(Schůze zahájena v 14.00 hodin.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 123. schůzi Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

Aby byla zaznamenána naše účast, nejprve vás všechny odhlásím a prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami, případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.

Organizační výbor Poslanecké sněmovny stanovil návrh pořadu 123. schůze dne 4. prosince tohoto roku. (Hluk v sále.) Pozvánka vám byla rozeslána elektronickou poštou ještě téhož dne.

Nyní přistoupíme k určení dvou ověřovatelů této schůze.

Prosím vás už o ztištění.

 

Navrhuji, abychom určili poslankyni Renátu Zajíčkovou a poslance Stanislava Berkovce. Má někdo jiný návrh? Nikoho s protinávrhem se nevidím hlásit.

Zahájím hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 1., přihlášených je 102 poslanců a poslankyň, pro 98, proti nikdo. Konstatuji, že jsme ověřovateli 123. schůze Poslanecké sněmovny určili poslankyni Renátu Zajíčkovou a poslance Stanislava Berkovce.

 

Pan poslanec Špičák bude hlasovat s náhradní kartou číslo 34.

Sděluji, že do zahájení schůze požádali o omluvení své neúčasti na jednání tito poslanci: Bartoš Ivan od 17 hodin z pracovních důvodů, Berkovcová Jana - celý den bez udání důvodu, Brázdil Milan po celý den z důvodu zahraniční cesty, Brož Lubomír do 17 hodin z pracovních důvodů, Feranec Milan po celý jednací den ze zdravotních důvodů, Fischerová Romana z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Foldyna Jaroslav z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Hájek Jiří z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Hendrych Igor z celého jednacího dne z rodinných důvodů, Jáč Ivan od 16 hodin z rodinných důvodů, Jakob Jan od 17 hodin z pracovních důvodů, Kasal David z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Kobza Jiří z celého jednacího dne z osobních důvodů, Král Václav z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Králíček Robert od 16 do 18 hodin z rodinných důvodů, Krejza Karel po celý jednací den z pracovních důvodů, Kubík Jan do 17.01 hodin z pracovních důvodů, Kukla Martin z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Liška Petr od 17... - pardon - od 15 do 21 hodin z pracovních důvodů, Major Martin z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Nacher Patrik od 17.15 z pracovních důvodů, Němečková Crkvenjaš Zdenka z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Nováková Nina od 15.30 do 18 hodin z pracovních důvodů, Nový Miloš od 17 hodin z rodinných důvodů, Oborná Monika od 16.30 z pracovních důvodů, Pastuchová Jana z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Peštová Berenika z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Potůčková Lucie do 15 hodin bez udání důvodu, Pražák David z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Quittová Petra z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Rais Karel z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Richter Jan z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Richterová Olga z celého jednacího dne taktéž ze zdravotních důvodů, Ryba Drahoslav z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Samaš Miroslav od 14 do 18 hodin ze zdravotních důvodů, Šafránková Lucie z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Urbanová Barbora od 18 hodin z pracovních důvodů, Zajíčková Renáta od 14 do 17 hodin z pracovních důvodů, Zborovský Miroslav od 14 do 17.30 z pracovních důvodů.

Z členů vlády se omlouvá Blažek Pavel do 16 hodin z pracovních důvodů, Dvořák Martin z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Hladík Petr z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Jurečka Marian do 19 hodin z pracovních důvodů, Lipavský Jan z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Rakušan Vít od 18 hodin z pracovních důvodů a Válek Vlastimil do 14.45 z pracovních důvodů.

Ještě se omlouvá pan místopředseda Skopeček Jan od 14 do 16 hodin z pracovních důvodů.

Nyní tedy přistoupíme k návrhu pořadu 123. schůze tak, jak je uveden na pozvánce. Nejdříve vás seznámím s návrhy, na kterých se shodlo dnešní grémium.

Navrhujeme za prvé vyřadit z návrhu pořadu body 1 a 190, což je sněmovní tisk 252, novela Ústavy České republiky, druhé a třetí čtení; (body) 2 a 191, sněmovní tisk 497, novela Ústavy České republiky, druhé a třetí čtení; (body) 16 a 204, sněmovní tisk 276, novela Listiny základních práv a svobod, druhé a třetí čtení.

Za druhé zařadit do návrhu pořadu dva nové body, a to sněmovní dokument 5727, návrh ročních odměn za činnost členů kontrolní rady Grantové agentury České republiky, sněmovní tisk 710, novela zákona o veterinární péči, druhé čtení.

Za třetí navrhujeme následující postup jednání v tomto týdnu: Dnes, tedy v úterý 17. prosince, navrhujeme jako první projednat nový bod, sněmovní dokument 5727, návrh ročních odměn za činnost členů kontrolní rady Grantové agentury České republiky. Dále navrhujeme projednávat body z bloku Zákony - druhé čtení, a to nový bod, sněmovní tisk 710, novela zákona o veterinární péči, bod 7, sněmovní tisk 757, novela zákona o zajištění podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Poté navrhujeme projednávat body z bloku Zákony - první čtení v pořadí: bod 44, sněmovní tisk 833, novela zákona o elektronizaci zdravotnictví; bod 49, sněmovní tisk 851, vládní návrh zákona o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí; bod 45, sněmovní tisk 839, novela zákona o vojenské policii; bod 50, sněmovní tisk 852, novela zákona o ozbrojených silách České republiky; bod 46, sněmovní tisk 847, vládní návrh zákona o kategorizaci zdravotnických prostředků.

Zítra, tedy ve středu 18. prosince, navrhujeme zařadit pevně ve 13.45 hodin volební body, a to bod 208, návrh na volbu předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro hybridní hrozby, druhé kolo; bod 209, návrh na volbu předsedy dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu, opět druhé kolo.

Na základě dohody z grémia bude 123. schůze Poslanecké sněmovny ve středu 18. prosince po skončení dopoledního jednání přerušena, a to do pátku 20. prosince do 9 hodin.

Připomínám, že ve čtvrtek 19. prosince bude v 9 hodin zahájena 125. schůze Poslanecké sněmovny.

Na závěr mi dovolte informovat vás o tom, že na 119., 120. a 124. schůzi Poslanecké sněmovny byly projednány body 5, 10, 26, 31, 32, 38, 39, 40, 43, 48, 171, 174, 175, 177, 178, 181, 182, 189 a 221 návrhu pořadu, a proto jsou na 123. schůzi neprojednatelné.

Nemusí se hlasovat o jejich vyřazení, nebudou součástí schváleného pořadu. (Hluk v sále přetrvává.) To je z mé strany vše.

Nyní vás prosím, paní kolegyně a páni kolegové, o ztišení a také o to, abyste se k návrhu pořadu vyjádřili i vy. O slovo se přihlásilo několik řečníků s přednostním právem. Jako první je to pan předseda Benda, následuje pan předseda Babiš, paní předsedkyně Schillerová, pan předseda Okamura, pan předseda Radim Fiala, pan předseda Michálek. Následují poslanci Ivan Bartoš, Věra Adámková a Klára Kocmanová.

Ještě jednou vás žádám o ztišení, kolegyně a kolegové, abychom mohli vyslechnout návrhy na změnu pořadu schůze, které jako první přednese pan předseda Benda. Prosím vás o ztišení v celém sále, i v levé části sálu.

Pane předsedo, prosím, ujměte slova.

 

Poslanec Marek Benda: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, já nejprve avizuji jeden procedurální návrh, který, doufám, že se bude hlasovat po skončení mého vystoupení ke změnám programu, a to je návrh jménem čtyř koaličních klubů, abychom dnes jednali a hlasovali i meritorně o zákonech i po 19. a 21. hodině. Jak jsem říkal na grémiu, předpokládám, že bychom měli skončit do 22. hodiny, ale jak to vypadá podle přihlášek k programu schůze, tak program schůze bude trvat o trochu déle, tak abychom byli schopni dneska něco ještě zvládnout projednat.

Nyní návrhy, které mám k programu schůze, to jest... Kromě toho, co bylo dnes načteno z grémia, navrhuji, abychom za bod 46, který je zatím sedmým bodem dnešní schůze, zařadili ještě bod 23, sněmovní tisk 761, o některých podmínkách podnikání a výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Já se vám omlouvám, pane předsedo.

V pravé části sálu, pokud chcete cokoliv řešit, tak prosím, opusťte sál a hovořte v předsálí. Totéž platí i pro levou část. Prosím, abyste se ztišili. Není slyšet opravdu, co pan předseda navrhuje.

 

Poslanec Marek Benda: Děkuji, paní předsedkyně. Druhý návrh k dnešnímu dni je, aby posledním bodem dnešní schůze - a to tak, že bude zařazen po projednání těch sedmi bodů, které jsou dnes zařazeny, nejpozději však ve 20 hodin, tedy případně i po bodu 23 - byl zařazen bod 18, sněmovní tisk 701, rozpočtové určení daní, po projednání před ním zařazených bodů, nejpozději však ve 20 hodin.

Nyní návrhy k zítřku, tam se omlouvám, že to budu muset přečísti celé, ale nebyla schopnost dnes grémia se úplně shodnouti na tom, jak má průběh třetích čtení pokračovat, takže budu muset přečíst všechny body, tak jak je navrhujeme. Zítra jako první bod ráno by byl bod 186, sněmovní tisk 727, zjednodušeně konflikt na Ukrajině; dále bod 199, sněmovní tisk 774, elektronické komunikace; dále bod 183, sněmovní tisk 716, péče o dítě v dětské skupině; dále bod 179, sněmovní tisk 702, atomový zákon; dále bod 180, sněmovní tisk 705, České dráhy; (bod) 176, sněmovní tisk 695, zákon o zbraních; (bod) 184, sněmovní tisk 721, občanský zákoník, a (bod) 185, sněmovní tisk 724, veřejná podpora. Pro jistotu přečtu i pořadí dalších bodů, ale nepředpokládám, že by se zítra udělalo z těch třetích čtení: bod 188, sněmovní tisk 731, podnikání; bod 173, sněmovní tisk 690, podpora kultury; (bod) 170, sněmovní tisk 653, Kancelář prezidenta republiky; (bod) 172, sněmovní tisk 688, veřejný ochránce práv; (bod) 167, sněmovní tisk 623, advokacie; (bod) 168, sněmovní tisk 649, regulace lobbování, a (bod) 169, sněmovní tisk 650, regulace lobbování, související.

Předpokládám, že pokud bychom schválili takto zítra pořadí tisků ve třetím čtení, mohli bychom se tímto pořadím držet i v pátek, pokud by v pátek k nějakému projednávání třetích čtení docházelo. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Já ještě si upřesním, že navrhujete ta třetí čtení hlasovat v jednom bloku, všechno tak, jak jste dnes tady načetl, pokud nebude výhrad, samozřejmě.

 

Poslanec Marek Benda: Já jsem samozřejmě připraven hlasovat pro to v jednom bloku, ale vzhledem k tomu, že si myslím... (Poslankyně Schillerová naznačuje, že je proti hlasování v jednom bloku. Předsedající: Nebude zájem, dobře.) ... že opozice - různá opozice proti různým bodům - protestovala, že je férovější, abychom hlasovali bod po bodu.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, děkuji. Děkuji za upřesnění.

 

Nyní bychom měli hlasovat procedurální návrh, který pan předseda Benda přednesl, a totiž že bychom dnes jednali a meritorně i hlasovali po 19. i 21. hodině. Přivolala jsem kolegy z předsálí.

Zahajuji hlasování o tomto procedurálním návrhu. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování 2. je přihlášených 153 přítomných, pro 82, proti 69. Návrh byl přijat.

 

Nyní se tedy posouváme k dalšímu přednostně přihlášenému a to je pan předseda Babiš, následuje paní předsedkyně Schillerová. (Hluk v sále přetrvává, koaliční poslanci odcházejí ze sálu.)

Prosím vás o ztišení, kolegyně a kolegové.

Ještě než vám dám slovo...

Tak opravdu, kolegyně a kolegové, žádám, abyste se buď přesunuli do předsálí, anebo ztišili.

Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Andrej Babiš: Takže vážení spoluobčané, dámy a pánové, počkáme, až odejdou poslanci pětikoalice, protože samozřejmě moje projevy jsou hlavně směřovány na občany.

A já musím konstatovat, že pan premiér nám dává vždy nová témata, která bychom měli tady projednávat. Takže já mám tady návrh na šest bodů dnešního jednání a první bod je... (Ministryně Černochová ve vládní lavici hovoří s poslancem Bendou.)

Paní ministryně má službu dneska, vidím. (Ministryni Černochová mimo mikrofon: Nemám.) Nemáte službu, vy máte tu aplikaci.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Prosím, abyste na sebe nepokřikovali z lavic.

 

Poslanec Andrej Babiš: Nepokřikujeme, normálně mluvíme.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: No nebo ani nemluvili, no tak.

 

Poslanec Andrej Babiš: Můžu mluvit, ne? Proč bych nemohl mluvit? Ona mi odpovídá dokonce.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Vy můžete mluvit i k paní ministryni, paní ministryně by neměla vám odpovídat. Přesně tak.

 

Poslanec Andrej Babiš: Paní ministryně je jedna z mála, která s námi mluví dokonce, i když dneska ji budu tedy velice kritizovat, ale to nevadí.

Takže první bod je sen pana premiéra o německých mzdách. Podle jeho poradce dostali za úkol odboráři... Dobře slyšíte. Tak. Takže já mám tady dokonce ten dopis a tady je takový komentář, že pan premiér Petr Fiala z ODS přišel na to, jak ten svůj sen, kterému se tedy téměř všichni smějí, realizovat. No a vlastně udělal to jeho poradce, který tady v dopise předsedovi Českomoravské konfederace odborových svazů píše - ten poradce se jmenuje Jakub Kaisler - a normálně tady napsal, že co se týče přibližování úrovně českých mezd úrovni německých mezd, jeho tahounem by měly být mzdy v soukromém sektoru. Představte si! Předpokládám proto, že odbory uplatní své pravomoci při kolektivním vyjednávání s příslušnými zaměstnavateli. Takže já nevím, jestli fakt toto všechno je míněno vážně, protože tady v tom komentáři pan Středula vlastně vyzývá, aby celá ODS - která vlastně už ani neexistuje, protože už jsou SPOLU - vstoupila do odborů a aby pomáhala v našem cíli, aby v Čechách skončila levná práce.

No, tak samozřejmě pan premiér má sen o německých mzdách místo toho, aby se od něj distancoval a řekl, že to tak nemyslel a že je to nesmysl, tak v podstatě ten problém rozmazával stále. A kolik různých komentátorů mi přišlo na pomoc? No, my tady budeme v pátek mluvit opět o tom, že tato koalice si nedá říci, aby nenavyšovala platy.

A co je absolutně skandální, a my sami jsme to neodhalili, ale dokonce jeden objektivní redaktor České televize to objevil, že i na rok 2026 si pětikoalice navrhuje navýšení platů. Takže panu premiérovi nestačí, že příští rok bude mít plus 19 000 měsíčně, ale nárok 2026 dalších 40 000, vážení spoluobčané, 40 000. Takže za dva roky pan premiér bude mít plus 59 000. No, tak já nevím, kdo jim radí, ale je to neuvěřitelné, že po tom, co vláda odmítla odborářům navýšit platy alespoň stejnou měrou, jak sami sobě, tak tady poradce vlastně říká, aby to ty odbory zařídily. No, pan premiér asi netuší, jak se vyjednává, jaká je těžká situace v ekonomice. A já si myslím, že pokud by většina menších a středních firem navýšila platy na úroveň Německa, tak by jednoduše všechny zbankrotovaly, ale samozřejmě pro lidi, kteří vůbec nerozumí ničemu, je to těžké. Takže ten první bod. Abychom věděli, jak to tedy pan premiér myslel, je ten sen pana premiéra o německých mzdách, dostali za úkol odboráři.

No, potom bod 2, to je taky peklo. Pan premiér tvrdí, že tato vláda plní digitalizaci na 80 procent. Tak já bych se chtěl zeptat, jestli bychom to mohli vidět, jak to tedy je s tou digitalizací? Tak ještě nedávno tvrdil pan premiér (Hledá v materiálech.), že tady mám citaci ze CNN Prima News, kde pan premiér tehdy tvrdil, že nabyl jistotu, že jeho vláda, jeho ministr za Piráty, není schopen manažersky dotáhnout do úspěšného konce digitalizaci stavebního řízení.

No a teď tady nějaké médium získalo podklady, kde vláda tvrdí, že digitalizace stavebního řízení je hotová z 80 procent. Tak to je jak v blázinci tady, no. A aby toho nebylo málo, tak tady dokonce bakalovci píšou (Hledá v materiálech.), že zkrátka se navrhuje, tady se navrhuje bod ve Sněmovně, kde má být speciální mimořádná schůze, aby se digitální ústava odložila o dva roky. Tak kdo tomu tedy rozumí? Jednak vláda chce odložit digitalizaci o dva roky, potom pan premiér tvrdí, že to plní na 80 procent. No, tak my bychom rádi věděli, co tedy vlastně funguje nebo co je pravda, protože já nevím. Kdo to sleduje, tak musí být z toho velice konsternován.

No a samozřejmě dneska tento měsíc pan premiér vyhlásil měsíc, zlatý měsíc dálnic, ano, zlatý měsíc dálnic, takže pan premiér asi zapomněl na to, že byl ministrem školství v Nečasově, proruské Nečasově vládě, proruské, vážení proruské, protože Nečas byl v dubnu 2013 v Moskvě a jednal s Putinem o tom, aby Rosatom získal Temelín. To samozřejmě provládní média nepřipomenou, protože se to nehodí, jsou součástí samozřejmě této party.

No a pan premiér byl ministr školství v té vládě a pan Stanjura byl ministr dopravy. A určitě si vzpomenou na to, jak Řebíček válčil, jak tam byl Viamont, to byl ministr dopravy, jak stály dálnice 500 milionů, po rovině za kilometr, za nás potom půlku.

No, a teď vlastně v prosinci se tady otevírá tolik dálnic, ano? Tak jenom abyste věděli, vážení spoluobčané, že taková dálnice, ještě když jsme nastoupili, tak to všechno - změna územního plánu, výkup pozemků, EIA a tak dále, to trvalo v průměru až dvanáct let. My jsme to postupně snižovali zákony a my jsme zdědili po vládě, proruské vládě Nečase, 800 metrů, 800 metrů doslova, jsme zdědili, jo?

A my jsme připravili až 300 kilometrů projektů, proto se ty dálnice otevírají. A kdybych Ťokovi neřekl v roce 2015, že okamžitě musí všechny projekty začít realizovat a připravovat a že vždy na to budou peníze, tak nic by se neotevíralo. Takže já mluvím o tom proto, protože pan premiér vždy vystupuje a pan ministr Kupka občas, občas přizná, že jsme to my všechno připravili. No ale pan premiér tady na Pražském okruhu tvrdí, doslova řekl, že posledních třináct let se nedělo vůbec nic, takže vlastně když byla ta otvíračka, tak tam přišel jeden bagr a bez ničeho začal tam něco kopat. To je asi podle pana premiéra. Když teda třináct let se nedělo nic, tak já se ptám, jak je možné, že někdo začal stavět ten okruh? No, takže demagogie, demagogie, a tahle vláda, protože sama vlastně nepřipravila nic, a my stále čekáme na ten PPP projekt, což řada D4 je vyloženě, že to uchopil Karel Havlíček.

A pokud někdo tvrdí, že to někdo schválil roku 2010, no tak proč jste to neudělali? Proč jste to neudělali? Víte, kolik věcí bylo schváleno na vládě? A nerealizováno? Strašně moc, strašně moc. Takže jednoznačně jsou to naše věci a samozřejmě vláda, která prodává hlavně naši práci, tak z toho dělá velkou propagandu, ale lidi nejsou hloupí a dobře vědí, jak to je.

A mimochodem, proč ty dálnice nepostavili hned po revoluci? Proč už to dávno mohlo být postaveno? Proč to stavěli vždy kde měly pozemky kluci z ODS? Proč z Brna jde dálnice na Vídeň kolem Mikulova? Proč nešla přes Břeclav? Proč Praha-Tábor byla trasa? Potom to změnili? Proč? Kolem Českých Budějovic je tunel a nejde to po povrchu? No, protože nějaký komunální politik z ODS tam měl pozemky, takže takhle to tu fungovalo, pokud někdo dneska něco tvrdí. A až my, kdy jsme přišli v roce 2014, jsme to dostavěli. D6, prosinec 2016, 32 let.

Ano, vyřešili jsme i tu, i tu farmářku, ano, 20 let to řešili a tak dále. Takže, samozřejmě tady to musím říct, protože média nás nepochválí. (Hledá v materiálech.) No a samozřejmě provládní novinky, tady velký titulek, velké vánoční smíření na nové dálnici. No to určitě (Se smíchem.). Takže jako to víme, jak to tady funguje ve Sněmovně, jak se vyjadřují jednotliví aktéři v médiích a tak dále. Takže aby bylo jasno, kdo ty dálnice zrealizoval, jak to bylo za ODS v minulosti?

Bod 4: Proč na Slovensku nezdraží plyn ani teplo a v České republice ano? My jsme vám to tady opakovaně říkali. 16. února 2022 jsem tady vystoupil a vyzval jsem vás, abyste podobně jako na Slovensku zastropovali cenu elektřiny na 1 500 (za) megawatt u výrobce. Tak, jako to postupně udělal i Macron, že vykoupil EDF, to je francouzský ČEZ. No, jaký je výsledek? Výsledek je to, že samozřejmě tahle vláda, která dělá teror všude. Nezávislé instituce se jich strašně bojí a tu servilní tiskovku Energetického regulačního úřadu, který má být nezávislý, jsme viděli, tak samozřejmě zkrátka... Vážení spoluobčané, na Slovensku vláda lidem dá 6 miliard a u nás vláda zdraží teplo a energie o 5 miliard, ano? To všechno se dá lehce dopočíst s tím, o kolik se zvyšuje regulovaná složka a zvyšuje se zase. Protože například i koupili - pan Síkela koupil - NET4GAS za 9 miliard s dluhy 33, přitom soukromník by to koupil za půlku. Ale tahle vláda si vůbec nedělá žádné starosti, že by nějak efektivně hospodařila.

Další bod se jmenuje: Proč nás vláda neposlechla v pronájmu gripenů? Mohla ušetřit minimálně 13,6 miliardy. Já jsem 6. února 2024 natočil video, kde jsem říkal, že jsem absolvoval obchod, že jsem obchodník, a kdybych tam byl, tak bych samozřejmě nejdřív vyjednával nájem gripenů a až potom se pustil do F-35, které jsou samozřejmě zbytečné, ale to jsem opakoval x-krát, dokonce teďka i Elon Musk říkal, že jsou zbytečné. I Trump kritizuje výrobce F-třicetpětek. Takže jenom došlo na moje slova, kde jsem řekl, že Švédové si nás vychutnají. No, a také si vychutnali, protože ten nájem - v podstatě ta letadla nám bohatě stačí, jsou už většinou odepsané - který byl, nebo je 1,7 miliardy ročně, tak zdatný obchodník by to ještě stlačil. Ale už tehdy v tom videu v únoru 2024 jsem to říkal. Dnes se mluví o nájmu 2,6 miliardy. No ne, teďka je nový článek, že už Švédové chtějí 3,4 miliardy. Tak to je 100 procent navíc, takže to je jednoduchá kalkulace - 1,7 miliardy krát 8 a jsme na těch 13,6. Takže úplně zbytečně. Je to amatérismus, že vláda neumí vyjednávat. Takže to je bod 5.

Poslední bod 6, ten je velice nadlouho, protože to je skutečně neuvěřitelné, jak pan premiér vystupuje, když máme pocit...

To je stejné s ministrem Baxou, ty poplatky. Když jsem se ho ptal, jestli se jmenuje Martin Baxa, když říkal, že ty poplatky nenavýší a teďka je navýší.

No, tak stejné je to s panem premiérem, který se teď probudil. Ano, probudil se - když už tedy většinou oni způsobí problém, obrovský problém - a teď nám oznamuje, že Česko bude v Evropské unii usilovat o odklad nového systému povolenek na rok 2028, řekl Fiala. Ten bod se jmenuje: Emisní povolenky aneb jak premiér Fiala zapomněl, že měl předsednictví Evropské unie, v rámci kterého tuhle šílenost prosadil, ještě se s tím chlubil a ještě za to dostal pochvalu od předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen a zeleného šílence Timmermanse. To je název toho bodu.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Vzhledem k délce toho názvu, pane předsedo, prosím, dáte mi to pak napsané? (Poslanec Babiš: Určitě. Dám vám to hned teď.) To budete laskav. Děkuji.

 

Poslanec Andrej Babiš: Takže prosím vás, takže ono to vypadá, že pan premiér Fiala se právě stal premiérem a že všechno, co bylo předtím, ty tři roky, když šli na ruku Evropské unii, když nevyužili vůbec toho předsednictví náš prospěch, neudělali nic, a všechno dodrbali, tak teďka zjišťují, že je to průšvih a chtějí to napravit. Takže to je úplně neuvěřitelné. Nevím, kdo dělá podklady panu premiérovi nebo vůbec vládě, kdo dal mandát té Hubáčkové, která nemluvila anglicky a šla někdy v červnu 2022 na zasedání Rady a všechno odkývala, ty nesmysly: zákaz spalování, zákaz výroby a obchodu se spalovacími motory. Potom se rozbrečela, protože... Nechápu, jak to funguje, protože potom jí asi někdo řekl, jak to všechno pokazila a prosadila tuhle šílenost. No a oni to všechno obhajovali přece.

No a teďka se pan premiér probudil - Evropská komise se ještě neprobudila - a říká, že bude usilovat o odklad. Tak proč pan premiér neříká, že s tím nesouhlasí? My uděláme všechno pro to, pokud tam budeme, že to zrušíme. Proč to odkládá pan premiér? Když říká, že bude mít 30 procent a STAN 16 a že oni budou zase vládnout a že potřebuje těch osm let nebo čtyři roky na ty německé mzdy a budeme mít špičkové univerzity a montovny nebudou. To říká pan premiér. Tak proč to odkládá? On chce zatížit lidi s těmi nesmysly? Kdybychom tam byli my, tak samozřejmě pokud se tam dostaneme, tak uděláme všechno pro to, abychom to zrušili. Takže tady pan premiér navrhuje 16. prosince odložit zavedení systému emisních povolenek pro budovy a auta ETS. Ale vždyť on to prosadil a to se ho samozřejmě žádný moderátor nezeptá.

Samozřejmě opakovaně lžou o Green Dealu - na Twitteru. Tady, když už to bylo úplně jasné a je to dneska jasné, tak už nevím, kdo to řekl, jestli pan předseda Benda, nebo někdo - ano, Marek Benda v rozhovoru pro Echo. Titulek: Odkývali jsme v EU některé blbosti z nepozornosti. Tak to mě baví. ODS chce rok před volbami podporovat firmy, jo? Tři roky ničí naši ekonomiku, firmy, máme nejvyšší ceny energií, daň je na všechno a tady 22. října pan předseda Benda tvrdí, že chce podporovat firmy. Pan premiér se teďka probudil a přichází s tím, že chce dělat něco s těmi povolenkami, ale já se k tomu ještě dostanu, k té historii.

Tady je další článek ze 17. července. Vláda se bojí přiznat pravdu o Green Dealu. Největší zásah do života odsouhlasila ona, ne Babiš. Tady jsem to stokrát říkal, že to tak je, a vláda to už měla mít na pořadu v červenci, ano? Tady je článek. Zelený dokument, který v létě vyděsil vládu, je zpět. Takže vláda něco prosadila, schválila, šla na ruku Bruselu, servilní vůči Bruselu, místo toho, aby pan premiér vystupoval jako premiér svrchovaného státu, který je tady proto, aby bojoval za lidi, aby bojoval za občany České republiky. Takže se vyděsili. Něco prosadili a teďka zjistili, že je to úplně na hlavu a teďka se tváří pan premiér, že zkrátka to chce všechno napravit. Přitom oni byli ti, kteří to vlastně všechno zapříčinili.

Já jsem k tomu psal tolik komentářů. 31. března 2023 jsem k tomu psal: Středa 28. března 2023 vstoupí do dějin jako černý den českého automobilového průmyslu. Den, kdy Evropská unie schválila úplný konec spalovacích motorů v roce 2035. Den, kdy Českou republiku zradila a v Bruselu definitivně prodala Fialova vláda. A tak dále. Teďka pan premiér najednou přichází a má starost o náš automobilový průmysl a evropský průmysl. Přitom před volbami říkal něco jiného. No, toto je paní Ursula von der Leyen, nejmocnější člověk v Evropské unii, nikým nevolená, která rozhoduje o desítkách miliard euro, i z našich daní.

A co tady říká? 26. 9. 2023. Krásně se směje na pana premiéra. (Ukazuje materiál.) "Česko hrálo v Green Dealu klíčovou roli, chválila v Praze von der Leyenová." Tady ho chválila. Ale co ještě horší? Ještě horší je, že tady pan premiér přece tvrdil, podívejte se... (Ukazuje další materiál.) "EU chce splnit své klimatické cíle navzdory válce na Ukrajině," řekl Fiala 8. listopadu 2022. Takže tohle všechno bylo úplně jinak. Oni za to bojovali. Oni to prosazovali. Šli na ruku Evropské komisi. Ten Timmermans z nich udělal úplné pitomce, protože vlastně zavedl to Euro 7. A potom, když se Kupka probudil, tak to šel napravovat. Ano?

Podívejte se na tenhle titulek. (Ukazuje materiál.) A to samozřejmě média neříkají. "Budovy, auta, povolenky. České předsednictví chce dotáhnout domluvu o snížení emisí." Takže pan premiér byl premiérem české vlády, když Česká republika měla předsednictví. Ne? A chce to dotáhnout. 11. 7. 2022 to říkal. A teďka co jako? Teďka přichází, že chce jednat o odkladu? Dělá si z nás srandu? Vždyť on všechno to zapříčinil.

Tady článek nešťastné Hubáčkové: "Fit for 55: Strašák, nebo příležitost?" To jsou všechno ty příležitosti. Tak se zeptejte firem, kolik musí investovat, aby vyhověly těm zeleným šílenostem. A ty technologie ani neexistují. To bude stát tolik peněz, že všichni zbankrotují. Ano, už to začíná. V Německu už to začíná. A pokud Trump odstoupí od klimatické dohody, tak jsem na to zvědav, co ta Evropa udělá. A v Evropské komisi stále nepochopili, že tady je nějaký průmysl. Nepochopili.

Koukejte, tady zase se směje Ursula s panem premiérem a titulek 16. 12. 2022... (Ukazuje materiál.) "Česko je úžasné, chválila předsednictví von der Leyenová." Ona políbila prsten Zeleným při prvním mandátu. Ona! "Summit slíbil strop na plyn." Takže pan premiér udělal všechno, co chtěla Ursula! A teď najednou začíná chápat, kam to všechno směřuje.

A toto je úplně vrchol všeho. (Ukazuje materiál.) Tady zase je Ursula, tady není ten šílenec Timmermans. Šílenec Timmermans je socialista, téměř komunista a absolutně nejzelenější politik, co tam byl. Když V4 fungovala, tak my jsme zabránili, aby on se stal předsedou Komise. A tady je titulek z 20. prosince 2022: "Zřídka jsem viděl předsednictví, které bylo úspěšnější a profesionálnější, pochválil Čechy Timmermans." No, já bych se zabil, kdyby mě Timmermans pochválil. Tenhle šílenec, který tvrdil, že krávy prdí a je nepotřebujeme. Někteří zelení šílenci říkali, že i lidi mají emise. Si pamatujete, ne? No tak tenhle nás pochválil.

A co za to předsednictví pan premiér tedy vyřídil pro nás? Vůbec nic! Kdyby aspoň svolal jeden summit, požádal Charlese Michela o ten summit, tak by to mělo nějaký smysl. Že by řekl: Hele, Ursulo, za prvé chci změnit energetickou směrnici, nechci lipskou burzu, chci, aby elektřina byla ne na ceně plynu, ale ceně uhlí. Neudělal. A potom mohl říct Ursule: Hele, mě stáli Ukrajinci 120 miliard a ty jsi mi nedala ani euro, tak buď mi to dáš, nebo zkrátka v rámci předsednictví udělám takové věci, že se ti to nebude líbit. Neudělal nic. Jenom se chlubil naší prací. Taxonomie? Kdy byla schválena? 31. 12. 2021, naše dílo. My jsme to vybojovali. Pětkrát jsem to Ursule říkal. Jim se nechtělo do toho. Takže asi každý pochopí, že když vláda Petra Fialy nastoupila 17. 12. v pátek 2021, tak za 14 dní přes svátky neudělali vůbec nic. Takže o to víc je neuvěřitelné, že pan premiér teď přichází a říká, že to zkrátka teďka odloží. Tak kvůli čemu to odkládá? Proč neřekne, že to chce zrušit? My to chceme zrušit. Pokud se něco nezmění, Evropa nedopadne dobře.

A pamatujete si na předvolební debatu na CNN, když mě pan premiér tam zkoušel, co jsem udělal s emisními povolenkami. Tak co jsem udělal? Tak 27. 9. 2021: "Babiš se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek." Dopis - 28. září 2021 jsem psal Ursule von der Leyen, Charlesi Michelovi a všem premiérům a prezidentům Evropské unie první dopis. Druhý dopis jsem napsal ještě v prosinci, předtím než jsme předali vládu. Všem jsem psal. Vystupoval jsem. Ať nám tedy pan premiér řekne, co on udělal za ty tři roky? No, neudělal nic. Tady další článek, 15. 12. 2021: "Babiš chce na summitu EU probrat emisní povolenky." Ano, emisní povolenky, to ničí náš průmysl, to ničí evropský průmysl. A navíc, aha, tady ještě je, protože pan premiér nespěchal na ten summit, ne? On nastoupil, my jsme mu mohli předat vládu už 13. prosince 2021. Ne. On mě nechal ještě se zúčastnit. Ano, tady je titulek, provládní Šafaříkova píše: "Babiše čeká poslední summit a chce zabojovat o levnější emisní povolenky. Napsal kvůli tomu vedení Unie." A co vy, pane premiére? Vy jste si udělal co? Když jste mě tam zkoušel, že co vlastně jsem udělal. Tak já jsem něco udělal. Ale vy jste neudělal vůbec nic! A teď přicházíte s tím... Ano, to je fajn, že to chcete odložit, ale proč to nechcete zrušit? Proč nechcete? Navíc emisní povolenky v Německu, to je takový skandál. To je samý podvod na podvod. "Německem zmítá skandál kolem miliardových podvodů s emisními povolenkami. Účet zaplatili řidiči. Německem otřásá gigantický podvod ve jménu ochrany klimatu. Řidiči aut zaplatili téměř miliardu eur za projekty, z nichž některé neexistovaly." Podvod na podvod. To je Evropská unie. Takže my tohle všechno máme zaplatit. A pokud se něco nezmění, tak Evropa neskončí dobře. Vím, o čem mluvím. Takže proto považuji za absolutně pokrytecké a neuvěřitelné, že pan premiér se teďka tváří, že chce něco měnit. A co dělal tři roky pro to? Neudělal vůbec nic! A bylo to stejné jak s tím, když nám tvrdil, že vyřídil 50 miliard u Ursuly na povodně. Nevyřídil nic. Nevyřídil ani euro na ukrajinské uprchlíky. Nevyřídil pro Českou republiku vůbec nic. Tak proto si myslím, že bychom měli o tom tady debatovat, a nejenom na Twitteru lhát a přivlastňovat si věci, které tahle vláda neodpracovala.

Tahle vláda je vláda národní katastrofy pro naši zemi a místo toho, aby projevili trošku pokory a trošku sebereflexe, tak v pátek budou zase bojovat za svoje platy. Pan premiér za svých 19 000 měsíčně navíc a ještě v roce 2026 o dalších 40 000. Neuvěřitelná arogance! A já doufám, protože samozřejmě v médiích dobře víte, jak jsme na tom, když chceme něco říct, tak vždycky nás... Ale já tam nechodím samozřejmě. Tak doufám, že se to všichni dozvědí. Děkuju za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní je přihlášená s přednostním právem paní předsedkyně Schillerová. Následuje pan předseda Okamura. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, když pan premiér slíbil německé platy za čtyři roky, spočítala jsem, že mzdy českých zaměstnanců musí každoročně růst alespoň o 15 000 korun měsíčně, aby za čtyři roky vyskočily o kýžených 60 000.

Jedině tak by se výplatní pásky Čechů, Moravanů a Slezanů mohly za čtyři roky přiblížit výplatním páskám našim západním sousedům, a to ještě za předpokladu, že v Německu porostou platy jenom minimálně. Všem, kteří podezřívali pana premiéra, že pro svůj cíl nic nedělá a výrokem chtěl na sebe jen upoutat pozornost, musela udělat čáru přes rozpočet sobotní reportáž ve večerních Událostech České televize.

Návrh zákona předložený Fialovou vládou, který upravuje platy vrcholných politiků od 1. ledna 2025 dál, bude totiž podle zveřejněných výpočtů znamenat nejen lednové zvýšení o 7 procent, ale také následné zvýšení o 13,6 procenta v roce 2026. To znamená, dámy a pánové, že platy ústavních činitelů vzrostou za pouhé dva roky kumulativně o 21,5 procenta, tedy více než o pětinu. Například základní měsíční plat premiéra, který je nyní 275 000, by po růstu na 294 000 v roce 2025 o rok později poskočil na 334 000 korun, to je 60 000 korun navíc. Kýžené zvýšení platů o 60 000 tak Fialova vláda stihne ne za čtyři roky, ale za pouhé dva.

Má to ale jedinou vadu na kráse, týká se to pouze politiků. Zaměstnanci státu naopak příští rok nedostanou ani 60, ani 30, dokonce ani potřebných 15 000 měsíčně navíc, ale 1 400 korun - jeden tisíc čtyři sta korun českých - první zvýšení od podzimu roku 2022. Toto je, dámy a pánové, realita vlády Petra Fialy: propad reálných mezd českých zaměstnanců do roku 2017, propad reálných platů zaměstnanců státu o více než 20 procent a německé platy - jistě, pane premiére - ale jen sami pro sebe.

Řeknu vám, kolegové, že už teď se moc těším na páteční debatu k zákonu, kterým si toto nemravné zvýšení plánujete prosadit. Bude to pikantní, spolehněte se. Děkuji za pozornost.

Navrhuji bod s názvem Německé platy podle Petra Fialy pro politiky za dva roky, pro zaměstnance v nedohlednu. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní vystoupí pan předseda Okamura. Pan předseda Fiala svoji přihlášku stáhnul, proto následuje pan předseda Michálek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, jako první mimořádný bod na schůzi za SPD bych navrhl bod s názvem Fialova vláda nečinně přihlíží nekontrolovanému zdražování základních životních potřeb. No a nás by zajímalo, jakým způsobem to chce Fialova vláda řešit. Já tady ten bod navrhuju už opakovaně, Fialova vláda tu diskusi, tento můj bod, vždycky zamítá, ceny v České republice stoupají a Fialova vláda vůbec nic neřeší, takže já dál a dál budu bojovat za občany České republiky a dál a dál budu na vás vyvíjet tlak. Dle aktuálních údajů Českého statistického úřadu o inflaci za listopad je nejvíce alarmující astronomické, meziměsíční i meziroční zdražení některých základních potravin, kdy se například ceny vajec meziměsíčně zvýšily o 23,5 procenta, a meziročně pak dokonce o 31,7 procenta. Dále již několik měsíců v řadě výrazně rostou náklady na bydlení, ceny elektřiny meziročně stouply o 9,2 procenta, ceny nájemného o 6,3 procenta, ceny vodného o 10,9 procenta, stočného o 13,4 procenta a ceny tepla a teplé vody vzrostly meziročně o 8,5 procenta. Fialova drahota tedy pokračuje a není vidět světlo na konci tunelu. Tím světlem budou evidentně až volby, které budou za deset měsíců.

Fialova vláda boj s inflací, kterou spolu zapříčinila plošným zvýšením všech nepřímých daní a katastrofální schodkovou rozpočtovou politikou, již doslova vzdala a nečinně přihlížíte nekontrolovanému zdražování základních životních potřeb. Důsledkem je propad reálných příjmů milionu občanů České republiky před úroveň roku 2019, takže vy jste nás vrátili pět let zpátky. Dále je v současnosti rekordní nedostupnost bydlení, a to i v evropském měřítku, a hospodářská stagnace a pokles konkurenceschopnosti českých firem v důsledku setrvale vysokých cen energií. A vy to prostě odmítáte řešit, vy máte, vždycky jenom slyšíme, Ukrajina, Ukrajinci a zbraně od amerických zbrojařů, ale že byste něco dělali pro českého občana, to vůbec nic pro české občany neděláte. Je potřeba prostě ukončit působení této nekompetentní a asociální vlády, a proto doufám, že za deset měsíců, kdy se uskuteční volby, takže dojde k výměně, a znovu se nastartuje Česká republika. Takže já jako první bod navrhuji bod s názvem Fialova vláda nečinně přihlíží nekontrolovanému zdražování základních životních potřeb, protože chceme prostě slyšet vaše návrhy. Bohužel já vím, že žádné nemáte, proto tento bod opět zamítnete, ale rád bych vás vyzval k tomu, abyste předložili návrhy, co chcete dělat s tou neuvěřitelnou drahotou. Za SPD říkám, že my jsme naše návrhy už mnohokrát představovali a rádi je tady představíme znovu, pakliže nám umožníte samozřejmě tento bod projednat.

Jako bod číslo 2 chci navrhnout jménem SPD další mimořádný bod s názvem Svého praktického lékaře nemá přes 920 000 lidí, z toho více než 170 000 dětí. A situace se ještě zhoršuje. Podle dat Ministerstva zdravotnictví prezentovaných nedávno v České televizi nemá svého praktického lékaře, jak jsem uvedl, přes 920 000 lidí, z toho více než 170 000 dětí. A mě by zajímalo, jak to chcete řešit? Já už tady ten bod dávám na program schůze minimálně dva roky a vy mi ho vždycky zamítnete, protože žádné řešení evidentně nemáte a nechcete situaci řešit, protože vám jde v první řadě o péči pro ukrajinské uprchlíky, ale na české občany úplně kašlete. Ještě bych dodal, že ještě navíc nad ta čísla, o kterých hovořím, tak o dalších 85 000 dětí se starají praktičtí lékaři pro dospělé, navíc 40 procent praktických lékařů je starších 60 let, takže se dá očekávat její brzký odchod do penze. Odborníci upozorňují, že zvlášť kritická je situace ohledně nedostatku dětských lékařů, která se může ještě dále zhoršovat. V posledních pěti letech se počet jejich ordinací snížil o 392 zařízení, polovina praktických pediatrů je ve věku nad 60 let, nedostatek lékařů v mnoha oborech je způsoben nízkou podporou motivace k výběru těchto druhů praxe. Fialova vláda akutní nedostatek praktických a dalších lékařů, který již začíná ohrožovat úroveň a dostupnost zdravotní péče v České republice, absolutně neřeší a naopak systém ještě zahlcujete, samozřejmě na úkor našich potřebných občanů. No a s tím SPD samozřejmě nesouhlasí a rádi bychom od vás slyšeli řešení, jak to tedy chcete řešit, protože ta situace začíná být opravdu kritická. Jde samozřejmě o fatální selhání Fialovy vlády, protože stát, potažmo vláda, musí být garantem dostupnosti této péče, kterou si všichni občané České republiky platí ve formě povinných pojistných odvodů. My v SPD samozřejmě máme jasný plán kroků, jak zajistit dostupnost praktických lékařů pro děti i dospělé napříč všemi kraji. Těch řešení je mnoho, ale určitě jedno z nich, jedno z mnoha k diskusi, je, aby například absolventi lékařských fakult, protože je studují zadarmo, respektive z daní našich občanů, tak aby měli povinnost několik let pracovat v České republice.

Protože je tady trend, kdy ihned po absolvování studia tak odchází do zahraničí, a tím pádem českému občanovi, který ze svých daní to studium zaplatil, tím svými občany, tu českou veřejnost, tak v podstatě se to vůbec nevrací. Takže já si myslím, že je k diskuzi mimo jiné náš návrh, aby třeba tři nebo pět let ti lékaři museli po absolvování pracovat v České republice, a pakliže by někdo nechtěl a chtěl by ihned odjet do zahraničí, tak by si měl studium zaplatit. A to si myslím, že by byl férový přístup a mělo by to být takto zřejmé úplně od začátku, protože jinak se těch pozitivní řešení v nějakém kratším horizontu těžko dočkáme.

A jinak zaplatit si svoje studium v případě odchodu do zahraničí, to není žádný nápad, který je z mojí hlavy, to je nápad, který funguje. Funguje ve vyspělých zemích a je to vždycky volba toho studenta, toho absolventa, zdali tady chce studovat zadarmo, zvláště takto finančně náročné studium, jako je lékařská fakulta, to patří podle mých informací dokonce k těm nejdražším studiím. A potom tedy, jestli chce odejít, anebo jestli chce pracovat tady. To je ta volba a každá musí mít podle mého názoru nějaká pravidla. Takže já jako bod číslo 2 navrhuji bod s názvem Svého praktického lékaře nemá přes 920 000 lidí, z toho více než 170 000 dětí, a situace se ještě zhoršuje.

Jako bod 3, mimořádný bod, jménem SPD navrhuji bod s názvem Green Deal potápí český průmysl. No a já k tomu dodám, že už opakovaně vyzýváme Fialovou vládu, aby představila opatření na ochranu české ekonomiky. V Německu vše směřuje k předčasným volbám, přičemž jak víme, tak Německo je klíčovým obchodním partnerem České republiky, a tímto směrem jde dokonce většina českého exportu. V souvislosti s hospodářskou krizí v Německu, vysokými cenami energií, uzavíráním jaderných elektráren a implementací Green Dealu EU lze očekávat dopady zejména na náš automobilový sektor, který je silně napojen na německý trh.

No a ty dopady už tady cítíme. Politická nestabilita a ekonomický pokles v Německu zároveň sníží poptávku po českých výrobcích. Opatření spojená s Green Dealem EU, jako je dekarbonizace a přechod na obnovitelné zdroje, povedou k dalšímu zvýšení nákladů na výrobu a ztrátě konkurenceschopnosti českého průmyslu, a právě proto bych v tomto bodě chtěl vyzvat vládu Petra Fialy, aby nám tady představila soubor konkrétních opatření vedoucích k ochraně naší ekonomiky a průmyslu. Problém je, že vím, že žádný soubor opatření připravený nemáte, takže jde to od desíti k pěti a vy tomu jenom staticky přihlížíte.

A já, když tady čtu ta aktuální vyjádření premiéra Fialy, který tady říká věci, na které jsme upozorňovali už před rokem, to znamená například ohledně zateplování domů a bytových domů, a teď se snaží o nějaké odložení, přitom jsme od začátku říkali, aby pro to ani nehlasoval, takže vždycky tady vidíme ze strany Fialovy vlády servilní politiku v EU, a pak se tady snaží oblbnout prostě voliče v České republice a veřejnost, jako kdyby se snažili něco dělat proti, přitom pro to vždycky hlasují. To znamená, vaše vláda skutečně škodí, kde může, a zdražuje lidem úplně zbytečně životy.

Ale abych šel zpátky k tomu, k té pointě, proč navrhuju tento třetí bod, tak prostě já bych chtěl, aby Fialova vláda tady představila nám a veřejnosti, jaká konkrétní opatření připravují k ochraně české ekonomiky, průmyslu a potažmo tedy i životní úrovně českých občanů.

Jako bod číslo 4 bych chtěl navrhnout bod, který je teďka velmi aktuální. Bod má název, ten mimořádný bod, který navrhuje SPD, má název SPD prosazuje deportaci všech nelegálních imigrantů z Evropské unie. No a já bych k tomu ještě dodal, že to prosazujeme včetně Syřanů. I ti by měli být podle našeho názoru deportováni.

Hnutí SPD považuje současnou politickou situaci v Sýrii po pádu režimu Bašára al-Asada za chaotickou a velmi znepokojující. Jestliže jsme svědky toho, jak tisíce Syřanů ve městech západní Evropy slaví vítězství islámských džihádistů a jejich uchopení moci, měli by se syrští imigranti co nejdříve vrátit domů do Sýrie. Zároveň nastala situace, kdy tyto osoby již nemají právo na takzvanou doplňkovou ochranu, na jejímž základě mají možnost pobývat v některých státech EU, například v Německu. Tisíce kilometrů do vybraných evropských států necestuje někdo, kdo si chce zachránit život, ale ten, kdo se chce mít lépe a využívat evropské sociální dávkové systémy. Jedná se tedy jednoznačně o ekonomické migranty, což je i případ Syřanů, kteří se v drtivé většině dostali do Evropy ilegálně.

Jak říkám, tak hnutí SPD podporuje deportaci všech nelegálních imigrantů ze státu evropské země do země jejich původu a vyzýváme Fialovu vládu, aby na tato řešení, respektive na toto řešení na evropské úrovni, tlačila. Já vím, že je to výzva vůči vaší vládě marná, protože vy naopak jste servilně odsouhlasili migrační pakt Evropské unie, dokonce jste pro něj v první fázi hlasovali, což je úplně šílené.

No a proč já tady o tom hovořím? Já jsem na tu migraci upozorňoval jako jediný politik už před více než deseti lety a tenkrát lidé říkali, jak jsem populista a jak já nevím, co všechno jsem, a že žádná migrace nehrozí. Vzpomeňte na to. A přesně došlo na moje slova, protože problém je v tom, že ti nelegální migranti, že to je prostě těžko potom řešitelná situace. Oni se potom samozřejmě z té Evropy nechtějí vracet, oni nechtějí, abyste je odtrhli od těch cecíků, od těch sociálních dávek, které tady ždímají kvůli těmhle těm přihlouplým politikům à la Fialova vláda a à la vedení Evropské komise, a pak na to doplácí naši občané. To znamená to, jaké je tady množství těch Syřanů a hrozí ještě další migrační vlna na základě situace v Sýrii, tak samozřejmě, protože Fialova vláda odsouhlasila migrační pakt EU, tak samozřejmě může dojít k dalšímu migračnímu tlaku, který může vyústit v ještě větší tlak na přerozdělování migrantů. Takže já vím, proč to říkám, a vím, proč o tom tady hovořím.

Bohužel mám dojem, že zase dojde na moje slova, ale už může být pozdě, protože já nechci žít v České republice, kde se tady pohybují zlegalizovaní nelegální migranti islámského vyznání, kterým ani nebudeme vidět pořádně do obličeje. Já prosazuju pravý opak, já prosazuju zákaz propagace islámu v České republice, zákaz stavění mešit, samozřejmě. Já tady nechci, abych tady večer šel domů a slyšel tady z reproduktorů nějaké přednesy nějakých muslimských imámů, jako to slyšíme i v některých západoevropských městech, to je katastrofa. To znamená, je potřeba tomu udělat přítrž ihned a už od tohoto okamžiku a už ihned samozřejmě, ale už včera bylo pozdě. Je potřeba deportovat všechny ty migranty, co tady nemají co dělat, tlačit na to na evropské úrovni. A týká se to samozřejmě jak Ukrajinců, tak se to týká samozřejmě těchhle těch migrantů z islámských zemí.

Jenom připomenu, že pakliže bychom měli příležitost a voliči by rozhodli o tom po příštích volbách, že bychom tady byli a mohli bychom být součástí příští vlády, tak jedním z prvních kroků, které bychom chtěli bezesporu udělat, je revize všech povolení k pobytu Ukrajinců a dalších cizinců v České republice, především Ukrajinců ovšem. A podle našeho názoru by tady měli zůstat pouze tací Ukrajinci, kteří prokazatelně mají pracovní povolení na místa, která nelze obsadit českými občany. Jakýkoliv jiný Ukrajinec by podle našeho názoru už tady neměl být a už vůbec ne čerpat sociální dávky, což je úplně skandální návrh Fialovy vlády v rámci toho zákona lex Ukrajina, který tady zítra, zase to tady bude na programu, kdy vy dokonce chcete dát ukrajinským zdravotně postiženým lidem, chcete jim dát mnohatisícovou měsíční sociální dávku pro zdravotně postižené Ukrajince, která ale odpovídá druhému stupni závislosti pro české zdravotně postižené občany. Protože v prvním stupni závislosti je to 880 korun, ale ti Ukrajinci, už ta úvodní dávka má být v mnoha tisících, tuším, teď to nemám u sebe, až 6 000, 4 až 6 000 korun měsíčně. Tak kde to jsme? A ještě na základě nějakých dokladů z Ukrajiny, u kterých není ani zřejmá pravost. Ale hlavně je úplně neakceptovatelné, že vy jste tady zamítli návrh SPD na zvýšení příspěvku na péči v prvním stupni závislosti, který, jak jsem říkal, je 880 korun měsíčně. Za to ti naši zdravotně postižení spoluobčané nenakoupí ani žádné sociální služby. Logicky, co chcete dneska koupit za 880 korun?

Přitom ti lidé v prvním stupni závislosti nesplňují i několik základních, řekl bych životních úkonů typu. To může být, že se třeba nedokáží uložit na postel, obléct se sami, nakoupit si sami. Takže ti 880 korun měsíčně v prvním stupni a ukrajinským zdravotně postiženým, kteří tady nemají ani občanství, ani trvalý pobyt, tak mají mít více než český občan? Co to tady předvádíte, Fialova vládo? To je přece úplně strašné. To znamená, samozřejmě pakliže by SPD bylo součástí vlády, tak uděláme revizi. Uděláme revizi všech těchto povolení k pobytu a hlavně ukončíme tohleto sosání dávek z našich peněz, které tady nastavila Fialova vláda.

Navíc ta situace je taková, že někteří Ukrajinci už tady pěkně vystrkují růžky. Začalo se to dít letošní rok... A ještě jsem o tom nehovořil. Když se podívám na své sociální sítě, tak to byste viděli, jak některým otrnulo, jak už útočí na české občany. Jak útočí sprostě na české občany, už se tady cítí jako doma. Útočí na české občany, vyhrožují českým občanům. A u mě je to tedy, už se to ukázalo, tak tam dochází k názorovým soubojům potom mezi českými občany, kteří mi píší v diskusích, logicky - mě sleduje kolem 650 000 občanů na sociální sítích, takže ta diskuse je tam velmi široká a mnoho tisíc příspěvků denně v podstatě pod mými příspěvky - takže skutečně ti čeští občané, řada z nich je velmi tedy už postavená, řekl bych, protiukrajinsky, protože řada z nich - neříkám všichni, to není pravda - ale řada z nich už skutečně ztratila jakýkoliv pocit, že jsou tady na návštěvě a že tu zemi tady vybudovali občané České republiky, a otevřeně útočí na naše občany. Otevřeně a velmi vulgárně, často i násilným způsobem, musím říct, co se tam píše, já sám to sleduji a stačí se nějakou dobu dívat do diskusí na mé sociální sítě.

Samozřejmě to, co je pro nás úplně nepřijatelné ohledně těch sociálních dávek, pro nás SPD, je, že dávky pro zdravotně postižené, já už jsem o tom říkal, že vůbec, my totiž ani principiálně nesouhlasíme s tím, aby je čerpali cizí státní příslušníci. Toto bych rád zdůraznil. My si myslíme, že tyhlety dávky typu, když už tedy to budu specifikovat, abych nerozvíjel diskusi, jinak moje názory jsou všeobecně známé na toto téma, tak přece dávka sociální podpory pro zdravotně postižené lidi podle našeho názoru by měla být vázána na státní občanství, to by přece měli dostat jenom občané České republiky, protože ta dávka přece z principu je vyplácena z peněz českých občanů, kteří vlastně tím vyjadřují určitou solidaritu s našimi spoluobčany, kteří mají zdravotní handicap. A z daní našich občanů tady se buduje sociální systém už po generace, prostě z peněz našich předků, rodičů - našich, vašich, a prostě by vůbec neměl být tento typ dávky čerpán přece pro cizince. Já si za tím prostě stojím, a proto taky navrhuju tenhleten bod, trošku jsem tedy to vysvětlení rozšířil, ale já si myslím, že to, jak to dělá Fialova vláda, která odírá české občany. Odírá české občany o peníze a dává ty peníze lidem, kteří si je vůbec nezaslouží, ani se jakkoliv nepodílejí na budování českého státu, tak to si myslím, že je opravdu špatně a je to právě jeden z těch důvodů, proč tady vzniká ve společnosti tenze.

Paní Pekarová Adamová... Včera jsem byl v televizi, tak se mě na to tam ptali, že paní Pekarová Adamová říkala, že blbou náladu vytváří opozice, ale já jsem se tomu tam tedy musel zasmát. To nevím, proč to říká, v takovémhle nevhodném načasování navíc, protože zrovna před dvěma dny vyšel průzkum, včera vyšel průzkum státní agentury Centrum pro výzkum veřejného mínění Akademie věd a plně Fialově vládě věří 2 procenta občanů, 2 procenta! To znamená, ten, kdo tady ve společnosti šíří blbou náladu - a občané to vidí - je právě paní Pekarová Adamová a Fialova vládní koalice - a občané to vidí, to jsou úplně neuvěřitelné argumenty - takže přestaňte šířit tu blbou náladu a přestaňte tady ničit životy lidí. Plně vám věří 2 procenta občanů. A tady je potřeba zdůraznit, že i v tom minulém průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, a to mi připadalo pozoruhodné, také pouze 2 procenta (občanů) plně věřila občanům (vládě?) České republiky. Tak na jednu stranu vy to můžete interpretovat tak, že jste se stabilizovali, jste stále na 2 procentech, že vám věří plně občané, ale já myslím, že tím správným demokratickým krokem by byla demise vaší vlády a doufám, že vaše vláda bude vyměněna. Děkuju za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní je přihlášen pan předseda Michálek, následuje pan místopředseda Havlíček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já navrhuji, abychom upravili okamžik projednání u čtyř bodů, které jsou na programu této Poslanecké sněmovny.

Za prvé navrhuji, abychom zařadili bod 224, autonomní usnesení, a to buď v úterý 17. 12. jako první bod, tedy dneska, a alternativně v pátek 20. 12. jako první bod. Jde tedy o to, abychom konečně vnesli pořádek do jednání Poslanecké sněmovny a aby nám nedocházelo k tomu protahování jednacích dnů.

Za druhé navrhuju, abychom projednali sněmovní tisk 110, což je zpřísnění zákona o střetu zájmů. Je to tedy návrh, který byl předložen ještě když jsme byli v koalici, prosazovali jsme tam protikorupční zákony, tak tento návrh zákona se týká dotací zakázek pro členy vlády a také zpřísnění podmínek pro vlastnictví médií. Je to bod 92 a já navrhuji, abychom ho projednali za bodem 44, který, se týká elektronizace zdravotnictví, dnes, v úterý. Případně pokud by takový návrh nebyl schválen, abychom ho projednali ve čtvrtek 19. prosince od 16 hodin, čili z toho důvodu by se potom přerušila mimořádná schůze, která byla na tu dobu svolána. Pokud by ani tento návrh nebyl schválen, tak navrhuji, abychom ho projednali v pátek 20. 12. jako první bod.

Jde o to, abychom reagovali na nález Ústavního soudu, kde Ústavní soud zrušil zákon, který byl schválen touto Poslaneckou sněmovnou, který se týká zpřísnění střetu zájmů pro členy vlády tak, aby současně nemohli během členství ve vládě pobírat dotace a veřejné zakázky, aby nemohli být poslanci a další veřejní funkcionáři podle zákona o střetu zájmů vlastníky velkých mediálních domů. Vzhledem k tomu, že ty důvody byly z hlediska procedury, takže Ústavní soud řekl, že v tom nespatřuje úzkou souvislost mezi pozměňovacím návrhem a schváleným zákonem, tak se domnívám, že bychom měli schválit obsahově stejnou úpravu, kterou už Poslanecká sněmovna jednou potvrdila, a tudíž zařadit ten bod 110, který je koaličním - myslím, že tam jsou kolegové Věra Kovářová, Marek Benda, Jan Jakob a Marek Výborný - tak abychom to schválili znovu v prvním čtení, protože čas se v tomto volebním období krátí a ty příležitosti projednat tento zákon v prvním čtení tedy jsou už prakticky jenom teď v prosinci nebo v lednu. Je otázka, jak by se to potom stíhalo. Domnívám se, že pak už by to spadlo pod stůl.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pane předsedo, já vás jenom upozorním, že dle dohody z grémia budeme přerušovat tuto řádnou schůzi ve středu do pátku, což jste nenamítal ani na tom samotném grémiu, takže ta jedna z variant by byla vlastně nehlasovatelná proti návrhům z grémia, takže ten čtvrtek 19. 12. v 16 hodin bych vám doporučila nenavrhovat.

 

Poslanec Jakub Michálek: Dobře, tak ano, tak tento návrh beru zpět. Zůstávají... (Předsedající: Ty další dvě varianty.) Zůstávají ty další dvě varianty. (Předsedající: V pořádku, hlasovatelné. Děkuji.)

Dále navrhuji, aby Poslanecká sněmovna uspíšila projednávání zákona o lobbování, to je sněmovní tisk 649. Navrhuji, abychom ho zařadili jako bod 2 ve středu, je to tedy třetí čtení, čili bylo by to hned po lex Ukrajina, čili po bodu 186, a naopak by to bylo před bodem 199, což je novela zákona o elektronických komunikacích. Ta novela zákona o elektronických komunikacích má zásadní problém, že koalice v rámci novely zákona o elektronických komunikacích chce schválit přílepek, který se týká jiné problematiky, který zařezává digitalizaci, odkládá ji o dva roky.

Ústavní soud nás nedávno upozornil, že právě načítání těchto pozměňovacích návrhů, které mají velmi vágní souvislost s projednávaným zákonem, je protiústavní a že to bude rušit. Čili domnívám se, že než abychom projednávali zákon o elektronických komunikacích, kde si koalice mermomocí snaží protlačit tento přílepek, který bude patrně zrušen Ústavním soudem, jakmile se první člověk obrátí se správní žalobou do správního soudnictví, že bylo odloženo nezákonným způsobem jeho právo na digitální službu o dva roky, tak samozřejmě hrozí, že ten zákon zhavaruje, protože nebyly splněny předpoklady pro jeho projednání. Ostatně to, co tady říkám, tak má oporu i ve stanovisku legislativního odboru Kanceláře Poslanecké sněmovny, který jsem požádal o to 6. prosince 2024, aby se vyjádřil k problematice, zda je pozměňovací návrh pana poslance Mariana Jurečky a dalších poslanců, který odkládá právo na digitální službu, v souladu s požadavky úzkého vztahu na pozměňovací návrh. Kancelář Poslanecké sněmovny, legislativní odbor, tam rekapituluje fakta, upozorňuje, že samozřejmě finální rozhodnutí je na Poslanecké sněmovně, ale současně taky dospívá k závěru, který je podtržen, že lze mít pochybnosti, zda navržená změna opravdu dostatečně úzce souvisí s původním návrhem zákona.

Takže to je důvod, proč navrhuji, abychom zákon o lobbování zařadili, tedy bod, jako bod 2 ve středu, anebo případně alternativně v pátek jako první bod. Zákon o lobbování tady leží - a je možné ho projednávat už od 14. listopadu - čili měsíc tady leží a nedostali jsme se k němu, a dokonce to vláda předložila teď, že zákon o lobbování je jako poslední ve všech třetích čteních, čili je tady snaha ze strany vládní koalice maximálně oddalovat schválení tohoto důležitého zákona, který je v celé řadě západních demokracií běžný standard, a přesto tady v České republice se má regulace lobbování odkládat.

A v souvislosti s tím navrhuji také změnu v projednávání souvisejícího tisku, to je sněmovní tisk 650, zákon související se zákonem o lobbování - nebo o regulaci lobování, abych byl přesný - a to je tedy eventuální návrh za předpokladu, že bude schválen zákon o lobbování, tak zákon související by byl zařazen hned za zákon o lobbování. To znamená, pokud bude schválen jako bod 2, tak bychom potom pokračovali zákonem souvisejícím jako bod 3. Pokud bude schválen v pátek jako bod 1, tak bychom pokračovali bodem 2. Pokud nebude schválen zákon o lobbování vůbec na program tohoto týdne, tak bychom už o zařazení zákona souvisejícího nehlasovali. Takže tolik moje návrhy.

Já s tím chci představit alternativu toho, jak si Piráti představuji, že by Poslanecká sněmovna měla fungovat, co by měla projednávat, že bychom se v první řadě měli zasadit o to, aby Poslanecká sněmovna fungovala, čili aby projednávala ty věci, aby je neodkládala, aby tu nebyly možné nekonečné projevy. Ale kdo chce kam... (Ministryně Černochová z lavice: Pomozme mu tam.)

... pomozme mu tam. Přesně tak, jak říká paní ministryně.

My tady máme tedy bohužel zatím praxi, že pravidla jednání, která byla projednána ještě v koalici, tak se odkládala, odkládala a bohužel ochota ze strany koalice dát této Sněmovně řádná pravidla jednání tady není.

Za druhé, to je druhá priorita, kterou jsem představoval, tak jsou protikorupční zákony, to znamená, schválení přísnějších pravidel pro střet zájmů u politiků, zejména tedy členů vlády, a ve vztahu k vlastnictví médií a za druhé zákon o lobbování, čili tento stát by měl mít pravidla, která zabrání systémovému rozkrádání státního majetku, ovlivňování skrytých zájmů tak, jak jsme to ostatně viděli, teď novináři psali o případu, kdy přímo u zákona o lobbování si jedna z největších vlivových skupin, skupina PPF, která historicky platila proti Pirátům inzeráty přes čínský Home Credit a tímto způsobem krmila naše politické odpůrce, tak teď si zase v rámci zákona o lobbování chtěli prosadit výjimku, aby si tam nechali umetenou cestičku, že budou moci nekontrolovaně lobbovat jakoukoliv legislativu, která je napadne. Takže takovýmhle způsobem už tady funguje třicet let legislativa a právě zákon o lobbování by to měl zprůhlednit, aby velké zájmové skupiny konečně byly aspoň trochu pod kontrolou. A chtěl jsem poděkovat i za podporu, která zazněla v médiích ze strany některých politických subjektů, že souhlasí s tím, abychom se znovu pokusili o projednání dalšího protikorupčního zákona, a to je sněmovní tisk 110, který zpřísňuje podmínky pro střet zájmů.

Druhý okruh vedle protikorupčních zákonů a zákonů, které zfunkční jednání Poslanecké sněmovny, tak se týká podpory rodin s dětmi, které jsou nejvíce bity právě kvůli zdražování, a to je věc, za kterou my jsme bojovali už ve vládě, a prosazujeme ji i tady nadále v opozici. Zákony, které pomůžou právě rodinám s dětmi, ať už jde o dětské skupiny, aby rodiče, kteří chtějí jít do práce, chtějí si přivydělat, tak měli možnost dát dítě do dětské skupiny nebo do školky. My jsme i v rámci rozpočtu prosazovali navýšení investičních prostředků pro výstavbu škol. A současně zde bude vystupovat kolegyně Klára Kocmanová, která předloží návrh změny programu tak, abychom dříve projednali dětské skupiny, protože tak, jak je to dneska, jak program předložila koalice, tak na dětské skupiny se vůbec dostat nemusí, protože přímo před nimi jsou předloženy dva kontroverzní návrhy, lex Ukrajina ve středu a zákon o elektronických komunikacích, kde je ten přílepek, o kterém jsem už mluvil.

Dále v oblasti podpory rodin s dětmi vedle dětských skupin navrhujeme, aby se pevně zařadila problematika bydlení, protože tady máme návrh zákona, který jsme prosadili v rámci vlády ještě, když byl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, který adresuje víc jak 1,2 milionu lidí, kteří mají problémy s tím dosáhnout na dostupné bydlení. A samozřejmě dostupné bydlení, bydlení samo o sobě, je předpoklad vůbec toho, aby lidé potom měli dobré podmínky pro to vychovávat děti nebo chodit do práce. Takže pokud tady zaznívá, že třeba lidovci jsou sociální svědomí vlády, tak se domnívám, že by neměli přistupovat na další odkládání zákona o podpoře bydlení, který tady bude představovat můj kolega Ivan Bartoš, aby se konečně na něj dostalo, protože ten zákon už tři měsíce leží po lhůtě, kterou stanovila Poslanecká sněmovna. A opět jsme tady viděli, že na výborech je odkládáno jeho projednání.

To znamená, vy, občané, dneska máte dražší bydlení místo toho, abychom schválili zákon o dostupnějším bydlení, který je tady reálným řešením této problematiky, který pomůže nejvíce zranitelným skupinám, to znamená, aby každý člověk mohl přijít na úřad a tam dostal asistenci, jak může získat bydlení tak, aby stát nalil více peněz obcím, které mají projekty na výstavbu bydlení tam, kde je bydlení drahé, a tak, abychom současně se zastali i pronajímatelů, protože pronajímatelé se leckdy potýkají s případy, kdy není kvůli různému vyhýbání se možné doručit výpověď z nájmu bytu i těm, kteří jsou nepoctiví, kteří třeba demolují byt.

A protahují se soudní řízení, protože na jedné straně je potřeba absolvovat řízení o neplatnosti nájmu bytu a na druhé straně na to navazuje žaloba o vyklizení. Takže ta důležitá změna, která je právě v tom zákoně o dostupném bydlení, o podpoře bydlení, tak ta se právě týká toho, aby bylo možné jednak doručovat datovou schránkou v takovýchto případech, kde je to dohodnuto, aby to ujednání o doručování datovou schránkou nebylo automaticky protiprávní, a současně tedy, aby ten zákon byl projednán.

Chceme samozřejmě podporovat nájemní bydlení, protože to je cesta v dnešní době, kdy dochází k rekordnímu nárůstu cen bydlení, který stále pokračuje, a na vině jsou pomalé územní plány, na vině je samozřejmě i přerušená digitalizace, kterou bylo, pokud bychom pokračovali v tom, co bylo už připraveno, tak dneska mohlo být všechno vyřizováno elektronicky, ale bohužel zvítězily zájmy soukromých firem, které dneska mají ten dobrý byznys právě na těch stavebních úřadech.

Jsem rád, že se aspoň podařilo spustit tedy Portál stavebníka. To je užitečná věc, která se připravila za Ivana Bartoše. Podařilo se spustit digitální oběh stavebních dokumentací tak, aby se ty papíry nezasekávaly na jednom místě, ale stále bohužel ten projekt byl zastaven a odložen o tři roky. Takže to jsou samozřejmě věci, které jsou zcela nepochopitelné, jak je možné, že na jedné straně Ivan Bartoš musel skončit ve vládě, byla tam obrovská mediální masáž a teď se o dva roky odkládá digitalizace všeho. O tři roky se odložila digitalizace stavebního řízení a v médiích o tom není pomalu ani vidu, ani slechu a současně - ačkoliv Ivan Bartoš tedy byl obviněn z toho, že to zpackal - vláda vykázala, že digitalizace stavebního řízení byla dokončena na 80 procent a všechno víceméně funguje, takže tohle je opravdu zcela nepochopitelné.

Tolik k té druhé prioritě, kterou je podpora rodin s dětmi a všech těch věcí, které s tím souvisí, dětských skupin, které máme na programu, dostupného bydlení a dalších souvisejících zákonů.

Poslední záležitost, kterou tady považuju z našich priorit za důležitou vypíchnout, tak je náš ekonomický plán Republika v pohybu. V rámci Republiky v pohybu my jsme navrhli například lepší prostředí pro vznik startupů tak, abychom se vyrovnali Izraeli, abychom se vyrovnali Spojeným státům americkým, Estonsku a tak dále. Takže tam máme důležitý návrh na zaměstnanecké akcie. Opakovaně jsme o tom jednali s Ministerstvem financí, a ačkoliv ODS se zaklíná, že podporuje ty startupy, že podporuje ty malé firmy, tak nikdy, nikdy Ministerstvo financí nedotáhlo tento záměr, ačkoliv se tvářili zpočátku vstřícně, abychom skutečně pomohli startupům, aby nemusely přesouvat ta legální sídla do zahraničí, ale aby zůstaly tady v České republice.

Takže to jsou priority Pirátů: protikorupční zákony, rodiny s dětmi a Republika v pohybu, ekonomické nastartování. Ty další návrhy budou představovat kolegyně Klára Kocmanová a Ivan Bartoš.

Oproti tomu stávající vláda tady hájí návrhy, které jsou její priority, a to je odložit protikorupční zákony. Když jsme viděli, že si zařadili projednání zákona o lobbování až na úplně poslední místo v rámci třetích čtení, což samozřejmě vypovídá o tom, že žádný z těch klubů, které jsou ve vládní koalici, není tím, kdo by aktivně tlačil zákon o lobbování, protože ten program se v koalici sestavuje tak, že každý klub si tam přinese svoje priority, proto to nemá hlavu ani patu, protože každý klub si tam přinese svoje priority, a teď se to nějak sestaví podle pořadí, takže to není ani po celcích, podle jednotlivých ministrů. Už se skutečně blíží volební období ke konci, takže to můžeme pozorovat, že to je sestavováno nahodile, a žádná z těch stran koalice po odchodu Pirátů si neosvojila zákon o lobbování tak, aby ho navrhla jako prioritu pro jednání Poslanecké sněmovny. Takže proto se dostala před lobbování celá řada dalších zákonů, včetně zbraní, včetně Českých drah, atomového zákona a tak dále. Lobbování zůstává tady v Poslanecké sněmovně Popelkou.

Další priority, které vláda předložila na tento týden, tak jsme viděli, že je mezinárodní smlouva s Vatikánem, respektive svatým stolcem, smlouva, která vyvolává obrovské obavy ve veřejném prostoru a mezi občany České republiky, že bude mít dopad na to, aby přikryla zneužívání dětí. To se domnívám, že je zcela nepřijatelné a že tam jsou velmi problematická ustanovení. Tato smlouva nemůže nic přinést České republice a dělá se čistě kvůli tomu, co chce tedy katolická církev, aby se implantovalo do právního řádu České republiky, a nemá to pro Českou republiku žádnou hmatatelnou výhodu. Jediné, co se tam navrhuje a co je velmi problematické, že pod rouškou toho, že se posiluje náboženská svoboda ostatních církví, tak se rozšiřuje zpovědní tajemství tak, aby se dostalo na vyšší v podstatě ústavní úroveň, a tak, aby to bylo zneužitelné k tomu, že každý, kdo se prohlásí za pastoračního pracovníka, tak se na něj nebudou vztahovat standardní zákony, aby svědčil ve věcech, které se týkají trestné činnosti, zejména v oblasti zneužívání dětí.

Další priorita, která tedy byla důležitější než protikorupční zákony, rodiny s dětmi a bydlení, tak je odklad digitalizace. To znamená, to je ten navrhovaný zákon o elektronických komunikacích, který použila vláda jako nosič, tak ten v podstatě vyžere veškerý čas na třetí čtení, takže právě kvůli tomu, že tady lex Ukrajina a elektronické komunikace vyžerou ten čas na třetí čtení, tak se pak nedostaneme k věcem, jako jsou dětské skupiny, které by měly být prioritní, jako by měly být další zákony, střet zájmů a tak dále, a místo toho budeme řešit odložení digitalizace o dva roky.

A samozřejmě tady máme problematiku - na pátek zařazenou - platů. To je věc, která byla schválena v době, kdy Piráti už byli odejiti z vlády. My jsme s tím nikdy nesouhlasili a s tím způsobem, jak to bylo předloženo, s tím obsahem navýšení nejdřív o 14 procent, potom o méně. Proč to projednáváme 20. 12.? To je samozřejmě dobrá otázka, kterou bychom si měli položit, proč to projednáváme poslední den před Vánoci? No, protože to bylo účelově od počátku ze strany vládní koalice, ze strany ODS, nastaveno tak, abychom posunuli to předchozí čtení, abychom předcházeli (?) první čtení, aby tam nebyly splněny lhůty a aby se dostali všichni ostatní pod tlak a bylo to projednáváno těsně před Vánoci. Takže toto je problém, který vytvořila vládní koalice, kdy cíleně chtěla vytvořit situaci, kdy jediný okamžik, kdy bude možné projednávat tu problematiku platů před Vánoci, tak bude přesně ten den před Vánoci a toto si tedy upekli velmi nešťastně. Takže to jsou priority vládní koalice.

Samozřejmě tak, jak je to předloženo, tak se nedostane ani patrně na zákon, který jako bod 23, sněmovní tisk 761, zákon o podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. To je ten zákon, který má aspoň trochu regulovat obchodování s investičními byty, to znamená, aby ti, kteří si nakoupí byt a pronajímají ho přes Airbnb, aby nad tím byla nějaká základní evidence a nestávalo se, že jsou tímto způsobem poskytovány byty, které vůbec nejsou podle stavebních předpisů způsobilé k tomuto využití, jako v podstatě hotelové pokoje. A samozřejmě ruku v ruce s tím jde i to, že pokud bují to Airbnb v centrech velkých měst, tak ta centra se vylidňují. To je to, co vidíme na Praze 1, ze které se stal skanzen. Z Prahy 2 a 3 se pomalu stávají cizinecká letoviska, kde tam už třetina lidí na Praze 3 jsou cizinci podle oficiálních statistik. Samozřejmě oni kupují další a další byty a využívají to i tímto způsobem. Domnívám se, že my jako zákonodárci bychom se měli starat o to, aby města zůstávala města a nestávaly se z nich, zejména třeba z centra Prahy, gigantické turistické atrakce, kde už normální lidé nežijí a kde jsou jenom obrovitánské hotely a normální člověk už tam žít nemůže a musí se z toho města vystěhovat, protože každý večer je tam hluk a žít se tam zkrátka nedá.

Takže to jsou oproti těm prioritám Pirátů - protikorupční zákony, rodiny s dětmi, Republika v pohybu - jsou tady priority establishmentu, které jsou: odkládat protikorupční zákony, schválit smlouvu s Vatikánem, která přikrývá zneužívání dětí, odkládat digitalizaci a je tam samozřejmě i ten problematický zákon lex Ukrajina, který na principu kolektivní viny dopadá na spoustu slušných etnických Rusů, kteří tráví třeba i deset let v České republice, pracují tady, udělali... přispívají fungování naší společnosti, odmakali si to, mají tady třeba i vystudovanou školu, mluví plynně česky, jsou plně integrováni do společnosti, očekávali, že dostanou občanství. Teď na základě této kolektivní viny je jim to odkládáno nebo odepřeno.

A samozřejmě problematika zvyšování platů. Nicméně my si myslíme, že by bylo žádoucí projednat i zákon o platech. My tam máme pozměňovací návrhy, které naopak snižují náhrady, které časem v důsledku růstu mezd a na to navázaných růstu náhrad - protože tam je fixní koeficient - tak, aby v té problematice platů došlo k tomu, že zkrouhneme náhrady, které vyskočily způsobem, který už před občany není obhajitelný, protože dneska už náhrady na dopravu v některých případech přesahují i 50 000 korun měsíčně, zatímco ceny cestování vlakem nebo autem se dramaticky nezvýšily a není to nadále ospravedlnitelné.

Samozřejmě jsou tam i v tom programu návrhy změn, které podporujeme. My se stavíme plně za trestní zákoník, což je věc, kterou jsme vybojovali, když jsme byli ve vládě. To je zákon, který zahajuje modernizaci českého vězeňství tak, aby příslušníci Vězeňské služby dokázali standardně pracovat s vězni, abychom měli menší počet vězňů, abychom méně uplatňovali trestní represi, abychom se vrátili zpátky na západ, protože máme dvakrát větší počet vězňů. Takže nechci, aby to vyznělo tak, že jenom navrhujeme změny a že si stěžujeme, ale jsou tady i zákony, které jsme podpořili a které vnímáme jako důležité a zodpovědné dotáhnout. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Přeji hezké odpoledne. Přebrala jsem řízení schůze.

Budeme pokračovat v dalším jednání. Nyní je s přednostním právem přihlášen pan místopředseda Karel Havlíček. Prosím.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, navrhuji zařadit bod jasné stanovisko vlády k emisním povolenkám pro domácnosti. Proč? Protože zarezonovala zpráva během posledních desítek hodin, vládní zpráva o tom, že - dobře poslouchejme - Petr Fiala a spol. budou chtít v Evropské unii iniciovat to, že se odloží zavádění emisních povolenek na domácnosti - jinými slovy zdražování pro domácnosti o jeden rok. Ano, slyšíte správně, o jeden rok. Poté, co naše vláda - myslím tím vláda Petra Fialy, aby to bylo úplně jasné, naše vláda s tím neměla co společného - čili poté, co vláda Petra Fialy v roce 2022 v rámci předsednictví Evropské unie servilně odkývala, dokonce iniciovala rozšíření emisních povolenek na domácnosti - což ve finále bude znamenat to, že se zvýší cena plynu o přibližně 15 procent, že se zvýší cena uhlí pro domácnosti minimálně o třetinu a že se zvýší cena pohonných hmot na litr benzínu či nafty v lepším případě o jednotky korun, v horším případě - pokud se bude vyvíjet cena emisní povolenky tak, jak se předpokládá, a není důvod se domnívat, že to bude jinak - o 10 až 15 korun na litr, a to všechno počínaje rokem 2027.

Poté, co toto předsednictví Evropské unie v rámci - tedy předsednictví, které bylo řízeno... nebo kde byli ministři vlády Petra Fialy - se k tomuto takto postavilo navzdory tomu, že tvrdilo, že emisní povolenky bude řešit, a to zejména emisní povolenky pro velké podniky, kdy se pokusí s nimi něco udělat, tak nejenom že s nimi nic neudělalo, udělalo. Ono totiž místo aby zvýšilo jejich množství, tak iniciovalo snížení jejich množství, což zase znamenalo to, že se zvýší pro firmy - čili zvýší se cena zboží - tak navíc k tomu všemu ještě rozšířil emisní povolenky na domácnosti. Aby to bylo úplně plné, tak v dubnu 2023, čili pár měsíců poté, to tedy definitivně prošlo evropskou legislativou. Spadla klec. Vláda si za to nechala zatleskat před nastoupenou jednotkou Evropské komise, Frans Timmermans a podobní zelení mužíci nadšeně aplaudovali vládě Petra Fialy, kterak s tím konečně pohla. Pan ministr životního prostředí jezdil po konferencích, kde sděloval, že došlo k takřka geniálnímu aktu, abychom se v červenci 2024 dozvěděli, že vláda se snaží pokradmu dostat přes Poslaneckou sněmovnu do české legislativy zavedení tohoto... Já si troufám tvrdit této smyčky kolem krku, která se utahuje kolem domácností. Proč v červenci? No jasně, protože v červenci samozřejmě to není zas až tak sledované, nicméně - a to je důležité říct - bylo to samozřejmě i vynucené, protože do 30. 6. Byla podmínka, že se to musí určitou formou dostat do národních legislativ.

Poté, co byl spuštěn obrovský humbuk nejenom tedy stran opozice, ale, musím korektně říct, i stran médií, tak vláda zatáhla za ruční brzdu, přehodila to na další týdny a tam, světe, div se, co udělali? Místo aby se k tomu tedy přihlásili, když už to definitivně takto zpackali, tak to přehodili na příští vládu. Ano, dobře slyšíte, příští vláda bude muset řešit tenhle ten gigantický průšvih, který se opravdu dotkne každé domácnosti. Nemusíme být extra počtáři, aby nám nedošlo to, že se začnou opět rozevírat sociální nůžky - chudší budou ještě chudší, dotkne se to samozřejmě středně příjmových domácností, ale i třeba živnostníků a podobně. A poté, co to tady takto alibisticky přehodila na vládu příští, podotýkám, rok 2027 už se to musí zavádět, tak přišli s tím, že přece jenom v té Evropské unii s tím něco udělají a pokusí se domluvit s ostatními zeměmi, aby se to o rok odložilo.

To si z nás fakt děláte srandu, pane premiére?

Cesta není odložení o rok. Samozřejmě každý rok by byl v téhle té situaci asi dobrý, ale vaše snaha musí být napravit to, co jste zpackali, to znamená pokusit se najít v Evropě spojence a postavit se proti tomuhle šílenému opatření, nikoliv to jenom přehodit na rok 2028.

Jaká by byla naše cesta? Vždycky říkáte: Vy krásně kritizujete, tak co s tím teď uděláte? První, co bychom iniciovali, by byla Visegrádská čtyřka. Jenomže bohužel tam máte dveře prakticky zavřené. Na Slovensku, tam už vám neudělají ani halušky. Stejné je to dnes v Maďarsku, zavřené dveře. Možná že s Poláky byste se na něčem domluvili, ale nedělám si žádné velké iluze. Takže to, co mohla být docela slušná platforma pro to, abychom bojovali proti tomuhle tomu nařízení v rámci Evropské unie, tak je zcela rozbito a nepodaří se vám tam domluvit vůbec nic. My na nic nečekáme. Začínáme jednat se slovenskými kolegy... nebo slovenskými ministry, s maďarskými, chystáme jednání i s Poláky a budeme se snažit do doby, než převezmeme odpovědnost v rámci vlády - a my věříme, že to bude od příštího volebního období - domluvit podmínky takové, které by byly akceptovatelné pro všechny tyto čtyři země Visegrádské čtyřky. Budeme se snažit, abychom se jasným způsobem postavili jednoznačně proti tomuto evropskému opatření. Budeme hledat i dále, budeme hledat například v Itálii, kde už rovněž projevili určitý zájem o to, aby se to ve finále nezavádělo.

Takže cesta, pane premiére, není o rok odložit. Cesta je zrušit definitivně a já vám garantuji, že pokud my budeme u vlády, uděláme všechno pro to, aby se emisní povolenky nerozšířily na domácnosti. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Ivan Bartoš a poté paní poslankyně Věra Adámková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Dobrý den, dámy a pánové, doufám, že podle toho, jak tady mluvil pan místopředseda Havlíček o střední třídě a středně příjmových rodinách, tak věc, kterou budu navrhovat, bude mít podporu těch, kterým právě na této skupině, aby se nepropadala stále do složitějších problémů, záleží.

Navážu na to, co už avizoval Jakub Michálek. My jsme připravili zákon, který by lidem zlevnil a přiblížil bydlení tím, že by například dostal i další byty na trh. Ten zákon má i ambici ochránit přes milion lidí před tím, aby o své bydlení přišli, pokud by se třeba dostali do nějaké svízelné situace, ať už je to rychle rostoucí ceny nájmů, nebo skokové zdražení energie, nebo třeba výpadek nějakého příjmu, což právě u těch i středně příjmových domácností často znamená ohrožení ztrátou bydlení, a i proto, když se do této situace dostanete, tak nemusíte někde chodit na sociálku a žádat tam o nějaké pomoci, které jsou většinou velmi sofistikované, nákladné, ale hlavně i dlouhé v čase, ale obrátit se na někoho, kdo vám na té složité situaci v místě, kde třeba bydlíte nebo v okolí, pomůže poradit, jak se vůbec, pokud jste třeba starší člověk, zorientovat na trhu s bydlením, jak nenaletět, jak si vyřídit třeba přestěhování nebo získat například tu takzvanou mopku pro to, abyste mohli složit ty kauce, což je často velký problém pro lidi, kteří mění bydlení, když jim vzrostl nájem, ovšem nemají peníze na to, aby složili ty dvě měsíční kauce a mohli se přestěhovat.

Ten zákon není něco, co spadlo z nebe, je to výsledek pečlivé práce, který by skutečně přinesl část té mozaiky a systémové řešení bytové krize a který by lidem s drahým bydlením pomohl. Já nevím, komu se hodí to, že toto řešení v České republice není. My jsme tento zákon i s velkou slávou avizovali před více než dvěma roky v Senátu. Pilotovali jsme ho ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí na desítkách projektů v České republice i tam, kde ta situace teď s bydlením tristní není, ale může nastat to, že tam lidé třeba kvůli výkyvu cen nájmů nebo rostoucím cenám bydlení najednou budou mít takové problémy.

Ten zákon má ambici, aby lidé, kteří vydělávají, pracují a mají problém s tím si třeba bydlení udržet, nepadali do té zhruba 150tisícové skupiny lidí, kteří již ztratili bydlení, musí bydlet třeba v azylových domech, nebo - a tady si vzpomenu na pana senátora Hrabu - skončí na té ulici. On by je tedy poslal nejraději do vězení, jak jsem se teď dočetl, ale vzhledem k tomu, jaké jsou náklady na to držet třeba nějaký byt se zlevněnou cenou oproti tomu, kolik stojí den člověka ve vězení, ani tento nápad není řešením bytové situace v České republice. To je sada opatření a jedním z nich je právě zákon o podpoře bydlení.

Tady nastává takový paradox. Ten zákon schválila vláda a předala ho k projednání do Sněmovny. Ten zákon prošel poměrně podle mě dobrou diskusí a chtěl bych poděkovat kolegyním i kolegům, kteří do toho přinesli i důležité vhledy týkající se třeba jednotlivých regionů, například Ústeckého kraje a dalších, kde ta situace je ještě o něco problematičtější a specifická, zejména třeba vzhledem k nízkým příjmovým hladinám. Nicméně ten zákon se probral, prošel prvním čtením a byl přiřazen k jednání výboru. A posud bychom řekli, že to je standardní postup projednávání legislativy, zejména pokud tato má koaličně vyjednanou podporu a je schválená vládou. Ale tam přišel nečekaný zlom. To projednávání v garančním výboru se protahuje a už potřetí se odkládá. Takže co mělo být uzavřeno v září, neboť Sněmovna stanovila tento dvouměsíční termín na projednávání, se nyní protahuje do ledna.

Co je tím problémem, že se nedaří vyřešit ani po tolika měsících, těžko říci, zda takovýto problém je reálný, nebo jsou v tom nějaké síly těch, kteří třeba z rostoucích cen nemovitostí anebo nájmů profitují. To se asi můžeme ptát těch, kteří tento zákon blokují. A jak už jsem řekl, předtím, než ten zákon šel do Sněmovny, byla zde shoda na úrovni vlády. Najednou můžeme číst články, viz třeba článek z dnešního dne (Ukazuje materiál.): Zákon, který má pomoci více než milionu lidem s bydlením, poslanci odložili. Chybí shoda. Tak já jsem si četl ještě jednou koaliční smlouvu, která byla uzavřena mezi stranami bývalé pětikoalice, a to samozřejmě na koaličně projednané návrhy klade nárok, aby ho strany ve Sněmovně tlačily a podporovaly. Pro někoho možná není ta koaliční smlouva úplně závazná, ale věřím, že pro ty, kterým záleží na tom, aby se zákon, na který Česká republika čeká zhruba třicet let, aby se stal.

Nutno i podotknouti, a takto jsme o tom uvažovali ještě jako členové vládní koalice, že to je důležitá reforma, kterou vyžadovala i Evropská komise, aby Národní plán obnovy skutečně nebyl jenom: pošleme peníze do České republiky a něco se stane. Ale aby přicházely i potřebné reformy a tento zákon, jeho projednání a schválení je podmínkou splnění jednoho z pilířů, jednou z podmínek, nikoliv však jedinou. Takže mezitím, co se toto neřeší, Piráti už tedy nejsou ve vládě, někdo by mohl říct, že konečně už se nepletou do cesty, tak tady ten zájem o projednání toho zákona prostě není. Nastupuje odkládání, zdržování a zásadní problém je, že to v posledním gardu odskáčou právě ti lidé.

Ten zákon byl koncipován tak, aby mohl začít platit již od 1. 7. příštího roku, ale odkladem před druhým čtením někdy do ledna, a ještě si ministerstvo vzalo pak nějaký termín na vypořádání těch pozměňovacích návrhů, tak samozřejmě je zde významné riziko, že ten zákon nezačne platit ani v příštím roce. Mezitím, co vláda zdržuje a couvá, tak téměř každý den můžete číst v novinách - situace na trhu s bydlením. Není to jenom otázka hypoték, ta komerční část, není to jenom otázka vlastnického bydlení a možnosti koupit si bydlení, ale zejména i bydlení nájemního, kde ty náklady a ty ceny hlavně rostou. Ta inflace v Praze průměrná je osm až deset procent ročně, což je samozřejmě za celou Prahu i okrajové části, městské čtvrti Praha 2, Praha 3, a na to narážel i Jakub Michálek s nutností přistoupit také k regulaci služeb Airbnb, tak ten nárůst je třeba patnáctiprocentní. Takže vy začnete někde bydlet a za rok se ta hladina takto mění, byť jsou tady zde limity dané zákonem. Tak samozřejmě pokud chcete někam přijít a bydlet, tak prostě každý den odkládání znamená problém. Takže místo toho, aby se plnilo to, co je explicitně zmíněno ve vládním prohlášení, a třeba i takhle před Vánoci splnit nějaký ten slib, jak je z té písničky možná slavné, tak se toto zase odkládá a cesta k levnějšímu bydlení nebo větší jistotě pro zhruba jeden a půl milionu lidí se odkládá na neurčito. A pokud bereme vážně i slova některých politiků, že už toho Sněmovna moc v tom příštím roce nestihne, tak možná padá i kamsi pod stůl.

Oba ty zákony, které tedy budu navrhovat zařadit na jednání 123. schůze v pátek jako pevné body, je možné projednat ve druhém čtení už od 9. 9. 2024. Když se podíváte na dnešní datum, je 16. 12., o čemž hovoří i tento článek (Ukazuje materiál.), tak 16. 12. stále toto není projednáno. Garanční výbor pro veřejnou správu už je tři měsíce po té stanovené lhůtě, návrh zákona zatím neprojednal. Přitom bydlení je skutečně palčivý problém. Pokud se podíváte i na průzkumy, a teď nehovořím o průzkumech popularity politických stran či vládních činitelů, ale na to, co lidi v České republice nejvíce trápí, co vnímají jako nejzásadnější problém, tak velmi vysoko se samozřejmě staví strach z války, velmi vysoko se staví ceny energií, samozřejmě je zde i otázka třeba migrace, ale číslo jedna jsou náklady spojené s bydlením, strach o možnou ztrátu bydlení.

Druhý - a to už jsem zmínil - na zákonu byla koaliční shoda. Jinak přijetí zákona doporučuje i NERV v materiálu s náměty pro lepší dostupnost bydlení, kde uvádí citace: oblast čtyři, úprava dávkové politiky podpory dílčích skupin obyvatel, bod 19, flexibilnější systém asistence se splátkami nájemních kaucí. Ta je v současnosti vyplácena v systému mimořádné okamžité pomoci přes Úřad práce a zaznamenal jsem i jakési pnutí od Ministerstva práce a sociálních věcí, které bylo spolupředkladatelem toho zákona, a zcela jasně na všech jednáních zaznívalo, že klasická sociální práce, která v sobě obsahuje péči o dítě, řešení třeba i nějakých jiných problémů souvisejících třeba s alkoholismem a další, tak je významně jiná než tato řekněme specifická práce týkající se orientace na trhu s bydlením. Proto je daleko lepší toto vyčlenit, neřešit je v rámci klasické sociální práce, kde se zvládá pouze menší množství případů, které mají větší administrativní náročnost.

"Tuto funkci" - opět cituji NERV - "by měla převzít kontaktní centra bydlení. Doporučujeme přijetí současného návrhu zákona o podpoře v bydlení." Toliko NERV. Proč tam je důležité to současné? Ten zákon není zákon o sociálním bydlení, který bychom měli exportovat pouze do oblastí, kde ten problém již nastal. Takových měst máme celou řadu. My nechceme, aby lidé, kteří normálně bydlí, střední třída, člověk, který se dostane do problémů, o to bydlení přišel v důsledku toho, že nezná nebo nemá žádný nástroj, jak tuto situaci řešit. Proto je důležité ve stávajícím znění. Proto jsem přesvědčen, že ta otázka, a je to takové trošku sčítání a odčítání dobrovolnosti, nebo řešme to pouze tam, kde ten problém je, není správná, protože zákon pak neplní tu preventivní činnost.

NERV dále hovoří o tom, že nedostupnost bydlení má či může mít negativní dopady na zbylé disponibilní příjmy obyvatel, a tedy tím i domácí poptávku, mobilitu a flexibilitu pracovního trhu, která je v Česku jedna z nejnižších v Evropě, nestabilitu nízkopříjmových rodin, které souvisí navíc s problémy ve vzdělávání, infrastrukturní zátěž sousedících regionů versus bohaté metropole.

A samozřejmě, a to teď, jestli jste četli i ty poslední informace, tak otázka dostupnosti bydlení a možnosti i třeba pro mladé lidi vylétnout z hnízda, je to odklad k rozhodnutí zakládat rodiny a mít děti, což si myslím, že je velmi tristní. Pokud z ekonomického důvodu u takové situace, jako je možnost bydlet, a ta nabídka na trhu je významně čistě komerční, a neviditelná ruka trhu funguje, dokud jsou lidé ochotni dáti více peněz, a neexistuje alternativa třeba v obecním bydlení, v kvazi bytových fondech, tak prostě ty ceny nemají v danou chvíli žádný strop.

Proto přichází ten zákon, který nabízí hned několik nástrojů, včetně i orientace v komerčním segmentu pronajímání, který toto může řešit. Ten předkládaný zákon o podpoře bydlení samozřejmě řeší část toho problému a přináší možnosti, jak dostat skrze garantovaný fond i větší množství stávajících bytů i bytů z nové výstavby.

Ty nástroje tam jsou, dá se obohatit bytový fond na principu dobrovolnosti a pro lidi, kteří mají třeba byt, nemají zájem ho pronajímat z toho důvodu, že je s tím cicmání, těžká byrokracie, tak je to, a já jsem byl na jednání s vlastníky bytů třeba v Jihlavě, zajímavá alternativa pro to, jak ten byt dát k dispozici, mít garantovaný nájem a město s ním pak může nakládat dle svých potřeb, který stanovuje zákon, použít ho jako dostupné bydlení, nabídnout ho například i nějakým potřebným profesím.

Největší námitka, která zaznívá zejména od ODS, je právě proti vzniku kontaktních center s novými pracovními místy. Podle mě ta námitka je postavená na velmi jako až bych řekl, hloupém principu sčítání a odčítání. Já si myslím, že stát má poslat lidi tam, kde to má největší přínos, kde tím můžete zabránit třeba nějakým ekonomickým škodám. A brát to na to, že vznikne na celou republiku 100 nějakých pracovních míst, které ale mohou pomoci tisícům lidí, je... není chytré. A z pohledu i ekonomické výhodnosti, a ten zákon má kladnou ekonomickou bilanci v následujících letech zhruba 4 miliardy, které stát nevydá na špatné řešení bytové krize, tak podle mě ta námitka je lichá a myslím si, že ji zdá někdo, kdo sám problémy s bydlením nemá, ty problémy ho netrápí ani rodinu, jeho nejbližší okolí a není zde ta potřebná empatie k tomu, aby pochopil ty problémy, které právě s těmi pracovníky v kontaktním centru můžete řešit. Možná ani netuší, a to jsem zaznamenal ve veřejném prostoru často některé výroky, jaké skupiny lidí se to týká.

I NERV jasně hovoří o tom, že to je zákon, který má dopad na více než 1 milion, teď se hovoří o tom 1,6 (milionu), protože dopady ekonomické na domácnosti v nákladech na bydlení a v nákladech na energie jsou rostoucí, takže to číslo potenciálně ohrožených se zvyšuje. Takže není to sociální zákon pro nějaké lidi na okraji společnosti, je to zákon, který má stabilizovat a výhledově zlepšovat situaci v dostupnosti bydlení i pro střední třídu.

K tomu mají pomoci kontaktní centra, ale zároveň i činnost, koordinační, mapování situace v oblasti spádové, tedy ORP a kolem. Není to skutečně otázka, jestli ten zákon bude fungovat, pokud tam bude o sto lidí méně nebo sto lidí více, protože se bavíme o celé České republice a o obcích s rozšířenou působností. Já si myslím, že zavírat oči před problematikou dostupného bydlení, nebo respektive ignorovat drahotu a nedostupnost bydlení, je velmi krátkozraké.

Měl by být nejvyšší zájem vlády, ale i nás tady v Poslanecké sněmovně, přinášet ty podmínky a nástroje, které pomohou tuto téměř bazální potřebu lidí moci bydlet, existenční potřebu, řešit jako prioritu, a proto si dovolím navrhnout projednání toho zákona o dostupném bydlení co nejdříve, tedy nejít tou cestou, kde si vláda pomalu zvyká, že věčné odkládání je řešení, a projednat návrhy zákonů následovně.

Vládní návrh zákona o poskytování některých opatřeních podpoře bydlení - je to zákon o podpoře bydlení, sněmovní tisk 729 druhé čtení - a vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podpoře bydlení - to je ten sněmovní tisk 730 taktéž, v druhém čtení - zařadit k projednání na pevný čas v pátek 20.12. jako první a druhý bod jednání. Proč? Protože doba, která byla na projednání tohoto zákona na výborech stanovena Sněmovnou, skončila 9. 9.

Výbor už několikrát požádal o prodloužení. A pokud něco lidi hodně trápí, tak si myslím, že bychom to měli řešit jako zcela prioritní věc. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Nyní je přihlášena paní poslankyně Věra Adámková, připraví se paní poslankyně Klára Kocmanová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Dobré odpoledne, děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážená paní ministryně, vážení, vážený pane ministře, dámy a pánové, dovolte mi, abych zažádala o zařazení bodu, který je velmi důležitý, je velmi aktuální, a zatím se o něm zde nehovořilo. Ale, jak asi sledujete tisk, tak v posledních několika dnech se ukázalo, že národní pedagogický institut navrhuje v reformě výuky provést změnu rámcových vzdělávacích plánů ve velmi důležitých předmětech, jako je zeměpis, přírodopis, občanská nauka, možná i další, a to tak, že navrhují snížení výuky na jednu hodinu týdně.

Já tedy nechápu, jak by mohlo platit programové prohlášení vlády, že prioritou je také vzdělávání našich dětí. Přátelé, za jednu hodinu týdně udělá učitel prezenci, to je 45 minut, prezenci, pak tam rychle řekne látku a tím to končí. To znamená, že děti nebudou moci diskutovat, nemohly by se zeptat, nemohly by vypracovávat projekty, což má být tedy nový způsob výuky. To znamená, že my chceme snížit konkurenceschopnost, nebo tedy potažmo vláda, jestli by to přijala, my určitě ne, konkurenceschopnost našich žáků a studentů i v rámci mezinárodních srovnání.

Protože my chceme přece, aby naši žáci uspěli u nějakých přijímaček na mezinárodní školy, aby se uplatnili potom v rámci těch mezinárodních projektů a s jednou hodinou týdně těchto důležitých předmětů ve složitém geopolitickém rozložení země, to tedy fakt nevím, jak by to kdo ukázal? Možná Harry Potter a možná k tomu ještě nějaký další, možná kouzelník, ale rozhodně ne běžná populace. Takže během čtyř dnů, přátelé, během čtyř dnů 1 300 studentů a absolventů pedagogických oborů už se proti tomu ohradilo. A já se ptám, není zde bohužel ministr ani premiér, příslušný ministr tedy a premiér této vlády, toto je priorita vlády České republiky současné? Že nenaučíme děti základům, nenaučíme je přemýšlet o věcech, neumožníme jim, aby o tom hovořily dále?

Jedna hodina týdně, prosím pěkně, je výsměch. To možná může být vyšívání jako nepovinný předmět, možná rodinná výuka jako nepovinný předmět a možná vaření, když je nepustíte do kuchyně, ale nikoliv předměty typu zeměpisu, přírodopisu, občanské nauky.

Jestliže si představíte hodinu zeměpisu, tak se nedivte potom, když pravděpodobně do reality by vešly takové ty příhody, které vyprávějí starší generace, když byli na vojně, kdy tam ten, který byl voják z povolání, čili v té hantýrce furťák, pánové to znají, hledal Kavkaz v Africe, tak k tomu spějeme znovu? No, to asi nemyslíte vážně. Takže to, co mi tu schází, je za prvé řádné zhodnocení situace. Anebo ukažte mi, kde naši studenti jsou tak napřed ve všech srovnání mezinárodních mezi studenty, že my prostě nepotřebujeme tu dotaci.

Jsou-li tak dobří, no dobře, tak se tím pojďme pochlubit, ukažte mi ty výsledky. Bohužel je nemáme. To, co se tu děje, je prostě opět chimérní idea nějakého úředníka, který pravděpodobně potřebuje mít nějakou inovaci a inovuje na našich dětech v těchto předmětech? Uvědomte si, že to jsou předměty, kde se dělají přijímací zkoušky pak třeba i na vysoké školy. Jak tam chcete dát - budu hovořit za medicínu, ostatní samozřejmě nevím a humanitní předměty neumím zhodnotit, tak se do toho nebudu plést - jak tam chcete dát biologii? Co se asi naučí za tu hodinu? Možná pozná kostru a místo aby řekl, že to je skelet, bude říkat, že tam je nějaký umrlec, což už jsme také viděli na těch rychlících. Jak říkám, bude pravděpodobně Belize hledat pod Antarktidou. Jestli to chcete, tak to opravdu zdůvodněte. Já tady chci jasně vidět SWOT analýzu. To znamená, klady a zápory. Dejte nám čísla. Třeba to tak bude, ale pak tam nemůže být za čtyři dny 1 300 studentů, absolventů pedagogických oborů, kteří jsou naprosto zničeni z toho nápadu.

Chci vidět jednoznačně osobní odpovědnost ministra, premiéra a toho, kdo to v tom Národním pedagogickém institutu navrhl. Je to tedy takový odborník, že ví, že to nebude mít negativní dopad? Možná ano, ale řekněte to. Zatím to, co se objevuje, jsou opravdu věci, které mě velmi znepokojují. Psalo mi několik rodičů žáků a studentů s tím, že jejich děti by opravdu potom byly velmi negativně postiženy ve smyslu znalostí. Ano, můžete říct, mají se to někde naučit. Kde? Na internetu, kde musíte ověřovat názory, nemají tam možnost kontaktu s učitelem? To přece není možné. Toto jsou předměty, zejména občanská nauka, kde kontakt s vyučujícím je naprosto základní. Jak potom chcete, abychom uspívali třeba u těch studentů v humanitních oborech? To není tedy moje doména, takže opravdu to nechci zlehčovat (?). V humanitních oborech, jestliže jim dáme dotaci jedné hodiny týdně? Jednu hodinu týdně se, prosím vás, nedává ani výtvarná výchova, protože oni se totiž tak umažou, že se nestihnou umýt. Proto se jim dávají ty hodiny dvě a to nechceme, aby samozřejmě z nich byl Gauguin a nic jiného.

Velmi mě mrzí, že tady není příslušný pan ministr, ani pan premiér. Budu samozřejmě podávat interpelaci, jak písemnou, tak ústní, protože je to tak zarážející situace, že vůbec nevím, kam chcete vést české školství. Anebo - a řekněte to na rovinu - je to záměrné udělat z našich dětí polovzdělance. Pak ale nemůžeme chtít, aby uspěly na trhu práce. Ale my přece potřebujeme, aby ta příští generace byla v Evropě, aby spolupracovaly v mezinárodních projektech, aby se uplatňovaly v mezinárodních projektech. Což těžko budou, když budou Francii hledat pod Švédskem. To nevím, jak tam dojdou.

Takže prosím pěkně, otázkou je, jestli tlak na celkové snížení hodin vznikl úplně náhodou. Chápu, že některý úředník může chtít být aktivní a chce odměnu. To se může stát, ale pak je potřeba jej usměrnit. Nebo k tomu máme nějaké výsledky průřezových studií a tématu, dobře. Čili, kdo to vymyslel? Je to myšleno vážně, nebo to je vtip před Vánoci? Kdy by to mělo platit? To, co se objevuje zatím v dostupných médiích, je nejasné, jak pro ty rodiče. O ty mi hlavně jde, protože ti se na mě obrátili. Vzniklo to na základě nějakého širokého konsenzu? Ukažte mi, které pilotní školy tímto už procházely, kde vidíme výsledky. Já tam zatím vidím jenom zmatek.

Jak to koreluje s vládní prioritou - což tato vláda řekla - a to je skutečně nová výuka moderních dějin? Jak chcete za jednu hodinu - nevím, jestli tam bude patřit dějepis, to ti rodiče nepsali - vysvětlit dětem velmi složitou problematiku, třeba po druhé světové válce v Evropě? To jim s bídou řeknete, kdy skončila druhá světová válka, a tím to asi tak bude končit. Ale to si nakonec to datum oni přečtou. Potřebují hovořit s učitelem, aby on jim říkal své zkušenosti, aby jim říkal, které věci jsou možné dojít nebo nenajít, aby s nimi diskutoval, aby oni sami dělaly projekty, které by je potom mohly dále posunout.

Čili opravdu mi není jasné, jak to koreluje s prioritou modernizace výuky, jak budou tyto rámcové vzdělávací programy dále dané. Čili prosím o zařazení bodu, který domnívám se, není ani konfliktní, protože děti máme všichni a jistě chceme, aby naše generace uspívala. Navíc je to priorita vlády. Tedy tady vidím, že se jim to trošku nepovedlo. No, dobře. Prosila bych to jako první bod dnes po pevně zařazených bodech. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je přihlášena paní poslankyně Klára Kocmanová, poté paní poslankyně Marie Pošarová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, budu navrhovat předřazení zákona o dětských skupinách, protože za Piráty chceme, aby se tato novela zákona projednala co nejdříve. Jde o řešení, které rozšířilo dostupnost péče o děti a zajistilo její stabilní financování. Proto navrhuji předřazení před zákon o elektronických komunikacích, protože ta debata tam doposud vždycky byla dlouhá a my máme obavu o to, aby se to zítra vůbec stihlo.

Víme, že dětské skupiny fungují. Inspirovali jsme se v zahraničí, kde jsou dětské skupiny naprosto běžné, i v podobě sousedských dětských skupin. Zároveň tyhle dětské skupiny poskytují rodičům možnost volby v péči o jejich nejmenší a tam, kde není ve školkách dost místa - protože to se děje často - představují důležitý nástroj pro work-life balance, to znamená možnost slaďování rodinného a pracovního života. V neposlední řadě víme, že dětské skupiny jsou investice do budoucnosti celé společnosti, protože tam, kde kde je možnost návratu do práce a zároveň kvalitní péče o děti, tak to prospěje nám všem, protože z dlouhodobého hlediska to bude mít pozitivní dopad i na rozpočet.

Dále navrhuji předřadit také sněmovní tisk číslo 721, tedy novelu občanského zákoníku, známou také jako zákon o domácím násilí, který zavádí jednotnou definici domácího násilí, a tím pádem i sjednocení různých institucí, včetně orgánů sociálněprávní ochrany dětí nebo poskytovatelů sociálních služeb, policie a soudů. My totiž v Česku máme vysokou míru výskytu domácího násilí. Podle průzkumu až 30 procent žen a 12 procent mužů nějakou formu násilí bohužel zažilo. Musím říct, že dle vývoje na plénu u předchozích čtení tenhle tisk je nekonfliktní, takže není důvod jej odsouvat v řadě třetích čtení až někam ke konci.

Takže zrekapituluji. Budu navrhovat předřazení bodu číslo 183, to je sněmovní tisk 716 - zákon o dětských skupinách - jako druhý bod ve středu. Variantně ještě v případě, že by prošel návrh kolegy Jakuba Michálka na předřazení zákona o lobbingu a souvisejícího tisku, pak bych navrhovala tento bod zařadit jako čtvrtý ve středu. Dále bod číslo 184, sněmovní tisk 721 - občanský zákoník - navrhuji jako třetí bod ve středu. Variantně potom stejně v případě, že by prošel návrh Jakuba Michálka na předřazení zákona o lobbingu a souvisejícího tisku, potom jako pátý bod. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí paní poslankyně Marie Pošarová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já bych chtěla zařadit na dnešní jednání jako první bod, a to nákup předraženého plynovodu NET4GAS. Chtěla bych říct, že to byla nevýhodná koupě pana exministra Josefa Síkely a celé vlády. Odpovědnost za nákup, jak už jsem předtím říkala, převzala státní společnost ČEPS, která firmu NET4GAS Holdings koupila. Kupní cena byla 42 miliard. Potvrdily to sice poradenské společnosti, které provedly oceňovací a potvrzovací analýzy. Bohužel na můj dotaz ve výboru pro evropské záležitosti, kde jsem se doptávala, zda jsou smlouvy veřejné, odpovědí bylo, že to jsou smlouvy tajné, a my z opozice nemůžeme tedy ani přezkoumat jejich znalecký posudek. Nejde jen o kupní cenu, která byla přes 8 miliard korun, ale i dluhy ve výši 34 miliard korun, které se skládají převážně z dluhopisů a úvěrů se splatností do roku 2028. Úroky z úvěrů tak pocítí na svých bedrech všichni naši občané.

NET4GAS je výlučným držitelem licence pro přepravu plynu přes české území a provozuje 4 000 kilometrů plynovodů přes kompresní stanice a stovku předávacích stanic, včetně tří na hranicích. Ano, je to strategická infrastruktura, ale koupě za tyto miliardy byla skandálně předražená. Je těžké si představit situaci, že by došlo v blízké době k ziskovosti NET4GAS a čísla se dostala do plusové bilance. Nyní se nacházíme v situaci ohledně... (Odmlka pro hluk v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Velice se omlouvám, paní poslankyně, že vás přerušuji.

Kolegyně, kolegové, prosím o klid. Pánové, po mé pravé ruce...

 

Poslankyně Marie Pošarová: Nyní se nacházíme v situaci ohledně toku zemního plynu a při stávající regulaci, že není firma NET4GAS schopna splácet ani úroky ze svého 34miliardového dluhu. Situace je o to znatelně horší, že se musí draze udržovat plynová infrastruktura a je třeba také platit úroky právě ze zmíněné výše 34 miliard korun.

Tento koupený a hlavně předražený plynovod, jak se zdá, nakonec zaplatí v regulované části finální ceny za plyn naši občané a firmy v rostoucích cenách plynu. Vykoupením dluhu, které zajistila tato vláda s exministrem Jozefem Síkelou, tak Češi zajišťují příjmy kanadských důchodců a penzijních plánů Allianz.

Za zmínku stojí, že emise dluhopisů společnosti NET4GAS řídila v roce 2018 Česká spořitelna. Její mateřskou společností je rakouská firma Erste Group Bank, v jejím představenstvu byl v roce 2015 Jozef Síkela. Dohodil Síkela byznys, kde ručí za dluhy český stát Erste bance? Střet zájmů? V tomto případě se nedobytné pohledávky České spořitelny, Erste banky staly vůči faktickým bankrotujícím tehdejším vlastníkům firmy dobytnými dluhy českých spotřebitelů plynu. Pan Daniel Křetínský z éháesky nabízel o víc jak polovinu nižší cenu za odkup plynovodu a jiný zájemce nebyl, tudíž by firmě hrozil bankrot.

Jsem přesvědčena, že toto byl tak předražený nákup, že by na to měla být zřízena vyšetřovací komise. Nejedná se jenom o tento nákup, ale za zmínku stojí i předražený nákup stíhaček F-35, předražený nákup benzínek, a tak bych mohla pokračovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. To byl zatím poslední příspěvek k návrhu změn v programu schůze. Táži se, zda se ještě někdo hlásí s návrhem změn k programu, nebo doplňujícím návrhem k pořadu? Pokud tomu tak není, přistoupíme k hlasování o jednotlivých návrzích v pořadí, jak byly podány.

Zaznamenala jsem žádost o odhlášení, proto vás všechny odhlásím a poprosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.

Nejprve bychom hlasovali návrhy z grémia. A pokud není námitek, budeme hlasovat o návrzích z grémia najednou. Žádnou námitku nevidím. Přivolám kolegy z předsálí. Počkáme ještě, než se ustálí počet přihlášených.

 

Zopakuji, že nyní hlasujeme o návrzích tak, jak byly předneseny, z grémia a budeme hlasovat všechny návrhy najednou.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 3, přihlášeno 150 poslanců a poslankyň, pro 149, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Nyní bychom přistoupili k hlasování o dalších návrzích. Nejprve budeme hlasovat o návrhu pana předsedy Bendy, který navrhuje bod číslo 23, sněmovní tisk 761, což je cestovní ruch, zařadit za bod číslo 46.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 4, přihlášeno 161 poslanců a poslankyň, pro 91, proti 16. Návrh byl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat opět o návrhu pana předsedy Bendy, který chce, aby bod číslo 18, sněmovní tisk 701, rozpočtové určení daní, byl zařazen jako dnes poslední bod po bodu číslo 23, nejpozději však ve 20 hodin.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 5, přihlášeno 162 poslanců a poslankyň, pro 95, proti 49. Návrh byl přijat.

 

Dalším návrhem pana předsedy Bendy je zařadit, respektive předřadit, bod číslo 186, sněmovní tisk 727, lex Ukrajina, jako první bod na středu.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 6, přihlášeno 163 poslanců a poslankyň, pro 90, proti 67. Návrh byl přijat.

 

Dalším návrhem pana předsedy Bendy je zařadit bod číslo 199, sněmovní tisk 774, elektronické komunikace, jako druhý bod na středu za bod 186.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 7, přihlášeno 163 poslanců a poslankyň, pro 143, proti žádný. Návrh byl (přijat).

 

Další bod, který budeme hlasovat, je návrh pana předsedy Bendy, bod číslo 183, sněmovní tisk 716, péče o dítě, zařadit jako třetí bod za bod 199.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 8, přihlášeno 162 poslanců a poslankyň, pro 158, proti 0. Návrh byl přijat.

 

Návrh pana předsedy Bendy navrhuje, aby bod číslo 179, sněmovní tisk 702, atomový zákon, byl zařazen jako čtvrtý bod za bod 183.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 9, přihlášeno 163 poslanců a poslankyň, pro 159, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Pan předseda Benda navrhuje zařadit bod číslo 180, sněmovní tisk 705, České dráhy, jako pátý bod za bod 179.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 10, přihlášeno 163 poslanců a poslankyň, pro 160, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Pan předseda Benda navrhuje zařadit bod číslo 176, sněmovní tisk 695, zákon o zbraních, jako šestý bod za bod číslo 180.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 11, přihlášeno 163 poslanců a poslankyň, pro 92, proti 45. Návrh byl přijat.

 

Dalším návrhem pana předsedy Bendy je zařadit bod číslo 184, sněmovní tisk 721, občanský zákoník, jako sedmý bod za bod 176.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 12, přihlášeno 163 poslanců a poslankyň, pro 160, proti žádný. Návrh byl přijat.

Dalším návrhem pana předsedy Bendy je návrh zařadit bod číslo 185, sněmovní tisk 724, veřejná podpora, jako osmý bod za bod 184.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 13, přihlášeno 163 poslanců a poslankyň, pro 95, proti 47. Návrh byl přijat.

 

Návrh pana předsedy Bendy je dalším bodem, o kterém budeme hlasovat. Ten návrh zní, že bod číslo 188, sněmovní tisk 731, podnikání EU, chce zařadit jako devátý bod za bod číslo 185.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 14, přihlášeno 164 poslanců a poslankyň, pro 143, proti 18. Návrh byl přijat.

 

Dalším návrhem pana předsedy Bendy je zařadit bod číslo 173, sněmovní tisk 690, podpora kultury, jako desátý bod, za bod číslo 188.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 15, přihlášeno 164 poslanců a poslankyň, pro 160, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Dalším je návrh pana předsedy Bendy, který chce bod číslo 170, sněmovní tisk 653, Kancelář prezidenta republiky, zařadit jako jedenáctý bod, za bod číslo 173.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 16, přihlášeno 164 poslanců a poslankyň, pro 92, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Dalším návrhem pana předsedy Bendy je zařadit bod číslo 172, sněmovní tisk 688, veřejný ochránce práv, jako dvanáctý bod, za bod číslo 170.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 17, přihlášeno 164 poslanců a poslankyň, pro 164, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Dále budeme hlasovat o návrhu pana předsedy Bendy, který chce zařadit bod číslo 167, sněmovní tisk 623, o advokacii, jako bod třináctý, za bod číslo 172.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 18, přihlášeno 164 poslanců a poslankyň, pro 160, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o návrhu pana předsedy Bendy, který chce zařadit bod číslo 168, sněmovní tisk 649, regulace lobbování, jako čtrnáctý bod, za bod 167.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 19, přihlášeno 164 poslanců a poslankyň, pro 140, proti 5. Návrh byl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat návrh pana předsedy Bendy, který chce zařadit bod číslo 169, sněmovní tisk 650, regulace lobbování, související, jako patnáctý bod, za bod 168.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 20, přihlášeno 164 poslanců a poslankyň, pro 137, proti 4. Návrh byl přijat.

 

Tak to byly všechny návrhy pana předsedy Bendy a nyní přistoupíme k dalším návrhům.

 

Pan předseda Babiš navrhuje nový bod Sen pana premiéra o německých mzdách podle jeho poradce dostali za úkol odboráři.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 21, přihlášeno 164 poslanců a poslankyň, pro 68, proti 88. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem pana předsedy Andreje Babiše je zařadit nový bod s názvem Pan premiér tvrdí, že tato vláda plní digitalizaci na 80 procent, a můžeme to vidět.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 22, přihlášeno 164 poslanců a poslankyň, pro 70, proti 90. Návrh byl zamítnut.

 

Pan předseda Babiš navrhuje nový bod s názvem Zlatý měsíc dálnic připravený ministry hnutí ANO v předchozích vládách.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 23, přihlášeno 164 poslanců a poslankyň, pro 67, proti 89. Návrh byl zamítnut.

 

Další bod navrhuje pan předseda Babiš s názvem Proč na Slovensku nezdraží plyn ani teplo a v České republice ano?

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 24, přihlášeno 164 poslanců a poslankyň, pro 68, proti 90. Návrh byl zamítnut.

 

Pan předseda Babiš navrhuje nový bod s názvem Proč nás vláda neposlechla v pronájmu gripenů? Mohla ušetřit minimálně 13,6 miliardy korun.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 25, přihlášeno 165 poslanců a poslankyň, pro 66, proti 89. Návrh byl zamítnut.

Dalším bodem, který navrhuje pan předseda Babiš, je nový bod s názvem Emisní povolenky aneb jak premiér Fiala zapomněl, že měl předsednictví EU, v rámci kterého tuhle šílenost prosadil a ještě se s tím chlubil a ještě za to dostal pochvalu od předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen a zeleného šílence Timmermanse.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 26, přihlášeno 165 poslanců a poslankyň, pro 67, proti 90. Návrh byl zamítnut.

 

Tak to jsme se vypořádali se všemi body, které návrh, které navrhoval pan předseda Babiš.

 

Nyní přistoupíme k hlasování o návrhu paní předsedkyně Schillerové, která navrhuje nový bod s názvem Německé platy podle Petra Fialy, pro politiky za dva roky a pro zaměstnance v nedohlednu.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 27, přihlášeno 165 poslanců a poslankyň, pro 72, proti 91. Návrh byl zamítnut.

 

Pan předseda Okamura navrhuje nový bod Fialova vláda nečinně přihlíží nekontrolovanému zdražováních základních životních potřeb.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 28, přihlášeno 165 poslanců a poslankyň, pro 71, proti 92. Návrh byl zamítnut.

 

Pan předseda Okamura navrhuje nový bod s názvem Svého praktického lékaře nemá přes 900 000 lidí, z toho více než 370 000 dětí a situace se zhoršuje.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 29, přihlášeno 165 poslanců a poslankyň, pro 70, proti 84. Návrh byl zamítnut.

 

Pan předseda Okamura navrhuje nový bod s názvem Green Deal potápí český průmysl.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 30, přihlášeno 165 poslanců a poslankyň, pro 70, proti 87. Návrh byl zamítnut.

 

Pan předseda Okamura navrhuje nový bod, který zní SPD prosazuje deportaci všech nelegálních migrantů.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 31, přihlášeno 165 poslanců a poslankyň, pro 21, proti 85. Návrh byl zamítnut.

 

Dále budeme hlasovat o návrhu pana předsedy Michálka, který navrhuje, aby bod číslo 224, autonomní usnesení, byl zařazen jako první bod 17. 12.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 32, přihlášeno 164 poslanců a poslankyň, pro 4, proti 111. (Návrh byl zamítnut.)

 

Pak zde máme alternativní návrh, který zní, že tento bod 224, autonomní usnesení, navrhuje pan předseda Michálek zařadit jako první bod 20. 12.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 33, přihlášeno 164 poslanců a poslankyň, pro 4, proti 97. Návrh byl zamítnut.

 

Pan předseda Michálek navrhuje bod číslo 92, sněmovní tisk 110, zákon o střetu zájmů, zařadit za bod číslo 44 jako první variantu.

O té nyní budeme hlasovat. Já se táži, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 34, přihlášeno 165 poslanců a poslankyň, pro 3, proti 94. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní budeme hlasovat o druhé variantě, která navrhuje číslo bodu 92, sněmovní tisk 110, zákon o střetu zájmů, zařadit jako první bod na pátek 20. 12.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 35, přihlášeno 165 poslanců a poslankyň, pro 3, proti 76. Návrh byl zamítnut.

 

Pan předseda Michálek navrhuje zařadit zákon o lobbování a zákon o lobbování, související, ale už jsme rozhodli o zařazení těchto dvou zákonů, čili nebudeme o tomto návrhu hlasovat, tedy o zákonu o lobbování a zákonu o lobbování, související.

 

Nyní bychom přistoupili k návrhu pana místopředsedy Havlíčka, který navrhuje nový bod s názvem Jasné stanovisko vlády k emisním povolenkám pro domácnosti.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 36, přihlášeno 165 poslanců a poslankyň, pro 72, proti 66. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem je návrh pana poslance Bartoše, který navrhuje bod číslo 3, sněmovní tisk 729, zákon o podpoře bydlení, zařadit jako první bod v pátek 20. 12.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 37, přihlášeno 165 poslanců a poslankyň, pro 4, proti 64. Návrh byl zamítnut.

Dále navrhuje pan poslanec Bartoš zařadit bod číslo 4, sněmovní tisk 730, zákon o podpoře bydlení, související, jako druhý bod v pátek 20. 12.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 38, přihlášeno 165 poslanců a poslankyň, pro 4, proti 61. Návrh byl zamítnut.

 

Paní poslankyně Adámková navrhuje nový bod s názvem Konkurenceschopnost českých žáků a studentů.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 39, přihlášeno 165 poslanců a poslankyň, pro 73, proti 78. Návrh byl zamítnut.

 

Paní poslankyně Kocmanová navrhuje zařadit, respektive předřadit, dětské skupiny, ale o tomto návrhu jsme už hlasovali a zařadili jsme zákon o dětských skupinách.

Pane předsedo Bendo, jenom se ujišťuji, zda je to pravda. Ano, děkuji. Čili tento návrh je nehlasovatelný.

Dalším návrhem, který navrhla paní poslankyně Kocmanová, je návrh zařadit bod číslo 184, sněmovní tisk 721, zákon o domácím násilí, jako třetí bod ve středu. (Námitky ze sálu.) To už také bylo hlasováno. Děkuji za upozornění, čili o tomto nebudeme hlasovat.

 

Posledním návrhem je návrh paní poslankyně Pošarové, která navrhuje zařadit nový bod s názvem Nákup předraženého plynovodu NET4GAS.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 40, přihlášeno 165 poslanců a poslankyň, pro 68, proti 85. Návrh byl zamítnut.

 

Hlasovali jsme o všech návrzích, které byly předneseny, a nyní budeme hlasovat o celém návrhu pořadu 123. schůze Poslanecké sněmovny, jak byl písemně předložen a upraven schválenými pozměňovacími návrhy.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 41, přihlášeno165 poslanců a poslankyň, pro 92, proti 20. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že jsme pořad schůze schválili. A nyní přistoupíme...

Než přistoupíme k otevření prvního bodu, který máme na programu, přečtu omluvy: omlouvá se Adámková Věra od 16.30 do 18.30 z pracovních důvodů, Benešík Ondřej do 15 hodin ze zdravotních důvodů, Hájek Jiří bere zpět svou omluvu, Kubík Jan od 17 hodin - pracovní důvody, Langšádlová Helena od 17 do 19 hodin - pracovní důvody. Nový Miloš bere zpět svou omluvu - tady v tom mám trošku zmatek, mám zde další omluvu, pan poslanec Nový, ale pravděpodobně také bere zpět (Nejsou námitky.) - dále se omlouvá Slavík Jiří od 17 hodin - pracovní důvody.

Z členů vlády se omlouvá Mikuláš Bek po celý jednací den z pracovních důvodů.

Nyní přistoupíme k projednávání bodu číslo

 

Následující zahájení jednacího dne schůze

Aktualizováno 15. 1. 2025 v 18:21.