(pokračuje Věra Kovářová)

39.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 226/2013 Sb., o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 815/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zemědělství Marek Výborný. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Děkuju za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, zde máme druhý tisk z gesce rezortu zemědělství, a sice už paní místopředsedkyní zmíněnou novelu zákona o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh, zákon o dřevě. Dovolte mi, abych připomněl, že součástí té novely je i řada dalších souvisejících zákonů, které novelizujeme. Hlavním cílem tohoto návrhu zákona totiž je adaptace na nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie ze dne 31. května 2023 o dodávání na trh Unie a vývozu z Unie některých komodit a produktů spojených s odlesňováním, takzvané nařízení o odlesňování, jak je všeobecně známo.

Tady mi dovolte jenom připomenout, o co se jedná. Nařízením o odlesňování reaguje Evropská unie na snahu minimalizovat znehodnocování lesů a odlesňování v rámci celé planety. Je to otázka samozřejmě mířící na omezování emise skleníkových plynů, zabránění celosvětovému úbytku biologické rozmanitosti a další související témata.

To nařízení pokrývá celkem sedm komodit, které jsou s odlesňováním nejvíce spojeny. Jedná se o skot, kávu, kakao, kaučuk, palmový olej, sóju, dřevo a produkty vyrobené z těchto komodit. Na základě tohoto evropského nařízení má docházet k monitoringu toho, zda výrobky s těmito sedmi komoditami spojené nepřispěly nějakou mírou někde k odlesňování. Ta myšlenka, ten cíl je jistě potřebný a chvályhodný a my ho určitě nerozporujeme, nicméně to, co jsme viděli jako Česká republika, jako Ministerstvo zemědělství, jako velmi komplikované nebo jako velký problém, jsou administrativní, byrokratické dopady na české ať už producenty, nebo zpracovatele v případě třeba dřevozpracujícího průmyslu, potravinářského průmyslu, anebo také směrem k obchodníkům. To nařízení tak, jak ho Rada a Evropská komise připravily, by bohužel vedlo k velmi vysoké administrativní zátěži a současně Evropská komise nebyla schopna včas připravit všechny potřebné systémy k implementaci a realizaci tohoto nařízení.

To byl jeden z důvodů, proč Česká republika mým prostřednictvím na jednání Rady ministrů zemědělství opakovaně usilovala o odložení účinnosti tohoto nařízení. To se skutečně podařilo, mělo by to být příští týden i potvrzeno Evropským parlamentem, a znamená to, že i my jsme tady získali větší prostor pro přípravu celé implementace.

Jenom abychom věděli, o čem mluvíme - v České republice se ročně vytěží zhruba 15 milionů kubíků dřeva, kdežto přírůstek je někde okolo 22 milionů kubíků. Čili v České republice nedochází k odlesňování, ba naopak, u nás se v zásadě zalesňuje, což je pozitivní informace. O to více usilujeme o to, aby Česká republika byla v nejmírnější kategorii při posuzování nařízení odlesňování s minimalizací administrativních dopadů na všechny, kterých by se to mělo týkat, od chovatelů, přes producenty, lesníky, dřevozpracující průmysl až po jednotlivé obchodníky. To jenom uvedení do reality.

My v tuto chvíli diskutujeme - já jsem i včera na jednání Rady ministrů ty debaty vedl i bilaterálně - o tom, zda tedy půjde pouze o prostý roční odklad účinnosti nařízení a budeme čekat, s čím Komise přijde v rámci implementace, v rámci systému, který má být zveřejněn nejpozději do 30. 6. příštího roku, anebo zda budeme usilovat i o to, abychom celé nařízení otevřeli a snažili se ho nastavit tak, aby skutečně zátěž pro Českou republiku, pro české nejenom zemědělce, ale lesníky a všechny další, byla co nejmenší. Tohleto skutečně chci říct, abyste věděli, i kolegové z opozičních lavic, že je jedna z důležitých věcí, které se jako vláda i jako ministr zemědělství na evropské úrovni věnuji.

Nicméně to neznamená, že bychom ten zákon tady měli někde zaparkovat nebo neprojednat - kdo je připraven, není překvapen, proto zde před námi tato novela leží. V rámci této novely zakotvujeme orgány dozoru nad plněním povinností, které vyplývají z nařízení proti odlesňování, rozšiřujeme úpravu Centrální evidence (pro) systém náležité péče, upravujeme způsob ukládání předběžných a nápravných opatření, reflektujeme rozšíření úkolů pro orgány Celní správy České republiky a aktualizujeme a dopracováváme úpravu přestupků.

Chtěl bych také připomenout, že s ohledem na to téma součástí novely je také doprovodná novela veterinárního zákona, zákona o ochraně veřejného zdraví, dále zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci, zákona o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském, protože příslušné orgány byly zakotveny v rámci implementace nařízení proti odlesňování jako orgány dozoru nad plněním povinností, které z toho nařízení vyplývají, čili tam zakládáme kompetence těchto kontrolních orgánů.

Co je ale důležité a co tady chci podtrhnout: touto novelou měníme nejenom název Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů - přiznám se, že i pro mě to byl dlouho oříšek vlastně, co takový ústav má ve své kompetenci a čemu se věnuje - a my ho přejmenováváme na Národní lesnický institut, což si myslím, že více a lépe odpovídá povaze činnosti tohoto státního orgánu, který je podřízenou organizací Ministerstva zemědělství. Co ale je důležité, že právě v souvislosti s nařízením o odlesňování Národní lesnický institut se stane ze zákona správním orgánem, správním orgánem se všemi povinnostmi a taky pravomocemi, které s tím souvisí, právě proto, abychom jeho prostřednictvím dokázali zastřešit veškeré věci související s implementací nařízení o odlesňování.

Nabytí účinnosti zákona...

Ještě - pardon, abych na to nezapomněl - do zákona je také doplněna novela zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, v rámci které jsou některé pravomoci nově vznikajícího Národního lesnického institutu do citovaného zákona výslovně zakotveny, čili i dozor nad obchodem s reprodukčním materiálem lesních dřevin se tady nově zavádí.

Nabytí účinnosti zákona bylo v souladu s požadavky nařízení původně stanoveno k 1. lednu 2025. Vzhledem k odkladu účinnosti na evropské úrovni tak i zde dojde k posunu a k úpravě návrhu účinnosti zákona tak, aby byl obdobný účinnosti evropského nařízení, které teď počítá s účinností od 1. 1. 2026.

Samozřejmě věci, které se týkají Národního lesnického institutu, ty tam počítají s účinností standardní tak, abychom je mohli provést, respektive aby správní orgán k tomu byl také připraven.

Tolik tedy tato novela zákona o dřevě, jak zkracujeme celý název, a já opět se těším jak na rozpravu tady v prvním čtení, tak potom na podrobnou debatu v zemědělském výboru. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, poslanec David Pražák. Prosím, máte slovo.

Poslanec David Pražák: Děkuji, paní místopředsedkyně. Ještě jednou, dobrý podvečer, kolegyně, kolegové.

Pane ministře, jako zpravodaj budu citovat svoji zpravodajskou zprávu a pak jsem přihlášen i do rozpravy - (nebude?) to možná tak dlouho jako předtím, pane ministře.

Takže máme před sebou vládní novelu zákona o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh. S ohledem na vzrůstající ilegální těžbu dřeva v celosvětovém měřítku a významné postavení Evropské unie v globálním obchodu byl již v roce 2003 přijat Akční plán Evropské unie pro vymahatelnost práva, správu a obchod v lesnictví.

Hlavním cílem bylo vytvoření systému záruk, že dřevo a dřevařské výrobky uváděné na trh Evropské unie hospodářskými subjekty mají zákonný původ. V současné době je Akční plán Evropské unie prováděn na základě dvou hlavních předpisů. Prvním z nich je nařízení č. 2173/2005 Sb., o zavedení režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva do Evropského společenství z roku 2005, které stanoví pravidla pro dovoz dřevařských výrobků z partnerských zemí, s nimiž byl na základě partnerských dohod zaveden režim licencí zaručujících zákonnost dovozu.

Tento režim pro dobrovolné dohody o partnerství byl doplněn nařízením č. 995/2010 Sb., o dřevě. Hlavním prvkem nařízení o dřevě je obecný zákaz uvádět nezákonně vytěžené dřevo a dřevařské výrobky poprvé na vnitřní trh Evropské unie. Za zákonně vytěžené se považuje dřevo vytěžené v souladu s použitelnými právními předpisy v zemi původu vytěženého dřeva. Nařízení o dřevě je v tomto ohledu postaveno na základě principu legality, kdy může dojít k odlesňování, pokud to není v rozporu s národním právem.

Nařízení o dřevě navazuje na nařízení FLEGT v tom smyslu, že dřevo a dřevařské výrobky z partnerských zemí, splňující podmínky nařízení, se považují za zákonně vytěžené. Stejný režim platí pro dřevo a dřevařské výrobky, pokud splňují nároky nařízení CITES, které se zaměřují na ochranu ohrožených druhů zvířat a rostlin před hrozbou vyhubení v přírodě a z důvodu nadměrného využívání pro komerční účely.

Hlavní povinnosti vyplývající z nařízení o dřevě jsou rozděleny mezi hospodářské subjekty, které poprvé uvádí dřevo nebo dřevařské výrobky na trh Evropské unie, a obchodníky, kteří s nimi dále obchodují na vnitřním trhu Evropské unie.

Nejvýznamnější povinností hospodářských subjektů je pro uvádění dřeva a dřevařských výrobků vést systém náležité péče, který je založen na přístupu k informacím, posouzení rizik, a pokud je riziko větší než malé, musí přistoupit ke zmírnění zjištěného rizika. Ten systém náležité péče ještě já potom okomentuji v obecné rozpravě.

Naproti tomu je v současné době okruh povinností obchodníků zúžený, jelikož nemusí vybudovat systém náležité péče, ale vedou systém zpětného vysledování informací. Na základě tohoto systému obchodníci shromažďují informace, od jakého hospodářského subjektu dřevo a dřevařské výrobky převzali nebo jakým subjektům je dodali. Nařízení o dřevě je v České republice implementováno zákonem č. 226/2013 Sb., o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh. V současné době jsou příslušnými orgány pro provádění nařízení v dřevě Ministerstvo zemědělství, krajské úřady a Česká obchodní inspekce, přičemž pro režim licencí FLEGT jsou příslušnými orgány rovněž Generální ředitelství cel a celní úřady. Ministerstvo zemědělství má roli hlavního příslušného orgánu pro provádění nařízení o dřevě a nařízení FLEGT.

Předkládaná novela zákona o dřevě navazuje na přijetí Evropského parlamentu a Rady ze dne 31. května 2023, o dodávání na trh Evropské unie a vývozu z trhu Evropské unie některých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů a o zrušení nařízení EU č. 995/2010, které přináší zásadní koncepční změny v boji proti odlesňování.

Stávající režim právní úpravy je založen na boji proti ilegální těžbě dřeva, avšak tomu neodpovídají hlavní popsané příčiny úbytku a degradace lesa ve světě. Přijetím nařízení proti odlesňování tak dochází k významným změnám v přístupu k boji proti odlesňování a v porovnání se současným nařízením dochází v nařízení proti odlesňování k podstatnému rozšíření právní úpravy, které má zásadní dopad na subjekty v lesnickém a zemědělském sektoru i pro implementaci v členských státech.

Ještě odcituji stanovisko Legislativní rady vlády. Podle předkladatelů byla adaptace českého právního řádu na nařízení proti odlesňování z důvodu určité časové tísně provedena formou novely zákona, a nikoliv vydáním zákona zcela nového. V návaznosti na požadavek určit jeden nebo více orgánů příslušných pro plnění povinností vyplývajících z nařízení proti odlesňování se návrhem zákona zřizuje nový správní úřad Národní lesnický institut - o tom už tady mluvil pan ministr - který vznikne na místě rušeného Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, takzvaný pro nás ÚHÚL. Předložený návrh zákona tak na základě požadavků stanovených v nařízení proti odlesňování zakotvuje orgány dozoru nad plněním povinností vyplývajících z nařízení proti odlesňování, rozšiřuje úpravu centrální evidence systému náležité péče a upravuje způsob ukládání předběžných a nápravných opatření, reflektuje rozšíření úkolů pro orgány Celní správy České republiky a reviduje právní úpravu přestupků. Tolik asi za mě zpravodajská zpráva.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, vystřídali jsme se v řízení schůze.

Než otevřu obecnou rozpravu, přečtu omluvy: od 16 do 19 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Tomio Okamura.

Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji dvě přihlášky, a jako první se hlásí pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

Poslanec David Pražák: Děkuji, pane místopředsedo. Jak jsem už avizoval, já se nebudu vracet k tomu, které všechny zákony se mění, to už tady pan ministr řekl ve svém úvodním slovu. Zároveň se nebudu asi zabývat harmonogramem toho projednávání a vezmu to jenom ve zkratce, proč musí být vlastně ta právní úprava a co je ten systém náležité péče.

Lesy, a to i přes jejich význam, jsou stále ohroženy odlesňováním a znehodnocováním, přičemž mezi lety 1990 až 2016 ubylo 1,3 milionu kilometrů čtverečních lesů. Problém odlesňování souvisí i s dalšími dopady na složky životního prostředí, jelikož je hlavní příčinou úbytku biologické rozmanitosti. Emise z odlesňování jsou druhou nejvýznamnější příčinou změny klimatu a na celkových emisích skleníkových plynů se podílejí téměř 12 procenty.

V současné době se do popředí zájmu v boji proti odlesňování dostalo zemědělství, které se na celosvětovém odlesňování podílí nejméně 50 procenty, a to především kvůli produkci palmy olejné a sóji. Pastva dobytka je pak zodpovědná za téměř 40 procent celosvětového odlesňování. Nařízení proti odlesňování bylo přijato v reakci na pokračující trend odlesňování a znehodnocování lesů ve světě a reflektuje hlavní příčiny odlesňování včetně zemědělské produkce. Jeho hlavním cílem je minimalizovat příspěvek Evropské unie k odlesňování a znehodnocování lesů na celém světě a současně snížit emise skleníkových plynů. Úbytek biologické rozmanitosti, problematika odlesňování a budování dodavatelských řetězců bez odlesňování byla zařazena mezi aktuální priority Evropské unie již sdělením ze dne 23. června 2019 s názvem Posílení opatření Evropské unie na ochranu a obnovu světových lesů. V obecné rovině nařízení proti odlesňování vychází ze sdělení Evropské komise Zelená dohoda.

Tady se zastavím jenom, jak říkal pan ministr, České republiky se to netýká, my ten problém nemáme, ale jsem skeptický v tom - a musíme plnit tato nařízení - jsem skeptický v tom, jestli opravdu ty ostatní státy, které to nedělají a které opravdu těží a odlesňují, jestli opravdu budou i ony muset dělat a budou kontrolovány, to, jestli splňují ty podmínky, které budeme dělat my v České republice. Já asi to slovo musím říct, že to bude další administrativní buzerace pro podnikatelské subjekty, a bylo by opravdu potřeba, aby se na evropské úrovni jednalo o tom, aby to opravdu dodržovali buďto všichni, nebo nikdo, protože my jsme potom vždycky ti poslední, na které to potom dopadne. Teď myslím zemědělce v tomto případě.

A jak jsem říkal, ještě ten systém náležité péče. Nařízení proti odlesňování je postaveno na povinnosti výkonu náležité péče a koncepčně tak v tomto ohledu vychází z předchozího režimu pro dřevo a dřevařské výrobky. Požadavky na vedení systému náležité péče však byly výrazně rozšířeny s ohledem na přechod prokazování udržitelnosti. Hospodářské subjekty a obchodníci mají povinnost vykonávat náležitou péči před uvedením nebo dodáním produktu na trh nebo jeho vývozem. Vedení systému náležité péče se skládá z těchto kroků: shromáždění relevantních informací, údajů a dokladů prokazujících splnění požadavků nařízení proti odlesňování. Nově byl stanoven požadavek na určení geolokace všech pozemků, kde byly relevantní komodity vyprodukovány, u skotu se geolokalizace vztahuje pouze ke všem zařízením, kde byl skot chován. Geolokalizace spočívá v uvedení geolokačních souřadnic, které vycházejí z určení času, polohy nebo pozorování země a využívání družicových dat - služby poskytované v rámci kosmického programu Galileo a Copernicus.

Opatření k posuzování rizik - hospodářské subjekty analyzují shromážděné informace a mohou uvést na trh nebo vyvézt pouze relevantní produkty, pokud neexistuje žádné riziko nebo existuje pouze zanedbatelné riziko. K posuzování je například přiřazení rizika zemí ze strany Evropské unie, výskyt lesů a původních obyvatel, historický fenomén odlesňování, porušování lidských práv. Já to dál asi citovat nebudu, ale řeknu to jenom ve zkratce: Takový paradox. My jsme producenti mléka, mléko prodáváme do sousední země Evropské unie a musíme prokazovat, nebo budeme muset prokazovat, že jsme při výrobě toho mléka nevytěžili někde nějaký les. Nepřipadá mi to tedy úplně logické a sami si vlastně zodpovězte, jestli opravdu to je to, co nás tady nejvíc pálí - ale bohužel rozumím tomu, že ta nařízení k nám sem chodí, musíme je dodržovat, ale jak jsem už řekl, prostě mělo by to být ve všech státech, hlavně tam, kde k tomu odlesňování dochází, a měly by tam ty kontroly opravdu být a razantně i finanční postihy by tam měly být takové, aby se ty věci neděly a aby nás nechali v klidu hospodařit. Děkuju.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Budeme pokračovat v obecné rozpravě a požádám o vystoupení paní poslankyni Marii Pošarovou. Prosím.

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Já bych se také vyjádřila k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 226/2013 Sb., o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh. Hlavní povinnosti vyplývající z nařízení o dřevě jsou rozděleny mezi hospodářské subjekty, které poprvé uvádí dřevo nebo dřevařské výrobky na trh Evropské unie, a obchodníky, kteří s nimi dále obchodují na vnitřním trhu Evropské unie. Nejvýznamnější povinností hospodářských subjektů je pro uvádění dřeva a dřevařských výrobků vést systém náležité péče, který je založen na přístupu k informacím, posouzení rizik, a pokud je riziko větší než malé, musí přistoupit ke zmírnění zjištěného rizika. Naproti tomu je v současné době okruh povinností obchodníků zúžený, jelikož nemusí vybudovat systém náležité péče, ale vedou systém zpětného vysledování informací. Na základě tohoto systému obchodníci shromažďují informace, od jakého hospodářského subjektu dřevo a dřevařské výrobky převzali nebo jakým subjektům je dodali.

Nařízení o dřevě je v České republice implementováno zákonem č. 226/2013 Sb., o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh, ve znění pozdějších předpisů. V současné době jsou příslušnými orgány pro provedení nařízení o dřevě Ministerstvo zemědělství, krajské úřady a Česká obchodní inspekce, přičemž pro režim licencí FLEGT jsou příslušnými orgány rovněž Generální ředitelství cel a celní úřady. Ministerstvo zemědělství má roli hlavního příslušného orgánu pro provádění nařízení o dřevě a nařízení FLEGT. Rovněž je hlavním správcem centrální evidence, která slouží pro potřeby kontroly systému náležité péče u hospodářských subjektů a je odvolacím orgánem proti rozhodnutím krajských úřadů. Ministerstvo zemědělství má hlavní postavení při komunikaci s Evropskou komisí, které hlásí porušení přímo použitelných předpisů a o zavedení režimu licencí pro dovoz dřeva a zpracovává a zasílá Evropské komisi výroční zprávu za předcházející rok.

S ohledem na rozsah souvisejících odborných činností a potřebné zajištění kontrol hospodářství subjektů Ministerstvo zemědělství pověřilo výkonem těchto činností právě Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, ve zkratce ÚHÚL. ÚHÚL je organizační složka státu, která disponuje technickým a odborným zázemím pro plnění těchto úkolů, přičemž Ministerstvo zemědělství je jeho zřizovatelem. Na základě pověření Ministerstva zemědělství ÚHÚL provádí následující odborné činnosti: kontroluje u hospodářských subjektů povinnosti hospodářských subjektů stanovené nařízením EUTR a prováděcím nařízením Evropské komise o pravidlech pro systém náležité péče. V případě zjištěných nedostatků v rámci kontroly dává podnět příslušnému krajskému úřadu k uložení nápravného opatření, projednání přestupku nebo přijetí okamžitého prozatímního opatření, spravuje centrální evidenci, předkládá Ministerstvu zemědělství podklady pro správu o uplatňování nařízení o dřevě, poskytuje hospodářským subjektům technickou pomoc a poradenství a usnadňuje jim výměnu a šíření příslušných informací o nezákonné těžbě dřeva. V oblasti režimu licencí pro dovoz dřeva poskytuje odborné posouzení druhu dřeva použitého ve dřevařském výrobku. Z hlediska právní úpravy ÚHÚL provádí odborné činnosti na základě zákona o dřevě a pověření Ministerstva zemědělství. V rámci provádění kontrol ÚHÚL postupuje podle kontrolního úřadu - řádu, pardon - pokud příslušné přímo použitelné předpisy Evropské unie nestanoví jinak.

Krajské úřady kontrolují u hospodářských subjektů plnění povinností stanoveným nařízením o dřevě a prováděcím nařízením Evropské komise o pravidlech pro systém náležité péče. Přijímají podněty od ÚHÚL, a především projednávají související přestupky. Rovněž přijímají okamžitá prozatímní opatření a ukládají nápravná opatření podle přímo použitelných předpisů, dále předávají ÚHÚL informace o porušení povinnosti, informace potřebné ke zjištění osob odpovědných za uvedené porušení povinností a informace o pravomocném uložení pokuty. Česká obchodní inspekce je oprávněná kontrolovat obchodníky, zda plní informační povinnosti podle nařízení o dřevě, a projednávat příslušné přestupky, zároveň předává ÚHÚL a krajským úřadům informace o porušení povinností a informace potřebné ke zajištění osob odpovědných za uvedené porušování povinností a informace o pravomocném uložení pokuty.

Generální ředitelství cel poskytuje příslušným orgánům nebo ÚHÚL stanovené informace o dovozu dřeva nebo dřevařských výrobků včetně identifikace dovozců, množství a zemi původu výrobků, za účelem plnění povinností reportingu vůči Evropské komise pak předává Ministerstvu zemědělství informace nezbytné pro zpracování výroční zprávy. Celní úřad při dovozu přijímá a kontroluje licenci FLEGT pro dovoz dřeva. Pokud nastanou pochybnosti o druhu dřeva použitelného v dovážených dřevařských výrobcích, požádá Celní úřad ÚHÚL o odbornou spolupráci a odborné posouzení. V případě pochybnosti o platnosti licence pro dovoz dřeva pak požádá Ministerstvo zemědělství o ověření její platnosti u licenčního orgánu. Na základě pochybností může dřevařské výrobky zadržet postupem podle celního zákona do doby, než obdrží odborné posouzení nebo než je prověřena platnost licence pro dovoz dřeva. Celní úřad rovněž rozhodne o zničení dřevařských výrobků, pokud není předložena nebo je předložena neplatná licence FLEGT.

Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku: lesy jsou - a to i přes jejich význam - stále ohroženy odlesňováním a znehodnocováním, přičemž mezi lety 1990 až 2016 ubylo 1,3 milionu kilometrů lesů. Problém odlesňování souvisí i s dalšími dopady na složky životního prostředí, jelikož je hlavní příčinou úbytku biologické rozmanitosti. Emise z odlesňování jsou nejvýznamnější příčinou změny klimatu a na celkových emisních skleníkových plynů se podílí téměř 12 procenty.

V současné době se do popředí zájmu boje proti odlesňování dostalo zemědělství, které se na celosvětovém odlesňování podílí nejméně 50 procenty, a to především kvůli produkci palmy olejné a sóji. Pastva dobytka je pak zodpovědná za téměř 40 procent celosvětového odlesňování. Nařízení proti odlesňování bylo přijato v reakci na pokračující trend odlesňování a znehodnocování lesů ve světě a reflektuje hlavní příčiny odlesňování včetně zemědělské produkce. Jeho hlavním cílem je minimalizovat příspěvek Evropské unie k odlesňování a znehodnocování lesů na celém světě a současně snížit emise skleníkových plynů a úbytek biologické rozmanitosti. Problematika odlesňování a budování dodavatelských řetězců bez odlesňování byla zařazena mezi aktuální priority Evropské unie již sdělením ze dne 23. června 2019 s názvem posílení opatření Evropské unie na ochranu a obnovu světových lesů a v obecné rovině nařízení proti odlesňování vychází ze sdělení Evropské komise Zelená dohoda pro Evropu ze dne 11. prosince 2019. V podrobnější rovině je v souladu a naplňují cíle sdělení Evropské komise ze dne 20. května 2020 o strategii Evropské unie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030. Navrácení přírody do našeho života a sdělení Evropské komise ze dne 20. května 2020 o strategii od zemědělce ke spotřebiteli pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy, a především odpovídá hlavním cílům sdělení Evropské komise ze dne 16. července 2021 o nové strategii Evropské unie pro lesy do roku 2030. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám také paní poslankyně. Je zde jedna faktická poznámka pana poslance Josefa Kotta. Prosím.

Poslanec Josef Kott: Děkuju pěkně za slovo, pane místopředsedo. Nechci zdržovat řádným přihlášením, faktická mi na to bude stačit.

Jenom jedna otázka. V podstatě navážu na to, co tady hovořil pan ministr ohledně uvádění genetického materiálu na trh, jedna záležitost a druhá záležitost. Dneska se školkaři, vlastně lesní školky, dostali do významných - možná finančních, někdy i existenčních -problémů tím, že v podstatě není zájem o sáď, a ta sáď, která může být použita v rámci podpor z Ministerstva zemědělství, musí splňovat určité parametry a nesmí být starší, domnívám se, víc jak tří let a tím, že v podstatě se teď snižuje možnost nákupu ze strany soukromých vlastníků, otázka zní - a je to stejně jako ta předtím, vzhledem k tomu, že jsem na to nedostal odpověď, tak věřím, že se o tom pobavíme na zemědělském výboru - jestli jsme připraveni v rámci pozměňovacího návrhu - ať už toho poslaneckého, anebo jestli ho připraví ministerstvo, ať už životního prostředí, nebo zemědělství - řešit vlastně sáď, která přeroste a která se v tuto chvíli nesmí používat jako oficiální dřeviny pro obnovu holin, které vznikly po kůrovcové kalamitě. Takže říkám, nechci tu odpověď dneska, ale když bude možno, určitě bych byl rád, abychom se o tom pobavili při jednání zemědělského výboru. Děkuju.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám pane poslanče. Ptám se, zda ještě někdo další chcete vystoupit v obecné rozpravě? Vzhledem k tomu, že žádnou přihlášku do rozpravy nevidím, končím obecnou rozpravu.

Ptám se pana ministra, případně pana zpravodaje, jestli chcete závěrečné slovo? Pane ministře, prosím.

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Děkuju, pane místopředsedo, za slovo. Jenom velmi stručně, děkuji za ty příspěvky. V zásadě vůbec nerozporuji ty obavy, které tady zazněly ze strany vystupujících poslanců nebo paní poslankyně, do značné míry se s nimi ztotožňuji, proto jsem věnoval velké úsilí tomu, aby se podařilo to nařízení proti odlesňování na evropské úrovni minimálně odložit o ten jeden rok. To se zaplaťpánbůh povedlo.

V tuto chvíli je namístě vést tu debatu tak, abychom dokázali zacílit toto nařízení, o jehož smysluplnosti nepochybuji, ale tam, kam skutečně patří, a tam byli schopni také v těchto částech světa mít to, ta jednotlivá opatření, která mají bránit odlesňování, skutečně pod kontrolou. Takže to vám mohu přislíbit, že tu debatu povedeme na evropské úrovni.

K panu poslanci Kottovi a té jeho teďka faktické poznámce. Já si toho jsem vědom, s majiteli školek jsem v kontaktu, oni mě oslovili, já jsem jim řádně odpověděl, tu věc jsem vysvětlil - jednak samozřejmě že majitele školek obecně, nejenom těch lesních, podporujeme, máme k tomu jeden z titulů v tom segmentu národních dotací, a pokud jde o například teď kompenzaci za mrazy, i tam počítáme s nějakou drobnou podporou kromě sadů ovocnářů právě i do segmentu školek. Nicméně je potřeba říct zcela srozumitelně a jasně, že vzhledem k tomu, co za chvíli budeme projednávat v novele lesního zákona, například prodloužení doby pro přirozenou obnovu lesa, tak se samozřejmě výrazně mění struktura hospodaření v lesích. Tohleto opatření totiž už dneska na výjimku platí od doby kůrovcové kalamity a logicky tady se úplně nepotkal evidentně ekonomický plán těch dvou nebo kolika velkých společností školkařů, kteří teď ten odbyt nemají tak, jak si představovali, a je to pro ně ekonomický problém. Ale byznysové riziko skutečně nemůže tady nést na svých bedrech stát. To si myslím, že všichni rozumíme, všichni chápeme. Čili my určitě pomáháme.

Já jsem komunikoval i s generálním ředitelem Lesů České republiky, slovenskými lesy, tam v rámci zalesňovacího plánu budeme nějakou sadbu odebírat. Ale to, že tady úplně se nepotkala realita s tím ekonomickým plánem podnikatelským, to bohužel je podnikatelské riziko, které takto brát musíme. Neznamená to, že bychom omezovali nebo škrtali ty podpory, o kterých jsem hovořil.

Děkuji a prosím o posunutí do zemědělského výboru tak, abychom tu debatu mohli vést už tam. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Pan zpravodaj nechce závěrečné slovo.

To znamená, nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání a nejprve rozhodneme o garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zemědělskému výboru jako výboru garančnímu. Nejprve se zeptám, zda někdo navrhujete přikázání jinému výboru než zemědělskému jako garančnímu? Takový návrh nevidím.

Než dám hlasovat, tak vás všechny odhlásím, eviduji žádost o vaše odhlášení. Prosím, přihlaste se opět svými kartami.

Přečtu ještě omluvu: od 16.35 do 20 hodin ze zdravotních důvodů se omlouvá paní poslankyně Věra Kovářová.

Počet přítomných v sále se ustálil, já tedy nejprve přečtu, o čem budeme hlasovat.

Dám hlasovat o tom, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zemědělskému výboru jako garančnímu výboru.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 420, přihlášeno 101 poslankyň a poslanců, pro 101, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zemědělskému výboru jako garančním výboru.

Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh výboru pro životní prostředí jako dalšímu výboru. Ptám se, zda chcete navrhnout ještě další výbor k projednání? Žádný takový návrh nevidím, v tom případě dám hlasovat.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k jednání výboru pro životní prostředí jako dalšímu výboru? Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 421, přihlášeno je 101 poslankyň a poslanců, pro 81, proti 4. Konstatuji, že tento návrh zákona byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí.

Vzhledem k tomu, že žádné další návrhy nepadly, tak vám děkuji a končím projednávání tohoto tisku.

Otevírám další bod dnešního jednání a tím je

Aktualizováno 15. 1. 2025 v 13:21.