Středa 4. prosince 2024, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Olga Richterová)

48.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 849/ - prvé čtení

Z pověření vlády tento návrh uvede místopředseda vlády a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Než ho požádám, aby se ujal slova, tak vyzvu hloučky na pravé straně sálu, aby se přemístily do předsálí. Děkuju pěkně.

Prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych zde uvedl návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění a dalších souvisejících zákonů, jímž se nastavuje takový rámec právní regulace, která umožní zlepšit efektivitu systému veřejného zdravotního pojištění a tím přispěje i k zlepšení dostupnosti hrazených zdravotních služeb.

Změn je samozřejmě v zákoně celá řada, ale na úvod bych rád vypíchl několik z nich, ty tři klíčové. Jednak je to podpora prevence prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondu prevence zdravotních pojišťoven, která je provázána s povinností pojištěnců zúčastňovat se preventivních programů a screeningových vyšetření.

Druhým bodem je usnadnění možnosti čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady, jsou-li v ČR nedostupné - týká se to především občanů v příhraničních oblastech - nebo je to pro zdravotní pojišťovny efektivnější, výhodnější, a je zde i možnost povolení pro dlouhodobé či opakované čerpání péče včetně uzavření smlouvy se zahraničním poskytovatelem.

Konečně úhrada moderních metod (Hluk v sále.) ve stomatologii, tedy plná úhrada u dětí a u základních metod u dospělých a dále částečná úhrada u složitějších metod u dospělých a s důrazem na prevenci. Zase je tady podmínka a akcentace prevence.

Nyní bych si dovolil detailněji k některým bodům. Oblast posilování motivace pojištěnců k prevenci, návrh vytváří zdravotním pojišťovnám mnohem širší prostor pro tvorbu bonifikací pro pojištěnce, kteří se budou řádně starat o vlastní zdraví. Cílem je skrze pozitivní motivaci přivést k prevenci především ty pojištěnce, kterým hrozí vznik či zhoršení některé vážné nemoci, s níž se pojí vysoké náklady, a tím zefektivnit systém veřejného zdravotního pojištění. Pokud tak například diabetik nebo pacient s hypertenzí bude dodržovat doporučení ošetřujícího lékaře, bude moci čerpat z fondu prevence vyšší příspěvek na širší spektrum aktivit a služeb. Věřím, že se tak podaří zlepšit současné ukazatele týkající se počtu preventabilních hospitalizací, úmrtí a zvyšující se počet pacientů s diabetem, obezitou a dalšími onemocněními, tedy těch preventabilních chorob, které vedou k nejčastějším úmrtím, tedy úmrtím na postižení kardiovaskulárního systému. To je i v souladu s tím, co navrhuje kardiologická společnost v rámci Cardiovascular Beating Plan. Se splněním těchto předpokladů bude zdravotní pojišťovna oprávněna, nikoliv povinna, využít i významnější část prostředků z pojistného na podporu prevence. Zdůrazňuji, že toto opatření nebude mít vliv na samotnou péči hrazenou ze zdravotního pojištění, protože základní podmínkou využití těchto prostředků bude zajištění vyrovnaného hospodaření příslušné zdravotní pojišťovny.

Druhá oblast je oblast fondového hospodaření zdravotních pojišťoven. V této oblasti je třeba zmínit zejména vytvoření fondu obecně prospěšných činností, z nějž budou zdravotní pojišťovny oprávněny financovat činnosti a služby, které souvisejí s rozvojem a zvyšováním kvality a dostupnosti hrazených služeb a systému veřejného zdravotního pojištění. Typickým opatřením je v tomto ohledu například zavedení možnosti poskytovat stipendia studujícím lékařům, kteří se zaváží po skončení studia či atestace pracovat v lokalitách se sníženou dostupností zdravotních služeb nebo v oborech, v nichž je nedostatečná možnost personálu. V podstatě tím umožňujeme pojišťovnám, aby se aktivně podílely na tvoření sítě a zvyšování dostupnosti zdravotní péče v oblastech, kde je to obtížné. Považuji za zcela nezbytné, aby hrazená péče, zejména v ambulantních odbornostech, byla dostupná rovnoměrně na celém území České republiky.

Oblast poskytování hrazené přeshraniční péče, u přeshraniční péče zavedeme mechanismus, který přispěje ke snížení administrativních bariér pro pojištěnce, kteří musí čerpat péči v zahraničí. Návrh tak obsahuje například možnost, aby zdravotní pojišťovny, za účelem zajištění místní a časové dostupnosti hrazené zdravotní péče, uzavíraly smlouvy také se zahraničními poskytovateli zdravotních služeb. Dále pak budou pojištěnci oprávnění čerpat v zahraničí do výše tamější úhrady i dlouhodobou či plánovanou péči, a to zejména v situacích, kdy bude v příhraniční oblasti některá odbornost, například praktický lékař, nedostupná. Je to věc, po které volají starostové, po které volají hejtmani v regionech, kde je opravdu tento problém, že zdravotnické zařízení na opačné straně hranic je daleko dostupnější než v naší republice.

Oblast léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků, cílem návrhu zákona v této oblasti je upravit a upřesnit postupy v rámci řízení vedených Státním ústavem pro kontrolu léčiv tak, aby byly odstraněny některé administrativní a ekonomické bariéry pro vstup jednotlivých komodit na trh v České republice a jejich setrvání v systému veřejného zdravotního pojištění, a to opět za účelem zajištění jejich dostupnosti.

Konečně předposlední je oblast zajišťování dostupnosti stomatologické péče. Návrh v této oblasti promítá odklon od používání amalgámových zubních výplní, která bude mimo velmi výjimečné případy od 1. července 2026 zakázána právním předpisem Evropské unie, a s tím související garancí úhrad jiných výplní u všech cílových skupin pojištěnců.

Dále se rozšiřuje úhrada moderních stomatologických technologií a postupů tak, aby jejich alespoň částečná úhrada motivovala stomatology více se zapojit do smluvních sítí zdravotnických pojišťoven, a tím se pro pojištěnce zlepšila dostupnost stomatologické péče plně hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

Konečně datová základna pro nastavení úhradových mechanismů. V aktuální lůžkové péči se osvědčil mechanismus tvorby klasifikačního systému a úhradových mechanismů na základě nákladových dat z referenčních sítí poskytovatelů, což umožňuje cílenější a efektivnější nastavení úhrad a řízení péče. Do budoucna navrhuji tento postup následovat i u dalších segmentů péče, přičemž z pohledu rozsahu, nákladů a organizace péče v tuto chvíli nejvýraznější přínosy nabízí vytvoření referenčních sítí poskytovatelů pro sběr nákladových dat u zbývajících typů lůžkové péče. To jest u péče následné a dlouhodobé, u jednodenní péče, u péče ve vlastním sociálním prostředí a u nákladů na takzvané centrové léky. Tím se zase dosáhne jednak rovnoměrného zajištění sítě a rozumné zajištění kvality poskytovaných služeb. Navíc to bude provázeno opravdu podrobnou analýzou dat, které potvrdí efektivitu těch výkonů, u kterých se opravdu z ekonomických důvodů ukáže, že to efektivní je a má to smysl, přičemž to bude rovnoměrné podobně, jako když se budoval DRG systém u lůžkové akutní péče. To je zhruba vše. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Pane ministře, já vám děkuji. Nyní poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, a tím je pan poslanec Tom Philipp, prosím.

 

Poslanec Tom Philipp: Dobrý den, dámy a pánové. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych už jenom krátce pohovořil k tomuto zákonu. Vláda předložila Sněmovně návrh zákona 5. 11. 2024. Návrh zákona byl rozeslán poslancům pod sněmovním tiskem 849 dne 6. 11. Organizační výbor doporučil 7. 11. jako výbor garanční výbor pro zdravotnictví.

Co se týká samotné materie, pan ministr precizně představil jednotlivé body. Jenom bych tedy připomněl, že hlavní, co se v tomto zákoně nově nastavuje, je zvýšená podpora prevence, oblast zajištění dostupnosti stomatologické péče, poskytování a úhrada přeshraniční péče - což je velmi důležitý aspekt tohoto zákona - úhradová regulace zdravotnických prostředků a úhradová regulace léčivých přípravků. Potom to, co zaznělo v závěru, to znamená úprava datové základny anebo nové nastavení datové základny, která bude podkladem pro nové úhradové mechanismy a to, jakým způsobem do budoucna bude české zdravotnictví hrazeno.

Na závěr bych si dovolil doporučit tento tisk propustit do druhého čtení. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, do níž je přihlášena paní poslankyně Věra Adámková, prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, dámy a pánové, tento sněmovní tisk se dotýká velmi důležité oblasti života nás všech, protože zdraví je důležité. V tom se asi shodneme a nebudeme o tom diskutovat. Jenom chci říci, že v té návaznosti, až dostanete ten tisk celý, tak on se opravdu - teď zaokrouhluji - trošku dotýká dalších dvaceti zákonů, takže opravdu to není jednoduchá záležitost. Máme advent, tak smířlivě samozřejmě budeme nejprve chválit, ale nejenom.

Jsem opravdu ráda, že návrh, který jsme podávali před pěti lety, a to je zmírnění přísnosti vůči hluchým dětem, je tady také zmíněn. To pánové neřekli. Za to jsem třeba opravdu velmi ráda. Je tam ale několik věcí, na které bych se neptala, kdyby ministerstvo lépe komunikovalo. Před deseti dny byl podvýbor výboru pro zdravotnictví, kde jsme měli pozvané zodpovědné zaměstnance z ministerstva, a oni mi neuměli odpovědět na mé dotazy, proto je pokládám tady a předpokládám, že se ty odpovědi dozvím.

Takže nejprve několik věcí, které nezazněly. Nepředpokládám, že všichni budete zrovna zdravotnictví mít tak důležité, abyste to četli slovo od slova, ale dovolte mi říci, že třeba tady se vymezují některé pojmy. To znamená třeba pojem partneři místo manželé, což nám třeba v tom terénu poněkud usnadní komunikaci s pacientem. Netvrdím úplně, ale myslím si, že je dobře, že i toto se tady zmínilo.

Dále to má zjednodušit komunikaci i v péči o nezletilé děti a upravuje se i definice pro mladistvé v ústavní péči, což vypadá jako velmi okrajové, ale v praxi je to nesmírně důležité. Dále se tam jasně zmiňuje také povinnost zákonného zástupce, co se týče placení pojistného a tak dále. Zmiňují se tam ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené. Nově se tedy vkládá další paragraf, kdy zdravotní pojišťovny poskytnou pojištěnci na jeho žádost náhradu nákladů podle paragrafu. Je to tam samozřejmě zase dané a je to tady i otaxované, co se týče doby.

Ale pak tady mám jeden dotaz, když už jsem tedy tak krásně všechno souhlasně odkývala. Opravdu se tady předpokládá, nebo já předpokládám, že to je ne úplně dobře napsáno, tedy hodně špatně napsáno. Tady v § 15 jsou tam nové odst. 16 a 18, které říkají: "Ze zdravotního pojištění se hradí potraviny pro zvláštní lékařské účely, které jsou úplnou nebo částečnou náhradou výživy u pojištěnců, která je takto indikována s ohledem na jejich zdravotní stav." Vzhledem k tomu, že tady je psáno i částečnou náhradou, tak jsem položila otázku, protože samozřejmě ten návrh vždycky unikne do éteru a lidé už se ptají ještě dříve, než k tomu cokoliv je. Kde máme nějakou taxonomii a kde bude ta hranice, co se ještě bude hradit a co se nebude hradit?

Naprosto chápeme a dobře to vysvětlujeme i bez vysvětlení pro těžké poruchy, jako je fenylketonurie, tam je to jednoznačné. Pro celiaky je to jednoznačné. Navíc už i lidé o tom dosti vědí, takže to je dobře. Ale dostala jsem několik dotazů, které podle tohoto... Ten pacient je zároveň právník, takže samozřejmě tady měl přede mnou náskok a ptal se: Výborně, já jsem těžký diabetik, křehký diabetik. To kdybyste se někdo chtěl v tom vzdělávat, tak pro naše diváky křehký diabetes znamená, že to je stav, kdy opravdu hodnota té glykemie není stálá, velmi těžce se koriguje. On k tomu má také režimová opatření. Položil mi otázku, zda v tom případě bude pro něj nějaká náhrada třeba pro zeleninu. Vznesla jsem tutéž otázku na pracovnici ministerstva a ona mi neuměla odpovědět. Proto prosím, v těch definicích bych velmi ráda viděla jasno a jasné odpovědi. Takto to může vypadat úsměvně, ale to je samozřejmě jenom úhel pohledu. Není to vůbec úsměvné a pacienti se na to ptají.

Další věcí je tam ta stomatologie. Víte velmi dobře, že se nebudou používat amalgámové plomby - to je dané mezinárodní dohodou - a používají se jiná kompozita. Tady je jedna věta, na kterou mi také neuměli odpovědět, a ta mi tedy poměrně vadí. To je: "V oblasti stomatologie..." Budu to číst přesně, protože jak říkám, chápu, že třeba to nemáte úplně načteno, tak aby to bylo jednodušší. "Při ošetření dočasného zubu je hrazeno plně v rozsahu celého chrupu" - a tak dále - "Do 18 let je hrazeno plně v rozsahu celého chrupu při použití fotokompozitu." To jsou ty nové materiály, to je stále v pořádku, ale: "Zhotovení výplně u pojištěnců nad 18 let" - čili tady u nás pro všechny - "na stálém zubu, na kterém byla zhotovena výplň, uvedena ve větě první nebo druhé, před dobou kratší než dva roky, není hrazeno ze zdravotního pojištění."

Můj dotaz tady zní tedy - dobře, návrh - kdo mi zaručí, že budu mít kvalitně provedenou práci? Já bych tady tedy chtěla vidět nějakou záruku, jakoby záruční dobu dvou let. Protože přivedu jako příměr diabetika, slušného diabetika, který se snaží, a tak dále. Tak samozřejmě od nás dostane doporučení, aby jedl více zeleniny v syrovém stavu, ale on prostě bez těch kvalitních zubů kedlubnu neukousne. Takže on to dobře odkývá, přijde domů a co udělá? Samozřejmě si namočí vánočku do bílé kávy, protože něčím se živit musí. Takže tady bych chtěla mít jasné vysvětlení, zda se to netýká i lidí, kteří skutečně ten chrup potřebují k tomu, aby vůbec mohli tedy dodržovat naše předpisy. Není to tam napsané, není to jasné. Znovu upozorňuji, že mi na to neuměl odpovědět pracovník ministerstva, a to mě tedy mrzelo, protože to tam bych čekala, že budou více, řekněme, erudovaní. To je jedna věc.

Potom, co se týče těch potravin, tak to opravdu nás poměrně zajímá, protože jednak tam má dojít teda k nástupu nových potravin, byť je v tom zákoně ošetřeno, jakým způsobem a poměrně, řekněme, sofistikovaným se toto bude dít, nicméně ta možnost určitého výkladu extenzivního prostě tady nezmizela a opravdu mi to neuměli vysvětlit, takže to mně trošku opravdu vadí. A znovu to opakuju.

Co se týče několika kapitol dále se zabývá kategorizací a cenovou a úhradovou regulací potravin, které se dále předpisují, čili moje otázka tady opět zní: Mohou to být výživné různé tekutiny, které známe u lidí s nějakým nutričním nedostatkem? Ale opět tady není jasné, zda to bude časově omezeno, nebo vázáno na nějaké laboratorní parametry. Neuměli mi na to odpovědět. Takže jinak skutečně to není prostě v tom zákoně jasně pochopitelné.

V části tři je změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně, kde se mění nějaká terminologie, ale dle opět názorů některých odborníků tam není dále specifikovaná, že se jedná o zdravotní službu, jedná se o fond obecně prospěšných činností, což někteří odborníci na zdravotní právo se domnívají, že to je velmi vágní, nejasné vysvětlení, neboť obecně prospěšné činnosti nemusí být vůbec vázané se zdravotním, tedy se zdravotní péčí. Takže tomu taky úplně nerozumím, jak je to takto chápáno.

Potom je tam část čtyři, která se týká změny zákonů rezortních, oborových a tak dále, dalších pojišťovnách, poměrně velká kapitola, nebudu tady se do ní pouštět do celé. Je tam úprava čerpání z fondů prevence a vymezení v procentuální dotace programu. V těch fondech prevence, kde tu prevenci samozřejmě chceme a víme, že je velmi účinná, tam o tom není žádného sporu. Tak já už tady dneska vidím zásah do hospodaření pojišťoven z několika zákonů, byť i té sociální služby, a opravdu moje otázka, znovu ji opakuju, že to můžeme napsat, to samozřejmě, jistě to odsouhlasíte, ale kde ty peníze opravdu vezmeme? Já tam prostě tu rezervu nevidím, protože jí nemáme. Všeobecná zdravotní pojišťovna teď znovu bude předkládat zdravotně pojistný plán, který již potřetí je deficitní, takže opravdu nevím, kde bychom tam pak mohli hradit toto. Bez jasného vysvětlení a podle reakce pana ministra Jurečky jsem viděla, že o tom se dále nehovořilo ani do rozpočtu, a to by byl tedy poměrně velký díl asi peněz, takže to tam také nevidím.

Takže abych to nějakým způsobem shrnula, to jsou hlavní výhrady, na které jsem prostě nedostala odpověď, jestli, prosím, ji znáte, tak já to ráda si poslechnu, ale oni mi ji neuměli dát.

Ty nejasnosti právníků pacientů tam trvají, takže to opět bych byla ráda, kdybychom mohli nějak jednoznačně tedy uklidnit, respektive vy tedy veřejnost, protože je to opravdu závažné, čili předkládaný návrh se týká skutečně celého spektra poskytované zdravotní péče. Některé oblasti jsou velmi citlivé, jako je tvorba cen, hrazení příkladně toho jednolůžkového pokoje při pobytu v nemocnici.

Opět se chci zeptat, z čeho se toto bude úplně hradit? Jako z jakých fondů? Protože pojištěnec, ať je to kterýkoliv, má mít rovný přístup ke zdravotní péči. Takže evidentně se předpokládá, že to bude hrazeno tedy z nějakých veřejných peněz, protože jinak ten příplatek si můžou ti lidé samozřejmě připlatit i dneska za jednolůžkový pokoj a standardní službu. Nebylo to z toho jasně pochopitelné.

Znovu upozorňuji na to, že nebylo potvrzeno to hrazení potravin. Ono by se totiž mělo dále týkat vlastně i těžkých alergií potvrzených samozřejmě, protože ten pacient tím pádem musí mít úplně jiné spektrum potravin. Takže opět, není to tam jasně definováno, jakým způsobem je tam omezení, nebo není. Znovu zmiňuji ty plomby, kde není ani povinnost, aby tedy nějakou dobu vydržely, což úplně se mi nezdá.

Musím říci, že návrh má některá pozitiva, jak už jsem říkala na počátku, ale má mnoho nejasných novinek, nejasné formulace, nejasné vysvětlení těch pojmů. A tady docela ještě bych měla jednu připomínku, protože zákon 48 má další novelu, která má sněmovní tisk 847, a je úplně stejná, protože i ta preambule je úplně stejná, tam jsou odstavce úplně stejné, takže možná je trošku i nešťastné, že se to neprojednává společně. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. S faktickou se přihlásil k průběhu rozpravy pan poslanec Brázdil. Prosím.

 

Poslanec Milan Brázdil: Dobrý večer, kolegyně, kolegové. Já bych se chtěl ve své faktické zeptat a reagovat na pana ministra. Uvedl hodně věcí, co se tam mění, ale nezmínil jednu věc, a to je, že se v té novele - a ověřil jsem si to u zpravodaje - ruší výběrová řízení na poskytovatele. A já se ptám proč?

Představte si, abyste věděli i ostatní, co to je výběrové řízení? Tak kraj hlídá nějaké technické vybavení té ambulance, odborník, ten hlídá to, jestli ten dotyčný je opravdu z těch dvou, kdo je vlastně lepší, když by tam byli dva, tak ze dvou, ze tří a dá pro někoho hlas. A pak je tam komora, která třeba hlídá i bezúhonnost a další věci. Když toto nebude, tak vlastně pojišťovny si vyberou kohokoliv a kdo tedy bude hlídat to, jestli ten dotyčný všechno splňuje? A nebude to náhodou taky trošku nahrávat, no, jak to říct? Nějaké korupci nebo nějakým podlostem? Přece jenom takhle se výběrové řízení, ano, je pravda, že nakonec výběrová komise někoho doporučí, ale stejně největší slovo má pojišťovna, jestli uzavře smlouvu, to je pravda, ale až poté, co proběhne to výběrové řízení. A tato novela vlastně to vyhazuje, dává to pryč. A asi se všichni shodneme na tom, že chceme mít kvalitní ambulantní specialisty, praktické lékaře, ty nejlepší, nebo ono jich moc není teďko, to je pravda, ale i kdyby byli aspoň dva, tak přece jenom se vybere na to nebo doporučí se ten nejlepší.

Prosím, pane ministře, proč se to ruší? Proč vlastně výběrová řízení, která fungovala a fungují, teď by už tam být neměla? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. My se vracíme do té obecné rozpravy, kde je přihlášen pan poslanec Jiří Mašek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, začínáme projednávat naprosto klíčovou normu pro řadu oblastí ve zdravotnictví. To je z tiskové konference, tak se vyjádřil pan ministr Válek. Skutečně je to pravda, přichází dlouho očekávaná novela a určitě se rozvine potom ve výborech významná diskuse na řadu oblastí. Ta novela by, jak dneska řekl pan ministr, měla dát rámec právní regulace pro efektivnější, lepší hrazení zdravotních služeb. To si myslím, že je velice důležitý úkol. Řada, nebo téměř ve všech stranách a hnutích jsme zdravotnictví věnovali významnou část našich programových prohlášení a našich předvolebních slibů.

Já se tedy zeptám, pomůže nám tato novela? Pomůže to reformě primární péče? Pomůže to sekundární prevenci a jejímu řešení? Pomůže to zvyšování zdravotní gramotnosti obyvatel? Pomůže to zlepšení nákladové efektivity? Přinese to navýšení výdajů na prevenci, pomůže to zvýšit účast občanů na prevenci?

V té novele se například navrhuje navýšit 3 procenta na prevenci. Jistě je to bohulibé, ale většinově známe situaci zdravotních pojišťoven. Zdravotní pojišťovny, vesměs včetně té nejsilnější, jsou už v letošním roce v minusu, v příštím roce se to prohloubí. A ředitel té největší pojišťovny prognózoval takzvaný parafrázuju, nebo cituju spíš možný náraz do zdi v roce 2027. A nyní v současné novele, pane ministře, tady slibujeme zatížit ty pojišťovny v této situaci třemi procenty navíc na prevenci.

Já samozřejmě prevenci jednoznačně podporuji a vím, že se v horizontu, ale pozor, ne jednotek let, ale desetiletí, tato částka na prevenci věnovaná navíc určitě vrátí. Ale ptám se, je skutečně reálné toto plánovat okamžitě a ve výši 3 procent? Respektive se vás budu ptát, jestli to bude nějakým postupným nárůstem, abychom to dostali do nějakých reálných čísel a abychom tím ty pojišťovny, o jejichž finanční kondici víme, skokově nezatížili a nedostali je do problémů například ve zpožďování plateb a podobně?

Zmiňujete tady bonus na prevenci. Zase velice chvályhodná věc a jde o to, abychom vtáhli spoluobčany do péče o své vlastní zdraví, o to uvědomění si té péče. A samozřejmě málokdy se někdo nechá dobrým slovem ovlivnit, ale přes nějaký bonus nebo přes nějakou motivaci to samozřejmě jde lépe. Ale děláme to v situaci, pane ministře, kdy objektivně 1,5 milionu lidí tady v té republice nemá praktického lékaře, u kterého by byli registrováni, a podobná číslovka má problém se zajištěním stomatologické péče.

Již moje předřečnice, která to tady plně shrnula, paní profesorka Adámková, tady zmínila, že jsou obavy i u té stomatologické péče, a to konkrétně u dospělých na opravu chrupu pomocí kompozitních materiálů, kdy hrazeny jsou jen takzvané jednokompozitní s krátkou garancí a podle údajů odborníků trvanlivost té plomby na rozdíl od té amalgámové, kde jsme donuceni díky šílenému Green Dealu se toho amalgámu vzdát, ale ten tam může vydržet tomu člověku i celoživotně, tato plomba vydrží zhruba jeden rok a víme, že pokud do dvou let by potřebovala výměnu ta jednovrstvá plomba nebo výplň, tak by si to ten pacient musel uhradit. Čili tady jsou opravdu problémy.

Co bych chtěl samozřejmě ocenit u té stomatologie, tak je to ošetření do 18 let zdarma. Ale jaký bude vývoj u těch stomatologů? Já vám řeknu případ, řešil jsem stížnost toto pondělí, kdy přišla, pane ministře, pacientka zhruba padesátiletá si stěžovat na to, že přišla do stomatologické ordinace a ještě před vlastním vyšetřením po ní byla požadována částka 2 000 korun jako registrační poplatek. Kde jsou ty sliby? Kdy jsme si říkali, že toto možné není, že pacient musí být ošetřen, musí mu být nabídnuta prevence, musí mu být předložen nějaký ceník, aby ten pacient se mohl rozhodnout, o doplatcích a podobně. Ale na první dobrou vybírat 2 000 korun po vstupu do ordinace, je problém. A takhle to je. A je tady řada lidí, kteří si toto dovolit nemohou a toho lékaře, který by je prohlédl na pojišťovnu nějakým způsobem zdarma, případně udělal i to ošetření s tou jednokompozitní výplní, nenalezne. A vidíme - a nemusíme si to vůbec nějak malovat narůžovo, že řada stomatologů zvažuje anebo dokonce činí kroky v tom, aby se vyvázali ze smluvních vztahů se zdravotními pojišťovnami a jeli cash. Prostě to je situace, která tady je.

Na druhou stranu my tady hovoříme o benefitech na prevenci, takže musíme reflektovat z mého pohledu aktuální situaci, kde nám ujíždí vlak, a do toho komponovat právě tato preventivní opatření. Já s tím jako s úmyslem problém samozřejmě nemám, je správný, ale musíme vědět, když ty lidi budeme oslovovat, že oni tu péči v takovém množství, jak jsem říkal, milion a více obyvatel, nemají k dispozici.

Potom je tam již zmiňovaný Fond obecně prospěšných činností a ten je ve výši 0,5 procenta, výběru na zdravotní pojištění. A je to nemalá částka, pane ministře, je to 2,5 miliardy korun. A jestli jsem se na to díval dobře a poznamenal si to dobře, tak by se z těchto peněz mimo jiné mělo platit za specializované vzdělávání lékařů. Platit za specializované vzdělávání lékařů z peněz vybraných na zdravotní pojištění, je pro mě s otazníkem. Platit pacientským organizacím - zase, jaký to bude klíč, jak jim budeme platit, kolik jim budeme platit? Ale platíme to z vybraných peněz na zdravotní pojištění, čili na vyšetřování a léčbu občanů České republiky. Dále se má platit poskytovatelům napřímo. Tam je spíš otázka, za co a komu, jaký tam bude klíč, za co se tedy bude platit napřímo poskytovateli z tohoto Fondu obecně prospěšných činností.

Pak je tam další bod, platit činnost ÚZISu. ÚZIS nám dává samozřejmě naprosto jedinečné informace, které jsou důležité pro rozhodování v rámci zdravotní politiky, pro činnost poskytovatelů, pro vyhodnocování zdravotního stavu obyvatelstva a tak dále. Je to neodmyslitelně nutná záležitost. Ale má se platit z peněz vybraných na zdravotní pojištění, anebo to má být z peněz Ministerstva zdravotnictví? Prostě nemělo by to být z toho, co se vybere na péči. Je to můj názor a určitě o tom budeme diskutovat.

Samozřejmě tato velká novelizace by měla řešit i dostupnost léků. My jsme v situaci, kdy nám chybí nejenom levné léky, ale je i nedostatek té nejmodernější drahé léčby, v terénu již dnes chybí. Zhruba 400 skupin léků má jen jednu konkrétní formu v České republice, čili její výpadek je nenahraditelný, takže i tady je potřeba napřít síly a mít tady k dispozici schválené alternativy.

Otázkou je samozřejmě i centrová péče. A jestli mám informace dobré, tak už snad od konce října nebo začátku listopadu se v některých zdravotnických zařízeních začíná přesouvat tato péče na leden a únor příštího roku.

Takže ty problémy tady nějakým způsobem narůstají a já budu velice zvědavý na diskusi k tomuto zákonu, na jeho projednávání. Chápu, že je to klíčová změna pro české zdravotnictví a pro zvýšení efektivity jeho financování. Ale chtěl jsem tady teď poukázat na některé problémy, které to zdravotnictví teď sužují, a nejsem si zcela jist, že tato novela je vyřeší. Nicméně byl bych rád, kdybychom alespoň to zlepšení té efektivity financování tady nalezli.

A je tam ještě jedna věc, pane ministře, je to otázka naznačené možnosti slučování zdravotních pojišťoven. Vím, že ta situace zdravotních pojišťoven vesměs není dobrá, všechny jsou v současnosti v minusu se svým hospodařením, tak jsem se chtěl zeptat, jestli je to z vaší strany nějaký náznak, že k tomu slučování má dojít, nebo jestli to je cíl, jestli budeme mít, nebo nebudeme mít jednu zdravotní pojišťovnu. Tak to je takový dotaz jenom na vás na závěr. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Mám zde faktickou přihlášku paní poslankyně Adámkové. Prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo. Já jsem teď taková na rozpacích, protože přestože ten zákon se dotýká všeho, tak má tolik nevyjasněných věcí, i formálních věcí, že nevím, jestli nám teď pan ministr může některé ty naše obavy vyvrátit, protože v opačném případě si myslím, že víceméně by bylo vhodné ten zákon přepracovat, tyto věci vyjasnit. O tom, že tam jsou některé dobré věci, to jsme si řekli, o tom žádná. Nicméně ty pochyby v nás zůstávají, proto dávám návrh na jeho vrácení k přepracování.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Takže jste ho podala, paní poslankyně? (Poslankyně Adámková souhlasí.) Děkuji. Poznamenávám si návrh.

Táži se, kdo další má zájem vystoupit v rozpravě? Už totiž nevnímám žádné přihlášky. Pan poslanec Brázdil. Prosím.

 

Poslanec Milan Brázdil: Já nemám žádné další otázky, jenom, přece jenom, pane ministře, nechcete aspoň něco? Tři lidi jsme se ptali. Zákon, který je závažný... (Ministr Stanjura z lavice: Byl podán návrh na zamítnutí.) Byl podán návrh na zamítnutí, já vím, ale... (Ministr Stanjura opět hovoří mimo mikrofon.) Pan ministr na mě mluví, že byl podán návrh na zamítnutí, ale nic nevede k tomu, že bychom mohli diskutovat o těch otázkách, ne? To bude závěr, až to se bude hlasovat až poté. Teď ještě stále bychom mohli diskutovat. Nechcete... (Předsedající: Jsme v rozpravě, ano.) Jinými slovy, nechcete nám odpovědět, takže... běžte.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: To byla totiž zatím poslední přihláška do rozpravy. Proto se táži, zda je ještě od někoho zájem vystoupit? Není tomu tak.

Přivolala jsem už kolegyně, kolegy z předsálí a končím obecnou rozpravu.

Nyní je prostor na závěrečná slova? Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji a předpokládám, pokud zákon projde do druhého čtení, že bude na zdravotním výboru velmi živá diskuse, kde se ty dotazy prodiskutuji, zodpoví se na ně. K některým se mohu vyjádřit už teď - potraviny pro zvláštní lékařské účely jsou definované, ta definice je dána legislativou, tam se asi není o čem bavit. O tom, jestli pracoviště splňuje nebo nesplňuje podmínky pro schválení do provozu, rozhoduje legislativa, která je veřejná, a vyjadřuje se k tomu lékařská komora. Pokud lékařská komora povolí provoz pracoviště, tak pak je to čistě v gesci komory, v gesci pojišťovny, zda nasmlouvá nebo nenasmlouvá péči. Takže to, aby skončila ta zbytečná nesmyslná výběrové řízení na kraje, to byl požadavek všech hejtmanů za všechny politické strany, včetně hejtmana, který dneska vede asociaci hejtmanů.

Co se týče spojování pojišťoven - a já za to poslancům za ANO velmi děkuji - tak pozměňovací návrh, který umožňuje spojování pojišťoven, to jste schválili i svými hlasy v předchozím zákoně, byl to pozměňovací návrh. V tomto zákoně nic takového není a já vám za to děkuji, že jste pro to hlasovali. Tak to by bylo k některým připomínkám, které jste měli.

Já si myslím, že ten zákon je dobrý, že výrazně zlepšuje práva pacientů, zlepšuje dostupnost zdravotní péče, posiluje péči o dětské stomatologické pacienty. Fondy, které tam jsou, tak to nejsou v žádném případě peníze sloužících zdravotní péči, ale je to restrukturalizace fondů - a tady bych chtěl připomenout a víme to všichni, co jste ve správních radách pojišťoven, že na fondech pojišťoven je v současné době kumulativní suma víc než 50 miliard - a právě tuto sumu chceme efektivněji využít, například provozní fondy nebo některé fondy, které se ukázaly jako přežité, chceme transformovat tak, aby byly efektivněji využity. Přitom ale samozřejmě se nemůže sahat na peníze, které slouží na zdravotní péči. Ale já předpokládám, že znovu, pokud ten zákon projde do druhého čtení, bude k němu velmi živá diskuse na zdravotním výboru. Očekávám, že se objeví pozměňovací návrhy bez ohledu, zda je podá koalice, či opozice, o každém jsem připraven velmi pečlivě studovat.

A chtěl bych poděkovat jak kolegu Maškovi, tak kolegyni Adámkové, tak koneckonců i kolegu Brázdilovi za jejich připomínky, za to, že opravdu mají legislativu pečlivě prostudovanou. A proto si myslím, že ta diskuse bude velmi důležitá i z toho důvodu, že tímto způsobem můžeme posunout společně české zdravotnictví dál, pokud z něho nebudeme dělat politické téma.

Já v podstatě navazuji na práci svých předchůdců a chtěl bych jim za to poděkovat, koneckonců novela Vojtěcha Adama stejného zákona byla velmi užitečná - a já jsem ji tady velmi silně podporoval jako předseda klubu i jako lékař, i jako poslanec - a doufám, že stejně apolitická diskuse bude i o tomto zákonu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Táži se pana zpravodaje, zda...? Nemá zájem vystoupit.

My tedy můžeme přistoupit k hlasování o návrhu na vrácení předloženého návrhu k dopracování, který přednesla paní poslankyně Věra Adámková. (Ťukání karet do lavic.)

Slyším, všechny odhlásím. Prosím, přihlaste se opět svými registračními kartami.

 

Zopakuji, o čem budeme hlasovat - protože přivoláni už kolegové byli - a sice o vrácení předloženého návrhu k dopracování.

Zahájila jsem hlasování o návrhu navrácení k dopracování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

hlasování 314. se účastnilo 129 poslankyň a poslanců, pro 55, proti 70. Návrh na vrácení nebyl přijat.

 

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.

 

Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh k projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu. Táži se, zda někdo navrhuje přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak, přistoupíme k hlasování.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro výbor pro zdravotnictví jako výbor garanční? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti, aby byl předložený návrh přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví jako garančnímu?

hlasování 315 se účastnilo 129 hlasujících, pro 127, proti 0. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví jako garančnímu výboru.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Takže se táži, zda má někdo návrh na přikázání dalším výborům či výboru k projednání? Není tomu tak.

My tedy můžeme ukončit projednávání tohoto bodu. Končím první čtení tohoto návrhu zákona a děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

Jako další otvírám bod

Aktualizováno 15. 1. 2025 v 15:51.




Přihlásit/registrovat se do ISP