(pokračuje Aleš Juchelka)

14.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 701/ - prvé čtení

Projednávání tohoto bodu jsme přerušili na 108. schůzi Poslanecké sněmovny, a to dne 27. června 2024.

Já už vidím, že místa u stolku zpravodajů zaujali za navrhovatele pan ministr financí Zbyněk Stanjura, dobrý večer, a taktéž zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Jan Kuchař. Taktéž vám přeji hezký večer.

Budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě. V tuto chvíli jsme přerušili v obecné rozpravě pana poslance Josefa Bělicu podle mých záznamů, kdy poděkoval a chtěl tady v tomto svém vystoupení pokračovat, jak tady máme ze stenozáznamu. Poprosím, zdali má zájem, aby přistoupil k pultíku a abychom pokračovali v přerušené obecné rozpravě. Vážený pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Bělica: Dobrý večer, pane předsedající, dámy a pánové, pane ministře, děkuji za slovo. Já zkusím navázat tam, kde jsem přestal, a zkusím se vyjádřit svými připomínkami k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, dále jen RUD krajům. Já potom i přečtu nějaké shrnutí a chronologii vývoje toho návrhu, jak procházel Asociací krajů České republiky. Ono to na závěr toho mého vystoupení celkem shrne celý ten proces.

Je jasné, že po téměř dvacetiletém, řekněme, zakonzervování té úpravy o rozpočtovém určení daní byla v rámci Asociace krajů udělána dohoda, že je potřeba změnit tenhleten zákon a nastavit nějaká dynamická kritéria, která jednoznačně pozitivně posunou předložený návrh. Nicméně to, že se zavedla dynamická kritéria vlastně v rámci tohohle toho návrhu, je poslední pozitivum, o kterém budu dnes hovořit.

V rámci deklarace kraje spolu s ostatními o tom, že je nutné zavést změny podílu jednotlivých krajů na celostátním podílu na výběru daní, které byly pro kraje zafixovány od roku 2000, bylo po provedených analýzách přistoupeno k předložení návrhů těchto dynamických kritérií, která by se každoročně měnila, a tudíž vy vlastně nebyl nastavený pevný koeficient pro jednotlivé kraje. Nicméně ty dynamické parametry by byly přiděleny na základě vah a ty by potom samozřejmě se každý rok přepočítávaly.

Návrh byl schválen komisí rady Asociace krajů České republiky 21. 4. 2022 a komise měla následně iniciovat změnu rozpočtového určení daní dle schválených parametrů a navýšení podílu krajů na sdílených daních z 9,78 procenta na zhruba 11 procent a podíl Moravskoslezského kraje ze současných 9,62 procenta na 10,1 procenta. V rámci takzvaného konsolidačního balíčku, což je zákon č. 349/2023 Sb., ale došlo naopak k postupnému snížení původního podílu krajů na sdílených daních z 9,78 procenta na 9,76 procenta v roce 2024 a 9,45 procenta v roce 2025 v souvislosti se zvýšením sazby daně z příjmu právnických osob z 19 na 21 procent, kdy zvýšený výběr má směřovat pouze do státního rozpočtu.

Vládní novela rozpočtového určení daní počítá v roce 2025 s dolitím finančních prostředků v celkové výši 7,2 miliardy korun, z toho 3,2 miliardy korun ze státního rozpočtu a 4 miliardy korun na úkor rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. V roce 2026 a 2027 pak počítá s dolitím dalších 2 miliardkorun každý rok, což je dohromady nějakých 11,2 miliardy korun. Myslím si, že to mám správně, nicméně já o tom budu hovořit dále. Je problém s tím, že ty prostředky úplně není jasné, zda do toho doputují.

Díky tomu dochází k růstu podílu krajů na celostátním výběru daní z 9,76 na 9,95 procenta v roce 2025, 10,11 (procenta) v roce 2026 a 10,26 v roce 2027. Návrh rozpočtového určení daní současně snižuje podíl Moravskoslezskému kraji na celostátním podílu krajů ze současných 9,62 procenta na 9,05.

Pokud bych měl shrnout ty jednotlivé podíly, tak podíl krajů na celostátním výběru daní podle konsolidačního balíčku byl v roce 2023 9,78, 9,76 v roce 2024 a potom pro léta 2025, 2026 a 2027 ve výši 9,45 procenta. Podíl krajů dle vládní novely rozpočtového určení daní vlivem dolití těch prostředků by byl od roku 2025 zhruba 9,95 (procenta), 2026 10,11 (procenta) a v roce 2027 10,26 procenta. Podíl Moravskoslezského kraje na celkovém podílu pro kraje v roce 2023 9,62 (procenta), v roce 2024 9,62 (procenta), ale v roce 2025 9,05 procenta - 9,05 procenta představuje aktuální propočet na základě navržených kritérií a vah, konkrétní procento již nebude uvedeno v zákoně, neboť se bude každoročně přepočítávat dle změny nastavených kritérií a vah. K tomu se budu vyjadřovat později.

Celý návrh rozpočtového určení daní se mění a my už jsme tady s panem ministrem vedli polemiku o tom, že všechna tato rozhodnutí jsou politická, takže já teď budu komentovat politické rozhodnutí na úkor toho odborného doporučení Asociace krajů. A ano, došlo tam k deformaci toho původního návrhu vlivem zásahu hejtmanů a teď ve volbách došlo ke změně, takže si myslím, že je i na místě to, o čem jsem hovořil, že by bylo fajn počkat na nový návrh Asociace krajů.

Ale tady jde především o to, že celý ten proces proběhl bez respektování současných ekonomických souvislostí a dalšího efektivního směřování rozvoje krajů, což může v budoucnu znamenat vznik významných meziregionálních rozdílů. Krajům, které dnes vykazují nižší výkonnost v souvislosti s dlouhodobým řešením dopadů strukturálních změn nový návrh rozpočtového určení daní poskytuje zdroje v menší míře než jiným krajům a nedochází ke svírání nůžek na jednoho obyvatele, ba právě naopak dochází k poměrně výraznému rozvírání těch nůžek v přepočtu na jednoho obyvatele.

Ono je třeba si uvědomit, že ty peníze pro kraje jsou především proto, aby kraje zajišťovaly služby pro obyvatelstvo.

Nastavení parametrů bez jakýchkoliv analýz dosvědčují i zaznamenané změny ve volbě kritérií a vah navrhované postupně Asociací krajů České republiky 5. 10. 2022, 10. 3. 2023 a 1. 6. 2023. Změny provedeny bez ekonomických zdůvodnění, já je potom v tom souhrnu, v té časové chronologii zmíním.

Na tyto změny navázala další zcela nesystémová změna, kdy v rámci připomínkového řízení k novele rozpočtového určení daní bylo mimo jiné začleněno do rozpočtu podílu hlavního města Prahy na rozpočtovém určení daní pouze 20 procent obyvatel Prahy bez jakéhokoliv zdůvodnění, což byla jedna z hlavních připomínek Moravskoslezského kraje v rámci připomínkového řízení. V rámci následného sněmovního tisku 701 bylo kritérium 20 procent obyvatel pro hlavní město Prahu zrušeno a bylo nahrazeno bez jakýchkoliv konzultací vyčleněním 0,1 procenta ze sdílených daní jakožto další daňový příjem rozpočtu hlavního města Prahy, a to na úkor ostatních krajů. (Ministr Stanjura: 0,1 procenta se vyčleňuje z celostátního výběru daní.) 0,1 procenta se vyčleňuje z celostátního výběru daní, na úkor státu.

Jak bylo výše již uvedeno, návrh rozpočtového určení daní neobsahuje ekonomické zdůvodnění použitých kritérií a jejich vah tak, jak tomu bylo u posledních významných změn rozpočtového určení daní pro obce. Odůvodnění je dáno pouze dohodou většiny krajů. Předložený vládní návrh tak nereflektuje kritéria ani váhy, které byly doporučeny komisí Rady Asociace krajů České republiky pro financování a majetek krajů 21. 4. 2022, které byly stanoveny na základě analýzy skutečných výdajů krajů za roky 2017 až 2019. Váhy a kritéria jsou tak nastaveny intuitivně, bez analýzy a účelově, prostě politickou dohodou.

Byl bezesporu porušen původní požadavek Ministerstva financí "na shodu všech krajů" a tento byl nahrazen "na shodu většiny krajů", a Ministerstvo financí toto nyní samo označuje jako kompromis krajů namísto toho, aby samo patřičně iniciovalo změnu jakožto správce státní pokladny. Kritéria a váhy, které by měly kraje motivovat, rozvíjet své služby a směřovat je za těmi, kterým jsou určeny, to je občanům kraje, nikoliv zvýhodňovat menší kraje a výrazně poškozovat strukturálně postižené regiony, jako je kraj Moravskoslezský nebo Ústecký.

Návrh zákona nepochopitelně zcela absentuje kritéria v tak významných oblastech, jako je poskytování sociálních a zdravotnických služeb, které by měly odrážet náročnost zaměstnání osob například v těžkém průmyslu, a narůstající trend stárnoucí populace a s tím spojené výdaje do sociálních služeb zastřešované právě kraji.

Skutečnost, že řada kritérií je zvolena ve výsledném návrhu zákona velmi nevhodně, potvrzují rovněž zásadní připomínky vznesené k návrhu zákona Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem zdravotnictví.

Ministerstvo pro místní rozvoj samo uvádí, že soubor navržených kritérií nemotivuje kraje k vyšší efektivitě fungování a potřebným aktivitám zaměřeným na zvyšování konkurenceschopnosti krajů s tím, že vyšší váhu mají ty indikátory, které vedou ke stagnaci. Ministerstvo zdravotnictví ke kritériu počtu výjezdových základen uvádí jeho jednoznačný nežádoucí motivační efekt, stejně jako kritérium počet urgentních příjmů prvního typu. Na negativní dopad a nevhodnost řady zvolených kritérií pro strukturálně postižené regiony upozorňuje také Daniel Prokop, od roku 2022 člen Národní ekonomické rady. Na nevhodnost zvolených kritérií poukazuje i studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu Akademie věd České republiky ze září 2024, která uvádí: "Moravskoslezský kraj znevýhodňuje vysoká hustota zalidnění, kraj má nejmenší počet obcí oproti rozloze, což mu ubírá desetiny procent, a vyrovnávací příspěvek zvýhodňuje málo lidnaté kraje, mezi něž Moravskoslezský kraj nepatří. Zároveň jsou výrazně znevýhodňovány kraje s větším počtem obyvatel." Studie rovněž uvádí, že hlavním poraženým je Moravskoslezský kraj, jehož již dnes nízké příjmy by dále poklesly, a dále uvádí, že systém by měly doplnit i motivační prvky, které by kraje motivovaly například k podpoře větší ekonomické aktivity na jejich území, umisťování strategických investic nebo zvyšování kvality a efektivity veřejných služeb. Studie dále uvádí, že změny v novele zákona nebudou motivovat k žádoucím změnám, neboť motivační efekt zabudovaný v novele rozpočtového určení daní je příliš slabý.

Navíc je třeba poukázat na nesystematičnost přípravy této novely. V prosinci 2024 není jasné, zda návrh bude, či nebude přijat. Pokud nikoliv, pak stát v roce 2025 ušetří zhruba 3,2 miliardy korun, které měly být do systému dolity, současně ale nepočítá s dotacemi ze Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 4 miliardy korun pro jednotlivé kraje. Vláda tak vytváří zcela nepředvídatelné podmínky, ve kterých kraje pouze předjímají další vývoj a musí využívat vlastních úspor, které jsou ze strany vlády naopak kritizovány jako nadbytečné.

Moravskoslezský kraj mým prostřednictvím nahrál vlastní pozměňovací návrh do systému, který se vrací k původně schváleným kritériím a vahám schváleným Radou Asociace krajů České republiky v roce 2022 a zmírňuje rozdíl rozpočtového určení daní na obyvatele mezi jednotlivými kraji. O tom budu dále také hovořit.

Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje svým usnesením číslo 17/1705 ze dne 6. 6. 2024 odmítlo vládní návrh novely rozpočtového určení daní.

Cílem změny rozpočtového určení daní mělo původně být i zajištění dostatečných zdrojů pro strukturálně postižené kraje, které jsou typické vyšší koncentrací sociálních, ekonomických a environmentálních problémů. Jedná se o Moravskoslezský kraj, Ústecký a Karlovarský kraj. Tyto kraje byly definovány jako strukturálně postižené již dříve ve vazbě na strategický rámec hospodářské restrukturalizace těchto třech krajů.

Vymezení hospodářsky a sociálně ohrožených území bylo schváleno usnesením vlády České republiky číslo 775 ze dne 4. 11. 2019, kterým byla vymezena kombinace indikátorů hospodářských a sociálních problémů v těchto územích. Tyto strukturálně postižené kraje se v minulosti orientovaly na těžební, zpracovatelský a chemický průmysl a v současnosti se vyznačují nízkou mírou ekonomického růstu a významně zaostávají za nejvyspělejšími regiony Česka.

Přímou součástí ekonomických problémů je nízká atraktivita pro život obyvatel, menší nabídka perspektivních pracovních příležitostí nejen pro mladé a kvalifikované odborníky a horší podmínky a nízká atraktivita pro podnikání. Regiony mají potenciál v rozvoji aktivit s vyšší přidanou hodnotou. Cílem je, aby se z nich staly kraje s dobrou kvalitou života a zdravým prostředím, byly hospodářsky oživené a s dostatkem pracovních sil, a využívaly průmyslové plochy a území, která jsou nevyužitá po útlumu těžby.

Jednou z pomocí těmto krajům je i Operační program Spravedlivá transformace pro období 2021 až 2027. Nicméně v tomto případě jde o pomoc, která je stanovena na dobu určitou, a jejím cílem je, aby právě strukturálně postižené kraje alespoň zčásti dohnaly rozvoj ostatních krajů. Po dosažení tohoto cíle by však rozvoj strukturálně postižených krajů přijetím vládního návrhu opět ustrnul. Nejde tedy o pomoc, která by měla být interpretována jako náhrada za poškození v rámci rozpočtového určení daní. Peníze z operačních programů jsou na dorovnání toho handicapu a jsou prostě věci, které se z těchto fondů hradit nedají.

V rámci tohoto zákona se ještě vyjádřím k rozpočtovému určení daní obcí. Vládní novela RUD současně mění i rozpočtové určení daní obcí, a to na základě dlouhodobého požadavku obcí a Českého statistického úřadu. Hlavní změnou je změna zdroje dat o počtech obyvatel. Nově by měly být údaje přebírány z registru obyvatel, vedeného podle zákona o základních registrech. Dosud byly údaje zjišťovány z dat Českého statistického úřadu. Důvodem změny by měla být větší přesnost vykazovaných údajů v registru obyvatel. Ačkoliv jsou údaje dle registru obyvatel přesnější a dle obcí spravedlivější, očekávalo se, že s vyšším počtem obyvatel dle stavu k 1. 1. 2024 vykazuje Česká republika dle původního Českého statistického úřadu celkem 10,9 milionu obyvatel, dle registru obyvatel je to 11,3 milionu. U Moravskoslezského kraje dle původního Českého statistického úřadu 1,19 milionu obyvatel a podle registru obyvatel je to 1 230 000 obyvatel, se objem sdílených daní jednotlivých obcí zvýší. Efekt je však opačný.

Jelikož se objem zdrojů rozpočtového určení daní obcí nezvyšuje, stejný objem zdrojů se rozdělí mezi větší počet obyvatel. V Moravskoslezském kraji se jedná o celkové saldo ztráty ve výši 218 milionů korun. 282 obcí by se dotkla ztráta ve výši 221 milionů korun a pouze 18 obcí, zejména do 2 000 obyvatel, by si polepšilo zhruba o 3 miliony korun. Současně dochází v roce 2025 v návaznosti na konsolidační balíček k poklesu podílu obcí na celostátním výnosu daní z 24,92 na 24,16 procenta.

Krátce ke Státnímu fondu dopravní infrastruktury. Poslanecká sněmovna schválila usnesení číslo 1181 z 3. 12. 2024, rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury a střednědobý výhled na roky 2026 a 2027. V tomto rozpočtu ale již nejsou alokovány finanční prostředky na financování silnic druhé a třetí třídy, které jsou v samostatné působnosti krajů, a to s ohledem na předpokládanou změnu rozpočtového určení daní, ke které však zatím nedošlo. Novela rozpočtového určení daní měla tyto státní prostředky ve výši 4 miliardy korun, které byly každoročně od roku 2015 krajům převáděny formou dotace, převést do jejich příjmů takzvaným dolitím do systému rozpočtového určení daní, nicméně aktuálně není novela rozpočtového určení daní přijata a Státní fond dopravní infrastruktury se státní dotací na rok 2025 pro kraje nepočítá, a kraje jsou tak nuceny počítat ve svých rozpočtech i s těmito výdaji, které budou muset případně dofinancovat z vlastních úspor, které jsou často terčem negativních kritik ze strany Ministerstva financí České republiky.

Nepedagogičtí pracovníci. Z prezentace, představení na poradě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vedoucím Odboru školství krajských úřadů ze dne 27. 11. 2024 mimo jiné vyplývá, že objem prostředků na platy nepedagogických zaměstnanců je v porovnání s rokem 2023 o 5,3 miliardy korun nižší, což představuje cca 17 000 pracovních míst.

Připravuje se zásadní průlomová změna, která nemá legislativní oporu, která se bude zřejmě narychlo schvalovat jako přílepek k novele školského zákona. Příprava změn není plně v souladu se záměrem uvedeným ve Strategii 2030+ vydaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Stát deklaruje závazek státu omezit financování pouze v oblasti pedagogické práce ve školách a školských zařízeních, včetně pedagogické činnosti - zajišťuje formou služby. Ostatní výdaje pak budou povinností, odpovědností zřizovatele: kraje, obce a dobrovolného svazku obcí.

Předpokládá se účinnost od 1. 9. 2025 za předpokladu zvýšení podílu obcí a krajů na sdílených daních od stejného data. Vláda se snaží převést finanční břemeno a zbavit se částečně financování školství ze státního rozpočtu v situaci, kdy finanční situace krajů a obcí je příznivější než rozpočet státu, ale neměla by tato opatření být rozpočtově neutrální? Já myslím, že jsme to tady několikrát zaslechli.

Velká rizika hrozí u obcí i krajů, které se ocitnou nečekaně ve finančních problémech. Existuje reálná obava z udržení kvality školního stravování, hrozba privatizace školního stravování, na které se nevztahují zásady pro školní jídelny. Hrozí, že úroveň služeb poskytovaných nepedagogickými pracovníky se bude v různých obcích a regionech lišit, každý zřizovatel bude postupovat jinak. Je nutné řešit v rámci komplexní změny krajského rozpočtového určení daní.

Závěrem malé shrnutí, změna rozpočtového určení daní je nutná a využití dynamických kritérií je všeobecně chápáno jako správná cesta za předpokladu dohody všech krajů, kdy Ministerstvo financí České republiky by mělo v této oblasti hrát zcela nezastupitelnou roli jako strážce financí ministerstva, které by nemělo dopustit vznik zásadních rozdílů mezi jednotlivými kraji. Ministerstvo financí České republiky by nemělo připustit, aby docházelo k rozevírání nůžek v rámci přepočtu rozpočtového určení daní na obyvatele jednotlivých krajů, neboť veškeré služby jdou právě za obyvateli těchto krajů.

Moravskoslezským krajem podaný pozměňovací návrh navazuje na schválené parametry z roku 2022, které byly postaveny na znalostech z průměrovaných dat z let 2017 až 2019, průměr dat byl zvolen z důvodu odstranění možných výkyvů výdajů v některém z let. Nutno konstatovat, že tento návrh by si minimálně zasloužil aktualizaci dat za roky následující, ale jde v něm o kritéria, na kterých byla shoda napříč kraji, a váhy, které byly stanoveny na základě objektivních údajů.

Z důvodu nestrannosti by bylo vhodné zapojit do diskuse o rozpočtovém určení daní i odbornou veřejnost, která se problematikou veřejných financí zabývá, včetně Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu Akademie věd České republiky, která se již aktuálním stavem rozpočtového určení daní zabývá a vydala studii Krajské rozpočty pod drobnohledem, ve (ze?) které i v rámci výše uvedeného zdůvodnění vycházíme.

Nutno upozornit, že v případě nepřijetí novely rozpočtového určení daní stát ušetří 7,2 miliardy korun, 4 miliardy korun, se kterými nepočítá rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, a 3,2 miliardy, které měly být v roce 2025 dolity do nového systému rozpočtového určení daní. Nutno tedy intenzivně řešit otázku financování silnic druhých a třetích tříd. Tak významná a dlouhodobá změna rozpočtového určení daní by neměla být připravována pouze politickou dohodou, ale měla by vycházet z relevantních dat a měla by odrážet současné potřeby krajů a celé společnosti, například v otázce stárnutí populace, tedy v oblasti sociálních služeb nebo zdravotnictví.

Já bych se ještě vyjádřil k jednotlivým kritériím, která jsou ve vládním návrhu zákona navrženy. Kritérium číslo jedna, počet obyvatel, váha v procentech: 40. Váha by měla být výrazně vyšší, neboť je to zejména občan, pro kterého jsou služby krajů poskytovány a kdy je nutno zajistit služby pro každého z nich na adekvátní úrovni.

Délka silnic druhé a třetích tříd, váha: 20 procent. Parametr zcela ignoruje šířky silnic, kdy i laicky je zcela patrný rozdíl mezi opravou dvou- nebo čtyřproudové silnice, které obhospodařuje kraj. Stejně tak se nebere v potaz množství opravovaných mostů. Kritérium nepracuje s intenzitou dopravy, které jsou v gesci krajů.

Počet, rozloha obcí, struktura kraje, váha: 8 procent. V rozporu s trendem slučovat malé obce toto kritérium naopak zvýhodňuje kraje s velkým počtem obcí jakékoliv velikosti, proto zcela nelogicky dosahuje stejných hodnot v případě zcela rozdílných krajů. Rozlehlý kraj s množstvím obcí, stejně jako malý kraj s minimem obcí, poměrově získávají obdobnou částku z rozpočtového určení daní, přestože kraje jsou strukturálně zcela odlišné. Malá velikost některých krajů v České republice nebyla již před lety akceptována v rámci Evropské unie, díky čemuž musely vzniknout větší územní celky, takzvané regiony soudržnosti. Návrhem rozpočtového určení daní jsou naopak tyto menší kraje preferovány.

Počet výjezdových základen záchranné služby, váha kritéria: 6 procent. Kritérium nic nevypovídá o zdravotnické péči poskytované jednotlivými kraji, tedy ani o počtu výjezdů, zásahů či zákroků provedených na území kraje.

Počet žáků středních škol zřizovaných krajem, váha: 4 procenta. Skutečné náklady se pohybují kolem 12 procent. Váha 4 procenta neodpovídá nákladům vynakládaným na tuto oblast. Toto kritérium tak v podstatě podporuje kraje, které budou mít nižší počet žáků ve středních školách, nebo skutečné náklady se pohybují na žáka ve výši cca 30 000 korun. Uvedené kritérium tak přiznává krajům jen asi třetinu této částky.

Počet urgentních příjmů prvního typu v nemocnicích zřizovaných krajem, váha: 2 procenta. Kraj, který má ve svém regionu zřízenou fakultní nemocnici, je z tohoto kritéria zcela vyloučen.

Vhodným kritériem by bylo využití výnosů krajských nemocnic, které zohledňují jak výkony těchto nemocnic, tak přítomnost samotné fakultní nemocnice, která na sebe část výkonu přenáší. A potom vyrovnávací příspěvek 7 procent. Parametr, který zcela nesystémově přisuzuje váhu 7 procent bez zdůvodnění stanovení tohoto parametru. Shodnou částku tak dostane jak malý, tak velký kraj. Váha kritéria ve výši 7 procent se jeví jako extrémně nadhodnocená při porovnání například s oblastí školství, kde přiznává v počtu žáků pouze váhu 4 procenta.

Ta kritéria, která byla navržena odbornou komisí Asociace krajů 21. 4. 2022, tak kromě těch kritérií, která tady již byla zmiňována jako počet obyvatel, délka silnic druhé a třetí třídy, rozloha kraje, tak ještě doplňovala o parametry: dopravní výkony na silnicích druhých a třetích tříd, plocha mostů, výnosy nemocnic a příspěvek na péči. A pozměňovací návrh, který již je nahrán v systému, toto zohledňuje.

Já bych jenom ještě vypíchl, že podle našeho propočtu RUD na jednoho obyvatele v roce 2027 dle aktuálního vládního návrhu by znamenal, že v přepočtu na jednoho obyvatele v roce 2027 bude Kraj Vysočina dostávat asi 18 724 korun, kdežto Moravskoslezský kraj 9 917 korun. Tento rozdíl je skoro 100 procent, což je obrovské číslo z mého pohledu a myslím si, že ne jenom z mého.

Já bych se ještě vrátil k tomu vývoji tohoto zákona, té jeho historii od roku 2022 až do té podoby, ke které dospěl v současné době.

(Dne) 21. 4. 2022 komise pro financování Rady Asociace krajů v České republice schválila dynamický model rozpočtového určení daní založený na největších skutečně vynakládaných výdajích krajů, data zprůměrovaná za tři roky za účelem eliminace zkreslení údajů. Komise měla současně iniciovat změnu rozpočtového určení daní dle schválených parametrů a navýšení podílu krajů na sdílených daních z 9,78 na 11 procent.

(Dne) 21. 9. 2022 Asociace krajů České republiky po dohodě s ministrem financí panem Zbyňkem Stanjurou navrhuje členům Asociace krajů České republiky zajistit kroky k zahájení legislativního procesu v souladu s návrhem ze dne 21. 4. 2022.

(Dne) 5. 10. 2022 Asociace krajů za účasti náměstka hejtmana odsouhlasila upravený návrh, za účasti náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje. Došlo k vyřazení kritérií dopravní výkony, plocha mostů, výnosy nemocnic a příspěvek na péči. Následná připomínka Karlovarského kraje o přehodnocení parametrů, neboť ve výsledku by dopadli hůře, než očekávali. Návrhy s různými kritérii podával Jihomoravský kraj, Vysočina, Středočeský kraj, Moravskoslezský kraj, následně vystoupil proti tomuto návrhu.

(Dne) 3. 12. 2022: informace od jihočeského hejtmana pana Kuby, že v návrhu nebude asi 6 miliard ze Státního fondu dopravní infrastruktury a budou se muset nahradit podílem na dani z minerálních olejů a paliv. V tomto návrhu se opětovně objevuje parametr výnosy nemocnic.

(Dne) 7. 12. 2022: informace, že pan hejtman Grolich přijde s nějakým jiným modelem.

(Dne) 19. 1. 2023 Ministerstvo financí rozeslalo pracovní návrh, ve kterém pracuje pouze s kritérii: obyvatelé, rozloha, délka silnic, počet studentů, počet obcí a solidární paušál. Moravskoslezský kraj s tím nesouhlasí a vyjadřuje se v tomto smyslu.

(Dne) 26. 1. 2023: opět Asociace krajů. Tam se rozpočtové určení daní neprobíralo, že aktuálně se Asociace krajů České republiky nepřiklání ke změně rozpočtového určení daní.

(Ve dnech) 30. 3. 2023 a 6. 1. 2023 byly od Asociace krajů České republiky obdrženy dvě varianty změny rozpočtového určení daní s vyřazením kritérií dopravních výkonů, plochy mostů, příspěvků na péči a výnosů nemocnic, tyto nahrazeny kritérii: urgentní příjmy prvního typu, počet výjezdových základen, struktura kraje a výrazněji posíleno kritérium vyrovnávacího příspěvku. K tomuto vydal odbor financí Moravskoslezského kraje ve spolupráci s docentem Tománkem z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava negativní stanovisko.

(Dne) 25. 5. 2023: jednání hejtmanů, kde zazněl požadavek, aby žádný kraj na tuto změnu nedoplatil a neskončil v minusu.

(Dne) 28. 8. 2023: informace z Ministerstva financí, že v tomto volebním období nebude koalice měnit rozpočtové určení daní.

(Dne) 4. 9. 2023 a 19. 10. 2023: návrhy na změnu rozpočtového určení daní předkládané v rámci jejich zákonodárné iniciativy. Návrhy Pardubického, Jihomoravského, Libereckého, Středočeského a Zlínského kraje. Tyto návrhy odpovídají návrhu Asociace krajů České republiky z 1. 6. 2023. Z výčtu krajů, které podaly tuto zákonodárnou iniciativu, je patrné, kterým krajům tato varianta vyhovuje. Vláda vydala k těmto návrhům neutrální stanovisko.

(Dne) 30. 1. 2024 proběhla on-line schůzka ředitele Kanceláře Asociace krajů pana hejtmana Půty za Liberecký kraj, pana hejtmana Kuby za Jihočeský kraj, za Moravskoslezský kraj se účastnil ještě hejtman pan Krkoška, náměstek pan Kaňa. Dohoda, ať Moravskoslezský kraj zkusí vymyslet co nejrychleji vlastní variantu, a bylo potvrzeno dolití 6 miliard ze strany státního rozpočtu, 4 miliardy ze Státního fondu dopravní infrastruktury a 1 miliarda od Prahy.

(Dne) 12. 2. 2024 proběhla další schůzka s ředitelem Asociace krajů, kde došlo k představení a následnému zaslání dvou  variantních řešení Moravskoslezského kraje. Rozdělení vyrovnávacího příspěvku na dvě části, všechny kraje 4,4 procenta, strukturálně postižené kraje navíc 1,6 procenta a ten druhý: posílení kritéria počtu obyvatel ze 40 na 46 procent na úkor kritéria struktura krajů z 8 na 4 (procenta) a vyrovnávacího příspěvku ze 7 na 5 (procent).

(Dne) 14. 3. 2024 Asociace krajů České republiky hlasuje o návrhu z 1. 6. 2023 a o dvou návrzích Moravskoslezského kraje. Samozřejmě došlo k odhlasování v poměru 11 : 3, odhlasována varianta z 1. 6. 2023, zde ještě provedená bez zdůvodnění změn a u kritéria počtu výjezdových základen ze 7 na 6 procent a u vyrovnávacího příspěvku z 6 na 7 (procent), ve srovnání s verzí zaslanou Asociací krajů České republiky v lednu 2024.

(Dne) 15. 4. 2024: stanovisko Moravskoslezského kraje k připomínkovému řízení k novele zákona o rozpočtovém určení daní. Zásadní nesouhlas s nastavenými kritérii a váhami. Zásadní připomínka týkající se začlenění pouze 20 procent počtu obyvatel Prahy do rozpočtu bez zdůvodnění, plus požadavek na přepracování celého návrhu dle původních parametrů schválených komisí pro financování Asociace krajů.

Asociace krajů (dne) 21. 4. 2022.

(Dne) 9. 5. 2024 je předložen sněmovní tisk 701. Zde již zrušeno kritérium 20 procent obyvatel u Prahy a toto nahrazeno vyčleněním 0,1 procenta ze sdílených daní pro Prahu na úkor ostatních krajů.

(Dne) 21. 5. 2024 jsme připravili pozměňovací návrh. Zvoleny parametry dle původních kritérií schválených komisí pro financování Asociace krajů. Tento jsme nahráli do systému a 6. 6. 2024 jsme poslali panu ministrovi nesouhlasné stanovisko Zastupitelstva Moravskoslezského kraje k předloženému návrhu.

Dámy a pánové, já vám zatím děkuji a těším se na konstruktivní diskusi. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku paní poslankyně Ožanové.

Než dorazí k pultíku, tak vás jednak pozdravím. Vystřídali jsme se v řízení schůze. Přeju vám hezký večer.

Načtu omluvy: paní poslankyně Kocmanová Klára se omlouvá od 20.15 hodin z osobních důvodů, pan poslanec Zborovský bere zpět svou omluvu od 14 hodin do 17 hodin z pracovních důvodů. Z členů vlády se omlouvá pan ministr Jurečka od 19 do 20.30 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Lipavský bere zpět svoji omluvu na celý jednací den a pan ministr Výborný se omlouvá od 19.30 hodin do 20.30 hodin z pracovních důvodů.

Já si ještě dovolím informovat, že hlasuji s náhradní kartou číslo 38.

Paní poslankyně, vaše faktická poznámka, prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Já jsem velmi dobře poslouchala projev pana poslance Bělici, vaším prostřednictvím, pane předsedající. Já bych chtěla říct: poslouchali jste ho také? Ve své podstatě my tady máme... už nějakou dobu řešíme strukturálně postižené regiony. A ve své podstatě tento návrh hází přes palubu dva strukturálně postižené regiony ze tří, moravskoslezský kraj a Ústecký kraj.

A co se týče dopravy, já jsem velmi poslouchala zdůvodnění týkající se Státního fondu dopravní infrastruktury a dále. Zaujalo mě to, že mostní konstrukce nejsou podstatné pro fungování krajů a doprava vůbec. Prosím vás, jak můžete předložit návrh, který ve své podstatě bere peníze postiženým regionům? Já to nechápu. Tady se snaží Evropská unie házet peníze - já nejsem úplně pro různé dotace podobně, protože to poškozuje svým způsobem konkurenční prostředí - ale snaží se vyrovnávat rozdíly a vy je prohlubujete. Vy tady tím rozpočtovým určením daní prohlubujete rozdíly mezi kraji.

Opravdu si myslíte, že ty postižené regiony nepotřebujou dobrou dopravu, dopravní dostupnost pro to, aby lidé měli práci a mohli se do té práce dostat, aby tam fungovalo hospodářství? Opravdu? Zkuste se zamyslet nad tím, že tento návrh není úplně dobrý. Já se domnívám, že by měl být přepracován, protože ty argumenty, které tady zazněly - a prosím vás, já jsem je poslouchala celou dobu - byly zpracovány velmi koncepčně a dobře. Zkuste se zamyslet nad tím. Toto chcete? Chcete hodit přes palubu postižené regiony? Domnívám se, že snad ne.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. k faktické další poznámce se přihlásil pan poslanec Kohoutek.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Dobrý večer, vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já bych se připojil k mým předřečníkům. Já jsem z Ústeckého kraje a skutečně tuto novelu zákona o rozpočtovém určení daní nechápu a nerozumím jí. Roky se tady mluví o tom, že je potřeba ty nůžky, které se rozevírají, konečně s nimi něco udělat, aby docházelo k sbližování regionů, aby se z regionů nestávaly periferie. tímto návrhem zákona chystáte pravý opak. Ústecko, Karlovarsko, i to Ostravsko bude zase chudší, bohaté regiony střední Čechy, jižní Morava, Praha budou zase bohatší.

co to bude mít za následky? No samozřejmě, jak chcete zachovat to, aby mladí z periferních regionů neodcházeli do centra? Jak chcete zachovat život na regionech?

Mě hrozně mrzí, že tady třeba teď není Ivan Bartoš, který kandidoval v Ústeckém kraji, sliboval, jak bude za ten Ústecký kraj bojovat. teď tady vidím akorát Jakuba Michálka, tak doufám, že on se aspoň vyjádří, jaký k této novele mají názor Piráti.

Ale co vy, Starostové, jako starostové, straníci, kteří jste z malých obcí, z těch krajů? Vy nejste přece primárně z Prahy a z bohatých regionů, jak vy se k tomu stavíte, jaký na to máte názor?

Tímhle postupem tu republiku budeme fragmentovat čím dál tím víc a nedojde ke kohezi, která je základem Evropské unie, základem regionů, na které se vy neustále odvoláváte. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní vidím ještě jednou přihlášenou paní poslankyni Ožanovou? Je tomu tak. (Ministr Stanjura k předsedajícímu: To není normální, ona...) Paní poslankyně, jenom upozorňuju, že faktické slouží k reakci na předřečníky, a ostatní poprosím případně do obecné rozpravy. Děkuju za dodržování toho pravidla.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane předsedající. Já jsem tady... já si dělám vždycky poznámky, abych skutečně mohla reagovat na své předřečníky.

Tady byla jedna zajímavá poznámka, že ve své podstatě místo slučování obcí se snaží RUD zvýhodňovat větší počet obcí. Já bych chtěla na toto zareagovat, protože jsem si všimla, že zde máme předložený poslanecký návrh zákona, novelu zákona o obcích, který tam začíná řešit svazky obcí, že by svazky obcí dokonce mohly mít městskou policii, že by mohly vykonávat přenesený výkon státní správy. Ano, to s tím souvisí. Jestliže chcete měnit rozpočtové určení daní, nechcete snižovat počty obcí, tak to děláte jiným způsobem, děláte to přes zákon o obcích. Zkusme se ale vrátit místo toho, abyste to dělali tímto zajímavým způsobem. Opravdu, ten tisk je osm set něco, byl tam nedávno vložen. Předpokládám, že ho dotyční poslanci s prominutím nepsali, že to pravděpodobně psalo Ministerstvo vnitra, ale místo slučování obcí chcete zvýhodnit tam, kde je větší počet obcí. Víte, tady zazněla ještě jedna věc v projevu pana poslance Bělici, a to je to, že pouze 18 obcí z Moravskoslezského kraje bude na tom o něco líp. Vy nás házíte přes palubu. Prosím vás, kraj, který potřebuje restrukturalizaci, tedy potřebuje větší dopravní obslužnost, všechno. Opravdu chcete ty peníze Moravskoslezskému kraji vzít? To je to, co chcete, pane ministře, já se omlouvám, tady už minule zaznělo, z kterého jste kraje, nicméně já jsem za tento kraj zvolena, já prostě nemohu takovýto návrh podpořit, já se musím ztotožnit s tím, co deklarovalo zastupitelstvo Moravskoslezského kraje. Tento návrh je skutečně nepřijatelný.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Dědeček. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jaromír Dědeček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, já hovořím za Královéhradecký kraj. Pokud by byl RUD schválen v této podobě, jak je, tak Královéhradecký kraj je kraj, který potřebuje restrukturalizaci a je v něm demografická křivka velmi nepříznivá - to znamená starší obyvatelstvo - a jako kraj přicházíme o 200 milionů korun. Dále, jak máme plánovat rozpočty, když jenom nepedagogičtí pracovníci v letošním roce nás budou stát 50 milionů korun, příští rok... - 50 milionů korun měsíčně, čili 200 - příští rok 600 (milionů) a nemáme peníze na opravy silnic II. a III. tříd. Takže jak máme plánovat rozpočet na rok 2026 a na další roky? Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za dodržení času. Přesto prosím, paní poslankyně, páni poslanci, zvažujte, co je samostatným vystoupením, ve kterém vyjadřujete svůj názor, a co je faktická poznámka, ve které máte reagovat na své předřečníky.

Nicméně nyní jsme faktické poznámky vyčerpali, vracíme se do rozpravy a v ní vystoupí pan poslanec Kukla. Nepřítomen. Pan poslanec Vondrák, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Děkuji. Dobrý večer, dámy a pánové, dovolte mi, abych se tady vyjádřil jako někdo, kdo byl od samého počátku u toho, že je třeba změnit rozpočtové určení daní. My jsme tuto otázku otevřeli už v roce 2017 jako kraj, Moravskoslezský kraj, protože se ukázalo, že je z pohledu financování na posledním místě z pohledu přepočtu na jednoho obyvatele. Předposlední byl Jihomoravský kraj, pak v čase se to změnilo, že jsme my byli předposlední a poslední byl Jihomoravský kraj. Ale pravda je taková, že jsme to byli my, kteří jsme otevřeli tuto otázku, a tehdy Asociace krajů se dohodla na tom, že vytvoříme speciální komisi, pracovní skupinu, která bude hledat cesty, jak z toho neblahého stavu - a teď nejde o to, jestli to byl Moravskoslezský kraj nebo Jihomoravský - abychom našli prostě metriku toho, jak budeme daně rozdělovat mezi jednotlivé kraje.

Výsledek byl poměrně zajímavý a byl hlavně postavený na analýze dat. Vzaly se náklady krajů, vzaly se ve všech oblastech, zjistilo se, kolik ty kraje dávají v této oblasti vlastně do investic, do provozu a v podstatě vznikl návrh, který byl skutečně objektivně daný a já bych chtěl říct, že v té době - a to tehdy ještě nebyl pan Kuba hejtmanem Jihočeského kraje - tak se zjistilo, že v podstatě skutečně je třeba věci změnit a objektivně změnit.

A komise, která to schvalovala, která byla tvořena všemi zástupci krajů, se na tom shodla téměř jednomyslně. Vím to naprosto přesně, dva se zdrželi při hlasování. A proběhly volby, stali se hejtmany noví lidé a sešli jsme se tehdy - Asociace krajů - v Beskydech. Ta analýza byla představená s tím, že ten kraj, který byl na tom trochu hůře než předtím, byl kraj Vysočina. Tehdejší hejtman pan Schrek, kraj Vysočina, měl dlouhou řeč na téma, jak je to všechno špatně. No a já teďka řeknu na rovinu, že díky tomu, že samozřejmě už tehdy sehrávala skupina hejtmanů za ODS poměrně silnou roli, tak se shodli na tom, že tedy to nebude postaveno na těchto objektivních datech, že se musí udělat politické rozhodnutí, které bude korektní, které bude tedy v uvozovkách korektní. A shodil se tento objektivně definovaný analyticky podložený materiál ze stolu a vytvořil se nový návrh.

Vy jste tady slyšeli tu historii toho, jak se to dělo a podobně. Výsledkem je to, že vzniklo sedm kritérií, která vůbec nereflektují to, co kraje musí dělat. Samozřejmě, že kraje zřizují a provozují záchranné stanice, o tom není sporu, ale prosím vás to zdravotnictví je široký pojem. Jde o nemocnice, jde o provozní investiční věci, které se týkají těchto nemocnic. To tam vůbec není. Vůbec není podchycen v těch kritériích problém sociální péče. To tam také vůbec není. Doprava? Copak doprava stojí pouze na silnicích II. a III. třetích tříd? Necelé 3 miliardy dává Moravskoslezský kraj na provoz dopravní obslužnosti.

Takže jakým způsobem ta kritéria vznikla? Já vám řeknu, jak vznikla. Víte, my ve vědě tomu říkáme cooking. Sedlo si pár lidí a navrhli si systém, který vyhovoval jim. Takže když někdo říká, že to není výsledek politikaření, tak já tvrdím, že to je výsledek politikaření. A byl jsem u toho asi tři dny nebo čtyři dny předtím, než jsem skončil jako hejtman, měli jsme velmi dlouhý rozhovor, dlouho po půlnoci, kde jsme se bavili o tom, že takovýto systém není možný. Navíc dohoda byla taková, že to řešení musí být konsenzuální, že všechny kraje musí s tímto návrhem vyjádřit souhlas. Výsledkem je to, že vlastně se vyjádřila většina a tři kraje to zaplatí. Ano, tři kraje zaplatí rozpočtové určení daní ve prospěch těch, které samozřejmě už dneska, já to takhle hloupě řeknu, mají relativně dost. To je pro mě nepřijatelné, dámy a pánové.

Otázka zní, jak to chceme změnit. Není úplně jednoduché. Já jsem si nechal udělat hlubokou analýzu toho, jak se rozdělují peníze v jiných zemích kolem nás, a v podstatě lze hovořit o několika kritériích. Za prvé, jsou to kritéria ekonomická. Jaké HDP má ten kraj, to v podstatě definuje, kolik tedy potřebujete na to peněz, abyste ho prostě mohli provozovat. Jsou tam věci typu, jaká je nezaměstnanost v tom kraji, jaké ekologické zatížení těch krajů a je tam celá řada dalších věcí, které je důležité zohlednit. Sociální aspekty. Já teďka nechci tady říct, že prostě naše strukturálně postižené kraje jsou na tom špatně. Myslím si, že mají šanci se s tím vypořádat díky fondům, které tady dostáváme z Evropské unie, ale je tu jeden zásadní problém - a já jsem rád, že je tady pan ministr - čtrnáct krajů je pro tuto zemi moc. Je to úplný nesmysl. Čtrnáct krajů, které jsou nesouměřitelné ze všech těch pohledů, o kterých jsem hovořil - sociálního, ekonomického - a my se snažíme najít jakýsi spravedlivý systém rozdělování, když rozdělujeme mezi nesrovnatelné kraje.

Mimochodem nechápu, proč Praha je kraj. Nemá silnice, nemá nemocnice, má školy. A mimochodem už víme dobře, jaký mají problém v tom, že je nedostatek škol v Praze a dostatek škol ve Středočeském kraji. Tím by se to vyřešilo, kdybychom v podstatě řekli, že Středočeský kraj bude se starat o školy, které jsou i v Praze, ale já vím, že tím otevírám... nechci říct Pandořinu skříňku, otevírám tím téma, které není vůbec triviální a jednoduché. Ale my si musíme říct, že čtrnáct krajů je moc. Je to pravda. Prokazují to veškeré analýzy, srovnání s ostatními kraji, které máme prostě v jiných zemích kolem nás, ať už je to Slovensko, Rakousko a podobně.

Takže dámy a pánové, já si myslím, že tento zákon nemá smysl projednávat. Nemá, protože jestliže schválíme toto rozpočtové určení daní, tak zafixujeme stav, který je skutečně pro nás špatný. Hledejme cestu, jak to změnit a nebojme se toho. Já jsem jako akademik, vím naprosto bezpečně, a říkal jsem to vždycky, na akademické půdě musí být součet řetězů buďto konstantní, nebo vyšší. To znamená, že musíte mít stejný počet děkanů nebo více počtu děkanů, ale dle mého názoru toto nemůže platit v oblasti samospráv.

Mimochodem jedno z kritérií, které je dneska v rozpočtovém určení daní navrženo, to je počet obcí na rozlohu kraje, znamená úplně absurdní kritérium. Proč absurdní? No protože samozřejmě čím více budu mít obcí a čím menší budu mít kraj, tím budu více dostávat peněz, ale to přece nechceme. My víme dobře - a to je potvrzeno statistikami, analýzami - že Česká republika má nejvíce samospráv ze všech zemí OECD. A ví to všichni ekonomové, všichni to ví. Já tomu rozumím, že je dobré, když starosta je blízko svým občanům, proto se také hovoří o jakémsi slučování obcí, ale proč panebože je takovéto kritérium dneska definováno v zákonu o rozpočtovém určení daní? To je úplný nesmysl. Takže já to skončím a řeknu: tento návrh, tento zákon musí být vrácen k přepracování. Děkuji. (Předsedající: Navrhujete?) Ano, navrhuji, aby tento zákon byl vrácen k přepracování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pan zpravodaj určitě si zaznamenává tento návrh. Nyní dvě faktické poznámky, s první vystoupí pan poslanec Kohoutek. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuji, vážený pane místopředsedo. No, mně to přijde, kolegyně, kolegové, opravdu skutečně absurdní. Kolega Vondrák tady správně řekl, že kraje... většina těch krajů se dohodla, že to zaplatí tři kraje. Předpokládám, že to byl Ústecký, Moravskoslezský a byla v tom počítána Praha, která je teď z toho vyjmuta, protože Praha by si podle toho návrhu pomohla tím, že je zároveň obcí nebo městem. Takže kdo tuto novelu rozpočtového určení daní zaplatí? Ty dva kraje, které jsou - promiňte mi ten výraz - v tom největším srabu v této republice? Ty dva kraje, které jsou tady huntované už od padesátých let: nejdříve vysídlením Sudet, následně těžbou, těžkým průmyslem, následně po devadesátých letech vysídlením obyvatelstva a přesídlením jiného obyvatelstva, takže z těch krajů vznikly nejkoncentrovanější vyloučené lokality v téhle zemi? Budeme pokračovat dál, místo abychom těm krajům pomohli?

Kolegyně, kolegové poslanci, já chápu, že každý jsme z nějakého kraje, ale primárně jsme přece poslanci a zákonodárci téhle republiky jako celku a měli bychom brát v potaz a myslet na poslední obec v jakémkoliv kraji v téhle zemi. Přece nemůžeme souhlasit s tím, že ty nůžky se dál budou rozevírat a že tady budeme mít kraje - promiňte mi ten výraz - kde lišky budou dávat dobrou noc a my tomu ještě budeme tady svítit těmito nesmyslnými návrhy. S tím fakt nemůžu souhlasit. Děkuju. (Potlesk v levé části jednacího sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: S další faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Okleštěk, připraví se pan poslanec Bělica. Prosím, vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, zatím se dostali ke slovu dva vystupující, respektive dva přihlášení do rozpravy. Mně už je zřejmé, že se asi nedostanu, tak jsem se minimálně tedy snažil alespoň teď faktickou poznámkou zapojit trošku do této diskuse.

Projev kolegy Bělici byl jasný, měl to prostě připravené tak, jaká skutečnost se v Moravskoslezském kraji vlastně odehrává, jaký je přesný dopad na Moravskoslezský kraj.

Ale líbil se mi také projev kolegy Vondráka, protože nešel pouze do kraje, ale šel vlastně do těch principů, na kterých se staví nové rozpočtové určení daní, a to je prostě špatně, ne to, do čeho šel, ale to, na čem rozpočtové určení stavíme, protože mě tam také chybí právě ten aspekt třeba sociálních služeb nebo ty výjezdové základny. To znamená, nasekáme víc základen pro výjezd, tedy zdravotní záchranné služby, a tím pádem budeme mít změněné rozpočtové určení daní? Vždyť to jsou přece věci úplně na hlavu. Je nastavený nějaký princip dojezdových vzdáleností a podle toho bychom měli mít základny, a ne podle toho, kolik dostaneme potom do rozpočtového určení daní peněz. Takže naprosto souhlasím s oběma kolegy a hlavně s tím závěrem, který tady vyřkl kolega Vondrák, vrátit tuto normu k přepracování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Bělica. Tak prosím, vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Bělica: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. No, ono už to tady zaznělo, tam je totiž disproporce v návrhu, který navrhla odborná komise při Asociaci krajů, který obsahoval celkem devět kritérií a obsahoval v sobě návrh, i ta kritéria sociální péče a toho zdravotnictví v podobě příspěvku na péči, výnosu nemocnic. A bylo to strukturálně jinak, vycházelo to z analýzy dat a nákladů, které kraje skutečně mají, a já si myslím, že je dobré reflektovat na data a na realitu a na propočty, které odborníci z krajů na úrovni krajů udělali.

A tady dnes zaznělo, že po tom, co vznikla dohoda na úrovni krajů v odborné rovině a byla potvrzená i na úrovni politických vedení těch krajů, tak přišly volby, změnila se politická nálada v krajích a najednou se to předělalo. A to je to, co ten návrh tímto způsobem vlastně pokřivilo a v konečném důsledku poškozuje Moravskoslezský a Ústecký kraj. A ještě je třeba jednu věc říci, aby ta Praha nebyla proti, a on to tady myslím říkal kolega Kohoutek, tak vlastně se jí dolévají peníze z rozpočtového určení daní obcí. Takže zase handl na úkor někoho a asi nebude náhoda, že po volbách a po té změně jsou prostě postižené kraje, za které, ať je to, jak chce, byli hejtmani za hnutí ANO a na ty se prostě nemyslelo a udělala se kritéria tak, aby to někomu vyhovovalo a někomu ne. A já se prostě nemůžu smířit s tím, že to Moravskoslezský kraj poškozuje. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkný večer. Vyměnili jsme se v řízení schůze.

Budeme pokračovat v sérii faktických poznámek. Jako další vystoupí paní poslankyně Eva Fialová, připraví se pan poslanec Pavel Bělobrádek a paní poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Eva Fialová: Moc děkuju za slovo. Mě vyvolala moje faktická poznámka reakce na kolegu Kohoutka, který je také z Ústeckého kraje, jako jsem já. Ona ta laxnost ostatních poslanců, kteří nejsou z tohoto kraje, tak možná všechny vede k tomu, aby tu v klidu seděli a říkali si: Ono to nějak dopadne, poslanci si to tady odkecají a z těch daných krajů a pojedeme dál a vznikne to pozitivně pro ty naše ostatní. Já chci jenom říci, že společnost dělá silnou tak, jak je silný nejslabší článek v té dané společnosti, a ty postižené kraje léta ty vaše ostatní zásobovaly uhlím, teplem, elektřinou.

Všichni se deklarovali tomu, jak je potřeba jim to vrátit, jak je potřeba na ně myslet a že jsou součástí. A ve chvíli, kdy je možnost toto prokázat, tak tady došlo k nějakému handlu a dohodě a nějaká specifika, která jsou pro ty dané kraje typická, tak se absolutně míjí účinkem, jsou berné, berou se v potaz a znovu na to jenom doplatíme. A ty kraje, tyto dva, budou strádat a strádat čím dál víc.

A mně přijde, že tak dobře, tak buď řekněte, tak poslední tam zhasněte, ale já v tom kraji žiji ráda, chci tam žít dál, za nic na světě ho nevyměním a budu bojovat do poslední chvíle o to, aby ten kraj dostal zpátky naději a mohl se nadechnout a byl znovu perspektivním a znovu mohl zbytku republiky něco dávat, co dával historii. A to tady nikdo nezastře, že Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj zásobovali celou republiku dostatečně uhlím a energií. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další vystoupí pan poslanec Pavel Bělobrádek, připraví se paní poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuju, pane předsedající. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, já jsem především rád za tu diskusi, kterou vyvolal kolega Vondrák, protože já jsem také přesvědčen, že to, jak naši předchůdci ustanovili kraje, bylo velice nešťastné. Jestliže máme kraje, které mají tři okresy, a kraj, který má dvanáct okresů, tak už to je samozřejmě naprosto nesouměřitelné, a to ještě v rámci těch krajů jsou veliké rozdíly, to víme všichni. To znamená, já jsem přesvědčen, že návrat k těm velkým krajům, v uvozovkách komunistickým, by byl daleko lepší, ale obávám se, že trochu hovoříme o něčem, k čemu nikdy nebude politická vůle, protože se tomu ty jednotlivé kraje budou velice bránit, obzvláště ty, které by skončily. A už si dovedu představit, jak by v Karlových Varech nebo v Liberci jásali, že jejich kraje a krajská zastupitelstva skončí. Takže to je velice důležité.

Ta druhá věc se týká toho, jakým způsobem se podívat na ta kritéria. Ono to také není jednoduché, protože třeba v oblasti zdravotnictví, a to naprosto souhlasím, že to nejsou jenom záchranky, tak jsou kraje, které už historicky velkou část třeba svých zdravotnických zařízení zprivatizovala. To znamená, jsou kraje, jako jsou střední Čechy, kde vlastně už těch nemocnic, které by zřizovaly kraje, je málo. Samozřejmě část v Moravskoslezském kraji a všude už došlo k nějaké privatizaci historicky, nebo mají tam velký podíl, to tak beru zpět, velký podíl tam třeba mohou mít i soukromí zřizovatelé, ale to je potom ten rozdíl, který je, stejně to je v sociálních službách. Třeba Královéhradecký kraj jako jeden z mála, jestli ne jediný, neustále stavěl nové a nové domovy důchodců nebo domovy pro seniory. Takže ono najít nějaké objektivní kritérium opravdu není snadné.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuju, pane poslanče. Nyní paní poslankyně Zuzana Ožanová, připraví se pan poslanec Tomáš Kohoutek. Stále pokračujeme ve faktických poznámkách.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, pane předsedající. Já budu reagovat na více předřečníků a budu reagovat především na ty, kteří byli přihlášeni v řádné rozpravě. Tady se ve své podstatě shodli ti, co byli v řádné rozpravě, dnes hovořili hodně o kritériích a mluvili o tom, že tam nejsou sociální kritéria, byla tu zmíněna ekologická kritéria, byla tu zmíněna kritéria dopravy, také tu bylo zmíněno, a v tom mě velmi překvapilo. Já to možná parafrázuju trošku jednoduše, politikaření zvítězilo. Tak ty dva kraje převálcujeme a my ostatní si to rozdělíme. To si myslím, že není úplně správně.

Tady ještě navíc pan poslanec Bělobrádek i pan poslanec Vondrák uváděli, co se týče velikosti krajů. Ano, ty kraje mají různou velikost. I já se přikláním, byť vím, že je to velmi těžké, a nevím, jak je to realizovatelné, tak tato myšlenka na zmenšení počtu krajů je velmi lákavá. Nevím, jak by se nám to podařilo realizovat, nicméně bylo by to ve prospěch vlastně celé České republiky.

Také tady zaznělo od kolegy Bělobrádka, vaším prostřednictvím, pane předsedající, zdravotnictví nejsou jenom záchranky, toto řekl i pan poslanec Bělica, i pan poslanec Vondrák, řekli to ve své podstatě všichni.

Bylo by možná dobré se na to podívat, že toto zaznívá napříč politickým spektrem, že to není jenom koalice, opozice. Tady opravdu dochází k nerovnosti, kterou nechceme. Prosím vás, celý systém by měl být postaven na solidaritě. Já už jsem to dneska řekla několikrát, že házet přes palubu ty nejslabší, solidarita není.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji i za dodržení času. Nyní pan poslanec Tomáš Kohoutek, připraví se pan poslanec Josef Bělica. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuji, vážený pane předsedající. Budu reagovat na dvě mé předřečnice, ctěné kolegyně Ožanovou a Fialovou. Je to přesně ono. My tady řešíme a ve Sněmovně dnes byl několikrát navrhován zákon o podpoře bydlení a podobné věci. Věčně se povídá o tom, že je nedostatek bytů, že mladí nemají kde bydlet. Ale když se na tím zamyslíme z hlediska krajů, tak ony ty problémy jsou přesně Praha, střední Čechy. U nás na severu Čech, na severní Moravě, na Karlovarsku, je spousta bytů. Ti mladí, aby tam mohli žít, tam potřebují kvalitní dostupné služby, zejména školství, zdravotnictví, bezpečnost. Školství a zdravotnictví je hlavní gros všech krajů.

My na Ústecku máme obrovský problém sehnat lékaře. Například do rumburské nemocnice bylo několikrát vypsáno výběrové řízení na primáře nemocnice. Bylo nabídnuto 150 000 nástupní plat a nikdo se prostě nenašel. A proč? Protože tam nemáte další návazné služby, aby ti mladí tam chtěli bydlet, chtěli žít. Tyto návazné služby a tuhle podporu samozřejmě municipality, města, sami nezvládnou a potřebují podporu krajů.

Nedávno jsem četl, že například město Aš, pokud se nepletu, navrhuje, aby byla zřízena zvláštní ekonomická zóna s jiným daňovým zatížením a podobně. To je přesně to, co podle mého názoru potřebují strukturálně postižené kraje, zejména Ústecký, Karlovarský, ale i Severomoravský kraj. Když už na tohle stát v životě nepřistoupí, abychom třeba měli zvláštní daňové podmínky, tak prosím, vážení kolegové, poslanci z pětikoalice, vážená vládo, alespoň těmto nejpostiženějším krajům neberte ještě další peníze, protože bez těch peněz se z toho nikdy nedostaneme a nikdy průměr republiky a ostatní kraje nemáme šanci dohnat, i kdybychom měli sebeschopnější hejtmany. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Pan poslanec Josef Bělica, připraví se paní poslankyně Eva Fialová. Prosím.

 

Poslanec Josef Bělica: Děkuji za slovo, pane předsedající. Ono to je pravda, pane poslanče Bělobrádku, vaším prostřednictvím, pane předsedající. Já s vámi souhlasím, ale ono je třeba začít jaksi odspoda a my tady vlastně o tom dneska celou dobu hovoříme. Tam je navržené kritérium počet obcí versus rozloha kraje. Ono už to tady dneska zaznělo, že čím více obcí na čím menší kraj, tím větší příspěvek. To je právě špatně. Ono to souvisí s tím, co jste tady říkal, že těch krajů je moc, jsou rozdílné velikostně, strukturálně. Potom je velmi těžké hledat i shodu, co spravedlnost je a co už spravedlnost není.

U těch obcí to začíná. Pokud se zvýhodňuje vysoký počet velmi malých obcí na úkor toho, aby ty obce byly spíš motivovány se spojovat... Ono to je potom strašně jednoduché. Potom vám ten starosta přijde: Ale mně padá most přes řeku a já ho neumím opravit. Jenomže v těch kritériích, která jsou navržena, je jenom délka silnice. Nejsou tam ty mosty a šířky a nezohledňuje se tam výkon na těch silnicích. To je ten problém, protože potom na to nejsou ty peníze.

To jsou, myslím si, věci, které se diametrálně liší oproti tomu, jak byla navržena kritéria v původním návrhu, který vycházel z ekonomických parametrů, a v tom, jak jsou navržena dnes ve vládou předloženém návrhu, který vznikl na základě politické dohody bez toho, aniž by vycházel z reálných nákladů, a bez toho, aniž by vycházel ze zkušeností a z potřeby toho území. To kritérium tam je. Čím více obcí a menších obcí, tím více peněz. Je to chyba, tam to začíná a je to stejné i s těmi kraji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní paní poslankyně Eva Fialová, připraví se pan poslanec Pavel Bělobrádek. Prosím.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo. Já budu také reagovat na svoje předřečníky. Mně to vyvolalo jednu myšlenku, že tady připravujeme případně nějaké další zákony, budu mluvit třeba konkrétně teď o zákonu o podpoře bydlení a s ním související, který je z mého pohledu naprosto zbytečný, který vzniká na základě toho, že v Moravskoslezském a Ústeckém kraji jsou největší problémy ohrožení ztráty chudobou na bydlení. Takže bude vznikat zákon, kde je navrženo v současné podobě - teď, jak se dohadujete, to je další peripetie - že stát bude platit 1,5 miliardy za něco, co by mohl normálně dát třeba krajům, aby mohly fungovat, a na druhé straně jim to vezmeme, takže se škrábeme pravou rukou na levém uchu, vytváříme někdy...

My tady z těch krajů občas přicházíme s pozměňovacími návrhy, které jsou trošku drsnější, než v rámci ostatních krajů. Vy nám nad tím takhle mávnete rukou a řeknete: No jo, ten problém je jenom u vás. Ale ten problém tam opravdu je, my ho chceme řešit a bez finančních prostředků ho prostě do budoucna nevyřešíme. Pak vymýšlíme dotační tituly, které strukturálně postiženým krajům přidávají další procenta, a ty finance tam lejeme jinou stranou. Takže bychom byli rádi, kdybychom si o těch financích mohli rozhodovat sami a řešit vlastní efektivitu na to, jak těm krajům pomoci, než nesmyslně, neefektivně, využívat dotační tituly, které se nikde ani nevyhodnocují a vlijí se na určitý způsob, a nezbývají nám finanční prostředky na další věci, o kterých víme v současné chvíli, že těm lidem do nastartování regionů pomůžou mnohem víc než nesmyslně připravené dotační tituly.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec Pavel Bělobrádek, připraví se pan poslanec Ivan Adamec. Prosím.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji za slovo. Ta nesouměřitelnost krajů tady skutečně je. Já o tom hovořím, že najít objektivní parametry je složité. Budu rád, když se nebude pan kolega Bělica smát, ale v Královéhradeckém kraji druhé největší město má 35 000 obyvatel a třetí největší má 20 000. Co to v Moravskoslezském kraji je? Takhle to je nastavené. To znamená, je velmi komplikované najít něco, co bude parametricky pak sedět na všechny regiony. To je první věc.

Druhá věc. Je potřeba říct, že ten vládní návrh vychází z nějaké poptávky od hejtmanů. To je potřeba si říct. To znamená, samozřejmě optimální by bylo, kdyby se hejtmani mezi sebou dohodli tak, aby to bylo komfortní pro všechny, včetně pražského primátora, ale toho svědky nejsme. Takže vám naprosto rozumím, protože skutečně jsou kraje, které jsou v uvozovkách venkovské, a pak jsou kraje, kde máte několik magistrátních měst, a to opravdu není příliš srovnatelné. Takže najít jedno kopyto není vůbec lehké.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Ivana Adamce a připraví se pan poslanec Josef Bělica. Pan poslanec Ivan Adamec není přítomen v sále, v tom případě požádám pana poslance Bělicu o faktickou poznámku. Prosím.

 

Poslanec Josef Bělica: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem tady o tom hovořil. My se v tom shodneme, nejsme ve sporu, alespoň to tak vnímám. Kritéria, která vypracovala odborná komise při Asociaci krajů a na kterých byla shoda, odhlasovaly téměř všechny kraje a pouze dva se zdržely, byla smetena ze stolu a vytvořila se jiná. Ta jsou teď předložena do Sněmovny. Je tam velká disproporce a poškozuje především dva kraje. To je vlastně o tom, o čem se tady celou dobu dneska bavíme. Bavíme se o tom, že původní návrh, který připravila Asociace krajů, byl podstatně lépe propracovaný, vycházel z ekonomických dat, vycházel z reálných potřeb.

Druhé nejlidnatější město Moravskoslezského kraje, Havířov, má 70 000 lidí. Těch statutárních měst je tam poměrně hodně a souhlasím s tím, že jsou nesouměřitelná. My nejsme ve sporu, já to říkám znovu, ale ta kritéria jsou nalezena, jsou jim přiřazeny váhy. Může to fungovat, ale ten návrh, který je ve Sněmovně, je diametrálně jiný a poškozuje výhradně - nebo téměř výhradně - dva kraje, které jsou strukturálně postižené. To je to, co tady vlastně celou (dobu) rozporuji, pane poslanče. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan poslanec Tomáš Kohoutek, faktická poznámka, prosím.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Víte, vždycky se říká třeba ve sportu, že tým je nejsilnější podle toho, jak je nejsilnější jeho nejslabší článek. A já chápu, že nikdy nenajdeme úplnou spravedlnost, aby všechny kraje byly spokojené. Ale přece objektivně podle všech statistik - HDP, úmrtnost, počet sociálně vyloučených lokalit, míra vzdělanosti - předpokládám, že v téhle Sněmovně není nikdo, kdo by nesouhlasil s tím, že dva nejslabší a nejpostiženější kraje, které potřebují vytáhnout do toho průměru, je Ústecký a Moravskoslezský kraj. My přece tímhle zákonem tu situaci chceme zhoršit, tak ji prosím aspoň nezhoršujme. Já chápu, že nikdy nenajdeme spravedlivé řešení, aby byli všichni spokojení, ale přece nemůžeme tím zákonem tu situaci ještě zhoršit. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní zde mám přihlášku s přednostním právem, pan předseda Michálek. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, milí občané, dovolte mi, abych se také vyjádřil k tomuto návrhu zákona. Domníváme se, že obecně za Piráty snaha nastavit kritéria, která se aktualizují s dobou, je správná myšlenka, ale v tom provedení tak, jak nám to předložila vláda, je to značně nedomyšlené. Já budu mluvit o směru, kterým bychom byli rádi, aby se rozpočtové určení daní ubíralo, a taky upozorním na to, kde vnímáme konkrétní nedostatky v předloženém návrhu.

Již více než třicet let od sametové revoluce přistupujeme k financování samospráv způsobem, který je v podstatě dědictvím minulosti. Stále převládá model centrálního přerozdělování prostředků, kdy obce a kraje mají minimální možnost ovlivnit své příjmy vlastní aktivitou a rozvojem, čili nám tady nejde o to, abychom se přetahovali, jestli dostává z toho centrálního měšce více ten či onen kraj, aby se ty kraje přetahovaly mezi sebou, ale abychom nastavili systém, který je ekonomicky výhodný a který motivuje k prosperitě všechny zúčastněné celky.

Dovolte mi uvést alarmující číslo. Pouhá 2 procenta příjmů českých obcí jsou navázána na ekonomickou činnost na jejich území. To nás řadí na poslední místo v celé Evropské unii, kde je běžným standardem 20 až 30 procent. Ve Švédsku tento podíl dosahuje dokonce 60 procent. Horší situace už je pouze v Řecku. Co to v praxi znamená? Naše obce nemají prakticky žádnou motivaci podporovat podnikání a ekonomický rozvoj na svém území. Proč by taky měly? Vždyť z toho nemají téměř žádný prospěch. A to musíme právě změnit.

Jenom se tady koukám, jestli je pan ministr. Nějak ho nevidím. (Předsedající: Je.) Je? Kdepak? (Ve vládní lavici sedí ministr Baxa.) Pan ministr financí. Pan ministr financí. Pana ministra financí, k tomu bych chtěl mluvit, aby si to poslechl, protože to je důležitá věc. Tak já doufám, že mu to pan ministr kultury přetlumočí, protože to jsou věci, které jsou opravdu důležité.

Jestli chceme nastartovat ekonomický rozvoj, tak ho nenastartujeme tím, že změníme to, jakým způsobem si mezi sebou rozdělují kraje peníze, mezi sebou navzájem. Ale my musíme změnit ty motivace, ty incentivy, aby pro kraj bylo výhodné a pro obec na jeho území podporovat ekonomickou aktivitu, podnikání, pracovní místa a tak dále. Takže jak jsem říkal, naše obce dneska nemají prakticky žádnou motivaci podporovat podnikání a ekonomický rozvoj na svém území. Nemají z toho žádný přímý prospěch. A to musíme změnit. Proto my jsme šli do vlády, abychom modernizovali stát, abychom ho modernizovali i v těchto ohledech, aby rozvoj a podnikání byly vždycky výhodné pro obecní kasu.

Piráti proto budou navrhovat, abychom uplatnili v rozdělování peněz z centrálního měšce moderní a západní model financování obcí i krajů. My jsme to už navrhli i v ekonomickém plánu Republika v pohybu a tím principem je jednoduché pravidlo: aktivní obec, aktivní kraj by měly být odměněny za svoji iniciativu, proto konkrétně navrhujeme za prvé, aby větší část daně z příjmu fyzických osob směřovala přímo do rozpočtu obcí, respektive krajů, kde lidé skutečně pracují a podnikají, tak jak o tom mluvil i předseda Zdeněk Hřib. Za druhé, navrhujeme flexibilnější nastavení daně z nemovitosti pro podnikatelský účel. Když se podíváte na srovnání s Polskem, které se tady snažíme dohnat, a moc nám to nejde, tak v Polsku je možné za fabriku vybrat až šestinásobek daně z nemovitosti oproti České republice. Takže potom je samozřejmě ta obec významně finančně zainteresovaná, že jí to přinese prostředky do jejího rozpočtu. Za třetí, jsme pro to, aby byla zavedena jasná pravidla pro poplatky z větrných elektráren v katastru obcí, což přinese předvídatelné podmínky pro občany a sníží odpor proti výstavbě a zvýší příjmy obcí. Myslím si, že jestli je jedna věc evidentní, kterou jsme historicky zanedbali, a to mluvím napříč politickým spektrem, tak je právě podpora větrné energetiky, která v České republice výrazně zaostává. Větrné elektrárny mají v Česku obrovský potenciál zlevnit cenu elektřiny. Výstavba větrných elektráren je nejlevnějším opatřením, jak snížit cenu elektřiny, a to vychází na nějakých asi 575 korun za megawatthodinu.

Když se podíváme na graf, který zpracovala webová stránka Fakta o klimatu, která se dlouhodobě věnuje tomu, jak jsou plněny závazky z Pařížské dohody a jaké jsou možnosti, jak snížit emise, tak když se podíváme na graf, který uvádějí na svých webových stránkách, tak pokud chceme levnější výrobu elektřiny v Česku v roce 2050, tak největší potenciál mají právě větrné elektrárny. Tam to vychází, ten dopad na celkové měrné náklady výroby elektřiny v Česku nějakých 23 eur za megawatthodinu, zatímco ve srovnání s úsporami energie zateplováním to je asi nějakých 14 eur za megawatthodinu, soláry - tam jsou to pouze 4 eura, lepší propojování v rámci Evropy zase asi 4 eura úspora a jádro variabilně může být až 10 eur za megawatthodinu. Z těch čísel nám jasně vychází, že podpora výstavby větrných elektráren v katastru obcí tak, aby tam nedocházelo k tomu NIMBY efektu, je důležité opatření, které zlevní energie a zvýší soběstačnost České republiky do budoucna, kde nám hrozí, že v důsledku změn v mixu nám tam ty zdroje vypadnou.

Proto my budeme navrhovat finanční podporu výstavby větrných elektráren v katastru obcí formou poplatku za instalovaný výkon ve výši až 100 korun ročně za instalovaný kilowatt. Díky tomu by obec získala garantovaný příjem ve výši 400 000 až 600 000 korun ročně za každou větrnou elektrárnu s tím, že tedy instalovaný výkon 4 až 6 megawattů za jednu elektrárnu a po dobu životnosti by jí to přinášelo příjem. To znamená, ty úspory, které jsem tady citoval - těch nějakých 23 eur za megawatthodinu - tak jsou prostředky, které by se rozčlenily nejenom do zisku toho, kdo to postaví, ale i do zisku obce, na jejímž území by byla takto postavena větrná elektrárna.

Zavedení poplatku reaguje na nízkou podporu výstavby v obcích, které dosud neměly žádný garantovaný příjem plynoucí z umístění elektráren na území obce, jak je tomu v Německu, Dánsku, Velké Británii a dalších zemích s rozvinutou větrnou energetikou. Obec v dohodě s investory si samozřejmě nad rámec toho, nejenom že získá peníze za ten poplatek, bude to mít určitou právní jistotu do budoucna a samozřejmě nad rámec toho si může dohodnout i jiné příjmy, například z pronájmu obecních pozemků, které jsou potřeba k výstavbě větrné elektrárny.

Ten čtvrtý krok, který se domníváme, že by měl být zapracován do tohoto návrhu zákona, tak je problematika slučování obcí. My jsme tady opravdu nastavili a v tom návrhu, jak je předložen z Ministerstva financí, je to velmi pozoruhodný koncept. Je zásadní chybou toho předloženého návrhu z Ministerstva financí, která byla i vytknuta Ministerstvem pro místní rozvoj, když byl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, že vytváří finanční bariéru proti slučování obcí, a přitom právě roztříštěnost samospráv vede k nehospodárnostem. My jsme to spočítali, takže z toho návrhu vyplývá, že každé sloučení obcí na území kraje znamená, že ten kraj přijde o 1,6 milionu korun. To znamená, autoři toho návrhu navrhovali zabudovat do financování parametr, že se bude odvíjet od aktuálního počtu obcí, takže my jako Česká republika, kteří máme nejvíc roztříštěný model v celé Evropě, máme nejvíc obcí na obyvatele nebo na 100 000 obyvatel, tak současně budeme odměňovat 1,6 milionu korun každý kraj, na jehož území se nějaká obec rozdělí. To mně přijde jako rozpočtový zločin, a že naopak k tomu usilovali o to, že ty obce se budou slučovat, protože přece není možné, abychom měli čtyři stodoly, které mají dvacet obyvatel, a budou dotovány jako samostatná obec ještě na úrovni kraje.

Tak samozřejmě, pokud to nastavíme, pokud tam dáme takovouhle úplnou blbost do toho návrhu zákona, tak to bude znamenat, že když někdo by dokonce i chtěl zrušit tu obec, chtěl by se sloučit se sousední obcí tak, aby zefektivnil výkon veřejné správy, aby ušetřil peníze, za které pak ta obec třeba může otevřít nějakou hospodu, knihovnu, cokoliv, co ti občané chtějí, a ušetří to na tom, že nebudou muset platit za ty úředníky, že bude centrálně sekání trávy a všechny tyhle záležitosti, které jsou potřeba, vyřizování papírů, poplatků za psy a tak dále, tak tam se ušetří na tom, že se nebude platit ten starosta, který tímto způsobem vlastně spolkne většinu toho komunálního rozpočtu, tak samozřejmě, když bude stát před otázkou, že kraj přijde o 1,6 milionu, tak hejtman bude potom objíždět ty nejmenší obce, u kterých by hrozilo, že se tam ušetří veřejné peníze tím, že se sloučí, a bude je přemlouvat, aby se neslučovaly, že jim dá klidně půl milionu, protože i když z těch 1,6 milionu korun uřízne půl milionu do té obce, tak pořád to bude pro ty kraje výhodné.

Takže tohle je obrovská hloupost, na kterou tady musíme upozornit, která se řešila už v připomínkovém řízení a kterou bych byl rád, aby pan ministr kultury předal ministrovi financí, protože na to ministr financí ze zcela nepochopitelného důvodu asi zapomněl. Takže místo toho, abychom se snažili snižovat počty obcí, tak tímto budeme vlastně motivovat ty kraje k tomu, aby zřizovaly obce nové.

Má to jednoduché řešení. Můžeme to zafixovat a nastavit financování podle počtu obcí v době schválení toho návrhu zákona, nebo naopak tam dát ještě navíc incentivu, stanovit financování podle počtu zákona, ale když sloučíš obce, dostaneš navíc peníze, já nevím, po dobu tří let do rozpočtu tak, aby to bylo výhodné, tak to spadne do volebního období, tak to samozřejmě každý uvítá a ty motivace pro slučování a zefektivnění výkonu veřejné správy tam budou jasné.

Takže tento návrh by znamenal konec, když vezmu ty čtyři zásadní změny, to znamená motivace obcí podporovat ekonomickou aktivitu a fungovat hospodárně, tak to by skutečně znamenalo, kdyby se podařilo schválit tyto čtyři změny v rámci RUDu, nejenom toho přetahování mezi kraji, že bychom skončili s tím socialistickým přístupem k financování obcí, kdy se to rozděluje z jednoho měšce. Ano, některé obce možná v krátkodobém horizontu mírně zchudnou, ale to je v zásadě správně, protože ta pasivita by neměla být odměňována. Naopak obce, které aktivně podporují rozvoj podnikání na svém území, získají více prostředků pro své občany.

Samozřejmě ruku v ruce by bylo žádoucí, abychom vůbec snížili počet obcí, protože jak jsem mluvil o tom, když jsou ty čtyři stodoly, které mají dvacet obyvatel, tak samozřejmě ty tam asi těžko budou vymýšlet nějaké podnikatelské zóny nebo něco, co by přineslo pracovní příležitosti. Zkrátka obec by měla být přece takový celek, který se dokáže po základních stránkách postarat o svoje občany, dokáže se postarat o děti ve školkách, zajistit jim školu, školky a dokáže se postarat o svoje starší obyvatele, takže tam je třeba terénní služba, která jim pomáhá, dokáže se postarat o svoje územní plánování, o podporu podnikatelů, o svůj rozvoj, investice a podobně, aby dokázali veřejné zakázky soutěžit efektivně, aby dokázali efektivně spravovat záležitosti, jako je odpadové hospodářství, jako je sekání trávy u silnic a podobně. T toho musíme vycházet a musíme žádat, pokud chceme hospodařit s penězi daňových poplatníků, aby to i obce zohlednily ve svém fungování, a do budoucna se domnívám, že politické strany by měly přijít s reformami toho, aby se počet obcí výrazně snižoval.

Inu, představte si obec, která díky tomuto zákonu získá motivaci aktivně lákat podnikatele, podporovat místní firmy a třeba i výstavbu obnovitelných zdrojů energie. Z takového systému budeme těžit všichni. Bude to více pracovních míst, více služeb, lepší infrastruktura, celkově vyšší životní úroveň.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, domnívám se, že nastal čas na změnu: změnu, která přinese spravedlivější a efektivnější systém financování našich obcí a krajů; změnu, která odmění aktivitu a iniciativu; změnu, která nás přiblíží vyspělým západním zemím, protože jedině tak, když každý ten kraj, každá ta obec bude mít svoje lokální lídry, podnikatele, tak jedině tak to pomůže tomu, aby se ty regiony, které mají horší hospodářskou situaci, tak aby se spravily. Pokud budeme pouze dotovat tyto regiony, tak to může skončit, jako byly kauzy ROP Severozápad, to znamená, ty peníze se vůbec nedostanu k obyvatelům a naopak z toho zbude jenom velká pachuť, proto musíme jít cestou, že budeme podporovat tu iniciativní a lokální podnikatele, kteří vytváří pracovní místa a ekonomickou hodnotu na území dané obce a daného kraje. Děkuji za pozornost a těším se na další diskusi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. Jako první paní poslankyně Zuzana Ožanová, jako druhý pan poslanec Jan Kuchař. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane předsedající. Já bych se chtěla vyjádřit k tomu, co tady říkal kolega Michálek - ale chtěla bych předestřít, že i již dříve se o tom zmínil pan poslanec Bělica - a to je kritérium týkající se toho, že svým způsobem více obcí, více peněz. Zmínil to už poslanec Bělica, zmínil to i poslanec Michálek, že to všechno proto, aby se obce neslučovaly.

Předchozí předsedající se domníval, že čtu z nějakého proslovu. Vážení kolegové, ne, nečtu, ale zmínila jsem už dneska, že existuje ve Sněmovně jeden tisk, který je vlastně proti tomu, co v tom RUDu je. (Je) to tisk - už jsem si to našla - 845, poslanecká novela zákona o obcích. Já si dovolím z toho přečíst: "Je-li společenství obcí svěřen výkon státní správy, obdrží za něj ze státního rozpočtu příspěvek." Takže nebudeme podporovat slučování obcí, ale naopak to, aby si udělaly s prominutím nějaké společenství. Další: "Společenství obcí může být poskytnut ze státního rozpočtu příspěvek na činnost." Takže vy jste proklamovali, že chcete snižovat počet obcí, nakonec ne, takže čím více obcí, tím více peněz. Ještě je tady návrh zákona z koaliční dílny, který říká: Ale ještě jim můžeme nasypat další peníze. Já tomu nerozumím, vážení! To chcete ta velká města na severu Moravy, Ústecký kraj úplně zničit? Vy prostě všechno nasypete těm nejmenším, i když jste proklamovali: snížíme počty obcí. Ty silné řeči byly v tisku fakt dobré, ale jaká je realita?

Realita je, že vy chcete pro ty svoje jednotlivé malinkaté starosty něco přihrát, ale nemyslíte na většinu, nemyslíte na ty strukturálně postižené regiony. Nemyslíte na ty nejslabší. (Předsedající: Čas.) Myslíte na ty nejmenší, aby měli ještě víc.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Jan Kuchař s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Jan Kuchař: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Já nejdřív budu reagovat na ctěného kolegu pana Michálka, vaším prostřednictvím, a pak i na některé hovořící hejtmany, případně zástupce těch strukturálně postižených regionů.

Já bych na pana Michálka, vaším prostřednictvím, měl dotaz, jestli tedy, pokud se má snižovat počet starostů obcí, tak jestli Praha začne u těch svých 57 starostů. To je první věc. Druhá věc je, že je super z Prahy slyšet, že je potřeba stavět ty větrníky, protože je Praha potřebuje. Já doufám, že si je postaví na svém katastru, protože to je další věc, že opět jenom nám pošlete v podstatě to, ať vám posíláme tu energii, ať vám je tady dobře.

Střelím si ale i do vlastních řad, protože já jsem také ze strukturálně postiženého regionu, kde zaznělo už několikrát, že by se měl zrušit, protože je příliš malý, a já s tím úplně nesouhlasím, ale to je asi tím, že odtamtud pocházím. Jenom tady se bavíme o tom, že se přesouvají některé peníze a že jsou to strukturálně postižené regiony. Sáhněme si my z těch strukturálně postižených regionů na srdce a řekněme si, kolik z těch 40 miliard korun, které teď momentálně z Just Transition Fundu do těch krajů jde, jsou projekty transformační, ty bychom asi spočítali tak na prstech jedné ruky, kolik jich je udržitelných, tam bychom možná dvě ruce potřebovali, ale zhruba polovina je možná ani neudržitelných a bude potřeba následné dotace znovu. Takže tady si sáhněme na srdce, jestli i my v těch strukturálně postižených regionech ty peníze na transformaci využíváme tak, jak máme. Jestli třeba z těch 40 miliard, když jsem to sečetl, z těch tří krajů, tak jenom zhruba 4 miliardy korun padnou na domy na čerpání dotací. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Následují další dvě faktické poznámky, jako první pan poslanec Stanislav Fridrich, připraví se pan poslanec Jakub Michálek. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Fridrich: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych taky chtěl zareagovat na projev kolegy Michálka s jednoduchým celkem dotazem. Zmínil: Některé obce zchudnou. Jsou to ty, které neumí hospodařit. Máme v republice zhruba 6 250 obcí. Jak chcete nastavit kritérium, které obce neumí hospodařit a mají peníze na účtu a které obce si je naopak strategicky střádají na dlouhodobé investice, aby je použily do budoucna, a ty jim budou odňaty?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec Jakub Michálek s faktickou poznámkou. Prosím,

máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já moc děkuju, že o této problematice diskutujeme, protože to je problematika zásadní, která trápí v podstatě každého, kdo se pohyboval v samosprávě.

Já jsem byl zastupitelem hlavního města Prahy tři roky, než jsem byl zvolen poslancem, a můžu vás ujistit, že 57 městských částí je ta největší pohroma na světě pro řízení jakéhokoliv celku. To opravdu není nikde na světě. Kdekoliv jezdíme po Evropě, tak se nikdy nestalo, že bychom přijeli do hlavního města a našli tam, že město sestává z 57 městských částí. To je něco opravdu neuvěřitelného. To se samozřejmě nedá řídit, protože pokaždé, když chcete vydat nějakou vyhlášku, tak vám k tomu pošle 57 starostů nějaké připomínky a vypořádávejte 57 připomínek, které se ke všemu vyjadřují.

Když si uděláte srovnání hlavních měst v Evropě, tak ten počet městských částí, které máte, začíná na nule a končí -s výjimkou tedy Prahy - na nějakých 15, 20 městských částech. To je ten průměr toho, jak je to všude v Evropě. A to, co někdo takovým způsobem, s prominutím, zmršil, že vytvořil v Praze 57 městských částí, z nichž ty malé městské části samozřejmě nejsou schopny se postarat o základní věci typu vydávání občanek, pasů a tak dále, tak to je věc, kterou bychom měli takto jasně pojmenovat a měli bychom se snažit o její změnu. Já si myslím, že v příštím volebním období by měly být schváleny zákony, které sníží počet městských částí hlavního města Prahy tak, abychom měli třeba 15 nebo 20 městských částí, tak jak je to běžné na západě, abychom měli celky, které se dokážou samostatně rozvíjet.

Teď jsme byli na zahraniční návštěvě třeba v tom Dánsku, tam nám ukazovali územní plánování. Tam nemají ty městské části v této podobě vůbec a funguje jim to tam výborně. V Estonsku slučovali obce a taky jim to tam fungovalo. Možná k tomu se ještě vrátím.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Následují další dvě faktické poznámky, nejprve pan poslanec Vít Vomáčka, připraví se pan poslanec Josef Bělica. Prosím.

 

Poslanec Vít Vomáčka: Děkuju za slovo, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, já bych chtěl jenom zareagovat na kolegu Michálka, prostřednictvím předsedajícího. Ono to je samozřejmě hrozně hezké, že chcete podporovat větrné elektrárny a podnikání třeba v těch malých obcích. Většinou... Odtrhněme se od toho, že žijeme a vymýšlíme nápady tady v té krásné místnosti, ale jezděme po těch samosprávách. Když pak s těmi samosprávami mluvíte, tak většinou udělají referendum. Zkrátka občané to nechtějí, ty větrníky, nechtějí, aby se někde otvíraly lomy a podobně. Stranou ponechám hanebné rozhodnutí nejmenované obce, která odmítla postavit dům s pečovatelskou službou s odůvodněním, že občané nechtějí, aby se jejich děti dívaly na staré lidi, takže žijme trošku v reálu.

Existuje tady opravdu referendum, a když se podíváte, jak je využívané, tak je využívané velmi ze strany samospráv a ty samosprávy nechtějí jakoukoliv změnu, ať je to třeba vyšší frekvence automobilové, kamionové dopravy, ale i ty větrníky. To byla jenom taková věcná připomínka ze strany dlouholetého starosty. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Josef Bělica, připraví se pan poslanec Jakub Michálek. Prosím.

 

Poslanec Josef Bělica: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. No, peníze z transformačních operačních programů nejsou určené na financování krajů a na opravy dvojek a trojek a na provoz kraje. Ty jsou určené na transformační projekty a na strategické projekty, ale to tady asi panu kolegovi vysvětlovat nemusím. To je právě to, co já jsem v rámci toho projevu říkal, že bychom tyhle ty peníze, že je musíme vnímat odděleně.

Nicméně Asociace krajů funguje po volbách v novém složení. Máme nové hejtmany, budou se ustavovat nové komise při Asociaci krajů a my jsme dohodnuti, že předložíme nový návrh změny rozpočtového určení daní tak, aby vycházel z těch ekonomických kritérií a tak, aby byl přijatelný napříč těmi kraji.

Pane místopředsedo, vzhledem k tomu, že k tomu má dojít ve velmi krátkém čase, tak bych si dovolil navrhnout zamítnutí tohohle toho zákona v prvním čtení, abychom mohli jako Asociace krajů navrhnout nové řešení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já jsem si, pane poslanče, poznamenal váš návrh. To znamená, podal jste návrh na zamítnutí tohoto tisku. Potom o něm dám hlasovat, po ukončení obecné rozpravy v případě, že se k tomu dnes dostaneme.

Jako další pan poslanec Jakub Michálek s faktickou poznámkou, prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Tak já budu pokračovat v té milé diskusi, kterou jsme tady započali. Samozřejmě otázka referend je zcela legitimní, ta rozhodnutí tady jsou a samozřejmě ti lidi, když se rozhodují v referendu, tak dávají na misky vah, co nás to bude stát. To znamená, zkazí nám výhled, a na druhou misku, co z toho budeme mít? No a pokud odpověď na otázku, co z toho budeme mít, je nic a jsou tam jenom zkažené výhledy nebo ruch, který z toho je vytvořený, tak samozřejmě lidé to nechtějí.

Pokud budeme schopni zavést takový systém, kde to ty obce budou mít nějakým způsobem kompenzované z toho zisku, který vznikne z těch větrných elektráren, tak samozřejmě pak část těch lidí... a budou takové obce, které to zváží a kde ti lidi se proti tomu tak burcovat nebudou, protože budou vědět, že se to nakonec promítne třeba do toho, že budou mít lepší chodníky, třeba do toho, že budou mít lepší servis ve školce, ve škole a tak dále, všechno, co ti starostové mají v gesci, nebo že tam postaví bazén nebo něco podobného.

Takže to je ekonomická úvaha, kterou každý dělá, a to, co my právě říkáme, že je potřeba zainteresovat ty obce a občany, aby měli podíl, měli možnost získat nějaký podíl na zisku, třeba prostřednictvím toho poplatku z těch větrných elektráren, protože pokud pojedeme dál v tom režimu, jako máme dneska, tak se nic nezmění, tak prostě ten počet větrných elektráren růst nebude, budeme v tom zaostávat a dostihne nás to jako zemi, protože ten podíl obnovitelných zdrojů je relativně nízký.

Teď ještě krátce k tomu... Mluvil jsem... Já jsem tady měl jednou návštěvu předsedy ústavně-právního výboru Estonska a on mi to velmi hezky popisoval, jak snižovali počet těch obcí. Oni se na nějakých osmdesáti obcí dostali a prostě slíbili každému starostovi, který dosáhne zrušení své obce, že dostane asi roční plat zadarmo. Řeknu vám, to se potom najednou všichni hlásili, takže to jsou tady úspěšné modely z Evropy.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec Jiří Strýček, připraví se paní poslankyně Renata Oulehlová. Prosím.

 

Poslanec Jiří Strýček: Dobrý večer a děkuji za slovo. Já v podstatě jenom v krátkosti bych se vyjádřil tady k tomuto návrhu, k rozpočtovému určení daní. Já samozřejmě, tak jak už tady zaznělo, jsem také přesvědčen o tom, že v podstatě tady tento návrh tak, jak je nám předkládán, je v podstatě cílem nějaké politické dohody. Ono už k tomu směřuje i to, že vlastně ty dva nejpostiženější kraje tady tímto návrhem, což je Moravskoslezský, Ústecký a ještě myslím je tam i ten Karlovarský... svědčí o tom, jací tam byli hejtmani, takže samozřejmě podle mě to bylo zacíleno, je tam politická dohoda a tak dále.

Já bych chtěl říct jenom jednu věc. Já jsem také z Moravskoslezského kraje a vím, jakými změnami ten kraj procházel, k jakým tam docházelo krokům, když bylo utlumeno hornictví a tak dále a tak dále, jak ten kraj vypadal, jak ten kraj vypadá teď. Nejedná se jenom o Ostravu, jedná se i o ta města kolem, jako je Havířov, jako je Karviná a tak dále. Já si myslím, že v této situaci brát těmto městům anebo tomuto kraji peníze, tak to je prostě za mě velká chyba a já určitě ten návrh, který tady zazněl před chvílí z úst poslance Bělici, podpořím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jako další faktickou poznámku má paní poslankyně Renata Oulehlová. Prosím.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Dobrý večer, děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych, vaším prostřednictvím, chtěla reagovat na pana Michálka. Pane kolego, tady je vidět, že jste opravdu teoretik. To, co vy tady popisujete, se třeba v našem regionu děje často. Nedávno, to bylo myslím na jaře nebo na konci loňského roku, kdy starosta jedné obce se opravdu snažil. Měli dostat poměrně vysokou částku každý rok od firem, které provozují větrníky. Ti lidé přišli k referendu a jenom jedna čtvrtina byla pro. Ti lidé to tam prostě nechtějí, nechtějí si hyzdit výhled, nechtějí vzhled krajiny ničit těmi větrníky. Navíc náš region není regionem, kde by foukalo ustavičně, kde by se to vůbec vyplatilo, takže my nemůžeme nějakým naším rozhodnutím v demokratické zemi nutit lidi, aby chtěli větrné elektrárny. To se na mě nezlobte, takhle to nefunguje.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Ještě faktická poznámka pana poslance Stanislava Fridricha. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Fridrich: Děkuji za slovo. Já budu tedy velmi stručný, ale zaujala mě poznámka, že za roční plat spousta starostů vymění to, že odsouhlasí sloučení obcí a spokojí se s tím odstupným. No, já osobně si myslím, že čestný člověk svůj názor za roční plat nemění. Jestli to tak funguje u Pirátů... Já si myslím, že jinde to tak není. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Budeme pokračovat v diskusi.

Jenom avizuji, že na základě dohody předsedů všech klubů v 10 hodin přeruším projednávání tohoto bodu. Avizuji to dopředu.

Poprosím... Pan předseda Jakub Michálek, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Tak já bych reagoval jenom tedy na to tvrzení, že někdo chce nutit lidi, aby měli někde větrníky, ale vždyť o tom se přece vůbec nebavíme. Jediné, o čem se tady bavíme a co jsem řekl ve svém projevu, že obec by měla být zainteresována finančně na tom, aby podporovala ekonomickou aktivitu na svém území. No tak přece, jestli tam nefouká vítr, tak tam ten větrník nestavte, vždyť o tom se tady vůbec nebavíme, to vůbec přece neřešíme tady. Ale jsou obce, kde vítr fouká, a jsou obce, kde obyvatelé samozřejmě chtějí, aby obec měla zaručené peníze z toho větrníku. No, a jestli to zvládli v Německu, jestli to zvládli v Rakousku, v místech, kde vítr fouká, tak proč by to nezvládli v těch českých regionech, v českých obcích, kde vítr fouká, aby tam ty větrníky postavili, aby z toho měli peníze. Ale dneska, když ty záruky nemají, že můžou vybrat peníze za výstavbu těchto nových obnovitelných zdrojů, tak samozřejmě ta situace je velmi komplikovaná.

K tomu Estonsku, já nechci odsuzovat Estonsko, ale Estonci udělali model, který funguje a díky kterému teď mají velmi efektivní veřejnou správu, a to se promítá do celé řady dalších oblastí. Běžte se podívat, jak v Estonsku fungují školy, jakou kvalitu tam mají školy. Oni jsou teďka na prvním místě v žebříčcích kvality škol v celé Evropě. Jedna z těch věcí, díky čemu toto může fungovat, je, že každý starosta má pod sebou několik obcí... - pardon - každý starosta má pod sebou několik škol a může srovnávat tu kvalitu, a ti lidé mezi můžou sdílet zkušenosti. Samozřejmě je to pro ně běžná součást fungování a praxe, nedochází tam k tomu, co máme v České republice, že na jednoho starostu v mediánu připadá jedna škola, takže normální starosta nemůže srovnávat vůbec nic mezi školami.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Jiřího Maška. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, celé to tady poctivě celou dobu poslouchám. Ať zprava, nebo zleva jsem neslyšel nikoho, kdo by se postavil za ta současná kritéria. Čekal bych to od ministra Stanjury, že tady přijde na mikrofon a řekne: Já za tím stojím, je to tak správně. Pokud se nemýlím, nechal tady ministra kultury, který by to možná mohl říct také, ale musel by se s ním nejdřív asi poradit, takže za mě po téhleté diskusi...

Nechci do žádných větrníků, nechci mluvit tady o zdravotnictví, byť ho teďka mám v kraji na starosti. Jsou to složité problémy, sociálno, vidím to financování. Ta kritéria prostě nebyla evidentně zvolena správně. Postihuje to shodou okolností dva kraje, kde byli hejtmani za ANO. Asi je to náhoda, ale nicméně já se musím v téhleté situaci připojit k návrhu pana kolegy Bělici na zamítnutí v prvním čtení. Podle mě to nemá jinou normální alternativu. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Váš návrh jsem si připodepsal vaším jménem... nebo ten návrh, který jste řekl, jsem připsal k zamítnutí.

Nyní... Pane poslanče, vydržte. (K poslanci, který už stojí u řečnického pultu.) Před vámi je pan poslanec Josef Bělica. Slovo vám udělím, vyjde-li na vás čas, ale ve správném pořadí, prosím.

 

Poslanec Josef Bělica: Já to zrychlím. Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já jsem chtěl tady reagovat, vaším prostřednictvím, na pana poslance Michálka. Ono je to hrozné teoretizování, já se tady nechci vracet k větrníkům, nevětrníkům, k té motivaci. Já jsem v tom projevu poměrně poctivě o těch kritériích mluvil, která byla stanovena, nebyla stanovena.

Ve mně to evokuje jednu takovou vzpomínku na minulé volební období v Moravskoslezském kraji, když jsme měli v krajském zastupitelstvu Piráty - už je tam naštěstí nemáme - ale my jsme přišli s projektem na modernizaci železniční dopravy a máme tam bateriové vlaky. Ti Piráti byli strašně proti, protože si je nevygooglili, měli pocit, že neexistují. Dneska jezdí v Moravskoslezském kraji, máme je tam, jsme první v republice, všechno to funguje.

On ten svět funguje, pane poslanče, jinak. Ono to někdy chce mezi ty lidi zajít a mluvit s nimi. Já bych vás chtěl vidět přesvědčovat ty starosty malých obcí, ať se slučují, že jim dáte jeden roční plat. To je fakt velmi teoretická úvaha a myslím si, že to je spíš na úrovni nějakého snění než toho, že by to vycházelo z reality. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče.

Přečtu omluvu: dnes od 21 hodin ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Jan Síla.

Vzhledem k tomu, že je 21.59, už další slovo neudělím, nebude-li rozpor s mým postupem. Není tomu tak.

Z toho důvodu přerušuji tento bod. Přerušuji nyní 123. schůzi do zítřka, do středy 18. prosince do 9 hodin.

Já vám přeji pěkný zbytek dnešního dne.

(Jednání skončilo v 22.00 hodin.)

Aktualizováno 15. 1. 2025 v 18:36.