(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

168.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie v oblasti digitalizace finančního trhu a financování udržitelnosti
/sněmovní tisk 694/ - třetí čtení

Než k němu ale přistoupíme, předpokládám, že k hlasování se hlásí paní poslankyně Šafránková. Prosím o ztišení.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji. U posledního hlasování jsem hlasovala pro, na sjetině mám "zdržela se". Nezpochybňuji hlasování, pouze pro stenozáznam. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji také. Vládní návrh zákona tedy představí pan ministr nebo za navrhovatele je přítomen pan ministr financí Zbyněk Stanjura a zpravodaj garančního výboru je opět pan poslanec Jiří Havránek. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 694/4, který byl doručen 18. září 2024. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 694/5.

Ptám se tedy znovu navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy? Máte zájem o vystoupení před otevřením rozpravy? Nemáte. Otevírám rozpravu. Do ní je přihlášeno několik pánů poslanců, nicméně pan zpravodaj se také hlásí s přednostním právem. Proto prosím pana zpravodaje Havránka, aby přistoupil k pultíku. Vás ostatní prosím, abyste se ztišili.

 

Poslanec Jiří Havránek: Tak ještě jednou dobrý den. Teď k tomu, co je sice neméně klíčové jako předešlá legislativa, ale vzbudilo nejvíce mediální pozornosti. Určitě dneska vidíte, jaká je show na Twitteru, nejenom dneska, ale i poslední dny, o tom, co kdy kde kdo a jak. Já řeknu na úvod první věc, protože taky se tam dost často objevuje o tom, kdo se nevyjádřil a podobně.

Tohleto je papír (Ukazuje.), který u sebe nosím od 18. ledna 2023. Když jsme byli s Dominikem Stroukalem, kterého, věřím, všichni znáte jakožto člena NERVu, popřípadě jakožto vašeho vyučujícího. To štěstí máme já s Ondřejem Babkou, prostřednictvím paní předsedající. A tam jsme představili vlastně základní záměry toho, co se dá dělat pro kryptoměny v České republice. A k tomu nás tehdy vyzval zde přítomný pan ministr financí. Tam jsme právě mluvili o tom, že dlouhou dobu se tu vedou úvahy o bankovním účtu a o tom, že kryptoměnové společnosti na něj nemají právo, respektive to právo mají logicky, ale jednotlivé banky a další družstva jim je neotvírají. Toto, věřím, dneska vyřešíme.

Další věc, kterou jsme tam představili, je uplatnění časového a hodnotového testu jakožto z mého pohledu, a věřím, i z pohledu dalších lidí, protože těch předkladatelů pozměňovacích návrhů je celá řada a všechny je zmíním, Patriku Nachere. Je to důležité téma. Opravdu. Časový a hodnotový test je věcí, která pro více než pro podnikatele v kryptoprůmyslu znamená důležitou věc právě pro ty kryptostřadatele, kterým se říká hodleři. Je to podle chyby. Jeden z nich totiž v pradávnu napsal místo hold anglicky hodl a dneska tento termín je opravdu celosvětově používán.

Vystoupil jsem zde s přednostním právem z několika důvodů. Za prvé, že bych chtěl opravdu poděkovat všem poslancům, kteří pro tuto věc se zapojili ještě předtím, než to bylo cool, ale i těm, kteří dneska třeba změní své stanovisko oproti tomu, jak to bylo v průběhu projednávané legislativy. A taky jsem byl vyzván kolegy z bezpečnostního výboru, ať už to byl Robert Králíček, nebo i zde přítomný pan předseda, abych se vyjádřil ke stanoviskům, která vlastně byla zaslána, tuším, že to bylo na Twitteru, GFŘ, Finanční správa a směrem k výboru to bylo NCOZ.

Nicméně základní argumenty, proč časový a hodnotový test. Hodnotový test nastavujeme na hranici do 100 000 korun za zdaňovací období. Je to analogie s cennými papíry. Řešíme tím ten problém, že když si za krypto dneska koupíte v Alze nějakou věc, popřípadě v nějaké kavárně, ať nezmiňuju nějakou konkrétní, zaplatíte kryptoměnou za vaši kávu, doteď to byla daňová operace na obou stranách, to znamená, jak na straně prodávajícího, tak i na straně kupujícího, protože tam docházelo ke kurzovému rozdílu v bitcoinu, tak jak se změnil tento kurz, on měl z toho zisk a následně i toto musel danit. To vyřešíme, a to do 100 000 za zdaňovací období.

Časový test jsme nastavili v tomto pozměňovacím návrhu na tři roky. Pokud tedy kryptoaktivum držím delší dobu než tři roky a následně jej prodám, tak následně zisk nedaním. Ten princip je stejný jako u cenných papírů. Objevil se třeba názor o tom, že cenné papíry, a je naprosto legitimní, a tady já bych chtěl poděkovat Michaelovi Kohajdovi, který na rozpočtovém výboru toto dost bránil. Cenné papíry totiž už dneska jsou podložené i třeba kryptoměnou. A z tohoto důvodu si myslíme, že pokud je samotná kryptoměna podkladovým aktivem a časový test by byl uplatněn, tak má být přece uplatněn i u té kryptoměny jako takové. Nastavili jsme ho na tři roky, ne na jeden rok jako v Německu, tudíž věřím, že je to opravdu správná doba. Když tady Honza Skopeček správně mluvil, prostřednictvím paní předsedající, pardon, mluvil o volatilitě a spekulativnosti, tak právě časový test je něčím, co tomuto brání.

Druhá, a já přiznávám pro mě osobně nejklíčovější, věc je úprava práva na bankovní účet, protože jak jsem říkal ve svém prvním vystoupení, dnes český kryptoprůmysl vzkvétá, a to přesto, že stát se k němu nechoval nijak - ani dobře, ani špatně - dlouhé roky a zároveň banky se k němu chovaly vůbec ne pozitivně. Je to jejich přirozený přístup, je to jejich obchodní právo. Nicméně musíme se dívat na věc, že pro mě osobně jakožto jednoho z předkladatelů je klíčové opravdu to, že tady dochází reálně k omezení možnosti podnikání v této oblasti, a toto dnes, věřím, vyřešíme.

Nicméně co bych ještě zmínil jako třetí, ten bankovní účet je věc, která se opravdu tady řeší roky, ať už v minulém období, kdy to byl návrh, tuším, Marka Nováka, který tehdy se ale vztahoval i na zbrojaře. Následně v tomto období jsme nahráli tisk, který nebyl úplně přijat pozitivně ze strany FAÚ, přestože vláda k němu přijala neutrální stanovisko, a to z jednoho prostého důvodu. Měli jsme tam 25 000 subjektů, které dneska podnikají na základě volné živnosti nakládání s virtuálními aktivy. Ale tento problém MiCou (správně MiCA) končí. Opravdu v tuhle chvíli právo na bankovní účet, pokud schválíme ten pozměňovací návrh, o což vás tu prosím, tak budou mít licencované kryptosubjekty na základě právě licenčního řízení pod Českou národní bankou. Věřím a doufám, že toto licenční řízení bude rychlé, administrativně nenáročné a bude Česká republika opravdu v budoucnu ještě větší kryptovelmocí a opravdu tou evropskou jedničkou.

 

Nyní už rychle k těm výhradám, které zazněly, ať už to byla nedostatečná regulace kryptoměn, to tuším, bylo zrovna od Finanční správy. Za mě osobně jakožto předkladatele návrhu to nereflektuje skutečnost toho, že my zde ve sněmovním tisku 692 přijali výraznou regulaci, právě evropskou regulaci kryptoměn. Mluvil o tom i ctěný kolega Jan Hrnčíř, prostřednictvím paní předsedající. Další regulace jsou samozřejmě obsaženy v rámci AML zákona. Takže pokud někdo tvrdí, že ten náš pozměňovací návrh právě je špatně s ohledem na to, že kryptoměny jsou nedostatečně regulované, já tvrdím, že ne, protože opravdu ta MiCA přináší výraznou regulaci a ta regulace tu byla už předtím prostřednictvím AML zákona.

Co se týče obavy z daňových úniků a praní špinavých peněz, tady nedokážu odkázat na nic jiného než právě na Německo, kde ten časový test je jednoletý, u nás je tříletý, je tam již schválen několik let. Kryptoměny navíc běží na technologii blockchainu, takže daňová správa může snadněji kontrola transakce s kryptoaktivy než u mnohých současných aktiv, zejména hotovosti, čímž nic neříkám, ale tušíte, kam směřuju, a šel bych dál.

Ztráta daňových příjmů, to zaznělo od obou institucí. K tomu mám dvě vyjádření. První je, že je naprosto logické, že když přijde daňová úleva, bude tam určitý výpadek příjmu. Na Twitteru Generální finanční ředitelství je vyčíslilo, pokud se nepletu, na 40 milionů korun ročně. Nicméně pokud si vezmeme, a na to mě navedl, prostřednictvím paní předsedající, před chvílí ctěný pan kolega Munzar, že právě všechny tyto podmínky, které dělají plus pro český kryptoměnový svět, přivedou další podnikatele v oblasti kryptoprůmyslu, kteří zde budou odvádět své daňové příjmy. A to je velké plus, které právě souvisí s tím zlepšováním celého v uvozovkách environmentu kryptoměn.

Nicméně ten navrhovaný časový test nedává žádné zvýhodnění kryptoměnám, pouze je dává na roveň se současnými cennými papíry a akciemi. Ty důvody jsem tu už zmínil.

Podpora daňových úniků. Znovu bych opakoval to, že právě kryptoměny jsou založeny na blockchainové technologii. Posunuli jsme se velmi výrazně v posledních několika letech. Samozřejmě i v České republice jsme si zažili scamy, které v oblasti virtuálních aktiv se objevily, ale ti, kteří je dělali, jsou řádně potrestáni. A věřím, že právě ta zmiňovaná regulace, kterou dneska přijímáme, jim ještě případně do budoucna tyto podmínky zhorší a že opravdu Česká národní banka bude fungovat jakožto dohledový a licenční orgán.

Poslední věc. Kryptoměny jsou volatilní a spekulativní aktivum, není důvod ho podporovat. To je právě to klíčové pro mě osobně. Časový test - a pokud jsem se to neučil špatně na Vysoké škole ekonomické - je právě něčím, co v případě těch výkyvů, které se u bitcoinu a u dalších kryptoměn nacházejí, zabraňuje kasinoefektu a právě tomu, abyste ve chvíli, kdy se dostanete v uvozovkách do toho pomyslného dna té ceny, rychle spekulativně, nikoliv spekulativně, ale panicky prodával, tak časový test je něčím, co pomáhá tyto výkyvy v podstatě zhladit.

To jsou základní výtky, které zde zazněly. Já jsem odpověděl na vlastně připomínky, které byly ze strany bezpečnostního výboru. A teď opravdu poděkování kolegům a kolegyním, kteří byli podepsaní u těch klíčových pozměňovacích návrhů Jiřího Havránka, Marka Nováka, Jakuba Michálka, Patrika Nachera, Michala Zuny, Roberta Králíčka, Josefa Fleka, Karla Sládečka, Michaela Kohajdy, kteří opravdu i díky, a musím to zde zmínit, eStatu jakožto nezávislému think tanku se podařilo dát do kupy a já jsem za to šťastný.

Věřím, že se najdou ještě další podporující tohoto zákona, protože úspěch má vždycky hodně tatínků. Děkuju za vaši pozornost a znovu prosím o podporu těch jednotlivých pozměňovacích návrhů, které jsou důležité pro rozvoj kryptoprůmyslu v České republice a jsou tou cestou, znovu opakuji, jak můžeme dohánět i třeba to Německo ve výši našich platů. Protože moderní technologie jsou důležité pro budoucnost České republiky.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy vystoupí v obecné rozpravě pan poslanec Zuna, následuje pan poslanec Flek. Prosím o ztišení v sále.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já si nejdříve dovolím navázat na vystoupení kolegy Havránka. Já bych si vzal faktickou poznámku, ale tím, že mi to vychází, tak to nebylo třeba. Chci jenom kolegu opravit v tom, že ten náš návrh novely zákona o platebním styku, který jsme společně připravovali, tak to negativní stanovisko nedával Finanční analytický úřad, ale Česká národní banka především. Naopak Finanční analytický úřad chce, aby české firmy měly účty v České republice, protože pro případy kontroly v oblasti AML, praní špinavých peněz, tak je pochopitelně lepší mít české firmy v českých bankách, než když ty, než když ty prostředky tečou někde přes Kypr. Tak to jenom faktická na kolegu Havránka.

A teď k tomu samotnému tisku. Já bych začal poděkováním ať už Ministerstvu financí, tak stejně tak vlastně všem, kteří se podíleli na přípravě tisku, a zejména pak těch pozměňovacích návrhů tak, jak je tady přečetl už kolega Havránek. Vlastně přijetím té legislativy, ať už to byl ten tisk 694, nebo ty pozměňovací návrhy tady v tomto doprovodném tisku, tak výrazně pomohou a upraví nastavit pravidla právě pro poskytovatele služeb s virtuálním aktivem pro české podnikatele, kteří, a jak už tady mnohokrát zaznělo, patří mezi světovou špičku, ať už v oblasti výroby hardware, který je určen pro správu kryptoaktiv, anebo ve vývoji software, na kterém potom vlastně vše běží.

Takže já bych chtěl ujistit, že s přijetím tato nejistota, nenastavení pravidel, potíže, které tyto společnosti v českém prostředí mají, tak tato nejistota bude odstraněna.

Já bych se ještě krátce zastavil u toho vývoje. My v rámci stálé komise pro kontrolu Finančního analytického úřadu tak tuto problematiku jsme řešili již v uplynulých dvou letech. A celé to vlastně neříkám, že začalo, ale jedním z hlavních faktorů je to, že Česká republika byla nebo je pod silnou kritikou výboru MONEYVAL, tedy výboru, který dohlíží na problematiku praní špinavých peněz, financování terorismu, implementaci nástrojů, které tomu zabraňují v jednotlivých zemích, a Česká republika je tady pod výrazným tlakem výboru MONEYVAL a tou příčinou je to, že v České republice máme v tuto chvíli ať už 20 nebo, 25 000 poskytovatelů služeb s virtuálním aktivem díky tomu, že tato služba vlastně ještě za pana ministra Havlíčka v červenci 2021 byla v seznamu volných živností, teda v živnostenském rejstříku zařazena jako volná živnost. A došlo zde vlastně k určitému nepochopení nebo nedorozumění v tom, že každý, kdo přišel na Živnostenský úřad a zažádal si o volnou živnost a řekl té paní úřednici, dejte mi tam všechny ty živnosti, tak dostal i volnou živnost číslo 81, což je tedy poskytování služeb s virtuálním aktivem. Tím se automaticky stal povinnou osobou AML zákona a nám narostl tento počet údajných poskytovatelů služeb až na těch 25 000. Což je pod výraznou kritikou výboru MONEYVALu a jsme přirovnáváni mezi země, které patří mezi světovou pračku špinavých peněz, protože tady máme tolik takových subjektů. Jsme srovnáváni s Rakouskem, které má čtyři společnosti, s dalšími zeměmi Evropské unie, kde jich je 10 nebo 15 . A my 25 000. Což je velice ale zároveň smutné, když víme, že to je v podstatě jenom administrativní chyba, ale neustále tady potom jsme pod tímto tlakem.

Takže právě i díky tomu jsme připravili společně ten pozměňovací návrh A1, který navazuje na tu velkou licenci vznikem malé licence, která bude spadat pod Finanční analytický úřad v rámci té malé licence. My očekáváme, že o ni požádají maximálně desítky subjektů, ale nikoliv desetitisíce.

Tím zároveň dojde ke zrušení volné živnosti číslo 81, poskytování služeb virtuálním aktivem. A já věřím, že právě tím, že tou velkou licencí projde zřejmě - to nedokážu odhadnout, jestli 10, 15 nebo 18 firem, které, jak už jsem zmínil, tak spadají pod českou špičku, a o tu malou licenci tak požádají maximálně desítky.

Česká republika tedy není pračkou špinavých peněz v oblasti oblasti krypto aktiv, Česká republika je světovou špičkou v oblasti kryptoprůmyslu.

Navážu i na pozměňovací návrh A2, který tedy, který tedy v jeho části tak zavádí, v uvozovkách, právo na bankovní účet pro tyto společnosti. A já už jsem okomentoval ve faktické poznámce, že my jsme to navrhovali i v rámci novely zákona o platebním styku, a teď tedy to bude součástí pozměňovacího návrhu.

No a takovou určitou třešničkou pro české krypto prostředí tak je pozměňovací návrh A4, který tedy narovnává asymetrii mezi zdaněním cenných papírů a kryptoaktiv, kdy docházelo k naprosto vlastně absurdní situaci, která tady byla částečně popsána v tom, že pokud si nakoupím kryptoaktiva přes ETF fondy, tak nejenom, že se na ně uplatňují pravidla pro cenné papíry, ale zároveň si je i mohu odečíst z daní přes nově schválený (DIP?). A vedle toho taky napřímo držená kryptoměna, která nemá žádná pravidla, která nemá časový test, která nemá hodnotový test, kdy na držitele kryptoaktiv vlastně doposavad stát pohlížel spíše jako na sprosté podezřelé než na zodpovědné střadatele.

Takže toto žádný z těch pozměňovacích návrhů rozhodně není ohrožení pro Českou republiku, není ohrožením v oblasti praní špinavých peněz. A já bych to potvrdil i tím, že na všechny pozměňovací návrhy tak 8. října dala i souhlasné stanovisko Stálá komise pro kontrolu (činnosti) (Finančního) analytického úřadu, kdy všichni její členové hlasovali pro všechny tyto pozměňovací návrhy.

Já podle průběhu debaty neočekávám, že by někdo vystupoval zásadně proti. Možná mě někdo vyvede z omylu, ale (s pousmáním) přece jenom tady ještě jsou, přece jenom jsou tady ještě určité obavy z účastníků kryptoprostředí - řekněme, že rozumím obavám některých matadorů, řekněme (OGs) kryptoprostředí, kteří - já nebudu říkat regulace, ale nastavení pravidel - považují za něco, co do kryptoprostředí nepatří, ale věřte, že pokud chceme letět na měsíc, tak s touto legislativou to půjde lépe.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní vystoupí pan poslanec Flek a následuje pan poslanec Nacher. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Flek: Děkuji, paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jsem rád, že zde můžu stát u tak důležité věci, a kolegové už zmínili mnoho, mnoho předtím, ať už vyjádření k NCOZ, anebo také můj kolega ctěný, vaším prostřednictvím, Michal Zuna.

Já jenom bych na začátku zmínil, že Česká republika patří mezi velmoc v kryptosvětě. Můžeme říct, že má velký náskok v Evropě. A my bychom neměli být co, inovace a rozvoj brzdíme. Proto jsme s kolegy podali pozměňovací návrhy, kde narovnáváme pravidla pro kryptoměnu a sjednocujeme pravidly (pravidla?) s jinými investicemi.

Jedná se nejen o to, co tu zmiňoval kolega Michal Zuna, vaším prostřednictvím, pozměňovací návrhy k licencím, bankám a tak dále, ale samozřejmě ta třešnička na dortu, kterou on zmiňoval, je časově-hodnotový test, který se týká pouze zisků z dlouhodobého držení kryptotiv. Hodnotový test je odvozen od výše prodeje cenných papírů, a to v částce do 100 000 korun za zdaňovací období. Dále navrhujeme časový test v horizontu tří let, taktéž jako je tomu u cenných papírů. Nezasahujeme do příjmů z poskytovaných služeb placených v kryptoměnách a nakupování kryptoaktiv v podobě ETF na burze spadá právě do rámce nakupování cenných papírů, zatímco (na) samotná kryptoaktiva, která nejsou nakupována na burze, se časový test nevztahuje.

Proto jsem rád, že předkládáme tento návrh, kde logicky narovnáváme pravidla. Jako sekundární efekt můžeme přivítat, že dojde k delšímu držení kryptoměn a nebude docházet ke krátkým spekulacím a vysokým výkyvům a podpoří dlouhodobé investování s kryptoaktivy. Kryptosvět je naší součástí a musíme si uvědomit, že tu s námi bude, a snažit, aby kryptaři neodcházeli do zahraničí, kde jsou pro ně přijatelnější podmínky. V prostoru (zčásti?) kolují zkreslující informace.

A já také musím poděkovat České krytoměnové asociaci a dalším, kteří nám pomáhali tyto spekulace a možná i nepravdy nějakým způsobem vyvracet. Česká republika již řadu let reguluje oblast krypto aktiv a praní špinavých peněz, kde přijetí regulace MiCA tuto oblast bude ještě zpřísňovat. A díky technologii (blockchainu), na kterém je krypto vytvořené, jasně stanovuje veřejný a neměnný záznam všech transakcí. Díky tomu lze efektivněji odhalovat podezřelé transakce, než je tomu například u hotovosti. A jen pro zajímavost - u kryptoměn se v globálním měřítku bavíme o méně jak o 1 % kriminality.

Já bych chtěl poděkovat všem kolegům a podpořit tento pozměňovací návrh, jsem rád, že jsem mohl být u jeho vytvoření - a nejen u tohoto - a chtěl bych poprosit i kolegy ve STANu, aby tento zákon podpořili, poděkovat také samozřejmě Patrikovi Nacherovi, který celou dobu s námi byl u toho. A budu doufat, že přemluvil i své kolegy z ANO, i když na výboru se někteří jeho kolegové zdrželi anebo byli proti.

Děkuji za pozornost a budu doufat v jeho přijetí.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Nacher, následuje pan poslanec Novák. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Vážená paní předsedkyně, děkuju za slovo. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, dovolím si také k tomuto bodu vystoupit. Rozdělil jsem si to, protože dneska je to podle mě velký den pro tento sektor, který jako jeden z mála nevyžaduje dotace nebo nějaké privilegované podmínky - jo, ještě jednou, tenhle sektor nevyžaduje dotace a privilegované podmínky. Jestli my dneska něco děláme, tak podmínky narovnáváme. A dovolil jsem si to rozdělit na určitou historii tohoto tématu tady v Poslanecké sněmovně, potom krátce popíšu novelu, i když to tady kolegové dělali v čele s Jiřím Havránkem, a na konci trochu osvěty, protože aby to pro některé lidi nebyla nějaká mystifikace nebo výzva k tomu, kdo tomu nerozumí, aby najednou do toho, třeba do bitcoinu, nezačal investovat, aniž by věděl, jak se to chová.

Pokud jde o historii, dámy a pánové, navážu na to, co říkali kolegové. My tady máme chytré mozky a oni bohužel prostě z České republiky musejí odcházet pryč. Já vám přečtu stručně, abyste věděli, jak dlouho se tady tím zabýváme ve Sněmovně, dopis, který mi přišel 6. května 2020 - 2020. Diskriminace společností v oblasti podnikání, kryptoměn a bitcoinů.

Vážený pane poslanče - to přišlo mně - dovoluji se na vás obrátit se žádostí o pomoc při zprostředkování jednání či změny legislativy za účelem odstranění diskriminace. - To se pak já k tomu dostanu, to je ta bankovní diskriminace, kterou řešíme pozměňovacím návrhem - v roce 2014 jsem založil holding zastřešený společností (World BTC business?), který začal podnikat v oblasti kryptoměn. Pro věrohodnost našeho podnikání provozuji od května 2014 klientské centrum pro obchodování s kryptoměnami, kde intenzivně provozujeme i edukační činnost. V tomto konceptu jsme dlouhou dobu neměli žádnou konkurenci a byli jsme jediní na světě, kdo takto ke klientům přistupoval a stále přistupuje. - Jo, bavíme se teďka o situaci, kdy ten člověk to zakládal v roce 2014, jo? Jenom, abychom jako věděli ten rozměr. - Jako jediná fintech společnost v České republice jsme také součást výzkumného projektu, který je podpořen Technologickou agenturou České republiky a věnuje se využití lokálních virtuálních měn.

Dále jako jediná společnost v České republice využíváme pro zvýšení opatření proti kriminální činnosti služeb světově uznávané společnosti Chain Analysis. Služby této společnosti, která se zabývá sledováním a analýzou blockchainů, využívají policejní sbory po celém světě, například i CIA. Tato společnost vypracovala analýzu, ze které vyplývá, že ve Spojených státech téměř 20 % mileniálů zakoupilo v loňském roce kryptoměnu. Bavíme se tudíž o roce 2019. Pouze 1,1 % transakcí bylo spjatých s kriminální aktivitou.

Což mi připomíná mimochodem, že jsem měl minulý týden přednášku k finanční gramotnosti na jednom pražském gymnáziu, kde jsem se ptal, kolik z těch mladých lidí - bylo to 18 a výš - má kryptoměnu, tak se tam zvedl les rukou. Třetina, třetina té třídy s tím normálně funguje. Tak jsme úplně někde jinde, ta generace je úplně někde jinde. Možná, že tady jsou, protože jsem je pozval, aby sem přišli v pátek. Já je takhle nepoznám na dálku, ty studenty. Nevím, jestli tam jsou, jestli mávají. (Ze sálu se ozývá: Mávají.) Ano, je to možné.

Teď příklad té diskriminace. Přes veškerou výše uvedenou snahu podnikat co nejlépe, úzce spolupracovat s dotčenými orgány, jako jsou FAU, Policie České republiky a ostatními, je současná výpověď z vedení bankovních účtů ze strany bank pro mě a pro moje společnosti likvidační. Jelikož se jedná již o několikátou banku, která vypověděla vedení účtu mým společnostem, považuji toto jednání za jasnou diskriminaci. Mohu doložit, že některé banky mi vypověděly vedení účtu i u těch společností, které s projektem kryptoměn nemají nic společného nebo jsou jen holdingovou matkou společností, které v oblasti kryptoměn podnikají. Rád bych se zbavil dojmu, že banky cíleně diskriminují subjekty podnikající v oblasti kryptoměn. Tolik dopis stručně. Mám tady celý, kdyby to někoho zajímalo.

Pak je tady výcuc - říkám, je to čtyři roky staré - jak to funguje v zahraničí, jak se k tomu staví banky v zahraničí, a jak je to u nás. Na základě toho jsme s kolegy - nevím, jestli si to budou pamatovat - uspořádali v rámci podvýboru pro bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trhy 9. července 2020 právě takový kulatý stůl, kde jediným bodem byla problematika vedení účtů u bankovních institucí pro společnosti obchodující s kryptoměnami. Minus 4 roky. Nevím, kdo si to pamatuje. Jestli tam byl - teďka si to nepamatuji - Michal Kohajda, nevím. Tenkrát tam vystoupili zástupci ČBA - Česká bankovní asociace České národní banky - a prostě byli neoblomní. Výsledek toho je, že opravdu podnikání v České republice - my tady máme opravdu chytré lidi - nemá na růžích ustláno. Jsem tedy velmi rád, že jeden z pozměňovacích návrhů rozšiřuje právo na platební účet na ty licencované subjekty, protože to je vlastně po čtyřech letech takové déjà vu.

Já jsem tady schválně nečetl toho člověka, který mi to poslal. On to ví, pohybuje se v tom byznyse dodneška. Předpokládám, že byl i včera na konferenci a tak.

Stejně tak jako kolegové připravili tisk 631, kde jsme se to původně snažili řešit - byl jsem zpravodajem toho tisku - pak se tady nabízela situace, že tady máme novelu zákona o digitálních finančních trzích, takže se tam ty základní dva pozměňovací návrhy dodaly. To je tedy ten jeden, právo na platební účet a druhý je ten časový, hodnotový test.

Tady u toho je zajímavé - už o tom kolegové hovořili - že by mohla nastat paradoxní situace. Že když si koupíte bitcoinový ETF a držíte ho déle než tři roky - no a fond, kde to podkladové aktivum jsou kryptoměny, třeba bitcoiny - tak tam je časový test. Když si koupíte přímo ty bitcoiny, tak máte smůlu. Připodobnil bych to, jako kdyby bylo znevýhodněné, že si koupíte fyzické zlato a máte horší podmínky, než když si koupíte fondy, kde podkladové aktivum je zlato, ale nemáte to fyzické zlato.

Je potřeba připomenout, že k tomu zdanění dochází v různých případech, jako jsou prodejte vytěžené kryptoměny nebo směna kryptoměny za jinou kryptoměnu v momentě, kdy jde nahoru cena samozřejmě, nebo směna kryptoměny za zboží nebo služby. To nevím, jestli tady kolegové říkali. Pak, když si koupíte kafe a mezitím bitcoin šel nahoru, tak pak z toho platíte daně. Tady je potřeba říct, že ten časový test je, jak bylo řečeno, tři roky, ten hodnotový je v součtu za ten rok 100 000 korun.

Zajímavá věc je... Bitcoinový trh je na vzestupu, tak jsem rád, že se tady tím zabýváme, byť, řekl bych, o čtyři roky později, než jsme mohli. Když se podíváte na bitcoinový ETF fond, tak ten byl spuštěn na začátku roku 2024 a spravuje aktiva v hodnotě 47 miliard dolarů, což je něco neuvěřitelného. Je tam 500 000 bitcoinů. Pro srovnání fond, který obchoduje se zlatem, má aktiva pouze 33 miliard dolarů. To znamená, tady vidíte, že tohleto je budoucnost. Myslím si, že není jediný důvod tohleto diskriminovat.

Tolik tedy historie. Tolik tedy popis těch dvou základních pozměňovacích návrhů, které jsou součástí tohoto tisku. Jak znovu říkám - a říkali to i kolegové - vy tady nedáváme nějaké privilegium nebo benefit, my tady narovnáváme podmínky.

Poslední část se týká osvěty. To, co my dneska tady projednáváme - ono se to hodně medializuje i tou konferencí, která běží včera i dnes v Kongresovém centru - tak je o tom, že vlastně nasvítí na tuhle problematiku. Ale já tady dopředu říkám, není to zelená na to, aby se do toho pustili ti, kteří tomu nerozumí. Já jsem na to narazil, protože teď se o těch bitcoinech a o tom - protože o tom hovořil dost často Donald Trump, který jak zvítězil, tak i hodnota bitcoinu šla nahoru, poprvé přes 100 000 - tak najednou se o to zajímá víc a víc lidí. Prostě říkám v rámci finanční gramotnosti, pokud někteří lidé nejsou schopni odlišit spořící účet od termínovaného vkladu nebo doposud třeba neinvestovali, právě nevyzkoušeli si to, že by si třeba koupili fyzické zlato, prostě nějaký jiný druh investice, o akciích ani nemluvě, tak tady bych před tím varoval.

My tady narovnáváme prostředí, my tady nedáváme zelenou pro investování laiků do kryptoměn. To tady říkám v rámci osvěty. Protože stejně tak jako šly ceny nahoru, tak v momentě, kdy se stane něco a Donald Trump něco řekne, nebo Elon Musk, tak ta cena může jít dolů. Takže prosím pěkně, nesměšovat to, že dneska tady děláme užitečnou věc, kterou jsme měli udělat už dávno... Doufám, že se nám tím podaří zase vrátit všechny české chytré hlavy, aby zase zpátky podnikaly v České republice a neodcházely někam do Londýna nebo něco podobného nebo do Emirátů nebo já nevím kam. Mně to teda přijde úplně absurdní, že u nás podmínky pro ten kryptoprůmysl jsou horší ze strany třeba bank než v zemích, kde sídlí mateřské společnosti.

Víte, že konzistentně navrhuji v zásadě podobný návrh - když tady vidím ministryni obrany - u zákona o zbraních ve vztahu k zbrojnímu průmyslu, kde ty banky jsou také na ně přísnější. Takže tohleto všechno je užitečné - časový test, hodnotový test, právo na účet. Ale rozhodně to fakt - já to tady říkám a zdůrazňuji a poprosím i zpravodaje, aby to řekl znovu - není to investice pro laiky. Neznamená to, že my dneska tady dáváme zelenou a od zítřka si to všichni budete kupovat a pak nám budete nadávat, když to klesne. Protože ten trh je volatilní, to je pro spotřeba si prostě říct. Takže osvěta je za mě zcela zásadní. Bral bych to jako takové varování.

Takže tolik, dámy a pánové, tahleta zásadní věc. Myslím si, že se to dnešní datum 6. 12. zapíše - doufám, že to projde tedy - zlatým písmem do kryptosvěta v České republice. Všem děkuji za spolupráci za poslední čtyři roky. Jak jste viděli, přechází to i do toho předchozího volebního období. Děkuji za pozornost a držme si palce.

 

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní je přihlášen pan poslanec Novák jakožto poslední zatím přihlášený v rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Ty technické věci, které dnes vlastně řešíme, tak víceméně popsali už mí kolegové, ale já samozřejmě v první řadě přicházím s poděkováním, v řadě druhé také se stručnou historií, no a v řadě třetí s tím doporučením, co by vlastně mělo, pokud to dnes schválíme, následovat.

Čili na začátku jako takovém bylo evropské nařízení MiCA, které se přijalo, Česká republika na něj musela reagovat a tady já musím zmínit našeho kolegu europoslance Ondřeje Kovaříka, který se velmi aktivně podílel na té legislativě evropské a velmi aktivně komunikoval i s poslanci v českém parlamentu, což nám velmi pomohlo potom diskutovat a řešit ty problémy, které přicházely s implementací a které vlastně dnes řešíme v těch pozměňovacích návrzích.

Dál musím poděkovat všem z kryptoměnové asociace a z kryptoprůmyslu, které tímto zdravím. Díky, že jste přišli, ale hlavně díky, že jste přišli hned na začátku a férově nám řekli, co se vám líbí a co se vám nelíbí. Protože jsme vlastně hovořili o třech věcech. Vy jste nám tehdy řekli, že zásadní problém je pro vás Česká národní banka, že nechcete, aby Česká národní banka udělovala licence. To byly neskutečné diskuse. Řešili jsme účty v bankách jako takové, což je také řešeno v pozměňovacím návrhu, no a řešili jsme samozřejmě časový a hodnotový test.

A my vlastně, co jsme u těch diskusí byli, víme, že to nebylo jednoduché, a tady i tomu Finančnímu analytickému úřadu musíme poděkovat i Ministerstvu financí jako takovému, které aktivně komunikovalo a snažilo se do toho tématu dostat. Tady já musím poděkovat jmenovitě i Františku Vynopalovi, který skutečně nezahálel a snažil se neustále to posouvat s námi dál. Ale dále také Kamilu Bouškovi, který většině z poslanců, kteří se o toto téma zajímají, věnoval velkou knihu o bitcoinů, ta kniha je skvělá. Kamile, díky za ni. Protože i my jsme se potřebovali edukovat, i my jsme potřebovali zjistit vlastně jít trošku více do hloubky a v tom nám právě pomohli lidé, kteří se tomu věnují.

A musím poděkovat všem, kteří vydrželi ten proces a tu nejistotu, která vlastně v průběhu toho legislativního procesu byla, a zůstali jste podnikat v České republice, nezachovali jste se jako většina firem na Slovensku, které už jsou dnes v třetích zemích. Takže za toto děkuju.

Povedla se i ta ochrana spotřebitele jako taková, což je pro nás velmi důležité. Mě velmi často lidi píší krypto, to je podvod. Jasně, protože dneska je podvod vlastně energie, je to elektro Capri, dneska je podvod, hrnec, vysavač, s čímkoliv vás může šmejd napálit, pokud mu naletíte. Ale samozřejmě stalo se to i u krypta a tady můžu navázat i na kolegu Nachera. To je potřeba po tom, co se tento zákon v jakékoliv formě schválí, pokračovat a edukovat. Já už jsem se s asociací bavil, doufám, že si na to pamatujete, že je potřeba se věnovat té edukaci jako takové, pokusit se využít i pořady České televize, ČT edu a pokračovat.

Co se týká toho přínosu tohoto průmyslu, tak je skutečně až závratný pro některé, nicméně 13 až 52  miliard je docela velký rozsah, ten odhad, takže věřím, že to bude aspoň těch 13, ale věřím hlavně, že tady zůstanete. Můžu vás potěšit i tím, že už před dvěma lety zlínská Univerzita Tomáše Bati zahájila výuku blockchainových technologií. Tudíž vidíte, že ten důraz na to, aby ten průmysl tady byl a aby se rozvíjel, tak není jenom od těch podnikatelů jako takových, ale je i od vysokých škol. Já vám teda ještě jednou děkuju všem, kteří podpoříte zákon jako takový, kteří podpoříte ty pozměňovací návrhy, které se týkají časového a hodnotového testu, které se týkají práva na účet. Moc děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy? Ano, prosím, pan zpravodaj Havránek.

 

Poslanec Jiří Havránek: Já už nyní na závěr načtu pouze legislativně technické připomínky, jsou dvě. První se týká opravy účinnosti vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie v oblasti digitalizace finančního trhu a financování udržitelnosti, sněmovní tisk 694, podle § 95 odst. 2 jednacího řádu Sněmovny, kdy v části devatenácté čl. 19 účinnost se účinnost zákona nově navrhuje takto: Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení s výjimkou ustanovení části osmé, čl. 8 bodu 15, které nabývá účinnosti dnem 30. června 2025. Bude-li schválen pozměňovací návrh A2, účinnost zákona se upravuje tak, aby ustanovení v části sedmnácté čl. 17 novely zákona o platebním styku bodů 1, 7, 18 a 21 až 23 nabyla účinnosti dnem 9. dubna 2025. Znovu to souvisí s tím, jak dlouho zde tento tisk projednáváme, přestože jsme začali v květnu, a pořád to legislativní řízení je poměrně rychlé.

Druhá legislativně technická úprava se týká toho, že projednávání sněmovního tisku 780 je rychlejší než projednávání tisku 694, nebo tisk 780, který implementuje směrnici 2024/1174 do českého právního řádu, již byl projednán ve výborech Senátu, z tohoto důvodu je v tisku 694 v části šestnácté čl. 16 novela zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu v novelizačním bodě jedna, nutno slova "a (EU) 2022/2556" nahradit slovy "(EU) 2022/2556 a (EU) 2024/1174".

Takto by to snad mělo být všechno. Já už jen opravdu poděkuju kolegům, kteří zde vystupovali s osvětou, ať už to bylo o tom, že opravdu neotvíráme stavidla velkým investicím pro každého, je to opravdu pro segment vzdělaných investorů. I s tím, jak dlouho jste vlastně přehlíželi problémy, které na kryptoprůmysl dopadaly. A já opravdu věřím a doufám, že i po této diskusi ty klíčové pozměňovací návrhy najdou větší podporu, než tomu bylo na rozpočtovém výboru, kde to prošlo naprosto o fous. Mockrát vám děkuji za vaši pozornost a půjdeme k hlasování.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy? Není tomu tak, rozpravu tedy končím. Táži se na závěrečná slova? Pan ministr nemá zájem, pan zpravodaj také ne. Nyní přikročíme k hlasování o návrzích. Prosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jiří Havránek: Určitě. Děkuji za slovo. Pardon. Děkuji za slovo. Návrh na zamítnutí tohoto zákona nebyl podán, proto je procedura následující.

Nejprve budeme hlasovat o legislativně technických úpravách, jež jsem zde před chvílí načetl.

Následně bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu A1, který nalezneme pod tímto číslem v usnesení rozpočtového výboru číslo 386, který se týká udělování licencí subjektům.

Poté bychom hlasovali ve třetím hlasování o pozměňovacím návrhu A2, ten se týká platebního styku.

Následně čtvrté hlasování o pozměňovacím návrhu A3. To se týká podnikání na kapitálovém trhu.

Páté hlasování bude o pozměňovacím návrhu A4, který se týká právě časového hodnotového testu, o čemž jsme tu dnes nejvíce mluvili.

Šesté hlasování bude o pozměňovacím návrhu B. Ten není z usnesení výboru, je to sněmovní dokument 4931 paní kolegyně Jarmily Levko. V rychlosti bych řekl, že se jedná o úpravy v živnostenském zákoně, kde dochází k vypuštění nadbytečných ustanovení a legislativně technickým úpravám. Následně už bychom hlasovali o návrhu zákona jako celku.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji. Přivolám kolegy z předsálí. Zaznamenala jsem žádost o odhlášení, všechny vás tedy odhlásím a poprosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.

 

A nyní bychom si proceduru schválili. Budeme tedy hlasovat o návrhu procedury tak, jak ji přednesl pan zpravodaj.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 341, přihlášeno 168 poslanců a poslankyň, pro 166, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

A nyní prosím, pane zpravodaji...

 

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji. Nyní bychom měli hlasovat tedy o legislativně technických úpravách, jež jsem zde před chvílí načetl.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 342, přihlášeno 168 poslanců a poslankyň, pro 168, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím, pokračujte

 

Poslanec Jiří Havránek: Nyní již přistoupíme k bloku hlasování o pozměňovacích návrzích, které naleznete v usnesení rozpočtového výboru. První je pozměňovací návrh A1, který se týká udělování licencí subjektů.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko? (Zpravodaj: Pardon, stanovisko výboru je doporučující.) Stanovisko? (Ministr: Souhlas.) Děkuji.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je? Kdo je proti?

Hlasování číslo 343, přihlášeno 168 poslanců a poslankyň, pro 166, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Jiří Havránek: Nyní bychom měli hlasovat o pozměňovacím návrhu A3, který se týká podnikání na kapitálovém trhu. Stanovisko výboru je doporučující. (Ministr: Souhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Zahajuji hlasování a... pardon, já se omlouvám, prohlašuji toto hlasování (číslo 344) za zmatečné.

Mám zde nějakou připomínku? (Z pléna: A2.) Ano, zapomněli jsme na pozměňovací návrh A2.

 

Poslanec Jiří Havránek: Omlouvám se, dokonce na ten nejdůležitější. Velmi se omlouvám, kolegyně, kolegové, paní předsedkyně.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, dá se to napravit, tak prosím.

 

Poslanec Jiří Havránek: Nyní bychom tedy hlasovali o pozměňovacím návrhu A2, který se týká platebního styku s doporučujícím stanoviskem rozpočtového výboru. (Ministr: Souhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano. Stanovisko výboru? (Zpravodaj: Doporučující.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 345, přihlášeno 168 poslanců a poslankyň, pro 167, proti žádný. Návrh nebyl přijat. Prosím.

 

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji za předešlé upozornění a nyní už opravdu budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu A3, který se týká podnikání na kapitálovém trhu. Stanovisko výboru je doporučující. (Ministr: Souhlas.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 346, přihlášeno 168 poslanců a poslankyň, pro 167, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Jiří Havránek: Nyní bychom měli hlasovat o pozměňovacím návrhu A4, který zavádí časový a hodnotový test u kryptoměn. Stanovisko garančního výboru je doporučující.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Souhlas.) Děkuji.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 347, přihlášeno 168 poslanců a poslankyň, pro 167, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji. Těší mě to. Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu B, sněmovní dokument 4931 paní poslankyně Levko, který se týká vypuštění nadbytečných ustanovení a legislativně technických úprav v živnostenském zákoně.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko garančního výboru? (Zpravodaj: Je doporučující.) Děkuji. (Ministr: Souhlas.) Děkuji.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 348, přihlášeno 168 poslanců a poslankyň, pro 165, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím, pokračujte...

Pardon, pan poslanec Svoboda k hlasování.

 

Poslanec Pavel Svoboda: Dámy a pánové, omlouvám se moc, jenom pro stenozáznam. U hlasování 345 jsem hlasoval pro, na sjetině mám "zdržel se". Nezpochybňuji hlasování.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Prosím, pane zpravodaji, pokračujte.

 

Poslanec Jiří Havránek: A nyní bychom pouze hlasovali o návrhu zákona jako celku. Nikoliv pouze, ale opravdu.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Opravdu - čili hlasovali jsme o všech pozměňovacích návrzích a nyní budeme hlasovat o celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie v oblasti digitalizace finančního trhu a financování udržitelnosti, podle sněmovního tisku 694, ve znění schváleném Poslaneckou Sněmovnou."

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 349, přihlášeno 169 poslanců a poslankyň, pro 169, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji tedy, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. (Poslanec Havránek: Děkuji.) Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím projednávání tohoto tisku. (Potlesk na galerii pro veřejnost a poté i v sále.)

 

Kolegové, kolegyně, já otevírám bod

Aktualizováno 15. 1. 2025 v 15:51.