(pokračuje Aleš Juchelka)

37.
Vládní návrh zákona o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí a o změně zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 851/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr průmyslu a obchodu pan Lukáš Vlček. Já vás prosím, abyste se ujal slova, prosím, pane ministře.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Lukáš Vlček: Pane předsedající, dámy a pánové, kolegyně, kolegové, dobrý večer. Dovolte, abych tedy krátce okomentoval návrh zákona o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí a o změně zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, tedy v prvém čtení.

Jedná se tedy o právní úpravu informací o stavbě, takzvaný BIM, Building Information Modelling - nebo Management, chcete-li - a správu a rozvoj vestavěného prostředí. Jsme tady v oblasti stavebnictví a jeho digitalizace a BIM jako takový, pokud bych krátce tento postup měl nějakým způsobem popsat, tak se jedná tedy opravdu o digitalizaci nejenom té klasické projektové dokumentace, tak jak už od projektantů jste zvyklí a znáte, ale o digitalizaci konkrétních postupů, pravidel a samotného prostředí v oblasti výstavby. To znamená, překlápíme digitální stavebnictví nejenom z té klasické projektové činnosti, ale i do samotné činnosti procesní.

Jinak Ministerstvo průmyslu a obchodu bylo jmenováno gestorem zavádění BIMu již v roce 2016 na základě usnesení vlády číslo 958 a tento zákon je předkládán v souladu s programovým prohlášením vlády.

Jinak tedy hlavním cílem zákona je tvorba a správa informační základny pro hospodárné, efektivní a účelné nakládání se stavbou v průběhu celého jejího životního cyklu a upravit vytváření a správu informační základny pro správu a rozvoj vestavěného prostředí. Jsou dále stanoveny jednotné standardy a postupy pro vytváření informačního modelu stavby a informačního modelu vystavěného prostředí a jsou vymezena práva a povinnosti jednotlivých subjektů v rámci tohoto procesu.

Samotný zákon je členěn na dvě části. V té první se věnuje informačnímu modelu stavby a v té druhé informačnímu modelu vystavěného prostředí.

Jinak krátce ještě dovolte k základnímu využití a přínosu metody BIM a modelu vystavěného prostředí z určitého dlouhodobého hlediska a to je úspora celkových nákladů v průběhu celého životního cyklu stavby, zkrácení doby přípravy projektu, zejména díky komplexní přípravě stavby v digitálním prostředí, zvýšení efektivity a kvality provádění stavby včetně redukce nákladů. Ano a pak samozřejmě otázka následné správy a provozu stavby, kdy tedy stavby jako takové bychom měli opravdu posuzovat z pohledu celého jejich životního životního cyklu.

Jinak daný zákon přispívá k zavádění procesu digitalizace ve stavebnictví s cílem jeho modernizace, naplňování vize takzvaného stavebnictví 4.0. Bylo vypořádáno v rámci připomínkového řízení velké množství připomínek, zhruba 320 připomínek a všechny byly vypořádány do bezrozporového stavu. Tolik tedy za mě úvodní slovo. Děkuji za slovo.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za úvodní slovo, vážený pane ministře. Prosím, aby se taktéž ujal slova pan zpravodaj na tento tisk pro prvé čtení, pan Tomáš Müller. Prosím, pane zpravodaji.

Poslanec Tomáš Müller: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy, pánové, předkládaný návrh zákona o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu schválila vláda České republiky na svém jednání 6. listopadu. Návrh byl jako sněmovní tisk 851 rozeslán poslancům 8. listopadu, organizační výbor 20. listopadu doručil tento tisk k projednání a určil jako garanční hospodářský výbor.

Cílem je sjednocení postupu při plánování, výstavbě, údržbě a demolici staveb a zároveň podpora digitálního modelování vystavěného prostředí pro efektivní veřejnou správu a rozvoj infrastruktury. Zákon byl podrobně popsán panem ministrem. Já bych shrnul jenom klíčové body daného zákona.

Zavádí povinnost vytvářet a udržovat informační modely pro stavby podléhající evidenci, pokud jejich hodnota překročí limity veřejných zakázek, definuje povinné osoby - stát, kraje, obce, další právnické subjekty napojené na stát a stanovuje výjimky pro specifické stavby v zahraničí, v majetku armády a podobně, požaduje vedení dat v jednotném datovém standardu, upravuje základní i doplňkové modely vystavěného prostředí, které spravuje zeměměřický úřad nebo další subjekty dle potřeby, stanovuje sankce za neplnění povinností, upravuje přechodná ustanovení pro projektovou dokumentaci vzniklou před účinností zákona, posouvá účinnost týkající se vystavěného prostředí o tři roky a hlavním cílem je zlepšení koordinace, dostupnosti a využitelnosti dat o stavbách a prostředí, podpora udržitelného rozvoje a dlouhodobé snižování nákladů na správu majetku veřejné správy. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji a v tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli vidím přihlášeného pana poslance Martina Kolovratníka.

Já vás poprosím, vážené kolegyně, vážení kolegové, aby u tohoto zajímavého tisku, správě informací o stavbě a vystavěném prostředí, zavládl klid na plénu Sněmovny, abychom si mohli vyslechnout v obecné rozpravě, co nám chce pan poslanec říci. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Martin Kolovratník: Pane předsedající, moc děkuji za tu snahu o zjednání pozornosti. Za malou chvíli povím, co bych rád řekl, nebo jak bych se rád vyjádřil. Ono to úvodní slovo... úvodní vystoupení pana ministra i pana zpravodaje bylo - nemyslím to teď nějak ironicky - poměrně stručné a rychlé, ale je to vážná věc. (Hluk v sále.) Tohle opravdu není...

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já vás přeruším, pane ministře... pane poslanče.

V tuto chvíli poprosím pana ministra a taktéž všechny ostatní - například tady předsedy klubu jednoho nejmenovaného hnutí - vás poprosím... Prosím pana poslance Hrnčíře, zdali by mohl svou diskusi přenést do předsálí, prosím. Děkuji moc a poprosím, vážené kolegyně a vážení kolegové, o klid.

Vás, pane poslanče, abyste pokračoval v tom, co nám chcete říct.

Poslanec Martin Kolovratník: Ano, někdy je lepší osobně jmenovat. Děkuji za to vám, pane předsedající, i kolegům.

Tak to, co chci povědět, on ten BIM... Je to dobrá věc, určitě je to posun dopředu, digitalizace, nastavení standartů - nebo standardů, abych se vyjádřil naprosto korektně - právě ve stavebnictví (je) posun dopředu. Ale prosím - a teď se nikdo z předkladatelů nebo z vládní koalice neuražte - obávám se, aby i zde neplatilo ono typické české přísloví: práce kvapná, málo platná. Vzpomeňme si - teď se dívám na svého ctěného kolegu Roberta Králíčka - na to, co se stalo a děje kolem digitalizace stavebního řízení, kolem toho, jak dopadlo, jak v tuto chvíli stále vypadá a je nedořešené stavební řízení a celý proces stavebnictví.

Když rychle nejdřív zrekapituluji to, co je v tom návrhu obsaženo, to, co přináší - a to je ta úvodní pozitivní část mého vystoupení - tak tady budu mluvit asi podobně jako pan ministr nebo pan zpravodaj. Ten zákon o takzvané správě informací, digitálních informací, o stavbě, informačních modelech stavby a vystavěném prostředí, tak opravdu to může být zásadní krok vedoucí k modernizaci a digitalizaci českého stavebnictví a ten návrh, tak, jak je sepsán, jak je sem do Sněmovny poslán, tak zavádí de facto povinnost využívat právě tady ten takzvaný Building Information Management - digitalizaci, digitální systém, informační modely staveb u projektu nad určitou hodnotu - od určité výše, zjednodušeně určité velikosti nebo objemu, a stanoví pravidla pro jejich tvorbu, zprávu a využívání. Tady se asi shodneme, opozice i koalice, že pokud se takové dílo, takový návrh a nápad podaří, tak ten efekt může být dobrý, pozitivní, zlepší efektivitu procesů, zvýší transparentnost, přispěje k lepšímu rozhodování při realizaci stavebních projektů. Takže ty přínosy jsou zřejmé, ale... Je tady několik ale.

Už to první ale podle mého názoru je navrhovaná účinnost zákona od 1. července 2025. A tady prostě musím být opět k vládní koalici kritický, musím být kritický k vašemu plánování stylu práce. Je to zákon, který byl projednán, pan ministr se v úvodním slově vlastně odkazoval, vracel k předchozí vládě, která garantem tady toho tématu stanovila Ministerstvo průmyslu v tom minulém volebním období. Ono by teoreticky také mohlo být MMR, Ministerstvo pro místní rozvoj, ale OK, ale buďme upřímní. Jsme těsně před Vánoci, je konec prosince a v tom návrhu... nebo v tom zákoně navrhovaná účinnost od 1. července 2025. Od lidí z oboru, od projektantů, stavařů - a korektně mluvím především o oboru dopravního stavitelství. Ono by taky bylo dobré, kdyby tady byl přítomen pan ministr Kupka, který by se k tomu vyjádřil. On je tím, kdo se tedy snaží nějak zachránit nebo pomoci tomu souvisejícímu procesu digitalizace stavebního řízení. Tak pokud by byl pan ministr Kupka korektní, tak potvrdí, že lidé z oboru - ať už to jsou projektanti, ať to jsou státní investoři, správa železnic, Ředitelství silnic a dálnic - tak zkrátka nejsou připraveni. Není ta připravenost na to, aby se to celé rozběhlo od 1. července, a je to nejenom kvůli - a to není žádná výmluva nebo obstrukce - nepřipravenosti investorů, ale vůbec kvůli tomu, že nejsou připraveny související standardy a předpisy, ať už to jsou standardy jako takové, vyhlášky, prováděcí vyhlášky pro celou tu metodu informačního modelování staveb nebyly zveřejněny, nejsou sepsány, zákon je velmi obecný a mnoho klíčových otázek odkazuje právě na ty budoucí vyhlášky, budoucí prováděcí předpisy, které ale prostě v tuto chvíli připravené nemáme. A možná vystoupí někdo z mých kolegů, ono se to netýká jenom rezortu dopravy, o kterém teď mluví, ono se to týká obcí, ono se to týká samospráv. Myslím si, že někteří z vás, pokud jste tu starostové nebo zástupci obcí, Svazu měst a obcí, tak byste k tomuhle měli vystoupit a říct, jak to vidí samosprávy, protože i na vás to potenciálně může dopadnout.

Další věc, ten zákon nezohledňuje existenci a roli Digitální a informační agentury, která by měla být klíčovým partnerem. Aspoň tak jste si to ve vládě navrhli a připravili právě pro zavádění a implementaci jakýkoliv informačních modelů. To - můžu to kritizovat, nemusím to kritizovat - ale je a bylo to politické rozhodnutí této koalice, této vlády. Vy jste se rozhodli DIA zřídit. Tak, jak jsem si ten zákon, ty materiály četl, tak v tomto sněmovním tisku s DIA prakticky nepracujete, neuvažujete o ní, jestli tam bude, nebo nebude. Anebo se pleteme. Možná tam nějakým způsobem budeme.

Další problém, neziskové subjekty, neziskový sektor, který také je často investorem - domy sociální péče, domovy důchodců, opět - na ně tyto novinky, zavádění digitalizace, objednávání dodavatelů právě v tom novém systému můžou dopadnout finančně... Není zatím řešeno, není zodpovězeno. Asi by tohle třeba byla víc otázka pro pana ministra Jurečku za Ministerstvo práce a sociálních věcí, jestli a jakým způsobem s ním nebo s jeho sektorem bylo, nebo nebylo komunikováno, jak se k tomu postaví?

Takže sečteno a podtrženo, ten zákon podle mého - našeho - názoru jde dobrým směrem. Je to dobrá úvaha. Opět, já mám snad určité znalosti nebo zkušenosti ze sektoru dopravy, my to zkoušíme. Řada dodavatelů projektantů už se na různých konferencích a seminářích snažila pozitivně prezentovat tím, že ten či onen projekt připravila projektantsky právě tady v tom takzvaném BIMu - ilustračně mohu uvést třeba projekt nebo plán na železniční stanici na zastávku na letišti Václava Havla na Ruzyni. Takže určité řeknu - a v dobrém to myslím - pionýrské pokusy byly učiněny a jsou činěny. Zkoušíme to v tom rezortu, ale zkrátka přijít sem do Sněmovny - a tak to je - těsně před Vánoci, s návrhem opravdu strukturální změny, velké strukturální změny, rýsovat si to, že to bude platit od 1. července... To se na mě nezlobte, ale po zkušenostech, které máme z letošního roku s digitalizací stavebního řízení...

Fakt k sobě buďme upřímní, pane ministře, i vy, další kolegové, viděli jste, jak to trvalo nebo co se dělo kolem soutěží - na digitalizaci soutěží, na systémy, na propojení systému.

Prostě není to reálné, nemůžeme to stihnout. A teď vlastně bych vám radit a pomáhat nemusel - jsem v opozici, měli byste si to rozhodnout vy sami - ale velmi výrazně varuji minimálně právě směrem k tomu termínu a avizuji, že až tu věc projednáme ve výborech... Byl zmíněn jako garanční hospodářský výbor, to je správně, určitě budu plédovat za to, abychom tuto věc přikázali i do výboru pro veřejnou správu. Dotýká se to obcí, samospráv a vnímám, že tady asi kolegové za malou chvíli vystoupí, tak pojďme třeba zkusit najít dohodu rozumnou, že ty lhůty o něco prodloužíme, že zkusíme i účinnost formou pozměňovacích návrhů - nevím - minimálně třeba o dva měsíce posunout. Snažím se teď nedívat na to, že ten příští rok bude volební nebo předvolební. Ale zkusme tady najít racio, ať se zase nedostaneme do stavu, že se něco zkusilo, že se to pokazilo a že to pak budeme napravovat. Myslím si, ten sektor, a mluvím tedy primárně právě za dopravu, že si to nezaslouží, abychom tady vymysleli zákon, který pak nebude funkční a který budeme muset opravovat. Tolik na úvod. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášená paní poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Já jsem se na tento tisk podívala, i na teze vyhlášek, kde jsem si četla, co všechno budou obsahovat - například tam bude - v nějakých vybrané sady informací povolení stavby, provádění stavby, kolaudace stavby.

Prosím vás, chcete brzkou účinnost? Nemělo by to trošku být v souvislosti s tím, co MMR chystá, tu digitalizaci stavebního řízení? Já nevím, proč se mají tyhle dvě věci oddělovat, protože podle mě spolu docela souvisí.

Zrovna dneska bych tu ráda přivítala i pana ministra Kulhánka, protože, promiňte mi, tady dělají vlastně dvě ministerstva digitalizaci stavebního řízení.

Ještě tady zazněl můj předřečník, kolega Kolovratník, vaším prostřednictvím, pane předsedající. K čemu máme DIA? K čemu vznikla nová Digitální agentura? Kdo to všechno bude dělat? Prosím vás, to tam úplně není a hlavně v důvodové zprávě není ani zmínka o provázanosti s digitalizací stavebního řízení na Ministerstvu pro místní rozvoj. Tam, prosím vás, není nic, anebo jsem špatně četla.

Prosím vás, digitalizujeme všech per partes, něco tam, něco tam a snad se to někdy spojí? Tak já to úplně nevím. Aspoň z té důvodové zprávy to nijak nevyznělo. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji za dodržení času. V tuto chvíli s faktickou se přihlásil pan ministr Lukáš Vlček, poté jsem zaznamenal, že pan poslanec Stržínek se hlásí do obecné rozpravy. Prosím, pane ministře.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Lukáš Vlček: Tak děkuji za slovo. No já vnímám ty připomínky. Od toho samozřejmě potom máme posunutí do výboru a jednání na výboru, abychom si tyhlety věci řekli, abychom o nich diskutovali. Každopádně ta moje zkušenost je, a já připomenu, že se bavíme o nadlimitních veřejných zakázkách, řada veřejných zadavatelů třeba na úrovních krajů, jak já mám zkušenost, tak s tímto modelem už nějakým způsobem pracuje nebo se snaží s ním nějakým způsobem pracovat. Dává jim to smysl.

Ale jenom na kolegu Kolovratníka, jak říkám, prostě posuňme to do výboru, bavme se vlastně i o věcech, které si týkají termínu. Já osobně vnímám tu debatu a pojďme se prostě o tom bavit.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času. Pan poslanec Robert Stržínek se hlásí, pravděpodobně do obecné rozpravy. (Poslanec Stržínek: Ano.) Prosím, pane poslanče.

Poslanec Robert Stržínek: Ano, je to tak. Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dovolte mi, abych v tuto chvíli promluvil ústy člověka, který má s BIMem vlastní zkušenost. My jako město Valašské Meziříčí v tuto chvíli v BIMu projektujeme dvě velké stavby, respektive tři: sportovní halu, domov pro seniory a rekonstrukci internátu na víc jak třicet bytů pro mladé rodiny. Všechny tyto projekty děláme v BIMu. BIM je jednoznačně budoucnost. To je třeba tady si říct, že za pár let se už jinak než v BIMu projektovat nebude. Je to evropský standard, který už mnohé projekční kanceláře přebraly a jednoznačně budoucnost projektování je v BIMu. Tak jako bych možná před deseti lety řekl, že je budoucnost v AutoCADu, tak dneska říkám, že je v BIMu. Je to systém projektování, kdy vznikají takzvané 3D modely. Je to systém, který vám ukáže projektovaný objekt opravdu v plné 3D vizualizaci a jako takový umí řešit spoustu věcí, na které klasickým systémem projektování nepřijdete, zejména kolize, například kolize různých potrubí, elektroinstalací, rozvodů a dalších věcí. Je to moderní systém, který vám umožní předcházet chybám.

Na druhou stranu je třeba zcela otevřeně říct, že projektování v BIMu je minimálně dvakrát tak drahé jako projektování ve standardních systémech, na které byly dosud zvyklé projekční kanceláře v České republice. Je to nová věc. Ne každá projektová kancelář umí projektovat v BIMu. Popravdě musím říct, že těch, které zvládají BIM od a do zet, je jako šafránu. Těchhle firem je velmi, velmi málo a já doufám, že po diskusi a i přijetí tohoto zákona těchto firem přibude, protože se tím pádem zlevní. Projektování těchto budov v tomto modelu BIM opravdu stojí miliony navíc. Nicméně do budoucna majitelé těch budov ušetří spoustu provozních nákladů, protože budete mít perfektní popis budovy, budete se moci na ni podívat z kteréhokoliv úhlu, můžete si udělat řez, jakýkoliv chcete, víte, jaký tam je vodovodní kohoutek, jaké tam je kolínko na rozvodu topení. Naprosto všechno je v těchto modelech popsáno.

Určitě bych nebránil tomu, aby tyhle systémy se staly u nás standardem. Ale byl bych velmi opatrný z hlediska času nasazování těchto systémů jakožto z povinnosti. Já jsem rád, že pan ministr řekl, že je ochoten o tom diskutovat, protože tady to bude chtít opravdu rozvahu. Ono je velmi jednoduché dát to povinností, že od toho a toho data stavby na takovou a takovou hodnotu se v BIMu musejí projektovat, notabene u veřejných staveb, tam, kde zadavatelem je veřejný sektor. My budeme ti první, kdo tu povinnost budeme mít, tak narazíme na ten problém, že těch projektantů, kteří zvládají tyto technologie, je opravdu v tuto chvíli málo. Ty projekční kanceláře se školí, získávají stále nové a nové zkušenosti, samozřejmě musejí používat nový software. A co je důležité si uvědomit, on ten nový software budou muset začít používat i investiční odbornicí na městech, obcích a na krajích. Protože vy ten výkres nepřečtete v BIMu, pokud nemáte dostatečné programové vybavení na to, abyste dokázali rozkódovat ten objekt, který vám projektant pošle. Takže BIM ano, BIM je budoucnost, ale poprosím, diskutujme o těch časových sekvencích, tak ať nezpůsobíme kolaps. Děkuju.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji, pane poslanče. Vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku pana ministra. Prosím, vaše dvě minuty.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Lukáš Vlček: Děkuji za slovo. Děkuju za tu pozitivní referenci. Mohu potvrdit, že samozřejmě tady řekněme určité projektové náklady jsou dražší, ale zároveň sám jsem celý svůj profesní život se řídil zásadou, že každá koruna, kterou dám do projektové přípravy, tak se mi desetkrát vrátí v realizaci. Tento standard má samozřejmě vliv na vyšší kvalitu projekční činnosti, a nejenom v té, ale samozřejmě v hodnocení projektů po celou dobu jejich životního cyklu. To znamená, abychom samozřejmě hodnotili i samotné provozní náklady ve všech různých aspektech. To znamená, ten systém, tak jak tady bylo řečeno... Děkuji za tu pozitivní referenci kolegovi Stržínkovi, prostřednictvím vás, pane předsedající, tak já za tu pozitivní referenci děkuji. Opětovně říkám sám za sebe, že pokud je věc, která by byla nutná prodiskutovat na úrovni výborů z pohledu posunutí času, tak já se té debatě ani samozřejmě zástupci našeho ministerstva vůbec nebráním.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji panu ministru. V tuto chvíli nevidím nikoho, kdo by se hlásil do obecné rozpravy, proto tímto končím obecnou rozpravu.

Táži se, zdali je zájem pana ministra o závěrečné slovo? Není. Ani pan zpravodaj, předpokládám, v tuto chvíli.

Tím pádem zavolám své kolegy z předsálí a budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.

Než se kolegové vrátí zpátky z předsálí, já vás všechny odhlásím a poprosím vás o přihlášení, protože jsem zaznamenal požadavek na odhlášení.

Mezitím načtu dvě omluvy: od 19 hodin z pracovních důvodů, což už byla omluvená, paní ministryně Jana Černochová a pan poslanec Pavel Svoboda od 15 do 18.30 z pracovních důvodů.

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Já se vás ptám, zdali se hlásí někdo, kdo má návrh na jiný výbor jako výbor garanční? Vidím, že nikoliv.

Přistoupíme tedy k hlasování, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 44, přihlášeno bylo 105 poslanců, pro 105, (proti nikdo). Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu výboru.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo prosím návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání? Pan poslanec Okleštěk se hlásí. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo. Já bych chtěl požádat o přiřazení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Už nikoho nevidím, kdo by měl další návrh, tudíž budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování, kdo je pro přikázání dalšímu výboru, to je pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako dalšímu výboru k projednání. Kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování číslo 45, přihlášeno bylo 107 poslanců, pro 100, proti 1. Tento návrh byl přijat.

Tudíž konstatuji, že tento návrh byl přikázán i k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako dalšímu výboru.

V tuto chvíli končím první čtení tady tohoto sněmovního tisku, tohoto zákona.

Otevírám další bod, kterým je

Aktualizováno 15. 1. 2025 v 15:36.