok neznamená nějaké finální řešení celé té problematiky spojené s vlogery, s těmi, kteří vytvářejí obsah na sociálních sítích a u nichž lze za splnění čtyř hlavních podmínek předpokládat, že jsou poskytovateli audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání. Těším se příští týden na druhé kolo semináře, který pořádá moje ministerstvo ve spolupráci s výborem pro mediální záležitosti, a myslím, že máme před sebou ještě měsíce intenzivní diskuse, která by podle mého názoru měla vyústit ve vydání stanoviska Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, z něhož by mělo být patrné, jak si rada vykládá jednotlivá obecná kritéria převzatá z té příslušné evropské směrnice.

Jenom pro zajímavost, jak ta diskuse v současné době běží, tak se objevila i možnost taková, že jedním z kritérií by mohla být nějaká konkrétní čísla, která jsou k dispozici právě u těch, kteří mají svůj obsah na platformách, a v tomto prostředí.

Třetí pozměňovací návrh je pozměňovací návrh, který je očíslován 5717. Je to tentokrát dílčí pozměňovací návrh, který předkládám ve vazbě na to ustanovení o memorandech. My jsme byli osloveni řekněme odbornými okruhy, odbornou veřejností, která velmi pečlivě sleduje dění v této mediální legislativě, a na základě těchto externích podnětů předkládáme návrh, který vlastně upřesňuje, jaké kroky by měly být formalizovány k vytvoření druhého memoranda, záměrně říkám druhého memoranda, protože to první memorandum, to úvodní, by mělo běžet v mechanismu, který je v tom zákoně stanoven, v tom návrhu stanoven v té současné podobě. To další memorandum by mělo být už vytvořeno tak, kdy generální ředitel bude povinen provést veřejnou konzultaci k jeho obsahu se zástupci akademické obce, nestátních neziskových organizací, profesních organizací a jiných provozovatelů televizního vysílání nebo jejich sdružení, včetně reprezentativního šetření názoru veřejnosti. Tady já se ztotožňuji s tím, že když se vytváří tak zásadní dokument, jako je memorandum, tak by měl generální ředitel mít uloženu povinnost nějaké podrobnější konzultace.

A pak bych tady chtěl avizovat nebo prezentovat ještě pozměňovací návrh mého poslaneckého kolegy Petra Bendla pod číslem 5722. Pan poslanec Petr Bendl se musel od 15 hodin omluvit z jednání Poslanecké sněmovny a požádal mě, abych tedy okomentoval jeho pozměňovací návrh. Jeho pozměňovací návrh se týká novely zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání a týká se vlastně úprav obchodních sdělení v rozhlasovém vysílání. Mění se rozsah, celoplošný vysílací okruh, minuta denního vysílacího času a dvě minuty denního vysílacího času na místním okruhu jako čas vyhrazený obchodním sdělení provozovatele rozhlasového vysílání stanovením toho horního limitu. To je podstatná část pozměňovacího návrhu pana kolegy Petra Bendla. Pokud se Petr Bendl nebude moci dostavit dál na jednání Sněmovny, tak já bych se k němu přihlásil i v podrobné rozpravě.

A teď komentář k vystoupení pana předsedy, mého drahého kolegy Patrika Nachera. Já jsem si vlastně znovu uvědomil při jeho vystoupení a předpokládám při dalších vystoupeních, která budou následovat, jako je třeba vystoupení pana kolegy Babky, jak by bylo užitečné pro celou tu věc vést takovou věcnou, expertní a zaujatou - v tom smyslu tedy toho vhledu - debatu o médiích veřejné služby. Samozřejmě, že není ta kontrapozice postavena hodní a zlý, jak říkal pan kolega Nacher, ale musela by vlastně ta debata začít bez úvodních vystoupení před otevřením rozpravy k tomuto návrhu zákona, protože jakmile se ta debata dostane nebo se uvede vystoupením vašeho předsedy Andreje Babiše, tak to vlastně ztrácí bohužel důvěryhodnost v tom, co vy zde prezentujete, protože vlastně gros vystoupení Andreje Babiše tvořily prostě otevřené a myslím si, že ve slušné společnosti jen obtížně akceptovatelné útoky na veřejnoprávní média.

Je vlastně absurdní, pojďme si to takto říct jasně a jednoznačně, je úplně absurdní říct nebo opakovaně tvrdit, že v redakcích na Kavčích horách a na Vinohradské sedí lidé, kteří cíleně vytvářejí lži, které potom vypouštějí do prostoru, a kteří to dělají vědomě a cíleně ve prospěch vládní koalice. To tvrzení je tak vlastně absurdní, že znevěrohodňuje relevantnost debaty o pozici médií veřejné služby, rozsahu jejich činnosti a tak podobně, má-li být vedena tedy na úrovni koalice, opozice, hnutí ANO, SPD versus představitelé vládních politických stran. Já to nekritizuji, já si na to nestěžuji, je to trošku druh nějakého postesku, a když pan předseda Babiš tvrdí, že hnutí ANO půjde do volebního klání s programem: zrušíme koncesionářské poplatky a nahradíme je financováním z rozpočtu, a uvádí několik zemí, kde už v současné době taková praxe je - Dánsko, Finsko, Belgie -, tak bezpochyby by stálo za to se podívat do toho, jak tam probíhaly ty diskuse, a jistě bychom se nedozvěděli, že navrhovatelé těchto změn označují veřejnoprávní média za vládní propagandistickou mašinerii a ty, kteří produkují lži. Tak to jenom asi, pane kolego Nachere, milý Patriku, prostřednictvím paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, k úvodnímu vystoupení nebo k úvodní části, kdo jsou hodní a zlí v této debatě.

A pak už v těch částech jednotlivých věcných, zpoplatnění právnických osob - nebo hodně odpovědí na ty otázky vyplývá z toho, že my měníme definici přístroje, od kterého se odvozují rozhlasové a televizní poplatky. Pokud tím přístrojem je nově zařízení schopné přijímat a vysílat rozhlasové a televizní vysílání, jako jsou mobilní telefony, iPady a podobně, pak samozřejmě se musí změnit i ten princip platby u právnických osob. Jsou obchodní společnosti, které disponují desítkami, možná stovkami služebních mobilních telefonů, a výše těch poplatků by dorostla potom i u menších právnických osob vlastně do absurdní výše, tak proto my jsme inspirováni Německem zvolili model postavený na těch pásmech podle počtu zaměstnanců. A co je důležité, širší rámec této úvahy stále vychází z toho, že v Česku od roku 1989, respektive od počátku devadesátých let nikdo nikdy nezpochybnil ten princip, že média veřejné služby slouží všem a že tedy na jejich činnost se skládají pomyslně všichni ti, kteří je mohou využívat, tedy mají nějaký přístroj. A i od počátku devadesátých let vlastně tento princip byl nastaven i pro právnické osoby. Takže pohybujeme-li se v těchto mantinelech, pak tento návrh dává nějaký smysl a je možné jej kritizovat, jako lze kritizovat návrhy jiné.

To osvobození je poměrně citelné, do 25 zaměstnanců. U obchodních společností, ten nejvyšší poplatek vlastně u těch největších firem činí 100 poplatků. Stále si myslíme, že je to únosné. Myslím si, že možná v obecné rozpravě vystoupí ještě pan poslanec Munzar, který vlastně avizuje ne přímo pozměňovací návrh, ale silný podnět, který se může objevit potom v memorandu.

Podpis memoranda nebo návrhu memoranda ministrem kultury a potenciální politizace. Včera právě v onom zmiňovaném Interview ČT24 mi byla položena tato otázka. Odpověď je vlastně na ni jednoduchá. Pokud ministr nepodepíše memorandum, pak memorandum nemůže nabýt účinnosti a potom médium veřejné služby koná podle zákona, tak jak koná dosud. To je ta podstatná věc. Tam není žádná jako z nepodpisu, z toho, že ministr odmítne podepsat memorandum, není možné odvozovat jakékoliv kroky, které by byly vedeny vůči generálnímu řediteli, jakékoliv šikanózní možné postupy, které by mohl ten ministr vůči médiu veřejné služby České televizi, Českému rozhlasu zvolit. Je to velmi promyšlený a řekl bych vykalibrovaný, pečlivě kalibrovaný návrh.

Ta kontrasignace ministrem je důležitá z hlediska vazby na to, zda to memorandum dodržuje legislativu, protože Ministerstvo kultury je garantem mediální legislativy. Současně ministr nemůže - velmi to připomíná třeba pozici prezidenta v našem politickém systému - ministr nemůže v tom procesu formálně dávat nějaké návrhy, které by měly být projednány a v tom memorandu by měly být zobrazeny. Takže vlastně největší zodpovědnost ministra kultury, pokud se rozhodne to memorandum nepodepsat, je zodpovědnost vůči tomu, jak má vypadat situace na mediálním trhu. Protože to memorandum České televize a Českého rozhlasu má primárně sloužit k tomu, aby média veřejné služby jasně definovala svoji pozici v rámci celého mediálního prostoru, tedy to, aby soukromá média zůstala nebo jejich práva byla, nebo jejich pozice nebyla nějak narušována, pokud by došlo k nějakému extenzivnímu rozvoji médií veřejné služby. Tak to je role memoranda a velmi jako pečlivě vyargumentované, co znamená podepsání memoranda ministrem a co znamená jeho nepodepsání.

Vracím se k RRTV. Já si myslím, že bychom měli mít praxi, která je obvyklá ve velké většině členských států EU, kdy ten národní regulační orgán vyhledává poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání. Myslím si, že si to utvrdíme i ve druhé části toho semináře, který bude tentokrát neveřejný, bude vlastně veden opravdu velmi interní diskusí těch jednotlivých aktérů a myslím si, že se utvrdíme v tom stanovisku, že tento princip je transparentnější pro potenciální poskytovatele audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání. A tím, že ten můj návrh odstraňuje z toho příslušného zákona povinnou registraci, tak velmi významně, nebo ne velmi významně, odpadá možnost vlastně zbytečné zátěže pro potenciální poskytovatele, u nichž třeba je málo pravděpodobné, že by do toho režimu spadali. Nicméně ta dosavadní konstrukce prostě byla nastavena tak, že do 30 dnů oznámit, a když se neoznámí, tak může být pokuta až milion korun. Takže zůstává působnost Rady. Logicky vyplývá z toho důvodu, že existuje evropská směrnice o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání. Nedochází k tomu, že bychom opouštěli to, co vyžaduje evropská legislativa pro tuto regulaci, a odstraňuje se ustanovení toho zákona, které prostě vystavovalo ty, kteří evidentně nejsou poskytovateli audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, riziku nějakého, já nechci říct ohrožení, ale prostě nějakého kontaktu s Radou, který by mohl u něj vyvolat dojem, že by měli platit vysoké pokuty, byť do tohoto režimu nespadají. Ale určitě tady máme ještě veliký kus debaty před sebou.

Ptal jsem se legislativců ministerstva na placení koncesionářských poplatků občany České republiky, kteří jsou mimo, kteří žijí mimo Českou republiku, tam je jednoznačná odpověď naší legislativy: působnost tohoto zákona se týká území České republiky, tudíž placení koncesionářských poplatků mimo Českou republiku není relevantní v této věci.

A poslední věc, to jsem si nechal vlastně na závěr. Patrik Nacher se velmi bych řekl pečlivě a důsledně ptal na to, proč jsem změnil názor. Odpověď je taková, že nemám důvod to ani nějakým způsobem bagatelizovat, ani jakoby nějak bych řekl rozptylovat ta jasná slova, která zazněla v létě roku 2022. Hlubší vhled do financování médií veřejné služby a jejich ekonomické situace mě vlastně během podzimu roku 2022 přivedl k názoru opačnému. Platí v takových veřejných vyjádřeních, že má člověk být obezřetný. Já jsem v tom létě 2022 tak obezřetný nebyl, neměl jsem všechny informace, které jsem asi mohl mít v té době, a proto od podzimu roku 2022 už více než dva roky intenzivně pracujeme s mým týmem na tom, aby byl předložen rozumný návrh, který by zajistil financování médií veřejné služby a postavil je na stabilnější základy. Tak to jenom k té změně názoru.

A chci říct ještě jednu podstatnou věc. Já teď vlastně zkusím zapomenout na to, co tady říkal Andrej Babiš a Tomio Okamura, což vlastně tu debatu rámcuje způsobem, který velmi komplikuje věcnost té diskuse. Tak když tohle opustím, tak já si myslím, že bude-li vůle, budou-li na půdě Poslanecké sněmovny působit politické subjekty, které budou mít principiálně pozitivní vztah k roli, kterou média veřejné služby mají hrát, tak že dojde v následujících letech k dalším změnám. Prostě ten proces, který se odehrává v Evropě, je zjevný. Nemá smysl zde - je vlastně absurdní, když Andrej Babiš tady uvádí věcnou německou diskusi jako doklad toho, že se někde omezují média veřejné služby. Ale prostě takhle je to nastavené, je to politické téma. Ale odhlédneme-li od toho, tak já myslím, že ta debata tady v dalších letech určitě bude. Proměna mediálního trhu je velmi silná. Bude narůstat role on-line vydavatelů a obecně on-line obsahu. Tak tomu si myslím, že se v následujících letech, nechci říct desetiletích, ale letech určitě budou muset přizpůsobovat i veřejnoprávní média, stejně jako média soukromá, která působí v těch tradičních formátech, a myslím si, že se dočkáme i v budoucnu návrhu dalších změn této legislativy, myšleno této legislativy, bude-li přijata ta legislativa, kterou já dnes tady navrhuju. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Na vaše vystoupení chce s faktickými poznámkami reagovat několik poslanců. Jako první pan poslanec  Babka, následuje pan poslanec Nacher. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Já budu reagovat na to, co tady řekl pan ministr. Pane ministře, vy jste si tak jako postěžoval, že byste s námi rád vedl věcnou, expertní a zaujatou debatu. Takhle přesně jste to řekl. Ale víte co, já si myslím, že ta debata by musela začít trošku dřív než ve druhém čtení, minimálně třeba na začátku volebního období, protože my jsme tady projednávali tu malou novelu, která měnila vlastně hlavně poměry v Radách, a tam jste nás k tomu taky nepřizvali. A když jsme tu novelu doprojednali, tak myslím, že kolegu Juchelku jste ubezpečoval, že s námi o nějakých změnách ve velké novele budete chtít jednat. Nicméně to se nestalo a pak jsme jenom všichni koukali na tu vaši tiskovou konferenci, kde jste ty velké změny oznámili. Takže za mě to je jako trošku politováníhodné, že teďko tady říkáte, že byste rád tu debatu vedl, ale prostě my jsme žádnou takovou tu nabídku při přípravě toho zákona neměli.

A druhá moje poznámka bude tedy k té RRTV a k evidenci. Já jsem přesvědčený o tom, že to, jakým způsobem to teďko dáváte do toho zákona, že to je přílepek, že byste to takovým způsobem neměli dělat, ačkoliv se nemusíme vůbec přít o to, jestli ten váš záměr je správný nebo ne. Myslím si, že bychom se právě i tady v tom případě měli a mohli nějakým způsobem domluvit a počkat na výsledky těch kulatých stolů, předložit nějaký návrh, třeba společný v devadesátce, a myslím si, že by to vlastně v platnost mohlo přijít daleko dřív, než bude schválena velká novela. A vy pouze vlastně ten problém neřešíte, pouze otáčíte tu povinnost, že ti poskytovatelé těch služeb se nemusí aktivně hlásit, ale že je bude identifikovat(?) Rada... (Předsedající: Čas.) ...což si nemyslím, že musí být postačující. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní pan poslanec Nacher, následuje pan poslanec Wenzl. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní předsedkyně. Já musím reagovat na pana ministra, protože on, já jsem primárně chtěl, aby reagoval na mě, on reagoval i na to, co řekl Andrej Babiš, on tady teďka nesedí, takže se nemůže bránit. Ten princip je přece v tom, že on tady četl mimo jiné i konkrétní příklady toho, kdy nejenom podle nás, ale i třeba podle rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Česká televize prostě poškodila, (Ministr: Jednou to bylo.) viditelně poškodila opozici. Tak nevím, jestli to bylo jenom jednou, to jednou bylo viditelné den před volbami, den před volbami.

Já si pro vaši informaci připravuji seznam takových podobných situací, který tady představím potom v rámci třetího čtení, typově, abyste jakoby pochopili, na co narážíme. Jsou situace, kdy když od nás někdo nepřijde, byť je omluven, tak tam má prázdné místo, když nepřijde někdo od vás tak, že nemá čas, nezdůvodní to úplně stejně, jako to nemusíme zdůvodnit my, tak to téma se zruší a debata je zrušená. My takovýchto příkladů prostě máme celou řadu. Jinými slovy, nechtěl jsem to tady takhle použít, ale ten můj oblíbený dvojí metr tady je. Pan předseda jich tady pár, těch příkladů, prostě řekl. Můžeme se o ně přít, jak jsou, nebo ne. Já jsem se chtěl spíš bavit o té věcné politice, ale tady jsem to teďka musel říct, protože to předseda říct tady nemůže, protože tady teďka v této chvíli není. Takže tam šlo o konkrétní věci. Já jsem tady byl celou dobu a vlastně celou dobu toho projevu se to týkalo věcí kolem České televize, Českého rozhlasu a tohoto zákona.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Wenzl, následuje.. Wenzl Lubomír, ano, to bych měla dodat, (se smíchem) následuje pan ministr Baxa. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Já bych na pana ministra navázal, na ten jeho projev. Jak bylo zmíněno, povinnost subjektů, kteří budou platit, neplatit a tak dále za poplatky po novu, kdy teda samozřejmě, předpokládám, stále platí to, že se bavíme o počtu úvazků, ne zaměstnanců. To jsme si myslím minule vyjasnili. A teďka jedna věc. Chtěl bych vědět, na základě čeho jste došli k tomu, že jste tuto povinnost zavedli, protože opravdu v nějaké výrobě, nedokáži si představit, a navštívil jsem tři soukromé subjekty, jeden strojírenský, jeden stavební, jeden IT technologie, opravdu já jsem tam nikde neviděl televizi, a když tam televize byla, tak sloužila jako monitor a vlastně na tom byla kontrolována výroba a tak dále. Takže neumím si představit, která profese v rámci zaměstnání může tu televizi sledovat, aby z toho vyplývala potom ta povinnost, když to bude firma s 600 úvazky, kdy to je vlastně ta nejvyšší sazba, kdy tam prostě ta televize není. Ten zaměstnanec nemůže sledovat v rámci výkonu své práce, svého zaměstnání, televizi a je jedno, jestli to bude komerční nebo v tomto případě, tedy se bavíme o poplatcích za média veřejné služby. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan ministr Baxa s faktickou poznámkou, následuje pan poslanec Berkovec. Prosím, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuji. Já už to řeknu jenom jednou, pak už se - protože je mnoho přihlášených a určitě bude mnoho konkrétních dotazů - k tomu vracet nebudu. Tak já opravdu vznesu asi spíš řečnickou otázku k panu poslanci Nacherovi a k panu poslanci Babkovi. Páni poslanci, vy jako opravdu věříte tvrzení Andreje Babiše, že v redakcích na Kavčích horách a ve Vinohradské sedí redaktoři, kteří cíleně produkují lži? Fakt se takhle jako ptám, protože Andrej Babiš tvrdí, že média veřejné služby jsou lháři a že jsou hlásnou troubou vládní propagandy. Tak já se opravdu jenom ptám, jestli vy dva konkrétně věříte tomu, že tam sedí redaktorky a redaktoři, kteří cíleně produkují lži, kteří píšou příspěvky, připravují pořady, chystají diskusní fóra a tam prostě cíleně píšou lži o hnutí ANO, Andreji Babišovi a tak dále.

Já to vlastně záměrně takhle vyhrocuji, protože tohle tu debatu hrozně poškozuje. Já chápu, že vy musíte Andreje Babiše prostě bránit, ztotožňovat se s jeho tvrzeními, ale mně to vlastně připadá, tahle úroveň debaty mi vlastně připadá.. Kdyby to nebyla tak vážná věc, tak opravdu řeknu, že je jako směšná, ale nemůžu to říct, protože diskutovat o roli médií veřejné služby je naprosto zásadní v současné zemi. A představa redaktorů, kteří sedí a píšou lži jak z Orwellova roku 1984, akorát že to říká předseda hnutí, který chce znovu být premiérem a který chce znovu řídit tuto zemi, jako ji řídil čtyři roky předtím. Tak já myslím, že je třeba, aby to tady takhle veřejně zaznělo. Jenom k tomu dodám, pokud máte pocit, vy konkrétně, vaši mediální experti, že někde není nakládáno s vámi tak, jak má být, tak od toho je Rada České televize, Rada Českého rozhlasu a projednávání podnětů.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Není tedy vystoupí pan poslanec Berkovec s faktickou poznámku, následuje pan poslanec Nacher. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Berkovec: Děkuji, vážená paní předsedkyně. Vážený pane ministře, dovolte, abych reagoval dvěma poznámkami, jednak na to memorandum a jednak na vaší vstřícnou nabídku vlastně k tomu dialogu. Já jsem přesvědčen o tom, že to memorandum neznerovnoprávňuje soukromá média. Nakonec, víte to asi sám, nedávné jednání třeba s vaším náměstkem o nějakém omezení stopáže reklamy ve veřejnoprávním rádiu, se soukromými rádii, s jejich zástupci, domluvila se nějaká čísla, pak se po jednání s Českým rozhlasem zase zvýšila na tu původní hodnotu. Takže to je jedna poznámka a ta druhá, pojďme vést dialog. Máme na to dost času podle mě, protože já vycházím z mých poměrně bohatých zkušeností z veřejnoprávních i soukromých médií, z výroby pořadů, produkce, přímých přenosů, opérations spéciales, z vysílání, z vedení zpravodajství a já jsem přesvědčen, že se stávajícími náklady může dál Česká televize vysílat. My nemusíme opravdu zvyšovat poplatky. Pojďme vést ten dialog, který bude o opravdovém šetření, o péči dobrého hospodáře ze strany televize, o tom co je vlastně veřejnoprávní médium, jaké by mělo mít náplň a tak. Takže já si myslím, že tohle můžeme udělat a nemusíme zvyšovat poplatky. Proč má nést náklady zase daňový poplatník. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: S faktickou poznámkou nyní vystoupí pan poslanec Nacher a následuje pan poslanec Brázdil. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Tak já mám ve zvyku, že když jsem osloven, tak pokud můžu, reaguji. Tak na pana ministra, určitě nemáme povinnost tady někoho hájit, ani předsedu, ani předsedkyni, která tady není, dneska byla u Ústavního soudu, nikoho. Ale prostě přijde (nepřijde?) mi slušné tady se vyjádřit k něčemu, když tady někdo není, stejně tak byste to dělali, kdyby my jsme tady teďka řešili třeba premiéra Petra Fialu s nějakou věcí typu - třeba ten příslib platu německého za čtyři roky, tak také tady k tomu vystoupíte a já se nebudu divit, že jste k tomu vystoupil, protože to je premiér, jo? Takže to zas jako buďme fér a takhle si prosím nepředhazujme, kdo koho hájí, nehájí.

Tady jde o to, že tady jsou skutečně, a můžeme se o tom pobavit, tady jsou skutečně buď jednoznačně už dokazatelné věci, které potvrdila i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, ne jednou, ale opakovaně, anebo jsou tady případy, kdy ti lidé opravdu odcházejí, ti redaktoři, nebo jsou odejiti z České televize a jdou do redakcí, které jsou jednoznačně, evidentně, měřitelně prostě namířené proti hnutí ANO. Budiž takovým nepřímým důkazem, abych to tady obrátil i v pozitivno, že když teďka pan generální ředitel Souček chce naplnit ten Kodex, aby ti, kteří jsou viditelní, to znamená moderátoři, redaktoři, editoři, šéfredaktor a podobně, veřejně nevystupovali, tady bych odkázal třeba na finskou veřejnoprávní televizi, to jsme se bavili na výboru, kde to úplně mají zakázáno, tak je najednou z toho povyk, že se někomu jakoby zabraňuje v nějaké svobodě projevu. A tam, když se člověk podívá nebo podívá na ty minulé výstupy, tak tam z nich je jasně patrné, s kým oni sympatizují, s kým ne, to co oni zveřejňují na sociálních sítích. (Předsedající: Čas.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní pan poslanec Brázdil, následuje pan poslanec Lubomír Wenzl. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Brázdil: Já děkuji za slovo. Pane ministře, vy jste se zeptal - vy všichni věříte tomu, že nějaký redaktor prvoplánově říká - tak on to nachystá tak, aby vlastně už dopředu dělal z vás blbce, když to tak řeknu? No, já si to tak nemyslím. Nicméně každý z těch redaktorů má svůj světonázor. Ale já si myslím, že takový člověk by ho nikdy neměl propagovat. On se má zeptat, tak jako já profesionálně přijedu-li k pacientovi, tak rozhodně ho nelustruju, jestli je takový či makový. Pomůžu nuzákovi, pomůžu člověku na dlažbě, ale taky bohatému.

Takže dezinformace. A teď ta Česká televize má proti dezinformaci pracovat, má jít proti ní při respektování svobody slova. Toto nejde dohromady. To nejde dohromady. To znamená, pane ministře, teď až dejme tomu ten zákon prosadíte, tak Česká televize už nebude vysílat pohádky? Už nebude Anděl Páně dvě? Však Boha nikdo neviděl. A tam ho zobrazují, pak jsou tam nějací andělé, pak je tam čert. Nebo dokonce už nebude Česká televize dělat zábavné pořady, protože tam jsou vtipy? Kdo posoudí, co je dezinformace, a co je informace? A toto, co říkám, to je správné? A je to považované za informaci, nebo to, co vy říkáte, že vy prvoplánově, vy tedy myslím z hnutí ANO, myslíte, že všichni ti redaktoři jako plánují a útočí a dělají nějaké konspirace? Prosím, vysvětlete všem lidem, co to je informace, co je dezinformace, když už Česká televize proti ní má bojovat. Já taky nemám rád, když někdo lže, ale přece je tu něco, co můžeme říkat snad, ještě zaplaťpánbůh, aspoň můžeme říct svůj názor.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Wenzl a následuje pan poslanec Novák. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuju za slovo, paní předsedkyně. Já se znovu zeptám pana ministra, trošku to možná zapadlo. Jestli nám můžete, prosím, říci dva tři obory, které opravdu jsou podmíněny tím, že mám puštěnou tu veřejnoprávní televizi nebo veřejnoprávní rozhlas, já jako podnikatelský subjekt, kdy vlastně toto využiju pro to, abych tvořil nějaké hodnoty. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Novák s faktickou poznámkou, následuje pan ministr Baxa. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuju za slovo. Já jsem rád, pane ministře, že jdete za hned za mnou, protože určitě odpovíte i na tohle. Proč byste tady vyzýval kolegy, ať se vyjádří k vyjádření pana předsedy Babiše? Oni se vyjádřili.

Nicméně já se vás zeptám také, a to na dnešní zprávu, kdy Rada pro rozhlasové a televizní vysílání rozhodla, že "Česká televize před eurovolbami porušila zákon, zvýhodnila Fialu a spol." - zní nadpis článku. "Kauza kolem Superdebaty České televize před letošními eurovolbami, kdy Kavčí hory čelily podezření z nadržování vládním stranám, má očekávané vyústění. Regulátor existenci tohoto zvýhodnění koalice SPOLU ze strany České televize potvrdil a zároveň konstatoval porušení zákona o provozování televizního vysílání."

Já teda nevím, když vy se pozastavujete nad některými našimi tvrzeními, proč se ostře nevyjádříte k tomuhle? Protože to je podle mě také zásadní a týká se to voleb, týká se to ovlivňování voličů, přímého ovlivňování před volbami. To je zásadní. Vám to nevadí? A divíte se, že my se potom ohrazujeme? No, to se nedivte. A jdete teď za mnou, tak zkuste mi k tomu něco říct, váš názor, co si o tom myslíte.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan ministr Baxa s faktickou poznámkou, následuje pan poslanec Babka.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Já chci reagovat na vystoupení pana kolegy Wenzla, jemuž jsem neodpověděl na tuto otázku. Myslím si, obloukem řečeno, odpověď na moji otázku mohla být obsažena ve vystoupení pana předsedy hnutí SPD Okamury, který říkal - proč by vlastně neměla být média veřejné služby placena, jako jsou jiné služby, a že je bude sledovat ten, kdo je ochoten si je zaplatit. - Pokud bychom na tohle přistoupili, tak by se úplně rozpadl koncept médií veřejné služby, tak jako jsou v Česku těch 30 let od roku 1989. Já to říkám proto, že i ten dosavadní princip toho, jak platily právnické osoby, to znamená podle počtu jednotlivých přístrojů, vycházel z toho, že ten, kdo může sledovat, tak na činnost médií veřejné služby přispívá.

Tím, že jsme redefinovali přístroj, tak nemůžeme dospět k tomu... Nebo můžeme, ale nemůžeme dospět k tomu, aby nějaká firma, která má desítky nebo stovky mobilních telefonů, tak najednou platila prostě stovky koncesionářských poplatků, zatímco jiná ne. Je to vlastně jenom výsledek hledání toho, když jsme se rozhodli změnit definici toho přístroje a současně zachováváme ten princip toho, že na fungování médií veřejné služby se podílejí všichni ti, kteří je mohou využívat... (Odmlčuje se pro nějaký zvuk jakoby z telefonu či vysílačky.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Tady si zřejmě jenom... Je tady.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Jo? Pardon, aha, já jsem nevěděl. Omlouvám se.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano. Je to ochranka. Pokračujte.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Kteří je mohou využívat, tak je navržen tento, bych řekl, velmi únosný princip. Pokud se v budoucnu zavede princip, který bude postaven na tom, že platí pouze ten, kdo aktivně využívá, no tak samozřejmě potom ani firmy, které nemají žádné přístroje ani služební telefony, nic platit nebudou. Jo? To je prostě o tom základním přístupu k tomu, jak by měla být financována veřejnoprávní média.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Mašek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. Vážený pane ministře, a o tom to právě je. My se dostáváme do takových už nuancí a podrobností. Vy jste říkal - podle počtu televizních přístrojů. Ono to je teďka podle počtu zaměstnanců. Taková Autoškoda Mladá Boleslav má hodně zaměstnanců. Asi nemůžou sledovat úplně v průběhu těch směn televizi, že jo, televize tam asi vůbec nebudou na těch linkách a pokud, tak nějaké průmyslové, aby mohl sledovat někdo je a eventuálně jim při nějakém výpadku pomoci. Takže my už se vlastně zabředáváme do takových nesmyslů, vzájemně mezi sebou komunikujeme, skoro to není důstojné. Nebylo by důstojnější tuhletu debatu ukončit? Ty poplatky zatím nechat tak, jak jsou, a hledat tak jako jiných 19 států v rámci Evropské unie nějaké jiné řešení?

Já jsem zastáncem toho - každý z nás může mít rozdílný názor na zdravotnictví, ale všichni se na něm ze svých daní podílíme. Každý má možnost mít jiný názor na stav našich vozovek, všichni se na tom podílíme. A takhle je to v podstatě se vším, se školstvím - můžu mít problém s inkluzí, ale přesto na to jako daňový poplatník přidávám své peníze. Tak proboha, proč to tak není s Českou televizí, s veřejnoprávními médii? A nebudeme rozdělovat zbytečně občany této společnosti, protože mnoho z nich samozřejmě z pochopitelných důvodů bude tvrdit, že se na tuto televizi nekoukají, proč by za to měli platit? Ale ve skutečnosti, pojďme tuto diskusi dát stranou. Ti lidé za ni budou platit jako daňoví poplatníci, pokud ji budeme platit ze státního rozpočtu, a dělá to tak většina zemí v Evropské unii.

Takže přemýšlejme. Já si myslím, že tohleto opravdu, tady to přehazování toho horkého bramboru, ani nemá smysl. A pojďme hledat tu cestu, která je normální - ve školství, zdravotnictví, prostě ve všech oblastech lidského života, na kterých se ti daňoví poplatníci podílejí, a nemusíme jim vnucovat, když nechtějí, aby se koukali na Českou televizi a poslouchali Český rozhlas. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní chce reagovat pan poslanec Novák, následuje pan poslanec Wenzl s faktickými poznámkami. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuju za slovo. Pane ministře, já se té otázky nevzdám, já opravdu stojím o odpověď a stačí mi jenom ano, nebo ne. Protože vezměte si to, volby, svátek demokracie, kdy jindy by mělo veřejnoprávní médium, které se vlastně tak samo nazývá, dodržovat zákon, být neutrální, nestranný? A tady v poslední debatě, kdy bylo možno nějakým způsobem oslovit voliče, v tento svátek demokracie tato veřejnoprávní televize, u které chcete, aby ji platili lidi ze svých kapes, poruší zákon a zvýhodní vládnoucí stranu? Tak se na mě nezlobte, mně se to nelíbí, nelíbí se to ani lidem, kteří nás sledují, a prostě tu odpověď chtějí. Tak mi řekněte, jestli je to v pořádku, nebo to není v pořádku? A co s tím míníte dělat? A proč vám teda vadí, když my se proti tomu ohrazujeme? To za mě je úplně špatně. Nám se to nelíbí a budeme mluvit o tom, že se nám to nelíbí, a je to prostě daný fakt. Tak nevyvracejte, že to takhle není, že se tyhle věci nedějí, a jasně mi odpovězte, co vy s tím míníte dělat a proč se vám nelíbí, když my o tom mluvíme?

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Wenzl, následuje pan poslanec Babka a další přihlášení. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Děkuji vám, pane ministře, že jste mi odpověděl. Ale mně z toho vychází jedno jediné. Vlastně změnou parametrů - zaměstnanci, přístroje a tak dále - pakliže bude tato novela schválena, nám přibude zhruba 300 000 nových poplatníků krát 150 korun měsíčně. A jsme u toho. Tady nejde o nic jiného než o to prostě pro média veřejné služby získat vysokou částku pro jejich provoz, ale nezlepší se vůbec nic tím. To je ten hlavní důvod. 300 000 nových poplatníků krát 150 korun za televizi měsíčně. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Babka s faktickou poznámkou a následuje pan poslanec Hayato Okamura. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Já budu reagovat právě na ty právnické osoby a odkážu na náš pozměňovací návrh, který je veden pod číslem 5086, který právě toto řeší, který ruší povinnost firem platit podle počtu zaměstnanců a právě zachovává tu současnou definici, tedy že bude podnikatel platit pouze za ten rozhlasový přijímač, který má a který provozuje. Takže si myslím, že je to řešitelné. My jsme se totiž ani v důvodové zprávě toho zákona úplně nedozvěděli, jakým způsobem jste na toto přišli a proč vlastně postupujete tímto za mě jako fakt zcela nelogickým postupem.

A já jsem to tady zmiňoval, mám pocit, v prvním čtení, že tak jak je rozhlasový a televizní přijímač definován dnes, tak to prostě tu svou logiku má. Když ta firma, typický příklad, prostě hotel, který má 10 televizí, tak odvede 10 poplatků za 10 televizí. A touto novelou ve chvíli, kdy ten hotel bude mít do 25 zaměstnanců, což se pravděpodobně může stát, tak ten poplatek za televizi ani za rozhlas platit nebude. Takže to jde úplně proti logice toho, jestli ten podnikatel ten přístroj používá nebo nepoužívá.

Naopak ti, kteří dnes ty poplatky platí, zcela evidentně jako po právu, nebo protože tu službu prostě využívají, nebo jejich klienti, tak ti po novele zákona z této povinnosti vypadnou. Za mě je to prostě zcela nelogický krok. A zase říkám, znovu odkazuji na náš pozměňovací návrh, který vypouští právě změny u právnických osob.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní vystoupí pan poslanec Okamura s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Hayato Okamura: Vážená paní předsedkyně, milí kolegové, milé kolegyně, chci jenom připomenout, že média veřejné služby jsou opravdu jedním z pilířů dobře fungující, živoucí demokratické společnosti, ve které se můžeme cítit dobře, ve které můžeme takovýmto způsobem jako v naší současnosti existovat.

Co se týče financování těchto médií přímo ze státního rozpočtu, ano, padají tady takové návrhy, ale tam se vlastně ruší ten potřebný distanc, ten odstup mezi těmito médii a právě vládnoucí politickou mocí. To znamená, je to taková jakási rozumná, moudrá, historií vyzkoušená pojistka pro to, aby se kvalita demokracie nezvrtla, aby neklesala.

A chci ještě připomenout jako člověk věřící a taky předseda podvýboru pro národnostní menšiny, že média veřejné služby mají velmi důležitou úlohu chránit a podporovat v naší společnosti minority. Rysem vyspělé demokracie je, že to není nějaká diktatura většiny - většiny, která válcuje menšiny - ale právě že v nějaké moudrosti a harmonii mají ve společnosti i menšiny svůj prostor, svůj hlas.

Takže já jsem vděčný za ten vládní návrh, který tady reprezentuje pan ministr, a doufám, že nakonec se dobereme nějakého konsenzu v dlouhodobém zájmu naší demokratické společnosti. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Dále chce reagovat s faktickou poznámkou na průběh rozpravy pan poslanec Nacher. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní předsedkyně, za slovo. Já už bych normálně nechtěl, aby ta debata šla dál, a ptali se další kolegové. Mimochodem, já už jsem tam napsán, ale já už nebudu vystupovat, já už jsem vystupoval. A budu případně reagovat na nějaké další odpovědi pana ministra. Ale není možné zase nechat ve vzduchu tady některé věci, které to posouvají někam jinam. Takže si dovolím na kolegu Okamuru, vaším prostřednictvím, reagovat. Trochu je mi líto, že on tady vlastně za koalici chodí na mikrofon, byť podle mého názoru není v takovém detailu jako členové mediálního výboru nebo výboru pro mediální záležitosti. Nevím, kolegové, proč svého kolegu v tom takhle necháváte?

Ten problém je v tom, pane kolego, vaším prostřednictvím, že způsob financování i přes státní rozpočet je naprosto běžný v zemích Evropské unie. Dokonce je v této chvíli - v této chvíli - neříkám, že to takhle bylo vždycky - ale v této chvíli je ve většině zemí. Já jenom, aby to tady zaznělo. To znamená, že ten přesun k tomu neznamená, že z toho bude státní televize, jak by to mohlo vyvolávat dojem. Naopak. A můžeme se bavit o tom financování. Napojení na státní rozpočet a na nějaký automatismus, nějaký automat, jako to chceme u platů ústavních činitelů, právě zmenšuje ten tlak a takovou tu chuť těm politikům do toho vznášet ty svoje potřeby a vlivy.

Naopak teď, když řešíme právě ty koncesionářské poplatky, tam se dostáváme, že se politicky ovlivňují veřejnoprávní média, protože ti, co je chtějí zvýšit, tak jsou, jak jsem řekl, to jsou ti hodní, a my, co s tím nesouhlasíme, jsme ti zlí. A ono se to pak odráží samozřejmě i v atmosféře v médiích.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní chce reagovat s faktickou poznámkou paní poslankyně Nováková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Dámy a pánové, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, samozřejmě nechci omezovat jakákoliv vystoupení a debatu a otázky, na které má reagovat pan ministr kultury. Ale myslím, že my právě, kteří jsme trošku v detailu, tak víme, že tento tisk má asi myslím 38 pozměňovacích návrhů, kde skutečně poslanci vynaložili velké úsilí na to, aby ten tisk vylepšili. U řady pozměňovacích návrhů Ministerstvo kultury reagovalo, a věřím, že bude reagovat, že ano, že to také vnímá jako vylepšení. Takže myslím si, že by bylo velmi dobré, aby mohly konečně zaznít všechny pozměňovací návrhy s odůvodněním, ke kterým se autoři hlásí, což zazní potom v podrobné rozpravě. Prostřednictvím paní předsedkyně, myslím si, že pro přehlednost by bylo skutečně lepší říct: pan poslanec Babka - mám ty, ty, ty, k těmto se hlásím a tak dále, a tak dále. Já si připadám, protože mám také pozměňovací návrh, že se třeba nikdy na řadu nedostanu. Ale děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Věřím, že ano, paní poslankyně. Pan poslanec Babka bude reagovat s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Ondřej Babka: Určitě budu. Vážená paní kolegyně, vaším prostřednictvím, paní předsedkyně, od toho je druhé čtení, protože my tady opravdu, a právě proto, že ten tisk je velmi náročný, a s opozicí nebyl konzultován dopředu, tak i my samozřejmě těch pozměňovacích návrhů předkládáme mnoho. Já se k nim taky dostanu ve své řeči.

 

Ale je to určitě to druhé čtení určené i k tomu, abychom my nějakým způsobem mohli reagovat na ty vaše pozměňovací návrhy, které třeba možná přijdou, nebo třeba na pozměňovací návrhy, které navrhuje pan ministr Baxa jakožto poslanec. A já už jsem tady třeba na jeden konkrétní návrh pana poslance Baxy, teď musím vaším prostřednictvím, že. (Předsedající: Nemusíte. Ministr je víc než poslanec.) Já jsem ho oslovil jako pana poslance, který může předkládat pozměňovací návrh, protože kdyby byl pouze ministr, tak pozměňovací návrhy předkládat nemůže.

Takže jenom tím chci říct, že v rámci té debaty, a bylo to ohledně právě pozměňovacího návrhu, který vnímáme jako přílepek, a který si myslíme, že by bylo lépe řešit jinak, a třeba jsem na tuto konkrétní otázku ještě od pana ministra nedostal odpověď, jestli mu to přijde jako řešení dostatečné, protože já se domnívám, že nebo v tom vašem pozměňovacím návrhu právě vůbec nezazněla nějaká redefinice toho, kdo by měl nebo neměl právě podle práva Evropské unie být registrován u toho RRTV, tak si myslím, že pokud bychom to vynechali, tuto debatu, tak bychom mohli případné změně zákona o audiovizi nebo o mediálních službách na vyžádání udělat větší škodu, než kdybychom o tom dnes nemluvili. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Vracíme se do rozpravy, paní poslankyně Kocmanová přednese stanovisko klubu Pirátů. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, já za poslanecký klub Pirátů představím tři pozměňovací návrhy, které jsme k této mediální novele připravili.

Na začátek podtrhnu, že naším cílem je a vždycky bylo udržitelné financování České televize a Českého rozhlasu, ale také nám velmi záleží na tom, aby nedošlo k nesmyslnému zatížení domácností. A stejně tak nechceme umožnit politické ovlivňování médií veřejné služby. První návrh, který najdete pod číslem sněmovního dokumentu číslo 5715, se zaměřuje na ten takzvaný poplatek z internetu. Odstraňujeme tím to zbytečné rozšíření okruhu poplatníků na vlastníky mobilních telefonů a tabletů, protože to by prakticky znamenalo povinnost platit poplatek, jen pokud vlastníte chytrý telefon s internetem, a takové nesmyslné řešení, takovou v podstatě daň za internet považujeme za nepřijatelnou. Ten poplatek by měl zůstat navázán na tradiční přijímače, nikoliv na internetová zařízení.

Já mám obavu, že taková daň za internet by navíc mohla poškodit i důvěru veřejnosti v média veřejné služby jako takové, protože lidé by mohli oprávněně vnímat tuhle změnu jako neférové zatížení.

Druhý návrh pod číslem sněmovního dokumentu 5716 řeší dlouhodobý problém a tím je absence povinnosti členů Rady České televize a Českého rozhlasu zveřejňovat svá majetková přiznání. Přitom tyhle orgány, tyhle rady, mají zásadní vliv na kontrolu médií veřejné služby, a proto je potřeba posílit jejich odpovědnost. Pokud bude zajištěno, že členové rad budou jednat v zájmu veřejnosti, nikoliv ve svém vlastním, tímto ustanovením.

Třetí návrh, který najdete v systému pod číslem 5707, odstraňuje povinnost, aby memorandum o naplňování veřejné služby muselo být podepsáno ministrem kultury. I přes ujišťování pana ministra to za nás reálně představuje nebezpečí, že by potom mohl být generální ředitel České televize vystaven nepřiměřenému tlaku ze strany politiků.

Ten návrh chrání nezávislost médií tím, že zachovává institut memoranda jako užitečný nástroj plánování, ale bez zapojení ministrů a bez politických tlaků. Je to přesně ten krok, který je nutný k tomu, abychom zabránili dalšímu ovlivňování médií politiky nebo mocenskými skupinami. A je pravda, že dnes už tak jsme dost znepokojeni některými zásahy a událostmi, které vyplouvají na povrch v posledních měsících. Například zrušení pořadu 168 hodin, kdy zatím Česká televize nesdělila, jestli a jaká bude za tento pořad náhrada. A s tím související odchod Nory Fridrichové. Také například radní České televize Pavel Matocha dlouhodobě na svých sociálních sítích kritizuje čtyři moderátory České televize a tři z nich už odešli. Čtvrtým, často kritizovaným, je Václav Moravec. Zároveň, když už jsme u toho, tak radní Matocha se také dlouhodobě stýká například s Pavlem Tykačem. A je na pováženou, nebo možná je to nějaká zvláštní shoda okolností, že se neodvysílají reportáže o činnosti společnosti Pavla Tykače, i když byly připravované, tak nebyly dokončené ani odvysílané. A Ondřej Stratilík, který je připravoval, z České televize také odešel.

Naposled ještě doplním, že nám velmi záleží na důsledné kontrole hospodaření, protože lidé mají právo vědět, za co platí. Proto jsme také za Piráty do sněmovního systému předložili návrh na změnu ústavy pod sněmovním tiskem 879, který zajistí dohled Nejvyššího kontrolního úřadu nad Českou televizí a Českým rozhlasem. Důkladnější kontrola hospodaření médií veřejné služby totiž byla vládou slibována, ale nic se v tom dosud nestalo. A vím, že už o tom hovořili někteří mí předřečníci a mají k tomu své pozměňovací návrhy. Za mě je ale na místě otázka, jestli právě ústava ten jejich návrh vůbec umožní. Možná půjde kontrolovat ty koncesionářské poplatky, ale Česká televize a Český rozhlas rozhodně nehospodaří jenom s těmi poplatky, ale také s jinými příjmy a také s vlastním majetkem. Tím pádem se jako jistější řešení jeví právě tento náš návrh změny ústavy.

Takže když to shrnu, ty naše tři pozměňovací návrhy a návrh na změnu ústavy směřují k zajištění férového prostředí pro fungování médií veřejné služby a my rozhodně chceme posilovat důvěru lidí v tato média. Ale k tomu je potřeba, aby ty návrhy na nové poplatky dávaly smysl. Děkuji za slovo a já se k těm návrhům pozměňovacím ještě přihlásím v podrobné rozpravě.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní s faktickou poznámkou chce reagovat na průběh rozpravy pan poslanec Babka Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Já budu reagovat na mou ctěnou kolegyni Kláru Kocmanovou. Možná to jenom uvedu do kontextu, protože my jsme teďko ve druhém čtení této velké mediální novely. Ve chvíli, kdy tato velká mediální novela byla představována na té velké tiskové konferenci, tak součástí pětikoalice byli samozřejmě i Piráti jako Pirátská strana. Na té tiskové konferenci, pokud se nemýlím, stál za Piráty kolega Jakub Michálek.

Mě zaujal, paní kolegyně, ten váš pozměňovací návrh, který je velice významný, který víceméně kopíruje ten námi již předložený, a to je ten, a vy jste to nazvala daň za internet, což je tedy změna v placení za chytré přístroje. A my se teďko postupně samozřejmě dozvídáme, jak ta novela tím časem postupně jde a jde, která z těch pěti stran přispěla tím svým know-how do toho guláše, který tady dneska jako, protože tam je spousta věcí, které občas jdou proti sobě nebo nejsou úplně sourodé, takže se dozvídáme, která z těch pěti koaličních stran přispěla čím. Tak teď už víme, s čím asi byste nesouhlasila. A mě by tedy zajímalo, za co jste to v té novele vyměnili, že jste souhlasili s tím... (Předsedající: Prostřednictvím.) Teď jsem mluvil k Pirátům jako k celku. (Předsedající: Aha.) Za co jste to vyměnili? A co byl tedy ten váš příspěvek do té velké mediální novely? Protože ta změna, kterou vy navrhujete a se kterou samozřejmě my souzníme, protože ten pozměňovací návrh máme taky, tak je opravdu velká a spíš by mě to tak jako zajímalo teda, s čím jste při tom vyjednávání přišli jako Pirátská strana? Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Jakob je další, který je přihlášený v rozpravě. Vzdává se slova. Pan poslanec Novák je tedy další. A následuje pan poslanec Nacher, tentokrát nikoliv jako faktické poznámky, ale rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové. Vidím, že vás předchozí diskuse pobavily a je veselo. Nicméně ano, šťastné a veselé, ale samozřejmě jak pro koho, že? Šťastné asi pro Českou televizi a Český rozhlas, že se opět protlačila ta novela na půdu Sněmovny. A veselé asi pro kolegy z koalice, kteří ji předkládají. Ale s tím jsem úplně tak začít nechtěl.

Já vlastně dřív, než se dostanu k těm svým pozměňovacím návrhům tak bych se chtěl věnovat ještě tomu úvodu jako takovému, protože ona se zase za tu dobu od toho prvního čtení změnila spousta věcí.

A jedno je jasné: tento předložený návrh jednoznačně sahá do kapes lidem a firmám, jednoznačně bere lidem a firmám, českým firmám, českým lidem peníze z kapes - nijak jinak to nejde pojmenovat. My jsme se dneska k tomu všemu dostali i do atmosféry, kdy to komentuje nový ředitel České televize, a vlastně začal strašit, že pokud nedostane přidáno, tak sníží počet televizních veřejnoprávních okruhů na tři, zruší hlavní zábavní programy typu Stardance, bude propouštět a nevím, nevím, co ještě všechno. Ale na druhou stranu - no konečně, konečně se začíná (s pousmáním) přemýšlet o tom, jak ušetřit na nepotřebných projektech. A je to vlastně úplně stejně jako nedávno v Německu. Ale o tom Česká televize tak nějak české občany neinformovala, protože to nebyla úplně informace, která by se hodila do krámu, a spíš jsme se dozvídali z úplně jiných médií než veřejnoprávních o tom, co se kolem veřejnoprávních médií děje v Německu. A proč? No, protože se to prostě českým veřejnoprávním médiím nehodilo. To je ta jejich objektivita.

Tak jako pan premiér Fiala slibuje platy v Německu, tak by si právě mohl vzít příklad i od německých zákonodárců - a místo toho, aby bral peníze českým občanům, tak by mohl tlačit na to, aby Česká televize, Český rozhlas začaly šetřit.

No a taky jedna další otázka vlastně, proč nás ta naše - dle vás, koaličních mediálních expertů - skvělá veřejnoprávní média o situaci neinformují. I na to, pane ministře - (Otáčí se vpravo.) jste tady, výborně - bych od vás rád slyšel odpověď. Proč Česká televize neinformovala o tom, co se kolem veřejnoprávních médií děje v Německu? Proč? Já si můžu odpovědět sám: jednoduše se jim to nehodí, už jsem to tady jednou řekl, ale záleží na tom, zda se necháte a přijmete tu výzvu a odpovíte mi na to, proč tomu tak je. Proč Česká televize o věcech, které se jí nehodí do krámu, prostě neinformuje? Jednoznačně to tak je. A je to vlastně i výsledek toho, jak vy se té veřejnoprávní televize za všech okolností tady na půdě Poslanecké sněmovny zastáváte. Vy jim nevytknete jediný přešlap, jediný.

Jediné, co tady tlačíte, je: přidat jim peníze, přidat jim peníze, přidat jim peníze. Jakýkoliv přešlap veřejnoprávních médií vy tady přehlížíte, nevyjadřujete se k němu, ačkoliv my jej tady zmiňujeme. Mně se to jednoduše nelíbí. Média veřejné služby mají tam, (povzdech) kde existují, také různý způsob financování, mluvil o tom kolega Nacher. Neustále se tady oháníme britskou BBC jako vzorem. A na okraj chci informovat, že právě BBC je společnost, která řeší - jak televizi, tak rozhlas. My máme dvě různé instituce: máme samostatnou televizi, samostatný rozhlas. Je to z historických důvodů, to chápu, první byl rozhlas, potom byl technologický pokrok, přišla televize, tak se založila další, v uvozovkách, společnost televize. Ale chceme-li se tady bavit o tom, zdali je něco hospodárné, nebo nehospodárné, tak v první řadě je nehospodárné to, že tady máme vlastně dva managementy svým způsobem jednoho veřejnoprávního média, které má pouze dva typy, jeden je typ rozhlasový, druhý je typ televizní, ale je to veřejnoprávní médium jako takové.

A asi je zde potřeba mít dva argumenty, dvě rady, prostě dvakrát tolik korýtek. A tam utíkají peníze občanů, které jim touto novelou chcete sebrat. Je prostě mnoho otázek a faktů a nejasností, které by stály za podrobnou celospolečenskou diskusi. A můžeme se bavit o tom a vyhodnotit si, že od roku 1989 fakticky k takové diskusi nedošlo. Nedošlo k diskusi, k diskusi o tom, jakým způsobem změnit financování veřejnoprávních médií, zda současný model je či není v pořádku - nedošlo. A ani předložený návrh to neřeší, je to stále stejný systém: sypat peníze. A když ten, kdo je obdrží, řekne: nevychází mi, potřebuji přidat, tak přijdete a navrhnete, jak přidat. A to přece není úplně v pořádku.

Naší zodpovědnosti musí být i hospodárnost - nejenom to, jestli to funguje, nebo nefunguje, ale jestli to funguje správně a jestli to funguje hospodárně. A hospodárnost nám tady z debaty absolutně vypadla. Vždy tato debata o tom, jakým způsobem má být financování, tak vždy sklouzla vlastně do personální roviny nebo nějakých partikulárních zájmů vládnoucí většiny. A vlastně můžeme to vidět i dnes na základě odpovědí, které tady zatím dostáváme.

Druhým významným momentem, který se po roce 1989 stal, je fakt, že dnešní mediální prostředí nemá tak přesné aranžmá jako tehdy. Rádio už není čistě rádiem, televize institucí, která přináší pouze kontinuální materiál. Vývoj a pokrok s sebou přinesl svobodu přenosu osobních stanovisek a postojů každého z nás do veřejného prostoru - i když se to některým nemusí líbit a zatoužili po cenzuře, například sociálních sítí tak, aby jedinou pravdu měla právě třeba vládnoucí většina.

Když se dnes podíváte na naše tři veřejnoprávní instituce, tak co vidíte? ČTK, ta má primární zpravodajský obsah, ale také přináší videa a zvukové materiály a ze spousty těchto materiálů následně čerpá jak Česká televize a (tak) Český rozhlas. Český rozhlas je primárně sice o zvukových materiálech, ale přináší také videoobsah a zpravodajský servis, už to není jen rádio. Česká televize je primárně o obsahu, ale také o zvuku a zpravodajství.

A pak je tady veřejnost, která není vně mediálního prostředí, ale naopak sama mediální prostředí dotváří - svými profily na sociálních sítích a (šířením) tiskových, obrazových a zvukových obsahů, které veřejnoprávní média do vysoké míry moderují, vlastně zprostředkovávají most mezi tím, co veřejnoprávní média chtějí sdělit, a tím, jak ho obyčejní lidé chápou. To je z mého pohledu zásadní v dnešní době. A tady se možná dostáváme i k tomu základu, na kterém bychom měli začít stavět současnou podrobnou diskusi o veřejnoprávních médiích.

Svět se po roce 1989 změnil zásadně, ale v současné době, v době pokročilých technologií a turbulentního vývoje technologií se mění doslova ze dne na den. Dnes se nedělíme na ty chytré, kteří k nám promlouvají z obrazovek, a na ty druhé, kteří by měli tuto obrazovku sledovat a formulovat podle toho, co jim moderátoři sdělují, svůj názor - ačkoliv se o to mnohdy moderátoři veřejnoprávních médií snaží.

My dnes máme v mediálním prostoru obrovskou množinu názorů, které si zaslouží svou pozornost, a samozřejmě také kvalitativní i kvantitativní rozměr pozornosti. Kolegyně, kolegové, my se tady určitě shodneme na jednom, a to na tom, že tlak, který vytvořil ředitel České televize Souček, a sice to, že pokud se nezvýší poplatky, tak v sobotu večer na podzim půjde na ČT1 místo Stardance Monoskop a chlapi už se nepodívají na fotbal na ČT sport. Tak tohle skutečně není hodno diskuse na půdě Parlamentu. Daleko věcnější a pro řešení tohoto problému důležitější by bylo, kdybychom umožnili již zmiňovanou odbornou i celospolečenskou diskusi. Soukromá média nebo i sociální média totiž mnohdy v současnosti nahrazují roli těch veřejnoprávních jednoduše proto, že přinášejí informace tam, kde ta veřejnoprávní z mnoha důvodů mlčí. Tady se můžu zase vrátit k oné mediální reformě v Německu, že?

Dalším zářným příkladem, kterým nemůžeme popřít, že by role České televize při informování o přípravách a průběhu kampaní amerických prezidentských voleb nebyla svým způsobem zásadní a nebyla pod tlakem informace pouze z jednoho pohledu, je to, že tlačila pouze jeden názor, kdo je ten správný kandidát a kdo není ten správný kandidát. Tady se to ve vší kráse ukázalo, jak je možné médium veřejné služby zneužít v něčím zájmu. Tady přece se mnou musíte všichni souhlasit, že to je špatně. Česká televize - a má to taky ve svém kodexu - má být nezávislá.

Já tady nechci hodnotit ani své osobní dojmy. My těch příkladů vidíme všichni mnoho. Jeden jsem dneska zmínil. Ve svátek demokracie Česká televize poruší zákon a tady se to přechází jakoby nic. Jak to, že teď najednou byla očividně zaměřená na úspěch jedné strany nebo jednoho z kandidátů? Jak je možné, že se takhle může veřejnoprávní médium, které tady mnoho kolegů vyzdvihuje jako médium, bez kterého by se pomalu Česká republika zhroutila, chovat? Já si na to nedokážu odpovědět a nedokážu ani odpovědět občanům, kteří si na to stěžují. Nic jiného nemůžu dělat než to, že ano, nelíbí se mi to, řeknu to v Parlamentu a možná mě ta většina vyslyší, anebo mě taky nevyslyší, a občané se potom rozhodnou, ke komu se nakloní. To je vlastně celé, to je ta demokracie. Ale není to jenom můj názor. Přece není dobře, že občané takto vnímají veřejnoprávní médium, protože v ten okamžik se ten váš koncesionářský poplatek mění v obyčejné výpalné a to není normální. V této rovině vlastně dneska jsme. Má-li zůstat Česká televize a rozhlas v rovině veřejnoprávní služby, tak se musíme jako společnost holt poradit. Nejenom jako společnost nebo společenství osazenstva Poslanecké sněmovny, ale společnost jako taková.

Obě instituce mají svůj kodex, obě instituce předkládají do Sněmovny své výroční zprávy. Mimochodem, kolik těch zpráv tady vlastně ještě leží neschválených? Vždycky to děláme nebo děláte tak, aby když hrozí odvolání ředitele, tak honem je potřeba tu hraniční zprávu schválit. Jak už jsem říkal, je tu mnoho nových možností na mediální působení a je potřeba zvážit, jakým způsobem a kam vlastně by se měl ten veřejnoprávní prostor ubírat. Kdo má do něj vlastně možnost dneska vstoupit a kdo z něj také má možnost vystoupit, svobodně vstoupit, svobodně vystoupit. Opět jsme u intenzivní celospolečenské diskuse, a to ne hrk, hrk, schváleným poplatkem, který dlouhodobě nic nevyřeší. Ano, vy tam máte nějakou valorizaci, což je ještě horší, protože to už potom budou lidé platit jak mourovatí bez ohledu na to, jestli se to tady vůbec otevřelo či řešilo.

No, a pak je tu ještě jedno téma, a to je kontrola. Jaká je dnes kontrola, víme. Legitimním požadavkem je, aby měla společnost kontrolu nad tím, kam jdou její peníze. My všichni poslanci tady zákonem nutíme někoho platit peníze. Vy, koaliční poslanci říkáte, že by měli ti lidé a firmy platit ještě víc. Kde je kontrola? Kde ti občané, kteří volí Poslaneckou sněmovnu, mají jistotu, že s těmi penězi, které bohužel díky nám všem - strašně nerad se v tom zmiňuji sám - platí, mají jistotu, že jsou správně kontrolované, že jsou správně a efektivně vynaložené? Někteří z nich už vůbec nemají pocit, že jsou obecně dobře vynaložené, protože necítí potřebu tato veřejnoprávní média sledovat.

Proč se Česká televize tak brání kontrole NKÚ? Pane ministře, budete mít určitě prostor na mikrofon a budu rád, když na něj půjdete. Proč mediální továrna za 7 miliard? 7 miliard našich finančních prostředků má problém složit účty. Proč? Co by za to ostatní média dala? Máte továrnu na absolutno s garantovaným ročním příjmem, dlouhé peníze. Co víc si vlastně přát? Když tuto situaci převedeme do normálního života, tak když potřebujete peníze navíc, kdekoliv, tak musíte nejprve dokázat, proč je potřebujete, zda je možno najít úspory uvnitř organizace. Argument České televize dneska je, zaplaťte, nebo to vypneme. No fajn, pojďme to zkusit a uvidíme, co se stane. Možná jen na reportáže přestane jezdit dvoj až trojnásobný veřejnoprávní tým oproti soukromým televizím. Jedno jediné slovo, přátelé - hospodárnost. To mi v této debatě chybí.

Když se podívám kolem sebe, tak vidím, že jsem se asi nechal zbytečně unést, ale na druhou stranu je potřeba si říct, o čem a proč se tady dnes bavíme. Je potřeba to uvést na správnou míru. Já se samozřejmě následně pokusím moderovat své pozměňovací návrhy tak, abyste pochopili, co mě k nim vedlo a co je jejich obsahem. Co to bude znamenat a zda vás přesvědčím, uvidím. Ale v konečné fázi prostě přijmeme, anebo přijmete, koaliční většinou to, na čem se sami shodnete bez ohledu na argumenty. Je to dost možné.

Přesto to nevzdávám jako spousta mých kolegů. Přesto jsme si dali nemalou práci s pozměňovacími návrhy. A jsou to pozměňovací návrhy, které se zaměřují na efektivnost, na hospodárnost, na rovnost, na spravedlnost. A to jsou věci, které v té vládou předložené novele prostě chybí. Nejsou tam. Tak jsme si dali práci, udělali jsme to za vás. Já doufám, že mi potom ve třetím čtení i mým kolegům poděkujete a naše návrhy přijmete. A teď pojďme na ně.

Já jsem předložil celkem tři pozměňovací návrhy, ke kterým se následně přihlásím v podrobné rozpravě. Ten první a z mého pohledu zásadní, je kontrola NKÚ. My tady všichni říkáme, jak to všichni chceme, se tady shodneme obecně, koalice s opozicí i bývalou koalicí, novou opozicí, nebo nevím. Vlastně všichni chceme, aby veřejnoprávní média kontroloval Nejvyšší kontrolní úřad, akorát že někdo to chce víc a někdo to chce méně. Logicky z pohledu toho, že lidé jsou zákonem nuceni platit tuto službu, tak je přece logické, že očekávají, že finance, které vynaloží, budou náležitě kontrolovány. My jsme tady slyšeli stanoviska, že je potřeba změnit to ústavou, že bez změny v ústavě to nejde, že se to chystá, a asi to trvá hrozně dlouho to nachystat, asi je to hrozně složitá legislativa, protože i když už jsem několikrát slyšel, že se to chystá, tak jsem to neviděl a nevěřím tomu, že se na tom pracuje, a ani nevěřím a nespokojím se s argumenty, že to nelze jinak než změnou ústavy. A proto jsem vypracoval pozměňovací návrh, který to řeší změnou zákona.

A je to jednoduché a k této vší jednoduchosti předloženého pozměňovacího návrhu bylo vypracováno také právní stanovisko profesora doktora Aleše Gerlocha, respektive jeho právní kanceláře, a s tímto stanoviskem vás velmi rád seznámím podrobně, protože si myslím, že je zásadní, abyste ho znali, a je zásadní, aby i občané věděli, že vymlouvat se na to, že nemůžeme zákonem poslat Nejvyšší kontrolní úřad do veřejnoprávních médií, tak aby věděli, že tomu tak není, že to udělat můžeme. Stanovisko se zabývá posouzením ústavní konformity návrhu novely zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, která má rozšířit působnost Nejvyššího kontrolního úřadu tak, že by nově měl vykonávat kontrolu hospodaření s majetkem Českého rozhlasu a České televize a hospodaření s finančními prostředky vybíranými na základě zákona o rozhlasových a televizních poplatcích.

V souvislosti s tímto záměrem vyvstala otázka, zda rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu nevyžaduje realizovat také čl. 97 Ústavy České republiky, ve kterém je postavení Nejvyššího kontrolního úřadu zakotveno. Zadáním vlastně bylo posoudit, zda je v souvislosti právě s rozšířením působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu novelizaci zákona č. 166/1993 Sb., nutno novelizovat příslušným způsobem také Ústavu České republiky a to konkrétně její čl. 97. 

A teď přejdeme k tomu právnímu posouzení. Výchozí ustanovení čl. 97 ústavy zní takto: Za prvé. Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislý orgán, vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu.

Za druhé. Prezidenta a viceprezidenta NKÚ jmenuje prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny.

Za třetí. Postavení, působnost, organizační strukturu a další podrobnosti stanoví zákon.

V analyzovaném případě je relevantní právě ten první a třetí odstavec citovaného ustanovení, protože právě v prvním odstavci je rámcově vymezena ta věcná kontrolní působnost NKÚ, a to státní majetek a plnění státního rozpočtu, zatímco třetí odstavec předpokládá bližší stanovení rozsahu působnosti NKÚ zákonem. V zásadě tak jde o to, jak široce může být působnost NKÚ stanovena na úrovni běžného zákona, aniž by se tento zákon ocitl v rozporu s ústavním pořádkem. Úvodem je možno připomenout, že v minulosti byly vícekrát učiněny pokusy o rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu novelizací ústavy, do které by byl vládní návrh novely ústavy předložený v roce 2011, který byl projednáván jako sněmovní tisk číslo 351, šestého volebního období Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Mimo jiné se navrhovalo, aby Nejvyšší kontrolní úřad kontroloval hospodaření s majetkem územních samosprávných celků a příjmy a výdaje jejich rozpočtů, a to z hlediska v souladu se zákony nebo hospodaření s majetkem právnických osob veřejnoprávní povahy, o nichž tak stanoví zákon, a to právě v zákonem stanoveném rozsahu.

Hlavním důvodem tehdejší iniciativy byl záměr zakotvit obligatorní okruh kontrolovaných subjektů na ústavní úrovni, neboť jinak by vymezení působnosti NKÚ, a to personální i věcné, záviselo výlučně na vůli zákonodárce, jež se pochopitelně v čase může proměňovat. Občas totiž máme volby.

Rozšíření působnosti NKÚ zakotvené na ústavní úrovni by vedlo k tomu, že by zákonodárce nemohl takový rozsah kontrolní působnosti běžným zákonem zúžit. Druhým důvodem pak byla ve vztahu k zamýšlené kontrole hospodaření územních samosprávných celků skutečnost, že právo na územní samosprávu je též zakotveno na ústavní úrovni. Zavedení kontroly hospodaření s majetkem územních samosprávných celků a příjmy a výdaje jejich rozpočtu by bylo možno chápat jako zásah do ústavně zaručeného práva na samosprávu, který by byl možný právě jen na základě ústavní úpravy. Takové potenciální námitce se mělo čelit právě tím, že by rozsah působnosti NKÚ byl vymezen právě již v ústavě. Vládní návrh novely ústavy tehdy ovšem přijat nebyl, stejně jako nebyly úspěšné ani předcházející, ani pozdější návrhy.

A pro úplnost je možno podotknout, že naposled zmíněný argument o nezbytnosti zakotvit kontrolní působnost NKÚ ve vztahu k územním samosprávným celkům do ústavy byl pochybný vzhledem k tomu, že podle čl. 101 odst. 4 ústavy může stát zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem. S vysokou pravděpodobností by toto ustanovení bylo dostatečným ústavním základem pro zakotvení kontrolní působnosti NKÚ vůči územním samosprávným celkům v zákoně.

Vzhledem k neúspěchu legislativních pokusů o změnu ústavy docházelo v průměru doby ke změně rozsahu kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu pouze novelizacemi zákona č. 166/1993 Sb.

Podle našeho názoru nelze z ničeho dovodit, že by rozsah věcné, to jest co je kontrolováno, a personální působnosti, to jest kdo je kontrolován, Nejvyššího kontrolního úřadu musel být stanoven přímo v ústavním zákoně. V základu je věcná působnost NKÚ zakotvena v čl. 97 odst. 1 ústavy, avšak to podle našeho názoru neznamená, že by nemohla být stanovena běžným zákonem. Ustanovení § 97 odst. 1 ústavy je nutno vykládat tak, že běžný zákon nesmí vyloučit z působnosti NKÚ kontrolu hospodaření se státním majetkem a kontrolu plnění státního rozpočtu, avšak z toho neplyne, že by rozsah kontrolní působnosti NKÚ nemohl stanovit samotný běžný zákon. K tomu vedou následující argumenty. Nejvyšší kontrolní úřad je sice ukotven v ústavě a představuje tak ústavní orgán, současně však platí, že je jedním z orgánů státu a jako takový se podílí na výkonu státní moci. Podle čl. 2 odst. 3 ústavy platí, že státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Postačí takzvaný běžný zákon, ostatně takzvaná výhrada Ústavního zákona, to jest požadavek, aby určitá materie byla upravena výlučně ústavním zákonem, je v českém ústavním pořádku spíše výjimkou.

Naopak takzvaných blanketových norem, to jest ustanovení obdobných čl. 97 odst. 3 ústavy, které svěřují úpravu určité materie právě běžnému zákonu, je v českém ústavním pořádku řada.

Odkázat lze například na čl. 20 ústavy, čl. 58 ústavy, čl. 63 odst. 2 ústavy, čl. 80 odst. 2 ústavy, čl. 98 odst. 2 ústavy, čl. 104 odst. 1 ústavy, a další a další. Dalším argumentem ve prospěch možnosti zakotvit kontrolní působnost NKÚ v běžném zákoně je porovnání současné zákonné úpravy a rozsahu působnosti NKÚ v zákoně č. 166/1993 Sb s  ústavní úpravou v čl. 97 odst. 1 ústavy. Působnost NKÚ je vymezena v § 3 zákona č. 166/1993 Sb. takto: za 1. Úřad vykonává kontrolu za a) hospodaření se státním majetkem a finančními prostředky vybíranými na základě zákona ve prospěch právnických osob s výjimkou prostředků vybíranými obcemi nebo kraji v jejich samostatné působnosti, za b) státního závěrečného účtu, za c) plnění státního rozpočtu, za d) hospodaření s prostředky poskytnutými České republice ze zahraničí a s prostředky, za něž převzal stát záruky, za e) vydávání a umořování státních cenných papírů a za f) zadávání státních zakázek. Za další kontrolu v rozsahu podle odst. 1 vykonává úřad, nestanoví-li zvláštní zákony jinak u za a) organizačních složek státu a za b) právnických a fyzických osob, za třetí úřad vykonává kontrolu hospodaření České národní banky v oblasti výdajů na pořízení majetku a výdajů na provoz České národní banky. Tohle všechno je stanoveno zákonem a pokud by měl obstát argument spočívající v tom, že kontrolní působnost Nejvyššího kontrolního úřadu ve vztahu k Českému rozhlasu a k České televizi musí být zakotvena na ústavní úrovni, potom by logicky současná právní úprava v § 3 zákona č. 166/1993 Sb. musela být zčásti sjednána jako protiústavní.

Jelikož právě ústava podle současného znění čl. 97 odst. 1 výslovně neumožňuje provádět kontrolu fyzických a právnických osob, viz citovaný § 3 odst. 1. písm. b) zákona 166/1993 Sb. Působnost NKÚ vymezená v čl. 97 odst. 1 ústavy by umožňovala z hlediska personální působnosti patrně pouze kontrolu organizačních složek státu hospodařících se státním majetkem a podílejících se na naplňování státního rozpočtu. Přitom zákonná úprava vymezuje tuto působnost významně šířeji, aniž by byla z hlediska ústavní konformity zpochybňována. Ještě názorněji to lze demonstrovat na případu kontroly hospodaření České národní banky v zákonem definovaném rozsahu § 3 odst. 3 zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu. Postavení České národní banky je totiž taktéž zakotveno v ústavě a tedy by bylo možno tím spíše argumentovat, že právě její kontrola ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu by měla mít ústavní základ.

Přesto tomu tak není. Postačí zákonná úprava, přičemž ani ta zjevně z hlediska ústavní konformity zpochybňována není a je možno připomenout, že kontrola České národní banky byla dokonce od počátku platnosti zákona č. 166/1993 Sb. výslovně vyloučena a ke změně došlo až zákonem č. 442/2000 Sb., aniž by došlo k adekvátní novelizaci samotné ústavy. K rozsahu působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu zakotvené v ústavě, respektive v běžném zákoně, se vztahuje nález Ústavního soudu (nesrozumitelné) a v tomto nálezu Ústavní soud posuzoval mimo jiné ústavní konformitu tehdy nově zakotveného ustanovení § 3 odst. 4 zákona č. 166/1993 Sbírky. Novelizace byla provedena zákonem č. 224/1994 Sbírky a podle této novely se hospodaření s příspěvky poskytnutými ze státního rozpočtu politickým stranám či hnutím mělo považovat za hospodaření se státním majetkem a Ústavní soud tehdy judikoval, cituji: "Určitým momentem je vymezení činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu v čl. 97 ústavy, podle něhož Nejvyšší kontrolní úřad nevykonává nic méně a nic více než kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. To jednoznačné ústavní vymezení nelze změnit jinak než ústavním zákonem, a proto již z procesně ústavního hlediska je změna provedená § 3 odst. 4 zákona č. 166/1993 Sb. protiústavní. Současně pak Ústavní soud konstatoval, že z materiálně ústavního hlediska však tato změna také není přijatelná, protože takzvané postátnění kontroly hospodaření politických stran a politických hnutí by bylo zásahem, který ohrožuje princip oddělení politických stran a politických hnutí od státu."

Citovaný úryvek z nálezu Ústavního soudu o tom, že ústavní vymezení působnosti NKÚ nelze změnit jinak než ústavním zákonem, je nutno chápat v kontextu zjevné skutečnosti, kterou Ústavní soud zdůraznil, že poté, co příspěvky státu byly politickým stranám a politickým hnutím přiděleny, nemůže již jít o hospodaření se státním majetkem, jímž byly uděleny.

K tomu se ovšem připojuje již zmíněný ústavní princip oddělenosti politických stran a politických hnutí od státu. Měl-li být nález Ústavního soudu chápán doslova, pak každé finanční prostředky přidělené subjektům odlišným od státu by již nebyly státním majetkem a jejich kontrola by ze strany NKÚ nebyla možná, respektive byla by protiústavní. Jinak řečeno, za protiústavní by tak muselo být považováno nejen stávající ustanovení § 3 odst. 2 písm. b) zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, jakož i § 3 odst. 3 téhož zákona, kontrola hospodaření České národní banky, která je též samostatným subjektem práva a nakládá s vlastním majetkem. Takový výklad důsledku nálezu Ústavního soudu sp. zn. ÚS 26/94 proto podle našeho mínění nemůže obstát.

Nelze taktéž přehlédnout, že právě současné znění § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 166/1993 Sb. umožňuje Nejvyššímu kontrolnímu úřadu vykonávat kontrolu hospodaření s finančními prostředky vybíranými na základě zákona ve prospěch právnických osob. Striktně vzato, ani zde nemůže jít o státní majetek, a přesto není ústavnost této kontrolní pravomoci NKÚ zpochybňována. Podle našeho názoru je závěry plynoucí z nálezu Ústavního soudu ÚS 26/94 nutno chápat v kontextu tehdy platného a účinného znění zákona č. 6/1993 Sb., jakož i okruhu subjektů, tedy politické strany a politická hnutí, které měly být kontrole podrobeny. Tento kontext se v mezidobí významně proměnil. Navrhovaná novela zákona NKÚ totiž v konečném důsledku neprovádí nic jiného, než že ze skupiny právnických osob, pro které jsou v souladu se zákonem vybírány finanční prostředky, výslovně jmenuje Českou televizi a Český rozhlas.

Podle návrhu novely má být předmětem kontroly hospodaření s majetkem Českého rozhlasu a České televize, dále pak jejich hospodaření s finančními prostředky vybíranými v jejich prospěch podle zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. Oproti stávající úpravě tak má dojít k rozšíření kontrolní působnosti NKÚ pouze ve vztahu k majetku České televize a majetku Českého rozhlasu, neboť nakládání s příjmy z rozhlasových a televizních poplatků může být předmětem kontroly již na základě stávající zákonné úpravy obsažené právě v § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 166/1993 Sb. Jak Česká televize, tak Český rozhlas jsou právnickými osobami, které hospodaří s vlastním majetkem, a to dle § 1 odst. 2 zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, a § 1 odst. 2 zákona č. 484/1991 Sb. o Českém rozhlasu. Jejich postavení je tak analogické postavení České národní banky, kterou zákonodárce podrobil kontrolní pravomoci NKÚ v oblasti výdajů na pořízení majetku a právě výdajů na provoz České národní banky, přestože jde taktéž o právnickou osobu hospodařící s vlastním, to jest nikoliv státním majetkem. Po věcné stránce je rozdíl ve vymezení rozsahu kontrolní působnosti NKÚ mezi srovnanými subjekty, tedy veřejnoprávními médii a Českou národní bankou, marginální, neboť není zásadní diference mezi kontrolou výdajů na pořízení majetku a výdajů na provoz České národní banky a kontrolou hospodaření s majetkem Českého rozhlasu a České televize. I hospodaření s majetkem jistě zahrnuje výdaje na pořízení majetku a výdaje na provoz určitého subjektu. V případě pochybností by návrh novely mohl použít totožnou formulaci, která je již použita v případě České národní banky a jejíž ústavní konformita není od roku 2010 nijak zpochybňována.

Podle našeho názoru nelze z ničeho dovodit, že by zakotvení kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu ve vztahu k hospodaření s majetkem Českého rozhlasu a České televize a hospodaření s finančními prostředky vybíranými na základě zákona o rozhlasových a televizních poplatcích bylo nezbytné provést cestou novelizace čl. 97 ústavy. Podle našeho názoru je možné takovou působnost Nejvyššího kontrolního úřadu provést novelizací zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu. Opačný závěr by mimo jiné vedl ke zjevně nesprávné konsekvenci, totiž, že stávající vymezení kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu zakotvené v ustanovení § 3 odst. 1 písm. a), § 3 odst. 1. písm. b) a § 3 odst. 3 zákona č. 6/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřad, je protiústavní.

Tolik k právnímu posudku a jednoduše jde říci, říkáte-li, že není možné bez změny ústavy poslat NKÚ do České televize nebo Českého rozhlasu, tak úplně stejně říkáte, že k dnešnímu dni 14 let v rozporu s ústavou Nejvyšší kontrolní úřad kontroluje Českou národní banku. Tak si to vyhodnoťte!

Já přejdu teď asi k tomu dalšímu, a to je pozměňovací návrh... (Komentáře zprava.) Děkuju za všechny kolegy, kteří mi fandí, z lavic koaličních, prostřednictvím paní předsedající - pana předsedajícího...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Poprosím, kolegové, nepokřikujte na pana poslance, který má projev. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji, pane předsedající. A mě to dneska více těší, než by mě to trápilo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Rozumím tomu, přesto je to jednací řád.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji. Další pozměňovací návrh, ke kterému se v podrobné rozpravě přihlásím, je velmi, ale velmi jednoduchý. Mí ctění kolegové předložili pozměňovací návrh, který zmírňuje ten váš zvýšený tlak na podnikatele, a kde stanovuje poplatky podle výše zaměstnanců a podobně. Ale já, a spousta lidí se na tom se mnou shodla, říkám, lidé se nechodí do práce dívat na televizi. Možná kameraman nebo střihač nebo já nevím kdo, někdo od filmu vlastně tu televizi asi k té své práci potřebuje, ale ve firmách neslouží televize jako televize ke sledování televizních programů veřejnoprávní či jiné televize. Může to být například monitor v call centru, může to být jakýkoliv informační panel, kdy mnohdy ta televize ve slevě je levnější než průmyslový panel, a proto ji třeba ten podnikatel má. Ale v zásadě, kde jste na to přišli, že se chodí lidé do práce dívat na televizi, že chodí do práce poslouchat rádio?

Já dávám jasný pozměňovací návrh, který říká: podnikatelé budou vyjmuti z povinnosti platit veřejnoprávní poplatky, protože z mého pohledu podnikatel jako občan platí poplatek, občan jako zaměstnanec platí poplatek. Proč by ho měli platit znovu? Nechodí se do práce dívat na televizi.

Můj poslední pozměňovací návrh je spíše technicistní a je to taková ochrana proti možné šikaně. Dnes poplatník, který je neregistrovaný jako poplatník u České televize či Českého rozhlasu, může od České televize nebo Českého rozhlasu obdržet výzvu k tomu, aby začal hradit poplatky za Českou televizi a Český rozhlas. Podle stávající úpravy tento občan má právo a musí vlastně splnit lhůtu 30 dnů, aby podal čestné prohlášení, že nevlastní přijímač a tudíž nemusí platit poplatky. Problém je v tom, když takový občan vycestuje, obdrží takovou výzvu, nemá datovou schránku, nemá jak reagovat, tak se může stát, že překročí tu lhůtu 30 dnů a automaticky mu přijde složenka. Můj návrh je velmi jednoduchý. Ten to staví vlastně na roveň odběratelů elektřiny, je to velmi podobné, a to znamená, že občan může toto čestné prohlášení podat sám bez výzvy a toto čestné prohlášení bude přijato a může tak potom třeba v klidu vycestovat na dva roky mimo Českou republiku beze strachu o to, že mu přijde nějaká výzva.

Kolegyně, kolegové, omlouvám se, děkuju vám všem, kteří jste mi fandili z těch koaličních lavic. Mám rád ovace, hned se mi líp mluví. Ale já jsem vám přednesl tři pozměňovací návrhy, kdy ten jeden, první, je skutečně zásadní. Možná se vám nelíbilo, že vám tady čtu ten nález, respektive stanovisko k nálezu Ústavního soudu a k tomu vlastně jak Nejvyšší kontrolní úřad na základě čeho může kontrolovat Českou národní banku už 14 let od roku 2010. A vy říkáte, že u České televize a Českého rozhlasu to nejde. Mně to vadí, já s tím nesouhlasím, já každopádně žádám o to, abyste mě podpořili. A v případě, že jsou nějaké pochybnosti a víme: dva právníci, tři názory, tak nechte rozhodnout ten Ústavní soud a věřím, že Ústavní soud rozhodne, že ten pozměňovací návrh, který podávám, je v pořádku. Děkuju vám za pozornost. (Potlesk v levé části jednacího sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vyměnili jsme se v řízení schůze. Nyní bude následovat série pěti faktických poznámek. Jako první vystoupí paní poslankyně Nina Nováková, paní poslankyně Klára Kocmanová, pan poslanec Igor Hendrych a další. Tak, paní poslankyně Nina Nováková již jde. Prosím, máte slovo a dvě minuty na faktickou poznámku.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych reagovala především na první část projevu ctěného kolegy pana poslance Nováka a na řadu jeho předřečníků. Myslím si, že má tady zaznít jedna věc. Ti z nás, kteří se domnívají, že novela vzhledem k řadě okolností má být předložena, tím nedáváme za prvé vůbec najevo, pro které pozměňovací návrhy budeme hlasovat. Například vaším prostřednictvím pan kolega Babka a spol. ví, že sympatizuji s pozměňovacím návrhem 5058, který nechce, aby tam bylo napsáno, že má veřejnoprávní médium bojovat proti dezinformacím. (Hluk v pravé části jednacího sálu.) Ale co je důležité, my v té debatě - ta debata není o tom, jestli je dobrý generální ředitel, nebo jestli Česká televize dobře pracuje a Český rozhlas dobře pracuje podle toho, jak má naplňovat úkoly média veřejné služby. Jestliže pracuje špatně, máme lidi, kteří mohou navrhnout jejich odvolání. Ti lidé se tam nedostali z žádných politických stran, ti lidé jsou navrženi jednotlivými občany. A občan si tím poplatkem korunu osmdesát asi denně za rozhlas a pět korun denně za Českou televizi platí i ty strážce, i ty radní, kteří mají dohlížet na to, jestli to médium veřejné služby skutečně tu službu naplňuje. Takže já s řadou výtek vůči práci a objektivitě a tak dále... (Předsedající: Čas.) ...České televize s vámi souhlasím. (Předsedající: Čas.) Ale o tom tady teď ta debata není. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní paní poslankyně Klára Kocmanová, připraví se pan poslanec Igor Hendrych. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji. Já s dovolením zareaguji ještě na předchozího řečníka, ctěného kolegu Ondřeje Babku, který se mě předtím dotazoval. Já jsem nestihla tu faktickou poznámku zmáčknout. Pravda je, že ten náš pozměňovací k dani za internet může být podobný nebo totožný, ale my jsme za Piráty toto kritizovali, ještě když jsme byli součástí vlády. Kritizovali jsme to dost nahlas. Jsou k tomu i dohledatelná mediální vyjádření z června tohoto roku. A co se týče toho našeho přínosu, tak například jsme zablokovali to, aby operátoři hlásili, kdo internet odebírá a kdo ne, protože to jsme považovali za obrovský zásah do soukromí. A také jsme prosadili, aby Rada České televize mohla disponovat rozpočtem a nebyla tak úplně závislá na rozhodnutí ředitele, kterého má kontrolovat a který musí schvalovat každý její výdaj. Děkuji. (Hluk v pravé části jednacího sálu přetrvává.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Nyní tedy pan poslanec Igor Hendrych, po něm pan ministr Martin Baxa. A prosím vás, kolegyně v pravé části sálu, v pravé části sálu o ztišení. Prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Tak děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěl taky zareagovat na svého ctěného kolegu, pana poslance Nováka, když ve svém projevu na začátku vlastně hovořil o tom, že má někdy problém trošku s objektivitou některých novinářů pracujících v České televizi. Tak, aby to nezapadlo, já jsem si to chystal i do projevu, tak zrovna nedávný případ, také bych řekl poměrně flagrantní; 28. 11. primátor Plzně Roman Zarzycký v rozhovoru v České televizi, když chtěl hovořit o problémech v Plzeňském kraji, konkrétně v Plzni s ukrajinskými uprchlíky a tak dál, tak byl poměrně násilně ten jeho rozhovor ukončen. Nevím, jestli z vlastní vůle, anebo díky tomu, že mu to našeptal editor do ucha. Ale vypadalo to hodně trapně, a to si myslím, že zrovna tenhle případ si Česká televize jaksi za klobouk nedá. Těch případů je více, ale tenhleten je relativně čerstvý. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A nyní faktická poznámka pana poslance Marka Bendy. Omlouvám se, pane ministře, předtím jsem jmenoval vás, spletl jsem si jméno. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, to, co tady zase dneska zažíváme od 12 hodin, je obštrukciou, to si řekněme na rovinu. Dvě a půl hodiny pana předsedy Babiše, teď nekonečná vystoupení, která - dobře - se tváří, že jsou zdánlivě k věci, ale opravdu podle mého názoru nepatří úplně do této schůze. Já to respektuji, naprosto plně, chápu, že takový zájem tady je, ale současně abychom se tady nemuseli v noci trénovat a trápit, tak navrhuji v tuto chvíli procedurální návrh, abychom pokud neskončí dnes obecná rozprava do 23.30, stanovili, že tato schůze pokračuje zítra v 18 hodin večer. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Vzhledem k tomu, že se jedná o procedurální návrh, já zagonguji a přivolám kolegyně, kolegy z předsálí. (Poslanci ťukáním kartami žádají o odhlášení.) Ano, eviduji žádost o odhlášení. Já vás všechny odhlásím, požádám vás, abyste se přihlásili opět svými kartami.

Poté, co se ustálí počet přítomných v sále, dám hlasovat o procedurálním návrhu pana předsedy Marka Bendy, který hovoří o tom, že pokud neskončíme dnes jednání do 23.30, budeme pokračovat zítra v 18.00, pokud neskončí obecná rozprava. Dobře, počet v sále se ustálil.

A já zahajuji hlasování o tomto procedurálním návrhu a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 4, přihlášeno je 114 poslankyň a poslanců, pro 70, proti 44. S tímto procedurálním návrhem jsme vyslovili souhlas.

 

Jako další s faktickou poznámkou je přihlášen pan předseda Josef Cogan. Pane předsedo, eviduji vaši faktickou poznámku, prosím, dávám vám slovo.

 

Poslanec Josef Cogan: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, já bych si dovolil také reagovat na ten vývoj situace, kdy tady od devíti od rána projednáváme dneska vlastně tento bod, (Nesouhlasné reakce z lavic.) teda od dvanácti, omlouvám se, ale i tak už máme za sebou osm hodin a víme, že minimálně do půlnoci budeme jednat nebo do 23.30 a  potom budeme pokračovat případně zítra, když se nedojedná. A já bych právě proto, abych dal prostor co nejvíce kolegům, aby se mohli dostat k vyjádření, aby mohli se vyjádřit k danému bodu než k jednání, tak bych si dovolil v souladu s § 59 našeho jednacího řádu navrhnout omezení řečnické doby na 10 minut, a to na dvakrát 10 minut, to znamená podle § 59 odst. 1 a podle § (59) odst. 2. (Nesouhlasné bušení do lavic.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Vzhledem k tomu, že se jedná o procedurální návrh, tak o něm nechám hlasovat bezprostředně. Opět přivolám kolegyně a kolegy z předsálí. Zagonguji. Procedurální návrh byl načten.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 5, přihlášeno je 109 poslankyň a poslanců, pro 70, proti 32. Konstatuji, že i s tímto procedurálním návrhem byl vysloven souhlas.

 

Budeme tedy pokračovat v diskusi. Vidím zde přihlášeného pana poslance, (Poslanec Nacher se hlásí o slovo.) hlásíte se ale, jakým způsobem? S faktickou poznámkou k proběhlému hlasování? (Poslanec Nacher: S přednostním právem.) Omlouvám se, pane předsedo, zastupujete předsedkyni Alenu Schillerovou s přednostním právem, prosím.

Ještě ale než vám udělím slovo, je zde faktická poznámka pana poslance Babky, který svou faktickou poznámku stahuje. V tom případě máte slovo, pane předsedo. (Poslanec Nacher: Místopředsedo.) Pane místopředsedo, prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Tak děkuji, pane místopředsedo. Já jsem místopředseda, ne předseda, maximálně předseda mediálního výboru. No, tak jste si to tady teďka prohlasovali a já musím zrekapitulovat to, co se tady vlastně dělo, protože zejména kolega předseda Cogan, za prvé tady nejsme od 9, ale od 12 (Poslanec Cogan: Jsem se opravil.) a za druhé.. no, ale na začátku to znělo tak jako hrozně, že tady už trávíme čtyři dny. (Hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Kolegyně a kolegové, vedu vás k pořádku. Prosím, nepokřikujte po sobě. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Ale především, jestli jste tady byli v sále, pan ministr tady byl, tak doufám, že to doloží, tak všechny ty vystoupení byly k věci. Není pravda, že by to k věci nebylo. Bylo to možná delší, ale bylo to k věci. Každý z nás tady hovořil buď o tom zákonu jako celku, případně o jeho pozměňovacích návrzích. Kolega Novák měl delší projev, protože má tady pozměňovací návrh, o kterém vy tvrdíte, že je nehlasovatelný, tak proto tady četl právní analýzu, aby vy jste pak neřekli, že jste to nevěděli. Vy nás prostě dostáváte do prekérní situace. Když se k tomu nevyjádříme, tak pak zpětně řeknete, ale vždyť jste to mohli říct! A když k tomu něco naopak řekneme, tak řeknete, že jsme dlouhý. Kolega Novák načetl, je to v systému, pozměňovací návrh, aby hospodaření České televize kontrolovalo NKÚ a teď to tady hájil, tenhle ten svůj pozměňovací návrh, tím, že četl právní stanovisko. To já si myslím, že je úplně v pořádku. Řekněte mi jedinou větu, kterou kolega Novák, já nebo kdokoliv, kdo vystoupil, která se netýkala této normy. Nenajdete, nenajdete to. To znamená, ano, máte na to sílu, vy jste to tady přehlasovali, ale vy pod slovem obstrukce už vidíte fakt jako úplně všechno. Já s tím bytostně nesouhlasím. Vy tady dáváte precedens, který se vám může vrátit jako bumerang. (Silný potlesk poslanců ANO, o slovo se hlásí poslanec Benda.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Mám zde dvě faktické poznámky, pane předsedo, nemohu vám v tento moment udělit slovo. Jako další s faktickou poznámkou je pan poslanec Ondřej Babka, potom paní poslankyně Michaela Šebelová a potom, panu poslanci Marku Bendovi. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuju za slovo. Já jsem jako opět velice zklamán z přístupu vládní koalice. My tady vedeme od 12 hodin nějakou debatu, respektive ten bod se otevřel nějak v 16 hodin. Pan ministr vystoupil v rozpravě s uvedením tohoto bodu, řekl, že se těší na věcnou, expertní, zaujatou debatu, za náš klub vystoupil kolega Patrik Nacher, vystoupil kolega Novák, který má tři pozměňovací návrhy. Ten tisk v tuto chvíli má 39 pozměňovacích návrhů, jenom já jich mám 12. Já mám 12 pozměňovacích návrhů, které prostě chci v obecné rozpravě odůvodnit a přesvědčit vás o tom, že ta novela, kterou vy jste teďko předložili, je špatná. Já mám na jeden pozměňovací návrh 50 sekund. Myslíte, že jsem schopný odůvodnit ty rozsáhlé pozměňovací návrhy, kterých mám v systému nahráno 12 za 50 sekund? Já se domnívám, že ne. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tak, děkuji. Nyní paní poslankyně Michaela Šebelová, připraví se pan poslanec Marek Benda. Prosím.

 

Poslankyně Michaela Šebelová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Já myslím, pane Patriku Nachere, prostřednictvím předsedajícího, udělejte si pořádek ve vašem hnutí, pověstný dvojí metr. Mezi námi tady sedí poslanec a zároveň hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica, právě odešel. My máme příští pondělí zastupitelstvo Moravskoslezského kraje, kde je navržena změna jednacího řádu. A pokud zastupitelstvo nerozhodne jinak, může člen zastupitelstva vystoupit ke stejnému bodu programu maximálně třikrát. Dochází k redukci práv zastupitelů, aby byla efektivnější debata, protože se jim zdá, že jsme se na úvodním zastupitelstvu příliš moc ptali. Maximální délka vystoupení v rozpravě jsou tři minuty! Ale zajímá je to stejné. Je to prostě zákonodárný sbor, který rozhoduje o dění v našem kraji a vaše hnutí ANO v rámci efektivity chce prostě měnit, aby mohli.. a když jsem se já ptala celou řadu dotazů, nebylo mi odpovězeno ani na jeden dotaz! Ne, vyřiďte si u vás. Prostě tady také vedeme věcnou debatu, rozhodujeme o zákonech, nikdo nerozporuje právo opozice mluvit, ale rozporujeme to, jakým způsobem ta debata tady probíhá. Myslím si, že každý soudný člověk je schopný zformovat myšlenku a veškeré parlamenty v evropských zemích po celém světě opravdu dokážou a mají efektivnější jednací řád. Ten náš je hodně benevolentní, ale také byl založený na nějaký zvyklostech a ty se přestaly tady dodržovat, jde to až na hranu a já jenom tady upozorňuju na pokrytectví hnutí ANO, které na celostátní úrovni říká něco jiného, než jak se chová, když je v krajských zastupitelstvech k nám, k opozici. To znamená, redukujete nám úplně stejným způsobem a tady vám to vadí. Jaký je v tom rozdíl? Není v tom vůbec žádný rozdíl! Takže se zamyslete nad tímto dvojím metrem. Děkuji. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tak, já vám děkuji a než udělím další slovo, tak požádám, kolegyně, kolegové, jak z levé, tak z pravé části sálu, abyste skutečně, chcete-li diskutovat, vystupovali na mikrofon a nepokřikovali po sobě. Vedu vás k pořádku.

Máme zde sérii faktických poznámek. Jako první vystoupí pan poslanec Marek Benda, pan poslanec Igor Hendrych, pan poslanec Patrik Nacher a další. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Tak se nám tu rozjede seriál faktických poznámek. Já jsem chtěl jenom zareagovat na kolegu Patrika Nachera. Jestli opravdu máme pocit, že je normální, aby se předseda opozičního hnutí, jakkoliv je nejsilnější, a já to respektuji, každý den ráno postavil k mikrofonu a dvě a půl hodiny mluvil páté přes deváté - a jinak to říct neumím, a že toto není obstrukce, tak nerozumíme slovu parlament. (Výrazný potlesk koaličních poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan poslanec Igor Hendrych, připraví se pan poslanec Patrik Nacher. Prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo. Mně to nedá, protože já jsem zastupitel Moravskoslezského kraje, mimo jiné stejně jako paní kolegyně Šebelová, vaším prostřednictvím. A chtěl bych říct k tomu pár upřesňujících informací.

Za prvé, ten jednací řád ještě nebyl schválen, vy tady říkáte něco, že už je, ale není. Za týden nebo za necelý týden bude probíhat zastupitelstvo a podle informací, které mám, tak na organizační komisi, která už proběhla, souhlasil s tím i váš zástupce, který je nominován do toho. Mně je trošku trapné, žinantní, já se přiznám vůbec mluvit o tady těchhle těch věcech na půdě Sněmovny, protože si myslím, že to sem vůbec nepatří, ale opravdu reaguji pouze na to, co říkala tady moje ctěna paní kolegyně Šebelová. Za prvé.

Za druhé. Já jsem třeba konkrétně z Opavy a tam máme jednací řád nastaven na mluvení pro jednoho zastupitele na tři minuty, historicky snad už dvacet let. A nikdy jsem neslyšel žádnou výtku. Prostě jednání zastupitelstev je úplně jiné než jednání v Poslanecké sněmovně.

Já to nebudu prodlužovat. Myslím si, že ta poznámka paní kolegyně Šebelové byla naprosto irelevantní. Já pouze na ni reaguju a tomu, kdo to vnímá stejně jako já, že to je zbytečné, tak se omlouvám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan poslanec Patrik Nacher, připraví se paní poslankyně Lenka Knechtová. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. No, já se teda moc omlouvám, ale zatímco ta naše vystoupení byla skutečně k novele zákona o České televizi a Českém rozhlase, tak to vystoupení kolegyně Šebelové bylo úplně k něčemu jinému. Naskočilo tady osm faktických poznámek. A na konci dne. Vy se zítra budete rozčilovat - no jo, ale vy tam furt dáváte ty faktické poznámky a k tomu zákonu jsme se nedostali. Takže vy nás vyprovokujete úplným nesmyslem. V Praze máme třeba tři minuty, máte tady primátora, je za ODS, vládne s Piráty a se STANem. Máme omezení tři minuty při bodu v programu, jo? Takže to bych já taky takhle mohl tady vzít a vzít jednu městskou část za druhou. To znamená, řeknu, že nás omezujete? Budu to sem tahat? Nedává to vůbec žádný smysl. Takže vy tady řeknete úplný nesmysl, taháte sem komunální politiku, my na to samozřejmě - logicky, kolegové, zejména z Moravskoslezského kraje, na to budou reagovat a následně někdo jiný řekne - vy nemluvíte k věci. Vy jste si to pěkně rozdělili. Ale diváci tohleto vidí a já to vždycky budu překládat, co se tady děje. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Paní poslankyně Lenka Knechtová, pan místopředseda Aleš Juchelka další. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Já bych taky ráda zareagovala na průběh rozpravy a na ctěnou kolegyni paní Šebelovou, vaším prostřednictvím.

Znamená to tedy, když v Jihomoravském kraji koalice SPOLU schválila on-line přístup zastupitelům z koalice SPOLU, tak my taky můžeme požadovat on-line přístup jako poslanci? Já myslím, že my se řídíme zákonem a ten zákon, jak se řídí jednání Poslanecké sněmovny, je jasně dán a všichni ho tedy přece respektujeme, protože je to zákon. Děkuji. (Ozývají se hlasy zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Opět, prosím, nepokřikujte, kolegové. Chápu, že to může být složité, ale respektujte jednací řád a já vás o to žádám. Prosím, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji moc. Já budu jenom krátký. Jenom chci říct, že jsem chtěl vystoupit taktéž v rozpravě. Říkám, že jsem krácen na svých právech, poněvadž všichni víme, že ta novela zákona o České televizi a o Českém rozhlasu je špatná. My to tady obhajujeme s našimi pozměňovacími návrhy.

Já rozumím samozřejmě, že vládní koalice chce nějakým způsobem, aby to proběhlo co nejrychleji, nicméně těch 33 přihlášených, kterých tam je, tak to je pouze od 12 hodin, jednáme osm hodin, a ti se nebudou moci v tom čase vyjádřit, protože vy během zítřejšího dne odpoledne chcete dát hlasování napevno, aby to ve druhém čtení skončilo. Nedostane se skutečně na všechny a všichni, kteří jsou řádně přihlášeni, budou kráceni na svých právech vyjádřit a samozřejmě obhájit své pozměňovací návrhy. To za prvé.

Za druhé, pokud si pleteme zastupitelstvo se zákonodárným sborem, tak to je skutečně nabíledni, protože paní poslankyně Šebelová, vaším prostřednictvím, se skutečně velmi plete a velmi mýlí. My tady jsme volení zástupci pro celou Českou republiku, není Parlament vůbec shodný s tím, jak fungujou zastupitelstva obcí nebo krajů. Je to úplně jiná disciplína, bych řekl, a samozřejmě srovnávat tady toto je úplně mimo mísu.

Já jenom chci sdělit, že v tuto chvíli váháme nad tím, zdali si vezmeme, nebo nevezmeme přestávky do konce jednacího dne, protože v tuto chvíli to, jakým způsobem vládní koalice jedná s opozicí, že všechno tady tahá na sílu, omezuje řečnickou dobu, nedává prostor opozičním poslancům, aby obhájili své pozměňovací návrhy, a de facto to tady válcuje už ve druhém čtení, tak je skutečně nabíledni. My jsme nedostali ještě skoro žádné odpovědi ani od pana ministra Baxy na námi kladené otázky ohledně toho, jakým způsobem bude fungovat právě výběr poplatků u České televize a Českého rozhlasu. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní paní poslankyně Věra Adámková, připraví se paní poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Malou poznámku k mé ctěné kolegyni, paní poslankyni Šebelové, prostřednictvím pana předsedajícího. Začínat větu od koaličního poslance - zameťte si před vlastním prahem - bohužel ve mně vyvolalo jasnou představu o tom, že máte vlastní nejistotu a víte, že předkládáte brak! Jinak to neumím číst. Protože jinak byste byli schopni unést opoziční připomínky, byť se vám neposlouchají dobře, s tím já souhlasím, ale od toho tady je koalice, aby si to vyslechla. Opozice má jedinou možnost, jak říkat názory svých voličů nebo lidí, kteří se na ně obracejí, to znamená, je zde přednášet. Vy potom máte možnost své hlasování, samozřejmě to nějakým způsobem zvládnout.

A druhá věc je, co se týče změny jednacího řádu. My jsme také měli podobné nápady v minulém volebním období a tady to byl, prostřednictvím pana předsedajícího, pan Marek Benda, který nás velmi varoval, abychom toto měnili, protože teď se vám to nehodí, ale pak se vám to hodit bude, protože dnešní koalice může být zítřejší opozicí. Prosím pěkně, koalice musí být tak silná, aby vydržela výtky opozice. A jestliže už reagujete tímto způsobem, vidím, že sami víte, že předkládáte nekvalitní zákon a jste si velmi nejistí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další paní poslankyně Zuzana Ožanová, připraví se pan poslanec Lubomír Brož, všechno faktické poznámky. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Ano, pan ministr je zde. (Obrací se k ministru Baxovi, který sedí ve vládní lavici.) Já se omlouvám, že jsem si to zkontrolovala.

Použiju slova Patrika Nachera - nechtěla jsem vystupovat, nicméně kolegyně Šebelová mě svým způsobem k tomu donutila, když tak rázně vystupovala ohledně Moravskoslezského kraje. Víte, tady to už kolegyně Knechtová zmínila. Jihomoravský kraj rozděluje zastupitele na běžné zastupitele a nadlidi, na poslance. Já se domnívám, že tam, jak schválili ten jednací řád, že on-line můžou být lidi v karanténě, což je zcela legitimní, a potom jenom poslanci a nikdo jiný ne, já se domnívám, že vzhledem k jejímu rozhořčení očekávám, že dá podnět Ministerstvu vnitra, aby zrušilo tuto pasáž jednacího řádu. A domnívám se, že pokud tak neučiní, tak tady to její vystoupení bylo bezpředmětné. Rozčiluje se nad něčím, co bývá standard na obecních zastupitelstvech, krajských zastupitelstvech, ale tady nad tím se nerozhořčuje? Prosím vás, je poslanec, když je zastupitel kraje, víc než ostatní zastupitelé toho kraje? No, není. Zastupuje tam ty voliče, prosím vás.

Zkusme se vrátit tedy, jak už zde bylo řečeno, k té debatě. Já jsem třeba měl připraveno vystoupení na pět minut. Ale tím, jak jste řekli, dvakrát deset minut, no tak asi využiju plných dvacet minut místo pěti minut, protože tohle opravdu není normální. My někteří skutečně máme jenom věcné, aby to bylo mimo to, jak mluví ostatní, konkrétní věci, a vy řeknete - ne, nebudete smět mluvit! Tak vám teda děkuji a těším se, až budeme projednávat další zákony a případně další přílepky, jak budeme třeba zítra u lex Ukrajina vaše přílepky projednávat. Jenom připomenu, vzpomeňte na Ústavní soud, jak rozhoduje.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Lubomír Brož, připraví se pan poslanec Aleš Dufek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem slovy svého kolegy Patrika Nachera, vaším prostřednictvím, nechtěl rozhodně vystupovat tady, ale paní kolegyně Šebelová, vaším prostřednictvím, pane předsedající, mě naprosto zvedla ze židle. Výzvy, ať si uděláme pořádek v ANO... Já vám můžu říct, udělejte si pořádek ve vaší koalici, ať jsou zákony předkládány v pořádku, včas, kvalitně a kvalitně projednané. Jako tohleto mistrování absolutně nemá žádný smysl.

A potom to zatahování sem nějakých zvyků z komunální politiky, z jedné oblasti, toto je naprosto nebezpečné. Protože to tady můžeme vystupovat do konce volebního období a každý z nás může říct nějakou zkušenost, kterou prostě má. Stejně tak s tím jako u nás na Praze 5 my jsme velmi nespokojeni s tím, že tam může být on-line přenos. Myslím, že kolegyně Knechtová, vaším prostřednictvím, pane předsedající, o tom taky mluvila. A co když to tady navrhneme? Budete řádit a budete divocí, že nebudeme muset chodit sem a budeme moct on-linově. Ale heleďte, na Praze 5 to je. Tam to funguje. Takže tyhlety věci zatahovat sem z komunální politiky, to si můžeme ze stovek obcí, měst a krajů sem dávat příklady, které fungují jinak, než fungují tady. Takže tak. Za mě děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec Aleš Dufek, připraví se pan poslanec Jan Skopeček. Prosím.

 

Poslanec Aleš Dufek: Já mám v podstatě jednu myšlenku. Soudci mají jeden bonmot, který zní, že nejlepší soudní smír je ten, po jehož podpisu se obě dvě strany cítí podvedeny. A my jsme tady nastavili systém, kdy opozice je strašně nespokojená s tím, že se dávají nějaká pevná hlasování a že toho prostoru je strašně málo. Samozřejmě koalice je nespokojená s tím, jak málo věcí projedná, kolik hodin času musí věnovat jako tady těmto zákonům, kdy se často připomínky opozice opakují. Dneska budeme jednat skoro dvanáct hodin. Zítra nevím, kolik budeme jednat. Ale prostě je jasné, že se druhému čtení zákona o České televizi a Českému rozhlasu věnuje obrovská doba. Vaše opoziční připomínky by samozřejmě byly adekvátní za situace, kdybyste si v rámci třeba klubu vytvořili, skutečně měli odhad na nějaký ten budget, těch 12, 16, 18, které se tomu budou věnovat, a prostě jste si to nějak rozdělili. Ale nebudu věřit tomu, jako že prostě se o tom takhle bavíte, když pan předseda tady mluvil tři hodiny. Tři hodiny! A ty tři hodiny fakt bral vám ostatním poslancům, abyste se k tomu mohli vyjádřit. Fakt to tak je. (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Jan Skopeček, potom pan poslanec Petr Letocha a další. Prosím.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně za slovo, pane předsedající. Já bych chtěl reagovat na svého ctěného kolegu Patrika Nachera, prostřednictvím vás. Mě velmi jeho vystoupení překvapilo, protože on se tady tak podivoval, že jejich dnešní vystupování považujeme za obstrukce a že už obstrukcí může být cokoliv a že o žádnou obstrukci vlastně nejde. No, já jsem tady ráno poslouchal, nebo dopoledne poslouchal velmi pečlivě pana předsedu Babiše, respektive na začátku schůze, ne dopoledne, ale na začátku schůze pana Babiše, ještě předtím, než se otevřel ten bod. A pan předseda Babiš tady na ten mikrofon řekl zcela jasně, že to je taková legislativa, taková norma, že chcete zabránit tomu, aby byla přijata, a že to je obstrukce z jeho strany. A dokonce si i pochvaloval, že mluvil tři hodiny a že to je docela výkon a že je to legitimní obstrukce, protože hnutí ANO nechce, aby ten zákon byl přijat.

Tak já bych se pana kolegy Nachera, prostřednictvím pana předsedajícího, chtěl zeptat, protože on tu dneska zastupuje předsedkyni klubu, jestli se tedy klub ANO distancuje od vystoupení svého předsedy, které proběhlo dneska po poledni, jestli se pan předseda mýlil, nebo je to nějaká schizofrenie v hnutí ANO, nebo mluvil pan předseda Babiš z cesty? Protože on tu zcela jasně řekl, že to obstrukce je, že to je legitimní obstrukce, že se o tu obstrukci snažíte, aby ten zákon nebyl přijat. A teď slyším od zastupujícího pana předsedy klubu pravý opak. Tak se chci zeptat, jestli, pane kolego, se opravdu od vašeho pana předsedy distancujete? Děkuji. (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Petr Letocha, připraví se pan poslanec Jan Jakob. Prosím.

 

Poslanec Petr Letocha: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se rád připojil k této faktické sérii poznámek, k tomu, co tady řekla má ctěná kolegyně Míša Šebelová. Já zcela souhlasím s tím, co tady řekla. A byť to některé z vás zvedá ze židle, tak má na svůj názor nárok. A chtěla pouze poukázat na to, že pokud tady častokrát ukazujete na nějaký dvojí metr, tak tady v podstatě si stěžujete na něco, co je, jak už jsme tady slyšeli, běžně v krajích zvykem. A pokud my tady na jednu stranu si stěžujeme, že máme málo času na vyslovení nebo obhajobu svých pozměňovacích návrhů, a na druhou stranu, že jsme měli nebo chtěli mluvit jenom pět minut, a vy jste nám to zkrátili... Ano, my jsme nastavili pevný čas hlasování. (Reakce v sále.) A my v tuto chvíli chceme, ať se dostane co nejvíce lidí ke slovu, aby nějakým způsobem mohli se vyjádřit a aby mohli tady nám představit právě ty pozměňovací návrhy.

To znamená, pokud vám bude stačit pět minut, tak využijte pět minut. Pokud budete potřebovat víc než deset minut, máte tady dvakrát deset minut, protože to tady možná taky nebylo úplně zcela srozuměno. Ale buďme efektivní v této Poslanecké sněmovně a snažme se ten čas, který tady je, a všichni víme, že je drahý, zužitkovat tak, aby dával smysl, abychom tady skutečně nemluvili hlouposti a abychom mluvili k věci.

A já souhlasím s tím, co říkala kolegyně Šebelová v tom, že bychom se měli jako zamyslet nad tím, co ten zákonodárný sbor znamená. Pokud tady vylučujeme krajská zastupitelstva, že nemají zákonodárnou moc, není to pravda. Mají i krajská zastupitelstva samozřejmě zákonodárnou moc. Takže prosím, buďme efektivní a snažme se ten čas, který jsme si odhlasovali, dodržet, ať zbytečně nebereme čas dalším kolegům, kteři by se třeba na řadu nedostali. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Jan Jakob, připraví se paní předsedkyně Markéta Pekarová Adamová. Prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Vážené dámy, vážení pánové, musím reagovat na celou řadu předřečníků. Já jsem si dneska pečlivě pročítal ten dnešní Nález Ústavního soudu a dovolte mi, abych vám ocitoval bod 203, možná jste tam zatím nedošli. Ústavní soud považuje aktuální stav zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a jeho aplikaci za dlouhodobě neudržitelný a apeluje na všechny poslankyně a poslance napříč politickým spektrem, aby se zasadili o reformu jednacího řádu Poslanecké sněmovny tak, aby napříště zajišťoval, že jednání Poslanecké sněmovny dostojí oběma principům vyplývajícím z čl. 6 ústavy, tedy jak principu rozhodování vycházejícího z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním, tak principu ochrany menšiny.

Jsem rád, že se tady uvádí příklady z krajských zastupitelstev, kde řeší řečnickou dobu, ať už je tam koalice jakákoliv. Obdobně bychom mohli uvést příklady téměř z každé země v Evropě. Jsem velmi rád, že se nám tady vlastně díky tomu rýsuje shoda na tom, že by chtělo upravit jednací řád. A třeba se nám to do konce volebního období podaří. Ať už dopadnou volby jakkoliv, tak to bude prospěšné. Věřím, že jsme schopni dostát tomuto bodu z Nálezu Ústavního soudu. Věřím, že se naučíme i mluvit věcně, stručně, k věci. A věřím, že se to podaří i trochu zklamanému, ale inteligentnímu kolegovi Babkovi, že to tady zvládne. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další vystoupení paní předsedkyně Markéta Pekarová Adamová. Připraví se pan poslanec Aleš Juchelka. Všechno jsou to faktické poznámky. Prosím.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Jenom si stručně shrňme několik málo faktů. Za prvé, není to žádné porušení jednacího řádu. Je to využití, zcela legitimní využití jeho ustanovení, které umožňuje zkrátit dobu vystupování, dát jí pevný čas, dát jí i pevný počet. Nic víc, nic méně, nic nelegitimního.

Druhý fakt, a už to tady zaznělo, Ústavní soud opakovaně ve svých nálezech říká: menšina má právo na obstrukci, ale nemá právo destruovat jednání Poslanecké sněmovny, nemá právo ji paralyzovat a nemá právo svým jednáním znemožnit většině, aby prosazovala svoji vůli. Opět si to můžete přečíst. Jinými slovy, ale parafrázuji, v Nálezu Ústavního soudu, který dnes stanovil, že došlo k přílepku, a ten oslavujete, že byl zrušen, ale přečtěte si i to B, které v tom nálezu je.

 

A třetí fakt, který tady už také zazněl, ale pojďme si to připomenout, prvnímu čtení tohoto zákona jsme věnovali tady v této Sněmovně osmnáct hodin, osmnáct hodin.

Teď už se v dnešní den od 12 hodin tomu věnujeme dalších x hodin. A přímo pan předseda Babiš tady od toho pultíku říkal, že se jedná o obstrukci. Takže pokud chceme ctít a respektovat justici v této zemi, rozhodování Ústavního soudu, tak prosím, beze zbytku, nejenom v případech, kdy se nám jejich rozhodnutí hodí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Aleš Juchelka, připraví se pan poslanec Patrik Nacher. Prosím.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já budu taky hovořit ke své ctěné předřečnici, paní předsedkyni Markétě Pekarové Adamové, vaším prostřednictvím, protože ona řekne vždycky to a a potom neřekne to b. Tam je také v tom nálezu napsáno, že je válcovaná vlastně opozice tím, že nemůže prosazovat své vlastní body a svou vlastní agendu. Já to uvádím například na svém navýšení rodičáku, kde jsem tady stál osmkrát, aby se navýšil. Vy jste potom stejně jako například u státního rozpočtu, někteří z vašich poslanců udělali Ctrl C, Ctrl V a udělali jste ty pozměňovací návrhy, které my jsme předložili vašimi pozměňovacími návrhy, a tady jste je předložili. Jenom tak říkám, že je tady válcovaná opozice.

Jak dlouho, vážený pane místopředsedo Skopečku, vaším prostřednictvím, máme hovořit, kolik je ten čas na jeden pozměňovací návrh? Je to pět minut, deset, patnáct, dvacet, třicet, když ho máme tady obhajovat? Máme tady 30 pozměňovacích návrhů, pan kolega Babka jich má tady, tuším 12, jak dlouho má hovořit k jednomu z nich?

Vy tady taktéž vůbec nejste. Budete někdy tedy odpovídat na naše dotazy? Když začal hovořit pan kolega Patrik Nacher s přednostním právem, tak tady seděli jednotlivci, jednotlivci ze 104 koaličních poslanců. Neposloucháte, je vám to úplně jedno. Prostě vy tady přiběhnete jenom na hlasování, abyste to válcovali. Nezajímá vás, co se tady říká. Vy nám neodpovídáte na naše dotazy, nediskutujete s námi.

A vy, pane předsedo, místopředsedo Skopečku, vy souhlasíte s tím, aby právnické osoby platily poplatky jako ODS? Vy souhlasíte s tím, že (Předsedající: mým prostřednictvím, prosím.) vaším prostřednictvím, 1 100 firem bude platit 250  000 ročně, s tím asi nemáte problém, vy nemáte problém s tím, že právnické firmy bude kontrolovat Česká správa sociálního zabezpečení a bude dávat sjetiny pravidelně veřejnoprávním médiím, aby de facto hlásily, kolik mají které firmy počty zaměstnanců? O tom se chceme bavit, a vy nám na to neodpovídáte. (Potlesk několika poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tak jako další vystoupí pan poslanec Patrik Nacher s faktickou poznámkou. A my se vyměníme v řízení schůze. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Tak já vám děkuju. Ono toho bylo tolik, že jsem si to musel napsat. Za prvé, porušení jednacího řádu. Paní předsedkyně, prostřednictvím předsedajícího, to nikdo neříká. To tady nikdo z nás neřekl, my jenom říkáme, že prostě tady zneužíváte té většiny a vrátí se vám to a pak tady budete kňourat za rok, jo? Tohleto říkáme.

Pak je vidět, že vy jste zmateni, vy tady opravdu v té místnosti nejste, vy sem přijdete, teď si rozdáte nějak úkoly a říkáte tady úplné blafy. Takže za prvé, že začínáme v devět, potom pan místopředseda Skopeček, že dopoledne, dopoledne jsme nejednali. Potom tady jeden z koaličních poslanců řekl, že jste schválili pevný čas, to jste ještě neschválili, to možná schválíte zítra, pane kolego, to jste... takže úplně mimo.

Pokud jde o Ústavní soud, tak ten především dneska konstatoval, že není možné, aby tady byl přílepek, a přílepky vy používáte celkem běžně, minulý týden jste dali přílepek k zákonu o elektronických komunikacích ve vztahu k posunutí digitalizace o dva roky. To je přílepek úplně extratřídy.

Potom jste dali přílepek, například co si vzpomínám, poplatek za předčasně splacenou hypotéku u penzijka, což spolu také nesouvisí, takže to jsou ty přílepky.

No a teďka, pokud jde o to obstrukce, ono totiž každý pod tím vidíme něco jiného. Já pod tím, když kolegové mluví k věci, obstrukci nevidím, byť to trvá dlouho. Já bych tady chtěl svému ctěnému kolegovi Skopečkovi připomenout, že on, když byl v opozici, tak vy jste tady četli směrnice Evropské unie, které nesouvisely s tím projednávaným zákonem. Kdybychom se my takhle chovali, tak to nevím, co by se s vámi dělo.

Vy jste neměli nikdy tu sílu tady se fakt věnovat té věci, tak jste si vzali 16 hodin pauz, takhle jste se chovali vy. My aspoň jednáme k té věci. Vy totiž právě proto říkáte obstrukci všemu, my se věnujeme tomu obsahu, trvá to dlouho, vy spěcháte. To je celé. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji, zadržení času. Vážené kolegyně, vážení kolegové, my jsme se vystřídali v řízení Sněmovny. Než budeme pokračovat ve faktických poznámkách, tak načtu omluvy.

Pan kolega Richard Brabec je ze zdravotních důvodů omluven od 12 do 18 hodin, z rodinných důvodů od 19 hodin pan poslanec Jiří Kobza, Roman Kubíček od 21.45 z pracovních důvodů, Karla Maříková od 21. hodiny ze zdravotních důvodů, Martina Ochodnická od 20.30 do 21.15 z rodinných důvodů, Jan Síla od 18 hodin se zdravotních důvodů a taktéž pan ministr Martin Dvořák je omluven z pracovních důvodů, a to od 17. hodiny.

V tuto chvíli pokračujeme faktickými poznámkami v obecné rozpravě druhého čtení tohoto zákona a další dvě minuty má pan poslanec Hayato Okamura, připraví se paní poslankyně Zuzana Ožanová, poté Igor Hendrych, Petr Letocha, Ondřej Babka, Patrik Nacher a pan místopředseda Jan Skopeček. V tuto chvíli prosím, pane poslanče, měřím vám vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Hayato Okamura: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, chci připomenout, že dneska je den lidských práv, že to je den, kdy byla prohlášena v roce 1948 Všeobecná deklarace lidských práv a mnoho lidí, kteří jsou utiskováni nedemokratickými režimy, tak vzhlížejí právě k té naší současné české demokracii s nadějí. A to, čím se při této dnešní schůzi zabýváme, to znamená média veřejné služby, v našem případě konkrétně Česká televize a Český rozhlas jsou právě jedním ze skutečných pilířů živoucí kvalitní, fungující demokracie. Vlastně dneska mluvíme celou dobu o tom, jakým způsobem po mnoha letech podepřít i finančně, je to praktický aspekt tohoto pilíře demokracie, právě Českou televizi a Český rozhlas.

Samozřejmě o těch technikáliích vedeme oprávněnou debatu, ale chci připomenout také při vědomí odpovědnosti nejenom za naši současnost, ale i za generace našich dětí, vnuků nebo třeba i pravnuků, abychom nezapomínali i na tento hlubší a řekněme nadčasový rozměr.

Jako člen zahraničního výboru dobře vím, že demokracie jsou v současném světě na ústupu, že řada demokracií ztrácí svoji kvalitu, například Indie, že je tady obrovský tlak ze strany nedemokratických režimů Ruska, Číny a dalších. Pamatujme na to i během této debaty, aby naši občané neztratili důvěru v naši parlamentní demokracii, když nás třeba ve dne (Předsedající: Čas, pane poslanče.) i večer poslouchají. Děkuji za pozornost a přeji všechno dobré.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Zuzana Ožanová je další, která je přihlášenou, poté pan poslanec Igor Hendrych. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Já to řeknu, tak nevím, na koho reagovat dříve. Takže já zareaguju na jednu nejhorší věc, která tu zazněla, a to je na neznalost Ústavy České republiky poslancem této Sněmovny. Říct, že zastupitelstva krajů mají zákonodárnou moc, je přes čáru, je třeba si přečíst ústavu, zákonodárnou moc má parlament. To, že mohou navrhovat zákony, neznamená, že kraje mají zákonodárnou moc. Takže napřed přečíst ústavu, kolegové.

Ke kolegovi Jakobovi. Já se těším, až zítra budeme probírat lex Ukrajina, že si to pročteme. Já jsem si četla to rozhodnutí Ústavního soudu. Já jsem minulý týden tady hovořila o době přílepkové a zítra právě tady budeme mít zákon, ve kterém jsou dva excelentní přílepky. Dokonce i z odůvodnění jednoho je zřejmé, že se vůbec nevztahuje k projednávané věci, a to je novela trestního zákoníku, kterou jste vsunuli do lex Ukrajina. Já už jsem o tom tady hovořila a vůbec jsem tehdy neuváděla obsah, ale upozorňovala na to, že to je nestandardní legislativní postup.

Další je věc, kdy jste řekli, že je stanoveno hlasování. To bylo taky zajímavé, protože já si nepamatuju, že bych dneska hlasovala pro, proti nebo zdržela se o tom, že je nějaké hlasování stanoveno. Ono je dobré třeba to nějakým způsobem sledovat nebo si to v těch klubech říct, co se tady děje, ale předpokládám, že jsme opravdu nic takového dneska ještě nehlasovali, kolego. Děkuji.

 

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji s faktickou poznámkou za dodržení času. V tuto chvíli pan poslanec Hendrych je na řadě. Připraví se pan poslanec Ondřej Babka, Patrik Nacher a Jan Skopeček. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já doplním svou ctěnou kolegyni, paní poslankyni Ožanovou, vaším prostřednictvím. Také mě zaujal ten pojem zákonodárná moc, kterou tady řekl pan poslanec Letocha. Pravděpodobně se přeřekl, nebo je to možná opravdu neznalost v jeho případě, protože kraje mají právo navrhovat zákony, což ovšem neznamená zákonodárnou moc, tak jak to tady bylo řečeno. Nicméně já to asi z kontextu chápu, o čem mluví. Nevidím v zásadě nějaký dramatický rozdíl v tom, že jestli se může mluvit pět minut, nebo třikrát tři minuty podle toho případného nového jednacího řádu, který bude na pořadu a ke kterému se kladně vyjádřil podle mých informací i zástupce vašeho politického klubu. Pokud to paní poslankyně Šebelová neví nebo nemá tu informaci, tak by bylo dobré, kdyby spolu komunikovali tady o tomhle tom.

A troufnu si říct, že skutečně pokud by se zastupitelstvo Moravskoslezského kraje skutečně usneslo na tom nebo chtělo usnést na tom, že by chtělo podat návrh nějakého zákona, tak já jsem přesvědčen, že i přes ty limity, které existují teď a které by měly existovat i v tom novém jednacím řádu, že by se pro takový případ ty délky těch vystoupení mohly prodloužit. Když tady se mohou zkracovat, v Moravskoslezském kraji se mohou prodlužovat. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. V tuto chvíli jsme opět u faktických poznámek ještě pořád, vážený pane poslanče Babko, jste na řadě v tuto chvíli vy se svými dvěma minutami. A připraví se pan poslanec Nacher a poté pan poslanec Skopeček. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuju za slovo. Já bych chtěl jen upřesnit nějaké věci, které zde padly. Prvně tedy jsem opravdu jako i šokován tím, jakým způsobem tady obhajujete to zkrácení doby vystoupení jednoho poslance v obecné rozpravě. Kór u takto důležitého zákona, který prostě i vy musíte vnímat, že ze své podstaty je kontroverzní.

Pan předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL tady mluvil o nějakém budgetu, který si máme rozdělit. Já nic takového jednak v jednacím řádu tedy nečtu, ale samozřejmě že i my toto děláme. Vystoupil zde kolega Nacher, který na některé pozměňovací návrhy, které předkládáme, upozornil a sdělil, že já je v obecné rozpravě nějakým způsobem odůvodním a budu se vás snažit přesvědčit o tom, že jsou správné.

Za druhé tento bod ve druhém čtení tedy tento tisk 738 byl otevřen dnes v 16.45 hodin, kdy vystoupil pan ministr Baxa, pan zpravodaj Jakob (Vyslovil Jákob. Poslanec Jakob ho opravil od stolku.) Jakob, pardon, omlouvám se.

Od pana ministra Baxy jsme slyšeli, že se těší na věcnou, expertní a zajímavou a zaujatou debatu. Vystoupil kolega Dlask, kolegyně Kocmanová a za nás tedy druhý kolega Novák. A ve 20.30 hodin, tedy po třech hodinách a 45 minutách této naprosto věcné debaty, naprosto věcné debaty, kde jsme kladli jasné a konkrétní dotazy, prostě prostě přijdete a tu debatu omezíte. Já tomu nerozumím, jsem z toho fakt smutnej, protože měl jsem připravené nějak ty věci sesumírované. Teď tu budu muset narychlo přemýšlet o tom, co všechno zde musí zaznít, abych dokázal ty naše nebo ty své pozměňovací návrhy odůvodnit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Další s faktickou poznámkou je pan kolega Patrik Nacher. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Tak děkuji. Snad poslední. Já jsem předtím ještě u té obstrukce, na to asi tady čeká kolega Skopeček, vám chtěl říct zásadní věc. Vy ty takzvané obstrukce, za co považujete už dneska cokoliv, přepočítáváte na hodiny. Ale to je hluboký omyl. To je hluboký omyl, fakt, protože vy to musíte přepočítat na dny. Na dny. A já vám to tady přečtu, já jsem si to našel. Stavební zákon v minulém volebním období 306 dnů jsme tady projednávali. Dukovany, 400 dnů. Novela zákona o podpoře sportu, hrozně kontroverzní, že jo, 337. EET, 457. To jsou příklady, abyste neříkali, že je to jenom EET. Toto všechno jste obstruovali v průměru jeden rok.

Po nás se tady rozčilujete a vezete, když my tady mluvíme 6, 8, 10,12 hodin, týden, měsíc. Tady jste to první čtení dali kdy? V červnu. Kdybychom se chovali jako vy  přepočteno na dny, tak to schvalujeme příští červen. Ppříští červen. Takhle se dělají ty obstrukce, to děláte vy a my se to od vás naučíme a bude to ono.

Jinak, já bych chtěl naopak poděkovat z opozičních lavic kolegovi Okamurovi (Hayatovi), protože on na rozdíl od vás, kolegové, byť nemluvil tady k věci, tak on tady seděl celou dobu, zatímco to, co děláte vy, tak je, že přijdete do toho sálu, dáte sem nějaký šrapnel, který bouchne úplně k věci, která s tím vůbec nesouvisí. My na to samozřejmě reagujeme, vy nám pak vyčtete, že reagujeme na věc, která se netýká zákona o České televizi. Já bych chtěl vyzvat svoje kolegy, abychom se nenechali nachytat. Pojďme se vrátit k zákonu o České televizi. Na ty šrapnely, kterými si oni vždycky losují, kdo s tím vyleze, abychom na to vůbec nereagovali a potom neposlouchali řeči, že se nedržíme tématu. Prosím, pojďme se vrátit k tomu zákonu. Děkuju. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji za dodržení času. V tuto chvíli se svými dvěma minutami je na řadě s faktickou poznámkou pan místopředseda Skopeček. Prosím.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně za slovo. Byl jsem tady vyzván jak panem místopředsedou, tak na mě reagoval pan poslanec Nacher, tak si také dovolím jim odpovědět nebo reagovat. Prvně prostřednictvím vás, pane místopředsedo, k panu kolegovi Nacherovi, který mi tady začal vyčítat, že jsme v minulém volebním období při obstrukcích předčítali nějaké věci, které se netýkaly toho samotného bodu, toho samotného obsahu, tak já bych ho poprosil, aby mně z toho minulého volebního období našel můj projev nebo moje vystoupení, které by se netýkalo toho tématu, o kterém jsme jednali. Já si nejsem v tuhletu chvíli vědom, že bych nějakým způsobem četl cokoliv jiného nebo nějaké nesmysly, které k tomu tématu věnovaly. Reagoval jste v té faktické poznámce v tomto směru na mě.

Pak jste mně vyčetl to, že jsem řekl, že jsme jednali ráno. Pane kolego, já jsem se opravil v tom samotném projevu, kdy jsem řekl pardon, jednali jsme od 12 hodin. Tak jestli vám stojí za to se chytat tímto způsobem za slovo, přestože se ten řečník při samotném vystoupení opravil, tak to už mně opravdu, prostřednictvím pana předsedajícího, připadá velmi trapné a je vidět, že se nemáte čeho chytit, když vám stojí za to na tohle reagovat.

Výčitka, že tady nejsme. Myslím si, že, pane kolego, že nejsme v mateřské školce, abychom si tady museli dělat otázku, stejně tak bych se mohl ptát já vás, kde je váš pan předseda, který tady tři hodiny dopoledne označoval tuto věc za fatální, za věc, která je hodná obstrukce, a pak tady celý den není. Myslím si, že to je zbytečné.

Ale znovu jste mně neodpověděl, pane kolego. Já jsem se vás férově ptal na to, že pan předseda řekl, že obstruujete, a vy jste řekl, že neobstruujete. Tak já se chci zeptat, kdo z vás má pravdu. Vy jste tady dneska zastupující předseda klubu, tak mi řekněte, že se pan předseda mýlil, že se distancujete od toho, co tu dopoledne nebo po obědě říkal, a že máte pravdu vy, zastupujete svůj klub.. (Předsedající: Čas, pane místopředsedo.) tak řekněte, že to obstrukce není.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času. V tuto chvíli s faktickou poznámkou je přihlášen pan zastupující předseda klubu Patrik Nacher. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Takže si tu sirku vytáhl Jan Skopeček, který sem přijde, pak zase odejde, už tady nebude, a my se zase vrátíme k té debatě. Tak za prvé, vy jste mluvil o nás a já jsem mluvil o vás. O vás jako o koalici, ne konkrétně o vás. Protože kdybych mluvil konkrétně o vás, tak bych vám oponoval úplně stejně. Řekněte mi, kdy já jsem za celé toto volební období něco obstruoval. I dneska ten svůj projev, a ministr tady seděl, tak tam nebyla jediná věta, která by se netýkala, je to tak? Pan ministr kývá. Takže to by bylo jedna k jedné, takže to je úplně mimo.

A u té druhé jsem odpověděl. Já považuju za obstrukci možná něco jiného než předseda Babiš, na to jsem odpověděl, ale především vy nejste tady od toho, abyste nám dávali otázky. Vy jste to úplně popletl, prostřednictvím pana předsedajícího. Vy se zpovídáte nám, ne my vám. Vy jste koalice, my jsme opozice, my se ptáme vás, vy předkládáte, vy máte většinu, vy máte odpovědnost. Vy to otáčíte. Vy byste chtěli mít nulovou odpovědnost jako opozice, ale moc jako vláda. Tak takhle by chtěl vládnout úplně každý, takhle to prostě nefunguje. Až budete v opozici, tak mně tady grilujte, teď budete grilován vy a já vám tady nemám co odpovídat, a přesto jsem vám odpověděl. (Tleskají poslanci ANO.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji panu poslanci. V tuto chvíli jeho vystoupení vyvolalo faktickou poznámku pana místopředsedy Skopečka, prosím. Vaše dvě minuty.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane kolego, oba jsme byli zvoleni do tohoto zákonodárného sboru voliči a každý máme své voliče, každý je tady reprezentujeme, každý máme rovná práva v této Poslanecké sněmovně k tomu, abychom své občany, které zastupujeme, tady zastupovali. Takže mně prosím neříkejte, co tu smím, nebo nesmím říkat. (Předsedající: Mým prostřednictvím prosím.) Prostřednictvím předsedajícího - co tu smím, nebo nesmím dělat. Já tady zastupuji občany, kteří mě zvolili, a budu si říkat, co si přejí oni a za co mě zvolili. Vy mně nebudete říkat, co tady mám dělat, nebo ne. To si odpusťte. Jsme ve svobodné zemi. Chápu, že se vám možná nějaké autoritářské principy líbí, že byste byli rádi, abychom nemohli vystupovat, abychom vás nemohli kritizovat, ale naštěstí žijeme ještě ve svobodné zemi a věřím, že v ní budeme žít i po volbách.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. Pan poslanec Jiří Mašek, tudíž jen jednu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji za slovo, pane kolego Skopečku, prostřednictvím pana předsedajícího. Tohle fakt bylo zbytečné, ne? (Poslanec Skopeček: Od něj.) Ne, od vás to bylo zbytečné, protože ta reakce -

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já bych poprosil, abychom nepokřikovali na ty, kteří jsou u řečnického pultu. Můžeme to řešit faktickými poznámkami, pane místopředsedo. Vám, pane Mašku, nastavuji čas o 10 sekund.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji - byla neadekvátní na to, že kolega Nacher řekl, že když vy sem přinesete nějakou předlohu a máte ji obhajovat, a my se na to dotazujeme a dotazujeme se proto, že ta předloha není úplně dobrá. Podívejte se, jakou vyvolala kontroverzi, kolik je tam pozměňovacích návrhů. Tady probíhala věcná diskuse, než jste přišli a než jste nás začali omezovat. Škoda, že jste to neposlouchali. Já tady chci poděkovat panu ministrovi, který reagoval. Dokonce nám i vysvětlil, proč změnil názor, když v roce 2022 ještě v létě byl také proti navyšování poplatků a potom prostě prozřel a je to jináč, má jiné důvody, domluvili jste to v koalici jináč. Byl úplně otevřený, otevřeně tady diskutoval o dalších věcech. Nezlobte se, vy jste tady nikdo nebyli - pochybuji, že jste to někde poslouchali - a potom se sem vřítíte najednou kvůli hlasování a takhle nás zbytečně omezíte. Mimochodem, ono už to bude 50 minut, co díky vám se to prodloužilo a všichni, co jsou na té tabuli, teď už mohli mít svoje příspěvky za sebou. (Potlesk z levé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. Reakci vyvolala vaše faktická poznámka právě u pana místopředsedy Jana Skopečka. Prosím, pane místopředsedo, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane kolego, já si myslím, že to zbytečné nebylo. Jsem schopen - a dobře to víte - diskutovat v Poslanecké sněmovně s kýmkoliv z tohoto ctěného sboru, ať je z jakékoliv politické strany. Reaguji na své kolegy v koalici, reaguji na kolegy v opozici. Když se mi něco nelíbí, co dělá koalice, jsem schopný k tomu kriticky vystoupit. Ale aby mi tady kolega zákonodárce a poslanec Parlamentu České republiky říkal, že jako poslanec jenom proto, že jsem vládní, nemám nárok tady pokládat otázky, tak to mně přijde jako naprosto mimózní nepochopení toho, jaké jsou ústavní pravomoci jednotlivých zákonodárců. Myslím, že tady máme i faktické poznámky právě od toho, abychom na sebe mohli v diskusi reagovat, a ve chvíli, kdy mi opoziční poslanec naznačí, že mám mlčet a že nemám pokládat dotazy, protože jsem vládní poslanec, mně opravdu přijde, jako že vůbec nepochopil, v jaké místnosti je, protože to prostě do svobodné země nepatří.

Také uznávám právo na to, že opozice může obstruovat. Já to uznávám, obstruovali jsme my, obstruujete vy. Jde jenom o tu míru a když se začtu do nálezu Ústavního soudu, který už se několikrát zabýval tím, jestli bylo možné, nebo nebylo možné, přerušit diskusi ve Sněmovně, tak prostě zcela jasně říká, že obstrukce jsou legitimní, ale že je legitimní i právo vládní koalice hlasovat o věcech, které předkládáme, a že někdy ty obstrukce má právo vládní koalice ukončit. Tak jsme je ukončili. Vy jste to už i v minulosti napadli. Ústavní soud řekl, že jsme na to měli právo. Nezlobte se, chápu, že když tady někdo vystoupí pět minut věcně, že to není obstrukce, že se třeba i zajímá o ten zákon jako takový, ale když váš předseda mluví tři hodiny ještě předtím, než se otevře bod, tak přece musíte vědět i vy, že o nic jiného než o obstrukce nejde.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za faktickou poznámku. V tuto chvíli se vracíme zpátky do obecné rozpravy. Já se jenom kouknu na pana zpravodaje, poněvadž bylo odhlasováno, že od této chvíle má každý poslanec dvakrát 10 minut. V tom případě v obecné rozpravě je v tuto chvíli na řadě pan poslanec Ondřej Babka, který je přihlášen. Až se dostaví k pultíku, tak mu pustím časomíru 10 minut. Budete chtít, pane poslanče, aby to bylo dvakrát 10 minut za sebou, nebo využijete prvních 10 minut a poté až někdy v průběhu další rozpravy dalších 10 minut? Na začátku se vás táži. (Poslanec Babka: Asi za sebou.) Takže prvních 10 minut, tak vás poprosím, abyste už došel k řečnickému pultu. Poprosím pana místopředsedu Skopečka, aby tedy nemluvil na nikoho tady z této pozice, poněvadž to ruší. (Poslanec Skopeček hovoří na poslance Nachera.) Prosím, pane poslanče, vašich 10 minut v tuto chvíli, prosím.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, mě trošku mrzí, když jsem viděl váš souhlasný, nebo respektive vaše ano, které jste zmáčknul při hlasování o omezení řečnické doby, protože jsem se těšil na to, jakým způsobem zde povedeme expertní a věcnou debatu, o které jste v úvodním slovu mluvil. Měl jsem připravený nějakým způsobem strukturovaný projev, který tedy bohužel budu muset nějakým způsobem redukovat. Snad se mi povede všechny myšlenky a všechny návrhy změn, které k tomuto zákonu podáváme jako hnutí ANO... Já tedy konkrétně jsem do systému nahrál 12 pozměňovacích návrhů a ty bych rád v obecné rozpravě odůvodnil.

Dnes projednáváme klíčovou mediální reformu - pro vás klíčovou - která je zaměřená na Českou televizi a Český rozhlas. Za nás mělo být primárním cílem jasné vymezení toho, jak má vypadat veřejnoprávní služba ve 21. století. Mluvil tady o tom krátce i kolega Nacher. Bohužel tento zákon - a myslím si, že to je dané také tím, že jsme prostě bohužel nebyli přizváni k tématu této novely - ta novela vůbec neřeší. Už jsem tady i ve faktické poznámce zmínil, že se domnívám, že tím, že jste tu novelu připravovali v rámci pětikoalice, tak jsou tam nějaké nesourodé politické výmysly, na které právě také svými pozměňovacími návrhy reagujeme. Za mě to postrádá nějaké pevné základy a bojím se, že v dlouhodobém horizontu a i tím, co jste tady dnes zase bohužel předvedli, tak to v důsledku může veřejnoprávním médiím spíše uškodit.

Dovolím si reagovat i na vaše slova, která jste právě zmínil v tom již zde zmíněném rozhovoru, kde jste říkal tedy, že nebudete koncesionářské poplatky zvyšovat. Podle mě jste si už v tu chvíli uvědomoval, jak obtížné bude tuto novelu prosadit i právě vzhledem k tomu, že je nemalá část občanů, kteří samozřejmě důvěru ve veřejnoprávní média bohužel nemají. Proto si dovolím myšlenku, že bychom právě měli při takto důležitých zákonech brát v úvahu právě názor té populace, která Českou televizi a Český rozhlas nejenom že nesledují, ale vysloveně jim nedůvěřuje. Samozřejmě, bohužel jich není málo. Nemyslím si, že jednak tím vaším návrhem a tím, jak se ho vlastně dnes snažíte prosadit, pomůžete zvýšit důvěryhodnost médií veřejné služby právě u té části populace, která s nimi dneska má zásadní problém. Dokonce si myslím, že bohužel tím děláte České televizi a Českému rozhlasu medvědí službu.

Co mi v tomto návrhu zákona chybí, je nějaká reforma nebo řešení toho, jaký objem a jakou kvalitu mají veřejnoprávní média zabezpečit. Už tady padlo, že údajné navýšení rozpočtu bude o nějakých 865 milionů u České televize, u Českého rozhlasu kolem 330 milionů.

Padlo zde také to, že naposledy se ten poplatek navyšoval v roce 2005, televizní v roce 2008. A znovu opakuji, my úplně primárně bychom asi neměli problém s tím, kdybyste přišli s pouhým navýšením. Nicméně zase, musím se pozastavit u toho. Váš původní návrh někdy ze září roku 2023 hovořil o tom, že je nezbytně nutné poplatek navýšit o 25 korun u České televize, jo? A jenom to, proč k tomu mířím, že jako co se vlastně za ten čas změnilo, že původně tedy Česká televize (důrazně) nutně potřebovala poplatek navýšit o 25 korun. A proč dnes tedy stačí pouze 15? To, co mi vadí, že prostě v důvodové zprávě bohužel nemáme jakékoliv ekonomické analýzy, nějaké podklady, proč je to 15 korun? A pro mě to, ta argumentace, není relevantní, jo?

Jenom uvedení hlavního důvodu, že k navýšení nedocházelo nebo nedošlo od roku 2008, podle mě nestačí a mělo by to být podloženo nějak věcněji. Nově tedy navrhujete, že výše televizního poplatku bude 150 korun pro Českou televizi, 55 korun pro Český rozhlas. To tedy představuje navýšení o 15 korun a u rozhlasového poplatku 10 korun. A jak jsem říkal, tak ty částky bohužel podle mě nejsme schopni ani vy, ani my odhadnout, některé odhady mluví - a ve veřejném prostoru to zaznívá - že rozpočty se můžou zvýšit například až o 2 miliardy korun. A za mě to je jako opravdu velký rozptyl ve smyslu toho, že nejenom, že tedy dochází k navýšení poplatku, ale vaším návrhem, který by poplatníky rozšířil i na majitele tedy chytrých zařízení, tak samozřejmě logicky dochází k rozšíření počtu domácností, a není tedy vůbec zřejmé, kolik vlastně těch poplatníků ve výsledku bude.

Rozhlasový poplatek nebo koncesionářský poplatek je historicky navázán právě na televizní přijímač. Je to z nějakého důvodu, který jsem zde taky chtěl vysvětlit, a navázat na to, proč si myslím, že zavedení na chytré přístroje nemá dneska, nemá vnitřní logiku, protože to zařízení prostě není primárně určené ke sledování televize nebo rozhlasu, stejně jako - nebo tak, jak tomu bylo právě (u) televize nebo (rozhlasu) dříve. (Navíc?) tedy samozřejmě většina lidí, kteří vlastní chytré telefony, tak nejenom, že tedy nesleduje nebo neposlouchá Českou televizi a Český rozhlas, tak tahleta novelizace mi přijde úplně, úplně mimo.

Co ale si myslím, že by zde zaznít mělo a byla to jedna z mých otázek právě k tomu, jakým způsobem vlastně podle mého názoru - a když tak mě, prosím, vyveďte z omylu - vytvoříte dva druhy koncesionářských poplatníků, a to právě ty, kteří budou poplatníky pouze z toho titulu, že tedy vlastní notebook třeba.

Já jsem si našel na webu České televize, protože někdy se nám už dnes při sledování pořadu na mobilu nebo v tabletu objeví citace, že video nelze z licenčních důvodů přehrát. Ten problém je samozřejmě takový, že ke každému pořadu se vztahují nějaká licenční ujednání, která postihují to, jakým způsobem Česká televize, ale i ostatní uživatelé mají právo seriál, film, pořad, využít. Každopádně Česká televize, pokud tato práva nemá, tak je na svém webovém rozhraní nemůže zveřejnit. To znamená, můžeme se setkat také s tím, že pořad je dostupný pouze v televizním prostředí a nikoliv v internetovém. Internetové prostředí má nějaká specifika, která se liší od televizních, a licenční ujednání prostě nejsou jednotná.

A teď se dostávám právě k tomu problému. Proč by tedy měl divák, který je poplatníkem České televize pouze z titulu toho, že má mobilní telefon - tak z této logiky věci nemá rovný přístup ke sledování, jako má poplatník, který platí pouze za televizi. Tohle je podle mě věc, která není absolutně vyřešena, protože typickým příkladem - někdo má notebook a sleduje televizi pouze na iVysílání - a prostě nemá jednotný přístup, stejně tak, jak to má ten, kdo má televizní přístroj, právě z důvodu licenčních ujednání.

Další věcí, na kterou míří náš pozměňovací návrh, který taky odůvodním, je právě již zmíněná situace ve firmách. Já se domnívám, že tady jste přesně - to je ten příklad, který už jsem taky několikrát zmiňoval, že - a teď opravdu se zaměřím na tu horní hranici, kdy společnost s 500 zaměstnanci podle vašeho návrhu bude platit až stonásobek poplatku. A už tady bylo řečeno, že vnitřní logika tomu chybí. Nicméně upozorňuji, že se nejedná o žádné drobné částky, ve výsledku se může jednat až o čtvrt milionu korun ročně, což tyto firmy tedy budou odvádět do rozpočtu České televize a Českého rozhlasu. To, jakým způsobem se k tomu staví odborné organizace, už zde taky padlo.

Jako další zásadní problém vidím tedy - a na to míří můj pozměňovací návrh, který pokládám za naprosto zásadní - právě indexaci televizního poplatku. Podle vašeho návrhu bude tedy poplatek automaticky indexován ve chvíli, kdy kumulovaná inflace překročí 6 %, tak o 6 %. Jenom zase, abyste si to dokázali představit, na konkrétním čísle. Kumulovaná inflace 6 % bude za mě nejpozději za tři roky, to znamená, za tři roky od novely tohoto zákona se poplatek, například pro Českou televizi, opět zvýší. A nebude to malá částka - vy ho dneska zvyšujete o 15 korun - a za tři roky díky této automatické indexaci to bude o 9 korun. Za další tři roky - kumulovaná inflace 6 %, dalších 10 korun. Já chápu, že se poplatek nezvyšoval 17 let, ale zase, vidíme to, a chtěl jsem tady o tom hovořit, že ani výroční zprávy, právě díky tomu, že televize byla schopna relativně efektivně, protože má vysokou sledovanost a tak dále - my tady prostě nezachraňujeme žádnou chátrající instituci, dokázala nějakým způsobem fungovat. My tady teď automaticky, bez jakékoliv analýzy hospodaření a tak dále, bez jakékoliv nějaké aktuální potřeby nákladovosti veřejné služby, zde prostě automaticky budeme odvádět do rozpočtu České televize a Českého rozhlasu nemalé peníze. A teď tedy, opravdu se hovoří o několika stovkách milionů korun.

To, co bych očekával od vás, pane ministře - a občas mě baví váš Twitter a vaše hesla, která k tomuto zákonu na (síť) X dáváte - tak bych právě očekával, že nejprve si zanalyzujeme potřebu, obecně do budoucna budeme analyzovat potřeby institucí, a teprve až na to budeme napasovávat financování - to mi přijde, že by měl být přístup pravicového politika, a proto tady zmiňuji právě indexaci, proč zrovna tedy u České televize a Českého rozhlasu, jo? My neindexujeme žádnou jinou veřejnou instituci, neindexujeme Národní divadlo, vysoké školy a tak dále. A tyto dvě instituce budou první, které to budou mít tedy garantované v zákoně.

Postupně se dostanu tedy k svým pozměňovacím návrhům. Dovolil bych si ještě možná jednu poznámku k tomu, že tedy nově tento zákon bude navrhovat povinnost České televizi převádět 25 % výnosů ze sponzoringu do Státního fondu kultury. A toto zase mi nedává vnitřní logiku z toho kontextu, že (se?) odůvodňuje, že Česká televize nemá dostatek finančních prostředků, a teď tedy nějaké z povolené reklamy ze sponzoringu získá a bude povinna je odvést do Státního fondu kultury. Já bych si představoval, že - a úplně respektuji váš názor nebo vaše řešení financování Státního fondu - ale představoval bych si, že i vzhledem k respektu toho tedy, že jako zachraňujeme Českou televizi, že financování Státního fondu kultury lze vyřešit nějak jinak - a nikoliv tím, že tedy bude ho financovat Česká televize.

Dovolím si ještě krátkou reakci na to, co tady zaznělo z úst našich představitelů, jak pana předsedy Andreje Babiše, tak i z úst Patrika Nachera, a to je ten náš návrh změny financování. Za mě se to diskutuje mimořádně tendenčně, protože ve chvíli, kdy nezávislost médií veřejné služby má být podle Vás definována tím, že výše poplatku je stanovena zákonem, tak i když bychom ho financovali ze státního rozpočtu, tak nějak nominálně definujeme výši rozpočtu médií veřejné služby, stejně jako dnes diskutujeme o tom, jestli ten poplatek bude 45, 55, 65 korun, tak samozřejmě stejným způsobem by se dalo debatovat o tom, jak financovat média veřejné služby z rozpočtu. Tato výše by byla samozřejmě stanovena zákonem a byla by mandatorním výdajem státního rozpočtu a teď to můžou být různé druhy nějaké podpory, ale ta nezávislost těch médií veřejné služby by se nezměnila ani o milimetr. A to je určitě za mě objektivní pravda.

Samozřejmě že by se tím vyřešil problém černého pasažéra, odpadl by problém transakčních nákladů a tak dále, a tak dále. To jsou věci, se kterými přijdeme do budoucna, budeme je nějakým způsobem obhajovat při řešení financování médií veřejné služby, protože i za nás je to potřeba řešit a zase tady padly příklady toho, jak v jiných evropských zemí to tímto způsobem dělají.

Nyní bych tedy přišel k nějakému vysvětlení našich pozměňovacích návrhů. Kolega předseda Andrej Babiš navrhl osvobození starobních a invalidních důchodců nebo na průkaz osob se zdravotním postižením také nezaopatřené děti. Ten už to nějakým způsobem odůvodnil, stejně jako kolega Novák, který odůvodnil svůj pozměňovací návrh K NKÚ. S kolegou Nacherem, pardon, teď musím přelistovat, jsme navrhli vypuštění těch zmiňovaných změn u chytrých přístrojů. To odůvodnění je jednoduché, už jsem ho tady řekl. Chceme z jakýkoliv technických zařízení způsobilých (nesrozumitelné) volitelné produkce rozhlasového televizního vysílání, bez ohledu na způsob příjmu, fakticky znamená to, že kdokoliv je vlastníkem takového technického zařízení, telefonu, osobního počítače, aniž by fakticky využíval služeb rozhlasového či televizního vysílání, by byl povinen platit rozhlasové a televizní poplatky. Tato navrhovaná úprava představuje nějakou finanční zátěž v zásadě na jakoukoliv osobu, která je vlastníkem tohoto zařízení a navrhujeme tedy ponechání současně platné a účinné právní úpravy a z navrhovaných změn ponechat pouze změnu navrhovanou v ustanovení (nesrozumitelné) v navrženém znění. Dále mám pozměňovací návrh s kolegy, který míří na to, že pracovně mu říkáme dezinformace, kdy navrhujete, že hlavní úkol médií veřejné služby by mělo být poskytování objektivních, ověřených a ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů. Za nás je toto navržení nadbytečné. Zase, nebudu už podrobně, tu debatu o těch dezinformacích jsme tady již nějakým způsobem vedli. Navrhujeme tedy toto ustanovení zrušit.

Již jsem se také částečně dotknul toho Vámi navrhovaného způsobu financování Státního fondu kultury. Za nás je to zcela nelogické a pokud tvrdíme, že Česká televize nemá peníze, které potřebuje na svoji vlastní činnost, tak nám přijde nelogické, aby 25 % z výnosu z reklamy musela odvádět Státnímu fondu kultury. Myslím si, že byste neměl prodávat ty tři budovy v historickém centru Prahy a najít jiný způsob financování Státního fondu kultury. Takže za nás navrhujeme toto ustanovení zrušit. Kolega Richter se pak přihlásí a zdůvodní svůj pozměňovací návrh, který ve stejné logice dává peníze z ČTsport do Národní sportovní agentury, ale o tom bude mluvit on. Když jsem tady zmínil, že tu indexaci jsem se zase nějakým způsobem snažil odůvodnit, to, jakým způsobem vy k tomu přistupujete, my navrhujeme tu zmíněnou indexaci úplně vypustit, do budoucna by se o každém případném dodatečném navyšování rozpočtů médií veřejné služby mělo rozhodovat na základě nějaké aktuální potřeby vzhledem k nákladů poskytované veřejné služby. Můj další pozměňovací návrh míří ke změnám u právnických osob, taky již částečně zmíněných. Ten váš návrh je za nás nesystémový, není v něm vůbec zohledněno to, z jakého sektoru ty právnické osoby jsou, a tak dále, a tak dále. To, jakým způsobem to funguje teď, nám připadá efektivnější.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Váš čas vypršel pane poslanče, dvakrát 10 minut už vypršelo.

 

Poslanec Ondřej Babka: Nestihl jsem odůvodnit svých dalších 6 nebo 7 pozměňovacích návrhů.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ale Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. S tou první vystoupí pan ministr Martin Baxa, jenom poprosím pana zastupujícího předsedu klubu hnutí ANO, aby nepokřikoval, protože určitě to bylo dvakrát 10 minut a já to tady sleduji jako předsedající této schůze pane zastupující předsedo poslaneckého klubu. Prosím, pane ministře, Vaše dvě minuty na faktickou poznámku v tuto chvíli.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuju za slovo pane místopředsedo. Já si dovolím reagovat na vystoupení pana kolegy Babky ve třech bodech. První se týká jeho pozměňovacích návrhů skupiny a, ve kterých se fakticky demontuje ten náš návrh zákona. Vlastně pan poslanec Babka tady představil pozměňovací návrhy, které vlastně vypouštějí všechny ty klíčové části našeho návrhu velké mediální novely, s těmi samozřejmě vyslovit souhlas nemůžu a myslím, že i ve velkém vystoupení pana poslance Nachera a moje reakce na něj se vlastně pojmenovalo, kde se v tom míjíme. Právnické osoby, nové přístroje, Státní fond kultury a podobně. Druhou část tvoří pozměňovací návrhy, které jsem si pracovně označil jako skupinu b, kde považuju za důležité se k tomu vyjádřit. To se týká zejména samotných memorand, protože pokud se pan poslanec Babka přihlásí k pozměňovacímu návrhu pod číslem 5089 a pod číslem 5088, tak to jsou podle mého názoru nástroje k účinné politizaci obsahu obou veřejnoprávních médií, protože ve chvíli, kdy se posune schvalování obsahu memorand nebo se budou definovat memoranda na úrovni Poslanecké sněmovny, pak nemůžeme hovořit o tom, že se jedná o depolitizaci, ale naopak o politizaci, protože já jsem dnes vysvětloval to, že pokud ministr nepodepíše memorandum, tak memorandum neplatí a postupuje se podle zákona, myšleno tak, jak je formován zákon, tam je celkem jednoduchý postup, ale ve chvíli, kdyby memorandum podléhalo projednávání a schvalování v Poslanecké sněmovně, tak vlastně dochází k časově nepředvídatelné délce projednávání takové věci a možnosti do toho velmi ingerovat. V našem návrhu ministr nemá právo dávat žádný návrh k tomu, co je obsahem těch memorand, zatímco u projednávání ve Sněmovně nelze předpokládat, že by poslanci neměli příležitost k tomu něco říct. A chtěl jsem říct ještě dvě další věci, a na to využiju další faktickou poznámku.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, určitě můžete. V tuto chvíli se svou faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Ondřej Babka, prosím.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo pan místopředseda. Já bych si chtěl jenom ujasnit, jestli můžu vystupovat ještě ve faktických poznámkách v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, určitě můžete.

 

Poslanec Ondřej Babka: Tak to je od koalice velice velkorysé, děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Faktickou poznámku jste vyplnil a v tuto chvíli je s faktickou poznámkou pan ministr přihlášen. Prosím, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Chci ještě jednou reagovat na dvě věci, které tady zazněly ve vystoupení pana poslance Babky. Ten první návrh ze září roku 2023, který předpokládal významně vyšší navýšení (nesrozumitelné) také předpokládal to, že bude zrušena výjimka na DPH pro Českou televizi. Ta výjimka byla už schválena, pokračuje, to znamená, že nemusí Česká televize počítat s výpadkem příjmů v řádu nižších stovek milionů. To je velmi podstatná změna, která se zohlednila v tom návrhu.

A pak potřebuju, přímo říkám, rozptýlit velmi neodůvodněné tvrzení, které jste tady, pane poslanče, prostřednictvím pana místopředsedy, ale podle mého názoru spíš z nedostatku informací sdělil o tom, že existují jakési dvě kategorie potenciálních poplatníků, co se týká přístupu k obsahu. To znamená, vy jste jaksi nějak dovozoval, že významná část obsahu není přítomna na zařízeních, jako jsou mobily nebo notebooky, tak my jsme ještě rychle ověřili tu informaci v České televizi. 97 procent všeho vysílaného obsahu je přítomno on-line, myšleno v lineárním vysílání. V lineárním vysílání. A ta maličká část, která zůstává, jsou buď historické věci, které nemají vypořádána práva, což se v současné době děje, typově nějaké třeba starší seriály, anebo typickým příkladem toho, co nemůže být v on-line vysílání, byla letošní olympiáda, protože HBO mělo zakoupeno práva na přenos na těch přístrojích, zatímco lineární televizi měla Česká televize.

Takže opravdu popírám kategoricky tvrzení, které tady veřejně zaznělo, že budou existovat dvě kategorie poplatníků, kdy ta kategorie domácností, které budou platit za přístup k internetové službě, budou mít zásadně omezený přístup k tomu obsahu. Pokud, pane poslanče, dezinterpretuji vaše slova, tak se omlouvám, ale to jsem si pečlivě poznamenal a považoval jsem za důležité toto vyvrátit.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času a v tuto chvíli požádám pana poslance Babku, aby se ujal slova. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuju. Já děkuju za to vysvětlení, pane ministře. Mně to takhle stačí a od toho si myslím, že druhé čtení je, protože vy navrhujete nějakou změnu k chytrým zařízení. Myslím, že to spoustu budoucích koncesionářů může trápit. Vy jste zmínil, že to je - pravděpodobně jsou to nějaká data z České televize - 97 procent programů, tak moje otázka, samozřejmě řečnická, jestli budou platit 97procentní poplatek. Ale od tohoto je. Já jsem tady nic netvrdil, já jsem se pouze na to zeptal, jestli takový případ může nastat, protože dneska se vám to prostě stane. Občas když koukáte přes iVysilani.cz, tak prostě se vám objeví hláška, že video není dostupné z důvodu licenčních

ujednání. A prostě na to se vás konkrétně možná někdy, nebo minimálně České televize, na Radu České televize budou chodit tyto dotazy, proč když tedy jsou řádnými koncesionáři, protože budou muset nově platit z telefonu či tabletu nebo z notebooku, nemohou sledovat všechen obsah, který normální divák může v televizi vidět a ten divák na internetu nikoliv. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. S faktickou poznámkou další je přihlášen můj ctěný kolega Patrik Nacher. Tak prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Já bych se chtěl teďka vlastně vyjádřit k tomu, že na té debatě, která tady probíhala mezi poslancem Ondřejem Babkou a panem ministrem, je krásně vidět, že to je přesně ten obsah, po kterém my voláme. A vy tím, jak jste zkrátili tu dobu na dvakrát 10 minut, tak jste dospěli k tomu, že kolega Ondřej Babka, který má těch pozměňovacích návrhů dvanáct, tak tady by mluvil třeba 40 minut, stejně tak déle by mluvili všichni členové výboru pro mediální záležitosti, jako je kolega Brož, Martin Kolovratník, Igor Hendrych a tak dále; teďka nevím, kdo tam všechno ještě je, Standa Berkovec, zatímco všichni ti ostatní by zdaleka nevyčerpali ani těch 10 minut, protože mají třeba jeden pozměňovací návrh, nebo se někam připodepsali a podobně. Takže ono vlastně těch dvakrát deset, tím nic neušetříte, protože ti, co by byli kratší, tak to uměle prodlouží. To takhle jako prostě akce - reakce, to jsme se naučili od vás, to řekla vaše paní předsedkyně, akce - reakce, a naopak ti, co jsou ti, co mají ty pozměňovací návrhy, tak ti mluvit nemohou. Já si myslím, že i ke škodě toho, jak tady věcně se k tomu vyjadřuje pan ministr, tak vlastně ti poslanci, kteří by mohli k tomu něco říct, tak ti nemohou, a vy jste to takhle vlastně vyvážili. Žádný čas neušetříte. Ztratili jsme tady hodinu té debaty a není to vlastně potom k užitku. Tak tady na tom dialogu to bylo krásně vidět.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času. V tuto chvíli se vracíme zpátky do obecné rozpravy. Dalším přihlášeným je pan poslanec Jan Lacina a v tuto chvíli, vážený pane poslanče, vám měřím 10 minut. Budete chtít dvakrát 10 minut? Využít jenom tu první desetiminutovku, anebo obě dvě?

 

Poslanec Jan Lacina: Pane předsedající, mně bude bohatě stačit těch prvních 10 minut, protože se budu držet toho, co má ve druhém čtení probíhat, takže se do toho vejdu snadno. Už jsem se bál, že nestihnu Události, komentáře a že tam pan Nacher bude sedět sám, ale nakonec to vypadá, že to vyjde.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Takže máte časomíru spuštěnu. Prosím.

 

Poslanec Jan Lacina: Vážení kolegové, dovolte mi, abych vám stručně představil celkem tři pozměňovací návrhy, které jsme připravili s kolegou Janem Jakobem. V případě vašeho zájmu si dovolím odkázat na podrobná odůvodnění, která jsme spolu s pozměňovacími návrhy nahráli do systému.

První pozměňovací návrh, který jsem do systému nahrál pod číslem 5094, navrhuje rozšířit na Českou správu sociálního zabezpečení úpravu, podle které je dodavatel zajišťující dodávku elektřiny odběratelům povinen na požádání sdělit provozovateli vysílání ze zákona, se kterými odběrateli uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny, a to vzhledem k návrhu na změnu výpočtu základu poplatků pro právnické osoby a fyzické osoby - podnikatele podle počtu zaměstnanců v pracovním poměru. Český rozhlas a Česká televize mohou tyto údaje použít pouze za účelem kontroly dodržování zákona a zjišťovat údaje o neevidovaných poplatnících. Vznikne tak nástroj, který by pro výběr poplatků od právnických osob a podnikajících fyzických osob zlepšil důkazní situaci provozovatelů vysílání ze zákona. Předávání údajů mezi orgány sociálního zabezpečení a Českou televizí a Českým rozhlasem si zároveň vyžádá zavedení technických opatření, navrhuje se proto nabytí účinnosti daných ustanovení až od 1. ledna roku 2026.

Druhý pozměňovací návrh jsem do systému nahrál pod číslem 5095. Ten upravuje hlavní úkoly veřejné služby v oblasti televizního a rozhlasového vysílání tak, že závazek České televize a Českého rozhlasu přispívat k postupu proti dezinformacím při respektování svobody slova nahrazuje závazkem přispívat k mediální gramotnosti. Účelem veřejné služby v oblasti televizního vysílání poskytované Českou televizí a v oblasti rozhlasového vysílání poskytované Českým rozhlasem je naplňování demokratických, sociálních a kulturních potřeb společnosti a potřeby zachovat mediální pluralitu. Jak dovozuje Legislativní rada vlády ve svém stanovisku číslo 358/24 ze dne 24. června roku 2024, bod 8, úkol poskytovat objektivní, ověřené ve svém celku...

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já poprosím vážené kolegy tady u zpravodajského stolečku, aby ztišili své projevy, aby mohl pan poslanec Lacina pokračovat. Prosím.

 

Poslanec Jan Lacina: ....ve svém celku vyvážené a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů v sobě již implicitně zahrnuje potírání dezinformací. Vzhledem k výkladové nejasnosti doplnění úkolů médií veřejné služby o přispívání k postupu proti dezinformacím, jakkoliv by tím neměl být dotčen respekt ke svobodě slova, a vzhledem k tomu, že pojem dezinformace a jeho výklad se neobjevuje v českém právním řádu, navrhuje se nahradit rozšíření úkolů České televize a Českého rozhlasu explicitně o přispívání k mediální gramotnosti. Pojem mediální gramotnosti již obsahuje zákon 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, podle kterého do působnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání dle § 5 odst. 1 písm. m) spadá podílet se svými stanovisky a návrhy na vytváření zásad státní politiky České republiky ve vztahu k vysílání a koncepci jeho rozvoje a ve vztahu ke zvyšování úrovně mediální gramotnosti a dle odst. 2 písm. a) podporovat rozvoj mediální gramotnosti. Rozšíření úkolů médií veřejné služby o přispívání k mediální gramotnosti zahrnuje širší oblast úkolů, jejíž součástí je i postup proti dezinformacím. Pojem mediální gramotnost nezpůsobuje výkladové nejasnosti a explicitní zařazení mezi úkoly veřejné služby má oporu v zákoně o rozhlasovém a televizní vysílání.

A nakonec třetí a poslední pozměňovací návrh, který jsem do systému nahrál pod číslem 5708, rozšiřuje naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání o podíl České televize na české audiovizuální tvorbě v zahraničí včetně její propagace. Na rozdíl od Českého rozhlasu, který má desítky let dlouhou tradici v šíření svého zahraničního vysílání, Česká televize takovou roli doposud svěřenu neměla. Svoboda pohybu a globalizovaná ekonomika přitom nejenom znásobila počty Čechů dlouhodobě působících v zahraničí, ale extrémně posílila i potřebu budování silné identity České republiky mezi našimi zahraničními partnery. V neposlední řadě je pak česká audiovizuální tvorba vyhledávána i v našich sousedních státech, a to včetně oceňovaného zpravodajského pokrytí.

Pro tuto chvíli vám děkuji za pozornost. Doufám, že jsem vás příliš nezdržel. K pozměňovacím návrhům se následně přihlásím v podrobné rozpravě. Díky.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, já moc děkuji, vážený pane poslanče. V tuto chvíli vaše vystoupení, ale možná i ta předchozí, vyvolalo dvě faktické poznámky. Jako první je přihlášen pan ministr Martin Baxa se svými dvěma minutami. Prosím.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Já chci doříct ještě jenom věc k panu poslanci Babkovi. Pane poslanče, prostřednictvím pana místopředsedy, není pravda to, že ten, kdo má jenom on-line přístup, je jakoby hypotetický plátce 97 procent výše koncesionářského poplatku, protože vlastně obráceně ten, kdo - vezměme si případ člověka, který má doma jenom televizní obrazovku a tlačítkový mobilní telefon, to znamená, nemá zařízení s přístupem k internetu, nemůže se na něj vztahovat ta rozšířená verze definice poplatníka, tak nemá současně přístup k významnému on-line obsahu, který média veřejné služby nabízí. Takže takhle logika vlastně už v dnešní době neplatí. Ten, kdo má příležitost sledovat jenom lineární vysílání, myšleno v televizním přístroji, no tak logicky nemá přístup k tomu, co dnes nabízí on-line obsah v iVysílání Česká televize, případně v nějakém obdobné situaci Český rozhlas.

Já se nechci o té věci přít, jenom považuju za důležité reagovat na věci, které, když je jednání Poslanecké sněmovny on-line přenášeno, můžou vznikat (způsobit?) jenom nějakou nejasnost. Tak jenom abych vlastně dovysvětlil na vaši podle mě zcela relevantní poznámku o tom, jaký je rozdíl mezi těmi, kdo sledují a poslouchají média veřejné služby skrz tradiční přístroje, a jaké možnosti mají ti, co to používají přes chytrá zařízení. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Tak já také děkuji za dodržení času a pan předseda Jakob je v tuto chvíli nahlášen se svou faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju. Já navážu na pana ministra. Přece jenom mi to nakonec nedá, musím taky zareagovat na kolegu Babku. Tady vzniká interpretace nebo dojem, že konzumentem té služby médií, veřejné služby České televize, Českého rozhlasu je výhradně a pouze jenom ten, který sleduje tu obrazovku nebo konkrétně konzumuje nějaký ten produkt. Ale to dle mého názoru, byť je to takhle jednoduše představitelné, tak to není správná interpretace. To jsou instituce, které poskytují veřejnou službu, veřejnou službu společnosti jako celku. Takže já jsem bytostně přesvědčen, že tím konzumentem té služby veřejné, veřejnosti je i ten, který se nedívá na tu obrazovku. Notabene když vy jako hnutí ANO, a váš předseda tady říkal, že to budete mít ve volebním programu, prosazujete to, aby byla média veřejné služby financována ze státního rozpočtu, tak to, co tady říkáte, tak vlastně popíráte, protože ze státního rozpočtu by na to přispíval opravdu každý, neexistoval by tam jakýkoliv opt-out, na rozdíl od systému poplatků, a o těch rizicích, které to s sebou nese, a špatných zkušenostech ani nemluvě. Že jste(?) zmiňoval indexaci, a tu já zrovna považuju za naprosto klíčovou pro posílení finanční nezávislosti médií veřejné služby, aby právě tady politici vždycky nemuseli měnit tu cifru v zákoně. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji za dodržení času. V tuto chvíli s faktickou poznámkou pan poslanec Ondřej Babka. Poté se můžeme pravděpodobně vrátit do obecné rozpravy, kde bude pan poslanec Zdeněk Kettner prvním na řadě. Vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Já bych chtěl ještě v krátkosti reagovat na kolegu Lacinu, který zde představil ten pravděpodobně tedy koaliční pozměňovací návrh, chápu-li správně, který míří podobným směrem jako ten náš, tedy k těm dezinformacím. My naším pozměňovací návrhem navrhujeme toto ustanovení úplně vypustit z návrhu zákona. Pokud jsem dobře četl ten váš pozměňovací návrh, a myslím, že jsme o něm krátce vedli debatu i na nějakém semináři nebo na mediálním výboru, kdy tedy navrhujete toto ustanovení změnit na přispívání k mediální gramotnosti, tak za nás je to určitě lepší varianta, přijatelnější varianta než ponechání toho boje proti dezinformacím přímo v zákoně. Tak jenom předpokládám, že tento pozměňovací návrh bude mít podporu Ministerstva kultury.

Já bych ještě vás chtěl, pane ministře, poprosit, zda byste nezvážil i podporu nebo kladné stanovisko toho našeho úplného vypuštění těch dezinformací. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. To byla poslední faktická poznámka. Vracíme se zpátky do obecné rozpravy. Pan Zdeněk Kettner je na řadě v tuto chvíli, ale nevidím ho nikde. V tom případě je nepřítomen a posouváme se dál. Je tady pan poslanec Jan Hrnčíř, který přítomen je, a já se vás stáži, zdali budete chtít prvních deset minut, anebo dvakrát deset minut využijete. (Poslanec Hrnčíř: Stačí mi deset minut.) Prosím. Měřím vám čas, prosím.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Tak děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, já bych se s dovolením tedy ještě vyjádřil k projednávanému tisku ke zvýšení koncesionářských poplatků České televizi a Českému rozhlasu a rozšíření povinnosti jejich placení pro všechny občany a firmy, které jsou připojeny k internetu nebo vlastní smartphone.

Již dříve jsem avizoval, že tato povinnost je absurdní. Každý, kdo vlastní chytrý telefon, má platit koncesionářský poplatek? Mám to chápat tak, že všechny ženy mají nárok na rodičovský příspěvek, a to bez rozdílu, zda děti mají, nebo ne, protože prostě mají prostředky, aby je mohly mít? Líbí se mi myšlenka, že by všichni lidé měli povinně platit za kadeřníka, ať už ho využívají, nebo ne. Máte vlasy? Máte. Tak plaťte. Že je to šílené? Ale to je povinné placení koncesionářských poplatků také. Jen samotná teze, že každý, kdo vlastní chytrý telefon nebo má možnost se připojit k internetu, je zároveň divákem České televize a posluchačem Českého rozhlasu, je natolik mimo, že to prostě budí zasloužený údiv a odpor. Umělé navyšování počtu poplatníků a zároveň i zvyšování koncesionářských poplatků je nemorální, hloupé a nesmírně drzé.

Nelze nezmínit i dopad na podniky a firmy, tedy samozřejmě ty, které zatím přežily vládu této asociální pětikoalice; pardon, nyní již jen čtyřkoalice. Moudrá vláda ví, že je nutné maximálně podpořit malé a střední podniky, které tvoří páteř ekonomiky. Obyčejná vláda ví, že se těmto podnikům alespoň nehází klacky pod nohy. Hloupá asociální vláda přijme soubor opatření, které zatíží malé a střední firmy natolik, že většina z nich ukončí činnost. Vy jste své zařazení mimo jiné potvrdili přijmutím takzvaného konsolidačního balíčku, jenž ukončil činnost nejvyššímu počtu podnikatelů v novodobé historii.

Dovolte mi nyní, abych zde citoval otevřenou výzvu 24 významných asociací a svazů, které zastupují tisíce firem v České republice. Vážené poslankyně, vážení poslanci, oslovujeme vás ohledně velké mediální novely, konkrétně změny zákona o televizních a rozhlasových poplatcích. Novela, kterou Ministerstvo kultury představilo bez předchozí diskuse se zástupci byznysu, zavádí výrazné zvýšení poplatků pro firmy, které nepovažujeme za spravedlivé ani přiměřené. Navrhovaný systém poplatků nebere v úvahu skutečné využívání služeb veřejnoprávních médií firmami a vede k nespravedlivému finančnímu zatížení. V době, kdy firmy čelí mnoha ekonomickým výzvám, považujeme takové opatření za velmi nevhodné a škodlivé pro podnikatelské prostředí v naší zemi. Žádáme vás, abyste zamezili dalšímu projednávání návrhu a vyzvali Ministerstvo kultury k jeho přepracování ve spolupráci se zástupci byznysu. Děkujeme za zvážení naší žádosti a spolupráci.

I samotné podniky poukazují na fakt, že je povinné zavádění koncesionářských poplatků nespravedlivé, a navíc se děje v době, která je pro mnohé firmy a podniky nelehká a likvidační. Tato drakonická opatření vláda zavádí v časech, kdy dle průzkumu věří České televizi pouhá polovina jejích diváků. Dovolím si citovat slova místopředsedy Rady České televize Pavla Matochy: Aktuálně je vnímána schopnost České televize předávat pravdivý obraz skutečnosti již pouze 52 procent. Z toho vyvozuji, že pouze polovina diváků má pocit, že jim Česká televize předává pravdivý obraz skutečnosti. Nutno zdůraznit, že se mluví pouze o těch, kteří Českou televizi skutečně sledují.

Samozřejmě je i početná skupina lidí, kteří, ač mají doma televizní přijímač, Českou televizi prostě a jednoduše nesledují. A to už vůbec nemluvím o občanech, kteří mají pouze notebook s připojením na internet nebo jen chytrý telefon. Je tedy v pořádku nutit všechny občany a firmy k placení nějakých poplatků? Samozřejmě že není. Proto můj návrh směřuje ke zrušení koncesionářských poplatků. Česká televize i Český rozhlas by měly být placeny přímo z kapitoly rozpočtu České republiky pod dohledem Nejvyššího kontrolního úřadu tak, jak je to i u jiných institucí hospodařících s penězi občanů.

Proto návrh zvýšit koncesionářské poplatky a rozšířit povinnost jejich placení pro všechny občany, kteří jsou připojeni k internetu nebo vlastní smartphone podpořit jednoduše nemohu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji za dodržení času. Vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku pana zpravodaje Jana Jakoba. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji. Já tady musím zareagovat, protože to byla (Nesrozumitelné.) příspěvek těsně před vystoupením kolegy Hrnčíře a musím na něj zareagovat. On tady opět argumentoval tím, že mají platit lidé, kteří z jeho pohledu nekonzumují tu službu, protože mají smartphone, přirovnával to k vlasům a kadeřnictví, ale to tak jako není za prvé.

Za druhé na závěr své řeči představí řešení, které navrhuje SPD i hnutí ANO, tedy zrušení televizních, rozhlasových, nikoliv koncesionářských poplatků a financování ze státního rozpočtu. A to budou platit úplně všichni. Úplně všichni a nebude tam možný ani ten opt-out, to prohlášení, že nemám žádný takový přístroj. Takže vy si protiřečíte, obě dvě opoziční strany, hnutí, si protiřečíte.

Na začátku argumentujete tím, že budou platit ti, kteří nevyužívají ty služby, a přitom navrhujete řešení, kdy to budou platit opravdu všichni. Tak jenom se nad tím zamyslete, a když tady padla nějaká vyjádření několika společností, tak asi máte taky v e-mailech, tak já jenom upozorním na podpisovou akci, prohlášení "podpoř podpisem", kdy víc než 11 500 občanů a téměř 200 renomovaných organizací a institucí podporuje média veřejné služby, podporuje tuto novelu a všechny nás vyzývají, abychom ji co nejrychleji projednali.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji za dodržení času. S faktickou poznámkou Ondřej Babka. Poté se připraví pan kolega Patrik Nacher. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Ještě si dovolím reagovat na kolegu Jakoba ještě k té indexaci. A pomůžu si odpovědí, protože jsem vlastně někdy před čtrnácti dny, před měsícem, interpeloval pana ministra financí, protože pro mě to je docela zásadní otázka, se kterou se prostě ani jako ekonom vůbec nedokážu ztotožnit, proč něco takového navrhujete.

Pan ministr financí mi tenkrát odpověděl, že "pravidelná valorizace poplatků pro veřejnoprávní média má opodstatnění hned z několika klíčových důvodů - v první řadě pomáhá veřejnoprávním médiím udržet stabilní financování, které je nezbytné pro zachování jejich nezávislosti a kvality služeb." A já se ptám poslední desítky let, kdy Česká televize, Český rozhlas neměly pravidelně valorizovány ty koncesionářské poplatky, tak nebyly nezávislé a neprodukovaly kvalitní službu? Dále cituji: "Bez pravidelného zvyšování podle inflace nebo jiných ekonomických veličin se příjmy z poplatku postupně znehodnocují, což vede k poklesu kvality, ke ztrátě schopnosti konkurovat komerčním subjektům nebo k omezování služeb." Jenomže vůbec z těch výročních zpráv nic takového prostě nevyčteme, já to tady opakuji, my prostě nezachraňujeme žádnou potápějící se loď. Není to ani v rozsahu služeb, ani nějakých hospodářských čísel a ani k poklesu kvality. Tu samozřejmě také nevidíme.

Na závěr, zase si dovolím citovat, mi pan ministr financí odpověděl, že: "i veřejnoprávní média musí sledovat principy hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti." A to je to, na co upozorňuji, a to, co nejde do logiky s tím, že prostě jak chcete tyto principy sledovat, pod který se asi my všichni podepíšeme, ta efektivita, hospodárnost a účelnost, když jim dáváte zákonný automat navyšováním příjmů, který je zcela a plně nezávislý od potřeb dodatečných finančních prostředků a bez souvislosti s tím, jak jsou využívané aktuální prostředky (Upozornění na čas.) či jsou nakládány hospodárně a efektivně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Pan kolega Patrik Nacher je další přihlášený s faktickou poznámkou, hned po něm pan zpravodaj Jan Jakob. Vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Já reaguji na pana zpravodaje Honzu Jakoba. Těch rozdílů je tam několik, pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího. Za prvé, že my jdeme tím postupem, který vy uplatňujete všude jinde, jenom ne tady. To znamená definovat, co je veřejnoprávní funkce, co se od televize a od Českého rozhlasu chce. Potom by se mělo spočítat, kolik taková věc a ty požadavky stojí, a pak hledat ty finance, jestli to bude formou koncesionářských poplatků, snížení, zvýšení a tak dále, anebo to bude formou platby z  státního rozpočtu, je potom na nějakém politickém jednání.

Vy jdete opačně. Vy zvýšíte ty koncesionářské poplatky argumentem, že se 15 let nezvyšovaly, ale definici veřejnoprávní služby tady necháte 30 let takovou, jaká je, přičemž argument proč to rozšiřujete na další uživatele, to jest ty, co mají ta moderní zařízení, ale nemají televizní přístroj, říkáte, že jdete s dobou. Ale s tou dobou byste tedy měli jít i v té definici veřejnoprávní služby. No, a tam s tou dobou nejdete, protože se tomu bráníte. A v tom je ten obrovský problém, protože bychom možná po nějaké odborně politické debatě zjistili, že třeba celá řada věcí, kterou dělají tato veřejnoprávní média, tak by dělat nemusela. A naopak nedělají něco, co by dělat měla. Ale to se my teďka nedozvíme, protože pod ten obecný popis, který já jsem tady měl v tom svém projevu, se vejde skoro cokoliv.

A teď se omlouvám, vy na mě asi budete reagovat, já neutíkám před vámi, ale já jdu s kolegou Lacinou do televize, jo. Tak aby to nevypadalo, jo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Pan poslanec Jakob je v tuto chvíli s faktickou poznámkou, po něm pan ministr Baxa. Prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji. Já nevím, jestli to stihnu, budu reagovat na oba dva předřečníky. Vezmu to odzadu. Třeba po cestě ještě kolega Nacher něco uslyší. Není tomu tak, vy jdete opačně. Vždyť váš předseda tady dnes vyhlásil, že vy budete mít ve volebním programu to, že zrušíte poplatky a budou média veřejné služby financována výhradně z rozpočtu. Takže vy si už říkáte to jak aniž by proběhlo to, co říkal kolega Nacher předtím a budou tu platit úplně všichni. Úplně všichni. A prosím, zamyslete se ještě nad tím.

Definice. Já se věnuji téhle problematice více či méně 20 let, ta diskuse tady přes 20 let probíhá a zatím, odborná, veřejná, zatím nikdo nevymyslel lepší definici, než je v tom zákoně. Mě to až překvapuje, jak byli zákonodárci před těmi 30 lety prozíraví a jak tu definici napsali dobře. A právě ta novela přece jde tou cestou, že se to dál rozvíjí. Jednak je tam ten institut nové významné služby, což může reagovat to médium na technologický, společenský pokrok. A zároveň ta zmiňovaná memoranda, která jdou do toho detailu, který opravdu v legislativě, v zákoně, nemá být.

Co se týká toho, co říkal kolega Babka k indexaci, interpelaci na pana ministra financí. To, co odpověděl pan ministr financí, tak to bych podepsal. Jednoznačně. Stručně k tomu dodám, nebo si to nechám asi na další faktickou, už mi dobíhá čas. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. V tom případě dáváte prostor panu ministru Baxovi a jeho dvěma minutám. Prosím.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuji za slovo. Opět tady chci vystoupit s tím, aby zazněla jakási polemika k veřejně vysloveným tvrzením, která se podle našeho názoru neopírají o realitu tak, abych neřekl, že se nezakládají na pravdě.

Konkrétně v případě České televize, ten poplatek ve výši 135 korun byl v době, kdy byl schválen, tak byl vysoký. Navíc to byla ještě doba, kdy Česká televize mohla využívat příjmy z reklamy předtím, než došlo k reformě reklamních časů a vytvořily se velké rezervy, které postupně Česká televize využívala k rozšiřování svých služeb, kapacit, možností, ale dneska už to takhle vůbec není.

Pane poslanče, nevytvářejte tady dojem, že ten náš návrh je úplně zbytečný. Přečtěte tedy v tom případě ty příslušné části výročních zpráv České televize, ve kterých dokážete ta tvrzení, že Česká televize ty peníze nepotřebuje. Stačí si jenom přečíst to, jak probíhalo jednání Rady České televize při schvalování rozpočtu na rok 2025. Tam ta čísla byla velmi jednoznačná ohledně toho, že už bylo třeba čerpat rezervní zdroje a Česká televize musela rozpočet na rok 2025 schválit v rozsahu stávající legislativy, to znamená, aniž by ten návrh rozpočtu počítal s tím, že bude přijata legislativa zvyšující příjmy.

Já jsem fakt připravený vést odbornou debatu, nevyužívám svého přednostního práva, ale faktických poznámek, abych se vešel do toho času. Ale musím reagovat na tvrzení, která se prostě neopírají o realitu. Ani ekonomická situace Českého rozhlasu není taková, jak vy tady popisujete. Prostě chceme-li zachovat rozsah služeb médií veřejné služby v té podobě, ve které je v současné době a která nachází odezvu u diváků a posluchačů, to ta čísla ukazují jednoznačně, tak nemůžeme tvrdit, že další roky si vystačí s poplatky ve stávající výši bez úprav legislativy.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času. S další faktickou je pan zpravodaj Jakob, který ve svých dvou minutách dořekne to, co započal před panem ministrem. Prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju. Když jsem před chvílí říkal, že bych podepsal odpověď na interpelaci pana ministra financí, tak teď bych podepsal slova pana ministra kultury. Slíbil jsem, že dokončím, co jsem načal. Vlastně navážu i na pana ministra Baxu a o to to zkrátím, protože významnou část toho už řekl. Je to přesně tak. Při schvalování rozpočtu jednotlivých organizací to vždycky zaznívá.

Ale k samotnému principu indexace, a já si to můžu tady dovolit říct v zásadě naplacato, přece vždyť jde o to, aby to financování bylo dlouhodobě udržitelné, aby média, a mnohde ve světě to samozřejmě tak je, i když nemají třeba systém poplatků, tak mají dlouhodobě uzavřené smlouvy a budou vědět po dlouhou dobu dopředu, jaké budou mít příjmy, a takhle média to budou vědět dopředu, budou vědět, s čím můžou počítat, a v těch dlouhých hospodářských plánech s tím počítat.

A když to mám říct úplně naplacato, vždyť je to absolutně nedůstojné, že tady řadu let musí nejvyšší představitelé médií chodit a v uvozovkách žebrat u poslanců, aby navýšili to číslo v zákoně. Je to nedůstojné. Je to nesprávné. Posiluje to víc závislosti médií na aktuálním složení Poslanecké sněmovny. To je absolutně bez debat.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času. S poslední faktickou pan poslanec Babka. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuju za slovo. No, já jsem k tomu neměl prostor v obecné rozpravě, ve svém příspěvku. Chtěl jsem se opravdu těm údajům z výroční zprávy věnovat. Tak vám řeknu jenom pár věcí, které tu vaši teorii o tom, že Česká televize je na nějakém dně a nad propastí, prostě neukazují na to.

V roce 2003 dosáhla Česká televize téměř třicetiprocentního podílu na sledovanosti ve skupině diváků starších 15 let. Stala se šestkrát za sebou nejvyhledávanějším vysílatelem na televizním trhu. K tomuto umístění došlo i přes snížený počet programů, ukončení vysílání ČT3. V hlavním vysílacím čase od 19 do 20 hodin dosáhla ČT podílu publika 30,2 %. Zase velice slušné. Hlavní stanice veřejnoprávního vysílatele, tedy ČT1, dlouhodobě reprezentuje druhý nejsledovanější program na českém trhu. Česká televize odvysílala prvních šest vůbec nejsledovanějších pořadů roku v loňském roce. Z třicítky nejsledovanějších pořadů bylo celých 29 odvysíláno na programech vysílatele veřejné služby. Takže to je jenom pár čísel na poli diváckého zájmu. Nějaký patrný rozdíl, nějaké patrné snížení diváckého zájmu o vysílání České televize, tedy nějaké nedostatečné konkurenceschopnosti s médii komerčními - o tom nemůžeme vůbec hovořit.

Když jsem se podíval na ukazatel ukončené výroby: v roce 2020 - sedmnáct celých devět tisíc hodin programu; o rok později devatenáct celých tři tisíc hodin programu; v roce 2022 dvacet celých čtyři tisíc hodin programu; za rok 2023 se to ještě navýšilo na dvacet celých osm tisíc hodin programu. Takže ani tato čísla neindikují, že je nevyhnutelné nějak dramaticky navyšovat rozpočet z hlediska ukončené výroby pořadu. A můžu pokračovat v těch statistikách.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ale už ne v této faktické poznámce, poněvadž se vracíme zpátky do obecné rozpravy, kde je přihlášen pan poslanec Hayato Okamura. Na úvod se ho zeptám, poněvadž dvakrát deset minut, zdali využije prvních deset minut, anebo zdali chce o těch deset minut... (Poslanec reaguje.) A poté dalších deset minut někdy v průběhu další rozpravy. Prosím, pane poslanče, měřím vám čas.

 

Poslanec Hayato Okamura: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně kolegové, už je pozdě večer, ale jsem vděčný za to, že mohu taky promluvit. Můj příspěvek bude jiný než většina příspěvků. Jak víte, jsem ve Sněmovně členem zahraničního výboru, Stálé komise pro boj s hybridními hrozbami de facto z Ruska a z Číny. Jsem také místopředsedou podvýboru pro demokracii a lidská práva v zahraničí. To jsou agendy, které jsou mi blízké. Bedlivě sleduju mezinárodní bezpečnostní situaci. Většina z nás, kdo sleduje každodenně zprávy, tak ví, jak se nebezpečná situace v mezinárodním prostředí, které nás obklopuje, stupňuje.

Dá se říci, že mezinárodní situace v okolí naší země, v okolí Evropy i přímo v ní, kde žijeme, nebyla od druhé světové války nikdy tak vážná, jako je to v současnosti. Žijeme v demokratické zemi a důkazem toho je i to, že může probíhat tato svobodná parlamentní demokratická debata. Ale v současném světě demokracie automaticky nevítězí. Naopak jsou pod silným tlakem nedemokratických režimů, jako je Rusko, jako je Čína, Írán, Severní Korea a další země. I ve státech, kde demokracie formálně existuje, jsou silné tlaky populismu, extremismu, to znamená, snad ne k úplnému odstranění demokracie, ale rozhodně ke snížení její kvality.

My máme ten dar, že demokracii ještě máme, že ji můžeme takovýmto způsobem praktikovat jak na celostátní parlamentní, tak třeba na té krajské a jistě i komunální úrovni. Máme prostě svobodné volby. Máme svobodnou soutěž osobností, programů a idejí. Jedním z pilířů této živoucí fungující demokracie jsou právě i média veřejné služby. To znamená v našem prostředí jistě na prvním místě Česká televize, kterou ve srovnání třeba s rozhlasem sleduje mnohem více lidí.

Myšlenka média veřejné služby je taková, že má mít určitou samostatnost v tom demokratickém prostředí, v demokratické společnosti, ovšem kultivovanou, postavenou na nějakém morálním základě. A garantují ji jednotliví lidé, osobnosti i různá společenství. Važme si toho, že máme média veřejné služby, i když nejsou samozřejmě dokonalá, jako nejsou dokonalí jednotliví lidé.

Po mnoho hodin tady zaznívají nejrůznější výtky, co se nedělalo nebo nedělá dobře, co by se dalo do budoucna zlepšit. To je zcela legitimní. To je zcela legitimní. A můžeme se jistě i kultivovaně přít o to, o kolik korun ten koncesionářský poplatek na podporu fungování kvalitní České televize zvýšit. Ale prosím, nezapomínejme přitom na to, jak drahocenná je naše demokracie, v současném světě nesamozřejmá, a jak důležitý a cenný je i ten pilíř média veřejné služby České televize. To znamená, zkusme správně na lékárnických vahách vyvážit to, co je ještě konstruktivní kritikou a co by naopak už bylo destruktivní.

 

Podívejme se i k našim blízkým sousedům, třeba na Slovensko nebo do Maďarska. Jistě nechceme se pyšně stavět nad žádnou jinou společnost v našem blízkém okolí. Jsou to jistě taky státy stále ještě demokratické. Ale přesto tam vnímáme takové varovné signály toho, jak se kvalita demokracie může snižovat. Pamatujme na to, v čem budou žít další generace. Mějme naději, že naše demokracie i pod silným tlakem a v současném opravdu nebezpečně se vyvíjejícím mezinárodním prostředí snad přetrvá. A mějme tak nějak ten základní postoj podpory médií veřejné služby, České televize. Mějme dobrou vůli.

Samozřejmě žijeme ve svobodné společnosti. Je tady konkurence jiných typů médií, vlastněných třeba soukromými subjekty. To je úplně v pořádku. Ale dopřejme existenci a život i tomu médiu veřejné služby - České televizi. Chci znovu připomenout, že důležitým úkolem takového média je i chránit demokracii v tom smyslu, že dává hlas menšinám, dává hlas menším společenstvím a komunitám v naší společnosti. To jsou třeba národnostní menšiny. Jsem také předsedou podvýboru pro národnostní menšiny, tak je mi to blízké. Ale jsou to třeba i církevní společenství. Jsou to třeba i kulturní společenství, která procentuálně kvantitativně tvoří vlastně malé skupiny.

Takže mějme cit pro slušnost, harmonii, vyváženost. A přestože někdo může mít třeba většinu při rozhodování, může mít větší sílu, třeba i ekonomicky podloženou, tak pamatujme na ten celek a mysleme nejenom na přítomný okamžik teď a tady, nejenom na to jedno volební období, ale mysleme do budoucna v perspektivě roků a dekád. Děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Dobrý večer. Nyní tedy s faktickou poznámkou bude reagovat na probíhající rozpravu pan poslanec Babka. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Vážený pane kolego Okamuro, prostřednictvím paní předsedkyně, děkuju za váš příspěvek. Já si cením toho, že debata je pro vás očividně celodenně stejně důležitá jako pro mě. Jenom zase ale bych chtěl poukázat na to, prostě jsme tady na takto zásadním zákonu, který podle mě by měl, když už chcete měnit tak důležitou součást našich veřejných životů, jako jsou veřejnoprávní média, mít nějakou aspoň elementární podporu napříč politickým spektrem. Bohužel nemá. I tento váš nebo můj projev, proslov... Prostě tady poslouchají tři koaliční poslanci. Mě to strašně mrzí, že takto ta debata dnes v parlamentu probíhá.

Já jsem tady, ještě abych dokončil tu myšlenku, protože zase jako nijak neútočím na média veřejné služby, naopak se tady snažím diskutovat a vznášet věcné argumenty k tomu, abychom nějakým způsobem prospěli k jejich zlepšení, a mluvil jsem tady o tom, že se nedomnívám, že tady zachraňujeme nějakou potápějící se loď. Mluvil jsem tady o tom, že nesledujeme pokles sledovanosti, nesledujeme pokles diváckého zájmu, že nesledujeme nedostatečnou konkurenceschopnost. Mluvil jsem o ukončené výrobě pořadů, která se rok od roku zvyšuje v rámci České televize. Stejně jako když jsem se podíval ve výročních zprávách třeba na odměňování a platy zaměstnanců České televize, tak ani z personální politiky nedochází k žádnému výraznému propouštění, a to navzdory rostoucí digitalizaci, automatizaci práce a tak dále. Průměrná mzda v České televizi je o celých 12 000 vyšší než celorepublikový průměr. Takže tyto údaje (Předsedající: Čas.) neukazují na žádný tristní stav podfinancování médií veřejné služby. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní vystoupí pan poslanec Bartoš, nevidím jej ale přítomného, proto prosím, aby se slova ujal pan poslanec Hendrych. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuju, paní předsedkyně. V této chvíli využiji pouze prvních deset minut a přihlásím se na těch dalších deset minut v rozpravě ještě jednou. To jenom pro informaci.

Vážený pane ministře, jsem rád, že tady dneska poměrně živě diskutujete a že jste velmi vstřícný k našim různým podnětům, které tady zazněly a ještě budou zaznívat. Není to úplně obvyklé vždycky, takže dobře. A já svůj projev, který jsem měl koncipován trošku jinak původně, ale poté, co jste právě omezili řečnickou dobu na dvakrát deset minut, tak jsem to trošku změnil. Mám na vás právě i v tuhletu chvíli několik otázek.

Já jsem poměrně pečlivě včera sledoval váš rozhovor v České televizi, tuším, že to bylo Interview ČT24. Je to tak, že? Bylo to včera večer. A tam jste pronesl několik zajímavých výroků. Mimo jiné jste pronesl to, že si dovedete představit, že někdy do budoucna by se veřejnoprávní média mohla platit ze státního rozpočtu. To jste tam včera řekl, že to nepovažujete jakoby do budoucna za zcela vyloučené. Já vás nebudu asi přesně citovat, budu to parafrázovat. Pokud něco řeknu trošku nepřesně, tak mě klidně opravte a můžeme se tady o tom bavit. Budu rád, když mi třeba na to odpovíte a budete reagovat.

V kontextu vašeho výroku se chci zeptat, citoval jste nebo jmenoval jste tam dvě země Evropské unie - Nizozemsko a Dánsko, zároveň jste je charakterizoval jako země s hlubokou demokratickou tradicí. To se asi parafrázuju, ale zřejmě tak nějak to bylo. A v podstatě v zásadě proti tomu jako a priori úplně nic nemáte, jako ve vztahu k těm zemím, že to tam tak jako u nich je. Ale vy jste právě tím, že jste řekl, že se jedná o země s hlubokou demokratickou tradicí, tak jste potom jaksi navázal po pár nějakých doplňujících dotazech paní moderátorky a řekl jste, že si to v České republice neumíte zatím představit, nebo nepovažujete to za vhodné, a to v situaci, kdy tady existují dvě opoziční hnutí - hnutí ANO a hnutí SPD, že by to prostě nebylo vhodné. Pak už se ta debata tak trošku jakoby rozplynula.

Já konkrétně o tom Dánsku ještě. Mimochodem tedy my jsme nedávno na mediálním výboru měli velice zajímavou prezentaci Parlamentního institutu, který nám vlastně představil právě systém financování veřejnoprávních médií v Dánsku. V podstatě jsem z toho dovodil, a to je vlastně předmětem toho mého dotazu, jak jste to vlastně myslel? Jestli jste to myslel tak, že současná dvě opoziční hnutí představují nějakou hrozbu pro demokracii v nějakých následujících letech? Vy jste řekl něco v tom smyslu, že by to mohlo ohrozit nezávislost České televize - říkám, zas to parafrázuju - v případě zřejmě tedy, že by tato dvě dnes opoziční hnutí byla hnutími koaličními. Ale to možná trošku spekuluju. Právě proto bych se vás chtěl na to zeptat, jak jste to vlastně v danou chvíli myslel, ve vztahu k těmhletěm demokraticky, z mého pohledu tedy, o tom jsem přesvědčen, demokraticky fungujícím stranám, které byly řádně zvoleny ve svobodných tajných volbách v rámci poslaneckých voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 a už i dříve.

 

Tak jak jste to vlastně myslel s tím? Takže za určitých podmínek by to možné bylo možná do budoucna, ale za těchhletěch podmínek ne podle vás? A teď by mě zajímalo, co ta podmínka znamená jako v nějakém jakoby větším detailu nebo hlubším obsahu? To je dotaz číslo jedna.

A potom ještě jeden teda, ať na něho nezapomenu, mám ho tady někde v poznámkách. Dneska vlastně jste potvrdil tu tezi, kterou tady přednesl předseda našeho hnutí pan Andrej Babiš, že jste v roce 2022 tvrdil, že nechcete zvyšovat nebo že si nemyslíte, že je vhodné, aby se zvyšovaly poplatky pro veřejnoprávní média, a pak jste přiznal, že jste ten názor změnil a tak dál. Tak možná to tady i padlo, v tom případě se omlouvám, ta debata je dlouhá, mohl jsem to přeslechnout. Mě by zajímalo, abyste se vyjádřil k tomu, možná opakovaně, proč jste ten názor během těch dvou let zhruba nebo možná necelých dvou let, protože tahleta novela se připravuje už delší dobu, konkrétní důvody, proč jste svůj názor změnil? Na změnu názoru má samozřejmě každý právo a netvrdím, že to je něco a priori špatného, neřkuli hloupého třeba, omlouvám se, to určitě ne, protože tohleto se běžně děje, nejenom v politice, ale i v běžném životě, že člověk pod tlakem nějakých okolností, argumentů a tak dál... Mě by prostě zajímalo, jak jste k tomu došel.

A pak tady mám ještě pár dalších věcí, možná reakce na pana zpravodaje Jakoba, prostřednictvím paní předsedkyně. Tady teďka několikrát padlo, že v podstatě pokud by se platila ta média veřejné služby prostřednictvím státního rozpočtu, tak jak to je v mnoha zemích, tuším, že v devíti, jsem někde vyčetl, v rámci Evropské unie, takže to není zase úplně něco neobvyklého tady v tom našem geoprostoru, že by se měla platit ze státního rozpočtu, tak jsem k tomu chtěl dodat jakousi poznámku, že samozřejmě to není jakoby samo o sobě. Že ta naše úvaha o tom, že by se to mělo změnit a že by se ty poplatky platily ze státního rozpočtu, tak by k tomu předcházela samozřejmě důkladná kontrola NKÚ, případně nějaký jiný audit by tam musel proběhnout, ve kterém by se prověřilo, zdali ta instituce funguje nebo ty instituce fungují skutečně ekonomicky řádně, jestli tam skutečně není třeba přezaměstnanost, což takové signály k nám chodí, že těch zaměstnanců by tam mohlo být mnohem méně. A v zásadě by to znamenalo, že by se nastavila po tom důkladném auditu jakémsi komplexním nějaká suma, která by mohla tu instituci nějakým způsobem držet právě při těch činnostech, které jsou potřebné a které by naplňovaly tu její roli, kterou má.

Já nejsem rozhodně ten, který by měl něco proti veřejnoprávním médiím, v žádném případě, mně se mnohé pořady, některé programy České televize líbí, výhrady mám občas k některým zpravodajským pořadům nebo i publicistickým, ve kterých zaznamenávám subjektivně - a nejsem sám, ale mluvil o tom tady jeden z mých předřečníků, tuším, pan poslanec Hrnčíř, že ta důvěra v Českou televizi v české populaci není příliš vysoká, tuším, se pohybuje kolem 50 procent, což není úplně dobrá vizitka. A skutečně mám někdy poznatky o tom, že se skutečně redaktoři České televize ne vždy úplně férově chovají v rámci politické řekněme soutěže, kdy si zvou různé aktéry z různých politických stran a diskutuji s nimi a tak dál.

Já jsem tady uváděl jeden příklad ve faktické poznámce, možná si na to pan ministr vzpomene, je to pár hodin zpátky, kdy jsem mluvil tady o tom případu, kdy redaktor České televize zničehonic vypnul primátora Plzně pana Zarzyckého, protože chtěl mluvit dál, chtěl mluvit o problémech v Plzni, týkajících se problémů s ukrajinskými migranty a tak dále. A byl vypnut. Takové případy se občas stávají, a to určitě není fér nebo takhle by veřejnoprávní televize určitě postupovat neměla. A mě možná mrzí, že jsem si nedělal nějaké poznámky k tomu i v průběhu času, kolikrát jsem zaznamenal takové trošku kontroverzní případy. Takže ta důvěra bohužel v Českou televizi není úplně univerzální a velká část populace k ní má výhrady a tím pádem vlastně má i výhrady k tomu, proč se mají navyšovat koncesionářské poplatky.

Já si zbytek svého projevu nechám do druhé části svého projevu. A pokud pan ministr bude chtít reagovat, tak budu rád. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan ministr Baxa bude reagovat s faktickou poznámkou, poprosím jej o to. Prosím.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuju za slovo, paní předsedkyně. Pane poslanče, prostřednictvím paní předsedkyně, já nevím, jestli jste se zúčastnil celé této debaty, tak mi nezbývá než tu otázku položit i vám, kterou jsem pokládal Patriku Nacherovi a Ondřeji Babkovi. Vy opravdu věříte tomu, že na Kavčích horách a na Vinohradské 12 jsou novináři, kteří cíleně vytvářejí lži? Fakt se na to jako ptám takhle, jo? Protože to dneska řekl váš předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Prohlásil, že média veřejné služby jsou lháři, že pořád lžou, že jsou hlásnou troubou vládní koalice, že jsou tváří vládní propagandy.

To je, pane poslanče, přece absurdní věc. Absurdní věc. Viděl vy jste to interview pana primátora Zarzyckého? Viděl jste to údajné ustřižení jeho výroku? Připadá vám vlastně, pane poslanče, uvěřitelné v naší demokratické zemi, že jacísi zlovolní redaktoři ve chvíli, kdy pan primátor, následovník můj a můj bývalý náměstek kdysi, zlovolní redaktoři, když říká něco kritického, že ho ustřihnou? Věříte tomu? Já se fakt... Já jsem se opravdu jako vážně ptal, já jsem se ptal Patrika a Ondřeje Babky. Mně vlastně připadá tohle jako iracionální tvář té jinak normální debaty, kterou tady vedeme. Přece tohle nemůžete myslet vážně, že redaktoři cíleně, vědomě vytvářejí lži, že na Kavčích horách jsou redaktoři, kteří vidí nějakou realitu a pak tu reportáž postaví obráceně.

To je jenom reakce na to, co vy jste říkal o té důvěře. Protože jinak slova Andreje Babiše není třeba interpretovat, on to takhle řekl, že to jsou lháři v těch médiích veřejné služby. Tak to je jenom reakce na tu první část vašeho vystoupení.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Jakob, následuje pan poslanec Hendrych s faktickými poznámkami. Prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju. K tomu, co říkal kolega Hendrych, prostřednictvím paní předsedající. Já nevím, jestli si rozumíme. Samozřejmě jakákoliv instituce, která hospodaří s veřejnými prostředky, má mít důsledně kontrolované hospodaření, to je úplně bez debat. Já jsem tady mluvil o něčem úplně jiném.

Vy tady na jedné straně argumentujete tím, že nově bude platit celá řada poplatníků, kteří nesledují konkrétní pořad řekněme, konkrétní obrazovku, a já tvrdím, že tím konzumentem té veřejné služby je celá společnost, i ti, kteří se nedívají na tu obrazovku. A zároveň vy navrhujete to - a budete to mít ve volebním programu, jak jsme se dozvěděli dneska, že budou média veřejné služby hrazena ze státního rozpočtu, tedy ho budou platit úplně všichni. Úplně všichni. Tomu já nerozumím. Na to se ptám.

K tomu, jestli je Česká televize důvěryhodná, nebo není, tak máme celou řadu průzkumů a jednoznačně s televizí je to nejdůvěryhodnější instituce v naší zemi. O tom jako není debat, není rozporu, to tak je. A já si práce všech novinářů poctivých vážím na rozdíl od pana vašeho předsedy, který tady dlouze ráno hovořil, teda po poledni. Pardon.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Hendrych s faktickou poznámkou. Ano, jakmile začínáme v jiný čas než v devět, tak nás to všechny mate. Tak faktická poznámka dvě minuty.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuju za odpovědi. Samozřejmě já jsem to viděl a mám to tady dokonce. Já to nebudu pouštět, to se asi tady nehodí, ten okamžik, kdy jakoby skončil ten rozhovor. Takže nevím, asi jsme viděli každý něco jiného v tom případě, ale já jsem to viděl a bylo to svého času - i v mnoha serverech se to objevilo a v různých komentářích a tak dál. Takže skutečně to byl jeden z případů. Já jsem neřekl, že moje zkušenost je taková, že úplně všechno je s tou Českou televizi špatně. Ale sám jsem zaznamenal opravdu několik takových tendenčních případů, kdy Česká televize z mého pohledu, z pohledu poslance Igora Hendrycha nebo občana Igora Hendrycha stranila nějakému konkrétnímu politikovi a možná je škoda, že jsem si nedělal v průběhu času nějaké poznámky, abych to tady mohl nějakým způsobem konkrétně doložit.

Co se týká té reakce na pana Jakoba, prostřednictvím paní předsedkyně. Tak já si myslím, že opravdu je důležité nejdřív začít tím, že se ta Česká televize případně Český rozhlas jakoby nějakým způsobem důkladně prověří, jakým způsobem se tam s těmi prostředky zachází. Je to jakýsi blackbox, jak se tomu říká v sociálních vědách, že to je prostě nějaká černá skříňka, o které toho mnoho nevíme, tím, že nemáme žádné personální nebo kontrolní pravomoci vůči té instituci. A tím si myslím, že by se mělo začít. A pak by se mohl nastavit nějaký model. Ale začíná se prostě trošku z jiné strany, si myslím, než by bylo vhodné. A věřím tomu, že by se ty prostředky našly a že by ty současné prostředky těm institucím mohly stačit.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Nacher, následuje pan místopředseda Juchelka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní předsedkyně. No, já mám pocit, že pan předseda tady říkal konkrétní čísla a statistiky, pokud jde o počet - účasti jednotlivých politiků, například v Otázkách Václava Moravce. Ale jak jsem řekl, já do třetího čtení si připravím jakoby hlubší statistiky, protože vy to nevidíte, když se vám to neděje, tak to nevidíte.

Já jsem zatím teďka v tom mezičase, protože jsem byl celou dobu v sále, tak tam koukám do počítače, tak jsem zatím viděl přepis interview tady pana ministra ze včerejška a z dneška, kde byl kolega Juchelka. A zatím teda z toho přepisu, co vidím, a je to jenom přepis, tak tam vidím velký rozdíl v tom, jak se to interview vedlo. Takže já se na to schválně podívám. Já bych tady normálně tyhlety věci nedával, ale musím takhle reagovat na slova Jana Jakoba, který to sem vnesl. Takže já to potom klidně vezmu a nechám udělat nějaké statistiky na vícero pořadů nebo na ty situace, které já jsem tady popisoval v tom svém dnešním projevu, že když my nepřijdeme, tak je tam prázdná židle, když nepřijde vládní představitel - a mně osobně se to stalo, tak se to radši zruší a není to. A to mně přijde teda nefér a je to jasný dvojí metr. Buď tam budou mít prázdnou židli všichni vždycky, anebo se to vždycky zruší, když nepřijde ten druhý. Ale prostě tohleto není možné. A stalo se to opakovaně. Takže máme asi každý jiné zkušenosti.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan místopředseda Juchelka s faktickou poznámkou, následuje pan ministr Baxa. Prosím.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji moc. Mě vždycky strašně baví ta adorace těch novinářů v České televizi a v Českém rozhlase, jako kdyby to byl nějaký svatý grál, kolem kterého musíme chodit potichu a který samozřejmě není v žádném případě kritizovatelný. Já si myslím, že tam pracují stejně kvalitní novináři jako všude jinde v ostatních médiích, například v jiných televizích, v jiných novinách, v jiných například rádiích. Myslím si, že je nemáme dávat samozřejmě a adorovat jako někoho jiného z jiných médií. Prostě to je skupina lidí, která je kritizovatelná, a vidíme to samozřejmě i na jednotlivých novinářích, kde například pokud se týká tedy toho Antibabiše, tak jeden z novinářů, který pracoval v Reportérech ČT a byl z České televize, bych řekl, vyhozen nebo odešel na svou vlastní žádost, abych byl teda přesnější, tak skončil v tom největším dezinformačním antibabišovském médiu, a to je Forum 24. Nikdo ho nevzal nikde jinde, prostě jenom do Fora 24. A takhle bychom mohli pokračovat dál a dál, jednotlivé novináře, jeden vedle druhého. A myslím si, že tam je opravdu skvělá novinařina v médiích veřejné služby, úplně stejně, jako se tam vždycky najdou v těch černých skříňkách ti, kteří tu novinařinu kvalitní těm lidem jednoduše kazí. A je to takhle všude ve všech médiích, ta adorace k tomu nepatří.

Co se týká toho financování, tak je to opravdu špatně nastaveno, ten zákon. Vy to moc dobře víte, je tam 3,1 milionu poplatníků, 3,8 milionu poplatníků v Českém rozhlase, jenom pouze pokud 5 procent z nich si nenavýší ten poplatek, tak to bude tak administrativně náročné a nákladné jim dávat první, druhou, třetí výzvu, předžalobní upomínku, exekuci třeba a tak dále... Určitě to na část lidí takhle dopadne. Já se přihlásím potom dál, ale neadorujme nikoho jenom proto, že je z České televize nebo rozhlasu.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan ministr Baxa, následuje pan poslanec Hendrych. Prosím.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuju za slovo, paní předsedkyně. Já jsem tady, pane místopředsedo Juchelko, prostřednictvím paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, od těch 12 hodin nepřetržitě, s výjimkou několika minut, kdy jsem si díky vaší velkorysosti mohl odskočit. Ale já jsem tady neslyšel nikoho, kdo by adoroval novináře z médií veřejné služby. Adoroval. Nikoho jsem tady neslyšel. Myslím, že nikoho neadoroval ani pan poslanec Jakob, fakt ne. Já to teda rozhodně nejsem. Mně nepřísluší jako ministrovi kultury, abych vůbec hodnotil kvalitu novinářů nebo pořadů a tak dále. Já se tomu naprosto striktně vyhýbám.

Můj jediný dotaz na novináře směřoval k vašim kolegům z hnutí ANO, jestli opravdu věří výrokům pana předsedy Babiše, že na Kavčích horách a ve Vinohradské ulici sedí novináři, kteří sepisují cíleně lži. Já to považuju za absurdní. Pan předseda Babiš to ráno takhle říkal, tvrdil, že média veřejné služby jsou lháři, rovná se tedy, že někde sedí novináři, kteří vidí pravdu a účelově ji přepisují do lží, že jsme teda opravdu v roce 1984 George Orwella. A to je jediný dotaz, který jsem kladl. Ale myslím si, a jsem o tom pevně přesvědčen, že nikdo tady z těch vystupujících za celou dobu, co tady jsem, neadoroval novináře v médiích veřejné služby.

A bezpochyby média veřejné služby, jakákoliv jiná média, chybují, zcela jednoznačně. Jsou různé případy, ke kterým došlo, některé už byly i veřejně sdělitelné. Ale od toho je Rada České televize, Rada Českého rozhlasu a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, aby se tam řešily tyto chyby normálně konkrétními stížnostmi. Vypočítávat tady, k jakým křivdám údajným, možná opravdovým došlo, je samozřejmě možné, koneckonců jsme jako zákonodárný sbor, máme k tomu příslušnost. Ale normálně ať se podá stížnost a vyšetří se, není třeba, aby se to tady takovýmto způsobem prezentovalo. (Předsedající: Čas.) Protože se jedná o nějakou totalitní praktiku.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Hendrych, následuje pan poslanec Jakob. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuju. No, mě mrzí, pane ministře, že jste se nevyjádřil k tomu, o čem jsem tady hovořil úplně na začátku, a to je to taková ta vaše teze, která padla včera v tom interview ČT24, že byste si dokázali do budoucna představit, že to je možné, ale že v současné době, když tady existují dvě konkrétní parlamentní strany, což jsme my a hnutí SPD, by to mohlo ohrožovat demokracii. Jo? Takhle to tam nějak bylo. Já si to schválně seženu, ještě zítra budu mít možnost vystoupit. Ten přesný přepis toho vašeho interview. A vy jste se k tomu zatím tedy jaksi nevyjádřil.

Jak jste to vlastně myslel? Takže kdyby tady byly nějaké jiné politické subjekty, z vašeho pohledu demokratické, nebo já nevím jaké, tak by to bylo spíše možné, ale pokud je situace v Poslanecké sněmovně nebo obecně jakoby v rámci nějaké politické soutěže v České republice, v rámci preferencí nějakých a tak dál, taková, jaká je, tak zatím spíš ne? Škoda, že to nemám u sebe, ale čekal jsem, že nám k tomu něco řeknete, k tomu, co jste prohlásil včera v interview. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Jakob s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju. Za prvé ke kolegovi Hendrychovi, prostřednictvím paní předsedkyně, tady zmiňoval nějaký případ konkrétní primátora Plzně. Já nechci hodnotit konkrétní vystoupení, ale vždycky, když jdeme do jakýchkoliv médií, tak víme, jaký ten formát bude, jaký zhruba časový prostor je na to vymezen, a téměř vždycky se nám stane, že jsme na konci přerušeni, protože prostě ten pořad pořád končí a ptám se na totéž. Tak když tady konkrétní případ, podali jste stížnost Radě České televize.

Ale hlavně mě vyprovokoval kolega Juchelka k této faktické poznámce, který se blíží rétorice pana Babiše. Já jsem tady nikoho neadoroval, já jsem jenom řekl, že si poctivé práce novinářů, kteří ji opravdu odvádějí, snaží se, tak že si jí vážím na rozdíl od vašeho pana předsedy, který tady říká, že jsou lháři. Ono je to takové pikantní; na rozdíl od těch novinářů váš pan předseda je soudem uznaný lhář, takže je to takové trochu asi všeříkající.

A k tomu, co tady říkal ještě kolega Juchelka, že nějaký novinář, nevím který teda, přešel do dezinformačního média Forum 24. No, to já bych si tady nedovolil říct ani o médiích, která donedávna vlastnil váš předseda! A to si myslím o mnohé kvalitě své, ale i přesto jsem přesvědčen, že přesto tam někteří kvalitní novináři působí. V životě bych si to nedovolil. To je úplně absurdní, tato rétorika.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Babka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Já bych si taky asi dovolil reagovat na tu výzvu pana ministra, abychom nějakým způsobem osvětlili tu naši pozici. Já jsem už v říjnu 2019, já jsem si to dohledával, jsem tady nějakým způsobem chtěl apelovat na nějakou profesionální úroveň zpracování informací, aby ten trend snižování kvality a nějaké politické bulvarizace nebyl jako námi přijímán. A taky jsem zmiňoval, že to možná třeba není ani často chyba těch moderátorů konkrétních médií, a teď nemluvím přímo o veřejnoprávních, ale obecně, že možná je to chyba editorů nebo vedení těch televizí, kteří by měli a nevytváří jasné mantinely pro ten způsob, jak se mají ti lidé chovat, aby si uvědomovali, jaký to má dopad, aby neprezentovali své názory. Aby nekomentovali to dění, aby nekladli nějaké tendenční otázky, aby nepřerušovali ty hosty. A vychází to z toho, že jsem přesvědčen o tom, že ve chvíli, kdy ten divák sleduje nějaký politický rozhovor, tak nemá z vedení toho rozhovoru tím moderátorem vědět, jaký ten daný moderátor má nebo nemá politický názor. A samozřejmě to pak má dopad na to, že nemalá část populace včetně politiků, nebo případně tedy našeho pana předsedy, kterému se nedivím, tak mají pocit, že názor toho moderátora je prostě divákovi jasný, jednoznačný a že to není a nemělo - a teď, když se bavíme konkrétně o veřejnoprávních médiích - tak by to nemělo být zjevné z toho jejich projevu, protože ta žurnalistika ve veřejnoprávním médiu by měla být jakýmsi etalonem toho, co ten moderátor (Předsedající: Čas!) tam toho ve svém profesním životě může dosáhnout. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Prosím o dodržování času. Nyní tedy pan poslanec Brož v obecné rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vezmu si těch 10 minut, případně v dalším průběhu další.

Já bych chtěl reagovat k předloženému zákonu. Úplně úvodem ještě bych chtěl zareagovat na pana kolegu poslance, který nám říká, že vlastně my tady říkáme, že chceme financovat veřejnoprávní média ze státního rozpočtu, ale přitom se ohrazujeme proti tomu, že, vyčítáme to vám, že vlastně to chcete téměř od všech vybírat, od některých dokonce dvakrát. Já jenom chci říct, že to je nesmysl, protože ve chvíli, kdy je to ze státního rozpočtu, tak na to nepřispívají nízkopříjmoví, sociální, studenti a další věci. Není to totéž. (Reakce ze sálu.) Asi tady, paní předsedkyně, budeme pokřikovat na sebe nebo necháme? (Směje se.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nebudeme na sebe takto reagovat, ano, pravda. Už je pokročilá hodina, chtělo by se nám...

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji za to slovo. Takže jenom tak, mohli bychom to zase rozebrat do detailu, to, co já říkám. Já potom za chvilku i k tomu svému vysvětlení přidám další příklad, který tady padl. A to je to, že vlastně v tom úplném počátku tady to padlo. Ten zákon vlastně říká, že dává Českému rozhlasu a České televizi přispívání nebo postupu k boji proti dezinformacím, dává jim tenhle ten významný úkol. Bylo tady o tom už řečeno několikrát, ale říká nějaké a, ale neříká vůbec to b. Dává jim moc bojovat proti dezinformacím, aniž by však návrh reguloval, jak budou na půdě České televize nebo Českého rozhlasu dezinformaci určovat. Kdo bude za rozhodnutí o tom, zda mají Česká televize a Český rozhlas vůbec kvalifikaci, personál, prostředky pro analýzu těch informací k tomu, aby mohly závažné rozhodnutí udělat. Co se bude stát v případě nějakých soudních sporů? Že označila Česká televize něco za dezinformaci? A pak někdy soud řekne nějaký, že dezinformace není? Nebo jakým způsobem může tohleto vůbec fungovat? Nikde jsem nevyčetl v důvodové zprávě, jestli je to oddělení v České televizi bude mít jednoho člověka, který tohle bude posuzovat, nebo vytvoří speciální oddělení, odbor, bude mít deset zaměstnanců, možná sto zaměstnanců. To jsou strašně důležitá data a informace, které nám k tomuhle tomu chybějí. A prostě nejsou tam, nezlobte se na mě.

Jde tam také o to v tomhle tom případě, proč ta definice a proč tohle nasměrování je důležité, protože tam jde opravdu i o bezpečnost. Boj proti dezinformacím by zcela jednoznačně měl být řešený na úrovni ústředních správních orgánů, bezpečnostních složek státu a vůbec nejvyšší úrovně celostátní politiky. Já nevím, jestli zaměstnanci Českého rozhlasu budou mít nějaké informace z bezpečnostních složek a dalších věcí, které jsou potřeba.

Mě tady k tomu navedla i ta diskuse, nebo ten příklad, který říkal pan ministr o panu primátorovi Zarzyckém. Narážel na to, že se vlastně dneska šíří prostorem to, že byl utnut, protože ho redaktor České televize chtěl utnout, protože nechtěl slyšet to, co chce říct. A co, je to dezinformace, to, co se teď šíří? Kdo o tom rozhodne, jaká je to dezinformace? Rozumíte? To je jedna z těch věcí, která, prostě je úplně jednoduchý příklad. Ale jak na to? A on pan primátor - teď fabuluju, dávám to jako příklad, opravdu nevím - řekne: No, ale já jsem tu informaci o tom časovém nepostřehl prostě jako, jinak bych to řekl dřív. Třeba, jako příklad. Co s tím potom?

Takže to je jedna z hrozně důležitých věcí. Chci ještě říct, že nikdo z mých kolegů, ani já, nezpochybňujeme potřebnost veřejnoprávních médií. Jestli jsem dobře poslouchal všechny, není to tady. Tohle nám určitě nijakým způsobem vůbec nepokoušejte se podsouvat, protože tady my řešíme pouze jejich financování a jejich fungování.

Když se tady ještě bavíme o důvěře, možná by se to dalo vzít k těm dezinformacím, tak já jsem našel několik takových průzkumů z roku 2022, Digital News Report, Českému rozhlasu a České televizi důvěřuje něco málo přes polovinu populace. Konkrétně se jedná o 56 procent v případě důvěry české populace v Českou televizi a 58 procent pro Český rozhlas. Potom jsem našel průzkum z února 2024, kde důvěřuje České televizi a Českému rozhlasu například jen 53 procent občanů.

Tahle čísla, neříkám, že jsou malá, jsou taková, jaká jsou, a v Evropě další země a další veřejnoprávní média mají velmi často podobnou úroveň. To znamená, nehodnotím, jestli je to dobře, nebo špatně, ale dávám to do vztahu k tomu boji proti dezinformacím, protože chceme tedy po instituci, které podle nějakého průzkumu důvěřuje 58 procent lidí, aby jí důvěřovali, když jim řekne, že něco je dezinformace, anebo je to správná informace. Takže i z toho vyplývá tenhle ten náš postoj.

Další věc, která je a která tady zase padla, je ta definice veřejné služby. Zase, teď nevím, kdo to řekl, říkal, diskutuje se o tom 30 let, diskutuje se o tom pořád, říká se, nepřišlo tady žádné řešení. Ale je to právě to, že ve chvíli, kdy řešíme to nastavování tímhle tím způsobem, tímhle tím zákonem, tak bychom si to i měli říct, protože se na to ptají občané a oni tomu prostě nerozumí. A mně se, dám příklad, lidé se mě zeptají, proč má mít Český rozhlas symfonický orchestr? Já za sebe jim to vysvětlím, protože já ho tam rád vidím, vím, jakou dělá službu. Ale takových věcí najdeme hrozně moc a hrozně moc. A to nikde ta definice prostě v tomhle tom není, chybí a my jsme se na ni měli zaměřit před tímhle tím.

Stejně tak jako o možnosti kontroly finančních toků a vůbec ekonomiky těch institucí, kde tady se také říká a slibuje se, že to přijde, že bude se ta věc řešit a tak, ale je to jenom ve slovech.

Další věcí, která je, je to, co už jsem říkal, že vlastně tomu budou podléhat všichni. A tam jde i o tu právní úpravu, protože jde o to, že například Ministerstvo financí říká vlastně, že s ohledem na nově pojatou šíři předmětu rozhlasových a televizních poplatků je neefektivně udržitelné, aby byl poplatek nadále pojímán jako soukromoprávní pohledávka. Svou povahou jde zjevně o veřejnoprávní nedobrovolné plnění vybírané entitou veřejného práva, a to případně i silou. Říkám, to je stanovisko, vy to znáte, Ministerstva financí.

A další věcí je, že právě řešením tohohle toho je to financování ze státního rozpočtu. A jsou tady příklady dalších evropských zemí a demokratických zemí, o kterých my víme, že to tak je. Jsou tam nastavené různé formy, různé kombinace. Takže i to je zcela legitimní prostředek a legitimní možnost.

Zásadní kritické připomínky vyjádřila také Hospodářská komora České republiky, která naprosto zásadně odmítla plošné zavedení rozhlasových a televizních poplatků na zařízení, která nejsou primárně určena k příjmu televizního nebo rozhlasového signálu. Jde tam i o ty firmy, které musí platit podle počtu zaměstnanců, což je úplně šílená věc, takže oni mají hodně zaměstnanců, výrobní linky, a budou za to perzekuováni, že musejí teda platit? Je tam dvojitá úhrada, protože ten zaměstnanec si platí doma a ještě za něj odvádí firma. To mi ještě nikdo nevysvětlil, tohle to dvojitý! Takže těchhle těch nejasností a věcí je hodně, nemluvě o tomhle tom případu, že ve firmě, nevím, jestli se počítá s tím, že lidé budou sledovat prostě televizní televizní vysílání. Takže to je úplně zcestná záležitost.

Koukám z těch svých stránek, co bych ještě dal. Pozměňováky mám, u několika jsem připodepsaný a tyhle ty věci vlastně slouží k tomu, abych je zdůvodnil, proč jsou podané. Já případně se přihlásím potom v dalším průběhu k dalšímu vystoupení. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Jakob.

 

Poslanec Jan Jakob: Tak děkuju. Já musím reagovat, nechtěl jsem, ale musím. Z té vaší argumentační schizofrenie, na kterou upozorňuju, opravdu nevybruslíte ani argumenty o lepší kontrole, ani argumenty o tom, že do státního rozpočtu nepřispívají všichni. No, samozřejmě že přispívají. Pane kolego Broži, prostřednictvím paní předsedkyně, máme tady přímé daně a nepřímé daně. A když si kdokoliv koupí třeba rohlík, tak platí z toho rohlíku daň. Ano, díky našemu konsolidačnímu balíčku ve snížené sazbě je to míň, to je pravda. Ale platí tu daň, platí. Prostě každý v tomto státě přispívá do státního rozpočtu.

Takže já se vám omlouvám, že jsem vás trošku nachytal, že prosazujete něco, co mnohem víc obsahuje to, co u našeho návrhu kritizujete. Kdyby se média veřejné služby financovala ze státního rozpočtu, opomíjím všechno, co to s sebou dalšího nese, tak je zcela zřejmé, že na to budou platit všichni, všichni se na tom budou podílet. Kdežto v systému televizních a rozhlasových poplatků tam přece jenom ten drobný opt-out, ta možnost vyvázání se z toho systému existuje. Takže omlouvám se, ale zatím jste mi tu nikdo nevysvětlil tuto vaši argumentaci.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Kolovratník se o to možná pokusí. Pan poslanec Brož bude následovat s faktickou poznámkou. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý večer. Děkuji za ty dvě minuty. Tak já to možná zargumentuji, dovysvětlím, upřesním panu kolegovi. Je to téma, které jsem měl připraveno až do řádné rozpravy, ale použiju ho teď v rámci té faktické poznámky. Co třeba může být - a neříkám, že hlavním - ale jedním z argumentů, proč debatovat a směřovat k tomu řekněme automatu v rámci státního rozpočtu, procentu nebo nějaké pevně dané částce z nějaké daně, tak jsou náklady na výběr těch koncesionářských poplatků. A přiznám se vám, já jsem v těch médiích, vy to o mmě víte, pane kolego, i ostatní, řadu let pracoval. A když jsem si teď to číslo ověřoval, tak přiznávám tady veřejně, že mě samotného překvapilo, jak ty náklady jsou vysoké. Tak považte ze zprávy o hospodaření České televize a Českého rozhlasu za loňský rok, tedy z té aktuální, tak Česká televize vydá na správu poplatků, na to jejich vybírání, administraci, právníky, vymáhání, dopisy a tak dále 125 milionů korun ročně, 125 milionů. A u Českého rozhlasu je to 95 milionů. Když si tohle sečteme, nějakých 130 a 90 220 plus, minus, když to zaokrouhlíme, více než 200 milionů korun ročně z těch peněz, které tady veřejnoprávní média vybírají od občanů v tom koncesionářském poplatku, tak opravdu více než 200 milionů korun ročně vydají na ty náklady, na tu správu. A teď bychom si s těmi čísly mohli hrát, krát čtyři roky,  800 možná 900 milionů, necelá miliarda za volební období. No, je tohle málo? To si myslím, že se shodneme, že není. Tak třeba tohle je částka, kterou bychom mohli ušetřit a věnovat do programu a rozvoje těch médií. Prosím, zvažte to. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní vystoupí pan poslanec Brož s faktickou poznámkou, následuje pan poslanec Nacher. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji. Já jenom reaguji na pana poslance Jakoba, vaším prostřednictvím. Ono bychom se mohli dostat do obrovského kolotoče, přímé, nepřímé daně, protože mohli bychom si najít případ, jak někdo nepracuje, žije na dávkách, a to znamená, že veškeré i jeho koupení rohlíku jdou zase ze státního rozpočtu, kterým on do toho ničím nepřispěl, takže jdou z toho. Takže to je taková debata, kdy vy se pokoušíte něco nám podsunout, ale nemáte to úplně tak dobře promyšlené, protože ekonomicky bychom si tohleto mohli rozebrat totálně. Vy z toho vytváříte v podstatě přímou daň za vlastnictví televize, práci někde ve firmě, mobilního přístroje a další. Díky.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Nacher a následuje pan poslanec Jakob. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Tak já se to kolegovi Jakobovi pokusím vysvětlit, jestli bude poslouchat. Tak ten jeden rozdíl tady řekl už Martin Kolovratník, který mi to vzal z úst. To znamená, je to úspora na tu obsluhu. Protože tam v momentě, kdyby to šlo automaticky ze státního rozpočtu, tak nic nevymáháte, a podobně. O těch příbězích s exekutory a tak dále, o tom tady ani mluvit teďka nebudu, na to se zeptejte ve svém klubu svých kolegů, kteří se exekucemi zabývají. A to je první rozdíl.

Ten druhý rozdíl je přece v tom, že v případě, že by to bylo ze státního rozpočtu, tak je pravda, že na těch daních se podílejí všichni. Zatímco vy tady jakoby vlastně těm lidem namlouváte, že to je nějaký systém opt-out, který vlastně všichni neplatí. Ale de facto to všichni platí, vlastně ten váš návrh je takový pokrytecký. Je to vlastně kvazi daň. Protože ukažte mi někoho, kdo napíše, že nemá televizní přístroj, mobil, notebook, tablet. Tak první, co vy tam máte, ještě je, že vy na něj pošlete kontrolu od operátora, jestli to nemá. A druhý, jestli... no, bylo to tam, tak to jste aspoň, že pod tlakem jste tohle to dali pryč. Česká správa sociálního zabezpečení zase bude kontrolovat, kolik je kde zaměstnanců. Takže za mě to kvazi daň. Vy říkáte, jako že ne, že se netýká všech. Prakticky se to všech týká. Ale pozor, přece rozdíl u přímých daní, teď nemluvím o tom rohlíku, protože my vlastně už tím, že vylezeme tady z této budovy, tak platíme daň v zásadě za cokoliv, co konzumujeme, tak u přímé daně přece každý platí jinou výši daně, to znamená, ten poměr tam je jiný. Zatímco tady u tohohle platí všichni stejně a vy v této chvíli vlastně chcete třeba po studentovi, který televizi nemá, má chytrý telefon, aby platil poplatek stejně jako čtyřčlenná rodina. (Předsedající: Čas.) Vy v tom děláte ten zmatek.

 

 

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Jakob, následuje pan místopředseda Juchelka. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Jakob: No, snažíte se, ale nejde vám to teda. Ale oceňuji to, oceňuji to. Kolega Kolovratník tady řekl poměrně relevantní argument do diskuse, ale vůbec neodpovídá na to, na co jsem se vás ptal. ? A nikdo mi zatím na to neodpověděl, byť se opravdu snažíte. Vy kritizujete, že to bude platit. Každý přitom navrhujete to, aby to opravdu platil úplně každý. Je to prostě argumentační schizofrenie, na tom si trvám. A ač se snažíte, tak se vám to vám to nedaří.

A mě zaujala jedna teze, kterou říkal kolega Kolovratník, prostřednictvím paní předsedající. Mluvil o nějakém indexování v rozpočtu, to já jsem zvědav teda na ten váš návrh, když tady vehementně kritizujete tu indexaci, kterou navrhujeme my, tak najednou se tady, možná to bylo přeřeknutí, nevím, dozvídáme o tom, že by tam měla být nějaká indexace, vazba na něco, aby tam byl garantován nějaký růst. Tak na to jsem zvědav.

Ale ještě k těm nákladům na ten výběr. Za mě osobně ano, ty náklady tady jsou navíc, ale to, že díky systému televizního a rozhlasového poplatku tady máme nezávislá média veřejné služby, tak ten náklad na to považuju za ne úplně podstatný. Místo toho, abychom je navázali na státní kasu a všichni víme, jaké by to mělo důsledky. (Předsedající: Čas.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan místopředseda Juchelka, následuje pan poslanec Kolovratník. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Tak teda poslední věta mě, pane Jakobe, prostřednictvím paní předsedající, překvapila, protože čtvrt milionu teda pro vás nebo čtvrt miliardy za výběr poplatku a za právní služby pro vás teda jakoby nic neznamená. Víte, vy se tady tím zákonem, zákonem vlastně, nebo říkáte vzkaz do té společnosti, že pokud nebudou ti lidé platit, tak tady vytváříte ten konstrukt, do kterého vám naštěstí mobilní operátoři hodili vidle, aby prostě nešmírovali všechny ty, kteří mají samozřejmě připojení na internet, tak to chcete udělat právě přes ty státní instituce, jako je Česká správa sociálního zabezpečení, která bude dávat sjetiny pokaždé veřejnoprávním médiím kdo kolik má zaměstnanců, aby mohl být tím plátcem poplatku, anebo ne. A tady tento konstrukt, který jste udělali, vytvořili a upravili právě proto, že vám do toho mobilní operátoři hodili samozřejmě vidle, protože nechtějí nikomu říkat, kdo kolik má klientů a kolik je připojení na internet, no tak to ještě budete samozřejmě povyšovat proto, aby všechny ty úřady a ti úředníci měli samozřejmě více práce ještě tady s tímto, a abyste mohli uspokojit samozřejmě dvě veřejnoprávní média ve 21. století, jejichž financování si představujeme úplně jinak a je to legitimní i v celé západní Evropě, že mají to financování jiné.

Vy prostě jednoduše budete dávat opravdu rozkol do společnosti tady těmato věcma, tady tímto hlídáním. Je to začátek něčeho, čeho já jsem si myslel, že se nedočkám ve svébytné demokratické společnosti, kdy se budeme nahlašovat navzájem různé úřady, kdo má kolik kde zaměstnanců a kolik platí například na sociálním zabezpečení. Takhle vy to máte konstruováno a mně se to nelíbí.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Čas! Nyní vystoupí pan poslanec Kolovratník s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuju za tu rozpravu. Teď možná jdeme na dřeň v té debatě a teď trochu odbočím; možná je hezké, že to je debata nás, kolegů z toho mediálního výboru, ale je dobře, že si ji odehráváme tady na plénu. Pan kolega Jakob řekl, prostřednictvím paní předsedající, že ty peníze za to stojí, za tu nezávislost. A teď vám, pane kolego, dám přímou otázku, abychom si rozuměli. Dnešní výše poplatků, tak jak je dnes zákon nastaven, je dána zákonem. To se shodneme. A teď, když dám všechno stranou a budeme se třeba u rozhlasu bavit 45 korun, 50, 55 u, televize 135, 150, to je dáno zákonem.

A teď moje otázka zní? Když stejným zákonem, a já si vypůjčím příměr z resortu dopravy, kterému se věnuji, tak v dopravě máme jasně řečeno, že určité procento, je to něco přes osm procent výnosu ze spotřební daně z paliv, z benzínu a nafty jde přímo do Státního fondu dopravní infrastruktury. Nebo sto procent výnosu dálniční známky, sto procent jde do Státního fondu dopravní infrastruktury. Takže moje otázka je, a já tohle říkám dlouhodobě stále stejně, že si nedovedu představit, že by ten rozpočet veřejnoprávních médií byl položkou, řádkem v rozpočtu, který ta či ona vláda mění, ale že by to bylo takto pevně dané procento, výnos z určité daně. A nechám teď stranou, z jaké. Třeba telekomunikačních operátorů.

Tak se ptám... (Na ministra Baxu u stolku zpravodajů.) Teď tady mluvím já, já to takhle tady pane ministře, teď říkám tady ten, dobře, hypoteticky, prostě říkám tuhle možnost. Na jednu stranu máme zákonem danou, pevně danou výší poplatků a já tady vedle toho dávám na stůl do debaty zákonem pevně dané nějaké procento z nějaké daně, třeba od těch operátorů. Tak se ptám, v čem je ten rozdíl, pane kolego? Kde je to větší ohrožení demokracie? A velmi ocením vaši reakci, díky.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan místopředseda Juchelka s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: A já to samozřejmě ještě doplním, protože vy tak jak bojujete samozřejmě za finance veřejnoprávních médií, tak vy sami říkáte, že například z reklamy má jít nějaká část do fondu kultury. Proč tedy, když ta veřejnoprávní média bojují o každou korunu, tak jim ještě odsypete nějakou část do nějakého fondu? Proč, když bojují o každou korunu, jste před několika měsíci změnili návrhem zákona počet radních v Radách České televize a Českého rozhlasu, kdy jenom u České televize jste navýšili jejich náklady o dva miliony ročně, které oni musí těm radním ze zákona platit. A takhle bych mohl pokračovat dál a dál.

Vám prostě jde o nějaký konstrukt, kterému já prostě jakoby nerozumím, snažíte se to hájit nějakou demokratičností, která v žádném případě ohrožená není, a snažíte se tady prostě všechny lidi navést k tomu, aby, i když nevyužívají ty služby, aby je prostě platili, a už se z toho nebude moci nikdo samozřejmě do budoucna vyvázat, protože každý je závislý v tuto chvíli a vy to moc dobře víte, v naší společnosti na chytrém mobilním telefonu, na připojení na internet, na tom, jakým způsobem jsme jako společnost digitalizováni ve 21. století. A vy to slyšet nechcete a jedete pořád podle toho starého modelu, 30 let starého zákona, místo abyste byli moderní a progresivní a šli tak jako ostatní země v západní Evropě tím, že se to financuje jinak, nejenom z poplatku. Tady nejde vůbec o nic jiného, jenom o ten konstrukt samotný, abychom zabránili veškerému šmírování z České správy sociálního zabezpečení, tak, jak se tomu bránili mobilní operátoři.

A vy prostě tomu jdete naproti, půjdete tomu naproti, budete vyžadovat něco od občanů České republiky, co je dle mého názoru s rozporem našich svobod a naší demokratické třicetileté kultury.

 

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Tak nyní tedy by měl už vystupovat pan poslanec Berkovec, ale jelikož máme 23.29 - a ještě se nám přihlásili s faktickými poznámkami kolegové, tak pan poslanec Babka by to ještě měl do 23:30. Sice to asi nestihne, ale... Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Babka: Já budu krátký. Ještě k tomu vybírání televizních poplatků. Dnes například u České televize jsou to podle poslední výroční zprávy 3 koruny z těch 135 korun toho poplatku, tedy v celkových nákladech to vychází okolo 100 milionů, jenom za výběr poplatku.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Tak. Nyní je 23:30, takže já ještě načtu další omluvu, která v mezičase došla. Pan poslanec Svoboda Pavel se od 17 hodin omlouval z pracovních důvodů.

A jelikož jsme si odhlasovali, že pokud neprojednáme, nebo respektive neukončíme obecnou rozpravu do 23.30 hodin, tak v ní budeme pokračovat zítra od 18 hodin, tak teď už neudělím slovo k další faktické poznámce a naopak přeruším tuto schůzi.

Takže paní poslankyně, páni poslanci, přerušuji 124. schůzi Poslanecké sněmovny, a to do středy 11. prosince do 18 hodin, kdy budeme v této schůzi pokračovat, ale zároveň připomínám, že se zde sejdeme zítra, tedy 11. prosince v 9 hodin. Budeme totiž pokračovat v přerušené 119. schůzi Poslanecké sněmovny. Přeji vám dobrou noc.

 

(Schůze přerušena ve 23.31 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 15. 1. 2025 v 15:21.