(pokračuje Aleš Juchelka)

161.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 656/ - třetí čtení

Vládní návrh zákona... Prosím, aby u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele právě pan ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček a taktéž zpravodaj garančního výboru, kterým byl hospodářský výbor nebo je, pan poslanec Ivan Adamec. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 656/4, který byl doručen dne 29. října 2024. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 656/5.

Já se nyní táži pana navrhovatele, zdali má zájem vystoupit před otevřením rozpravy? Nemá zájem.

Tak tímto pádem otevírám rozpravu, do které se s přednostním právem jako první přihlásil pan místopředseda Karel Havlíček - poté vidím pana zpravodaje, který vystoupí ihned po něm, pana poslance Ivana Adamce - takže vás poprosím, pane místopředsedo, v tuto chvíli, prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, dovolte, abych v rámci třetího čtení řekl několik zásadních věcí k předkládanému zákonu. Před závorkou musím říct jednu velmi důležitou věc. Velmi dobře - jako bývalý ministr průmyslu - si uvědomuji, že je třeba tento zákon dohrát do finále. Jedná se o záležitosti, které pomohou z drtivé většiny současnému prostředí v oblasti energetiky. Ten zákon je z mého pohledu připraven v zásadě věcně správně, konečně na jeho konturách jsme začali pracovat už v době, kdy jsem byl na Ministerstvu průmyslu a obchodu.

Problém, který tady je, není spojen s hlavním meritem celého zákona spojeného s novými technologiemi a podobně a nikdy jsme to ani zásadním způsobem nerozporovali, spíše to byla technická diskuse. Celý problém, který se nám zde objevil, je spojen...

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já se omlouvám, vážený pane místopředsedo, já vás přeruším, poněvadž je tady zvýšená hladina hluku.

Poprosím všechny, kteří by rádi diskutovali, aby své diskuse přenesli do předsálí, a opravdu vás poprosím o klid. Nacházíme se ve třetím čtení velmi důležitého zákona.

Vy můžete prosím, pane místopředsedo, pokračovat, prosím.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuju, pane místopředsedo. Celý problém je spojen s tím, že na poslední chvíli se do něj vložily záležitosti spojené se starými závazky státu spojenými s obnovitelnými zdroji energií. To pochopitelně vyvolává obrovské emoce, obrovskou nejistotu a naprosto pochopitelné připomínky celého energetického sektoru, ale troufám si tvrdit, už je to za rámec i energetického sektoru, už je to dneska vůbec v oblasti zachování důvěryhodnosti investičního prostředí v České republice.

Já se budu snažit být maximálně věcný a budu se snažit ukazovat fakta, ale není možné se nevrátit do minulosti, protože to s tím samozřejmě je velmi silně spojeno. V tuto chvíli budu apelovat zejména na poslance pětikoalice, protože troufám si tvrdit, že v rámci hnutí ANO máme jasno, je nám jasné, že budete hlasovat tak, že máte svoji většinu, přesto - i vím, že když se s vámi bavím, tak si nejste některými věcmi úplně jisti - se budu snažit ukázat ty souvztažnosti a ukázat to, co je možné ještě v tuto chvíli uhrát, možná zachránit a posunout se dál a schválit celkem solidně připravený jinak zákon. A je to samozřejmě apel i na ministra průmyslu a obchodu.

Celý příběh obnovitelných zdrojů energie začal už v letech 2006 až 2010. Nechci teď zpochybňovat, jestli byl dříve záměr dobrý a později byl vystřídán záměrem špatným. V každém případě za asistence tradičních stran se zde v letech zejména 2009, 2010 vytvořil obrovský problém, a to celkový výdaj na úrovni 600 miliard korun. Hovořím pouze o fotovoltaice, kdybych vzal všechny obnovitelné zdroje, bylo by to přibližně 1 000 miliard korun, 1 bilion korun, nicméně tam bych ten velký problém neviděl. Pochopitelně ta problematická záležitost se týkala naprosto nefér jednání Sněmovny v letech 2009, 2010, nepochopitelného schválení mimořádné provozní podpory - zdůrazňuji, provozní podpory - z čehož vznikl tento povinný výdaj de facto státu na dvacet let dopředu. Jedná se přibližně - je to zaokrouhlené - o 600 miliard korun.

Je třeba férově říct, že pochopitelně - a vždycky jsem to připomínal - finální výkon, to znamená výroba elektrické energie z takto podpořených solárních zdrojů, zdaleka nedosahuje toho, co jsme si všichni představovali nebo co si tehdejší hráči představovali. Jsme někde pod 3 procenty. Zjednodušeně řečeno, došlo k selhání státu, došlo k selhání stran, které u toho tehdy byly. Dneska si to přehazují ty strany, kdo za to nesl větší odpovědnost, menší odpovědnost, ale fakticky je třeba říct, že tehdy zde byla úřednická vláda a rozhodovala Poslanecká sněmovna. Lobbing to byl naprosto nevídaný.

Bohužel se tím pádem z celé fotovoltaiky - a říkám bohužel - stal terč a do značné míry i symbol selhání tehdejších politických garnitur. Myslím si, (že je to) nefér, protože je pravda, že fotovoltaika je důležitým zdrojem, a jestliže do budoucna zde chceme vytvořit - a na tom se snad shodneme - kvalitní energetické prostředí založené na záměrně říkám (S důrazem.) nízkoemisních - netvrdím bezemisních, to je nesmysl - zdrojích, tak to bude založeno na jádru, na tom se povětšinou shodneme, a na obnovitelných zdrojích. Můžeme samozřejmě diskutovat, jak se v mezidobí těch následujících patnácti, dvaceti let budou utlumovat fosilní zdroje na bázi uhlí, jak se budou postupně nahrazovat plynem a jakým způsobem vlastně bude vytvořen scénář tak, abychom zde udrželi stabilitu přenosové soustavy a hlavně energetickou soběstačnost, ale to není samozřejmě součástí dnešní diskuse.

Chci ale důležitou věc zmínit. Nepovažuju (za) tu zásadní chybu a selhání u těch, kteří tehdy tu podporu získali. Popravdě řečeno, kdybych byl podnikatel, tak proč bych se bránil tomu, abych využil dobré příležitosti státu? To je přece normální podnikatelský záměr a dneska pranýřovat ty, kteří čerpali výhodnou podporu státu, no tak to se mi nezdá úplně fér. Problém byl pochopitelně u státu. Ten způsobil tu... nebo způsobil... Ten umožnil čerpat tyhlety velké výhody, no a pochopitelně firmy toho využily. Samozřejmě, že tam byl lobbing, o tom nepochybujme ani na minutu, ale popravdě řečeno ti, kteří zalobbovali nejvíc, ti, kterým stát podlehl, no tak ti to obratem nebo v poměrně brzké době přeprolili dále, výsledkem čehož je to, že se ty nejzajímavější projekty, a dokonce tvrdím s účastí státu, vytrejdovaly, přeprodaly a v současné době zde už máme tisíce a tisíce nových investorů, kteří popravdě řečeno s tím, co se odehrálo v kritických letech 2009, 2010, kdy selhal, mají pramálo společného. To je docela zásadní věc. Je třeba ještě připomenout, že všichni ti, kteří to dále překoupili, a ti, kteří už dneska standardním způsobem podnikají, vycházeli pochopitelně z nějakých garancí státu. Ten stát řekl: Pojedeme v nějakém režimu, budete dostávat nějakou provozní podporu, jinými slovy výkupní cenu. Od toho si logicky odvodili splatnost svých úvěrů a na základě toho se zadlužili. Podotýkám jenom, že ty dluhy nebyly krátkodobé, obvykle se jednalo o patnáctileté úvěry. Banky na to tehdy slyšely a pochopitelně - s garancí státu, kterou vnímaly jako určitou míru jistoty - celkem slušně zafinancovaly tenhleten typ byznysu.

Podotýkám ještě jednou, byl to státem vyvolaný záměr, který měl umožnit rozvoj obnovitelných zdrojů. Můžeme se bavit, jestli ty obnovitelné zdroje se nepřecenily v nějaké době, to je věc ale úplně jiná. Ale stát chtěl, aby se investovalo do obnovitelných zdrojů, stát nastavil nějaké podmínky a ti podnikatelé to využili. Opakovaně říkám, přeprodali si to. To znamená rozjel se solární byznys ve smyslu toho, že se tady začalo solárně vyrábět a současně se pochopitelně musela začít vyplácet tahleta podpora, která byla v řádu - a teď to nechci specifikovat - nízkých desítek miliard korun ročně. Záleželo vždycky na ceně té energie elektrické.

Deset let se na to nadávalo, deset let se to neřešilo, deset let se hovořilo o solárním tunelu, teď se to různě počastovávalo, kdo za to může, nemůže, politické strany si na tom vybíjely svoje argumenty a vždycky to bylo u nějaké míry výhrůžek, nějakého polořešení, nějaké míry nejistoty s tím, že...

V roce 2020 - a všichni to prosím musíte vědět, neříkám všichni, co tady dnes sedíte - jsme to na Ministerstvu průmyslu a obchodu uchopili tak, že tedy uděláme už definitivně tlustou čáru a že to začneme celé řešit. Rok a půl jsme hledali východisko, rok a půl probíhala mimořádně tvrdá jednání - říkám tvrdá, ale v zásadě musím říct, že byla férová - rok a půl jsem byl ostrakizován jako ministr průmyslu a obchodu nejenom tím sektorem, do kterého jsme tady chtěli už nakonec - řekněme s nějakým finálním řešením - vstoupit a upravit ty podmínky, ale samozřejmě byl jsem, na což jsem musel být zvyklý, i pod tvrdou palbou tehdejší opozice. Určitě si na to vzpomínáte, potkávali jsme se na to a tak dále. Musím tedy objektivně říct, že investoři do obnovitelných zdrojů mě tedy fakt neměli rádi. Já jsem hájil zájem státu, respektoval jsem ale protiargumenty nebo argumenty protistrany - v tomhletom případě investorů - snažil jsem se hledat nějaký kompromis i s tehdejšími opozičními politiky.

Nakonec jsme k určitému dospěli, investoři z toho nebyli nadšeni, ale opakuji: byl to kompromis, na který jsme si podali ruku, a řekli jsme, že uděláme definitivní, tlustou čáru. V čem spočíval ten kompromis? V tom, že se za prvé stanovila maximální možná míra - teď tady nechci to příliš odborně vysvětlovat - toho vnitřního výnosového procenta, zjednodušeně řečeno jakési ziskovosti pro investory do fotovoltaiky. Samozřejmě řešili jsme i ty ostatní, ale ten největší problém byl v té fotovoltaice. Tam byla finální shoda, že to bude v rozpětí mezi 8,4 a 10,6 procenty. To bude řešeno na bázi takzvané (S důrazem.) plošné překompenzace, nebo říkejme sektorové kontroly. To znamená, že se vezme část firem, udělá se plošná kontrola a na základě těch výsledků se to nastaví pro všechny ostatní. To je zásadní věc. Na tom byla shoda s tím, že logicky to může nastat až poté, co toto bude schváleno, a k tomu jsme dali desetiprocentní solární daň. Je pravda, že jsme vždycky tvrdili - aspoň hnutí ANO - že se nebudou zvyšovat daně. Neměli jsme z toho úplnou radost, ale bral jsem to jakožto vypořádání se s minulostí.

Důležité je říct, že toto všechno se velmi zkomplikovalo při finálním hlasování, protože ne všichni byli spokojeni s mým finálním návrhem. To uznávám, to je normální, to je politická diskuse. Vzpomínám si, že tehdejší lídři opozice, ať už to byl pan ministr - tehdy ještě ne ministr - Jurečka, nebo ať už to byl šéf poslaneckého klubu ODS pan Stanjura a tak dál, silně tlačili na to, aby to rozpětí bylo buď upraveno na 9,5 procenta... Jinými slovy, aby to neskončilo pro ně na 8,4, ale na 9,5, prostě aby měli tu marži o něco vyšší, dokonce tam padaly návrhy i na zastropování na 10,6. To jsem neakceptoval, ta podpora by byla příliš velká.

Jasně jsme říkali: Dáváme 8,4 až 10,6 a my jako vláda okamžitě v tom rozpětí nastavíme 8,4. Ano, říkal jsem, bude-li zde příští vláda a je nespokojena s naším minimalistickým benefitem, to je těch 8,4, může udělat klidně to, že jim to zvedne na 9,5 nebo 10,6. To už asi těžko ovlivníme. Samozřejmě říkali jsme: Věříme, že tady budeme my jako vláda, ale nemůžeme vyloučit, že to bude opozice, a je na nich, aby si svým způsobem pohrávali s tím rozpětím, které tam je. Podle mě to je docela férové, což jsem říkal i našim opozičním kolegům: Schvalte tenhleten limit 8,4 až 10,6 (procenta), netlačte na pilu, aby to bylo 9,5 nebo 10,6, protože budete mít možnost, budete-li ve vládě, si to navýšit. Já myslím, že to je fér.

Co nastalo při tom hlasování, jsem dodneška úplně nepochopil, podle mě to bylo nejvíce zmatené hlasování, které jsem kdy zažil. Možná to beru příliš osobně, protože jsem u toho byl a prožíval jsem opravdu každý bod, ale tehdejší pětikoalice se zjevně špatně domluvila a nastal totální chaos. V tom totálním chaosu se z mně neznámých důvodů paradoxně schválila sice desetiprocentní solární daň, ale - dobře poslouchejme - ten původní, úplně nejnižší možný rozptyl... rozpětí, to je 6,3 až 8,4 (procenta), což samozřejmě by znamenalo - kdyby se potom v té vládě nastavilo 6,3 - totální průšvih pro všechny investory s jedinou výjimkou: ČEZ. Ten byl vysmátý v té době, protože pochopitelně má velké fixní náklady a tomu to nevadilo.

Což samozřejmě vyvolalo obrovské emoce. Jsem tady seděl u toho stolečku, tři minuty poté za mnou přišel pan ministr Jurečka a řekl: Je to průšvih, nezvládli jsme to - zjevně se nedomluvili - pojďme s tím něco dělat. Já jsem byl v docela prekérní situaci, protože bylo jasné, že to půjde do Senátu a Senát, pokud by to potvrdil, no tak samozřejmě spadla klec pro všechny investory, nebo by se tedy dohodlo to, že to vrátí zpátky, ale pak bylo nutné... protože samozřejmě se to musí přebouchnout stojedničkou, hlasy ODS a tehdejší opozice a tak dál. Stačilo takhle abych mrsknul rukou a nikdy se to neschválilo. Já jsem byl docela v klinči, protože v tu chvíli jsem mohl geniálně, populisticky využít jednu věc: zdrcnout úplně solární investory mimo naše dohody, měli by 6,3 procenta, desetiprocentní solární daň, lidi by mi určitě zatleskali, jak jsme se s tím vypořádali, řekl bych pár populistických výkřiků a totálně bych podrazil veškeré dohody, které byly. Já jsem šel do Senátu a tam jsem je přesvědčoval, aby to vrátili zpátky, pak jsem přesvědčil naše kolegy, že musíme dodržet jednu jedinou věc a to je dohoda. Ne proto, že bych miloval solární investory, ty mě fakt natrápili se hodně, ale proto, že jsem chtěl dodržet slovo, a já jsem tohleto fakt nakonec uhrál, takže se to vrátilo do Sněmovny a s naší podporou jsme to nakonec uhráli přesně na základě těch dohod. Co jsem vlastně udělal? Vyšel jsem vstříc Marianu Jurečkovi - není tady - velmi dobře to ví. Velmi dobře ví, že jsem ho nehodil přes palubu. Nehodil jsem přes palubu solární investory a dodržel jsem dohodu. Znovu opakuji, ne proto, že jsem miloval solární investory, ale proto, že jsme to rok a půl připravovali. Pro mě fakt zásadní věc. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.) Tak dobře, tak to se dohrálo. Paradoxně jsem se v tu chvíli stal - aniž bych tedy chtěl, o to jsem úplně neusiloval - zachráncem investorů a v dané chvíli jsem to považoval za uzavřenou záležitost.

Pak se otočily role, my jsme šli do opozice, přišla (nová) vláda. My jsme v rámci podpory obnovitelných zdrojů byli relativně střízliví, nová vláda o to hodně opřela svoji politiku - ale to respektuji, na to mají samozřejmě právo - zdeklarovali zásadně vyšší podporu obnovitelným zdrojům energií, zejména tedy fotovoltaice, ať už přes přerozdělování, přes Modernizační fond, nebo další podpory v rámci Ministerstva průmyslu a obchodu a tak dále.

Mezitím přišla energetická krize samozřejmě a vzrostl přirozeným způsobem zájem o fotovoltaiku. To je logické. Tady jsem kritizoval pana ministra Síkelu, který toho zneužil, chodil po trhu a vykládal: Díky nám se dneska investuje do obnovitelných zdrojů. No tak kdybych tady chtěl být hodně tvrdý, tak ano, díky tomu, že se neuhlídaly ceny energií, a díky tomu, že byly extrémně vysoké, tak se skutečně investovalo do fotovoltaiky, ale to asi říct nechtěl. On tím chtěl naznačit, že se dává mimořádná forma podpory pro fotovoltaiku. Ne, všichni velmi dobře víme, kdo je z toho sektoru, že boom fotovoltaiky, který nezpochybňuji, nastal proto, protože lidé už nechtěli být závislí na silových složkách energií - a teď se bavme, do jaké míry na to má vliv stát, do jaké míry na to nemá vliv stát, co může udělat, zregulovat a tak dále - a rozhodli se, že budou investovat masivně do fotovoltaiky, ať už to jsou firmy, ať už to jsou soukromníci, spotřebitelé a tak dále. Naprosto respektuji. Pochopitelně tenhleten zájem vyvolal nezbytně nutné výdaje spojené s distribuční soustavou, s přenosovou soustavou a tak dále. To samozřejmě zase roubuje nahoru cenu té regulované složky. Ale já tím chci říct něco jiného, že tahle vláda se docela zásadním způsobem přihlásila k podpoře obnovitelných zdrojů.

Aby toho nebylo málo, tak pokračuje příběh, který už se týká rozpočtu. Už se do toho dostává hodně Ministerstvo financí, protože zatím to spíše bylo v rovině Ministerstva průmyslu. Jsme v situaci, kdy po velkém tlaku trhu, opozice nakonec vláda se rozhodla v rámci energetických opatření na konec roku 2022 a na celý rok 2023 odpustit platby za obnovitelné zdroje, protože...

Nechci to příliš komplikovat, ale ta situace je taková, že jestliže jsem zmiňoval, že stát v důsledku těch let 2009, 2010, i s tou solární daní, kterou jsme pak dali, a s určitým omezením pro solární investory, pochopitelně musí vynakládat desítky miliard korun, které si určitým způsobem dělí mezi stát a mezi zákazníky, čili spotřebitele a firmy. Nechci to komplikovat, ale v každém případě tato položka je velmi významná v rámci té takzvané regulované složky energií.

Stát - a to jsem považoval za správný krok - i když to bylo tedy po velkém našem naléhání, nakonec upustil od toho, že se tahleta složka bude rozpočítávat mezi domácnosti a mezi firmy, nicméně na omezenou dobu a to bylo do konce roku 2023. Takže v jednu chvíli na sebe stát převzal veškeré výdaje spojené s těmi obnovitelnými zdroji energií. Znovu říkám, v jednu chvíli se to nerozdělovalo mezi lidi, firmy a stát. To bylo v době energetické krize. Pak se to vrátilo zpátky od začátku roku 2024, to byl ten skok, kdy stát přehodil opět poplatky za obnovitelné zdroje, ale i za přenos a za distribuci na zákazníky - to bylo těch 60 miliard korun - což znamenalo nárůst složky regulované od roku 2024 přibližně o 60 procent. Tehdy to byla velká diskuse ve Sněmovně, my jsme se pochopitelně proti tomu vymezili. Mimo jiné jsem argumentoval tím, že v jiných zemích, například v Německu, už si stát nechává náklady spojené s obnovitelnými zdroji pod sebou a nepřeklápí je dále na zákazníky, ale ať jsem fér, různé země k tomu přistupujou různě, ale pochopitelně nám se nelíbilo to, jak roste regulovaná složka energií, a to je samozřejmě i v důsledku obnovitelných zdrojů energií. Navíc stát - a to jsem považoval tehdy za nefér - přihodil byznys sektoru, čili podnikatelům, více, než bylo před energetickou krizí. Abychom se rozuměli, on si to přetáhnul na sebe, a kdyby to vrátil do stejné podoby, budiž, ale on to vrátil tak, že sám o něco ušetřil více stát a o něco více zatížil firmy, protože jiná možnost už v zásadě nebyla, protože spotřebitelé byli na absolutním stropu, pak už to může přehazovat jedině firmám. Na poslední chvíli si firmy ještě vyjednaly přibližně 3 miliardy korun ústupek, ale i tak to bylo více - to považuju za nefér - nicméně tím byla uzavřena záležitost energetické krize.

No a příběh nekončí. Jsme v roce 2024 a připravuje se rozpočet na rok 2025. Příprava neprobíhá lehce. V každém případě ve finále nedošlo ke shodě mezi Ministerstvem financí a Ministerstvem průmyslu a obchodu, protože naprosto logicky Ministerstvo průmyslu a obchodu jako každý rok požadovalo věcně správně - to ani jinak nemůže - aby se do rozpočtu začlenila částka na obnovitelné zdroje energie. Není to nikdy stoprocentní, jak se to odhadne, ale myslím si, že se to relativně hodně přibližuje.

Řeknu příklad, my jsme měli tu podporu někde na úrovni 25, 26 miliard. Když jsem chodil jako ministr průmyslu a obchodu za paní ministryní Schillerovou, tak jsme to třeba vždycky podsekli o jednu, o dvě miliardy a věděli jsme, že to riziko jedné, dvou miliard v tom máme s tím, že to nakonec z rozpočtu někde stáhneme. To jsem bral jako, řekněme, takovou docela férovou dohodu.

Nicméně tentokrát už je to jinak a ministerstvo požadovalo částku, kterou odhadlo podle cen energií na 31 a půl miliardy, a do rozpočtu se nakonec dalo 8 a půl miliardy. Jinými slovy, hapruje nám tady - já to zaokrouhlím - 20 až 25 miliard korun zcela zjevně. To se nedá úplně jednoduše stáhnout. To všichni cítíme a víme. Přiznám se, že nechápu, proč k té dohodě nedošlo. Rozumím požadavku ministra financí, tak konečně ministr financí vždycky chce prostě tlačit rozpočet dolů. Rozuměl jsem požadavku samozřejmě ministra průmyslu a obchodu. Ten nemůže nedělat nic jiného, notabene když je to zákonná záležitost. Ministr průmyslu nemůže přece udělat nic jiného, když to má v zákoně, než že s tím přijde.

Podle mého názoru, pane ministře financí, jste měli jednat a ve finále nevím, jak jste jednali, nebo nevyjednali, já jsem u těch vyjednávání nebyl, v každém případě se nakonec schválil rozpočet tak, že se navzdory tomu, že to v tom zákoně je, schválilo 8,5 miliardy. Mimo jiné on nevychází ani rozpočet už letos. Myslím, že tam haprují nějaké čtyři miliardy korun - i tam se to podseklo - ale čtyři miliardy se dají asi někde nějakým způsobem zvládnout, to si dovedu představit, 20 až 25, to si úplně představit nedovedu. To jsou zásadní zásahy.

Mám-li správné informace, nemám to ověřené, tak ministr průmyslu a obchodu nakonec nehlasoval pro tenhleten rozpočet. Myslím, že se zdržel na vládě. Logicky. Já kdybych byl na jeho místě, chovám se tedy úplně stejně, protože jestliže tam není započítán naprosto klíčový požadavek celého rezortu, no tak logicky nemůže podpořit. To samo o sobě bych tady jako úplně klidný nebyl, protože jestliže ministr hospodářství nepodpoří rozpočet, podle mého názoru to dobře není. Jakkoliv jsem válčil s panem ministrem Síkelou a nenechal jsem na něm nit suchou, tak za tohleto musím říct, že z mého pohledu se choval věcně správně.

Takže jsme se dostali do situace, že chybí v příštím roce toto, a teď... Já bych bral, pane ministře financí, kdybyste šli do vlády... anebo možná kdyby ještě bylo v době energetické krize a zatáhli jste za ruční brzdu a řekli jste: Všechno musíme změnit a nebudeme do toho už dále dávat tyhlety zdroje a budeme systémově řešit to, jak se to dotáhne. Ale ono se tři roky nedělo prakticky nic, až teprve v době, kdy ten rozpočet nevychází, tak se do toho vstupuje, z mého pohledu docela zásadním systémovým krokem a ten systémový krok je jasný. Vy jste navrhli - dohromady tedy, oba rezorty - jakási čtyři opatření. Já se k těm opatřením dostanu. Ale logicky si z toho nemůžu udělat jiný závěr, než že jste byli pod tlakem a teprve v situaci, kdy byl průšvih, tak jste začali hledat. Vy jste říkali: máme šest, sedm různých opatření. To jsem si říkal, nevím, jaká by byla... Šest, sedm... Podle mě jsou dvě nebo tři, ale dobře. Nakonec jste řekli - z mého pohledu správně - že nemůžete už dál brát byznysu, jinými slovy, že to nemůžete přehodit na průmysl - to by tady byla pak už revoluce, to by bylo fakt šílené. To bychom byli totálně nekonkurenceschopní - za což děkuju. To si myslím, že byl správný krok. Ale pak už nezbývá nic jiného, než buďto vzít tedy někde z rozpočtu - chápu, máte brzdu a tak dále, pak jsou samozřejmě jiné kapitoly, uznávám, že to není jednoduchá věc, to já si uvědomuju - anebo musíte sáhnout do těch investorů. Vy jste tedy šli tou cestou B a začali jste hledat způsob, jak omezit investory.

Podle mého názoru to, co přišlo na přetřes, čili to, co se tady načetlo v rámci těch čtyř různých bodů, tak bylo nepřipravené. Zjevně tam některé věci prostě byly šity narychlo horkou jehlou. To, co je ale na tom to úplně nejhorší, že to nebylo projednáno nikde, pro boha svatého! Včera jste viděli rozhodnutí Ústavního soudu. Já se k tomu nechci vracet, ale jsou přece nějaké věci, které když jsou systémové a zásadní, tak mají probíhat na bázi nějakého připomínkového řízení. Od toho to tady máme, od toho tady jsou různé organizace, od toho je nějaká diskuse. Samozřejmě že máte tu možnost nakonec v rámci své majority ve Sněmovně si to protlačit, ale kdyby se to připravovalo s nějakým třeba několikaměsíčním předstihem a teď to šlo všemi připomínkami - my bychom byli samozřejmě proti, hádali bychom se asi, normální diskuse - nelíbilo by se mi to, ale svým způsobem bych řekl: Co můžeme dělat?

Ale vy jste v podstatě bez jakéhokoli varování - jediné bylo, že s tím něco musíte dělat, tomu jsem rozuměl - tak jste v podstatě předhodili tyhlety čtyři pozměňovací návrhy s tím, že se tím řeší problém, který je. Já nemůžu souhlasit s tímhletím způsobem. Samozřejmě že na to svým způsobem máte právo, máte majoritu, ale já nemůžu vycházet z toho "my jsme stát a my si budeme dělat to, co dneska nám umožňuje Poslanecká sněmovna". To bych bral, kdyby se nešlo retroaktivně, ale jestliže měníte nějaké podmínky, které se už kdysi schválily, ať už zákonně, anebo se schválily na bázi nějaké férové dohody s celým sektorem, notabene když jste u toho byli... Vy jste tlačili, což je pro mě úplně to nejšílenější, vy jste tlačili pro ně ty podmínky lepší, já jsem byl ten zlý, ale nakonec jsme to tedy nějak uhráli, jak už jsem tady zmiňoval, pak se to začíná zase měnit. Fakt si s tímhletím nezahrávejme, protože vytvoříme z Česka opravdu nedůvěryhodnou zemi. To není obrana proboha nějakého solárního byznysu. Já jsem válčil se solárníky, já jsem válčil s minoritními akcionáři ČEZu, ale na druhou stranu ctil jsem nějaká pravidla, a i když jsme proti sobě tvrdě šli, tak to mělo nějaké parametry a ty parametry jsem se snažil dodržovat. Snažil jsem se je dodržovat.

Toto logicky bude dáváno dohromady, ať už s lex ČEZem... Vzpomínáte si na to, když zase teklo do bot, jak jste tady připravili ten šílený zákon lex ČEZ? Já nakonec musím poděkovat za to, že jste naštěstí dostali rozum a že jste neumožnili ten systém - určitě si to pamatujete - výkupu v ovládnutí té společnosti, ani ne ovládnutí, ale vlastně rozhodování v rámci počtu procent lidí na valné hromadě a tak dále, v podstatě vytvořeno jenom proto, že máte tu moc a že v dané chvíli prostě si to můžete dovolit. Tečka. Nemůžete! Nezlobte se na mě. Ten stát vám nepatří v tomhletom! Vy máte krátkodobě tu moc, ne dlouhodobě. Jestliže tady začneme zavádět systémové změny, které to prostředí ohrozí, anebo nějakým způsobem pokroutí, tak poté na to vy budete doplácet, my na to budeme doplácet, všechny vlády další.

Podívejte se, jak jsme na tom dneska s investicemi. Bez marketingu, nemusíte mi to tady vysvětlovat. Velmi dobře víte, jak vypadají investice v privátním sektoru. Velmi dobře víte, že to doháníte na úrovni státu. To není zdravé, není normální. Potřebujeme tady naopak vybudit investory - malé, střední, velké, zahraniční, české - aby se investovalo, a když se bude investovat, za pár let z toho všichni sklidíme pšenku. Možná my v příští vládě, možná vy v té přespříští, já nevím, v další.. a to snad si nemusíme říkat.

Tohleto vyvolá akorát nedůvěru vůči tomu státu, nepredikovatelnost, nepochybně budou nějaké soudní pře. Bůh suď, jak dopadnou ty soudní pře, ústavní žaloby a tak dále a nepochybně mezinárodní ostuda.

Přece nemůžeme mít, pane ministře, dobrý pocit z toho, když si čteme Financial Times, kde nás za to natírají. Opravdu o tom píšou.

Proč jsem principiálně proti těmhletěm čtyřem pozměňovacím návrhům? Prosím činovníky z pětikoalice, aby to zvážili alespoň. První věc je retroaktivita.

Je to pravda, pane ministře, a hned vám vysvětlím proč.

Druhá věc je, je to na hraně se zákony a s legislativou Evropské unie, a třetí - a to mě na tom štve úplně nejvíc, i kdybyste mě umlátili prvními dvěma - tak je to porušení slibu státu. Ten stát dal jasný slib. Já vím, že můžete říct: To jste dávali vy, protože jste tam byl ten ministr. Ano, máte pravdu, ale ta Sněmovna to tehdy odsouhlasila a já jsem vás vytáhl z totální bryndy! Za tím si stojím, stojím si za tím. To bylo to stvrzení toho, že jsme tady nastavili nějaká pravidla.

Takže když rozeberu ty čtyři body... Záporné ceny, konec podpory... Nebudu teď chodit dlouho k těm náležitostem. Kdyby se jelo systémem záporných cen, dopočítáno, je to samozřejmě od ruky, by to bylo tak, že se zvyšuje ta solární daň z nějakých deseti procent přibližně na třicet, dokonce někdo tvrdí i na čtyřicet procent.

Za další, asi nejskloňovanější jsou individuální kontroly. Ano, vy říkáte: Proč se bráníte, pane Havlíčku, individuálním kontrolám? Vždyť je to vlastně kontrola toho daného byznysu, on nechť si to vyhodnotí a poté prostě si musí přiznat v uvozovkách ten výsledek a podle toho dostane či nedostane kontrolu. Pomíjím to, že to hapruje s notifikací ve smyslu toho, že individuální kontrola může nastat pouze tehdy, pokud je souběh provozní a investiční podpory.

To je věc, která z mého pohledu bude pravděpodobně, pokud tak nastane a vy to schválíte, tak bude velkým nástrojem pro ty dotčené investory a budou se pravděpodobně tímhletím bránit a zpochybňovat to. Ale hlavně my jsme tehdy v roce 2021 udělali finální dohodu, která byla jednoduchá a jasná. V momentě, kdy se odsouhlasí pravidla, udělá se sektorové šetření - to sektorové šetření jste udělali vy, vaše vláda, to jsme nedělali už my - na základě toho sektorového šetření vyšla nějaká čísla a z těch čísel se vychází, to se pak samozřejmě přepočte tím pádem na všechny. No jinými slovy, neudělali jsme nic jiného... Naprosto správně jste to udělali - popravdě, ani to asi jinak nešlo než tak, jaká byla dohoda - to znamená, sektorové šetření, to proběhlo a je finále. To znamená, nechápu, proč se to dneska má měnit.

Rozumím, proč ho chcete měnit. Samozřejmě v tomhletom mi to je naprosto jasné, protože vy vlastně říkáte: Já si v těch individuálních kontrolách dokážu najít ty, kteří jsou takzvaně dneska výdělečnější, a těm to zaberu, to je jednoduché. To jinak nemůže dopadnout. Já finančně tomu rozumím.

Ale teď si představte, pane ministře, že oni... Teď nehledám v tom, kdo vydělá víc nebo míň, to mi nepřísluší, to prostě... Buď se shodneme, že je tady nějaké tržní prostředí, nebo ne, a už se nechci znovu vracet k tomu roku 2009, 2010. Tam je ten problém, a dokonce i vím, že vy jste u něj nebyl tenkrát, to vám nevyčítám.

Ale teď si představme, že někdo si na to natáhne úvěry a ty úvěry má třeba na úrovni stovek milionů korun a ty úvěry má nastavený na režim tohohle. Vy tím, že mu uděláte tu individuální překompenzaci, a on do toho tedy spadne - což může nastat, to já beru, může do toho spadnout - tak v tu chvíli je v situaci, že mu to nezaplatí, ty úvěry. Jak jim to vysvětlíme?

Nezaplatí, pane ministře. Jednejte s tím sektorem. Já je neobhajuju, chraň bůh, ale jenom chci, aby bylo nějaké předvídatelné prostředí. Proč jim to proboha budeme měnit? Vy je můžete kontrolovat na bázi normální finanční kontroly, tomu rozumím, když někdo švindluje a tak dále, to je úkol samozřejmě finančních úřadů a nikoho se nezastávám, ale pokud tyto firmy nebudou schopny ty úvěry splácet, tak mi řekněte, co s tím budeme dělat? Mimo jiné velmi dobře víte jednu věc, banky jsou proti tomu. Samozřejmě snaží se chovat nějak seriózně, snaží se nějak z toho vyklouznout, aby vás úplně nenaštvaly a tak dále, ale pravdou to je.

Pak je tam třetí oblast a to jsou ty takzvané budoucí výnosy. To podle mého názoru byl úplně nesmyslný návrh, který vlastně říká, že se bude to současně podporovat či nepodporovat s ohledem na to, jak to bude po skončené podpoře. No to když tam necháte, tak se asi nic zásadního nestane, protože to je v podstatě nevymahatelná věc. Nikdo neví, jaký bude budoucí výnos, přiznám se, že vůbec nevím, kdo to tam dával. Na tom je spíš vidět, že to bylo šito opravdu horkou jehlou.

No a pak máme samozřejmě to vnitřní výnosové procento. Já stále vycházím z toho, že to je v návrhu, to vnitřní výnosové procento. Nevím, jestli to stáhnete, nestáhnete, já jsem k tomu svůj názor řekl, ale jestliže navrhujete ho snížit - to znamená vrátit se na tu úplně... ani ne vrátit, ale vlastně nastavit nejnižší možnou sazbu nebo povolené rozpětí 6,3 až 8,4 procenta - pak je to teda úplné popření toho, o co jste tady bojovali v roce 2021, a to pak už mi fakt hlava nebere. Vy jste chtěli 9,5, vy jste chtěli 10,6, já jsem chtěl 8,4. Když jsme to odsouhlasili, tak jsme vám pomohli, nedávali jsme tam to 6,3 až 8,4. Vy jste žádali, abych na tom Senátu to tehdy vyzískal, aby tam bylo to vyšší. Když se to celé udělalo, tak přijít s tím, že to má být 6,3 až 8,4, no to je úplně šílené. Fakt vůbec nevím, jak tohleto můžete dneska vůbec vypustit a říct a absolutně tím popřít to, co jste tady tvrdili v roce 2021. Znova říkám, jako ten, kdo tady má stoosmičku nebo stočtyřku - já nevím, kolik dneska - tak samozřejmě na to máte právo to udělat, ale to ještě neznamená, že na máte to právo morální.

Z mého pohledu - ať už to ukončím - všechny ty čtyři body jsou pro mě nepřijatelné, budeme samozřejmě hlasovat proti nim. Opakovaně říkám, my tím nechceme zničit ten zákon, který chápu, že musí být v nějaké době, i stran infringementu a tak dále, přijat. Je mně hrozně líto, že se do relativně dobrého zákona dostalo všechno tohleto a teď se tady prostě o tomhletom handrkujeme.

Neřeší to stejně tu situaci roku 2025, pane ministře financí, já jsem přesvědčen, že ten rozpočet už je stejně stran těchhletěch 20 až 25 miliard korun ztracen, že se to nedá vyzískat. Možná byste s tím něco... ještě nějakou částku získal, ale v zásadě se mi zdálo věcné to, co jste tvrdil vy - nebo myslím pan premiér Fiala - že stejně nezbyde nic jiného, když na to ty peníze nebudou a nevyberou se, že to doplní ze státního rozpočtu. Pak logicky se jenom ptám, proč jste to nedali do toho? Ano, řeknete mi: No protože tady máme dluhovou brzdu a tak dále. No dobře, tak ale tohle je zákonný požadavek. To fakt nechápu. Takže dobře, je to samozřejmě na vás, máte dneska tady sto... já nevím kolikátku, můžete si to schválit. Já samozřejmě budu proti tomu trvale vystupovat ve všech médiích, budu se snažit to vysvětlovat, nenechám se, pane ministře, dostat do situace, že z nás budete dělat obhájce solárních baronů. Je to nefér a budu připomínat každé vaše slovo, každé slovo pana Jurečky z roku 2021. Vy jste byli ti, kteří jim chtěli dát větší podporu, my jsme byli ti, kteří dali menší, tak prosím pěkně, nesnažte se hrát ten nechutný politický marketing tím, že nás budete natírat, že tady podporujeme nějaký solární barony. Jediní, koho podporuju, jsou normální investoři, kteří dostali od nás a i od vás nějaké slovo, pane ministře, takže nevytahujte to, protože jestli chcete ten boj, tak já se toho boje nebojím a vytáhnu tady úplně všechno od toho roku 2010. Víte, že jsem byl korektní i dneska a neostrakizuju vás za rok 2010, nechci se do toho vracet, nechci se v tom rýpat, chci hrát docela férově. Velmi dobře víte - i vaši poslanci z pětikoalice - že tohle je nefér postup. Rozumím tomu, že je převálcujete a řeknete: Musíte tak hlasovat. Jasně, to je prostě politika, ale prosím pěkně, přemýšlejme u toho a zvažme - a říkám to korektně - alespoň některé z těch argumentů, které jsem říkal. Děkuju. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. V tuto chvíli jsou s přednostním právem přihlášeni následující poslanci: pan ministr Zbyněk Stanjura v tuto chvíli a po něm pan zpravodaj Ivan Adamec. Prosím, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Tak já budu... Kromě toho, co jsem chtěl říct, budu částečně reagovat na to, co říkal pan Havlíček.

Zvýšený hlas neznamená, že máte lepší argumenty. Můžete se rozčilovat, jak chcete, ale já to popíšu tak, jak to je. Nechci se moc vracet do historie, vy jste se taky moc nevracel, ale začátek je v roce 2006. Já jsem si našel, co tady říkal Martin Říman. Varoval a předvídal, co se stane. V té době, když se hlasoval ten první zákon, nebyl k tomu ani jediný hlas z ODS. Můžete se podívat do stenozáznamu a do hlasování. Nebyl jsem tady já ani vy, ale zajímalo mě to už v minulém volebním období, takže s plnou odpovědností mohu říct, že na začátku jsme u toho nebyli.

Mě trochu mrzí, že málo mluvíme - nebo vy jste málo mluvil - o daňových poplatnících. Já jsem ani jednou v té debatě za poslední týdny a měsíce nepoužil sousloví solární byznys nebo solární baron, ani jednou a neudělám to ani dnes.

Ovšem to vaše jednání nebylo konzistentní a sám jste odporoval si v několika tvrzeních. Já vám to zkusím připomenout teď velmi věcně, tak si popišme stav, jaký je. Příští rok, když neuděláme nic, se za POZE zaplatí zhruba 50 miliard korun, za produkci necelých 3 procent elektrické energie. Všechno zaplatí daňoví poplatníci, úplně všechno, ne že něco platí stát, všechno platí daňoví poplatníci. Ano, jedna část... ta první část je to, co vidí na složenkách. Tam je naštěstí zastropovaná cena 495 korun bez DPH, což pro domácnost je zhruba 600 korun (s) DPH za 1 megawatthodinu, a to udělá zhruba 11 až 12 miliard příští rok. Pak máme vysoké napětí, kde pro příští rok se má platit stejně jako letos. Nevyužívá se zákonný limit a je tam zhruba 3 miliardy úleva, pokud to takhle nazveme, a bude to zhruba 9 až 10 miliard. Pak je velmi vysoké napětí, kde platí totéž, nevyužívá se zákonný limit, je ta cena nižší a vybere se zhruba 800 až 900 milionů, takže dohromady, když to sečtete, tak to bude mezi 21 a 23 a půl miliardami, které zaplatí daňoví poplatníci přímo - přímo! - a zbytek zaplatí státní rozpočet, ale to jsou peníze daňových poplatníků, všech. Z každé koruny zaplacené DPH se z toho platí. Z těch 50 miliard jde zhruba 30 miliard na fotovoltaiku a 20 miliard jde na ostatní obnovitelné zdroje a z těch 30 miliard jde většina, zhruba 80 procent, na fotovoltaiku roku 2009 a 2010. Pan poslanec Havlíček popsal, kdo byl původní investor a jaký je dneska stav, ale jsme v roce 2024 a bavíme se o roce 2025. Kdyby to byl aspoň poslední rok, tak ta debata by takhle nebyla.

Ale bavíme se a budeme rozhodovat o 300 miliardách, o šesti letech rozhodujeme. To znamená pro fotovoltaiku 180 miliard a pro 2009, 2010 zhruba 150 (miliard). Kolik jsou nesplacené úvěry, když k tomu dáte 150 miliard, co ještě daňoví poplatníci mají za šest let vyplatit? Ta částka je dramaticky menší. Neříkejme nic o důvěře investorů, bavíme se o úzkém segmentu fotovoltaik postavených a připojených v letech 2009 a 2010, o ničem ostatním se nebavíme. Já myslím, že my všichni bychom měli hájit peníze daňových poplatníků, abychom si byli jisti, že je vynakládáme tam, kde je vynakládat máme.

Nic z toho, co jste tady tvrdil, například o změně výnosového procenta, v těch návrzích - já budu mluvit o třech, které jsou z dílny Ministerstva financí, D14, D16, D17, pak o tom budu mluvit podrobněji - nic takového tam není. To, co schválila Sněmovna v minulém volebním období, je vlastně jenom vábnička: 8,4 až 10,6. Může Česká republika zaplatit víc než 8,4 Pan Havlíček ví stejně jako já, že nemůže. Nemůže! Pokud někdo prosadil... Osmkrát nebo osmdesátkrát jsem slyšel: Já jsem zařídil, já jsem udělal dohodu, já jsem to prosadil, já jsem vás vytáhl z bryndy, já, já, já! Ale pokud jste myslel vážně 8,4 až 10,6, proč jste nezahájil notifikaci na číslo větší než 8,4? Nemůžeme zaplatit víc než 8,4 a to je fakt. Nechceme zahajovat notifikaci a měnit podmínky, protože by to byla marná práce, tak co tady mluvíte o 10,6, když víte úplně stejně jako já, že to Česká republika... (Reakce poslance Havlíčka.) Nemluvte za mě, nemluvte za mě, co jsem chtěl nebo nechtěl. Já vám říkám, že to reálně nemůžeme vyplatit. Je to dobře, to není kritika a je to dobře. No dobře.

Takže se bavíme o 300 miliardách, jenom za ty fotovoltaiky je to 5 000 na občana za jeden rok, abychom si představili, kolik to je. Jasně, že nemá všechno na složence, ale platí to daňoví poplatníci. Já jsem teda asi marně a naivně čekal, že na tom se shodneme, protože co my navrhujeme v těch třech návrzích? Pouze důslednou kontrolu. Pokud někdo bere víc než 8,4 dneska - a pan Havlíček to připustil - tak porušuje Česká republika evropská i česká pravidla. Není možné vyplácet víc než 8,4 - i z hlediska konkurenceschopnosti - nejenom v České republice, ale i ve střední Evropě. Je to prostě maximum a my řekneme: My to zkontrolujeme, a pokud splníš podmínky, dostaneš podporu tak, jako jsi ji dostal doposud. Vůbec to není retroaktivně, vůbec se nebavíme o tom, co už bylo vyplaceno, bavíme se do budoucnosti. Co je na tom špatně?

Je tady podezření, že v některých případech je překompenzace, které se může a nemusí potvrdit. Když se potvrdí, že pokud to přijmeme, budou individuální kontroly a všichni splní a neušetříme ani korunu, tak je to ale vlastně dobrá zpráva pro daňové poplatníky, protože daňoví poplatníci si budou jisti, že jejich peníze (se) vyplácejí přesně podle pravidel. Vy jste tady připustil, pane Havlíčku, že někdo bere víc. Jak je to možné, když maximální podpora je 8,4? Řeknete: Tak je to možné, někteří berou víc, tak co, tak ale my jsme dali slib. My jsme nedali slib, že dostanou víc než 8,4, nikdo z nás. 8,4 máme notifikováno. Jeden z pozměňovacích návrhů říká: Tady máme notifikovanou tabulku, dejme ji do zákona. Co je na tom špatně? Proč z toho čtete, že se chce něco změnit? To jsou pravidla, která si vyjednala Česká republika, a my je nenavrhujeme změnit. Už tam někdo čte něco, co v tom návrhu prostě není.

Ano, já za sebe považuji jako klíčové opatření individuální kontroly, abychom si byli jistí. Ten systém je takový, že bychom... Představte si, vypíšeme libovolný dotační titul, provedeme sektorové šetření - to znamená tři žadatele splní - a vyplatíme všem. Tohle je princip, který tady někdo hájí. Ten princip není správný. Proč to nemají ostatní dotačních tituly? Proč se u každého dotačního titulu posuzuje individuálně každá žádost, jestli splní podmínky? Tady najednou to vadí. Já to fakt nechápu. Fakt tam nic neměníme. Že někteří píšou, že si myslí... Pokud splní pravidla, dostanou stejnou podporu i v následujících šesti letech. Pokud nesplní, dostanou podporu podle evropských a českých pravidel. Proč se o tom máme přít? Co je na tom divně? "Já tomu vlastně rozumím." Jak můžete připustit, že někdo bere víc, než máme notifikováno, a ještě to tady hájíte, že je to správný princip? Tak hájíme zájmy daňových poplatníků! Já si myslím, že nějaká překompenzace je, ale než provedeme ty individuální kontroly, tak nevíme. Říkám, nejhorší pro státní rozpočet, ale nejlepší zpráva pro daňové poplatníky je, že všichni plní evropská a česká pravidla. Teď se o to budeme přít? Jak vy říkáte: nechutný politický marketing... Co je na tom politického marketingu, že chceme zkontrolovat pravidla a ten, kdo splní, dostane, na co má nárok podle evropských i českých pravidel? Tomu fakt nerozumím. V čem je problém? To je ten pozměňovací návrh D14, abych řekl. Ten D17 je ten, který - říkám - navrhujeme, abychom to, co jsme notifikovali, dali do zákona. My nechceme měnit notifikaci, myslím, že by byla velmi malá šance, abychom ji změnili, a znova připomínám, týká se to jenom fotovoltaik 2009, 2010, a to ne těch malých. Tak mi řekněte, proč jste tak ostře proti? Co je na tom vlastně špatně? Já tomu fakt nerozumím a nepoužívám ta slova, která jste mi řekl: Ne abyste je používal. Nechtěl jsem... Nepoužíval jsem je, nechtěl jsem je používat a nebudu je používat. Ale co budu používat: že hájíme zájmy daňových poplatníků, abychom si byli jisti, že ty peníze, jejich peníze, vynakládáme v souladu s evropskými i českými pravidly. Odmítám, že to je retroaktivita, to je přece nepravá retroaktivita, která je přípustná.

Já jenom chci říct, že když se tady zavedl solární odvod, tak to posuzoval Ústavní soud a Ústavní soud uvedl - a teď budu citovat: "Princip právní jistoty nelze ztotožnit s požadavkem na absolutní neměnnost právní úpravy. Ta podléhá mimo jiné sociálně-ekonomickým změnám a nárokům kladeným na stabilitu státního rozpočtu." Ještě jednou, je to nález Ústavního soudu, když se posuzoval solární odvod. "Princip právní jistoty nelze ztotožnit s požadavkem na absolutní neměnnost právní úpravy. Ta podléhá mimo jiné sociálně-ekonomickým změnám a nárokům kladeným na stabilitu státního rozpočtu." Přesně v duchu tohoto závěru postupujeme. Neměníme pravidla, nesnižujeme.

Já nevím, kdo vymyslel - nebyl jsem to ani já, ani pan Havlíček - ten poetický název vnitřní výnosové procento. To zní tak hezky, tak odborně, ale víme, co to je: garantovaný zisk. To je vnitřní... Nevím, proč se mu neříká garantovaný zisk. Jako bychom za to styděli a říkáme tomu vnitřní výnosové procento, ale reálně je to garantovaný zisk. Kdo by nechtěl mít dvacet let garantovaný zisk 8,4 procenta? My tento závazek státu neprolamujeme a nesnižujeme. Tam to prostě není. Jestli to někdo čte, tak čte něco jiného a překládá z češtiny do češtiny a podle mě tam pak projektuje své představy, co by se s tím mělo dělat.

Pozměňovací návrh jsme podali včas a není to tak, že jsme to psali tři dny před ukončením druhého čtení. Ano, máte pravdu, neproběhlo formalizované... (Poslanec Havlíček krátce hovoří s předsedajícím.)

Já mluvím k panu Havlíčkovi, tak já počkám. Jsem ho podrobně poslouchal těch jedenačtyřicet minut.

Máte pravdu v tom, že neproběhlo formalizované připomínkové řízení, ale samozřejmě že probíhaly konzultace, minimálně na úrovni MPO a Ministerstva financí, a samozřejmě že jsme v těch návrzích zohlednili zkušenost České republiky s arbitrážemi ohledně solárního odvodu. Mimochodem, bylo jich šest nebo sedm, v jedné jsme částečně neuspěli jako Česká republika, ve všech jsme uspěli. Problém, který byl v té jedné, když mi řekli experti, v čem byl problém, že podle mezinárodního práva solární odvod není solární daň. Kdyby se to v té době nazvalo solární daní, tak jsme uspěli i v té poslední. To byl hlavní argument z hlediska arbitráže.

Psali to zkušení lidé právě se zkušenostmi z těch (nesrozumitelné).

Ano, můžou nám tím vyhrožovat. No ať vyhrožují. Vy jste sám říkal, že to někdo potřetí překoupil. To je ten investor, o kterého stojíme? Ten tady přece žádnou fotovoltaickou elektrárnu nenakoupil a my mu neměníme pravidla. My jenom říkáme: Dokaž, že máš nárok, a pokud to dokážeš, dostaneš stejně, jako jsi dostal loni, předloni, předpředloni... a takhle bych mohl jít dozadu. Říkám, rozhodujeme o šesti letech, ne pouze o roku 2025.

Druhý... Takže D14 jsem podle mě popsal docela podrobně a apeluji na všechny z opozice, aby tento návrh podpořili. Tam není nic riskantního pro Českou republiku. Připomínám jiné dotační tituly. Je přece normální, že zkontrolujete u každého, kdo má dostat veřejnou podporu, v tomto případě notifikovanou a povolenou veřejnou podporu, je třeba říct. Ale pokud je to víc než 8,4, tak je to nenotifikovaná a nepovolená veřejná podpora a mělo by být v našem zájmu, abychom nepovolenou veřejnou podporu nevypláceli. Takže to byl pozměňovací návrh D14, jenom pro fotovoltaické elektrárny, 2009, 2010, s výkonem větším než 30 kilowattů. Z hlediska de minimis - je to logické - že tam jsou zdroje pod 30 kilowattů. Ta hranice vychází také z existující hranice u solárního odvodu, není to číslo vymyšlené, které zase vzniklo někde na poslední chvíli nějakou náhodou.

Slyšel jsem - protože jsem si nechal i projít debaty na hospodářském výboru - že se to může týkat obcí a škol. Deset obcí má fotovoltaickou elektrárnu nad 30 kilowattů a tři školy, abychom si řekli, takže neříkám, že je tam nula. Je to 10 obcí z 6 250 obcí, škol podle mých informací je zhruba z 8 000 tři školy , které mají fotovoltaiku větší... s výkony většími než 30 kilowattů.

Druhý pozměňovací návrh D16 se týká životnosti a uplatnění výpočtu (nesrozumitelné) podle standardů, evropských účetních standardů. My se dneska tváříme, že s okamžikem ukončení výplaty veřejné podpory končí životnost konkrétní elektrárny a už nevyrobí vůbec nic. To podle mě není pravda. Je to individuální, není to to... ale je to podle mě zase správně. Mimochodem, taky se ta doba z 15 let na 20 prodlužovala a automaticky se prodloužila zákonem o 5 let životnost všech elektráren. Souhlasím, že to nebude žádná dramatická změna, ale opět to bude v souladu s evropskými účetními standardy. Nevymýšlíme kolo, nevymýšlíme žádnou českou cestu, pohybujeme se ve standardních evropských pravidlech.

Poslední - o tom jsem mluvil - D17 je ta tabulka, že ji dáme do zákona. Jenom řekněme pravdu. Když to neschválíme, D17, nic se nestane. Stejně nemůžeme vyplácet více. Teď nevím, jestli to byla vaše nebo naše vláda, fakt nevím, není to důležité, která vláda... že to konkrétní výnosové procento stanoví vláda svým nařízením. Jak to máme u té fotovoltaiky? Máme dva intervaly: notifikovaný 6,3 až 8,4 a pak máme zákon 8,4 až 2,6. Co může vláda udělat, když má tyto dva intervaly? Nastavit pouze a právě 8,4 (procenta), protože nad 8,4 bychom porušili evropská pravidla a pod 8,4 bychom porušili český zákon. Bylo to vymyšlené docela chytře, to zas uznávám. My to ale nechceme měnit, tak čeho se bojíte? Ano, jednal jsem s velvyslanci několika států - podle mě to jednání bylo produktivní a užitečné - vystupoval jsem velmi podobně jako dnes a nabídl jsem, že jestli některý z investorů z jejich konkrétních zemí si myslí, že se ho ekonomicky dotkne, ať přinese výkazy, takže se podíváme, zda ty ekonomické obavy - například to, že nebudou splácet úvěry - jsou opodstatněné. Ale ten argument platil pouze v tom případě, jak říkal pan Havlíček, že někdo bere víc než 8,4. Vy jste řekl, že je to pravděpodobné, že bere víc, a teď dostane 8,4 a chudák by nezaplatil úvěr. Pak mi řekněte, seriózní podnikatel když si přečte zákon, tak ví, že maximální podpora je 8,4. Tak jak může spoléhat, že je 10,5 a 12,5 nebo kolik? Kde je to legitimní očekávání?

Pak si připomeňme, že tíži poplatku za POZE nesou na svých bedrech roky a roky, s výjimkou těch 16 měsíců, domácnosti. Připomeňme si - a já to nekritizuji, říkám, že je to dobře - že kromě toho, že z těch společných peněz, ze všech daňových příjmů, platíme zhruba tři a půl miliardy pro ty firmy, které jsou na vysokém - nebo instituce, to nejsou jenom firmy - na vysokém a velmi vysokém napětí. Kromě toho platíme, zase takový poetický název, kompenzace nepřímých nákladů. To zní taky tak vědecky, že? Nepřímé náklady, kompenzace nepřímých nákladů. Jinými slovy, snižujeme cenu energií energeticky náročným podnikům. Za rok 2023 - vyplatí se to letos - je to asi 1,991 miliardy, zaokrouhleně 2 miliardy, takže to už je do kupy podpora průmyslu 5 a půl miliardy. Na rozdíl od toho POZE kompenzace nepřímých nákladů není povinný výdaj. Je to dobrovolné rozhodnutí státu, v tomto případě vlády, protože to je exekutivní rozhodnutí. Z dobrých důvodů jsme to udělali loni a udělali jsme to letos a uděláme to i příští rok, protože existují pro to důvody. Jenom chci ukázat tu širokou podporu, kterou věnujeme průmyslu.

Ano, jsou státy jako například Německo, kde mají, řekl bych, sociální dohodu nebo politickou dohodu, že poplatky za obnovitelné zdroje platí pouze domácnosti. To tak prostě je. Často mi to zástupci průmyslu říkají. Já říkám: Ale u nás taková společenská dohoda není, že bychom se domluvili a daňoví poplatníci akceptovali, že z hlediska podpory průmyslu a zaměstnavatelů celou tíži - v tomto případě 50 miliard korun - berou... nebo platí domácnosti. Myslím, že je to správně, že taková společenská dohoda není. Jenom když si porovnáváme situaci v jiných státech, tak je třeba říct celý balíček.

Správně jsme tady... jestli tady mluvil pan Havlíček o Modernizačním fondu a postupných... Jenom si neříkejme - a to fakt musím odmítnout s veškerým důrazem - že důsledná kontrola fotovoltaiky 2009, 2010, zda plní notifikovaná čísla, zda plní evropská či česká pravidla, je podkopání důvěry investorů v Českou republiku. To je úplný nesmysl! Jestli to někdo z politiků České republiky říká, tak pracuje proti České republice. To myslím úplně vážně. Jsem fakt překvapený, myslel jsem si, že minimálně na těch individuálních kontrolách se fakt dohodneme, že nic jiného neříkáme, že pokud na to mají nárok, ty peníze dostanou. Nic jim nebereme! Maximálně vezmeme těm, kteří berou víc, než jsou evropská a česká pravidla.

Ano, jako my máme právo hlasovat pro, tak opozice má právo hlasovat proti. Já to nijak nezpochybňuji, jenom těm důvodům nerozumím. Slyším argumenty konkrétních podnikatelů. Nikdo z nich mi ještě nepřišel ukázat, že by důsledná kontrola a to, že dostanou "pouze" 8,4 - stejně jak mají dostávat letos, vloni, předloni, jak jsem to říkal - jim to ekonomicky zničí jejich podnikání. Já tomu nevěřím. Podle mě je to vymyšlený příběh, který se hodí do argumentace proti kontrolám, zda vynakládáme správně peníze daňových poplatníků.

Chtěl bych poprosit i poslankyně a poslance opozice, aby zejména v tomto případě zvážili přístup a podpořili princip, že pokud chce někdo povolenou veřejnou podporu, musí splnit všechny podmínky a stát je od toho, aby je zkontroloval, zda je všechny splní. Pokud je splní, bude dostávat stejně, jako dostával doposud. Nic složitého na tom není. Děkuju za pozornost. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji, nicméně v tuto chvíli s přednostním právem... (Reakce zpravodaje.) Ano. A pan... Dobře, takže pan zpravodaj pouští pana místopředsedu Havlíčka. Prosím, s přednostním právem se přihlásil i on. Máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuju. Už to vezmu stručně.

Pane ministře, já jsem si teď připadal, že jsme vlastně v otočené pozici. Mně to připadalo, jak kdyby zde argumentoval ministr, dejme tomu, za ČSSD, a já bych byl ten ostrý pravičák, který se snaží vysvětlit pohled toho byznys sektoru. To je úplně... My se filozoficky lišíme. Vy vlastně říkáte: Tady je daňový poplatník a tady je firma. Já hájím zájmy daňových poplatníků. Tečka.

No kdybych to tedy vzal ad absurdum, tak, pane ministře, můžete klidně udělat to, že můžete zavést nějakou sektorovou daň - máte na to právo, máte na to majoritu - ale já budu vždycky proti sektorové dani. Vždycky jsem byl proti sektorovým daním, vždycky budu proti sektorové dani. Nepochybně máte právo, že když zvýšíte sektorovou daň v nějakém byznysu, který třeba hodně vydělává, tak tím pomůžeme daňovým poplatníkům, ale to je argumentace ČSSD. To je argumentace levicových stran. To tedy fakt není argumentace... Kde je ta původní ódéeska, která se snažila kdysi vybalancovávat, jak tedy daňového poplatníka, tak firmy? Protože pochopitelně všichni víme, že ať je to jakákoliv firma... Já nerozlišuji, pane ministře, jestli je to investor dobrý, nebo špatný. Rozumím tomu, že jsou investoři s vyšší přidanou hodnotou, s nižší přidanou hodnotou, ale když jim stát vytvořil nějaké podmínky a oni těch podmínek využili a stát jim je mění za pochodu - a je to měnění za pochodu - tak to je z mého pohledu špatně. Jinými slovy, vy jim nasazujete jinou formu daně. Je to jakási pseudosektorová daň, kterou nastavujete na základě toho, že se vám zdá, že příliš vydělávají. Můžeme se bavit o tom, kdo by zkrachoval, kdyby nezkrachoval, já to taky nevím samozřejmě přesně.

Ale fakticky není pravda to, co říkáte: že vnitřní výnosové procento, které je nastaveno na 8,4... když má někdo více, tak je vlastně špatně. Co to je za nesmysl? Notifikoval se jakožto celý sektor, to znamená, sektor má docílit 8,4 a je naprosto normální, že někdo bude mít 6,3, někdo bude mít víc, někdo bude mít míň, to je prostě realita, protože nemůžu teď vzít a že tedy každý bude mít přesně těch 8,4, na to není ta notifikace. Notifikace není udělaná tak, že jí má dosáhnout jeden konkrétní subjekt, notifikace je sektorová.

Ale hlavně, to jste vy udělali, to plošné šetření, to nebylo naše. Vy jste - ve vaší vládě - udělali plošnou kontrolu, ta vám nějakým způsobem vyšla, my jsme do toho nezasahovali. Vůbec jsem nekontroloval, jestli je to udělané tak či onak, vycházím z toho, že vaši lidé - na ministerstvu plus ostatní organizace, které to dělaly - tak to udělali férovým způsobem a v zásadě jste udělali jenom to, co vlastně se učinit mělo, ale jestliže zde hájíte, jak říkáte tedy, zájmy daňových poplatníků, což jako ministru financí rozumím, že hájí zájmy daňových poplatníků... Já tedy říkám: Musí být ale vybalancováno s nějakým prostředím pro podnikání firem, ať už je to firma malá, střední nebo velká, zahraniční nebo česká. Ty mají predikovatelné prostředí a vy jim to predikovatelné prostředí dneska měníte.

Ale ptám se znovu: proč tedy, když říkáte, že hájíte zájmy daňových poplatníků, proč jste pro daňové poplatníky v době, kdy jste byli v opozici, chtěli učinit přesně pravý opak? Proč tedy není pan ministr Jurečka, který byl tehdy - a vy to musíte vědět, pane ministře - nejhlasitějším zastáncem toho, aby tady bylo 9,5 procenta - jestliže mi řeknete tady, že to neříkal, tak je to lež - 9,5 procenta, chtěl víc, než jsme navrhovali my. (Ministr Stanjura reaguje.) Já vím, že to neříkáte. Víte, že jsme spolu byli, pane mistře, na několika setkáních. I tam jste se vyjadřoval k tomu, že by se to mělo blížit k 10,6 nebo k 9,5 procenta. Chtěli jste jim dát víc, my jsme jim tolik nedali, ale dobře, bral jsem to jako nějakou diskusi, chtěli jste možná ochránit podnikatelské prostředí, těžko víc (říct?).

My dneska nechceme nic jiného - nic jiného - než aby se dohody, které se tenkrát udělaly, tak aby se respektovaly. Můžeme tady kličkovat slovně, co je retroaktivita, co není retroaktivita. Všichni víme přece velmi dobře, že to je zásah do rozběhlého byznysu, a i kdyby to byla jedna jediná firma, která kvůli tomu skončí, tak já říkám: Je to špatně. Znovu říkám: Překvapuje mě, že od politika strany, která si kdysi dávala nálepku jako pravicová, zde zaznívá to, že budeme hájit zájmy daňových poplatníků na úkor investičního prostředí firem, protože firmy z mého pohledu, jak říkáte, možná vydělávají moc, no tak když vydělávají moc, tak jim to pojďme střihnout dolů.

To přece není normální. Vy jste to nezpůsobil, já taky ne, ten průšvih, který tady je. Na tom se shodneme, to je jediná věc. Vůbec se nechci vracet do toho roku 2010, 2009 na poslance konkrétní, kteří tam měli zájmy a tak dále, jak se to přeprodávalo, kdo stál za tím byznysem, kdo komu to prodával. Velmi dobře to víte, pane ministře. Byli bychom na tenkém ledě a tuhle bitvu byste prohráli, ale chci hrát fér, nechci se k tomu fakt už vracet, protože teď musíme řešit to, co uděláme v současné době.

Já se vracím k jedné jediné věci: rok 2021, podání ruky, dohoda, proč to dnes měníme? Prostě to nechápu a podle mého názoru na tom ani nevyzískáte tolik, kolik vlastně očekáváte.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. (Zpravodaj gestikuluje. Ministr Stanjura se hlásí o slovo.) Ano, pan zpravodaj opět dává přednost panu ministrovi. Prosím, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Pan Havlíček se hluboce mýlí. Já jsem pravicový politik a nemám rád dotace! (Hlasitě.) Bavíme se o dotacích! Nebavíme se o daních! Vy říkáte: Kdyžtak zaveďte sektorovou daň. Ale to je úplně něco jiného. (Hlasitě.) My se bavíme o dotacích! Co je málo pravicového na tom, že nemám rád dotace, a kdyby bylo v mé moci, tak zruším všechny? Jako že tu moc a podporu nemám! (Poslanec Havlíček: Jste to zaváděl.) No, nemám to ve Sněmovně. Takže vy jste zaměnil daně za dotace a říkáte, že pokud je politik proti vysokým dotacím, že není pravicový. No to je fakt úplný nesmysl. (Poslanec Havlíček: Vůbec, jste vedle.) To jste říkal před chvílí. Až bude stenozáznam, tak si to přečtěte, třeba to pochopíte. Takhle to... tady jste to přesně řekl. Já budu proti dotacím, jsem a budu! A je jedno, jak mě budete nálepkovat. (Poslanec Havlíček reaguje.) Ne, nejsem vůbec vedle. (Poslanec Havlíček: Vy jste je zavedli, dotace.) Ne, my jsme je nezavedli, jsem vám to vysvětloval, že jsme byli proti, ale to je dokola. Vy jste tam byli osm let a můžu říkat to samé. Já se nechci vracet do minulosti. Jenom tady neříkáte pravdu. Žádná pravidla neměníme, (Hlasitě.) nemůžeme podle pravidel vyplácet víc než 8,4! Vy tady bohorovně říkáte... Já neříkám, že je to špatně. Ať mají zisk 100 procent nebo 200 procent, mně to vůbec nevadí, ale nebudu vyplácet takovouhle dotaci! To je přece úplně něco jiného! Vy to otočíte: Vy jste proti tomu, aby měli velké zisky. Nejsem. Čím větší zisk, tím lepší pro stát, pro státní rozpočet, pro zaměstnance, mají větší platy, ale my se bavíme o dotacích, ne o daních. Vy tady řeknete: Pravicové by bylo zavést sektorovou daň. No to by tedy nebylo. (Poslanec Havlíček: Ne?) No to by nebylo. Takže o daních se vůbec nebavíme. Já chci jenom pořádně zkontrolovat vyplacené dotace a vy říkáte: To není pravicové. No to je pravicové. Ideální stav je nula dotací, a když už je musíme vyplácet, tak zkontrolujeme pravidla. To je celé, takže můžete mě nálepkovat, jak chcete, ale je to přesně naopak. Vy tady hájíte dotace! Vy tady říkáte: No tak má víc než 8,4. Mně to nevadí, ale nechci to platit. Ať to neplatí daňoví poplatníci, ten vyšší zisk. Je to v pořádku, legitimní. Fakt se podniká proto a má někdo podnikání založené na tom, že dostává dotace? (Hlas mimo mikrofon.) Někteří možná ano, ale to není pravý smysl podnikání, abych to založil na tom, že mám dotace.

Zopakuju potřetí a dneska naposled: Neměníme pravidla, nelžete! Chceme důsledně kontrolovat dodržování pravidel, a kdo je dodržuje, nemá se čeho bát. Bude dostávat stejné peníze, na které byl zvyklý. (Zpravodaj gestikuluje.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Dobře, tak pan zpravodaj ještě chvilku počká, dává přednost panu ministrovi (místopředsedovi).

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Musíte, pane ministře, lépe poslouchat. Já jsem neřekl, že sektorová daň je pravicovou politikou. Já jsem řekl, že navrhujete pseudosektorovou daň, což tak jest, protože jim zvyšujete výdaje za jednoznačné náklady a budou to povinně muset dělat, že jim měníte samozřejmě za pochodu podmínky - to prostě není možné jinak říct - a vy (Se smíchem.) z toho děláte, že je to pravicová politika. No právě jsem to říkal s nadsázkou, že to není pravicová politika. Překvapuje mě, proč to sem dáváte. A že jsme proti dotacím? No samozřejmě že jsme proti dotacím, ale my jsme je nezavedli. Proboha svatého, tak se podívejte, co se tady odehrávalo v roce 2009, 2010. Proč se nastavila takhle šílená výkupní cena? Proč se nastavil celý ten dotační systém? Proboha svatého, vždyť vy jste měli ve svém programovém prohlášení, (že) budete podporovat obnovitelné zdroje energie, a jak je podporujete, ty obnovitelné zdroje energie? Jedině dotacemi, ničím jiným. To znamená, vy mně tady říkáte najednou: My nechceme dotovat. No to nechce asi nikdo, to víme všichni, že se pokrucuje prostředí, ale já se už nebavím o tom, že se pokrucuje prostředí. Já se bavím o tom, že když se nastavil nějaký systém, tak se ten systém má dodržet. Co je na tom tak divného? (Ministr Stanjura se hlásí o slovo.) To je všechno. Ten systém je nastavený tak, že jste si odsouhlasili sektorové šetření. Vždyť jste ho (Hlasitě.) provedli, to sektorové šetření! Proč jste ho dělali?

Proč jste nepřišli do vlády, pane ministře, a řekli jste: tohle je všechno špatně? Neslyšel jsem od vás v roce 2021, když jste lobbovali, aby měli solárníci větší zisky - a my jsme byli proti tomu - (S důrazem.) lobbovali jste za to, jednoznačně jste za tím stáli. Ať sem přijde pan ministr Jurečka - nevím, kde se skrývá dneska na Ministerstvu práce a sociálních věcí, mají z něj všichni srandu akorát - ten tady lobboval nejvíc. Ten tady lítal po sněmovně jako šílenec a chtěl, abychom dávali víc a víc, a dneska je to váš koaliční partner, tak ať přijde sem a řekne na mikrofon, že nechtěl 9 a půl procenta! (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.) To jsem zvědavý, jestli to udělá. To je jediné, co já chci.

Takže vy jste to prosazovali, my (Se smíchem.) jsme to nakonec uhráli lépe a teď vlastně tvrdíte, že sektorové šetření v žádném případě ne. Kdybyste to řekli před volbami, tak to beru. Měli jste říct: To jste rozhodli tenkrát špatně, sektorové šetření - to je pravda, ať jsem zase korektní - jsme nějak detailně neprobírali, takže my to změníme, bude to všechno jinak. Ne, vy jste nic takového neřekli a jenom proto, že vám nevychází rozpočet - vždyť si to přiznejme, ještě tady nepadlo slovo, kde vezmete těch 20 až 25 miliard - tak to systémově měníte a to je to, o co mi jde. Jinak to fakt není obrana solárních investorů, ti mně dávali do kožichu vždycky a každý si to může nastavit. Byli jsme to (S důrazem.) my, kdo jim zhoršil podmínky, byli jsme to my, kdo je změnil, proto už to nechci znovu dělat, ale už bychom se cyklili. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji moc. Ještě před vámi, pane ministře, je tady s faktickou poznámkou pan poslanec Václav Král.

Prosím, já vám stopuji vaše dvě minuty, vážený pane poslanče. Prosím.

 

Poslanec Václav Král: Dobrý den, dámy a pánové, to je geniální. Tady je novela energetického zákona. Ještě přednedávnem se to jmenovalo třemi krycími slovy: akumulace, agregace, flexibilita. Tyhlety tři pojmy zdraží elektřinu o další stovky miliard a je úplně jedno, jestli to zaplatí spotřebitelé, nebo daňoví poplatníci, a o tom se tady vůbec nebavíme.

Bavíme se tady o dvou pozměňovacích návrzích, které... Já je nezlehčuji, jsou samozřejmě důležité, ale prosím vás, pojďme se vrátit k podstatě toho zákona a pak rozhodnout hlasováním. Jsme ve třetím čtení.

Já nemám nic osobně - a říkám to tady vždycky, protože to pak někdo vytrhne z kontextu - proti obnovitelným zdrojům, ale v českých podmínkách to bude vždycky doplněk. Bude to doplněk k té uhelno-jaderné energetice, k té robustní energetice stabilní, kterou máme dnes, do budoucna po transformaci to bude doplněk k nějaké jaderno-plynové energetice. Je to úplně jednoduché.

To, že to někdo zaplatí, no to je pravda - a ty částky, které tady říkal pan ministr financí, prosím, napišme si je někam před sebe, tyhle částky se budou zvyšovat, budou se zvyšovat po další novele energetického zákona - a to prostě musí někdo zaplatit. To není... Nezlehčuju vůbec nález Ústavního soudu. To není o sociálně-ekonomickém vývoji, to je jen a pouze, přátelé, o vývoji politickém. Je to politická objednávka a vždycky to někdo zaplatí: buď spotřebitel elektřiny, daňový poplatník... Já si nepřeji, aby to byly případně firmy, které zkrachují jenom díky tomu, že v nějakém čase uvěřily státu, chtěly mu svým způsobem pomoct naplnit ta kritéria na produkci elektřiny, případně tepla z obnovitelných zdrojů. Ta nestabilita politicko-ekonomicko-sociální se dá vždycky vyjádřit, v bankovním sektoru se tomu říká risk fee nebo něco takového, kdy ty banky si tato rizika (Předsedající: Čas.) prostě promítnou do ceny peněz, do úvěru. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji moc. S další faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Martin Kolovratník.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobré dopoledne, vidíte a o tom to celé je. Teď nechci panu ministrovi a Karlu Havlíčkovi také vstupovat do té debaty, je to hodně mezi nimi.

Ale kolega Král to přesně nasvítil, pane ministře. O tom to je. Ten zákon sem do Sněmovny přišel letos na jaře, měli jsme hodně pozměňovacích návrhů v hospodářském výboru, přerušili jsme - proto, jak se to odvětví vyvíjí, jak je dynamické - ve shodě opozice a koalice docela dobrý zákon a vy sem přinesete 25. nebo 24. října, na poslední chvíli těsně před druhým čtením čtyři bomby, čtyři pozměňovací návrhy a podívejte teď na tu debatu! Tohle jste způsobili stylem vaší práce.

Můžeme se shodnout na tom, že je to špatně, že je to o daňových poplatnících, kolik je to stojí. To asi tady opozice a koalice budeme mít shodu, ale když se podívám do článku na internetu, tak ministr Stanjura v létě 2023 - v létě 2023 - jsou články, kde ministr Stanjura hovořil o tom, že to změní a že ví, jak na to. Je konec roku 2024, rok a půl, na poslední chvíli před druhým čtením. To je celé o stylu vaší práce, nic víc! (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. Předpokládám, že pan zpravodaj Adamec dává přednost panu ministrovi. Prosím, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Fakt bych slzu zatlačil. Můžeme podávat pozměňovací návrhy v druhém čtení, nebo nemůžeme? (Reakce z levé strany.) No podle vás nemůžeme. Teď to říkal Martin Kolovratník, mluvil dokonce před druhým čtením a ne na konci. Jednací řád umožňuje i v podrobné rozpravě načíst pozměňovací návrhy a mnohdy to využívají ať už vládní, nebo opoziční poslanci. Tak takovým klackem se po hlavě bít nenechám, Martine Kolovratníku! To opravdu ne.

Já jsem tu debatu neodstartoval. Já jsem reagoval na vystoupení Karla Havlíčka, který o těch věcech, o kterých mluvil můj kolega Václav Král, nemluvil. Když někdo tady uvádí nepřesné informace, zavádějící informace, nemá na mysli zájmy daňových poplatníků, tak prostě reagovat musím. Pan Havlíček jak je rozčílený, tak řekne, že tím, že snížíme dotace, zvýšíme někomu náklady.

Jak jste na to přišel? Vy jste tady řekl: Vy jim s těmi návrhy zvyšujete náklady. Ne, já říkám, že pokud berou neoprávněné dotace, tak budou brát oprávněnou dotaci, ale to je příjmová strana, to fakt není výdajová. To rozčílení fakt není program, pak z vás spadají perly typu, že menší dotace zvyšuje náklady firmy. No to tedy fakt ne!

Potřetí jste řekl a potřetí lžete, že měníme pravidla. Nic takového tam není. Vy prostě nechcete, abychom kontrolovali firmy, tak to řekněte: Nechceme. Ano, sektorové šetření proběhlo a podle mě nedopadlo uspokojivým způsobem, a proto jdeme na individuální kontroly a po nich, když proběhnou, budeme mít jistotu, že ty peníze vynakládáme dobře a v souladu s evropskými a českými pravidly. To není žádná změna pravidel. To pak můžeme zrušit všechnu finanční kontrolu. Nemusíme kontrolovat poskytnutí dotací. My už jsme to poskytli, proč bychom to pak zpětně kontrolovali? Já tomu fakt nerozumím.

Každý si to může interpretovat, jak chce. Já žádné silné výroky nebudu tady dávat, ale snížení dotace fakt není levicová politika. Snížení dotace - potenciální snížení dotace, potenciální, jenom když je překompenzace - fakt není zvyšování nákladů. Vy tady úplně vážně řeknete: "To je třikrát přeprodané, vy to všichni víte" - já to nevím, vy to možná víte, já to nevylučuju - a současně říkáte: "Pozor, pozor, to by mohlo ohrozit investiční prostředí." Přitom takhle, bych řekl, s pohrdáním mluvíte o tom přeprodání, nemluvíte o investicích. "To bylo dvakrát, třikrát přeprodané. Ti, kteří na tom vydělali, už jsou v balíku a vy teď měníte pravidla."

Tak byly to ty investice, které Česká republika potřebuje, nebo nebyly? Z tónu a slov, která jste volil, tak podle vás to tak není, ale nechci mluvit za vás. Tak pojďme společně zkontrolovat, zda ti, kteří berou peníze daňových popelníků, na ně mají nárok. Nic víc v těch třech pozměňovacích návrzích není.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Máme tady několik faktických poznámek. V tuto chvíli Berenika Peštová a její dvě minuty, ale vidím, že není přítomna v sále, tudíž ji odmazávám. Další je Patrik Nacher připraven s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem člen hospodářského výboru, takže já jsem byl u této normy od prvního čtení. Chtěl jsem ten obsah nechat na svých kolezích Karlu Havlíčkovi, Romanu Kubíčkovi, Martinu Kolovratníkovi, ale musím v té faktické tady vystoupit, protože tady se zase trošičku mystifikuje.

Pan ministr se obořil na mého kolegu Martina Kolovratníka, že mu snad někdo zakazuje ve druhém čtení dávat pozměňovací návrhy. Ne, vůbec ne. Jenom upozorňujeme na opakující se stav - a mysleli jsme, že vám včerejší rozhodnutí Ústavního soudu to trošičku osvětlí - a to jest to, že tady probíráme nějakou materii, první, druhé čtení, vracíme se k tomu, tady zrovna těch pozměňovacích návrhů je asi 80, a najednou se těsně před koncem druhého čtení tam objeví čtyři pozměňovací návrhy z dílny Ministerstva financí, které sice obsahově souvisí s tímhle, ale primárně směřují ke státnímu rozpočtu. Vždyť vy to víte! Přece o tom se bavíme. Najednou ta debata, tady to vidíte, je primárně o těch čtyřech pozměňovacích návrzích, které tam byly na poslední chvíli, a vede se ta debata tady, místo aby se vedla na tom výboru od prvního čtení. To je ten problém.

Je to úplně to samé, jako Marian Jurečka načetl pozměňovací návrh na odložení digitalizace k zákonu o elektronických komunikacích. O čem jsme se tady bavili dvě hodiny? O elektronických komunikacích? Ne! O posunutí digitalizace o dvě hodiny.

Vy to přece musíte vnímat. To přece není možné! Tam je osmdesát pozměňovacích návrhů, které se týkají energetického zákona, a najednou se tady bavíme o čtyřech věcech, které mají přímý dopad na státní rozpočet. To je to, co kritizujeme. To je úplně jednoduché. Nikdo vám nebrání dávat pozměňovací návrhy ve druhém čtení, ale nedělejte to tímhletím způsobem!

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času. S další faktickou je paní kolegyně Berenika Peštová, hned po ní pan místopředseda Havlíček. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuju za slovo, pane předsedající. Mně je tedy líto, nevidím pana ministra, já jsem mu chtěla zareagovat na to sektorové šetření, jak tady říkal, že dopadlo špatně.

Tak tedy prostřednictvím kamer vzkazuju panu ministrovi Stanjurovi, aby se podíval na webové stránky Ministerstva průmyslu, kde jsou ta sektorová šetření všechna zveřejněna. Všechna sektorová šetření proběhla v pořádku. Nikde není žádná překompenzace, všechno dopadlo naopak, všechny jsou nižší, než jsou ty hodnoty udávané. Takže, pane ministře, nastudujte si to. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. Pan místopředseda Karel Havlíček a jeho dvě minuty.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak teď už fakt definitivně poslední. Jenom reaguju na to, to je ta základní ekonomická násobilka, kde vlastně pan ministr říká: Pane Havlíčku, to přece nemůžete myslet vážně, že nižší dotace znamená vyšší náklady. Tak já to upřesním, samozřejmě že ano. Nižší zákonné příjmy, protože to je zákon, který - vy jste souhlasili, a opakovaně říkám, vy jste chtěli ještě větší příjmy pro ně, vy jste chtěli 9,5, vy jste chtěli 10,6, my jsme to nakonec secvakli na těch 8,4 a dali jsme tu 10procentní solární daň - jestliže má někdo nárok na ten zákonný příjem, který vy jste chtěli, aby byl ještě vyšší, a nezíská ho, co z toho vyplývá? Logicky, že to musí najít někde jinde, to znamená, zvýší se mu náklady, pro boha svatého! To je přece jednoduché, výnos minus náklad, příjem minus výdaj. To znamená, stále musím pracovat s tímto, to znamená, logicky těm firmám se zásadním způsobem zvednou náklady, budou to muset dohánět někde jinde a hrozí to, že to nemusí zvládnout. Úplně typické je splácení úvěru, to znamená, to je výdaj u těch úvěrů, úrok je samozřejmě náklad, a pokud ty firmy na to nebudou mít dostatek peněz, tak já nevím, co budete říkat. Možná že jich tolik nezkrachuje, tak by zkrachovala jedna. Na základě toho, že jste jim změnili pravidla hry, tak je to prostě špatně. Ale já už nebudu dál mluvit, nechávám slovo kolegům.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času. V tuto chvíli s přednostním právem je na řadě pan zpravodaj Ivan Adamec. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Takže, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, tady vidíte přesně, jak přednostní právo je relativní pojem v této ctihodné instituci.

Možná mi dovolte pár slov, než vás seznámím s některými procedurálními věcmi, protože je potřeba je absolvovat vzhledem ke složitosti předloženého materiálu.

Já si vzpomínám na ty roky, to první desetiletí nového tisíciletí, kdy jsem byl senátorem, a tehdy, když se hlasovalo o této podpoře, jsem byl jeden ze dvou senátorů, kteří byli proti, takže já mám svědomí čisté. A když to tak poslouchám, tak když si tady vyčítáme, co se stalo před několika lety, co se stalo před dvaceti lety, před třiceti lety, tak pořád platí to staré britské - když zasedá parlament, člověk si není jistý ani životem, ani majetkem. Dneska samozřejmě je to spíš o té druhé části. Prostě tak to je, a když se podívám na tady to ctihodné auditorium, a někdy řešíme některé řekl bych ekonomické nebo energetické záležitosti, tak mám pocit, že to pro mnoho kolegů je docela složitá záležitost. Já to chápu, nicméně i z toho můžou vyplynout pak chybná rozhodnutí toho parlamentu, jako se to stalo v roce 2006 a v následujících letech. Prostě tak to je, řekněme si to na rovinu.

Já tady nehodlám polemizovat o tom, jestli ty tři pozměňovací návrhy z Ministerstva financí, které jsem podal já, protože to jinak nešlo, jako předseda výboru a jako zpravodaj, jestli jsou v pořádku, nebo nejsou. Padají tady samozřejmě odlišné názory.

Já jsem rád, že jste to pustili dneska na jednání. Pro mě to bylo ranní příjemné překvapení, že konečně uděláme tuto složitou materii a že se s tím popasujeme. Jinak ten rok 2006 způsobil i to, že vlastně v České republice slovo solární znamenalo prostě barony, vyžírky, když to přeženu, lidi, kteří přišli ke státním penězům vlastně neoprávněně - nebo oprávněně, ale já si vzpomínám na ta média, jak to válcovala. A díky tomu se tady solární elektrárny vůbec nestavěly.

Zároveň souhlasím, co tady říká Vašek Králů. Řekněme si na rovinu, přechod od uhlíkaté energetiky k nízkoemisní, nízkouhlíkaté energetice prostě stojí peníze, a nemálo. A i tento materiál, i to OZE III, prostě zdražuje ten systém a řekl bych ty výkony proti tomu jsou relativně velmi nízké, co od toho očekáváme.

Takže to je potřeba si také říct, že prostě tomu zatím neutečeme, protože postoj Evropy k energetice je pořád stále stejný, a řekl bych, že ten tlak se na nás zesiluje, máme s tím velké problémy v podnikatelském sektoru. Jsem rád, že jsme si to tady vysvětlili, jestli to je měnění podmínek. Já jsem také absolvoval řadu jednání - kdo byl tady na jednání výboru na tom opakovaném druhém čtení, ví, že tady bylo skoro stejně lidí jako dneska, kteří se zajímali speciálně o ty čtyři pozměňovací návrhy a unikaly jim ty další problémy.

Co se týká toho sektorového šetření, tady bych si dovolil takovou jednu malou poznámku. Kdybychom stáli na tom sektorovém šetření, jako stojíme tady u těch fotovoltaik v jiných případech, tak prostě dneska tam máme v pozměňovacích návrzích podporu bioplynek, myslím z roku 2015, kde podle sektorového šetření nemají na nic nárok, ale podle individuálních šetření naopak ten nárok mají. Takže ono je potřeba to vnímat tak, že ta sektorová řešení jsou opravdu velmi vágní, jo? To jenom říkám na vysvětlení, proč si osobně myslím, že ta individuální šetření podle mě vypovídají o tom stavu daleko více.

Já bych tady chtěl jako první bod požádat Sněmovnu, aby mi pomohla stáhnout pozměňovací návrh D.15. Je to podpora negativních - podpora těch výrobců z fotovoltaik v okamžiku, kdy je záporná cena elektřiny. Je to napsáno bohužel špatně. Já si myslím, že je potřeba to vztahovat k elektřině dodané do sítě, a ne vyrobené, a je to dobrý nástroj, jak tlačit na majitele fotovoltaik, aby si dodělali K fotovoltaikám akumulaci, a je jedno, jakou, protože vlastně když se to bude počítat od dodané elektřiny, tak to je jiný pojem než vyrobené, a to dodané vlastně, oni ji můžou dodat do té sítě v okamžiku, kdy ta cena už není záporná. A to si myslím, že je dobrý počin a je to dobrý motivační impulz na to, aby se ta akumulace rozjela podstatně více. Takže to jsem chtěl požádat, je to návrh z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu a myslím, že se k němu budeme ještě vracet někdy v nejbližší době.

Jinak mi dovolte také - já jsem si na to vzal brýle a budu vás trošku chvilku zdržovat, protože ono toho je dost - abych tady načetl ty takzvané legtechy, protože je toho vcelku dost, a tím, jak ten zákon stál tady ve Sněmovně, tak se mění i lhůty, tak je potřeba to upravit podle tohoto pozměňovacího návrhu, takže já to přečtu:

"(1.) v části první čl. I dosavadním bodě 17 se slovo ‚jenž‘ nahrazuje slovem ‚jež‘;

(2.) v části první čl. I dosavadním bodě 166 se slovo ‚místa.‘ nahrazuje slovem ‚místa,‘." - tam je chyba jenom v interpunkci;

"(3.) v části první čl. I dosavadním bodě 376 se slovo ‚zdrojů,‘ nahrazuje slovem ‚zdrojů‘;

(4.) v části první čl. I dosavadním bodě 371 se slovo ‚sedmi‘ nahrazuje číslem ‚7‘ a slovo ‚sedm‘ se nahrazuje číslem ‚7‘;

(5.) v části první čl. I dosavadním bodě 378 se slovo ‚zařízení‘ nahrazuje slovy ‚zařízení, a‘;

6. v části první čl. I dosavadním bodě 381 se slovo ‚jednoho‘ nahrazuje číslem ‚1‘;

(7.) v části první čl. I dosavadním bodě 383 se slova ‚plynu, a‘ nahrazují slovy ‚plynu a‘;

(8.) v části první čl. I dosavadním bodě 492 se slovo ‚článku‘ nahrazuje textem ‚čl.‘;

9. v části šesté čl. X dosavadním bodě 15 se číslo ‚96‘ nahrazuje číslem ‚97‘ a text ‚čl. V‘ se nahrazuje textem ‚čl. IX‘;

10. v části desáté čl. XIV písm. a) zní: ‚a) čl. I bodů 74, 108, 111, 141, 147, 154, 314, 361, 381 a 490, čl. II bodů 8 a 15, čl. IX bodů 22, 23, 24, 80, 97, 135 a 152, čl. X bodu 9 a čl. XIII, která nabývají účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení,‘;

11. v části desáté čl. XIV se písm. b) a c) zrušují. Dosavadní písm. d) až k) se označují jako písm. b) až h)."

"(12.) v části desáté čl. XIV se v písm. b) za dosavadní text ‚251‘ vkládá text ‚a v čl. IX dosavadního bodu 79‘;

13. v části desáté čl. XIV se v písm. c) dosavadní text ‚416,‘ a dosavadní text ‚82,‘ zrušuje a slova ‚97, 98, 105, 107, 112 až 115, 119, 121 až 123, 126, 129, 130, 135, 137, 140 až 142, 144, 145 a 147‘ se nahrazují slovy ,dosavadní 98, 99, 106, 108, 113 až 116, 119, 120, 122 až 124, 127, 130, 131, 136, 138, 141 až 143, 145, 146 a 148‘;

14. v části desáté čl. XIV se v písm. e) slova ‚85 až 93, 95, 99, 100, 124, 125, 128, 131, 133 a 148‘ nahrazují slovy ‚dosavadní 86 až 94, 96, 100, 101, 125, 126, 129, 130, 134 a 149‘;

15. v části desáté čl. XIV se v písm. f) za dosavadní text ‚323,‘ vkládá text ‚dosavadní 401, dosavadní 403, dosavadní 416,‘, za dosavadní text ‚463,‘ se vkládá text ‚dosavadní 464,‘ a za dosavadní text ‚467,‘ se vkládá text ‚dosavadní 473, dosavadní 475,‘. Dojde-li přijetím dalších pozměňovacích návrhů k přečíslování bodů, je třeba uvedená čísla odpovídajícím způsobem upravit."

Děkuji, že jste mě poslouchali.

Odůvodnění jsou legislativně technické záležitosti. Zeptám se legislativy, jestli musím číst to odůvodnění? Nemusím. A řekl jsem něco špatně? (Otáčí se směrem k členům legislativního odboru.) Ne?

Tak tohle ještě zkusíme, tak vidíte, že to fakt není procházka růžovým sadem. Je to složité, takže ještě doplním ty legislativně technické věci. Prosím vás, vydržte to. Pro mě to je taky těžké, vzal jsem si na to optiku, protože ta písmena jsou malá, a opravdu se snažím, abych tam neudělal chybu, aby to bylo v záznamu všechno správně.

Takže: "D2 - v bodu 5 se číslo ‚420‘ nahrazuje číslem ‚402‘;

D4 - v bodu 6 se číslo ‚347‘ nahrazuje číslem ‚491‘;

D9 - v bodu 1 se číslo ‚97‘ nahrazuje číslem ‚98‘, v bodu 2 se číslo ‚98‘ nahrazuje číslem ‚99‘, v bodu 3 se číslo ‚147‘ nahrazuje číslem ‚148‘ a písm. ‚aj)‘ se nahrazují písm. ‚al)‘, v bodu 4 se číslo ‚148‘ nahrazuje číslem ‚149‘; plus poznámka - pokud projde pozměňovací návrh D14, písm. ‚am)‘ budou nahrazena písm. ‚an)‘;

D11 - načíst úpravu návětí a přeznačení písmen; v části sedmé čl. XI dosavadní bod 41 zní: ,X. V příloze č. 2 se na konci odst. 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena r) až v), která znějí: r) studny k odběru vody, jenž nepřekračuje 6 000 kubických metrů za kalendářní rok, nebo 500 kubických metrů v každém měsíci kalendářního roku, s) čistírny odpadních vod kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, t) zemní kabelové vedení na hladině nízkého napětí a vysokého napětí, pokud nejde o drobnou stavbu, u) elektrické stanice nejvýše o jednom nadzemním podlaží, nepodsklepené, do rozlohy 40 metrů čtverečních a 5 metrů výšky, v) podzemní vedení distribuční soustavy plynu o tlakové hladině do 4 bar, pokud nejde o drobnou stavbu.‘;

D14" - je to pozměňovák 5196 - "načíst úpravu návětí bodu 1, které zní: ‚V čl. IX se za dosavadní bod 81 vkládá nový bod X, který zní: X. V části první hlavě VII se doplňuje díl 4, který včetně nadpisu zní:. Jde pouze o návětí bodu 1.Návětí bodů 2 až 10 a jejich upřesnění pro pozměňovací návrhy D14, doslovně 2 až 10: 1. ‚v čl. IX se za dosavadní bod 120 vkládá nový bod X, který zní: X. V § 49 odst. 8 písm. d) se slova ‚nebo § 35 odst. 7‘ nahrazují slovy ‚§ 35 odst. 7 nebo § 37b odst. 9‘.‘;

3. v čl. IX se za dosavadní bod 126 vkládá nový bod X, který zní: X. V § 49 odst. 14 písm. k) ‚nebo § 35 odst. 7‘ nahrazují slovy ‚§ 35 odst. 7 nebo § 37b odst. 8‘.;

4. v čl. IX se za dosavadní bod 130 vkládá nový bod X, který zní: X. V § 49 odst. 14 písm. w) se slovo ‚nebo‘ zrušuje.;

5. v čl. IX se za dosavadní bod 131 vkládá nový bod X, který zní: X. V § 49 se na konci odst. 14 tečka nahrazuje slovem ,nebo‘ a doplňují se písm. y) a z), která znějí: y) nepředá neprodleně stejnopis sdělení Inspekci podle § 37b odst. 7, nebo z) neinformuje povinně vykupujícího o zániku práva na podporu nebo o její snížené výši podle § 37b odst. 9‘.;

6. v čl. IX se za dosavadní bod 137 vkládá nový bod X, který zní: X. V § 49 se za odst. 24 vkládá nový odst. 25, který zní: ‚(25) Prověřovaný výrobce se dopustí přestupku tím, že ve sdělení podle § 37b odst. 3 uvede nepravdivé údaje.‘ Dosavadní odst. 25 se označuje jako odst. 26.;

7. v čl. IX dosavadní bod 139 zní: dosavadní)139. V § 49 odst. 26 se číslo ‚21‘ nahrazuje slovy ‚22, 23 písm. b) a c), 24 a 25‘.;

8. v čl. IX dosavadní bod 141 zní: dosavadní 141. V § 49 odst. 28 se slova ‚a 25‘ nahrazují slovy ‚25, 26 a 27 písm. b), d) a e)‘ a text ‚4 písm. b)‘ se nahrazuje textem ‚4 písm. a)‘.;

9. v čl. IX se za dosavadní bod 147 vkládá nový bod X, který zní: X. V § 53 se se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písm. ah), které zní: ‚ah) vzor sdělení podle § 37b odst. 3.‘ Následující body se přečíslují.;

10. v čl. X se doplňují body 18 až 20, které znějí: ‚18. Lhůta pro podání sdělení podle § 37b odst. 3 zákona č. 165/2021 Sb., ve znění účinném ode dne účinnosti tohoto zákona, za kalendářní rok 2025 uplyne posledním dnem čtvrtého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.‘, ‚19. Ustanovení § 37b odst. 1 a 4 až 6 zákona č. 165/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužijí na část kalendářního roku 2025 přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.‘, ‚20. Prověřovaný výrobce je povinen uhradit do státního rozpočtu poskytnutou podporu elektřiny za kalendářní rok 2025, na kterou mu podle § 37b odst. 1 zákona č. 165/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nevznikne právo, a to do konce druhého kalendářního měsíce od posledního dne lhůty podle bodu 2. Uhradí-li prověřovaný výrobce podporu elektřiny do státního rozpočtu včas, nevzniká ve vztahu k ní povinnost uhradit penále. Ustanovení § 51 odst. 4 zákona č. 165/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí tohoto zákona, se použije obdobně.‘."

D15 - bod 1, návětí zní: ‚V části šesté čl. IX se za bod 81 vkládá bod X1, který zní:‘; bod 2 až 4: ‚bod 2: V části deváté čl. XIII bod 2 zní: 2. V čl. II bodě 5 se poslední věta zrušuje.‘; za třetí v části desáté čl. XIV se vkládá nové písm. d), které zní: ‚d) čl. IX bod XI a čl. XIII bod 2, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2025‘. Dosavadní písm. d) až k) se označují jako písm. e) až l).

D16 - v části šesté čl. IX se za bod 81 vkládá nový bod X, který zní: X. V § 30 odst. 1 se slova ‚trvání práva na podporu‘ nahrazují slovy ‚životností výrobny elektřiny‘.

D17 - úprava návětí bodů 1 a 2, bod 1 zní: ‚V části šesté čl. IX se za bod 81 vkládá nový bod X, který zní: bod 2 zní: V čl. IX se doplňuje bod X, který zní:‘.

D20 - 1. V části sedmé čl. XI se za dosavadní bod 36 vkládá nový bod X, který zní: X. V příloze č. 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písm. i), které zní: ‚i) stavby, terénní úpravy, stavební úpravy a udržovací práce na území vojenských újezdů nebo ve vojenských objektech, a to 1. mostní provizoria a nájezdové rampy k nim, 2. terénní úpravy do 2,5 metru hloubky a do 5,0 metru výšky nebo o výměře do 1 kilometru čtverečního, 3. stavby odstavných, manipulačních a skladových ploch o výměře do 1 kilometru čtverečního, 4. účelové komunikace, 5. výrobky plnící funkci stavů včetně základových konstrukcí pro ně.‘; 2. v části sedmé čl. XI se za poslední bod 40 vkládají nové body X a X, které znějí: X. V příloze č. 2 odst. 1 písm. n) se text ‚od 300 metrů čtverečních‘ zrušuje.; X. V příloze č. 2 se za odst. 1 písm. n) vkládá nové písm. o), které zní: ‚o) stavby, terénní úpravy, stavební úpravy a udržovací práce na území vojenských újezdů nebo ve vojenských objektech, pokud nejde o drobnou stavbu‘. Dosavadní písm. o) a p) se označují jako písm. p) a q).; 3. V části sedmé čl. XI se doplňuje bod X, který zní: X. V příloze č. 2 v odst. 3 písm. d) zní: ‚d) stavby důležité pro obranu a bezpečnost státu, pokud nejde o drobnou stavbu podle přílohy č. 1 odst. 1 písm. i) nebo jednoduchou stavbu podle odst. 1 písm. o) této přílohy‘.

I4 - návětí bodu zní: V části šesté čl. IX se doplňuje bod 17, který zní: a číslo ‚2‘ se nahrazuje číslem ‚17‘. Bod 1 se zrušuje" - je nehlasovatelný - "z důvodu slučitelnosti s komplexním pozměňovacím návrhem.

I5 - Bod 2 se zrušuje" - je nehlasovatelný - "z důvodu neslučitelnosti s komplexním pozměňovacím návrhem.

E1 - Bod 2 se zrušuje" - je nehlasovatelný - "z důvodu neslučitelnosti s komplexním pozměňovacím návrhem.

Účinnost" - to už bylo v prvním textu.

Takže, dámy a pánové, já jsem prošel všechny legtechy. Děkuji, že jste to vydrželi, já jsem to také vydržel, ale nekončím ještě - ještě máme jednu věc, kterou tady musím udělat, protože náš hospodářský výbor samozřejmě se energetikou zabývá důkladně. Chtěl bych pochválit všechny členy hospodářského výboru na tomto plénu, protože nejsou to jednoduché materiály. Myslím si, že kdybychom se bavili o řekl bych práci koalice a opozice, tak bych řekl, že tady platí nejenom to, že opozice prostě kritizuje, ale tady platí - na tom výboru - že je to dobrá rada zadarmo, a to bych chtěl říct, že někdy mi to chybí tady na plénu, když nám dáváte po čuni, ale neřeknete, jak by to mělo být - vaše názory. Takže to jenom říkám, že tam to takhle funguje. Za to děkuju.

My jsme přijali před časem usnesení, které já bych si dovolil načíst jako doprovodné usnesení na závěr dnešního hlasování o návrhu zákona. Dovolte mi, abych to přečetl opět: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

I. varuje před riziky dlouhodobých i krátkodobých nedodávek energií a ohrožení stability sítě, jakož i nedostatku nástrojů k předcházení těmto rizikům, pramenícím z nekoordinovaného přechodu na nízkouhlíkovou energetiku s možnými dopady do energetické bezpečnosti a soběstačnosti České republiky, v neposlední řadě na sociálně-ekonomickou situaci občanů a konkurenceschopnost firem;

II. doporučuje zakotvit do české legislativy, například v rámci nejbližší novely zákona č. 485/2000 Sb., taková opatření, která budou výše uvedená rizika reflektovat, konkrétně aby český právní řád umožňoval pružně v dlouhodobém i krátkodobém horizontu předcházet stavu energetické nouze prostřednictvím široké škály možných nástrojů;

3." - vyzvali jsme ministerstvo a chci to i po vás - "vyzývá Ministerstvo průmyslu a obchodu, aby zohlednilo fázi přechodu na nízkouhlíkovou energetiku, včetně souvisejících nákladů a eliminace rizik a jejich řešení formou prováděcích předpisů."

To je prosím návrh doprovodného usnesení, které samozřejmě jsem zkonzultoval i s panem ministrem průmyslu a obchodu.

Možná ještě mi dovolte pár slov k tomu, jak vlastně probíhal ten legislativní proces. Nebyl vůbec jednoduchý, došli jsme názoru, že budeme opakovat druhé čtení právě k množství pozměňovacích návrhů, které přišlo, a já bych si tady trošku posteskl. Já si myslím, že prostě správný legislativní proces by se neměl ubírat úplně touto cestou, jak jsme se vydali my. Já to chápu, doba nás tlačí, nedostatek času, možná i ty věci se těžce rodí na svět. Rozumím tomu, ale čím víc budeme formovat návrhy zákonů pomocí pozměňovacích návrhů, tím je větší šance, že se tam objeví pak v praxi chyby a že se to bude vracet. Takže myslím si, že kdo se mnou prožil projednávání tohoto návrhu zákona, tak si myslím, že si řekne, že už nikdy více - ale prostě jsme v parlamentu, jsme v dolní komoře, všichni víme, jak to chodí.

Já bych tady chtěl jenom připomenout takové ty kritiky, že pozdě se něco dává a podobně. Tak v parlamentu se používají všechny možnosti, které nám umožňuje jednací řád, to si řekněme na rovinu. To tak je a děláme to my, budete to dělat vy, dělali jste to vy, dělaly to předchozí generace politiků tady v této Sněmovně. Prostě já si myslím, že ta situace nebude nikdy jiná. Je to dáno řekl bych charakterem tohoto tělesa a myslím si, že můžeme si tady, když už potřebujeme, nějaké pseudoargumenty říkat, ale prostě je to zbytečné, protože tak to bude vždycky.

Je pravda, že ty čtyři pozměňovací návrhy nám trošku zkomplikovaly to opakované druhé čtení, které se muselo dělat tady na sále za přítomnosti fakt cirka 150 občanů z veřejnosti, z odborné veřejnosti. Nebylo to vůbec jednoduché a zvládli jsme to díky, řekl bych, odhodlání a díky tomu, jak členky a členové hospodářského výboru se k tomuto materiálu postavili, a za to jim ještě jednou tady děkuji.

Dneska, jak budeme hlasovat o těch pozměňovacích návrzích... Je toho hodně.

Jenom bych chtěl připomenout, že vlastně už jsme se trochu ztotožnili s tím komplexním pozměňovacím návrhem, a nedoporučuju osobně jako zpravodaj ho neschválit. To říkám zcela otevřeně, protože pak tady budeme ne dneska do jedné hodiny, ale budeme tady další dny a další dny, protože nebudeme schopni to zvládnout, protože pak ta procedura by se musela přepsat, musely by se přepsat i ty legislativně technické návrhy, a já prosím, abychom touto cestou se nevydávali.

Za mě je to zatím všechno, já vám děkuju za pozornost. Děkuju, že jste vydrželi čtení těch materiálů. Já to dělám strašně nerad, protože radši mluvím z hlavy. Teď už předám slovo svým kolegům, ať nám také mohou říct své názory. Omlouvám se, jsem tak dlouho zdržoval.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za všechny za seznámení se všemi návrhy.

Poprosil bych v tuto chvíli řádně přihlášeného Martina Kolovratníka. Prosím, aby se připravil pan poslanec Kubíček, poté je řádně přihlášena paní poslankyně Kocmanová.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuju za slovo. Musím říct, že to bylo velmi zajímavé povídání pana zpravodaje, tak jsem chtěl poprosit, jestli by nám to ještě jednou celé nepřednesl. (S úsměvem.) Ale to berte, pane ministře, jako vtip - teď jsem viděl hrůzu v očích pana ministra. To byl pokus o odlehčení té debaty, snad mi ho odpustíte. Samozřejmě, zpravodaj to musí celé přednést a vysvětlit, protože ta procedura je opravdu dlouhá a složitá.

A tím trochu oslím můstkem - já už to budu mít fakt na pár minut jenom, protože asi ty hlavní pointy, které jsem chtěl říct, jsem řekl během té přestřelky faktických poznámek, které tady proběhly, takže k nim se vracet nebudu - ale oslím můstkem právě chci ilustrovat na tom, co teď pan zpravodaj musel přednést, jak je ten zákon rozsáhlý, složitý. Já jsem se znovu ještě díval do systému Poslanecké sněmovny, tak to zopakuji: on už mohl být hotový, měli jsme ho tady poprvé - byl sem zaslán - 27. března. Hospodářský výbor garanční ho standardně přerušil a pak jsme ty pozměňovací návrhy, které byly hotové, dopracované na konci června před létem - a teď pozor, po dohodě koalice s opozicí - znovu ještě přerušili a dali jsme si na začátku léta nový termín na začátek října. Takže vidíte za prvé, jak je to složité, jak je to rozsáhlé. Ale z naší argumentace, rétoriky, kterou znovu opakuji, to tělo, nosič toho zákona, vidíme shodně, jsme ve shodě tak, jak to často na hospodářském výboru bývá, ať už je to problematika akumulace elektřiny, vyřešení, pojmenování v legislativě, co to vlastně je akumulace, jaké jsou pro ni podmínky, jak může fungovat, ať je to agregace, flexibilita toho, jak se síť má chovat a jak potřebujeme, aby se chovala, jak má být řízena při nových rostoucích nárocích, při změnách, které do ní přicházejí. Tohle jsou všechno věci, kde jsme opravdu nacházeli shodu, nehráli jsme na tom výboru politiku - vlastně se to dělo ještě v době, kdy pan ministr nebyl ministrem ani členem výboru, ale vím, že u té problematiky už v té době byl a zajímal se o ni. Je to prostě věc, která sice bude drahá - on to tady dneska řekl pan poslanec Král - ale je potřebná a máme na ní shodu. A tím - asi je zbytečné se k tomu vracet, si prostě znovu zpátky ilustrovat, že když pak Ministerstvo financí do toho zákona těsně před druhým čtením hodí takovéto čtyři šrapnely, bomby, jakkoliv je nazveme, tak to prostě pro ten proces není dobře a není to správné.

Škoda že pan ministr Stanjura tady není. Já své vystoupení rychle využiji i k reakci na to, co on o mně říkal. No, samozřejmě že přece nikdo nikomu nezakazuje dát pozměňovací návrhy v druhém čtení. Potvrzuji a stává se to občas, že tady ta druhá čtení (pozměňovací návrhy?) můžeme načítat v průběhu obecné rozpravy druhého čtení, a pak se k nim tedy přihlásit. Ale určitě se mnou, kolegyně, kolegové napříč spektrem, budete souhlasit, že jedna věc je relativně drobná úprava nebo nějaká drobná změna a jiná věc je přece naprosto strukturální těžký zásah, navíc ještě věci - myslím, že to říkala Berenika Peštová - když to směřuje do problematiky státního rozpočtu, když se tím řeší státní rozpočet, a ne problematika obnovitelných zdrojů energetiky a dynamiky sítě.

Na jediné věci to mohu ilustrovat. Ivan Adamec tady byl jako poslanec hospodářského výboru v té době, když jsme společně my jako koalice a vy jako opozice pracovali na úpravách liniového zákona, na výkupech pozemků, které taky šly hodně na hranu, vzpomeňte si na to. Zavedli jsme institut osminásobku výkupní ceny, pak vyvlastnění, když někdo nesouhlasí. O tom přesně ta debata a to, na co chceme poukázat, je. To bychom si nikdy, nikdy nedovolili takovou věc dát do zákona čtvrt hodiny před druhým čtením nebo před jeho finále, ale šli jsme za vámi na hospodářský výbor, debatovali jsme o tom i mimo standardní jednání výboru, ta debata nám zabrala, jestli si dobře pamatuju, zhruba čtvrt roku, a z těch debat i mimo oficiální termíny, z těch pracovních schůzek, vznikl nápad na seznam strategických staveb. Dohodli jsme se na tom a pak jsme i na tiskové konferenci v roce 2018 byli všichni zástupci všech tehdy sedmi politických subjektů, dohodli jsme se a ten zákon dodneška funguje v dopravě a funguje skvěle. Ty rekordy, o kterých dnes mluví ministr Martin Kupka a které jsou v médiích, ty jsou díky tady těm našim spolupracím právě z let 2018 až 2019, kdy jsme tu dohodu našli. Nechci zdržovat, jenom chci ilustrovat, že přece takhle zásadní změny se prostě mají dělat naprosto jiným způsobem.

Já jsem původně v svém projevu měl i citaci dvou konkrétních příběhů. To, jak pan ministr Stanjura tady říká, že my nahráváme těm solárníkům - z těch mých mailů, já už je nebudu číst celé, ale jenom rychle odcituji: Jeden malý podnikatel, tuším, že nějaký truhlář z jižní Moravy, pan Svoboda - mají dílnu, s bratrem a otcem se rozhodli investovat do fotovoltaiky, vzali si na to úvěr 30 milionů korun a byli přesně někde nad hranou drobného zisku - teď půjdou do záporu. Jiný příběh zemědělce - pan Jan Novák z jižních Čech, 2010 investice do bioplynové stanice za 50 milionů korun; opět teď mu hrozí to, že se dostane do záporu. Nemá už cenu to tady číst.

Ale to je to, co chci říct, ilustračně, že ta myšlenka nebo ty myšlenky, které tady ministr Stanjura říkal. Přece je správné kontrolovat, jestli někdo nepodvádí, na tom se shodneme, to nám nemůžete podsouvat, že bychom něco takového nechtěli, ale nikdy my jako opozice se nemůžeme smířit s tím, že si řekneme: když se kácí les, tak lítají třísky, a holt pár lidí zkrachuje. To se nezlobte, to po nás chtít nemůžete. A kdyby tahle normální debata, věcná s těmito příklady, které ukazuji, proběhla na hospodářském výboru, na podvýborech pro energetiku, pro podnikatelské prostředí, tak jsme možná dneska mohli být dál a mohli jsme to stihnout. Nebo jsme si mohli říct: OK, tak to do tohoto zákona dávat nebudeme, vrátíme se k tomu, nevím, v lednu, v únoru. Takhle by měla fungovat seriózní politická práce.

A možná poslední: pan ministr Stanjura před hodinou se tady bil v prsa a říkal, že nás neobviňuje, že není pravda, že by Zbyněk Stanjura o hnutí ANO tvrdil, že hnutí ANO bojuje za solární barony. Tak já na závěr svého vystoupení vám, vážení, budu citovat ze sítě X, z Twitteru pana Stanjury, a dokonce příspěvek, který tam má připnutý navrchu. Nevím, jestli si tu síť spravuje, nebo mu to někdo dělá, ale je to jeho jméno a on za tím stojí. Tak cituji: "Hnutí ANO dřív kopalo za lidi a za jejich nízké složenky za elektřinu. Teď jsou ale nejhlasitějším zastáncem solárního byznysu a lidi jsou jim fuk." A tak dál a tak dál. Takže to, co tady pan Stanjura říkal na mikrofon, a realita v marketingu, v těch sítích, se bohužel, bohužel velmi liší. A zase to je ten důvod, proč dohoda, kterou jsme tady měli, kde jsme měli shodu na hospodářském výboru, je ze strany pana ministra velmi, velmi narušena, podkopána, a prostě je pro nás problém ty pozměňovací návrhy podpořit.

Ale o tom už víc musí kolega Roman Kubíček, který je odborným garantem, takže děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Reagovat chtěl ještě pan zpravodaj.

 

Poslanec Ivan Adamec: Já se omlouvám, vážený pane předsedající.

Kolegyně, kolegové, jenom stručně zareaguji. Já to řeknu úplně otevřeně, jak to je. Co je možné, tak se udělá, tak to je ve Sněmovně. Nebudu připomínat, pátrat v paměti, co se tady dělo před čtyřmi lety, osmi lety, dvanácti lety, nechci to dělat. Co je možné a je potřebné, se v této Sněmovně vždycky dostane nějakým způsobem v nějakém okamžiku na projednání tady na tomto sále. To jenom, abychom si to nevyčítali, to prostě tak bude vždycky.

Co se týká toho příkladu třeba na čtyřistašestnáctce, tak to byl společný zájem, řekl bych, koalice i opozice tento zákon protlačit přes poslaneckou iniciativu a tam tomu rozumím, že to takhle probíhá. Ale to je jiný případ, nechci to komentovat. A jinak, když čtete ty sociální sítě, tak já si myslím, že tam je potřeba se na to dívat s velkým nadhledem, a sáhněme si všichni, co je používáme, jak se tam na těch sítích občas chováme. Fakt jako, necitujme tady z těchto sítí. Já si myslím, že sociální sítě nás jednou prostě dostanou do problémů, o kterých ani dneska netušíme, ale je to dneska módní, je to moderní, je to trend, tak samozřejmě to tak vnímám.

A když už se bavíme o tom, pan ministr připravuje se svým týmem zákon na urychlení výstavby paroplynových elektráren. Zároveň je to v tom konec uhlí a já bych tady chtěl říct, že samozřejmě, až bude mít ten text, tak bych požádal i opoziční poslance, aby se na tomto podíleli, a jsem zvědavý, když vám řekneme všechny ty informace, jestli skutečně se připodepíšete pod to - a přál bych si to hodně, protože bych chtěl, abychom to projednali ve zrychleném čtení, bez pozměňovacích návrhů tentokrát, říkám to zcela otevřeně. A pokud to uděláte, smeknu, protože se nám podaří udělat dobrý kus práce. A to je ten případ, kde to funguje tak, jak popisoval Martin Kolovratník, nebo mělo by to tak fungovat. Těším se na spolupráci.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím pana poslance Kubíčka.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, představa malé obstrukce předsedy hospodářského výboru... Ale nic.

Já jsem měl pro vás připravené poměrně velmi dlouhé vystoupení, protože je mi naprosto jasné, že 70 procent Poslanecké sněmovny střeva toho zákona nezná a ani znát nemůže - asi tak, jako kdybych já tady hovořil o transplantačním zákonu. Nicméně vrátím se jenom malým krokem k těm čtyřem pozměňovacím a já už je nebudu komentovat ani je nebudu rozebírat, jenom se vrátím k těm kontrolám.

Ty kontroly, které jsou tam dané, je vlastně zavedení povinnosti reportování pro tisíce subjektů pod hrozbou ztráty podpory a pokuty až do výše 50 milionů korun a je se třeba podívat, kdo vlastně v té podpoře byl. Martin Kolovratník, můj kolega, prostřednictvím pana předsedajícího, tady četl investory do malých fotovoltaických elektráren. Já říkám, je to deset obcí, ale byly to i nemocnice, byly to i podniky a tak dále, a oni do dnešního dne tuhle reportační povinnost neměli. Kdyby ta hranice 30 kilowattů byla posunutá na 100 kilowattů, tak se dostáváme k tomu, že to jsou ty firmy, které reportují už pravidelně. To jsou ty, které reportovat umí, a individuální kontrola v tomto případě vlastně začíná tím, že si vezmete materiály, které vám dodají, a posoudíte, jestli jsou relevantní, nebo nejsou. Teď dneska říkáte o tom, že dodají i ty zbytky těch investorů, kteří mají těch 30 kilowattů a víc a budeme kontrolovat úplně všechny. To je velký problém v tom, že jak je upozorněno, historicky se budou muset dodat všechny materiály, které k této fotovoltaické elektrárně byly přístupné, s tím, že to bude historické dohledávání, a je velmi pravděpodobné, že spousta materiálů nebude, bude chybět a tak dále, a v tu chvíli už to zadává prostě možnost správního řízení a pokuty.

O čem ten zákon vůbec je? Já tedy řeknu ty tři zásady. Akumulace. Akumulace je ukládání elektrické energie, bateriová úložiště, popřípadě přeměna elektrické energie na vodík a tak dále a tak dále. Další je agregace. Agregace, to je to sdílení, to je to, o čem tady všichni mluví, a čekají ty světlé zítřky, že to bude bezvadné - někde vyrobíme, sdílíme to mezi baráky, vyrobí to město, sdílí si to a tak dále a tak dále. Ano, to je ono. A flexibilita souvisí s decentralizací energetiky, to znamená, že řízení energetiky bude velmi složité, velmi náročné softwarově, hardwarově a investičně. A investičně! Já tady slýchám mnohokrát, jak to bude velmi levné. Ano, bude to bezemisní. Bude to jiné, ale určitě to nebude levné.

Potom tady mám pár bodů, které jsem si poznamenal, když tady byl pan ministr financí, vaším prostřednictvím, a to je podnikání bez dotací. Já mu rozumím, já jsem srdcem docela pravičák. Jenže podnikání bez dotací by muselo fungovat bez dotací v celé Evropské unii. Kdo se pohybuje v podnikání, ví, že jakákoliv položka dotovaná na jakémkoliv místě, bereme geopoliticky, vytvoří tlak, že investice se bude dělat tam, tak to prostě je. A když budete fotovoltaiku podporovat s prominutím ve Španělsku dvakrát tolik než v České republice nebo tady to nebude vůbec, tak tady nepostavíte jedinou fotovoltaickou elektrárnu. Všichni vám řeknou, že to můžete dálkově přenést z toho Španělska sem. Měl bych o tom dlouhou přednášku, jak je to s přenosem elektrické energie, protože ona funguje tak, že si hledá cestu nejmenšího odporu, a není to tak, že ji dostáváte ze Španělska, i když si to jakoby myslíte.

A pak tady mám v globálu už úplně poslední věc. Tou poslední věcí je, že ten zákon je potřebný k tomu, abychom mohli fungovat, aby mohla vlastně nastat doba bezemisní energetiky, ale tato vyhláška se nedotýká pouze fotovoltaiky. My jsme se tady trošku zacyklili ve fotovoltaice, ale celý zákon se týká větru, vody, fotovoltaiky a bioplynek, nezapomínejte na to. A kdybyste se podívali do pozměňováku D17, tak byste se podívali na to, že největší ztrátu utrpěla v tom výnosovém procentu právě bioplynka, pokročilá výroba bioplynu, s kterou se v budoucí energetické koncepci počítá jako s jedním z pilířů toho, aby energetika fungovala.

Já vám velmi děkuji. My jsme se skutečně rozhodli, že nebudeme tento zákon zdržovat, aby prošel a učinily se další legislativní kroky. Děkuji novému panu ministrovi, že jeho přístup je diametrálně jiný než starého pana ministra Síkely. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím další řádně přihlášenou paní poslankyni Kocmanovou.

 

Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, my za poslanecký klub Pirátů naprosto souhlasíme s tím, že podmínky pro solární sektor tady byly v minulosti nastavené úplně špatně a do budoucna by rozhodně měly být nastavené jinak. Rozhodně ale nesouhlasíme s pozměňovacím návrhem, který chce měnit podmínky za pochodu, protože Česká republika potřebuje stabilní a předvídatelné prostředí pro energetický sektor, a ne zásahy, které podkopávají důvěru investorů a ohrožují budoucnost čisté energie, a proto budeme hlasovat proti tomuto návrhu.

Dále bych ráda načetla legislativně technický návrh k pozměňovacímu návrhu kolegy Jakuba Michálka. V hlasovací tabulce ho najdete pod písmenem C, je to sněmovní dokument 5250. Je to ten návrh, který přináší větší svobodu na trhu s energiemi a odstraňuje zbytečné administrativní překážky těm spotřebitelům, kteří hledají způsoby, jak snížit své náklady. Jde o následující:

"1. U bodu 1 se nahrazuje číslo ‚13‘ číslem ‚15‘;

2. u bodu 2 se číslo ‚57‘ nahrazuje číslem ‚91‘, dále jde o body 92 až 95;

3. bod 3, načíst celé znění bodu" - jo, pardon - "v čl. I v dosavadním bodě 292 se slova ‚pro dodávky elektřiny do odběrného místa, je-li odběrné místo vybaveno průběhovým měřením‘ vypouští;

4. u bodu 4 se nahrazuje číslo ‚235‘ číslem ‚318‘;

5. bod 5, v čl. I v dosavadním bodě 338 se slova ‚kdo hodlá využít právo na‘ vypouští a před slova ‚pro jehož předávací místo‘ se vkládají slova ‚účast v odezvě strany poptávky nebo‘;

6. u bodu 6 se nahrazuje číslo ‚303‘ číslem ‚414‘;

7. u bodu 7 se nahrazuje číslo ‚303‘ číslem ‚414‘;

8. u bodu 8 se nahrazuje číslo ‚334‘ číslem ‚468‘."

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně. Vzhledem k tomu, že se nikdo další nehlásí, tak v tomto případě končím rozpravu.

Táži se pana ministra, jestli má zájem vystoupit se závěrečným slovem? (Ministr: Až na závěr.) Už teď vlastně, už jsem ukončil debatu. Už je ukončená rozprava. (Ministr upřesňuje, že chce slovo až po hlasování.) Až úplně poté, dobře, rozumím.

Pan zpravodaj? Rovněž.

Já jsem mezitím přivolal kolegyně a kolegy, protože tady budeme přistupovat k hlasování. Prosím tedy zatím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou.

 

Poslanec Ivan Adamec: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, já se pokusím vás seznámit s procedurou. Chtěl bych říct, že v proceduře nebudu popisovat jednotlivé pozměňovací návrhy, ty budu popisovat až při hlasování. I pro paní předsedkyni Schillerovou říkám, že teď budu říkat jenom písmena a čísla pozměňovacích návrhů k proceduře, ale až budeme o nich hlasovat, tak budu říkat, čeho se týkají. Je s tím souhlas, takže já se pokusím.

Za prvé bychom měli hlasovat o stáhnutí pozměňovacího návrhu D15, jak jsem tady avizoval v rozpravě.

Za další bychom měli legislativně technické návrhy.

Pak budeme postupně hlasovat pozměňovací návrh D1, D2, D3, D4, D5, D6, D7, D8, D9.

D10, pokud ho schválíme, je nehlasovatelný pozměňovací návrh I3. O něm bychom hlasovali, kdybychom neschválili tenhleten pozměňovací návrh D10. Ale chci upozornit, že v tom I3 je písařská chyba, je potřeba opravit, jinak jsou shodné.

Pak bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu D11. Když ho schválíme, je nehlasovatelný pozměňovací návrh I2. O I2 se bude hlasovat, pokud se neschválí pozměňovací návrh D11.

Za další, pozměňovací návrh D12. Schválení pozměňovacího návrhu D12 učiní nehlasovaným pozměňovací návrh F. F se bude hlasovat jenom v případě neschválení D12. Jinak chci upozornit, že to jsou totožné texty, aby bylo jasné.

Pozměňovací návrh D13, D14 a D15 budeme stahovat - D16, D17.

D19, když ho schválíme, učiníme nehlasovatelným pozměňovací návrh I1. O I1 budeme hlasovat v případě neschválení pozměňovacího návrhu D19.

Pozměňovací návrh D20, D21, E1, E2, G1, G2, G3, G4, G5, H2, pozměňovací návrh I4, I5, J1, L, D18, H1, pozměňovací návrh C, J2, pozměňovací návrh K.

Jako poslední budeme hlasovat o komplexním pozměňovacím návrhu, což je návrh, který byl schválen hospodářským výborem, doporučen Sněmovně a Sněmovna to schválila jako komplexní pozměňovací návrh. Kdybychom ho náhodou neschválili, tak nás čeká martyrium, hlasování o jednotlivých bodech toho pozměňovací návrhu, a rozbijeme si ještě legislativně technické připomínky, respektive ty legislativně technické změny. Doporučuji, jak jsem říkal tady už v rozpravě, abychom hlasovali o tom komplexním návrhu, na kterém byla všeobecná shoda.

Na závěr pak bychom hlasovali ještě o doprovodném usnesení.

Takže to je z procedury všechno.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Protože nás čeká náročnější hlasování, táži se, jestli někdo má něco proti navržené proceduře? Nevidím nikoho.

Jestli jsem správně zaslechl zaklepání - a tuším, že ano - tak vás poprosím, abyste se odhlásili, a poprosím vás, abyste se přihlásili.

Pan ministr Výborný bude hlasovat s kartou číslo 42.

Domluvil jsem se s paní předsedkyní, že přece jenom procedura je složitější, tak raději dáme ještě hlasovat nejdříve o té proceduře.

Prosím jenom o klid v sále.

 

Jenom upozorňuji, že nyní budeme hlasovat o proceduře, kterou navrhl pan předseda Adamec.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro proceduru tak, jak byla navržena? Kdo je proti?

Hlasování číslo 371, přihlášeno 156, pro bylo 156, proti nikdo. Přijato.

 

Nyní tedy prosím, pane zpravodaji, jestli byste nás mohl provést hlasováním.

 

Poslanec Ivan Adamec: Ano, takže jako první bychom hlasovali o návrhu na stažení pozměňovacího návrhu D15. Je to jeden z těch čtyř inkriminovaných, který vzbuzoval největší diskuse tady, a je to návrh, který se týká nepodpory v době záporných cen.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, děkuji. Poprosím pana ministra? (Ministr: Souhlas.) Děkuji.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 372, přihlášeno bylo 158, pro bylo 155, nikdo proti. Přijato. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Ivan Adamec: Ano. Teď bychom hlasovali o legislativně technických návrzích, které jsem tady přečetl v rozpravě.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tady nemusíme pana mistra žádat.

Čili zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování číslo 373, přihlášeno 159, pro bylo 159, proti nikdo. Přijato.

 

Jenom podotýkám, s náhradní kartou číslo 45 bude hlasovat paní místopředsedkyně Kovářová. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Ivan Adamec: Dále bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu D1, což je posuzování vlivu na životní prostředí, problematika EIA, klíčové vedení ČEPSu a vyvedení výkonu zelených elektráren.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Názor pana ministra? (Ministr: Souhlas.)

 

Poslanec Ivan Adamec: Souhlasné stanovisko výboru - doporučují.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 374, přihlášeno 159, pro 157, proti nikdo. Přijato.

 

Poslanec Ivan Adamec: Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod písmenem D2. Je to specifikace, v jaké vzdálenosti je možné stavět větrnou elektrárnu, odvodnění elektřiny a technická úprava k zvýšení limitu na 100 kilowattů.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Názor výboru? (Zpravodaj: Doporučující.) Stanovisko pana ministra? (Ministr: Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 375, přihlášeno 160, pro bylo 157, proti nikdo. Přijato.

 

Poslanec Ivan Adamec: Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod písmenem D3, což je komplexní úprava ke zvýšení limitů na potřebu licence z 50 kilowattů na 100 kilowattů a zároveň doplnění možnosti ERÚ dávat výkladová stanoviska. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Stanovisko pana ministra? (Ministr: Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 376, 161 přihlášených, pro bylo 160, proti nikdo. Přijato.

 

Poslanec Ivan Adamec: Ano, budeme pokračovat. Budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod písmenem D4. Je to technická specifikace opatření nad rámec licence, doplnění kapacitních a dekarbonizačních mechanismů, doplnění informačních povinností pro stávající provozovatele, kteří mají záměr omezit nebo ukončit výrobu. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pan ministr? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? (Ministr: Pardon, pardon, souhlas, omlouvám se. Souhlasné.)

Takže souhlas. Považuji hlasování (číslo 377) za zmatečné, ať máme jistotu. Ještě jednou poprosím tedy o přečtení návrhu.

 

Poslanec Ivan Adamec: Já to ještě jednou přečtu. Je to technická specifikace opatření nad rámec licence, doplnění kapacitních a dekarbonizačních mechanismů, doplnění informační povinnosti pro stávající provozovatele, když mají záměr omezit nebo ukončit výrobu. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pan ministr? (Ministr: Souhlasné.) Děkuji.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 378, přihlášeno 161, pro bylo 160, proti nikdo. Přijato.

 

Poslanec Ivan Adamec: Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod písmenem D5. Je to technický návrh k registraci předávacích míst. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pan ministr? (Ministr: Souhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 379, přihlášeno bylo 161, pro bylo 160, proti nikdo. Přijato.

 

Poslanec Ivan Adamec: Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod písmenem D6, což je technický - k energetickému datovému centru, takzvanému EDC. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pan ministr? (Ministr: Souhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 380, přihlášeno bylo 161, pro bylo 160, proti nikdo. Přijato.

 

Poslanec Ivan Adamec: Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod písmenem D7. Je to legislativně technická úprava, ve které byla uvedena dvakrát stejná definice, jedna se ruší. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Stanovisko ministra? (Ministr: Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 381, přihlášeno 161, pro 161, (proti nikdo). Přijato. Prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod písmenem D8. Je to prodloužení možnosti podpory kombinované výroby elektřiny a tepla pro stávající zdroje do roku 2029. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pan ministr? (Ministr: Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 382, přihlášeno bylo 161, pro bylo 159, nikdo proti. Přijato.

 

Poslanec Ivan Adamec: Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu D9. Je to doplnění rozšíření možnosti prokázání kritérií o udržitelnosti jiným dokladem a zmocnění Ministerstva průmyslu a obchodu pro vyhlášku k určení jiného dokladu. Stanovisko výboru: doporučující.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pan ministr? (Ministr: Souhlas.) Děkuji.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 383, přihlášeno bylo 161, pro 159, proti nikdo. Přijato.

 

Poslanec Ivan Adamec: Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod písmenem D10. Je to problematika drobných staveb, že staveniště pro drobnou stavbu je součástí. Stanovisko výboru: doporučující.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pan ministr? (Ministr: Souhlas.) Děkuji.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 384, 162 přihlášených, pro 161, proti nikdo. Přijato.

 

Poslanec Ivan Adamec: Tím pádem nebudeme hlasovat o pozměňovacím návrhu I3.

Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu D11. Je to doplnění drobných staveb a další kategorie, jako jsou malé ČOVky, studny, část je řešena i v I2. Toto je lepší hlasovat, protože je zde více oblastí. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Stanovisko pana ministra? (Ministr: Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 385, přihlášeno bylo 162, pro bylo 160, proti nikdo. Přijato.

 

Poslanec Ivan Adamec: Tím pádem jsme se vypořádali s pozměňovacím návrhem I2, který už je nehlasovatelný.

Nyní budeme budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod písmenem D12. Je to doplnění kvalifikačních předpokladů pro výkon činnosti stavebního úřadu. Stanovisko výboru: doporučující.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Stanovisko pana ministra? (Ministr: Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 386, přihlášeno bylo 162, pro bylo 162, proti nikdo. Přijato.

 

Poslanec Ivan Adamec: Tím pádem jsme vyřešili pozměňovací návrh pod písmenem F, který je v tomto případě nehlasovatelný.

Nyní přecházíme na pozměňovací návrh D11. Je to nový stavební zákon, nezakládá zmocnění pro stanovení obsahových náležitostí dokumentace skutečného provedení stavby, proto je nezbytné veškerá ustanovení zeměměřického zákona, která s tímto pojmem pracují, buďto hodně přeformulovat, nebo bez náhrady vypustit. Stanovisko výboru je doporučující. D13, pardon, D13, já se omlouvám!

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Takže D13. Stanovisko bylo prosím ještě jednou? (Zpravodaj: Doporučující.) Doporučující. Pan ministr? (Ministr: Souhlas.) Děkuji.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 387, přihlášeno 163, pro bylo 162, proti nikdo. Přijato.

 

Poslanec Ivan Adamec: Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu D14. Je to jeden z těch tří inkriminovaných návrhů. Je to zavádění individuálních kontrol pro solární elektrárny 2009 a 2010 nad 30 kilowattů a informační povinnost. Výbor: bez stanoviska.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Poprosím o názor nebo stanovisko pana ministra? (Ministr: Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 388, 163 přítomných, pro bylo 84, proti bylo 62. Přijato.

 

Poslanec Ivan Adamec: Pozměňovací návrh D15 jsme stáhli, takže budeme pokračovat pozměňovacím návrhem D16. Je to úprava definice práva na podporu po dobu životnosti. Výbor: bez stanoviska.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Poprosím o stanovisko pana ministra? (Ministr: Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 389, přihlášeno 162, pro 87, proti 60. Přijato.

 

Poslanec Ivan Adamec: Teď poslední z těch tří inkriminovaných, je to D17, to jsou ty tabulky IRR. Stanovisko výboru: bez stanoviska.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pan ministr? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 390, přihlášeno 162, pro bylo 26, proti 94. Zamítnuto.

 

Poslanec Ivan Adamec: Ano, dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu D19. Je to... Ruší zdanění plynu na takzvané fléře. Stanovisko výboru: doporučující.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Stanovisko pana ministra? (Ministr: Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 391, 162 přihlášených, pro bylo 158, proti byl 1. Přijato.

 

Poslanec Ivan Adamec: Tím pádem jsme se vypořádali s pozměňovacím návrhem I1, protože ten je v tuto chvíli nehlasovatelný.

Dále budeme pokračovat pozměňovacím návrhem pod písmenem D20. Umožňuje příslušníkům ozbrojených sil a fakticky těm s ženijní a logistickou specializací ve vymezených prostorech z důvodu ochrany základních bezpečnostních zájmů realizovat některé stavby. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Stanovisko pana ministra? (Ministr: Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 392, přihlášeno 163, pro bylo 163, proti nikdo. Přijato.

 

Poslanec Ivan Adamec: Dále budeme pokračovat pozměňovacím návrhem pod písmenem D21. Je to zúžení definice zákazu diskriminace na spotřebitele a fyzické podnikající osoby. Výbor: bez stanoviska.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Stanovisko pana ministra? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 393, přihlášeno 163, pro 1, proti 79. Zamítnuto.

 

Poslanec Ivan Adamec: Dále budeme pokračovat pozměňovacím návrhem pod písmenem E1. Je to ochrana zemědělského půdního fondu, agrovoltaická výrobna elektřiny. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Stanovisko pana ministra? (Ministr: Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 394, přihlášeno 163, pro bylo 162, proti nikdo. Přijato.

 

Poslanec Ivan Adamec: Dále budeme pokračovat pozměňovacím návrhem pod písmenem E2, což je úprava podmínek pro stanovení podpory bioplynové stanice a biomasu z let 2013 a 2015. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Stanovisko pana ministra? (Ministr: Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 395, 163 přihlášených, pro bylo 162, proti nebyl nikdo. Přijato.

 

Poslanec Ivan Adamec: Pozměňovací návrh G1. Je to snížení sankce za výpověď z fixní smlouvy ze 40 procent na 30 procent. Výbor: bez stanoviska.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Stanovisko pana ministra? (Ministr: Neutrální.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo proti?

Hlasování 396, přihlášeno 163, pro 76, proti 60. Zamítnuto.

 

Poslanec Ivan Adamec: Pak budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod písmenem G2, což je informační povinnost zveřejňovat veškerou smluvní dokumentaci. Stanovisko výboru: doporučující.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Stanovisko pana ministra? (Ministr: Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 397, 163 přihlášeno, pro 159, proti nikdo. Přijato.

 

Poslanec Ivan Adamec: Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod písmenem G3. Je to takzvaná definice přípravného jednání nebo práce. Já to řeknu jednoduše: jsou to ti tipaři. Stanovisko výboru je: bez stanoviska.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Stanovisko pana ministra? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 398, přihlášeno bylo 163, pro byli 3, proti 150. Zamítnuto.

 

Poslanec Ivan Adamec: Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod písmenem G4, který řeší problematiku reziduálních projektů větrných elektráren. Reaguje na úpravu pravidel veřejné podpory a nových povinností aukcí nad 1 megawatt. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Stanovisko pana ministra? (Ministr: Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 399, přihlášeno 163, pro bylo 163, nikdo proti. Přijato.

 

Poslanec Ivan Adamec: Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod písmenem G5, což je vazba na OTE a problematiku uznání nákladů. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Stanovisko pana ministra? (Ministr: Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 400, přihlášeno bylo 163, pro 161, proti nikdo. Přijato.

 

Poslanec Ivan Adamec: Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod písmenem H2, specifikace, že není možné stanovit rozdílné technické podmínky pro instalaci měřidel. Výbor: bez stanoviska.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Stanovisko pana ministra? (Ministr: Neutrální.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 401, 163 přihlášených, pro 76, proti 27. Zamítnuto.

 

Poslanec Ivan Adamec: Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod písmenem I4, což je doplněná úprava, jak se chovat v případě, když Energetický regulační úřad sníží zelený bonus, ale Ministerstvo průmyslu a obchodu neodeslalo informaci, že se jedná o překompenzaci. V tomto případě se pohlíží na subjekt, že není překompenzovaný, ale SEI může u nich zahájit kontrolu z moci úřední bez ohledu, jestli je souběh podpor. Stanovisko výboru: doporučující.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Stanovisko pana ministra? (Ministr: Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 402, 163 přihlášených, pro 161, proti nikdo. Přijato.

 

Poslanec Ivan Adamec: Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu I5, což je taková obdoba jako u agrovoltaiky, kde není potřeba vyjímat ze zemědělského půdního fondu v případě instalace baterky k solární elektrárně v areálu výrobny nebo v blízkosti. Stanovisko výboru: doporučující.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Stanovisko pana ministra? (Ministr: Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 403, přihlášeno bylo 162, pro 159, nikdo proti. Přijato.

 

Poslanec Ivan Adamec: Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod písmenem J1, což je doplnění nové definice výtopen. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Stanovisko pana ministra? (Ministr: Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 404, 162 přihlášených, pro 159, proti nikdo. Přijato.

 

Poslanec Ivan Adamec: Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod písmenem L, což je návrh specifikace pro posuzování záměru. Stanovisko výboru: nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pan ministr? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 405, přihlášeno bylo 162, pro byli 4, proti 156. Zamítnuto.

 

Poslanec Ivan Adamec: Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu D18, což je doplnění výjimky pro instalace dobíjecích stanic, pokud je to technicky možné. Výbor: bez stanoviska.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pan ministr? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 406, přihlášeno 162, pro bylo 84, proti 43. Přijato.

 

Poslanec Ivan Adamec: Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod písmenem H1, což je doplnění metod sdílení do zákona. Stanovisko výboru: nedoporučují, bude se to řešit vyhláškou.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pan ministr? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 407, přihlášeno 162, pro 2, proti 159. Zamítnuto.

 

Poslanec Ivan Adamec: Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod písmenem C, což je doplnění definice (odezva?) ze strany poptávky, zrušení povinnosti mít průběhové měřilo v případě dynamických tarifů. Stanovisko výboru je nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Stanovisko pana ministra? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 408, přihlášeno 163, pro byli 3, proti 160. Zamítnuto.

 

Poslanec Ivan Adamec: Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod písmenem J2, náklady na energetické datové centrum, že je budou hradit pouze registrovaní zákazníci u EDC. Stanovisko výboru je nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pan ministr? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 409, přihlášeno bylo 163, pro byli 4, proti 134. Zamítnuto.

 

Poslanec Ivan Adamec: Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod písmenem K. Je to navržení snížené hranice, kdy není nutné instalovat dobíjecí stanice z 10 procent na 7 procent. Stanovisko výboru je nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pan ministr? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 410, přihlášeno bylo 163, pro byl 1, proti 160. Zamítnuto.

 

Poslanec Ivan Adamec: Dále bychom měli hlasovat o pozměňovacím návrhu pod písmenem B, což je komplexní pozměňovací návrh tak, jak ho předložil hospodářský výbor. Stanovisko výboru: jak jinak než doporučující.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Stanovisko pana ministra? (Ministr: Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 411, přihlášeno bylo 163, pro bylo 160, proti 1. Přijato.

 

Poslanec Ivan Adamec: Nyní můžeme dát hlasovat o návrhu zákona jako celku.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Zahajuji hlasování. (Zpravodaj k předsedajícímu: Ještě přečíst usnesení.) Pardon, ještě přečtu usnesení, takže to (hlasování číslo 412) považuji za zmatečné, omlouvám se.

Konstatuji tedy, že o všech návrzích bylo hlasováno.

 

Předtím, než přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona, přečtu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 656, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Tedy zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 413, přihlášeno 163, pro bylo 88, proti nikdo. Přijato.

 

Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

Děkuji všem za spolupráci. (Zpravodaj se hlásí o slovo.)

 

Poslanec Ivan Adamec: Ještě prosím... Ještě máme návrh na doprovodné usnesení, které jsem (Předsedající: Ano.) tady načítal v rozpravě (Předsedající: Ano.), a měli bychom hlasovat o návrhu jako o celku.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Takže v tuto chvíli budeme hlasovat o usnesení, je to tak, pane zpravodaji?

 

Poslanec Ivan Adamec: Ano (Předsedající: Ano.), usnesení, které jsem tady načetl v rozpravě. (Předsedající: Ano, rozumím.) Doprovodné usnesení.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Čili v tuto chvíli zahajuji hlasování o návrhu usnesení, které načetl pan předseda Adamec.

Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 414, přihlášeno 163, pro 86, proti nikdo. Přijato.

 

V tom případě děkuji tedy definitivně všem za spolupráci. Konstatuji, že s návrhem zákona - ještě jednou - byl vysloven souhlas, stejně tak s usnesením. (Ministr Vlček se hlásí o slovo.)

Pan ministr ještě má zájem o slovo. Prosím.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Lukáš Vlček: Pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážení páni ministři, dovolte ještě za sebe krátké závěrečné slovo. Já už debatu nechci nějakým způsobem protahovat. Za mě v situaci, kdy tuto normu jsem tedy jako nový ministr přebíral, situace opravdu nebyla jednoduchá, ale věřím, že jsme se s ní vypořádali velmi srozumitelně.

No, já nechci popisovat samotný obsah toho zákona jako takový, to jsme si tady mnohokráte vysvětlili, ale rád bych zde ještě ale uvedl některé podle mého názoru důležité věci. Ona energetika je opravdu velmi, velmi komplexní disciplína, kde to není jenom otázka investic zdrojů a investic energetických soustav, ale samozřejmě, moderní legislativa je věc, která s tím velmi přímo souvisí, a proto já sám osobně tedy děkuji Sněmovně za schválení tohoto zákona, tedy již třetí novely energetického zákona.

Taktéž bych šel poděkovat panu předsedou Adamcovi, protože přece jenom ten proces, a hlavně velký počet pozměňovacích návrhů nebyl malý - ano, já to uznávám - ale všechny pozměňovací návrhy (Poslanec Haas tleská, ministr Vlček se odmlčí.), které se sešly, tak vlastně valná většina z nich přinesla opravdu důležité technické věci.

A na závěr dovolte jednu záležitost. Bylo zde slíbeno mým předchůdcem, že už se k novele energetického zákona vracet nebudeme v tomto období, ale já si myslím, že bychom se k ní ještě vrátit měli. Ona tady bylo zmíněna tato záležitost už v doprovodném usnesení - prostě tak, jak nám ukazuje analýza zdroje přiměřenosti, jak nám ukazují modely české energetické přenosové soustavy, ale zároveň tak, jak dokazují i naše vzájemné odborné a politické debaty, by bylo opravdu velmi nutné, abychom se k novele energetického zákona ještě za této Sněmovny ještě jednou vrátili, abychom vedli debatu o zrychleném povolovacím procesu na zdroje energie, převážně pak na paroplynové elektrárny. Děláme to z toho důvodu, abychom dosáhli opravdu jistoty, že česká energetika, český průmysl, české domácnosti tak mají dostatek zdrojů energie.

Samozřejmě je jasné, že proud, který je globální, proud dekarbonizační, je cesta dobrým směrem, ale abychom dokázali zajistit opravdu stabilitu stabilních dodávek, opravdu musíme se vrátit a najít i mezi sebou vzájemnou společnou politickou a technickou dohodu právě na zrychleném povolovacím procesu nových paroplynových elektráren.

Takže tímto avizuji, že v tomto tématu před Sněmovnu předstoupíme ještě jednou a budeme hledat vaši politickou podporu. Vážení, já vám děkuji za pozornost, přeji příjemný zbytek dne.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Ještě pan poslanec Heller a ještě předtím pan předseda Adamec, takže pan předseda Adamec, pan poslanec Heller.

 

Poslanec Ivan Adamec: Ano, děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři a dámy a pánové, já jsem chtěl poděkovat vám všem za vstřícný přístup k projednávání návrhu toho zákona. Hospodářský výbor opravdu odpracoval mnoho hodin práce. Nebylo to jednoduché, jsou to nové věci.

A co se týká těch dvou pozměňovacích návrhů, které tady byly předmětem diskuse, ty největší diskuse nejenom tady, ale na druhém čtení hospodářského výboru - no, je to jednoduché: když se dva nemůžou dohodnout - a teď to beru jako dvě strany - tak do toho musí vstoupit třetí strana, ukáže se, kdo měl pravdu. Asi to jinak v tuhle chvíli nejde dořešit. Já jsem také mluvil s různými aktéry, také mně chodila spousta dopisů. Moje stanovisko bylo spíš k tomu, s tím něco dělat, protože z ekonomických důvodů pro Českou republiku to není dobrá zpráva, pokud to bude takhle pokračovat, to znamená, 2 až 3 procenta výkonu za 50 miliard ročně - fakt, kdo na to má z vás? To si řekněme na rovinu, to fakt je děsivé, a když to spočítám za těch šest let, jsou to prakticky dva roční rozpočty Státního fondu dopravní infrastruktury, kde stavíme dálnice, železnice, máme velké představy, jak uděláme vysokorychlostní tratě. To jsou peníze, které prostě takhle z rozpočtu utíkají, bohužel. Chápu i vaše postoje, rozumím tomu, ale ve mně se vždycky pere, co za co, takže říkám, musí to rozhodnout někdo třetí. Mluvil jsem se zástupci ambasád a položil jsem jim záludnou otázku, když jsme byli v rozhovoru: Jak byste se chovali vy, kdybychom si vyměnili mezi sebou židle u stolů? A pak už to bylo velmi přátelské, velmi pozitivní.

Já vám moc děkuju, děkuji za pozornost, a v energetice já říkám: Nikdy neříkej nikdy. Já si myslím, že si to ještě užijeme do konce volební období. Hezký den. (Poslanec Haas tleská.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ještě pan poslanec Heller.

 

Poslanec Šimon Heller: Dámy a pánové, k hlasování číslo 409. Hlasoval jsem - pro stenozáznam - proti, na sjetině mám pro. Nezpochybňuji hlasování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Tak teď jsem se lekl, že řeknete "zpochybňuji hlasování", a jedeme vše znovu. (Smích v sále.)

Děkuji všem a vystřídám se s panem kolegou.

Můžeme přejít k dalšímu bodu. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Vážené poslankyně, vážení poslanci, my jsme se vystřídali při řízení schůze Sněmovny.

 

V tuto chvíli je před námi další bod, je to bod

Aktualizováno 15. 1. 2025 v 19:51.