Středa 11. prosince 2024, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Jan Bartošek)
38.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 814/ - prvé čtení
I v tomto případě z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zemědělství Marek Výborný. Já vás prosím, pane ministře, ujměte se slova.
Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, máme třetí tisk, a to novelu zákona o lesích, novelu lesního zákona. Dovolte mi na začátek připomenout, že se jedná o... (Hluk v sále.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane ministře, ale kolegyně, kolegové, prosím o ztišení. Děkuji.
Prosím.
Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Já jsem dokonce přesvědčen, že z těch tří tisků, které jsme teď projednávali, tento je nejdůležitější a nejzásadnější. Je to největší novela lesního zákona od roku 1995, kdy tento zákon ještě v éře mého předchůdce, ministra zemědělství Josefa Luxe, byl napsán. Má více než dvě stě novelizačních bodů a dovolte mi, abych vám krátce tuto novelu tady nyní představil.
Základní leitmotiv celé novely je méně regulace, více motivace. Když to vysvětlím: chceme vlastníky lesů, primárně nestátní vlastníky lesů, to znamená obce, města, soukromé vlastníky, církve a další, motivovat k tomu, aby sami s péčí řádného hospodáře se věnovali svému hospodaření na lesní půdě, a chceme jim dát v rámci programového prohlášení vlády také větší svobodu k tomuto hospodaření. To hospodaření má být šetrnější, má zvýšit pestrost lesů a usnadnit jejich adaptaci na změny klimatu. Fakticky ta novela vznikala pod zkušeností nebo se zkušeností s kůrovcovou kalamitou, která potkala Českou republiku v letech 2017, 2018 až 2021 a stále ještě doznívá. Ty zkušenosti, které jak státní Lesy České republiky, Vojenské lesy, tak samozřejmě i soukromí vlastníci měli, jsme se snažili do této velké novely lesního zákona zapracovat. Zákon snižuje povinnosti vlastníků na míru nezbytnou pro zachování všech funkcí lesa a odstraňuje zbytečnou administrativu. Novela například prodlužuje, a za chvíli o tom budu hovořit, dobu pro obnovu lesů ze 2 na 5 let a jsou tam některá další opatření. Znovu říkám, v duchu snižování administrativy a byrokratické zátěže, přesně v tomto duchu u této novely postupujeme.
Dále chceme umožnit - opět je to v souvislosti s adaptací na klimatickou změnu - na lesních pozemcích budování tůněk, poldrů, přehrádek pro zadržování vody s celkovou plochou včetně vodní hladiny až do 1 000 metrů čtverečních. Nově bude možná pastva dobytka v lese, která však nesmí les poškozovat a je omezena na souhlas vlastníka daného lesa, ale je to věc, která se opět potkává a dokáže propojit činnost zemědělskou a činnost lesnickou. Standardně ji známe i v okolních státech. Podle novely - to chci zdůraznit, protože v průběhu její přípravy tady občas kolovaly některé dezinformace, tak chci zdůraznit - nadále bude možné vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, bude možné tam sbírat lesní plody pro vlastní potřebu a bude možné také pro vlastní potřebu sbírat klestí. Pokud by si z toho někdo chtěl vyrobit živnost, tak to samozřejmě možné nebude, ale nicméně pro nějakou vlastní potřebu toto zůstává bez jakýchkoliv omezení. Samozřejmě například při sběru lesních plodů - my jsme v tom premianti v Evropě, ta statistická čísla jsou až někdy neuvěřitelná - to musí probíhat v souladu se zákonem, čili nesmí tím být les poškozován. Stejně tak nesmí docházet ani v uvozovkách k drancování toho lesa, čili tam je to omezení pro vlastní spotřebu.
Tak a teď tedy několik poznámek konkrétně, kde jsou klíčové pasáže celé novely lesního zákona.
Zmínil jsem už snížení administrativní zátěže, pozitivní motivaci vlastníků lesů k tomu, aby hospodařili tak, že budou brát v potaz adaptaci lesů na změnu klimatu, zvyšování biodiverzity.
Liberalizujeme některé povinnosti vlastníků lesů, prodlužujeme například lhůtu pro obnovu a zajištění lesních porostů ze 2 na 5 let, opět pozitivní zkušenost, a což mimochodem je vlastně poznámka k tomu, co říkal pan poslanec Kott - tady se úplně nepotkaly podnikatelské záměry s tím, jaká je realita v lesích. Nejde ani tak o velikost té sadby jako takové, jedná se spíše o její množství, které nám tady vzniklo. Ano, to množství dneska je problémem, ale znovu říkám, je to nějaké podnikatelské riziko.
Zjednodušujeme proces zadávání zpracování lesních hospodářských osnov - opět další zjednodušení, měníme způsob výpočtu poplatků za odnětí pozemků určených k plnění funkce lesa, upravujeme povinnosti odborných lesních hospodářů, přenášíme na Národní lesnický institut - před chvílí zmiňovaný nový název Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů - výkon některých odborných činností. Dále upravujeme podmínky pro finanční nástroje státní lesnické politiky a pro služby zajišťované státem s cílem přizpůsobit kompetence orgánů státní správy lesů a vytvořit legislativní rámec pro podpory vlastníkům lesa z titulu ekosystémových služeb.
Dále upravujeme problematiku nakládání s lesy ve vlastnictví státu s cílem umožnit užívání státních lesů zejména v režimu školních polesí - já jsem to osobně řešil v případě některých středních lesnických škol - tak i tady umožníme vytváření právě školních polesí pro střední, případně vyšší odborné lesnické školy.
Navrhovaná právní úprava má nízký negativní dopad na státní rozpočet, veřejné rozpočty, výdaje se budou týkat zvláště tvorby nových a rozvoje současných IT systémů, ale myslím, že s tím jsme si schopni poradit v rámci možností, které máme - jak Ministerstvo zemědělství, tak Národní lesnický institut.
Dovolte mi ještě na závěr připomenout: já jsem tady zmiňoval jednu tu lhůtu, to je doba zalesnění. Snižujeme také dobu minimálního věku obmýtí, to znamená minimální věk pro těžbu u běžného lesa, ze současných 80 na 60 let. Opět to vychází z lesnické praxe. Zároveň to umožní přeměnu lesa na les druhově bohatší a přeměnu druhově nevhodných porostů.
Tolik tedy k této novele lesního zákona. Myslím si, že podrobnější debatu bude namístě vést na půdě zemědělského výboru. My jsme současně už také indikovali některé věci, které jsem připraven ještě diskutovat. Je to tedy jak otázka spolků, vytváření spolků v lesním hospodářství, což by byl pozitivní vzkaz hlavně pro ty nejmenší vlastníky, kteří fakticky potom nemají šanci hospodařit efektivně a tak, aby to mělo pozitivní vliv i na les samotný, takže o tom určitě chci vést debatu. Ze strany dřevozpracujícího průmyslu, Hospodářské komory i ze strany majitelů soukromých nestátních vlastníků lesů a SVOLu jsem byl také požádán o znovu zvážení vytvoření lesnicko-dřevařského fondu.
Myslím, že i to je věc, ke které se dostaneme na půdě zemědělského výboru, pokud bychom dokázali nastavit takové parametry, že dokážeme posílit pozitivní informovanost právě o lesním hospodářství, o funkcích lesa a o komplexnosti funkcí lesa, o tom, že dřevo je stavební materiál budoucnosti. Já připomenu, že ta novela je navázána na strategii, kterou jsme schválili relativně nedávno vládou České republiky, kde počítáme se dřevem jako se stavebním materiálem, surovinovou politiku pro dřevo, toto všechno jsou věci, které tady nabízejí zajímavou provazbu, a udělám všechno pro to, aby to nebyla jenom formální zákonná úprava, ale abychom ji dokázali nejenom implementovat do praxe, ale také pozitivním způsobem propagovat dřevo v očích veřejnosti, nejenom jako stavební materiál.
Máme před sebou velké téma ukládání uhlíku, sekvestraci - dřevo tady samozřejmě stejně jako zemědělská půda bude hrát velkou roli, čili těch témat je celá řada a já jsem připraven teď jak na debatu v prvním čtení, tak potom na zemědělském výboru. Děkuji pěkně.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Michal Kučera. Máte slovo.
Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, dámy a pánové. Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já bych nejdříve jako zpravodaj přiblížil, jakým způsobem tento sněmovní tisk doputoval do Sněmovny. Připomenul bych, že vláda předložila Sněmovně návrh tohoto zákona 9. 10. 2024. Tento návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 814 dne 9. 10. 2024 a organizační výbor doporučil 10. 10. tento tisk k projednání. Zpravodajem jsem byl tedy určen já a zemědělský výbor byl navržen jako výbor garanční.
Nyní se nacházíme v prvním čtení této novely zákona. O tom, že tato novela zákona je naprosto zásadní a důležitá: novela lesního zákona v takovém rozsahu tady skutečně delší dobu nebyla, já tady skutečně i podtrhuju slova pana ministra Výborného o tom, že tuto novelu považujeme za zásadní. Chtěl jsem podtrhnout i to, že si jako předseda zemědělského výboru vezmu zpravodajování tohoto tisku.
Asi nemusím připomínat, že české lesy jsou skutečně unikátní, že neplní jenom funkci hospodářskou, plní funkci mimoprodukční, plní funkci rekreační a tím jsou skutečně unikátní nejen v evropském, ale možná i celosvětovém prostoru.
Zásadní body, které obsahuje tato novela zákona, se skutečně týkají administrativy, to znamená, snižování administrativy. To je záležitost, ke které se naše vláda zavázala, to znamená, snižovat administrativu ve všech sektorech, a právě sektor zemědělství pod vedením pana ministra Výborného je tím, který právě i třeba v této novele administrativu snižuje a tím i plní programové prohlášení vlády. A pak samozřejmě připravit naše lesy na změnu klimatu, což je téma, které se týká většiny oborů, většiny lidských činností. Změně klimatu se samozřejmě my nevyhneme, musíme se na ni nějakým způsobem připravit, a právě tato novela lesního zákona pomáhá adaptovat lesní hospodářství na změnu klimatu třeba tím, že klade důraz na mimoprodukční funkci lesa.
Mluvil jsem o tom, že se zjednodušuje administrativa. Tady bych připomenul, že to je například rušením některých povinností vlastníků lesů. Ty, které jsou nadbytečné nebo už se nějakým způsobem přežily, jsou prostě jednoduše rušeny. Centralizují se některé agendy - opět zjednodušení administrativy, prodlužují se lhůty tak, aby se mohly například zakládat lesní porosty a tím se podpořila přirozená obnova. To znamená zase na jedné straně zjednodušení, na druhé straně příprava lesa na klimatickou změnu a zdůraznění i té mimoprodukční části.
Celou řadu dalších bodů už zmiňoval pan ministr, já je tady nebudu opakovat. Jenom bych skutečně ještě na závěr svého projevu zmínil, že tato novela je skutečně novelou zásadní. Já jsem velmi rád, že Ministerstvo zemědělství přišlo s takto rozsáhlou novelou. Skutečně si zasluhuje velkou pozornost, uvážlivou debatu a já věřím, že Poslaneckou sněmovnou projde i díky spolupráci se zemědělským výborem jako novela, která výrazně pomůže našemu lesnímu hospodářství, našim lesům a samozřejmě jak vlastníkům lesa, tak všem, kteří české lesy využívají i třeba k dalším aktivitám, jako jsou třeba aktivity rekreační.
Takže těším se na projednávání jak ve Sněmovně, tak na zemědělském výboru a děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji, a otevírám obecnou rozpravu, kde eviduji čtyři přihlášky. Jako první vystoupí pan poslanec Josef Kott, připraví se pan poslanec Karel Tureček a další. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Josef Kott: Děkuju pěkně za slovo, pane místopředsedo. Pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, paní ministryně, asi začnu tam, kde pan ministr skončil. Já si nemyslím, že v podstatě by to byly nějaké další finanční prostředky ze strany státu vynakládané na sáď, která do jisté míry přerostla, ale zvážení situace, jestli jsme, nebo nejsme schopni používat sadební materiál, který má víc jak požadovaný věk. Ale to je diskuse a já jsem ani nepředpokládal, že by to mělo přinést další finanční prostředky ze strany státu pro soukromé vlastníky.
Ale druhou záležitostí, o které tady bylo hovořeno, je záležitost toho kulatého stolu, který zde proběhl, a jak zde řekl pan ministr: Méně regulace, více motivace. Domnívám se, že to byl seminář, kde ta platforma vystupujících byla do jisté míry skutečně zastoupena tak, jak se jednotlivé instituce k této novele vyjadřovaly. To, co tam zaznělo a co tam chybí, v té novele jako takové, je to ta záležitost, kdy tady pan ministr přislíbil určitou připravenost nějakým způsobem reagovat na výtky SVOLu s tím, že v podstatě chtěli do lesního zákona zapracovat věci, které fungují ve vyspělých zemích Evropy. I když na jedné straně říkají, že v podstatě touto novelou se Česká republika posouvá právě k těm vyspělým zemím, tak jim tam chybí opora v podstatě drobných vlastníků, kteří - ať jsou to nějaké spolky, nebo nějaké fondy - řeší situaci, která tam vzniká, a odborný lesní hospodář, který zastupuje drobné vlastníky lesů, kde někteří ani nevědí, kde ty své pozemky, kde ty své lesy mají, a tak určitá možnost nějaké obnovy lesa tam skutečně je zapotřebí a není to jenom o tom, že se ten les zpětně obnovuje a udržuje, ale je to i o tom, že pokud by v tom fondu nebo v tom spolku byli zastoupeni i zpracovatelé, akademická činnost, tak určitě dochází k tomu, že by byly lesnictví, dřevozpracující průmysl a činnost jako taková prezentovány tak, že by to nebyla jenom pracovní činnost, ale byla by to i akademická a nějaká propagační činnost. Takže pokud tam bude vůle ze strany ministerstva nějakým způsobem tuto záležitost řešit, tak si myslím, že určitě to budeme nějakým způsobem podporovat, protože už v minulém volebním období jsme toto začali diskutovat, ale bohužel tím, jak ukončila práci Sněmovna, tak jsme to nebyli skutečně schopni posunout až do nějakého finále, kde bychom to prohlasovali a uzákonili.
Takže věřím tomu, že na plénu zemědělského výboru budeme mít možnost tuhletu záležitost diskutovat a přijmout nějaké opatření, které nás posune i v této oblasti o kousek dál. Děkuju za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Karla Turečka, připraví se paní poslankyně Klára Kocmanová. Prosím.
Poslanec Karel Tureček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, já bych na úvod projednávání lesního zákona chtěl zmínit určitou i historii, anabázi vývoje lesního práva na území České republiky.
Chci zdůraznit, že lesní právo je jedno z nejstarších práv, jedna z nejstarších legislativ. Prakticky první normy, které upravují lesní právo, se vážou až k vládě Karla IV., kdy celá legislativa byla upravena normami jednotlivých měst a panství. Například v roce 1379 to byl takzvaný Chebský lesní řád, který upravoval v teritoriu lesní právo.
Vůbec takový prvopočátek samotného lesního zákona lze spatřovat v tereziánských lesních řádech, které byly vydány jednak pro území Čech a Moravy v roce 1754 a dále pro oblast Slezska v roce 1756. To je skutečně takový první ucelený předek lesního zákona současného.
Co je zajímavé je, že patent z roku 1852 číslo 250, vydaný za Franze Josefa II., byl historicky úplně první lesní zákon. Tady bych chtěl zdůraznit, abychom si uvědomili, že ten zákon samotný platil více než sto let, platil od roku 1852 do roku 1960. Samozřejmě měl své doplňky, dodatky, nicméně samotná existence tohoto zákona byla 108 let. A teď se skutečně zamysleme nad tím - dokonce to přežilo i období roku 1948 až 1960, až Antonín Novotný novelizoval nebo vydal nový zákon lesní v roce 1960, takže ještě v padesátých letech se prakticky vydávala rozhodnutí s odkazem na lesní zákon z roku 1852, což je skutečně unikum, protože je otázka k zamyšlení, jestli my skutečně nemáme trochu zbrzdit a dát stabilitu lesnímu hospodářství taky tím, že pravidla hry hospodaření v lesích nebudeme měnit příliš často.
Samozřejmě, v roce 1960 byl přijat nový zákon, poplatný té době, ale znovu byl přijat úplně nový zákon v roce 1977 a nakonec v roce 1995 naše slavná dvěstěosmdesátdevítka, to taky byl úplně nový zákon. Takže prakticky předtím platil zákon 108 let a pak jsme prakticky v průměru zhruba 18 až 19 let vždycky vydávali nové zákony.
Co chci zdůraznit u tohoto zákona z roku 1995, té dvěstěosmdesátdevítky, jak jsme vždycky pracovně říkali, tak za to období téměř - ona v příštím roce bude slavit třicáté výročí - nicméně za to období jsme přijali třicet novel, to znamená, že v průměru jednou ročně novelizujeme lesní zákon, a to si skutečně myslím, že bychom se nad tím vážně měli zamyslet, jestli to není fakt mnoho, jestli neměníme pravidla příliš často. Samozřejmě, rok 1999 - novelizace, rok 2000, 2002, 2003, 2005, 2006, 2008, 2009 dokonce třikrát jsme novelizovali lesní zákon, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2019, 2020 a 2021. Takže já skutečně bych se nad tímhletím vážně chtěl zamyslet, protože já si myslím, že stabilita lesních ekosystémů potřebuje i do určité míry právní stabilitu.
Druhý okruh, kterému bych se chtěl věnovat při projednání této novely - a to skutečně v té novele není a já to chci samozřejmě zdůraznit, abychom se nad tím vážně zamysleli - je problematika hrazení bystřin jako jeden z nástrojů protipovodňové ochrany, protipovodňové prevence.
To je velmi důležitý nástroj a já musím říct, že z těch preventivních protipovodňových opatření, která byla nastartována po roce 1997 a 2002, jsme tenhleten nástroj značně, značně opomíjeli. Je to dokonce tak významný nástroj, který vedl ve třicátých letech minulého století k přijetí samostatného zákona o hrazení bystřin, a právě toto hrazení bystřin bylo zejména nastartováno v horských a podhorských oblastech. Samozřejmě, jeho primární cíl není zabezpečit retenci, protože při spádovosti, kterou prakticky probíhají v terénu jednotlivé bystřiny, se dostáváme do spádovosti 4, 8, 12 i 16 stupňů, takže tam asi těžko získáme nějakou retenci. Nicméně ten primární nástroj, a to chci podotknout, je to první protipovodňové opatření na toku, které má za cíl zejména snížit sílu povodňové vlny, a my jsme právě viděli, jak nám bystřiny třeba v oblasti Jeseníku úplně dobře nefungovaly, protože samozřejmě ta vlna, která probíhala po podhorských oblastech, měla sílu. Jednou z příčin byl nedostatečný akcent v oblasti preventivních protipovodňových opatření na hrazení bystřin, to je důležité říct. Spadá to samozřejmě do kompetence zejména Lesů České republiky a samozřejmě jaksi z jednotlivých vlastnických subjektů, ať jsou to obce, soukromníci a podobně. Takže to bych byl rád, abychom se nad tím vážně zamysleli, třeba i do budoucna. Možná bych i uvítal, kdyby na to už skutečně reagovala tato novela, protože si myslím, že by to měla být reakce i na povodně ze září roku 2024.
Poslední věc, se kterou já skutečně do určité míry mám problém, je v tom, jestli máme ten tok mezi státem a lesy vyrovnaný, jestli prostě ten poměr "má dáti - dal" je skutečně optimální, jestli náhodou nebereme z lesů obecně více, než do lesů dáváme. Víme, že máme po kůrovcové kalamitě, která byla skutečně historicky největší kůrovcovou kalamitou na našem území, takže jestli jsme v tomhletom nějak sladěni, jestli i pro budoucí generace chceme nechat bohatství v lese tak velké, jak nám ho odevzdali naši předci.
Já tady skutečně chci podtrhnout několik věcí. Programové prohlášení vlády chápu do určité míry jako smlouvu s poslanci, smlouvu vlády s poslanci, protože vláda žádá o vyslovení důvěry, a zároveň i tak do určité míry jaksi jako smlouvu s občany, protože samozřejmě občané si mohou na základě programového prohlášení, programových cílů vlády kontrolovat toto plnění. My jsme slyšeli, že je splněno 93 procent všech bodů programového prohlášení. Já vím o jednom, který stoprocentně splněn není, a to skutečně bychom se nad tím měli i v rámci diskusí v zemědělském výboru zaměřit, a já ho cituju doslova: "Lesy jsou naše národní dědictví, ne továrny na dřevo. Zajistíme transparentní hospodaření státních lesů, jejich obchodní politiky s důrazem na ochranu lesa, rozvoj lokálních zpracovatelských kapacit. Budoucí zisky ze státních lesů nepůjdou do státního rozpočtu, namísto toho budou přispívat k obnově lesních ekosystémů a k ochraně vody." Takže tyto prostředky nepůjdou do státního rozpočtu, ale budou využity ve prospěch lesa a ochrany vody, i jak jsem zmiňoval, například právě k tomu hrazení bystřin. A tady skutečně musím říct, že nedochází k naplnění tohoto slibu, tohoto závazku, protože víme, že v roce 2022 se bralo z lesů. Tyto prostředky rozhodně nešly na tuhletu prioritu z hlediska obnovy lesních ekosystémů a ochrany vod. Na příští rok je tam doslova extrémní částka, která se má převést do státního rozpočtu: 7 miliard. Když si porovnám ty částky, které jsou ve státním rozpočtu na lesní a vodní hospodářství, je to 1,5 plus 1,85, navýšená o 700 milionů, tak se rozhodně nedostáváme na 7 miliard korun. Tady já mám skutečně jasno v tom, že tyto prostředky nejsou využity v souladu s vládním programovým prohlášením.
A tady skutečně mám i obavu, že z lesů bereme mnohem víc, než tam dáváme, ve prospěch ekologické stability lesních ekosystémů. I třeba vidím velmi nebezpečnou tuhletu kombinaci, to braní finančních prostředků z Lesů České republiky, i v kontextu ustanovení jednoho paragrafu, právě novely lesního zákona, která cituje, že holina na lesních pozemcích musí být zalesněna nebo obnovena do 5 let, zvyšujeme ze 2 let na 5 let, a lesní porosty na ní - zajištění do 10 let, zvyšujeme ze 7 let na 10 let. Tady se skutečně ptám a mám velkou obavu, že jestli náhodou i ty termíny nepoužíváme trochu top, že nemáme dostatek finančních prostředků na zabezpečení právě té obnovy, a to je věc, o které budeme chtít asi i hodně diskutovat - 7 miliard je mnoho v této podobě. Lesy České republiky na takovýhle výdaj a převod do státního rozpočtu v příštím roce nemají a myslím si, že nástroje, které to můžou zabezpečit, buď že Lesy České republiky se zadluží, anebo že bude zvýšena těžba, nejsou tím pravým nástrojem, jak právě těch 7 miliard korun odvést.
Takže to jsou takové tři okruhy. Říkám: první okruh je, jestli náhodou skutečně nenovelizujeme příliš často. Druhá záležitost se týká samozřejmě vody, preventivních protipovodňových opatření a akcentu zejména ze strany Lesů České republiky, nikoliv podniků Povodí Vltavy, Moravy, Labe, Ohře a Odry, na preventivní protipovodňová opatření, ale právě akcentu ze strany Lesů České republiky na hrazení bystřin. A právě, když to řeknu velmi stručně, 7 miliard bereme z Lesů České republiky. Nejsem si jistý, jestli to zpětně do lesů vracíme.
Děkuji za pozornost - a to jsou asi mé takové postřehy k samotné novele lesního zákona. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní požádám o vystoupení paní poslankyni Kláru Kocmanovou, připraví se paní poslankyně Margita Balaštíková. Prosím.
Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, my k tomuto návrhu máme za Piráty dvě hlavní připomínky.
Za prvé, navrhuje se zrušení závaznosti ustanovení o vysazování melioračních a zpevňujících dřevin, tedy listnáčů a jedlí, v lesním hospodářském plánu soukromých vlastníků. To by prakticky legalizovalo výstavbu (výsadbu?) monokultur, které se ukázaly jako naprosto nevhodné, například při kůrovcové kalamitě u smrkových porostů, a takové chyby bychom neměli opakovat.
Za druhé, návrh počítá s dotacemi na podporu adaptace lesů na změnu klimatu. Je určitě dobré, když budeme lesy adaptovat na změnu klimatu, to je důležitá věc, ale určitě ne tak, že zrušíme klíčové povinnosti, jako je právě výsadba listnáčů, a namísto toho začneme tyto činnosti dotovat. Riskujeme tím, že místo lepších lesů vytvoříme spíš jenom obrovský dotační tunel, a podle vládních odhadů by to mohlo stát až 7 miliard korun ročně.
Já si dokážu představit mnohem lepší využití takového objemu peněz, například adaptaci soukromých lesů na změnu klimatu nad rámec toho, co je dnes povinné.
A ještě zmíním jednu věc, kterou jsme v předchozích jednáních za Piráty navrhovali do novely doplnit, a to je buď zákaz, anebo alespoň jasné nastavení pravidel pro frézování v rámci lesnické přípravy půdy. V podstatě jde o brutálnější obdobu orby na polích, jen je využívaná v lese. Důsledky si asi dokážete představit. Veškerý půdní život od houbových vláken až po drobné savce je rozmixován velkým lesnickým strojem a do takto připravené půdy se následně sází stromky. Jistě to usnadní sázení, ale je to typická ukázka toho nejméně přírodě blízkého opatření, které by v našich lesích místo mít nemělo, nebo alespoň ne plošně všude.
Ten návrh zákona má další problematická místa, ale stejně tak tam jsou věci, které rádi podpoříme, například zjednodušení a liberalizace pro vlastníky lesů, a tyto, které jsem vypíchla, jsou za nás rozhodně nejpalčivější. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Oldřich Černý, připraví se paní poslankyně Margita Balaštíková. Prosím.
Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dnes se před námi otevírá příležitost projednat klíčovou novelu lesního zákona, která bude mít zásadní význam pro ochranu a správu našich lesů. Jak víme, lesy jsou pro naši zemi nepostradatelné - nejenže plní roli zásobárny přírodních zdrojů, ale také jsou důležitým regulátorem klimatu, biologické rozmanitosti a vodního režimu krajiny. Lesní hospodářství se musí přizpůsobovat současným výzvám a očekáváním společnosti.
Tato novela by měla představovat klíčový nástroj pro efektivní správu a ochranu našich lesů. Je nutné si uvědomit, že lesy nejsou pouze zdrojem dřeva nebo místa pro rekreaci - jsou to komplexní ekosystémy, které ovlivňují klimatické podmínky, kvalitu ovzduší, vody, a především biodiverzitu.
Bylo by mnoho témat, o kterých bych mohl zde hovořit, ale alespoň bych rád zmínil důležitost poskytování platby za ekosystémové služby lesů, které budou regulovány nařízením vlády. Lesy poskytují nezanedbatelné ekosystémové služby, mezi které patří například poutání uhlíku, zlepšování kvality ovzduší, zadržování vody nebo již zmíněná podpora biodiverzity. V rámci této právní úpravy bude určeno, jaká hospodářská opatření jsou nezbytná pro zajištění těchto ekosystémových služeb. Nařízení vlády bude stanovovat podmínky pro nárokové platby, které budou poskytovány na základě hospodářských opatření. Tento krok je velmi důležitý pro motivaci vlastníků lesů, aby se zaměřili na zajištění ekosystémových služeb a podpořili tak ochranu přírody a zlepšení životního prostředí.
Vážení kolegové, tato novela lesního zákona by měla přinést efektivní zprávu našich lesů a důležitý krok v ochraně našich přírodních hodnot a v podpoře udržitelného lesního hospodaření. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní tedy požádám paní poslankyni Margitu Balaštíkovou. Prosím.
Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové, já bych se také ráda vyjádřila k zákonu o lesích. Od roku 2015 zaznamenáváme periody sucha a horka a jedná se o fenomén přisuzovaný globální klimatické změně, kvůli níž plošně chřadnou smrkové a i borové lesy. Oslabené porosty následně napadají druhotní škůdci, především kůrovci. V důsledku toho se těží souše nebo škůdci napadané stromy, které ovšem zahlcují pilařské podniky v tuzemsku i v zahraničí a kalamity různého charakteru nám působí po celé Evropě. Nasycenost trhu s takovým dřívím způsobuje zhroucení odbytu dříví, a bohužel hlavně pád cen. Vlastníci lesů se kvůli tomu ocitají v ekonomické krizi a na samotné lesy pro změnu dopadá krize ekologická.
Z jiného úhlu pohledu lze konstatovat, že les se přizpůsobuje na nové růstové podmínky prostředí. U dřevařského průmyslu, jehož denním chlebem je především jehličnaté dříví, lze také očekávat různé problémy, jak bude pak postupně ubývat jeho zastoupení nejen v českých lesích. Naše lesní krajina postupně prochází proměnou, z ryze lesnaté krajiny se stáváme tak trochu stepní krajinou, která bude mít dočasně snížené mimoprodukční funkce našeho lesa. Lesníci postupně odumřelé lesy obnovují lesem novým, ovšem úspěšně zalesněné plochy jsou poškozovány přemnoženou býložravou zvěří, která brání v jeho odrůstání.
Jak je naznačeno, lesnická krize je mnohem, mnohem hlubšího charakteru s provázanými souvislostmi. Nejedná se o jeden nebo dva problémy, ale o celý řetězec dílčích aspektů, které se prolínají a navzájem se ovlivňují. V reakci na současný vývoj v oboru a na měnící se přírodní prostředí předkládá vláda do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky novelu tohoto zákona o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, takzvaný lesní zákon, ve znění dalších předpisů.
Úprava by měla v co nejbližším termínu nastavit nové podmínky tak, aby mohlo být v provozní praxi zlepšeno plnění především § 1, a ten říká, že účelem zákona je stanovit předpoklady pro zachování lesa, péči o les a obnovu lesa jako národního bohatství tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí pro plnění všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodaření v něm.
Legislativní norma pro lesy platí od roku 1995, přičemž byla několikrát v dílčích parametrech novelizována. Nehledě na to je v dynamicky měnících se přírodních podmínkách nutné, aby došlo k potřebné novelizaci, která bude alespoň dílčím způsobem reagovat na prohlubující se krizi. Mělo by jít o nezbytně nutné parametry úprav vedoucí k vytvoření komfortnějších podmínek pro lesníky a vlastníky lesů jakožto správců jedné třetiny území našeho státu, aby naplnili právě § 1 lesního zákona.
Jak zmiňuje zákon o lesích, lesy jsou národním bohatstvím a nenahraditelnou složkou životního prostředí, splněním dřevních i nedřevních společenských funkcí lesů, které mimo jiné mají příznivý vliv na krajinu, venkov a naše obyvatelstvo. Stále jsou ale funkce lesů a vůbec podstata lesa ohroženy. Většina českých lesů je tvořena více jak 50 procenty smrkovými monokulturními lesy, které v dnešní době je ohrožuje klimatická změna. Sucho a další extrémy počasí nás utvrzují v tom, že globální klimatická změna je skutečnost, a s ní je spojena celá řada rizik, ale především riziko dynamické změny přírodních podmínek lesních porostů a agrární krajiny obklopující sídla obyvatel.
Podle výzkumu pana doktora Seidla lze mezi obdobími 2021 až 2030 ve střední Evropě v důsledku změny klimatu na základě měření dat očekávat až 764procentní nárůst poškozování podrostů podkorním hmyzem a 230procentní nárůst poškození v důsledku větru. Na tato vědecky podložená zjištění musí především reagovat ministerstvo, které v současné chvíli musí přispět k řešení lesnické krize i jednotlivé kraje, které jsou samosprávným subjektem, a ty právě podle § 1 odst. 1 tohoto zákona, zákona o krajích, mají pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, což naplňuje podstatu věci. To znamená, mají adaptovat ohrožené lesní porosty plnící širokou škálu společenských funkcí a bránit dobrý zdravotní stav českých lesů. Stav a vývoj usychajících smrkových lesů a následného šíření kůrovců ovšem záleží na souběhu počasí a na efektivitě včas zaváděných opatření v ochraně lesa z úrovně vlády až po malé vlastníky lesů.
Ministerstvo zemědělství pracuje na řadě opatření lesnicko-technické povahy nebo na motivačních až kompenzačních řešeních peněžitého charakteru pro nestátní vlastníky lesů. Jedná se o opatření, která řeší spíše následky šíření kalamity než přímé příčiny chřadnutí lesů. Nicméně prvořadým a nezbytně nutným úkolem Ministerstva zemědělství musí být v tuto chvíli udržení životaschopných lesních majetků, kteří jsou správci jedné třetiny území naší země podnikající v lesním hospodářství, které je živí, přičemž zaručují zajištění plnění všech funkcí lesa.
Nejvíce ohroženou dřevinou v České republice je samozřejmě smrk ztepilý. Podle výsledků predikcí optimálních klimatických podmínek pro pěstování hospodářsky významných druhů dřevin nelze významně počítat se smrkem v nízkých až středních polohách, jak tomu bylo doposud. Čeští vlastníci lesů a správci majetků v mnohých koutech naší země zažívají takový malý lesní armagedon. Dříve zelené a hluboké hvozdy, přírodní bohatství našeho národa na většině území, rezavějí, šednou anebo se z nich stávají rozsáhlé mýtiny. Samotní lesníci se ocitají ve složitém prostředí odumírajících stromů a celý lesnický a dřevařský sektor se tak ocitá v krizi.
Příčin může být samozřejmě několik a zmínila bych pár faktorů, což je samozřejmě špatné druhové složení a věková, výšková a prostorová struktura našich lesů, za což samozřejmě nemůže ministerstvo, ale všichni vlastníci, kteří se na našem území nachází, vysoká hustota porostů destabilizující ekologickou a statickou odolnost lesů a na živiny, poté ochuzená lesní půda a měnící se růstové podmínky jednotlivých lesů. A máme tady klesající biodiverzitu v lesích a samozřejmě přemnoženou býložravou zvěř. Nedostatečnou finanční podporu vlastníků lesů - doufáme, že tím to bude končit - a špatně nastavenou správu lesů, především u malých vlastníků, se nám také podaří změnit. Nedostatek reprodukčního materiálu, především listnáčů a jedlí, a nedostatek bohužel lesních pracovníků nám způsobují obrovské problémy nejenom v lesnickém, ale hlavně v agrárním i potravinářském sektoru. Mnoho drobných vlastníků lesů v některých případech ani neví, že les vlastní, protože ho zdědili nebo jim byl navrácen a nemají k majetku takový vztah, aby o něj řádně pečovali a plnili včasná preventivní opatření, a kvůli své neznalosti se dostávají do situace, kdy zjišťují, že vlastní les.
Já jsem tohle zjistila, když jsem byla na Zlínském kraji na odboru životního prostředí, protože jsme začali tyto vlastníky upozorňovat, že je potřeba bojovat s kůrovcovou kalamitou, a opravdu tito lidé po dvaceti pěti letech začali hledat svůj les, protože jim přišel najednou dopis od odborného lesního hospodáře, aby zpracovali stromy napadené kůrovcem, a to pod výhrůžkou pokuty. Mnoha vlastníků nikdy neslyšelo, že by měli o les pečovat, a ani (to) nevěděli. Chyba byla na obou stranách, jak na straně vlastníka, tak i na straně odborného lesního hospodářství. Ze strany vlastníka lesa nevědomost vypovídá o tom, že se dlouhodobě nedostatečně zajímal a staral o svůj majetek pečlivě a dostatečně odborně, jinak by totiž s odborným lesním hospodářem byl v kontaktu, anebo by alespoň o něm věděl. Ze strany odborného lesního hospodáře je chybou, že průběžně nekontaktoval své vlastníky lesů, a to se týká i ORP, které zastupují lidé, kteří mnohdy nemají právě tu odbornou péči takzvaně pod kůží.
Přestavba lesa je nástroj adaptace ohrožených lesních porostů. Přestavbami se rozumí dlouhodobá úprava druhového složení a převod lesních porostů se změnou hospodářského způsobu nebo tvaru lesa, jehož cílem je vypěstovat les, který se vyznačuje druhovou, výškovou, tloušťkovou a prostorovou diferenciací. Obnovy kalamitních holin, plošný rozpad smrkových a borových lesů se již přímo dotýká mnoha lesních majetků, a některé vlastníky už dokonce výrazným způsobem poznamenal tak, že lesy zmizely, a tím zmizela i jejich funkce a jejich příjem z prodeje dřeva.
Dlouhodobý výnos soukromých lesů pak nahrazují investice do založení nových porostů s následnou důležitou péčí. U holých plání bez stromů jsou výrazným způsobem omezeny i společenské funkce lesa, kalamitní holiny je nutné obnovit stanovištně vhodnými dřevinami. Na sluncem rozpálenou holinu nelze ovšem vysázet sazenice například jedle nebo buku, které vyžadují v počátečním růstu zastínění či polostín, a tedy i jiné klima. (Trvalý neklid v sále.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Kolegové, já se o omlouvám, v levé části sálu poprosím o ztišení, ať je rozumět, co říká paní poslankyně. Prosím.
Poslankyně Margita Balaštíková: Na takové plochy jsou vhodné spíše duby a další světlomilné listnáče, nikoliv polostinné smrky. Jenže odpovídající množství sazenic nám stále chybí, protože vypěstovat reprodukční materiál trvá i několik let.
Ovšem stávající situace v rámci zalesňování kalamitních holin, pro které chybí požadované množství sazenic, má i svá další řešení, a to tkví ve využití přípravných dřevin, jako jsou břízy, osiky, olše, jeřáby a podobně, které zalesní kalamitní holiny ve většině případů zcela samy přirozenou cestou a zadarmo. K tomu ale potřebují více času, aby se ujmuly v půdě, a hlavně nebyly poškozovány spárkatou zvěří, která zpomaluje odrůstání nového lesa.
Vliv přemnožené býložravé zvěře na stav a vývoj lesa je samozřejmě další důležitou součástí, kdy musíme pracovat v jiných částech našich zákonů, aby nedocházelo právě k přemnožování býložravé zvěře, která nám poškozuje okusem, loupáním či ohryzem tyhle nové dřeviny.
Tady bych k tomu trochu se jenom chtěla zmínit, že právě tady je potřeba zvěř posuzovat jako součást lesních ekosystémů, a její přítomnost nesmí narušit vyhlášené plnění funkcí lesa. Rozhodujícím parametrem je mez přirozeného stavu, při jejímž překročení se musí mluvit o neúnosné míře poškození zvěří. Únosné stavy zvěře jsou podle pana Zatloukala takové stavy, při kterých zvěř nezpůsobí překročení ekologicky únosnou výši škod více než 10 procent nezajištěných kultur nebo přirozené obnovy a dále více než 0,1 procenta výměry lesa při postižení ohryzem či loupáním.
Já bych na závěr svého vystoupení jenom chtěla říci, že většina veřejnosti stále vnímá lesy jako něco automatického: zdroj dřeva, peněz pro státní a městskou či obecní pokladnu, prostor pro rekreaci, vycházky na sběr hub či ostružin. Nyní se však všechno dynamicky mění. Zelené hvozdy plné svěžího vzduchu a příjemného prostředí mizí a tím i oblíbený životní prostor, oblíbená místa a společnosti postupně, ale velmi postupně dochází, že lesy mají velký problém.
Lidé pozorují, že na mnohých místech je už les mrtvý, či se objevila planina, jež je oplocená a v ní je vysázený nový les. Možná si říkají, že takový proces se jejich stromům a lesům vyhne, ale to je velký omyl. Pro Ministerstvo zemědělství je to nemalá výzva, aby nechali lesy pro budoucí generace a nezapomínali na důležitou roli vlastníků lesa, správců lesů a lesníků, a jejich příjmy by jim neměly plynouti jenom z prodeje dřeva, protože budoucí příjmy jim docela rychle požírá sucho a kůrovci.
Já bych byla ráda, abychom za sto let nebyli v takové nouzi jako doposud, a záchrana lesů a jejich vlastníků by se proto měla stát pro naši společnost prioritou stejně jako udržování vyváženosti prostředí mezi přírodním - to znamená zvěří - a národním - to znamená lesem - bohatstvím, a já si myslím, že teď na stole máme řešení, a nejhorší řešení je žádné řešení.
Já bych chtěla poděkovat Ministerstvu zemědělství, že nám připravilo tento zákon, a my máme možnost o něm hlasovat a posunout ho do dalšího čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Jenom pro pořádek zde chci říct, že nejpozději v 17.55 budu muset přerušit vaše projevy a přerušit případně tento bod, abychom se mohli připravit na 124. schůzi, kterou budeme pokračovat.
Nyní tedy s faktickou poznámkou paní poslankyně Marie Pošarová. Prosím.
Poslankyně Marie Pošarová: Prosím. Děkuji za slovo. Já tady budu reagovat na předřečnici a samozřejmě ještě na pana ministra. Chtěla bych se zeptat, jak bude ošetřena pastva v lese ve vztahu ke škodám zvěří, protože ÚHÚL má vyhodnocovat na zkušebních plochách poškození, ale není schopen rozlišit, jestli to způsobí dobytek, nebo zvěř. Následně předepíše myslivcům navýšení odlovu pod sankcí, ale škoda nemusí být způsobena zvěří. To, že to bude vědět vlastník pozemku, je sice hezké, ale uživatel honitby o povolení pastvy nebude mít ponětí, nebude se moct tedy bránit ve vztahu k vyčísleným škodám, které třeba zvěř nezpůsobí. Jak to budete řešit? Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pan ministr? Nechce reagovat.
Ptám se, zda někdo další se ještě hlásíte tedy do obecné rozpravy? Žádnou takovou přihlášku nevidím, v tom případě končím obecnou rozpravu.
Ptám se, zda - pan ministr, pan zpravodaj - chcete závěrečné slovo? Prosím, pane ministře.
Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Děkuju, pane místopředsedo. Já jsem chtěl reagovat teď v závěrečném slově i na paní poslankyni Pošarovou. Toto samozřejmě vyřešeno je a Národní lesnický institut bude mimo jiné plnit funkci právě stanovování minimálních plánů lovu.
Ale já jenom - velmi stručná, rychlá reakce: já jsem byl překvapen slovy paní poslankyně Balaštíkové - já to docela vítám - ona hovořila o tom, že zvěř má být součástí ekosystému lesa a že je potřeba, aby stavy byly vyvážené. To je přesně zákon, který na nás tady čeká, sněmovní tisk 732, novela mysliveckého zákona. Já jsem vlastně s úžasem zjistil, že tady máme velkou podporovatelku této novely v paní poslankyni Balaštíkové tak, jak o tom hovořila - tak by bylo fajn, kdybychom se příště nevěnovali jenom Lucemburkům a Habsburkům. To byla zajímavá expozé. Já jsem netušil, jaké bohatství tady ve Sněmovně máme v osobě pana poslance Pražáka a Turečka - experti na Lucemburky, lesní hospodářství... a Habsburk - pan Pražák - to bylo taky zajímavé expozé. Takže to je skvělé, škoda že jsme se díky tomu, jak vidím, jako ke škodě nedostali k novele mysliveckého zákona, ale věřím, že ten prostor bude. Já myslím, že si všichni udělají obrázek o tom, kam ta historická expozé měla vést.
Nicméně já chci ještě říci dvě věci. Jednak, opravdu se tady nebudu, pane poslanče Turečku, prostřednictvím pana předsedajícího, vracet k debatě ohledně rozpočtu, protože ty informace víte, je zbytečné, abychom se tady o tom bavili.
Pokud jde o povzdech nad množstvím novel lesního zákona - naprostá většina z nich byly technické novely reagující na vstup České republiky do Evropské unie, transpozici evropských norem a předpisů. Čili já si nemyslím - a znovu říkám: žádná tak výrazná novela, jako přichází teď, tady nebyla, to si myslím, že vyřešeno máme.
Pokud jde o myšlenku, že bychom tady liberalizovali prostředí, prodlužovali lhůty, protože nemáme finanční prostředky, to není samozřejmě pravda. Tohle probíhá ve shodě lesních hospodářů, ve shodě expertů, odborníků, vědců a také lidí z praxe, a skutečně tím reagujeme na poznatky, které nakonec máme i z klimatické, z kůrovcové kalamity.
Já bych tady ještě pár poznámek měl, ale protože je tady dohoda politických stran, že tento bod uzavřeme a přikážeme výboru k projednání, tak debatu si nechám potom na výbor.
Snad ještě poznámka k paní poslankyni Kocmanové. Ona tady hovořila o některých formách práce v lese. I tohle bylo vysvětleno opakovaně během přípravy zákona. Samozřejmě, v lesech zvláštního určení, tam, kde je vyšší míra ochrany, toto prováděno býti nesmí, a jinak je to zcela v souladu s aktuálními postupy v rámci lesního hospodářství včetně frézování, které jste tady zmiňovala. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zemědělskému výboru jako výboru garančnímu. Ptám se, zda někdo navrhujete přikázání jinému výboru jako garančnímu? Žádný takový návrh nevidím.
Tedy zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zemědělskému výboru jako garančnímu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování s pořadovým číslem 422, přihlášeno je 124 poslankyň a poslanců, pro 110, proti nikdo. Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání zemědělskému výboru jako garančnímu výboru.
Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh výboru pro životní prostředí jako dalšímu výboru. Ptám se, zda má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání? Žádný takový návrh nevidím, v tom případě přistoupíme k hlasování.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako dalšímu výboru? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování s pořadovým číslem 423, přihlášeno je 125 poslankyň a poslanců, pro 29, proti 1. Konstatuji, že s tímto návrhem nebyl vysloven souhlas.
Vzhledem k tomu, že žádné další návrhy k tomuto bodu nepadly, končím projednávání tohoto bodu. (Poslanec Benda se hlásí o slovo.)
Než vám udělím slovo, pane předsedo, přečtu ještě omluvenky: jednak dnes ruší omluvu paní poslankyně Adámková, dále pan předseda Andrej Babiš z pracovních důvodů se omlouvá dnes od 16.30 do 18.30 hodin a dále od 18.30 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec David Pražák.
Nyní, pane předsedo Bendo, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, za 5 minut začíná další schůze a já mám vůli už nepokračovat v tomto týdnu, takže navrhuji vypuštění všech zbývajících neprojednaných bodů z pořadu této schůze.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji.
Vzhledem k tomu, že se jedná o procedurální návrh, dám o něm hlasovat bezprostředně.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s vyřazením zbývajících bodů z této schůze, z pořadu 119. schůze? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 424, přihlášeno je 130 poslankyň a poslanců, pro 114, proti 3. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas.
Všechny body ze 119. schůze jsme vyřadili, tímto 119. schůzi končím. Děkuji vám.
Připomínám, že v 18 hodin budeme pokračovat přerušenou 124. schůzí, a já vám prozatím, kolegyně a kolegové, děkuji.
(Schůze skončila v 17.57 hodin.)
Aktualizováno 15. 1. 2025 v 13:36.