(pokračuje Věra Kovářová)

43.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 829/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych za Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy představil vládní návrh novely školského zákona, sněmovní tisk 829. Tento návrh napravuje některé zásadní nedostatky systému financování regionálního školství, který byl spuštěn v roce 2020 ministrem Robertem Plagou. Připomeňme si krátce souvislosti vzniku této reformy.

Obsáhlý návrh novely školského zákona, který přinášel radikální odklon od dosavadního způsobu práce se školským rozpočtem a sliboval odstranit největší problémy existujícího normativního financování na žáka, představila vláda poprvé v roce 2016. Předkladatelé měli ambici řešit jejím prostřednictvím především rozdíly v odměňování pedagogických pracovníků dopadající zejména na malé školy se služebně seniorními pedagogickými sbory.

Podstatu navržených změn lze velmi zjednodušeně shrnout takto. Zatímco původní systém rozděloval školám prostředky primárně podle počtu vzdělávaných žáků, nový návrh předpokládal, že základním kritériem pro financování bude množství odučených hodin. Stát měl přitom každé škole určit maximální počet hodin, které jí proplatí, takzvaný PHmax a zároveň stanovit limity počtu dětí v jedné třídě.

Sami předkladatelé tehdy připouštěli, že vedle nesporných výhod obsahuje návrh také některé slabiny, zejména možnost neúměrně navyšovat rozsah vzdělávání v dělených hodinách výuky nebo účelově vytvářet více tříd s nižším počtem žáků. Rizik si byla vědoma i připomínková místa. V jejich vyjádřeních nalézáme překvapivě přesný výčet problémů, na něž reforma zákonitě musela dříve či později narazit.

Řada hlasů krotila nemístný optimismus ohledně finančních nákladů reformy. Některé už tehdy varovaly, že systém bude paradoxně motivovat školy k nárůstu počtu pedagogických úvazků v situaci, kdy chybí kvalifikovaní učitelé i na obsazení existujících míst. Obecně výhrady shrnula zpráva Komise RIA, která upozorňovala, že navržené parametry jsou snadno manipulovatelné a že potenciální rizika a rozsah nezamýšlených a nežádoucích důsledků jsou mnohem větší, než si předkladatelé připouští.

Sobotkově vládě se přesto povedlo novelu v roce 2017 schválit. Samotný zákon však neobsahoval to nejpodstatnější - limity počtu státem financovaných hodin na jednotlivých školách. Obsáhlou sérii tabulek nakonec schválila vláda Andreje Babiše až v květnu roku 2018 a celá reforma nakonec vstoupila v účinnost po ročním odkladu až 1. ledna 2020.

Příběh této největší změny financování školství od devadesátých let se tím ale neuzavřel. S postupem doby se totiž stále naléhavěji naplňují varování expertů, kteří už v roce 2016 pokládali za velmi pravděpodobné, že konstrukt nového systému opomine některé důležité aspekty a jejich náprava může být zdlouhavá.

Za hlavní nedostatky, které z dnešního pohledu vyžadují nápravu, lze pokládat následující: 1. Současná právní úprava financování regionálního školství nezohledňuje aspekt rozdílné náročnosti práce škol, která se odvíjí zejména od sociálního a ekonomického zázemí dětí a žáků. Rovnostářské rozdělování prostředků nezohledňuje nijak skutečnost, že některé školy pracují v objektivně složitějších podmínkách a neumožňuje zacílit podporu adresněji těm z nich, které ji potřebují nejvíce. Tato skutečnost nadále prohlubuje rozdíly mezi školami a má dopad na nerovný přístup ke vzdělávání. Paradoxně tak efekty stávajícího systému financování působí proti jednomu ze dvou strategických cílů Strategie 2030+, schválené rovněž předchozí vládou, jímž je snižování vzdělanostních nerovností.

2. Stát nemá žádné nástroje pro moderování nárůstu počtu učitelů ve školách zřizovaných obcemi a kraji, a nejenže tedy nemá kontrolu nad náklady na financování učitelů, ale může také jen obtížně mírnit některé negativní vedlejší efekty prudkého nárůstu počtu učitelských úvazků v posledních letech, jakými je zejména souběžně rostoucí podíl nekvalifikovaných učitelů a postupující deprofesionalizace učitelství.

3. Není systémově legislativně nastaven způsob financování podpůrných pedagogických pozic, zejména školního psychologa a školního speciálního pedagoga. Od začátku zavedení inkluzivního systému vzdělávání v České republice existují paralelně dva zdroje financování podpůrných pedagogických pozic na školách, a to v rámci poskytování podpůrných opatření třetího až pátého stupně ze státního rozpočtu a prostřednictvím finančních prostředků z Evropského sociálního fondu.

Návrh novely školského zákona, který zde dnes uvádím, přináší nápravu výše uvedených nedostatků zavedením některých nových nástrojů. Za prvé zavádí možnost indexace rozpočtů škol, respektive zohlednění náročnosti poskytovaného vzdělávání v rámci financování. Konkrétně se zavádí možnost určit opravné koeficienty například pro učitele na osobní příplatky, odměny a cílové odměny nebo k normativům na ostatní neinvestiční výdaje nebo se stanovuje možnost nařízením vlády navýšit maximální počty hodin výuky nebo přímé pedagogické činnosti školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga ve školách podle náročnosti poskytovaného vzdělávání. Za druhé umožňuje regulaci růstu počtu hodin výuky nebo přímé pedagogické činnosti financované ze státního rozpočtu prostřednictvím fixace maximálního počtu hodin školy.

Jde o možnost operativního, tedy nikoliv trvalého opatření v podobě zmocnění ve školském zákoně, které umožní pružně reagovat prostřednictvím nařízení vlády na případné nárůsty PH školy, což je skutečný rozsah pedagogické práce. Řešení takové situace proběhne prostřednictvím fixace nebo úpravy počtu hodin výuky financované ze státního rozpočtu daným školám.

Za třetí institucionalizuje školní speciální pedagogy a školní psychology a ukotvuje jejich financování ze státního rozpočtu. V návrhu zákona se legislativně ukotvuje povinnost mateřské, základní a střední školy k zajištění poradenských služeb. Zároveň dochází k zefektivnění poskytování poradenských služeb školských poradenských zařízení včetně způsobu určení spádovosti pedagogicko-psychologických poraden pro školy.

Další opatření se pak věnují úpravě přijímacího řízení na střední školy ve vztahu k uchazečům, kteří se vzdělávali v zahraničí, změnám v oblasti vyšších odborných škol posilujících propustnost mezi vysokoškolským a vyšším odborným vzděláváním, ukotvení praxe žáků a studentů oborů a studijních programů v oblasti učitelství ve školách, zakotvení pozice jejich provázejícího učitele při této praxi a jeho obměňování a vytváření spádových obvodů mateřských a základních škol formou zápisu školských obvodů do registru územní identifikace, adres a nemovitostí.

Předpokládaná účinnost této novely je od 1. září 2025 s tím, že úpravy související s financováním škol v souvislosti s přijetím této novely budou účinné až od 1. ledna 2026.

Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji vám za pozornost a budu se těšit na diskusi na půdě výboru a podvýboru.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní prosím, aby se slovo ujal zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Zdeněk Kettner. Máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, máme tady tedy sněmovní tisk 829, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání - školský zákon - ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Konkrétní paragrafy, odstavce a tak dále předčítat nebudu, protože všechno máte ve svých materiálech, které vám byly doručeny. Spíš se zaměřím tedy na důvodovou zprávu k jednotlivým bodům.

Máme tady obecnou část, kapitola A, institucionalizace speciálních pedagogů a školních psychologů. Aktuální způsob financování podpůrných pedagogických pozic školního psychologa a školního speciálního pedagoga není systémově legislativně nastaven. Od začátku zavedení inkluzivního systému vzdělávání v České republice existují paralelně dva zdroje financování podpůrných pedagogických pozic na školách, a to v rámci poskytování podpůrných opatření třetího až pátého stupně ze státního rozpočtu a prostřednictvím finančních prostředků z evropského sociálního fondu plus. Zároveň činnost dosavadních školních poradenských pracovišť není dosud upravena v zákoně o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, pouze specifikována ve vyhlášce o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.

Z důvodu zvyšování kompetence ředitele školy při vytváření kvalitního inkluzivního prostředí v podmínkách konkrétního subjektu a v návaznosti na přechod na financování školních psychologů a školních speciálních pedagogů ze státního rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se rámec poskytování poradenských služeb ve škole upravuje v zákoně.

Návrh na prodloužení doby akreditace vzdělávacích programů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků je předkládán v návaznosti na novelu zákona o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, účinnou k 1. 9. 2023. Touto novelou došlo k výraznému omezení vzdělávacích programů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. MŠMT nadále akredituje pouze vzdělávací programy, které vedou k získání odborné kvalifikace nebo specializace ve školství. Tyto programy jsou zpravidla většího rozsahu a s ohledem na požadavek nutné realizace včetně ukončení příslušného programu v době udělené akreditace je současná délka tří let nedostatečná.

Dále tady máme obecnou část, kapitola B, regulace růstu PH školy v obdobích s potřebou mimořádných úsporných opatření. V rámci průběžného vyhodnocování účinnosti nařízení vlády o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí, ve znění pozdějších předpisů, nadále jen PHmax, se ukazuje, že v obdobích, která nejsou příznivá pro státní rozpočet, nemá MŠMT vhodný nástroj, jak regulovat situace, kdy dochází ke zvyšování PH školy oproti předchozímu školnímu roku i v případech, kdy v novém školním roce nedošlo u dané školy k růstu výkonů. V této souvislosti je také třeba zmínit, že od minulého školního roku dochází k stagnaci a od aktuálního školního roku se předpokládá pokles počtu žáků základních škol zřizovaných kraji, obcemi a dobrovolnými svazky obcí. V některých případech mohou účelově vznikat další třídy v ročníku, což má vliv na zvýšení PHmax, a tím možnost většího čerpání prostředků.

Nové zmocnění ve školském zákoně by umožnilo vydat nařízení vlády, které by pro příslušný kalendářní rok nebo kalendářní roky stanovilo počet hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu v dané škole ve stejné výši jako při rozpisu finančních prostředků vyčleněných ze státního rozpočtu na činnost těchto škol na předcházející kalendářní rok. Tímto nařízením by vláda také mohla stanovit podmínky, za jakých lze takto stanovený počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu snížit nebo zvýšit, a to až do maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu stanoveného nařízení vlády.

Z hlediska dopadů na kvalitu vzdělávání by dotčené nařízení vlády regulovalo hranice PH školy na úrovni předchozího školního roku, pokud by nekleslo pod celkové PHmax školy, pokud škole neporostou výkony i přesto, že nečerpá celý potenciál PHmax. Zjednodušeně lze tedy vyslovit, že kvalita vzdělávání bude obdobná jako v předchozím roce. Vydání tohoto nařízení vlády nemá sloužit jako trvalé řešení, ale jako ad hoc nástroj v obdobích s potřebou činit mimořádná úsporná opatření.

Dále tady máme kapitolu C, zavedení možnosti indexace škol, respektive zohlednění náročnosti poskytovaného vzdělávání v rámci financování. Ze státního rozpočtu se v současnosti poskytují prostředky na výdaje podle § 160 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, a na úhradu nezbytných prokazatelných nákladů spojených s konáním závěrečných zkoušek, maturitních zkoušek a absolutorií v konzervatoři podle § 113c školského zákona. Okruh výdajů, na které lze poskytnout finanční prostředky ze státního rozpočtu školám, jež zřizuje obec, dobrovolný svazek obcí nebo kraj, je vymezen v § 160 odst. 1 písm. c) a d) školského zákona.

MŠMT pak financování výše uvedených výdajů stanoví pro jednotlivé právnické osoby vykonávající činnost mateřské školy, základní školy, střední školy a konzervatoře zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí, výši finančních prostředků na příslušný kalendářní rok postupem stanoveným v § 161 odst. 3 školského zákona. Tuto výši finančních prostředků stanoví v případě uvedených škol do výše odpovídající maximálním počtům hodin výuky nebo přímé pedagogické činnosti stanoveným nařízením vlády podle § 161 odst. 2 školského zákona nebo prováděcím právním předpisem podle § 161 odst. 2 písm. c) školského zákona.

V České republice dlouhodobě dochází k prohlubování nerovností v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání, přičemž jedním z hlavních důvodů je prohlubování nerovností mezi jednotlivými školami. Všichni žáci v republice mají stejný nárok na přístup ke kvalitnímu vzdělávání. Rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání je proto uveden jako jedna ze strategických linií dokumentu Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030 plus. Možnost dosáhnout kvalitního vzdělání je jednou z prvních podmínek pro aktivní účast v dalším ekonomickém a občanském životě. Existuje ovšem řada překážek, které přístup ke kvalitnímu vzdělávání pro různé skupiny žáků omezují. Některé omezují přístup žáků ke kvalitnímu vzdělávání prostřednictvím narušování podmínek pro vzdělávání. Mezi tyto řadíme sociální a ekonomické nerovnosti, které jsou jedněmi z nejrizikovějších faktorů přímo i nepřímo ovlivňující možnosti žáků dosáhnout potřebné úrovně vzdělání. Pro zpřehlednění textu budeme a tak dál, sociální znevýhodnění, které myslíme i ekonomickou rovinu.

Tak dále tady máme kapitolu D, rozšíření nároku na jazykovou přípravu pro občany České republiky s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka. Nárok na bezplatnou jazykovou přípravu k začlenění do základního vzdělávání mají dle platného znění § 20 školského zákona pouze žáci-cizinci. Potřebu podpory v českém jazyce mají však v některých případech nejen cizinci, ale stále častěji také občané České republiky, kteří mají nějakou migrační zkušenost nebo pochází z vícejazyčné rodiny. Dobrá znalost českého jazyka je naprosto zásadním faktorem školní úspěšnosti a následného uplatnění na trhu práce. Je zcela běžné, že občan České republiky založí v zahraničí rodinu s cizincem, jejich děti navštěvují školu v zahraničí, rodina nepředpokládá návrat do České republiky a na děti tak často česky nemluví vůbec nebo pouze v omezené míře. Rodinná situace se později může změnit, děti přijíždějí do České republiky, nastupují do školy, ale často s omezenou znalostí českého jazyka. Obdobný problém se týká dětí, které se sice narodily na území České republiky, to znamená, mají české občanství, ale rodiče mluví jiným jazykem, který se u nich doma používá ke komunikaci. Je žádoucí rozšířit nárokovou jazykovou podporu rovněž pro skupinu českých žáků, kteří mají obdobné integrační potřeby jako žáci-cizinci. Za podstatnou považujeme podmínku podobnosti integračních potřeb jako u žáků-cizinců. Jedná se především o rodiny s migrační minulostí nebo smíšené rodiny, jeden z rodičů je cizinec s pobytem na území ČR. Princip obdobných integračních potřeb je užíván rovněž Ministerstvem vnitra.

Pak zde máme kapitolu E, úprava podmínek k přijímání uchazečů ze zahraničí. V současné době mají na prominutí přijímací zkoušky z českého jazyka nárok osoby, které získaly předchozí vzdělání ve škole mimo území České republiky, pokud si o toto požádají. Znalost českého jazyka se v těchto případech ověřuje rozhovorem. Tato úprava vede k situacím, kdy žáci, kteří v České republice studují například jen druhé pololetí devátého ročníku, na tuto možnost již nedosáhnou. V případě zachování současného stavu, to jest nepřijetí navrhované právní úpravy, považujeme podmínky pro přijímání uchazečů ze zahraničí za poměrně přísně nastavené. Kromě toho je třeba podmínky lépe specifikovat, neboť prokazování předchozího vzdělávání je poměrně problematické, protože právní předpisy nestanovují, v jakém rozsahu se má prokazovat. Podmínky pro přijímání uchazečů, kteří nastoupili do devátého ročníku základní školy v České republice, považujeme za diskriminační. S příchodem většího množství uchazečů ze zahraničí je rovněž potřeba ulevit činnosti školských poradenských zařízení, jejichž činnost spočívající v uzpůsobení podmínek pro žáky ze zahraničí je víceméně formální.

Kapitola F, zrušení zmocnění k soutěžím a přehlídkám. Aktuálně je řešena legislativně organizace a financování soutěží a přehlídek pouze v oblasti zájmového vzdělávání, a to formou prováděcího předpisu ke školskému zákonu vyhláškou o podmínkách organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání. V současné době jsou soutěže a přehlídky finančně podporovány ze strany MŠMT formou dotačního řízení, které je v souladu s § 14 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Doposud platná vyhláška nebyla od svého vzniku aktualizována a některé postupy a informace v ní uvedené jsou neplatné a nerespektují aktuální podmínky systému organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání. Tyto potřeby se s vývojem praxe, legislativy i potřeb samotných organizátorů i účastníků vyvíjely. Veškeré podmínky spojené s organizací a financováním soutěží a přehlídek, které jsou ve vyhlášce uvedeny, lze řešit dotační výzvou, která umožňuje flexibilněji reagovat na případné změny podmínek při organizaci a financování soutěží a přehlídek. Návrh novely školského zákona nemá jakékoliv dopady ve vztahu k zákazu diskriminace, ve vztahu k rovnosti mužů a žen.

Kapitola G, zrušení podmínky věku nebo plné svéprávnosti žáků při činnostech v rámci praktického vyučování. Na žáky při praktickém vyučování se v souladu s ustanovením § 65 odst. 3 školského zákona vztahují ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, která upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a mladistvých a další předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Nařízení vlády o bližších požadavcích na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru neumožňuje žákům mladším 18 let práci s motorovou pilou při praktickém vyučování ani pod přímým dohledem. To způsobuje, že v důsledku této úpravy oboru vzdělání, jako například lesnické práce, lesní mechanizátor, rybář, vodař, lesnictví, není umožněno osvojení všech kompetencí stanovených příslušným rámcovým vzdělávacím programem potřebným pro výkon povolání, na jehož výkon se žáci připravují.

Pak tady máme kapitolu H, ukotvení podpory kvality praxí a provázejících učitelů. Nedostatečné propojení vysokoškolského a středoškolského studia učitelství a praxe bylo identifikováno jako jeden z hlavních nedostatků stávajícího systému přípravy učitelů v rámci reformy pregraduální přípravy učitelů. V současné době vykonávají žáci a studenti praxe pod vedením fakultních, cvičných, provázejících učitelů v rámci jejich výuky na mateřských, základních a středních školách. Provázející učitelé, kteří pak se (?) vedou, neprocházejí žádným vstupním vzděláváním, nemají žádnou systematickou podporu ze strany školy, potažmo fakulty připravující učitele, respektive pokud ji mají, tak nahodile na některých pracovištích, z iniciativy jejich nebo jednotlivých pracovníků. Provázející učitelé za reflexe praxí a práci s učiteli dostávají odměnu v řádech desítek korun za hodinu realizovaných z evropských strukturálních fondů plus v posledních několika letech. Pro reflexi praxe tak nemají dostatečný prostor. Odměnu učitelům zajišťuje fakulta ze svého rozpočtu. Reflexe praxí probíhá různorodě, podle situace a kvality jednotlivých provázejících učitelů, obecně v nedostatečném rozsahu a kvalitě. Podle šetření MŠMT na vzorku 261 provázejících učitelů v současnosti věnuje mediánový provázející učitel studentům v součtu jen 20 hodin svého času nad rámec výuky za školní rok, v průměru přitom provází dva až tři studenty, to je pouze 7 až 10 hodin na studenta za školní rok. Šetření tak potvrzuje nedostatečný rozsah reflexí a společných příprav provázejících učitelů se studenty. Jen 5 procent dotazovaných provázejících učitelů věnovalo studentům učitelství 100 a více hodin za školní rok, to jest, věnovali se provázení studentů soustavně a intenzivně. Existence této skupiny ale ukazuje, že prostor pro navýšení počtu hodin věnovaných studentům jedním provázejícím učitelem by za správně nastavených systémových podmínek existoval. S vyučujícím na fakultě jen zřídka probíhá reflexe nad konkrétní výukou nebo jejím záznamem.

Pak tady máme kapitolu I, úprava školských obvodů. Obce jsou nyní povinny stanovovat spádové obvody škol prostřednictvím vydávání obecně závazných vyhlášek. Jde o administrativně složitý postup, který dále způsobuje absenci aktuálních údajů o spádových obvodech a vysoké náklady spojené s jejich zpracováním, které je nezbytné realizovat takzvaně ručně, bez možnosti reagovat na změny v systému s vysokým počtem zřizovatelů.

Cílem návrhu zákona je nově vytvářet spádové obvody škol prostřednictvím základního Registru územní identifikace, adres a nemovitostí, který provozuje Český úřad zeměměřický a katastrální. Stanovování spádových obvodů prostřednictvím elektronického zápisu významně sníží administrativu na straně obcí. Rovněž tato změna bude znamenat zásadní podporu pro řízení vzdělávací soustavy v kontextu snižování nerovností ve vzdělávání. Bude totiž díky systému RÚIAN existovat velmi jednoduchá možnost, jak sledovat vymezení spádových obvodů v příslušných území, aniž by bylo třeba ručně vyhledávat vyhlášky a případně jejich aktualizace. Návrh zákona také významně přispívá k digitalizaci agend.

Pak zde máme kapitolu J, další témata, kterých je několik, ty již dále citovat nebudu.

Tolik moje zpráva. Samozřejmě i jako poslanec za klub SPD už se přihlásím do obecné rozpravy, kde to budu dále podrobněji komentovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Otevírám nyní obecnou rozpravu, do které se přihlásila jako první paní poslankyně Jana Berkovcová, poté pan poslanec Karel Rais. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych se vyjádřila k předkládané novele školského zákona. Hned v úvodu bych chtěla říct, že se dá stručně charakterizovat asi takto: Vláda předkládá novelu školského zákona, která nic nevyřeší, do fungujících věcí vnese zmatek a chaos a povede k nepředvídatelnosti financování vzdělávacího systému pro žáky, učitele, pedagogické i nepedagogické pracovníky i zřizovatele škol.

A vyjádřím se k hlavním změnám, které novela školského zákona přináší. Tou první změnou je institucionalizace speciálních pedagogů a školních psychologů. Zákon zavádí povinnost mateřských a základních a středních škol zajišťovat poradenské služby včetně podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Stanovuje se spádovost pedagogicko-psychologických poraden pro lepší provázanost poradenského systému. Návrh počítá se zajištěním poradenských služeb psychologem nebo speciálním pedagogem pouze ve větších základních školách nad 180 žáků. Zde budou tyto pozice standardní součástí pedagogického sboru. Menší školy pod 180 žáků budou muset o psychologa či speciálního pedagoga žádat jako o podpůrné opatření pro potřebné děti. Na středních školách nejsou tyto pozice řešeny vůbec, střední škola bude muset psychologa hradit z prostředků zřizovatele či z evropských fondů. Od poraden se bude očekávat, že metodicky povedou pracovníky školských poradenských pracovišť, ale s poradnami nikdo nekonzultoval jejich kapacitní a personální možnosti a tato úprava zákona jim přidává další povinnosti jako metodické vedení školních psychologů a speciálních pedagogů na spádových školách, na což absolutně nemají kapacity, a to nezmiňují ani jejich nízké platové ohodnocení.

S tímto návrhem nesouhlasí ani odborné Asociace školních psychologů, ani Asociace pedagogicko-psychologických poraden. Vláda rovněž ruší dalšího pedagogického pracovníka pro školy jako opatření pro zajištění vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. A to bez náhrady Toto podpůrné opatření je přitom poskytováno spíše ojediněle a dětem s potřebou nejvyšší míry podpory v případech, kdy ji nelze zajistit jiným podpůrným opatřením. Tato změna se navíc v novele objevila poměrně nestandardně a nečekaně až po skončení připomínkového řízení bez jakékoliv odborné diskuse. Jeví se tak jako další snaha ušetřit na podpoře vzdělávání těch nejzranitelnějších dětí. Tuto záležitost výrazně kritizuje i veřejný ochránce práv.

Další výraznou změnou v tomto návrhu zákona je regulace růstu PH školy v obdobích s potřebou mimořádných úsporných opatření. Cílem této navržené změny je vytvořit legislativní opatření formou zmocnění v zákoně, které umožní vládě v obdobích s potřebou mimořádných úsporných opatření regulovat meziroční nárůsty počtu vyučovacích hodin financovaných ze státního rozpočtu. Vydání tohoto nařízení vlády nemá sloužit jako trvalé řešení, ale jako ad hoc nástroj v obdobích s potřebou činit mimořádná úsporná opatření. Tedy přeloženo, v době v ekonomicky chudých časech. Opět tedy školství má být otloukánkem, který bude první na ráně, až se státu nebude ekonomicky dařit. To je opravdu velmi prozíravé.

Přitom v tomto roce nařízením vlády již došlo k úpravě nastavených hodnot PHmax, došlo k jejich plošnému snížení na 95 procent původních hodnot u všech škol, tedy snížení o 5 procent. Vláda tvrdí, že potřebuje nástroj pro období, jak už jsem řekla, která nejsou příznivá pro státní rozpočet. Chce mít nástroj, jak regulovat situace, kdy dochází k nedůvodnému navyšování PH školy oproti předchozímu roku a kdy údajně v některých případech účelově vznikají další třídy v ročníku. To je vaše důvěra v ředitele škol? Výrazy jako nedůvodné navyšování hodin, účelové vytváření tříd - podle vás jsou ředitelé podvodníci, kteří se snaží vytřískat ze státního rozpočtu maximum?

Rovněž se opíráte o argument, že od minulého školního roku dochází ke stagnaci a poklesu počtu žáků. Ale uvádíte, že je to po odečtení žáků z Ukrajiny s dočasnou ochranou. Proč nezapočítáváte do počtu žáků i 50 000 ukrajinských žáků, kteří dochází do našich škol? To se budeme tvářit, že ve školách nejsou, že učitelé nepotřebují podporu a podmínky pro jejich výuku a výuku v heterogenní třídě? Vláda argumentuje, že dosavadní systém financování základních a středních škol vedl na některých školách k velmi častému dělení tříd na menší skupiny. Což sice znamenalo, cituji: "vyšší komfort pro učitele i žáky, avšak za současné ekonomické situace je potřeba další navyšování personálních kapacit ve školství omezit." Vyšší komfort. To je opravdu skandál, že by učitelé a žáci mohli chtít pro svou výuku komfortní podmínky! Tak jim trochu přistřihneme křidýlka.

V důvodové zprávě je uvedeno, že v přijetí tohoto opatření lze spatřovat přínosy pouze v ekonomické rovině. Takže se opět potvrzuje, že vám vůbec nejde o zvyšování kvality výuky, ale o pouhé úspory, a to je v případě vzdělávání hodně smutné. Tento váš návrh regulace růstu PHmax vyvolává ve školách obavy z příliš velké svévolnosti vlády a povede k nepředvídatelnosti a nejistotě financování škol. Není jasné, kdo a na základě jakých kritérií určí, že nastalo to nepříznivé období pro státní rozpočet a jak dlouho může takové období trvat. Vy si chcete vytvořit zmocnění ke zmrazení rozpočtu škol na úrovni předchozího školního roku, což je absolutně neakceptovatelné. Takové opatření může negativně ovlivnit kvalitu vzdělávání neboť šetření na výdajích na školství není cestou ke zlepšení jeho úrovně.

Třetí výraznou změnou, kterou novela školského zákona zavádí, je možnost indexace škol, respektive zohlednění náročnosti poskytovaného vzdělávání v rámci financování.

Tady návrh zákona předpokládá možnost navýšit maximální počty hodin výuky a objem finančních prostředků školám ve vyloučených lokalitách s vyšším počtem znevýhodněných žáků, tedy školám s vyšší náročností vzdělávání. To je možná bohulibá myšlenka, chybí však detailní informace o způsobu hodnocení této náročnosti, měřitelnosti a konkrétních kritériích. Návrh by mířil správným směrem, pokud by pro tyto školy ale byly alokovány prostředky navíc, tak jako třeba doposud, z MPO, ale nikoliv ze stávajícího objemu finančních prostředků v kapitole školství. Tedy, bude se ubírat ze společných peněz ostatním školám, což si nemyslím, že je úplně spravedlivé, protože ve snaze snižovat rozdíly mezi školami pak snižujete motivaci školám inovativním. A ty doplatí vlastně i nejvíc na snižování PHmax, které doposud čerpaly na maximum právě třeba kvůli tandemové výuce, volitelným předmětům a praktikám, půleným třídám na jazyky, laboratorním cvičení a další.

Ale abych zmínila i něco pozitivního, co novela přináší, tak zmíním ukotvení podpory kvality praxí a provázejících učitelů. Tady to by mělo zvýšit kvalitu pedagogických praxí studentů učitelství, kdy se jim bude na školách věnovat provázející učitel, který pro tuto činnost bude adekvátně vzdělán a i ohodnocen specializačním příplatkem.

Ale - teď mířím do závěru - co je hlavní a co nám nejvíce vadí, že celý návrh novely je provázen pachutí avizovaného přílepku, který bude přidán ve druhém čtení ohledně financování nepedagogů. Tedy celá novela, která už je kontroverzní sama o sobě, poslouží ještě jako nosič pro legalizaci záměru přenést financování nepedagogů pod zřizovatele, tedy kraje a obce. Takováto legislativní úprava měla projít řádným legislativním procesem a připomínkovým řízením. Ale jak už je vaším zvykem, vy si věci zjednodušujete a tlačíte vše na sílu. Myslím, že tento nápad můžeme směle nominovat na vítěze ceny Legislativní paskvil roku. Smutné je, že jde o vzdělávání našich dětí a žáků a tedy takzvanou prioritu vlády ve vzdělávání. Od září roku 2025 mají být nepedagogičtí pracovníci financováni obcemi a kraji ale připraveno není nic. Nesouhlasí obce, nesouhlasí kraje, nesouhlasí školy. Kdo souhlasí, je pan ministr školství Bek s panem premiérem Fialou, oba bývalí rektoři vysokých škol. Představme si, co by říkali jako rektoři na nápad, že by jim stát posílal peníze na platy vysokoškolských pedagogů, ale na účetní, uklízečky, ekonomy, vrátné, administrativní pracovníky by vybírali do čepice od samospráv.

Za opravdu nechutnou vůči pedagogickým a nepedagogickým pracovníkům pokládám i argumentaci, že převodem nepedagogů na obce a kraje nebudou tito financováni z platů učitelů, nebudou jim tedy ubírat z jejich hromádky peněz. Já tady připomenu největší stávku zaměstnanců v minulém roce od roku 1989 ve vzdělávání, a tu obdivuhodnou solidaritu mezi pedagogy, nepedagogy a studenty, kdy se všichni podpořili ve svých spravedlivých požadavcích.

Ale vláda jenom rozděluje. Poté, co v letošním roce nedala vláda dost na nepedagogické pracovníky a ředitelé škol byli nuceni použít nenárokové složky na platy učitelů pro tarify, tedy základní platy nepedagogů, tak tato nehoráznost vlády se shazuje na nepedagogické pracovníky, že snad ujídají z cizího koláče, tedy učitelům. To je neskutečné.

Svaz měst a obcí, který mimochodem podporoval, aby byl i spolutvůrcem původní, předchozí vládou prosazené, reformy financování regionálního školství, přijal radou svazu doporučení s výhradami k přesunu nepedagogických pracovníků od roku 2026. A s dalšími a dalšími novinkami v tom financování slábne i jejich podpora tohoto kroku. Sdružení místních samospráv nesouhlasí s tímto krokem.

Kraje nápady vlády rovněž odmítají. Myslím, že nejjednodušší řešení by bylo do financování nyní nezasahovat, ponechat komplexní a projednanou a připravenou změnu na budoucí vládu. Každopádně jako hnutí ANO podáváme návrh na zamítnutí této novely. Děkuji. (Potlesk ANO a SPD.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Ivo Vondrák. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Já bych se přece jenom toho tématu, který se týká financování nepedagogů, dotknul. A to z toho pohledu, že vnímám, že to financování tak, jak se zavedlo, se rozdělilo na dvě části. Jedna se týká té pedagogické činnosti a druhá se týká provozu škol jako takových. A já teďka budu mluvit jenom o tom, s čím mám svou osobní zkušenost jako hejtman. My jsme dávali z našeho rozpočtu asi 16 % na naše střední školy, úplně nejvíc ze všech krajů v České republice, je to na tom vidět, myslím si, že ty školy se výrazně zlepšily. Nicméně už dlouhodobě začínáme pociťovat díky tomu rozdělení, že vlastně ty mzdy, které měly jít učitelům, nešly také nepedagogům, a myslím si, že systémové řešení je takové, jako se nabízí, to znamená, že by ten zřizovatel skutečně se postaral o ten provoz té školy jako takové. Já se teďka nedotýkám toho, zdali máme na to nástroje z pohledu rozdělení našich daní, sdílených daní, pro to, aby se v podstatě tyto věci daly zafinancovat, ale věřte mi, že už dneska minimálně ty kraje na to ty peníze mají. A to můžu garantovat, protože já už jsem v loňském roce jsme jednali o tom na našem krajském zastupitelstvu a musím říct, že současný hejtman , který teďka tady momentálně není, Moravskoslezského kraje, řekl, že je připraven napomoci financování těch nepedagogických pracovníků. Takže já si myslím, že to řešení tady je, a myslím si, že bychom měli začít se skutečně o tom bavit. Já nerozporuji to, že pokud se ukáže, že ty nároky, a tam si myslím, že spíš budou směrem k těm obcím, budou potřebné, aby ty peníze na ty nepedagogy měly, ale pojďme si skutečně říct, buď teda jsme to rozdělili (Předsedající: Čas.) na provozní část. Pardon, děkuji. A na tu část vzdělávací. Takže tohle dle mého názoru je řešení.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Další faktická poznámka. K té se přihlásila paní poslankyně Kamila Bláhová. Prosím, máte slovo. Vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Kamila Bláhová: Dobré odpoledne, kolegyně, kolegové, já bych ráda reagovala jak na paní kolegyni Berkovcovou, tak teď na mého předřečníka k nepedagogickým pracovníkům. Z mého pohledu je to velmi nešťastné řešit to v prostředku kalendářního roku. Včera tady zaznělo, diskutovali jsme dlouho nepedagogické pracovníky, když jsme řešili rozpočet, státní rozpočet. Pan ministr to obhajoval s tím, že mají školy školní rok, ale i školy jsou financovány v kalendářním roce, protože zřizovatelé jim dávají jejich příspěvky prostřednictvím rozpočtu města, který taktéž schvaluje koncem roku. Takže pro nás jako pro obce je absolutně nepřijatelné, aby se takováto zásadní změna činila v prostředku kalendářního roku, to je za prvé. A za druhé, pokud taková změna nastane pouhým přílepkem nebo pozměňovacím návrhem ke školskému zákonu, a bude se řešit ale prostřednictvím změny rozpočtového určení daní, nedokážu si představit, jaký to vytvoří chaos. Obce a zřizovatelé škol jsou už teď v napětí, co je čeká. A když budu mluvit v konkrétních číslech, tak pro město Litvínov je celková částka na nepedagogické pracovníky alokována na úrovni 50 milionů. Od 1. září tedy pan ministr plánuje, že se nepedagogičtí pracovníci převedou na zřizovatele. Není v návrhu rozpočtu na ně částka, to znamená 12,5 milionu někde musí se teď vzít, nevím, kde. (Předsedající: Čas.) Tak já přijdu potom později, děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Lenka Knechtová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Já bych ráda zareagovala na předřečníka, pana profesora Vondráka, vaším prostřednictvím. A to je právě jako ta otázka, jestli ty věci rozdělovat, nebo nerozdělovat, protože když máte firmu, můžete rozdělit stravování, můžete oddělit úklid. Ale ve školství fungujeme všichni na jedné hromadě, máme ty věci propojené. Když to řeknu, u nás v mateřské škole, když odchází děti o půl desáté v zimě na vycházku, tak prostě na tom oblékání těch dětí se podílí všichni, včetně kuchařek, včetně uklízeček, prostě tam funguje určitá synergie a spolupráce. A v okamžiku, kdy my začneme řešit, že bychom tam možná třeba část těch nepedagogů nepotřebovali, nebo že bychom mohli to řešit nějakým jiným způsobem, tak tyhle základní věci, ty vazby, které jsou tam už léta vybudované, se nám vlastně rozpadnou. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní se přihlásil k faktické poznámce pan poslanec Ivo Vondrák, poté paní poslankyně Renáta Oulehlová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Děkuji, já na to musím zareagovat. Ale byli jsme to tady my, kteří jsme rozhodli o tom rozdělení. Byl to Robert Plaga. A já se přiznám, že jsem nepatřil mezi ty, kteří byli tomuto příliš nakloněni, ale považoval jsem to za důležité z toho pohledu, že si spousta lidí stěžovala na to, že jsou nerovnoměrnosti v platech učitelů v různých částech České republiky. Proto se přešlo na to, že pedagogové a učitelé budou placeni všude stejně, a proto jsme dneska v této situaci. Takže já bych tady byl s tímto opatrný. Jednou jsme to rozdělili a pak si teda řekněme, co to je provoz těch škol a co je pedagogická činnost? Ale promiňte, nemůžu se ztotožnit s tím, že paní kuchařka, a mám respekt k její práci, proto jsme dneska tady, protože jsou placeny dehonestujícím způsobem. A když jsem chtěl, aby se z krajského rozpočtu uvolnilo 50 milionů na to, abychom ty peníze doplatili, tak víte, co se stalo? Nic. Místo těch 50 milionů nepedagogickým pracovníkům se to utratilo za individuální dotace, za bůhvíjaké akce, které se pořádají. Takže zkusme si nalít čistého vína. Dneska samosprávy hospodaří s přebytkem, stát hospodaří s deficitem, takže hledejme řešení, jak tyto náklady na věc, kterou považuju za extrémně důležitou, abychom je srovnali. A z toho pohledu si myslím, že financování nepedagogických pracovníků, pokud chceme financovat provoz těch škol, je naprosto logickou součástí. Je to na vás, řekněte si, jestli domov. Já si myslím, že 12,5 milionu, prosím, pro Litvínov je nula nula nic, tak jako je 50 milionů pro 41 miliardový rozpočet kraje Moravskoslezského nula nula nic. Jenom stačí říct, že chceme a máme dobrou vůli to řešit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou je na řadě paní poslankyně Renata Oulehlová, připraví se paní poslankyně Bláhová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Já jsem se chtěla k tomu financování přihlásit, ale teď s vaším dovolením, paní místopředsedkyně, a vaším prostřednictvím, bych reagovala i na pana profesora Vondráka. Víte, ona ta města hospodaří zodpovědně. Ona nehospodaří jako vláda České republiky, takže si spoří, když chtějí něco vybudovat. U nás třeba v Sokolově jsme si napřed naspořili a pak jsme postavili tolik potřebný domov pro seniory. Takže to je jedna věc.

Druhá věc, to školství. My třeba v Sokolově každý rok dáváme 50 milionů minimálně do údržby a investic do našich škol. Máme pět škol, máme sedm školek. Pokud projde to, že nepedagogické pracovníky bude platit město, tak nás to bude stát 40 milionů. To znamená, že reálně hrozí, že budou města, která budou mít s bídou na ty nepedagogické pracovníky, ale už nebudou mít na to, aby ty děti byly v zrekonstruovaném pěkném modernizovaném prostředí. Takže abychom vlastně nesanovali něco, co má řešit stát na úkor toho, že děti nebudou v prostředí, v jakém mají být.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Paní poslankyně Bláhová je nyní na řadě s faktickou poznámkou, poté pan poslanec Lubomír Wenzl. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty. Máte slovo.

 

Poslankyně Kamila Bláhová: Děkuji. Já jenom reakce na pana Vondráka, prostřednictvím vás samozřejmě, paní předsedající, 12,5 milionu je poměrně velká částka i pro město takové velikosti, jako je Litvínov. Ale pojďme se bavit ne o 12,5 milionu, ale o 50 milionech ročně. To, že to je 12,5 milionu. Pokud k té změně dojde, tak letos ty tři měsíce, ale ta částka je 50 milionů. To je vůči našemu celkovému rozpočtu nebo provozním příjmům našeho rozpočtu skoro 10 procent. To opravdu není málo. Děkuji vám.

Nehledě na to, že nehovoříme jenom o nepedagogických pracovnících, ale ve veřejném prostoru se také objevuje informace, že se jedná o některou část ONIV - ostatních neinvestičních výdajů na školy - a o tom nikdo nemluví. To jsou další peníze. Vzhledem k tomu, že stát na města a obce přenáší neustále nějaké požadavky - konsolidační balíček nám odebral některé finance z rozpočtového určení - no, tak jsem na ten přílepek tedy fakt zvědavá. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan poslanec Lubomír Wenzl vystoupí s faktickou poznámkou, poté paní poslankyně Berkovcová. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Já bych se chtěl vyjádřit k tomu zamýšlenému přenesení financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele. Řeknu konkrétní příklad ze své obce, z obce Drnovice, okres Vyškov. Máme základní školu a samozřejmě, abych hovořil jasně, tak zjistil jsem si, že v případě, že toto bude odhlasováno a ta povinnost přejde na zřizovatele, tak v případě naší obce by to byla částka milion korun za ty čtyři měsíce příští rok, ale v roce 2026 už by to byla částka zhruba tři miliony. Obec Drnovice má roční rozpočet zhruba 60 milionů korun. To znamená, kdyby ta čísla zůstala stejná, tak už v roce 2026 z rozpočtu obce by zhruba 5 procent šlo na dorovnání tohoto, co vlastně stát té obci vezme.

V naší obci není možnost tak, jak bylo v médiích kolikrát uveřejněno, že jestliže je více těchto zařízení, že by byla jedna paní účetní pro všechny, jeden školník, nějaké sdílené vaření a tak dále, protože naše obec má tu školu jednu a je potřeba ji tam zachovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní paní poslankyně Jana Berkovcová s faktickou poznámkou, dále paní poslankyně Lenka Knechtová a jako třetí zatím je přihlášen pan poslanec Havel.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji. Já jenom tedy ještě v rychlosti zareaguji asi na pana poslance Vondráka, možná i na některé předřečníky. Obce a kraje na vzdělávání vlastně přispívají už dávno. Tak to zkrátka je. Tady jde o něco jiného. Tady jde o to, že vláda přehazuje zodpovědnost za financování nepedagogů na obce a kraje, a to v půlce roku. Tedy, jak říkaly moje předřečnice, to je ještě horší v tom, že ona nenabourává jenom financování škol, ale vůbec financování těch obcí, krajů, protože ty tvoří rozpočty nyní a oni nevědí, s čím mají příští rok počítat, kolik dostanou peněz a kdy. Takže nabourávají tedy i rozpočty krajů a obcí.

Co se týká reformy, pan Vondrák měl asi na mysli reformu financování školství. Takže tu neschválil pan Plaga, ale vlastně Sněmovna tehdy v roce 2017. Myslím, že ji podpořily všechny strany, asi kromě, mám pocit, ODS. Takže i pan Vondrák ji, myslím, podpořil. Tak to je všechno. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní s faktickou paní poslankyně Lenka Knechtová, připraví se pan poslanec Havel a dále pan poslanec Berki. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Já bych ještě chtěla zareagovat na průběh rozpravy. Uvědomme si, jak ta situace v terénu opravdu vypadá. My máme základní školu, která měla dvě oddělení družiny. Dneska jich máme osm. Máme osm oddělení družiny, kde se samozřejmě logicky pro stát zvedá financování. Už dneska se nás ptají rodiče těch starších dětí, jestli by nemohl být zřízen školní klub, to znamená další pokračující služba. Ale to jsou všechno finance, které vynakládá náš stát, my, na naše děti. Na to, aby měly vzdělávání, aby měly podporu v období, kdy prostě je toto, řeknu, nejlepší období pro to být v kolektivu, vzdělávat se a to tou formální i neformální cestou. Takže za mě pořád jsou to peníze, které investujeme a jsou to dobře investované peníze. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní pan poslanec Matěj Ondřej Havel, poté pan poslanec Berki. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuji za slovo. Já nechci tu debatu tolik extendovat, ale možná krátká reakce na paní poslankyni Oulehlovou, vaším prostřednictvím. Jistě, že se stát má postarat o financování nepedagogů. Já to vnímám tak, že je potřeba se o ně postarat z veřejných peněz a hledat jiné zdroje, které jsou třeba na obcích, je správné. Pozor, ta debata je taková, že pokud by se uvažovalo o této změně, tak se počítá s tím, že se změní RUD. To znamená, obce na to dostanou peníze, které teď nemají. To znamená, vypočítávat, o kolik bude užší, menší, obecní rozpočet v současných číslech vlastně nedává smysl, protože se jistě počítá právě se změnou RUD, jak už to tady třeba i paní kolegyně Berkovcová zmiňovala.

Obecně ideově k té péči zřizovatele o vlastní školu. Zřizovatel je té škole - to mluvím z vlastní zkušenosti - daleko blíž, než, promiňte, ministerský úředník tady z Prahy. To znamená, tam to bude v synergii, domnívám se, velmi dobře fungovat a principiálně už teďka se zřizovatelé o své školy starají. Budou-li mít ještě větší nástroje a větší odpovědnost, tak myslím, že to je jenom dobře. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní pan poslanec Berki s faktickou poznámkou. Dále pan poslanec Hendrych. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Berki: Děkuji, paní místopředsedkyně. Milé kolegyně, milí kolegové, navážu na to, co říkal kolega Havel. Za prvé, ano, beru, že se teď vlastně diskutuje o něčem, co ještě není papírově na stole. Takže rozumím tomu, že některé otázky padají. Ale rozhodně můžu říci - a pan ministr to říkal vždycky veřejně - že pokud dojde k té změně, tak dojde zároveň ruku v ruce ke změně RUD. To znamená, o těch penězích, o kterých se bavíme, budou ti zřizovatelé mít napočteny v rozpočtovém určení daní.

Druhou věcí jenom, kterou chci reagovat opravdu věcně na tu diskusi. My už ale rozdělení na provoz a výuku máme už v tuto chvíli, což je podle mě hybrid, který vznikl kdysi. Není úplně šťastný, protože zřizovatel rozhodne o tom, že zřídí školu a zároveň má povinnost platit její provoz, ale výuku platí ten stát. Nepedagogičtí pracovníci v tomhle systému vlastně nedávali smysl, protože jsou provozní, a přesto je platí stát. Takže z mého pohledu - opět navážu na to, co říkal kolega Havel - dává větší smysl, aby nepedagogické pracovníky financoval z prostředků, které dostane od státu, přímo ten zřizovatel, protože ten do té školy lépe vidí. Ale chápu, že některé technické otázky vznikají díky tomu, že teď nemáme konkrétní textaci.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Pan poslanec Igor Hendrych s faktickou poznámkou, dále pan poslanec Wenzl. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, dámy a pánové, jenom velice stručně k těm návrhům na to, že by se teoreticky jaksi mohlo vše financovat z rozpočtu obcí nebo krajů. Jenom bych chtěl připomenout, že už dneska obce s rozšířenou působností doplácejí na přenesený výkon státní správy řádově několik desítek milionů korun. Ten stát je neposílá už teďka a obce to musí ze svých vlastních rozpočtů už dneska sanovat, a to každý, kdo v samosprávě působí, si myslím, velmi dobře ví. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní pan poslanec Lubomír Wenzl s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Já, vaším prostřednictvím, souhlasím s tím, co řekl pan poslanec Havel, co řekl pan poslanec Berki. Já myslím, že jsme zajedno, že opravdu na to hospodaření vidí nejlépe ten základní prvek, ta obec nebo ten zřizovatel jako takový, ne ten úředník z Prahy.

Na druhou stranu ta nejistota pro ty obce, města, zřizovatele tady je, protože stále tady ve vzduchu nebo visí nám tady bude RUD, nebude, ale kdy ten RUD bude? Já bych tomu rozuměl. Máme tady novelu školského zákona, ke které byl přesunut tento přílepek. A kdyby další bod byl ten RUD, pak bych tomu rozuměl, ale kdy ten RUD bude? Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Jenom připomínám, v pořádku, děkuji, pane poslanče.

Jenom připomínám, že při přednostní přihlášku k faktické mají elektronické přihlášky. Děkuji za pochopení.

Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Brabec.

Jenom informace pro pana poslance Foldynu, jste asi šestý v pořadí.

Po panu poslanci Brabcovi přichází potom paní poslankyně Mádlová, také s faktickou. Prosím.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuju za slovo, vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové. No, to je takový veletrh těšínských jablíček tady, jo? Nebo výstava těšínských jablíček pěkně naleštěných, protože RUD - za prvé ta změna RUDu, pokud by k ní vůbec došlo, a za Ústecký kraj rovnou říkám, že bych byl rád, kdyby k ní nedošlo, protože na ni Ústecký kraj doplatí, což je dost neuvěřitelné vzhledem k tomu, že jsme strukturálně postižený kraj. Ale i kdyby k ní došlo, tak jestli se nemýlím, tak by platila od roku 2026 nejdříve, jo? Ale my se tady bavíme už o roku 2025, takže to je jedna věc.

Další věc samozřejmě jsou silnice II. a III. třídy, to teď s tím nesouvisí, ale ono to taky je v tom RUDu. To znamená, tohleto není určitě z pohledu krajů rozhodně fér řešení, nebo obcí, protože to rozpočtové určení daní rozhodně tak, jak já jsem třeba viděl, jak jsou tam ta makročísla, kde je tam prostě napočítána celá řada parametrů, tak to neznamená, že ty peníze doputují v plné výši tam, kde je je nutno mít, protože my je určitě z pohledu krajů nebo obcí samozřejmě budeme muset těm nepedagogickým pracovníkům dát už za ten poslední kvartál toho příštího roku. Ale je velká otázka, v jakém objemu nám přijdou.

A velmi mi to připomíná prostě situaci, kdy kraj takhle od sebe něco odhodí s tím, že se toho, pardon, stát od sebe takhle něco odhodí s tím, že se mu to samozřejmě hodí, protože mu ubudou náklady, a slíbí, že s nimi tedy dodá i ty peníze, ale v nejlepším případě dodá nějakou kratší dobu a ten další rok už nepřijdou, pokud vůbec přijdou v plné výši na ten první rok. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou vystoupí paní poslankyně Ivana Mádlová, pak poté pan poslanec Mašek. Prosím, máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji, paní místopředsedkyně. No, já si myslím, že je důležité asi pojmenovat ten pravý důvod, proč tady vlastně řešíme tuto záležitost uprostřed školního roku a obce jsou z toho zoufalé, protože nemají pravidla, nejsou nastavené daně a podobně. No, není to tím, že státní rozpočet je na huntě, že byl sestaven na nepravdivých údajích, že vám chybí peníze na mandatorní výdaje, minimálně miliardy na důchody? To bude možná ten pravý důvod, proč to řešíme uprostřed roku.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Pan poslanec Jiří Mašek se přihlásil k faktické poznámce, poté pan poslanec Berki, pan poslanec Foldyna a pan poslanec Rais. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, tak já jsem se hlásil v okamžiku, než teda kolegové mě trošku předešli, nicméně opakování je matka moudrosti. Je tady jednoznačné šetření státního rozpočtu, který je takhle napjatý na rok 2025. Já tu debatu jinak považuju za legitimní z pohledu toho, že ten zřizovatel zařizuje tu obálku, ten barák platí energie a měl by asi platit logicky i ty nepedagogické pracovníky. Pojďme se teda dohodnout a dejte platnost tohoto zákona poté, co bude navýšen ten RUD. A já si myslím, že to je potom k diskusi, jináč je to jenom další kouzlo se státním rozpočtem. Děkuju vám.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Pan poslanec Berki s faktickou vystoupí nyní. Prosím.

 

Poslanec Jan Berki: Já si dovolím teď ve faktické reagovat naposledy, aby se dostalo na ty, co jsou řádně přihlášeni. Dvě věci. Už v tuhle chvíli nepedagogičtí pracovníci nejsou mandatorním výdajem státního rozpočtu, to znamená financování přes RUD a přes zřizovatele vlastně poskytuje ve skutečnosti větší jistotu těch finančních zdrojů než státní rozpočet, protože budou napočítány právě tím procentem v RUDu. A to řešení technické je jednoduché, aby součástí toho pozměňovacího návrhu bylo nejenom to převedení financování, ale zároveň ten nápočet toho RUDu.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan poslanec Foldyna je konečně na řadě s faktickou poznámkou, poté pan poslanec Rais.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji, paní předsedající. Já jsem si, nejsem velký odborník na rozpočet ani na školský zákon, nicméně něco mi tady nehraje. Když mě tady argumentuje koalice, že to navýšení by se potom dalo do RUDu, že ty obce to dostanou v RUDu.

No, podívejte se, kdybyste to mysleli upřímně a vážně, tak jste to dali do RUDu, vždyť jste dali do RUDu navýšení, do rozpočtu, pardon, do rozpočtu jste dali navýšení platů politiků o 14 procent, to jste tam dali dopředu. O to nikdo neměl strach. Dali jste tam 90 000 pro paní prezidentovou, aby nestrádala. Tak proč jste teda nedali dopředu do toho RUDu, proč jste nenavrhli ten zákon a změnu toho RUDu už dopředu? Proč nám to říkáte až teď, když víte, že tady dojde k ročnímu rozkolu? To je prostě taková hra s námi. Takže na politiky prachy jsou, na prezidentovou prachy jsou a učitelé jsou občani třetí kategorie, protože těm to teprve slíbíme. To mi neštymuje. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan poslanec Rais je na řadě s faktickou poznámkou, zatím jako poslední. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Já bych navázal na to, co říkal pan kolega Foldyna. Tady se výrazně mění politická kultura, bych řekl, k horšímu. Když jsme dělali novelu vysokoškolského zákona, tak přílepek k tomu návrhu zákona byl asi dvě hodiny před uzavřením druhého čtení tam vložen a obešlo to, kdeco se dalo a máme tam zrušení NAÚ a změny prostě ještě v dalších věcech, ke kterým jsme byli jenom postaveni jako k holému faktu.

Dneska se bavíme o RUDu, o přílepku, který ani nemáme v rukách, možná nám ho tam, nebo určitě nám ho tam dají a pak teda budeme zas postaveni před problém, že to neprojde řádným legislativním tokem, nýbrž to bude řešeno tady v rámci druhého čtení. Toto je skutečně, si myslím, změna k horšímu v té politické kultuře. Děkuju. Zbytek si nechám na ten svůj příspěvek. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ještě musíte mít ale strpení, protože se přihlásili další poslanci k faktické poznámce, pan poslanec Lubomír Wenzl a poté pan poslanec Stanislav Fridrich. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Z té proběhlé debaty, mně opravdu vychází jedno jediné, dejme účinnost toho přesunu financování nepedagogů na zřizovatele od 1. ledna 2026, a v návaznosti na to, pakliže by byla změna zákona o rozpočtovém určení daní taky s účinností od 1. 1. 2026, a tady ta debata je vyřešena. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan poslanec Stanislav Fridrich, zatím jako poslední s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Fridrich: Děkuji vám za slovo. Já se obecně vyjádřím k principu řízení financí. Nevím, jestli obce, kraje mají dostatek peněz na zafinancování tohoto systému, ale vím zcela jistě, že je špatně, že pokud někdo hospodaří dobře a ty peníze na účtech má a umí s nimi hospodařit, a pak mu je někdo jiný vezme a použije je na jiný účel, tak to je jednoznačně špatně, protože nemotivuje to ty obce, kraje a ty jednotky k tomu, aby hospodařily se svými penězi tak, jak to dělají, ale budou vědět, že do budoucna jim to někdo vezme. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Paní poslankyně Eva Fialová s faktickou poznámkou bude reagovat a dále pan poslanec Ivo Vondrák. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo. Já jsem se chtěla zeptat pana ministra, když se tady dlouho točíme ohledně toho pozměňovacího návrhu a my jako opozice už vám nevěříme ani téměř nos mezi očima, sliby, které se tu dávají, se vždycky porušují a tak dále. Máte už ten pozměňovací návrh připravený k tomu RUDu, abychom ho mohli vidět? Potom by ta debata tady byla už bezpředmětná a mohli bychom si říct, že vám můžeme důvěřovat, protože pak ty finance budou.

A pokud se nemýlím, tak financování RUDu je vždycky výhodné dělat od 1. 1. od jakéhokoli roku, protože rozdělování v polovině roku není obvyklé a i úředníci z ministerstev to moc nedoporučují. Vy jste mi naposled tady u rozpočtu argumentoval tím, že to není problém, že se ohlížíte na školní rok, což já tomu rozumím, ale ráda bych viděla teda ten pozměňovací návrh, abychom vám mohli věřit. Zatím se tu bavíme o nějakém imaginárním pozměňovacím návrhu, který nikdo neviděl, neviděl světlo světa, a vede se tu kvůli tomu zbytečná diskuse. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. S faktickou bude reagovat pan poslanec Ivo Vondrák, zatím jako poslední s faktickou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Já děkuji za slovo. Ještě jednou. My jsme se shodli na tom, že rozdělíme financování škol tak, že tu pedagogickou část bude financovat stát. Takhle jsme to odsouhlasili všichni, někteří z nás, kteří jsme tady seděli, jiní tady ještě tehdy nebyli. A zůstala tady část provozní. To jsou ty budovy. Ale pozor. Ty uklízečky, ten školník, to není pedagogický pracovník, to je ten, který se stará o provoz té školy. Takže z pohledu finančního řízení, pane Fridrichu, prostřednictvím předsedajícího, se skutečně bavíme o tom, že toto musí financovat zřizovatel.

A já jsem také neřekl, že to není o tom, že bychom neměli najít ty prostředky na to, abychom těm obcím a těm krajům na to vymezili odpovídající část veřejných zdrojů. Já netvrdím, že ne. Ale tady leží ve Sněmovně návrh zákona o rozpočtovém určení daní, který byl sestaven tak amatérským způsobem, že ho nelze odsouhlasit. A myslím si, že je nejvyšší čas se o tom začít bavit a začít ho měnit. A to já říkám se vší váhou toho, co jsem já si prožil. Protože my jsme nachystali takový zákon o rozpočtovém určení daní, který byl skutečně postavený na tom, jaké náklady nesou jednotlivé kraje, aby v podstatě potom dostaly tolik z toho RUD. Ale to, co připravilo vedení, minulé vedení Asociace krajů, šlo přesně proti tomu, bylo to o cookingu, udělat si to tak, aby mi to vyšlo.

Aby bylo jasné, nekritizuji opozici. Kritizuji ty, kteří vedli tehdy Asociaci krajů. Ten návrh je prostě principiálně špatně. Proto nebyl zatím tady asi předložen k řešení, protože je principiálně špatně nejen pro kraje, pro obce, ale musíme si říct, jak má vypadat rozpočtové určení daní. S tím souhlasím. Ale škola je pro mě priorita. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času. Nyní s faktickou bude reagovat paní poslankyně Eva Fialová a poté pan poslanec Foldyna. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo. Já budu reagovat na svého kolegu Ivo Vondráka, vaším prostřednictvím. Ono je to hezké, když se shodneme na A, je to hezké, to už jsme udělali, ale nemáme to B, o kterém se tu všichni dohadujeme. A když se něco vymýšlí, tak je potřeba to dát.

Mně také záleží na té škole, ale záleží mi hlavně na těch dětech. A na rozdíl od vysokých škol, které jsou trošku jinak, tak ty děti musí něco jíst, někdo jim musí pořádně uklidit, někdo zajistit, aby se jim tam dobře topilo a tak dále. Musíme to zajistit a musí to zajistit i to vedení těch obcí. Já se tady nepřu o investicích do budov a tak dále, ale o ten základní komfort, který je s tou výukou spojen, a to na základních a mateřských školách je mnohem víc úzce než s vysokou školou, kterou jste si schopní najmout jakoukoliv externí službou nebo čímkoliv jiným. Nelze to oddělovat. Ty mateřské a základní školy a popřípadě i ty střední fungují malinko jiným principem a je to základ té kultury, v čem ty děti vyrůstají a v čem se vzdělávají, je to prostě neoddělitelná součást.

A pokud to současně bylo teďka financováno státem a nikdo zatím nám nepředložil to B, jak to bude vypadat, tak je logické, že tady probíhá ta debata a že se logicky ty obce brání, protože je to pro ně velikánský náklad a není známo teďka ve státním rozpočtu, z čeho se to bude financovat.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan poslanec Foldyna je na řadě s faktickou poznámkou, poté pan poslanec Lubomír Wenzl.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuju. Já plně souhlasím se svojí předřečnicí. A já bych se vrátil, prostřednictvím paní předsedající, k panu Vondrákovi. Já s vámi naprosto souhlasím. My si všichni rozumíme, že školníci nejsou pedagogičtí pracovníci. Ale sakra, to víme až dneska? Že jsme to nebyli schopni říct před několika měsíci a připravit změnu toho RUDu? My to vnímáme, tu rozdílnost.

Víte, základní škola je součástí kvality života člověka. Abych měl dobrý pocit, že moje děti chodí do základní školy, která je vybavená, která je na určité úrovni. My musíme třeba na severu Čech bojovat o toho člověka, nám ubývají občané, nám utíkají lidi a nakonec k nám přicházejí ti, kteří tam zůstávají. Víte, v Děčíně je 47 000 obyvatel a 10 000 lidí má jen základní vzdělání, v Ústí nad Labem, kde je 100 000 obyvatel, má 20 000 lidí jen základní vzdělání. Tady vám potvrdím, že nefunguje ta inkluze, nefunguje.

Dřív to nebylo. Takže i toto je součást té kvality života a my ji tady projednáváme jak hokynáři. Kdybyste přišli dopředu a udělali tady nějaký návrh na změnu RUDu a my bychom s tím souzněli, protože víme, že ti nepedagogičtí pracovníci budou zajištěni a ta škola bude kvalitní součástí života toho člověka... A já jsem prožíval kvalitní součást svého života, základní vzdělání. Ať ten režim byl jakýkoliv, tak jsem chodil do pořádné školy a neměli jsme tolik dětí, které skončily na ulici se základním vzděláním. Tak se k tomu vraťme! Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou pan poslanec Lubomír Wenzl. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo. Já myslím, že všichni se shodneme, že můžeme mít sebelepšího pedagoga, je jedno, jaký je to typ školy, jestli základní, střední, bez rozdílu zřizovatele, ale přece potřebujeme k tomu i ten support, tu podporu, to znamená i ty nepedagogy. A znovu tedy říkám, tady tímto návrhem uvádíte zřizovatele v nejistotu, v tom lepším případě čtyři měsíce, že to půjde na vrub, co se týče roku 2025 - financování těchto profesí, ale kde je ta jistota, že od 1. 1. 2026 tento stav bude nějakým alespoň částečně způsobem narovnán poté, co bude předložena a schválena změna zákona o rozpočtovém určení daní? My tu jistotu nemáme v tuto chvíli, protože ten RUD nový, vaším prostřednictvím, paní předsedající, pan profesor Vondrák říkal, že byl špatný ten původní návrh, ale myslím si, že vláda je u moci - nyní už tři roky to budou, tak byl dostatečný prostor na to ten zákon nový, novelizovaný předložit. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. K faktické se přihlásila paní poslankyně Eva Fialová, poté pan poslanec Stanislav Fridrich. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Eva Fialová: Já se to zkusím, i když ne asi moc vtipně, odlehčit. Ale mně malinko přijde... Všichni určitě známe film Kulový blesk, že? Myšlenka dobrá, super stěhování a tak dále. Tak mě tady, jak se tu handrkujeme, napadlo: A máte půdičku? A mohla bych ji vidět? Hmm, ta je pěkná... Tak takhle může vzniknout nějaký pozměňovací návrh. A druhý je... (Ministryně Černochová napovídá: Tady se to bude dobře věšet.)

Tady se to bude dobře věšet. Ano, přesně tak. Děkuju, paní ministryně, za zády.

A druhá je: A máte sklep? Hmm, máme sklep, no... Ale taky ten pozměňovák může dopadnout jak s tím sklepem, že budeme muset stěhovat a ještě ho předělávat. A nedej bože, že se stane to, že to bude špatný a nebude to ani ve výboru po tom prvním čtení a dáte ten pozměňovací návrh až v druhém čtení.

Co pak uděláme, pane ministře? Co budeme teda dělat? Celou akci Kulový blesk odvoláme, nebo co? (Potlesk.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Pan poslanec Fridrich je přihlášen k faktické, zatím jako poslední. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Fridrich: Děkuji za slovo. Já se omlouvám, že jsem se asi nevyjádřil jasně. Já tady nespecifikuji kategorie, kdo je pedagogický, nepedagogický pracovník. Já se vyjadřuji k obecnému principu financování. A dle mého mínění to prostě mělo být obráceně. Nejdřív měl být schválen zákon o rozpočtu, RUD a pak jsem měl projednávat školský zákon a neobráceně. A dneska je to skutečně v pozici nejistoty a největší manažerskou chybou je brát peníze těm úspěšným, kteří je mají, umí s nimi hospodařit a zmizí někde v nejasných pravidlech. To je všechno.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji a nyní se na řadu dostává přihlášený do obecné rozpravy pan poslanec Karel Rais, připraví se paní poslankyně Jana Hanzlíková. Máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážená paní ministryně, vážení páni ministři, kolegové a kolegyně. Já bych se ještě vyjádřil k té diskusi. Je naprosto zřejmé, tak jak tady někdo říkal, že je potřeba to projednat na tom našem podvýboru a na příslušných výborech, ale bylo by dobré také, aby výbor pro místní rozvoj, aspoň tak mám pocit, že se to jmenuje, výbor, kterému přísluší ten slavný RUD, to rozpočtové určení daní, aby se tomu věnoval, protože my se samozřejmě bavíme o něčem, co v podstatě neznáme, tak jak tady předřečníci několikrát řekli, a to si nemůžu pomoct, je změna té politické kultury.

Teď tedy k tomu, co jsem měl nachystáno. Já jsem měl nachystáno několik připomínek, a to v podstatě s optikou včerejšího schváleného státního rozpočtu. První připomínka se týká systému řízení školských zařízení, kdy řediteli a řídícím pracovníkům se neustále snižuje prostor pro jejich rozhodování. Jestliže v roce 2020 došlo ke skokovému snížení ONIVů - ostatních neinvestičních výdajů veřejným školám oproti roku 2021, tak to nebyla náhodná záležitost, ale byla to víceméně systémová záležitost, protože rozpočet na rok 2023 tento propad nedorovnal, a jak jsme viděli včera, tak v podstatě rok 2024 bude velmi, velmi nepříjemný. Když pominu tedy tu inflaci, která od toho roku 2021 je přes 30 procent, tak ten ONIV v roce 2021 byl 3 miliardy 488 milionů, ty drobné nebudu uvádět, a ONIV na příští rok je pouze 2 miliardy 344 milionů plus ty drobné, čili vidíme tam obrovský propad a to jsou v podstatě údaje z kapitolního sešitu kapitoly 333.

Přitom, tak jak bylo několikrát řečeno, dostatek prostředků pro ONIV je pro školy zásadní záležitostí. Prostě z této položky se hradí vše, na co nejsou platy a provoz, elektřina, topení a podobně. Z ONIVů jsou uvolňovány prostředky jako platby na pomůcky a učebnice pro žáky, plavání, další vzdělávání pedagogických pracovníků a tak dále. Tyto prostředky lze použít na výdaje na dopravu při akcích v rámci vzdělávání, škola v přírodě a podobně.

Jak jsem již řekl, ostatní neinvestiční výdaje, tahle položka je jedna z mála možností, které má ředitel k dispozici pro přímé řízení školy a učitelů. A pochopitelně, že jsme na to reagovali v těch připomínkách ke státnímu rozpočtu, a pochopitelně také náš návrh na dorovnání ONIVů nebyl ve včerejším státním rozpočtu schválen. Do tohoto prostředí v podstatě vlastně bude přijat nový školský zákon.

Další moje připomínka se týká financování soukromých škol. Je určitě zajímavé, že v druhé části návrhu zákona, která je věnována dotacím soukromým školám, se hovoří o dotacích té soukromé škole, která by měla být srovnatelná s dotací se základní školou, která je zřizována krajem, obcí nebo svazkem obcí, kteří mají nárok na financování činnosti psychologů, speciálních pedagogů ze státního rozpočtu a tak dál. Jaká je realita ve financování soukromých škol ve včera schváleném rozpočtu na příští rok? V předloženém návrhu státního rozpočtu pro kapitolu 333 byly nekryté výdaje pro soukromé regionální školství ve výši 2,4 miliardy korun, což bylo konstatováno i Ministerstvem školství, kde v kapitolním sešitě 333 na straně 26 bylo řečeno, že navrhovaný rozpočet na rok 2025 nezabezpečuje běžné výdaje v odhadované výši asi 2,4 miliardy.

Tak jsme se na to samozřejmě snažili zareagovat. Dali jsme příslušný pozměňovací návrh. Dopadlo to jako normálně, to znamená, že koalice nám to smetla ze stolu, a v podstatě státní rozpočet s tímhle deficitem.

Další problém vidím v problematice nezajištění mzdových prostředků pro ty nepedagogy, tak jak o tom tady byla ta bouřlivá diskuse o financování této velké skupiny pracovníků rezortu školství z rozpočtového určení daní, které není doposud legislativně zajištěno. Tady hovořili přede mnou kolegyně Berkovcová a další, takže to si myslím, že si necháme na ten podvýbor nebo výbor.

Předpokládám, že pedagogové by měli být financováni stejným způsobem jako doposud, jen s tím rozdílem, aby tato skupina pracovníků nebyla podfinancována, protože podle původního programového prohlášení vlády každý pedagogický pracovník by měl v podstatě dosáhnout 130 procent průměrné mzdy pracovníků. Potom pro jistotu, v uvozovkách, vláda toto programové prohlášení vyměnila za jiný text, kde tady toto číslo již není. Tato hodnota samozřejmě, tak jak už bylo několikrát řečeno, nebyla dosažena, na rozdíl od minulé vlády hnutí ANO, která v roce 2021, čili ke konci vlády jsme uvedený limit 130 procent splnili. Tady jsem zvědav, jak skutečně se bude... My jsme tady diskutovali hodně o platech nepedagogů, ale ono je prostě potřeba se také dívat i na ty pedagogy.

Uvedených problémů, které souvisí s praktickou implementací školského zákona do praxe, bude určitě víc, ale podfinancování jak pedagogických pracovníků, tak nepedagogů zásluhou včera schváleného poddimenzovaného státního rozpočtu bude trvat. V tomto zákoně, který máme předkládán, to znamená ten tisk 829, je několik takových nelogičností, které si myslím, že budeme řešit právě na tom výboru, kdy například pracovník školského poradenského zařízení, který metodicky řídí učitele, není veden jako pedagog, a tím pádem nemá nárok na těch 130 procent průměrné mzdy, zatímco ti jeho podřízení jsou učitelé, takže ti tedy to právo mají.

Takže to si myslím, že to jsou ne drobnosti, ale jsou to prostě věci, které je potřeba doladit, a předpokládám, že si toho nikdo nevšiml, že to nebyl úmysl. Takže očekávám bohatou diskusi na výboru a znovu bych poukázal na to, co jsem říkal před chvílí, že bych byl rád, abychom vlastně diskutovali o kompletním návrhu zákona, a ne o přílepku, který přijde pět minut při uzavření druhého čtení, a my se prostě na to díváme... No, je to divné. Takže to by bylo dobré, abychom měli úplnou informaci, když máme o něčem rozhodovat. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, vyměnili jsme se v řízení schůze.

Budeme pokračovat v obecné rozpravě. Jako další vystoupí paní poslankyně Jana Hanzlíková, připraví se pan poslanec Zdeněk Kettner a další diskutující. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Já děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se ve svém příspěvku chci zaměřit na několik oblastí, ve kterých já sama vnímám, že je problém, a také jsem si to ověřila při různých diskusích, takže to není jenom můj názor, ale je to názor i mnoha odborníků nebo odborných platforem. Musím říct, že těch změn - tady jsme to slyšeli, bylo to tady představeno poměrně podrobně - je tam hodně. Jsou tam změny, které jsou podle mě hluboce systémové, ale jsou tam také změny, které budou mít poměrně velké dopady na žáky, na jejich rodiny i na školy. Z těch bodů to bude určitě institucionalizace školních speciálních pedagogů a psychologů v těch větších běžných základních školách, především ta část, která určuje spádové oblasti pedagogicko-psychologických poraden v rámci poskytování metodického vedení. Potom bod zrušení podpůrného opatření, další pedagogický pracovník, a také považují za obrovskou chybu to, že se do návrhu, který tady projednáváme, nedostalo to zavedení sociálního pedagoga.

Takže když se vrátím k tomu prvnímu bodu, což je zařazení těch školních psychologů a školních speciálních pedagogů jako součást poradenského pracoviště v běžných základních školách se 180 a více žáky, určitě kvituji to, že se tyto dvě profese nově vlastně stanou v těch školách standardní součástí pedagogického sboru a že tedy bude mnohem větší jistota jejich financování a tím i stabilita. Tady určitě nemám problém. Ztotožnila bych se i s takovými těmi obecnými floskulemi. Třeba v důvodové zprávě je, že cílem toho je prostě umožnit co nejširšímu spektru žáků, aby vykonávali povinnou školní docházku s tím, že jsou všechny jejich speciální potřeby využity a že je tam vše v pořádku, nebo že je potřeba zkvalitnit poskytování poradenských služeb. Ale s tím se můžeme ztotožnit opravdu, když se podrobně nepodíváme na ty kroky, kterými k těmto cílům směřujeme. A tady musím říct, že ne všechny ty kroky v předložené novele jsou dobře zanalyzované, ale hlavně nejsou buďto zkonzultované s odborníky, anebo jsou zkonzultované, ale není brán vlastně jakoby v potaz ten jejich odborný názor. Já jsem se teď setkala s tím, že kdykoliv jsem je začala konzultovat, tak se opravdu vyrojily spousty dotazů a různých připomínek.

Velmi problematické se jeví to praktické zajištění nově v zákoně definované povinnosti pro ta školská poradenská zařízení, nebo tedy konkrétně pro pedagogicko-psychologické poradny ohledně metodického vedení mateřských škol, základních škol a středních škol. Tady určitě je to správné, v podstatě oni to i teďka dlouhodobě dělají, ale v podstatě velmi neznámou oblastí je potom ta spádová oblast, protože to bude tedy teprve stanoveno. A tady je potřeba připomenout, že pedagogicko-psychologické poradny jsou opravdu dlouhodobě personálně poddimenzované, jednotlivé poradny mají tisíce klientů a vidíme, že teď v poslední době se ty čekací doby na vyšetření prodlužují. Také se zmiňovali, že velkým problémem je nabírání nových pracovníků, protože ta práce je vysoce odborná, velmi náročná a zodpovědná, protože jde o vlastně vzdělávací budoucnost dětí. Ale přesto, a to už tady zmínil kolega pan poslanec Rais, oni nebyli zahrnuti v podstatě do té oblasti pedagogických pracovníků nebo těch učitelů, kteří mají nárok na těch 130 procent průměrné mzdy. Logicky tedy se pedagogicko-psychologické poradny, ale i jejich zastřešující organizace obávají, zda je v jejich možnostech vlastně vedle těch všech povinností, které oni mají zvládat to metodické vedení v té spádové oblasti, o které vlastně ani nevědí ještě, jaká bude.

Dalším, a to vidím jako opravdu velmi závažným problémem, je zrušení podpůrného opatření, které spočívá ve využití dalšího pedagogického pracovníka. To podpůrné opatření totiž zahrnuje kromě školního psychologa, speciálního pedagoga, kde se vlastně teďka to bude zajišťovat plošně, co se týká toho financování, tak vlastně to zahrnuje ještě možnost využití toho dalšího učitele. A ten, a to už tady taky zaznělo, bývá skutečně přiznáván především dětem s těmi podpůrnými opatřeními ve vyšších stupních, a to v situacích, kdy je jasné, že u těchto žáků je nedostatečné využití pouze asistenta pedagoga. Návrh této novely v podstatě toto podpůrné opatření ruší a ruší ho bez jakékoliv náhrady. Podle názoru odborníků a lidí z praxe to zrušení zasáhne opravdu nejzranitelnější děti a v podstatě to bude mít dopad i na jejich rodiny, i na ty školy, kde se ty děti vzdělávají. Školská poradenská zařízení tato podpůrná opatření toho vyššího řádu přiznávají v momentě, kdy k zajištění vzdělávání těchto žáků nestačí jiná podpůrná opatření. Je to opravdu výjimečné. U této změny je velké riziko, že by se mohl zvýšit počet dětí vzdělávaných v domácím vzdělávání.

V podstatě toto zjištění vydal i pan veřejný ochránce práv, kdy v podstatě někdy v roce 2020 nebo po roce 2020 se více než zdvojnásobil počet dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, které se místo právě v běžných či speciálních třídách vzdělávají doma. A tam zaznělo, že může být příčinou tohoto nárůstu právě nedostatečná podpora jejich vzdělávání ve školách a to zrušení podpůrného opatření "další pedagogický pracovník" v podstatě zvýší tlak na vyloučení výrazně znevýhodněných dětí ze vzdělávacího systému a může to ohrozit do budoucna i jejich socializaci, protože víme, že domácí vzdělávání by mělo být opravdu naprosto výjimečná forma vzdělávání. A není příliš vhodná. Já bych jenom připomněla, že tady, když se hovoří o těchto dětech, tak abychom si lépe představili, o jaké děti jde, tak jsou to třeba děti s poruchou autistického spektra s těžkou symptomatikou nebo o děti s vážnými logopedickými vadami nebo po těžkých úrazech či o děti s těžkým kombinovaným postižením.

Navíc zrušením tohoto podpůrného opatření dojde u dětí v podstatě ke snížení standardu vzdělávání, což je mimo jiné v rozporu s čl. 7 a 24 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Tady bych si dovolila opravdu velmi apelovat na pana ministra, aby se k tomu ještě diskutovalo a opravdu se dalo na názory odborníků, protože tady by to skutečně mohlo poškodit ty nejvíce zranitelné děti.

Další problém, jak jsem zmínila na začátku, je to, že na vládě se přijala varianta, v které není zavedení pozice sociálního pedagoga. Ten sociální pedagog víme, že už v současné době na mnoha školách působí. V roce 2024 na těch základních a středních školách působilo zhruba 250 sociálních pedagogů, bylo to skoro na 300 školách, a z těch dlouhodobých zkušeností víme, že ten sociální pedagog má opravdu prokazatelně pozitivní vliv na posílení vzdělávací úspěšnosti dětí a na snížení předčasných odchodů ze vzdělávání.

V podstatě ten boj za to, aby tento sociální pedagog byl zaveden do zákona o pedagogických pracovnících, je skutečně velmi dlouhý. Já sama z praxe, kdy jsem patnáct let pracovala ve školském poradenském systému, a to už vlastně těch patnáct let ještě před nějakými deseti lety, takže to je skutečně dlouhodobá záležitost, kdy se stále o toto bojuje, protože ty školy, které mají buď sociálního pedagoga, anebo i dokonce některé sociálního pracovníka v těch svých týmech, tak si skutečně to velmi pochvalují a má to opravdu velký pozitivní vliv. Přimlouvala bych se, abychom opravdu o tomto ještě diskutovali a aby došlo k těm změnám, protože pokud ne, tak to bude mít opravdu negativní dopady a budou to negativní dopady na děti a to bychom určitě nechtěli. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Je zde jedna faktická poznámka, paní poslankyně Jana Berkovcová, a připraví se pan poslanec Zdeněk Kettner. Prosím.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji. Já tady navážu právě na svoji kolegyni Janu Hanzlíkovou, která zmínila potřebnost sociálních pedagogů. To jsem já vlastně ve své řeči nezmínila, já jsem zmínila, že je velká chyba tohoto zákona, že ruší vlastně dalšího pedagogického pracovníka jako podpůrné opatření, ale považuji za velkou chybu rovněž to, že ze zákona vypadl sociální pedagog, tedy jeho ukotvení, jeho pozice v zákoně.

Vy na jedné si vlastně v tomto zákoně navrhujete, aby se pomáhalo finančně, aby se zvýhodňovaly školy v sociálně vyloučených lokalitách, kde je vyšší náročnost vzdělávání, a na druhou stranu nezakotvíte pozici sociálního pedagoga v zákoně, což je velmi potřebná pozice, a nejenom v těch školách v sociálně vyloučených lokalitách, protože sociálně znevýhodnění žáci jsou všude a školy, které už si dokázaly najít prostředky na financování sociální pedagoga, jak bylo řečeno, si to velmi chválí. Ten sociální pedagog může významně ovlivnit vlastně předčasné odchody ze vzdělávání, pomáhá žákům, kteří jsou ohroženi školním neúspěchem, komunikuje s rodiči tam, kde je to nepodnětné, nemotivující domácí prostředí rodinné, pomáhá žákům s přípravou na vyučování, snižuje vůbec absence ve vzdělávání. Takže je to velmi důležitá pozice v těchto případech, kdy jsou ti žáci sociálně znevýhodněni a vy jste je z toho zákona vyhodili. Takže tomu nerozumím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec Zdeněk Kettner, připraví se pan poslanec Lubomír Brož. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo, dámy a pánové. Takže z role zpravodaje jsem přešel do role poslance, rád bych přinesl stanovisko za klub SPD. Spousta věcí tady už zazněla. Čili nebudu je nějak šíře rozvádět, jenom uvedu případně souhlas či nesouhlas. Vezmu to po jednotlivých bodech, protože rozhodně nebudu říkat, že celá ta novela je špatná, že úplně všechny body jsou špatné. To bych lhal.

Samozřejmě připojuji se ke svým kolegům, že zavádění této novely je velice nešťastné. Velice mě to mrzí, protože během toho volebního období, obzvláště v oblasti školství, jsme mohli vidět, že lze se domluvit, kdy bylo s námi jednáno v opozici, byly ty věci předjednány, a pak skutečně po nějaké vzájemné shodě nebyl problém ten důležitý zákon i ve zrychleném jednání uzákonit. Čili mě velice mrzí, že takto velká, opravdu velká novela je z mého pohledu opravdu tlačena až příliš na sílu. Ty konzultace nebyly na rozdíl od těch předchozích případů, kdy skutečně probíhaly, a to mě velice mrzí.

Určitě se ztotožňuju s tím, že ta situace, kdy my něco zavedeme, a pak budeme slibovat, že pro to zařídíme ty peníze, je velice nešťastná. V učitelském prostředí takovéto sliby se slibují, blázni se radují, učitelé se rozhodně neradují, protože takových slibů už zažili na vlastní kůži spoustu. A dokud to nebude černém na bílém, tak prostě jsou to skutečně jenom sliby. Je to velice nešťastné. Vy přece taky si nemůžete koupit něco, na co ještě nevíte, jestli na to budete mít peníze. Pokud ano, tak jste velice nezodpovědní a mně tohleto přijde jako nezodpovědné.

Vezmu to po těch jednotlivých kapitolách institucionalizace speciálních pedagogů a školních psychologů. S tím se určitě ztotožním, to je zapotřebí. Ti speciální pedagogové a školní psychologové jsou potřeba.

Zároveň se přikláním i k tomu, že skutečně bych tam zahrnul i ty sociální pedagogy. Už jenom z toho důvodu, že jsem z Ústeckého kraje, kde skutečně těch vyloučených lokalit je velice dost, řekl bych víc, než je zdrávo. A sociální pedagog v těchto oblastech má nezastupitelnou roli. Určitě bude mít pozitivní výsledky, a to my přece chceme. My nechceme rozšiřovat to, co tady sděloval můj kolega Foldyna, počty dětí se základním vzděláním. Myslím si, že zrovna i ten sociální pedagog je pozice, která by... ne že by to úplně odstranila, ale myslím si, že by mohla vést k pozitivnímu směru, že by to číslo klesalo.

Co se týká školních psychologů, tam je zase takovéto stavění odshora. My bychom primárně měli samozřejmě nejdříve zajistit dostatek psychologů. Je sice hezké, že to těm školám umožníme, ale oni nebudou mít kde brát.

Když se zeptáte - mám i kamarádku, dětskou psycholožku - proč je dětských psychologů tak málo, tak je to náročností. To znamená osoby, které to studují, už mají věk na to založit rodinu, a to studium je natolik náročné a tak zdlouhavé, že skutečně ta ochota specializovat se v tomto směru je velice nízká. To znamená, ti studenti skutečně zůstanou v té oblasti obecné psychologie, ale ta specializace už je příliš neláká. Chtělo by to se zaměřit i tímto směrem, nějakým způsobem zjistit tu problematiku a udělat všechno pro to, aby ty počty skutečně narůstaly, aby ten zájem o to byl a ten zájem byl pokrytý.

Tak dále tady máme kapitolu B, regulace růstu PH školy. Já nijak nezastírám a už dlouhodobě proti tomu vystupuji, nejsem úplně zastáncem těchto radikálních změn. A neustále jsou tam věci, které mi, jak se říká lidově, prostě neštimují a nesedí. To znamená, že mluvíme o tom, že ten PHmax je nezastavitelný, že to zruinuje rozpočet. Zároveň druhým dechem ale říkáme, že ty školy to využívají na 92, 93 procent a to procento nějak dramaticky nenarůstá.

Druhá věc, samozřejmě demografická křivka, počet žáků bude klesat. A já si dost dobře nedokážu představit ředitele, který má určité finance, že bude za každou cenu si tam držet učitele, když pro ně nebude mít žáky, to by ten ředitel byl nezodpovědný. A myslím si, že takový ředitel prostě asi by na tom místě příliš dlouho nevydržel.

Za další, máme zprávu České školní inspekce, že v horizontu nějakých deseti let budeme mít problém, a to, protože ten pedagogický sbor nám velmi razantně stárne a budou nám odcházet učitelé do důchodu. A zájem o studium pedagogických fakult není natolik velký, aby tento úbytek pokryl. I sám pan ministr... V některých rozhovorech jsem slyšel, že je potřeba nějakým způsobem (dát) pobídky, navýšit kapacity těchto studijních oborů. To znamená, že my tady řešíme něco, co vypadá - s největší pravděpodobností - příroda... takzvaně to postará se o nás. Ti učitelé prostě nebudou, čili tady ani nebude hrozit, že by ti ředitelé zaměstnávali nějak extrémně moc učitelů navíc. Oni budou mít vůbec štěstí, když obzvlášť na některé předměty nějakého učitele vůbec seženou.

Dalším bodem tady máme zavedení možností indexace škol, respektive zohlednění náročnosti poskytovaného vzdělávání v rámci financování. Jak už jsem řekl, Ústecký kraj, vyloučené lokality, s tím taky naprosto souhlasím. V některých lokalitách opravdu je potřeba nějakým způsobem ty učitele namotivovat, protože to je opravdu neskutečná řehole v některých lokalitách. Prostě když to řeknu, v některých oblastech učíte, máte tam děti z určitého sociálního prostředí, které chtějí - je to samozřejmě v uvozovkách - jde to prakticky samo, v některých lokalitách to je prostě bojová linie, když to tak řeknu. Takže s tím naprosto souhlasím.

Trošičku se obávám, pokud by to bylo tak, že skutečně u těch škol bude navýšení, tak s tím budu souhlasit. V okamžiku ale když budeme pracovat s nějakým stále stejným balíčkem a bude to tak, že peníze na to navýšení vezmeme tím, že snížíme těm ostatním školám, tak z mého pohledu to už je špatně, protože samozřejmě to se negativně projeví na těch běžných školách, a to my přece nechceme. My chceme si udržet nějaký vysoký standard.

Dále tady máme rozšíření nároku na jazykovou přípravu pro občany České republiky s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka. S tím já také nemám problém, protože čeština je krásný jazyk, ale velice těžký. Myslím si, že neustále se mluví o tom, že výuka cizích jazyků se zavede i od prvních ročníků. To si myslím, že je pozitivní. Ale my si musíme uvědomovat právě, co se týká obtížnosti českého jazyka, že spousta těch žáků má problémy už s tím svým mateřským jazykem. A teď si představte, že to dítě naběhne do školního prostředí, má problémy s rodným jazykem a my mu do toho ještě dáme v ten samý okamžik, kdy dojde k té radikální změně v jeho životě, my mu dáme ještě navíc cizí jazyk. Neříkám, že to je úplně špatně, ale z pedagogické praxe můžu říct, že určitě se najde velká skupina dětí, pro které to bude velký problém a nepřekonatelná překážka a můžeme zvýšit problém toho školního neúspěchu. A je sice hezké, že v tom prvním ročníku, že se nebude propadávat a podobně, nic to ale nezmění na tom, že ty děti, místo aby měly problém v jednom předmětu, tak najednou budou mít problém i v druhém předmětu stejně zaměřeném, čili v jazyku.

To znamená, že tuhletu část - rozšíření jazykové přípravy i pro občany České republiky - já jako kvituji. Obávám se ale, aby to vůbec pokrylo ty problémy, které by případně způsobilo to zavedení toho jazyka povinně už od první třídy. Neměl bych s tím problémy, pokud by to bylo nepovinné. To znamená, že ty děti, které na to skutečně mají, na to tu kapacitu, mají na to ty schopnosti, tak proč ne. Pokud to ale zavedeme plošně, stoprocentně narazíme na děti, které s tím problémy mít budou.

Úprava podmínek přijímání uchazečů ze zahraničí. Tady už problém mám. Já se přiznám, že vlastně to odpouštění povinných přijímacích zkoušek z českého jazyka pro určitou skupinu obyvatel, vím, že už tam je. Jedná se o úpravu, jedná se o ještě zjednodušení. Ale já si s tím dovolím nesouhlasit. Když se kouknete na tu zprávu jako vysvětlení, že to není diskriminační. Já nevím, ale už jenom z meritu věci, já si nedokážu představit nic víc diskriminačního, když my tady máme většinovou skupinu žáků, českých žáků navštěvujících české školy, kdy rodiče, protože ta přijímací zkouška je opravdu náročná, tak oni se musejí připravovat, stráví nad tím spoustu času, někteří zodpovědní rodiče ještě zaplatí spoustu peněz na doučování a tak dále. Ideální by bylo samozřejmě, kdyby to doučování nepotřebovali, kdyby ta kvalita výuky byla natolik dostatečná, že už by jim to stačilo. Ale prostě takový je stav věci. A teď najednou přijde... Máme menší část žáků, kterým se to prostě odpustí, a stačí jakýsi pohovor, který není nijak parametrizovaný. Jak ověřují, jestli to bylo dostatečné? Kde je ta jistota, že ten žák to bude skutečně zvládat?

Když ten žák, beru ze zahraničí, chce u nás studovat, tak by to přece měla být základní jakoby podmínka, že musí být schopen pojmout tu látku, tu výuku v českém jazyce. To prostě by měla být. A jde to. Máme spoustu příkladů vietnamské komunity. Mám i konkrétní příklady ukrajinských žáků, kteří skutečně teď mají lepší známky z českého jazyka než někteří rodilí Češi jako narození. Takže když se chce, tak to jde. Ale já se obávám, že ta snaha umetat tu cestičku a ujednodušovat to není tím správným směrem. A obzvlášť říkám, za mě je tohleto prostě diskriminační. My tady děláme různé kategorie žáků s rozdílnými přístupy. Mluvíme tady stále o rovnosti přístupu ke vzdělání. Tohleto z principu věci jde proti principu rovnosti. To prostě není rovnost. Tam je prostě disproporce.

Dále tady máme zrušení zmocnění k soutěžím a přehlídkám. Proti tomu nemám sebemenších námitek. Potom zrušení podmínky věku nebo plné svéprávnosti v rámci praktického vyučování. Tam jako samozřejmě taky souhlasím, protože tam se řeší praktický problém, který je potřeba vyřešit. A s tím opravdu problém nemám.

Dále tady máme bod ukotvení podpory kvality praxí a provázejících učitelů. S tím také naprosto souhlasím. Mělo by se to nějakým způsobem sjednotit. Co se týká praxí, tak rozdílnost kvality je někdy až zarážející.

Za další, určitě bych byl pro to, aby se násobně zvýšily hodiny praxe budoucích pedagogů, a to už od prvního ročníku, od začátku nástupu na fakultu, aby jak se říká lidově, věděli, do čeho jdou. A pak nenastane taková ta situace, to jsem taky zažil z praxe, kdy čerstvá absolventka pedagogické fakulty nastoupila první den, odučila tři hodiny a druhý den nedorazila do školy a jenom poslala e-mail, že takhle si to tedy nepředstavovala, že už prostě nedorazí. Kdyby skutečně si prošla tou praxí už od toho prvního ročníku, od začátku studia, tak by mohla zjistit, že to pro ni skutečně není, a mohla by jít někam jinam, na nějaký obor, který by jí skutečně více vyhovoval. A nebylo by to plýtvání jak financemi státu, protože to její studium něco stálo, a samozřejmě nebylo by to ani plýtvání jejím časem. Takže tady já také naprosto souhlasím. Souhlasím i s tím finančním ohodnocením, protože pokud samozřejmě my budeme chtít po těch učitelích uvádějících tu skutečně odvedenou kvalitní práci, tak kvalitní práci jim musíme zaplatit. Jinak to nemá smysl.

Co se týká úpravy školských obvodů, tam nemám úplně jaksi vyhraněný názor. Jako má to svoje pro a proti. Tam se přiznám, že tam si to ještě musím pořádně nastudovat, jak je to s tou praxí, a případně bych o tom mluvil ve druhém čtení.

Každopádně závěrečné shrnutí. Řekl jsem pro a proti. Už na začátku jsem říkal, co se mi nelíbí. Nelíbí se mi ta nulová nebo velice mizivá komunikace, předjednání s opozicí, protože tam skutečně to je velice důležitý zákon. To vzdělávání skutečně je budoucnost našeho národa. Přijde mi to, že to je příliš tlačeno na sílu. Vadí mi zase to řešení těch financí až po. Zatím je to v roli nějakého slibu. Čili i přes ta pozitiva vidím tam i dost negativ.

A z tohoto důvodu se jménem klubu SPD připojuji ke kolegům z ANO a navrhuji zamítnutí v prvním čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Já si vás poznamenám jako dalšího navrhujícího. Vaše vystoupení vyvolalo čtyři faktické poznámky. Jako první vystoupí paní poslankyně Eva Fialová, potom pan poslanec Ondřej Matěj Havel a další. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo. Já rozhodně nechci do školství moc nějak mluvit, ale chtěla jsem se přimluvit na základě předchozích vystoupení jak mého kolegy Zdeňka Kettnera, tak předtím Jany Berkovcové a Jany Hanzlíkové za sociálního pedagoga, protože ve vyloučených lokalitách opravdu je nesmírně potřeba. A dám to jenom do souvislostí. Pane ministře, vy jste ze STANu, nebo zástupce STANu. Pan ministr Kulhánek je také ze STANu. A v současné chvíli se na MMR řeší zákon o podpoře bydlení, který je nesmírně administrativně náročný a byrokratický pro budoucí obce. Máme ho tu otevřený po prvním čtení. A jedním z jeho cílů je právě nějakým způsobem zajištění dětí a jejich docházka do škol. Kdyby se zřídil sociální pedagog, tak by vyřešil polovinu problémů a nemusel by se tento nesmyslný zákon, a teď myslím o podpoře bydlení, který je nesmírně byrokraticky náročný, jeden z těch problémů vyřešit, kde je tam jeden z těchto cílů. A bylo by vyřešeno a nemuselo by se dávat 1,5 miliardy na řízenou nějakou realitku, kterou by si zřizoval stát. Takže to jenom dávám na zvážení, jestli by ty finance nebyly lépe upotřebované na sociálního pedagoga než na byrokratický a nový úřad, který by nám zajišťoval dostupnost bydlení. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Matěj Ondřej Havel, připraví se pan poslanec Jan Berki. Prosím.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuju za slovo. Já jenom stručně okomentuju některé ty věci. Krátká reakce na kolegu Kettnera, vaším prostřednictvím. Tam co se týká úpravy přijímacích zkoušek pro žáky, kteří jsou buďto cizinci, nebo studovali v cizině, tak vlastně ta úprava, která se tady navrhuje, já to vnímám jako nápravu podmínek, která právě není diskriminační, protože my tady našim žákům, kteří třeba studovali v Čechách, pak na nějakou dobu, rodiče tam mohou být z pracovních důvodů, studovali v cizině rok, dva, tři, pak se vrátí do České republiky, chtějí studovat na střední škole, ale mají už nějaký dílčí jazykový handicap, protože několik let třeba studovali v zahraničí, tak jsou vlastně posunuti do té kategorie, kde nekonají zkoušku z českého jazyka, ověřuje se to tím pohovorem.

Já si myslím, vzhledem k tomu z praxe mohu říct, to jsou opravdu jako jednotky případů, kdy se to stává, tak je to naopak dobře, protože i u vysokoškolských studentů my přece chceme, aby vyjeli do zahraničí, aby se sem vrátili, to znamená děti se zahraniční zkušeností, i když je třeba způsobená tím, že to byly pracovní příležitosti rodičů, tak je dobře, když se do české školy vrátí a mají mít takové podmínky, aby do toho vzdělávacího systému dobře naskočily.

Co se týká kritérií toho pohovoru, tady to je opravdu v kompetenci ředitele školy. Stejně tak jako ředitel školy rozhoduje o přestupu na jinou školu, rozhoduje případně o podobě nebo zařazení rozdílové zkoušky, tak stejně tak ověří, a to po něm zákon chce, ověří pohovorem, rozhovorem podle kritérií, které si stanoví. Je to jeho zodpovědnost potom, jakým způsobem bude tedy ověřena ta schopnost toho člověka studovat nadále v českém jazyce.

Vaše poznámka týkající se praxí na vysokých školách, možná bych to doplnil. Ono není samospásné to, že bude větší množství těch praxí. Ono je taky důležité, jak budou nastaveny ty vzdělávací programy. A teď nedávno zrovna byla konference o kompetenčním rámci. Já si myslím, že ta cesta bude jako velmi dobrá, že se chystá velmi dobrá reforma toho studia.

Jenom na závěr řeknu, ta debata se extenduje v celé Sněmovně. Slibuji, že na vzdělávacím... (Předsedající: Čas.) školském výboru to budeme mocně diskutovat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní pan poslanec Jan Berki, připraví se paní poslankyně Helena Válková. Prosím.

 

Poslanec Jan Berki: To trošku vypadá, jako když jsme sehrané duo, protože já jdu zase na kolegu Havla navazovat. Jenom chci upozornit, že prominutí přijímacího řízení z českého jazyka neznamená, že není ověřena znalost českého jazyka dostatečná pro zvládnutí učiva. To je v odst. 5 § 20, jenom je zvolena jiná forma, a to pohovor místo písemné. To znamená, nedochází k tomu, že by ten člověk nebyl vůbec ověřován se znalostí českého jazyka.

A druhá věc, co se týká vysokých škol, respektive fakult připravujících učitele, tak tady já zase drobně jenom poopravím kolegu Havla. To je reforma, která už běží. To znamená, tohle není něco, co je v plánu, ale něco, co už poměrně dlouho probíhá, jak na úrovni Ministerstva školství jako regulátora, který se vyjadřuje k vzdělávacím programům, tak bezesporu, ale už poměrně dlouho i na fakultách samotných, protože ony samozřejmě o to mají zájem.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jako další má faktickou poznámku přihlášenu paní poslankyně Helena Válková, kterou v sále nevidím. Jestliže paní poslankyně není přítomna v sále, v tom případě udělím slovo panu poslanci Lubomíru Brožovi, který je řádně přihlášen. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem trošku přemýšlel, jestli vůbec vystoupit, jestli se tady o tom nebavíme zbytečně, protože jsem se z médií dozvěděl, že nový předseda Pirátů prohlásil, že by Ministerstvo školství zrušil. Takže otázka je, jestli třeba za rok nebude zrušené, ale chápu, že teď je to na stole. My se tady o hodně věcech bavíme, hodně věcí řekli kolegové. Já to velmi zredukuji, ty listy, které jsem měl připravené.

A jedním z největších problémů vidím zase nepřipravenost, kterou my vidíme tady prostě už tři roky, bavíme se tady o nutnosti rozpočtového určení daní, úpravy, ale nikdo to pořádně neviděl, jo, všichni o tom mluví, mluví a nic. Tohle už mělo dávno být připraveno, protože v odborné veřejnosti je obrovská nejistota ohledně toho, co se připravuje. Teď samozřejmě chápete, že mluvím o tom, především o změně financování nepedagogických pracovníků.

Já se dneska omezím na to, že přečtu dopis, který jsem dostal od občana, který reflektuje problematiku financování nepedagogických pracovníků ve světle navrhované změny jejich financování. A je to člověk se znalostí prostředí zejména velkých škol ve Středočeském kraji, aby to nebylo, že je to nějaký... někdo, kdo čte jenom média. Takže já si dovolím to přečíst.

Za prvé, hlavní negativa. Nárůst samotné administrativní činnosti. Aktuálně se sleduje jeden rozpočet, nově by se musely hlídat dva. Externí účetní by zdražili, interní účetní by při snížení platů odmítali další práci navíc. Interní účetní nikdy neřeší pouze rozpočet. Předpokládaná velká fluktuace lidí. Při snížení platů nutné nasazení většího počtu pracovníků, při snížení platů nebudou souhlasit zaměstnanci se současnými náplněmi práce ponecháním současného množství práce. Aktuálně uklízečka uklízí a dělá denní službu, hlídá školu, průchod a tak dále. Pokud se nebudou zřizovatelé držet normativního rozdělování, ale přejdou na přerozdělování na základě reálné mzdové inventury, budou peníze maximálně na fixní složku platu. A podle všeho se k tomuto kroku zřizovatelé chystají a počítají pouze s fixní částkou.

Za druhé, normativní rozdělování. Aktuálně probíhá přerozdělování peněz na základě tří hlavních výkazů a posléze škola dostává na základě normativního rozdělení peníze. V překladu to znamená, že podle počtu žáků - například 550 - má škola nárok na 21 pracovníků a dostane na ně normativně peníze, tedy na těch 21 úvazků, ale reálně zaměstnává pouze 18. A platy za zbývajících 3 osoby přerozděluje formou odměn mezi 18 pracovníků, aby jim bylo přilepšeno a práce pro ně vůbec byla finančně atraktivní. Ušetřené úvazky se tak rozpouští mezi aktivní lidi. Pokud 18 pracovníků zvládne práci těch 21, mohou si přilepšit. Pokud ti 3 normativní pracovníci budou odebráni, na osobní ohodnocení ani odměny nebude. Proč by tedy méně osob mělo dělat práci za více lidí s nižším platem? Znovu říkám, je to dopis z praxe člověka, který se pohybuje ve školství.

Za třetí, příklady z praxe. Například větší škola má mít nárok na 7 zaměstnanců v kuchyni, ale reálně zaměstnává pouze 4, a to nejenom kvůli rozdělení finančního ohodnocení, ale také kvůli samotnému technickému zázemí. Vývařovna je malá a 7 lidí by bylo kontraproduktivní, 4 lidi tedy pracují více intenzivněji a efektivněji. A zároveň se jim zbývající platy mohou přerozdělit, tudíž jsou lépe motivovaní a pozici jako takovou lze vůbec obsadit.

Opět příklad z praxe. Pokud by pomocná kuchařka pracovala pouze za fixní částku, přišla by si za rok na 242 000 hrubého. Proč by za tuto částku měla pracovat? Bez osobního ohodnocení a odměn nemá šanci mít normálnější plat. Jsou tady uvedeny další vzorové údaje hrubých mezd platných tabulek v listopadu 2024: uklízečka, víc než 32 let praxe, 2/12 platový stupeň z platové třídy, 18 780 plus dopočet do minimální mzdy, 120 korun; pomocný pracovník v kuchyni, víc než 32 let, 3/12, 20 230; kuchař, víc než 32 let praxe, 4/12, 21 750; kuchař, víc než 32 let praxe, 5/12, 23 510 korun; hospodářka, víc než 32 let praxe, 9/12, 31 820 korun - a bez této pozice, v závorce je uvedeno, byla škola v dnešní době paralyzována - správce ICT, víc než 32 let praxe, 37 170.

Nedostatek specializovaných zájemců dnes nahrazují draze přeplácené externí společnosti. A na této úrovni pracují i další zaměstnanci. Sekretářka je ekonomka, hospodářka, podatelna, protože je nutnost vedení spisové služby a tak dále. To, na co je v rámci měst několik oddělení a osob, je ve škole často jediná osoba. V době digitalizace a plánované další digitalizace administra (?) i nároky na provozní zaměstnance narostly. Nepedagogičtí pracovníci již běžně v jedné osobě zastávají více funkcí - ano, školy mají možnost přijmout více lidí, ale na úkor hodnocení menšího počtu, který by za menší mzdu množství práce nedělal. Tady vnímám, že se pořád točíme v kruhu.

Za čtvrté, doplácí pedagogové na nepedagogy. To je taky věc, která se objevila v médiích a hodně se řeší. Pisatel píše: Ano, ale také ne. Odpověď je jednoduchá. Pokud je škola malá - to znamená, to má změnit reforma školství, kdy školy pod 250 dětí mají být slučovány - má normativně nárok například na 0,8 úvazku uklízečky. Ale na úvazek 0,8 nikoho nenajdete. Takže ano, v tomto případě pedagogická část - (Odkašlal si.) pardon - dotuje nepedagogickou. Je pochopitelný úvazek 0,5 a 1, ale 0,8 není atraktivní. V případě velké školy - mám k tomu i vzorové vzorové .pdf - došlo v roce 2023 k dotování z nepedagogického rozpočtu strany druhé, tedy pedagogů. Zhruba 135 000 korun v té konkrétní škole mohlo být vyplaceno mezi uklízečky a u kuchařky, ale bylo použito k odměně pedagogů. Takže ve finále měli zaměstnanci normativně nárok na něco jiného, co jim vyplaceno nebylo. Bohužel rozpočty jsou v tomto poněkud nejasné.

Za páté, pokud se stát zachová k pedagogům a zafixuje vše, bude mít smysl jako doposud. Škola na základě výkazů bude mít nárok na XY lidí a ty peníze reálně od zřizovatele dostane - bude systém fungovat. Pokud se zamkne limit pracovníků a peněz, v opačném případě budou školy u zřizovatelů škemrat o každou korunu. A pokud se volné úvazky seberou, finanční odměňování se rozpadne. Stát musí zařídit, aby normativní financování fungovalo jako nadále, a zřizovatelé budou peníze přeposílat - a nenechávali si je. Z toho panuje totiž velká obava - to už tady padlo i v předchozích projevech.

Pokud bude zřizovatel fungovat pouze jako průtokový účet, má systém šanci. Důležité na závěr jako bod číslo 6 píše, že zůstává ten smysl toho rozdělení. Samozřejmě, slyšeli jsme tady argumenty pro, proti. A i pisatel píše: V minulosti již k rozdělení pedagogických a nepedagogických pracovníků došlo. Já mám pocit, že to bylo někdy kolem roku 2011, 2012. Tehdy se muselo nepedagogickým pracovníkům snížit osobní ohodnocení na nulu, v lepším případě na polovinu. Nastavení nefungovalo, stav se vrátil zpět. Nejde tak jen pouze o uspokojení nespokojených pedagogů, jejichž platy se nenavyšují dle slibů, které jim byly dány, a neustále se tak poukazuje na to, jak jejich peníze čerpají nepedagogičtí pracovníci. A pokud se situace nevyřeší ku spokojenosti nepedagogických pracovníků, budou učitelé před začátkem výuky uklízet, v průběhu hodin vařit a řešit běžný provoz školy a v odpoledních hodinách ř řešit oblast údržby, ekonomiky a IT. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Rudolf Salvetr, připraví se paní poslankyně Renáta Zajíčková - všichni řádně přihlášení v obecné rozpravě. Prosím.

 

Poslanec Rudolf Salvetr: Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Já se nechci tady pustit do nějakého politického peskování, kterého jsme tu občas svědky, a chtěl bych se věnovat jednotlivým částem po těch profesích, kterých se školský zákon dotkne. Nicméně neodpustím si jednu věc. Tady zaznělo, že třeba už nebude Ministerstvo školství. No, byť o tom asi můžeme mít všichni pochybnost, jestli tady v tom sále sedíme vždycky dvě stě příčetných lidí, tak předpokládám, že nikdo Ministerstvo školství nezruší. To už teda bychom se dostali úplně někam jinam. A krásná byla i zmínka k tomu českému jazyku. No, na menších školách, na školách v okraji naší země budou mít asi problém s náborem dostatečného počtu jazykářů, kteří budou schopni od první třídy učit, ale za pokus to určitě stojí. Nicméně český jazyk si nezaslouží, aby byl občas trýzněn tak, jak to vidíme ve veřejném prostoru. A stačí se podívat do tisku, stačí se podívat do některých médií sociálních.

Chtěl bych zmínit to, že pan ministr předkládá školský zákon, a všimněte si, že od prvního vystoupení se tu bavíme o financování školství. No, ono to víceméně o ničem jiném vlastně není ne v této části nebo v tomto roce, ale ono je tomu tak od devadesátých let. A budu mluvit ze své jedenáctileté praxe, kdy jsem byl ředitelem poměrně velké školy a někdy v roce 1996, 1997, když přišly první balíčky, tak byla velmi rychlá reakce. Možná že si na to někteří kolegové vzpomenete. Úvazky se zvýšily o dvě hodiny z 22 na 24, čili byla to faktická úspora prostředků, které do škol šly. A osobně jsem byl velmi rád, když jsme se vrátili na těch 22, ale bylo to svázáno tehdy s takzvanou žlutou knihou, kde byl stanoven počet peněz, které na školu přicházely podle průměrného počtu žáka na třídu.

A naprosto optimální bylo, pokud jste měli 24,5 žáka, tehdy ta škola byla dobře zasanovaná, mohla dělit, mohla mít nepovinné předměty a dokonce tam byla taková podmínka, že pokud plnotřídní škola klesla pod průměrný počet 17 žáků na třídu, tak ty peníze i na platy doplácely obce. Dneska jsme se dobrali k financování tak, jak je nastavené normativní, a myslím si, že to nebude ani rok, kdy jsme tady kritizovali, že ten normativ se snižuje na 95 procent. Tady možná na obranu Ministerstva školství a velmi pečlivě to sleduju v našem oerpéčku, sleduju to v našem městě, tak těch 95 procent potřeby základních škol pokryje, aniž by měly problémy s dělením, nebo by nezabezpečily kvalitní výuku pro děti. A nejsou to malé počty hodin, protože na školách se 600, 700 žáky těch 5 procent znamená třeba také úsporu 80 až 100 hodin, aniž by to dopadlo do té kvality vzdělávání.

A ono to má zase nějaký synergický efekt, protože, a také už to tu zaznělo, nevím, jestli příroda vyřeší počet učitelů, kteří přichází do škol, ale zabezpečit zejména v okrajových částech země, v pohraničí dostatek kvalifikovaných pedagogů není úplně jednoduché.

A to, co je podstatné, a byla tady na tom shoda, že bychom se měli dobrat toho, aby tam byl 130 procent průměrného platu v této zemi, tak to jednoznačně podporuji. Vystupovali jsme tady k tomu, hlasovali jsme pro to, ale musíme si také uvědomit, že školství, má-li být ufinancovatelné i v tomto směru, musí mít nějaké rámce. A proto vítám, že jsou tam zakotveny takzvané podpůrné profese, ať už je to poradenství, ať už je to psycholog. A zejména i ten uvádějící učitel, protože to je profese, která může velmi usnadnit nástup novému pedagogovi do školy.

Ale pak je tu ještě jedna věc a také jsme o tom mluvili. To je záležitost spojená s asistenty v jednotlivých třídách. Před těmi pětadvaceti lety, které jsem tady vzpomínal, když jsme měli dítě s velkými problémy, ať už výchovného, nebo logopedického třeba charakteru a chtěli jsme se dobrat asistenta, tak to bylo poměrně dlouhé řízení a na škole byl jeden, možná dva asistenti. My mluvíme o tom, jak se podmínky ve školách zhoršují, ale zkuste navštívit školy, kolik je tam dnes asistentů ve třídách. Na těch velkých je to také třináct, patnáct - a mluvím o klatovských školách v tomto případě - ale to jsou prostředky, které tam opravdu padají v rámci rozpočtu školství. Ale nejsem si jist, že vždycky přináší to, co od toho očekáváme. Protože zajistit, aby to byl vždy kvalifikovaný člověk, no, prostě tolik asistentů kvalifikovaných nemáme. A já tomu rozumím, proč poradny dají souhlas k té asistenci. Řekněme si na rovinu, že i určitá agresivita ve společnosti směrem k poradnám je značná. A než by přísně vybíraly, tak jako tomu bylo dříve, no tak raději ten souhlas dají. Zejména pokud tam ty peníze je ještě možné k tomu uvolnit.

To, čeho bych se chtěl dotknout, je to, že i ti asistenti by z mého pohledu měli být v nějakém rámci podle velikosti školy, podle počtu tříd nebo dětí, aby to nebyla skutečně bezbřehá záležitost, protože pak tu můžeme sedět, stát a mluvit o tom kdokoliv, že těch peněz se do školství prostě nedostává. A to je věc, kterou jste zmiňovali ohledně těch nepedagogických pracovníků, kterým jsme se asi původně věnovat nechtěli, ale protože se do veřejného prostoru dostalo, že nepedagogové by měli být převedeni na zřizovatele, tak tu o tom vedeme delší diskusi.

Já nesouhlasím s tím, co tu někdo řekl z mých předřečníků, že nepedagogové vlastně žijí na úkor pedagogů. Většinou toto ve školách, alespoň jak jsem s nimi v kontaktu, nikdy nezaznívalo, ale nemůžeme popřít fakt, že část prostředků, zejména z těch nadtarifních složek, skutečně ředitelé škol v rámci svých zařízení využijí na to, aby mohli svoje nepedagogy, ať už jsou to kuchařky, školníci, kdokoliv nějakým alespoň trochu způsobem zvýhodnit a odměnit. Ony to nejsou velké prostředky, ale samozřejmě že to třeba sníží potom o procentní nebo o 2 procentní body nadtarifní složky na pedagogické pracovníky.

Z pohledu zřizovatele nemohu souhlasit s jednou věcí, o které je tady řeč. Máme finanční rok, máme školní rok a ti ředitelé opravdu dělají ale smlouvy, ať už s pedagogy, nebo ostatními pracovníky, často právě na ty školní roky. Já vím, že je to nepříjemné, že je tu nesoulad, že zastupitelstva schvalují rozpočty právě v tomto období na ten následující rok, ale vzhledem k tomu, že během roku se schází minimálně pětkrát, tak asi by nebylo úplným problémem, aby rozpočtovým opatřením posílili tuto složku ve svém rozpočtu, ale má to jednu podmínku, kterou zmíním na samý závěr.

Za poslední dva roky, a možná mě pan ministr opraví, přibylo v této zemi 2 500 nepedagogických pracovníků, prakticky ve stejném množství škol. A já jsem ho požádal při jedné naší diskusi, jestli by bylo možné zjistit, v jakých to bylo školách. Pokud v pražských školách přibylo x tříd, a to navýšení nepedagogických pracovníků je v těchto velkých školách, tak mi to dává smysl. Ale měli bychom také vzít v potaz to, že v naší zemi máme 40 procent škol s menším počtem žáků než 150, a 60 procent škol s menším počtem žáků než 250. Pokud by přibývali nepedagogové v tom segmentu malých škol, tak to asi úplně v pořádku není, ale to je skutečně na to, abychom dostali tato data... Zazněla tu i obava z toho, že dostanou, až projdou peníze přes starosty, pouze na tarifní platy. Ti, co dělají podporu, a bez nich vzdělávací proces ve školách možný není. No, přece velmi často tady říkáme, že každý starosta si svoji školu hýčká a dbá o to, aby nejen dobře vypadala, ale aby i ty pedagogické sbory a nepedagogové se tam měli dobře. Já si neumím představit, že by v rámci jasného financování přišly peníze na obec a řekli jsme - tak fajn, 20 procent si z toho můžeme nechat na něco jiného, financujme něco dalšího a pouze 80 procent pusťme na ty platy pracovníkům ve školách. To se znovu dostávám k té příčetnosti. To přece nikdo nemůže udělat. Proč by měl to, čím se chlubí, a to je škola, proč by ji měl poškozovat.

Paní kolegyně z Litvínova, předsedkyně naší komory měst, asi řekne, že jediný člověk, který nehlasoval z komory měst pro to usnesení, jsem byl já, a je to pravda. Jenom z toho prostého důvodu, že nebylo rozdělené to hlasování. Jednoznačně souhlasím s tím, že musí být posílena složka, která půjde do obcí na školství. Ale nechtěl jsem hlasovat pro to, protože o tom nejsem zcela přesvědčen, jestli to má být od 1. ledna, nebo od 1. září, a ty důvody jsem řekl vzhledem ke smlouvám v těch jednotlivých školách. Závěrem mi dovolte říct jednu zcela zásadní věc. Pan ministr už ji ode mě také slyšel vícekrát. Má-li přejít financování nepedagogů na zřizovatele, nechť tomu tak je, ale musí k tomu být jasně také řečeno to B, a to jsou ty posílené prostředky v rámci rozpočtového určení daní. A stojím si za tím, že pokud nebude jasný rámec toho, co školy mohou, kam se mohou rozmáchnout ve všech těch složkách, ať jsou to pedagogové nebo kdokoliv, tak tady může být vláda Petra Fialy, Andreje Babiše, kohokoliv jiného, a vždycky někdo bude říkat nedáváte peníze do školství, nesplnili jste 130 procent, protože ty peníze tam mizí jako když je hodíte do vody. A to je špatně. Pokud se školskému zákonu podaří nastavit jasný rámec, tak si myslím, že i z té věcné debaty, která tu byla napříč spektrem, tady ve Sněmovně, asi budeme svolni. Děkuju vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. (Potlesk poslanců koalice Spolu.) Vaše vystoupení vyvolalo sérii faktických poznámek. Jako první vystoupí paní poslankyně Eva Fialová, paní poslankyně Kamila Bláhová a další. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji. Mně to nedá, mě pan kolega hrozně zaujal, budu reagovat na něj ohledně financování, a že vše je jenom o financích a o počtu asistentů, kteří jsou v různých školách. Mě to malinko také trápí, ale ta diskuse teda o tom, tak si pojďme říct, proč tam jsou, v některých případech. Já budu mluvit v návaznosti na vyloučené lokality, z toho regionu prostě jsem, a proto mě to také trápí, tak vůbec ta debata někde možná na začátku, ještě než vůbec nám přišel ten zákon do Sněmovny v této souvislosti, jestli je vůbec správné inkluzivní vzdělávání. Protože pak se nemůžeme divit tomu, že máme spoustu asistentů ve školách, vůbec nenarážím na handicapované děti a tak dále, ale v návaznosti na ty vyloučené lokality, jestli to bylo vůbec smysluplné, jestli nám to přináší nějaký efekt, a na to, jestli vydané finance na asistenty jsou víceméně vynaloženy adekvátně v těchto souvislostech a v těchto konsekvencích, které tady zmiňuji. Ale ta debata není o tom, podobu toho paragrafového zákona, ale vůbec o té základní filozofii hned na začátek. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tady paní poslankyně Kamila Bláhová, připraví se pan poslanec Lubomír Brož. Prosím.

 

Poslankyně Kamila Bláhová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych prostřednictvím vás chtěla reagovat na svého předřečníka, kolegu Salvetra. Jenom jsem chtěla upřesnit: předseda komory měst je pan Pištora z Postoloprt. Já jsem ve svazu místopředsedkyně pro evropské záležitosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy pan poslanec Lubomír Brož. Připraví se paní poslankyně Lenka Knechtová. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji za slovo. Já jsem jenom doplňkově chtěl, protože tady už poněkolikáté padlo, že se i ve veřejném prostoru, že pedagogičtí pracovníci doplácejí na ty nepedagogické. Já jsem v tom svém projevu ukázal i opačný příklad, že to může být opravdu naopak, konkrétní případ. A potom jsem ještě chtěl říct, a chápu pana poslance Salvetra, vaším prostřednictvím, pane předsedající, když říká já nechápu, že by tu nějaký starosta mohl udělat, že by si z toho nechal třeba 20 procent, neopečovával tu svoji školu. Ale to je právě zase ten příklad, který už jsem dal na začátku, že pokud opravdu velmi vysoce postavený politik, předseda nedávno vládní strany, prohlásí, že by zrušil Ministerstvo školství, tak musíme všichni. Tahleta otázka je relevantní, položená, prostě jestli to někdo nemůže opravdu udělat a jestli to třeba někdo nebude... udělal. Na nás tady, si myslím, že je, abychom tuhletu obavu rozptýlili. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a nyní faktická poznámka paní poslankyně Lenky Knechtové. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já bych taky chtěla zareagovat na vystoupení pana Salvetra, vaším prostřednictvím, a chtěla bych se vrátit k tomu hýčkání ze strany starostů. Samozřejmě, když je potřeba udělat vánoční vystoupení na náměstí nebo uvítání občánků a mít nějaký program ve škole, tak to je pro starosty určitě příjemná záležitost, ale neznám mnoho starostů, kteří by přišli do školní kuchyně a říkali holky, my vám ještě koupíme jeden ten konvektomat a my vám ještě tu kuchyni vybavíme, a vždyť máte to vybavení té kuchyně už patnáct let staré, odepsané, no tak uděláme tu kuchyni novou. Takže se šetří na těch provozech v kuchyních, v kabinetech pedagogů, takže i ti starostové mají prostě ty hranice toho, do čeho v těch školách investují. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Reakce pana poslance Salvetra faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Rudolf Salvetr: Děkuji za slovo. Velmi rychle. Vy jste mně připomněla jednu věc, kterou jsem zapomněl. Ještě jedno riziko jsem tam viděl u těch podpůrných profesí, a to je to financování z evropských peněz. Musíme mít také na paměti to, že jednou evropské peníze dozajista skončí a bude to znamenat pak překlopení na národní zdroje. A krátkou poznámku na zmínku o konvektomatech a podobně. Svoje ředitele škol velmi intenzivně tlačíme do toho, aby se snažili získat, dokud to jde, dotační prostředky na zlepšení nejen vybavení pro žáky a různá školení a podobně, ale i třeba na to vybavení a opravu škol. Myslím si, že opravdu, snad 95 procent starostů je v této zemi normálních a dobře ví, že do škol se jim investovat vyplatí. A rozhodně to není za to vystoupení na náměstí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jenom pro pořádek, paní poslankyně vám to připomněla mým prostřednictvím, protože došlo k přímému oslovení.

Nyní vystoupí paní poslankyně Renáta Zajíčková a připraví se paní poslankyně Lenka Knechtová. Prosím.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Dobrý podvečer, můj kolega Ruda Salvetr začal tím, že nechce to tady nějak řešit moc politicky a že bude mluvit o konkrétních věcech, já bych si zase naopak dovolila udělat takový exkurz do minulosti, protože si myslím, že je potřeba vnímat naše vzdělávání právě v těch souvislostech a v tom, jaký byl vývoj různých změn a co se vlastně v těch minulých dobách udělalo.

Když si vybavím minulé volební období minulé vlády, která měla vzdělávání na starosti od roku 2017 do roku 2021, tak se mi vybaví dvě věci, a to že uzavřela naše školy na rok, kdy naše děti nemohly chodit do škol učit se, byly uvězněny ve svých domovech, a důsledky toho vidíme do dneška. Děti trpí různými závislostmi na sociálních sítích, zvýšily se jim psychické problémy, ztratily socializaci, ztratily tempo, takže to, že se školy uzavřely a máme v tom prim, co se týče evropských škol, na celý jeden rok, považuju za takový symbol minulého volebního období, za takový negativní symbol minulého volebního období.

Druhá věc, která se mi vybaví, když se řekne rok 2017 až rok 2021, je, že se zrušila povinná maturita z matematiky, shodou okolností po ní dneska pan exministr Robert Plaga volá, kde na svém tweetu používá větu "matematikou bohatne společnost", tak bych jenom chtěla připomenout, že za něj se právě povinnost té matematiky zrušila. Pak nastal rok 2019, pandemie covidu a v podstatě se minulá vláda zabývala už jenom covidem.

Takže teď to vezmu opravdu detailněji, jak šel rok s rokem, a budu mluvit výhradně o minulém volebním období. V roce 2018, už tady bylo řečeno, byla schválena reforma financování regionálního školství. Tady bych chtěla říct, že - a už jsem to tady jistě na mikrofon také říkala - že tahle reforma přinesla v podstatě do České republiky unikát, protože prostřednictvím PHmaxu, to znamená počtu odučených hodin, se nefinancuje nikde regionální školství. Já jsem si nechala udělat asi před rokem přehled vybraných evropských zemí o tom, jak jsou školy financované, a opravdu jsme v tomhletom unikát, v zemích jako je Dánsko, Estonsko, Polsko, Rakousko, Švýcarsko, což jsou vzdělávací systémy, které můžeme považovat za velmi kvalitní, se jednoznačně ukazuje, že ta kritéria, která jsou využívána právě při stanovování rozpočtů, se jednoznačně týkají počtu žáků právě v té třídě, na tom stojí základní kritérium pro určování peněz do vzdělávání, ale jsou to třeba i kritéria jako kvalifikace učitelů, čili jak je kvalifikovaný pedagogický sbor, podle toho jsou také školy financovány, nebo například podle sociální nerovnosti žáků v regionu nebo například taky podle kvality vzdělávání, podle infrastruktury, výsledků žáků a podobně. Takže těch kritérií je celá řada, je to většinou kombinace více kritérií, nicméně kritérium počet odučených hodin nikde neexistuje. Ona totiž ani neexistuje žádná studie nebo analýza, která by potvrzovala, že čím menší počet žáků ve třídě, tím vyšší kvalita anebo jinak, ona se ta kvalita mírně zvyšuje, ale je to neúměrné ve vztahu k tomu, kolik to stojí, a ukazuje se - a taková studie existuje, byla zpracována ve Velké Británii - že je daleko výhodnější investovat peníze do vzdělávání pedagogů, aby se zlepšovaly jejich metody práce, než do toho, aby se snižovaly počty žáků ve třídách. Takže je to takový mýtus, který tady bohužel v českém prostoru existuje, že čím nižší počet žáků ve třídách, tím je kvalita vyšší, není to pravda. Neexistujou pro to žádná data.

Tato změna byla schválená v roce 2018, prosím, vláda se ujala rezortu školství v roce 2017. Pak se dlouho nic nedělo, prosím, nic se nedělo, žádná novela, žádná změna jak ve vysokém školství, tak v regionálním školství nebyla připravena a ani předložena a pak přišel covid na konci roku 2019 a minulá vláda se už až do konce svého volebního období věnovala jenom pandemii covidu. Do roku 2020 ještě stihla tedy změnit nebo upravit maturitní zkoušku, o tom jsem už tady hovořila, kdy zrušila povinnou maturitní zkoušku z matematiky, na kterou měly školy nastoupit od roku 2020 a 2021 školního roku, a v dubnu byla zrušená maturitní zkouška. A pak, jak už jsem řekla, pak už se nedělo nic, všechno, co bylo předkládáno Sněmovně, souviselo s covidem, ať to bylo o pravidlech pro přijímání žáků k vzdělávání v době pandemie, nebo ať to bylo uzavření škol v roce 2020, o kterém jsem tady hovořila, které trvalo nebývale dlouho, byl to celý jeden rok, nebo to byla novela školského zákona, která opět souvisela s covidem, a to byla možnost distančního vzdělávání a pak to byla novela zákona o vysokých školách, která také souvisela s covidem. Tak to jenom pro přehled, abyste při kritice, kterou tady máte, jak nedostatečně pracujeme, jak to nemáme projednané, jak to nemáme prodiskutované, jak novela školského zákona... jaké má nedostatky, jaké má chyby a podobně, tak abyste si připomněli, co jste vlastně vy přinesli v minulém volebním období za tak zásadního, co výrazně a kvalitativně posunulo naše vzdělávání. Z mého pohledu jste nepřinesli nic, přestože ve svém programovém prohlášení jste například měli, že provedete revizi rámcových vzdělávacích programů nebo zkvalitníte přípravu pedagogů, a žádný kompetenční rámec, který například připravila tato vláda, jste nevytvořili. Takže to jenom takový exkurz do roku 2017 až 2021. Znovu říkám, pro mě to jsou dva momenty: na rok uzavřené školy a zrušení povinnosti maturitní zkoušky z matematiky.

Tak a teď tedy, abych se dostala k našemu volebnímu období, připomenu, co jsme od nástupu všechno předložili. Ano, začali jsme taky velmi nelehce, protože na jaře nebo v zimních měsících roku 2022 začal ukrajinský konflikt, takže jsme tady téměř rok řešili válku na Ukrajině, integraci žáků do našich škol, připravovali jsme tedy lex Ukrajina, takže začátek nebyl jednoduchý, nicméně začlenění ukrajinských dětí do škol se nám, myslím, povedlo, to myslím, že na tom se shodují všichni. Pak jsme otevřeli zákon o pedagogických pracovnících, který jste také měli připravený, ale nezvládli jste ho, nepřipravili jste, nezakotvili jste podpůrné profese do zákona o pedagogických pracovnících, nám se to povede, zároveň jsme otevřeli školský zákon, kde jsme mimo jiné garantovali 130 procent průměrné mzdy pro učitele. Pak jsme otevřeli znovu novelu školského zákona, tentokrát ve vztahu k digitalizaci přijímacího řízení, věc, ke které jste se také zavázali, o které jste mluvili, mluvili jste o tom, jak je potřeba snižovat administrativu a podobně, nic jste pro to neudělali, s digitalizací přijímacího řízení, kterou si vesměs všichni pochvalují, jsme opět přišli my. Nedávno jsme schválili novelu vysokoškolského zákona a nyní tedy předkládáme novelu školského zákona, která má obsahovat změny, o kterých tady už bylo hovořeno. Do toho se dokončuje revize rámcových vzdělávacích programů a byl schválen dokument, který se vztahuje ke kompetenčnímu rámci absolventa učitelství a má zkvalitňovat přípravu našich učitelů.

To je jenom takový malý exkurz do toho, co se v minulých letech udělalo, neustále tady hovoříte o tom, jak vláda pracuje nedostatečně, jak neví, co dělá, jak nemá věci projednané, tak bych jenom chtěla říct, že na této novele, kterou teď tady připravujeme, se pracovalo poměrně dlouho, poměrně široce se komunikovala i s veřejností, ale co je důležité si uvědomit, že tato novela školského zákona přináší především technické změny, technické parametry, které svým způsobem narovnávají nějaké nedostatky z minulých let, ať už je to institucionalizace speciálních pedagogů a školských psychologů... Ano, víme, že z evropských fondů už se v příštím roce na tyto pozice čerpat nebude moci, takže je potřeba tyto pozice institucionalizovat a zafixovat je ve státním rozpočtu.

Hovořili jsme tady už i o indexaci škol, že to vlastně přináší výhodu právě pro školy, které jsou ve znevýhodněných lokalitách, anebo je to například spádovost pedagogicko-psychologických poraden.

Nebudu už říkat další detaily, které souvisí s touto novelou, protože si myslím, že to tady zaznělo. Jsem za to, že přinášíme opět - a potřetí v tomto volebním období - novelu školského zákona. Jsem za to velmi ráda. Naši učitelé si to zaslouží. Myslím si, že v terénu je jistý neklid z pohledu dlouhé historie, který byl způsoben leckdy neuváženými kroky. Například tou maturitní zkouškou z matematiky, kdy se školy připravovaly ve školních vzdělávacích programech na povinnou maturitu z matiky a a nakonec pak byla zase zrušena. Takže ano, tohleto jsou věci, které zneklidňují naše učitele, ale já si myslím, že touto novelou školského zákona se mnoho věcí stabilizuje. Bude mnoho věcí předvídatelnějších a do toho učitelského terénu by to mělo přinést tedy zvýšení kvality. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Mám zde jednu faktickou poznámku paní poslankyně Jany Berkovcové, poté je řádně přihlášena paní poslankyně Lenka Knechtová. Prosím.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji. No, tedy, paní kolegyně, to bylo něco. Já si myslím, že mně ty dvě minuty asi nebudou ani stačit. Já jsem si to musela všechno sepsat, protože co slovo, to perla. Takže děkujeme za exkurz do minulosti. My bychom rádi ocenili nějakou vaši vizi budoucnosti, ale ta vám evidentně chybí. Vám chybí argumenty na to, abyste obhájili tu decimaci školství, která probíhá, tak se neustále vracíte do minulosti. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.) Vy jste u moci tři roky, ale vy nám tady pořád předhazujete, co bylo za minulé vlády. Vytahovat období covidu je trapné, zoufalé, ubohé. Po bitvě je každý generál. Školy byly uzavřené všude v Evropě. Možná ne tak dlouho, ale byly uzavřené. Ale možná jste si nezjistila to, co já, že u nás alespoň probíhala distanční výuka. Ta v zahraničí neprobíhala. (Předsedající: Mým prostřednictvím.) Takže alespoň toto... Prosím?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Požádal jsem o slova mým prostřednictvím, mluvíte-li přímo.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Aha, pardon, pardon, takže prostřednictvím pana předsedajícího.

Takže alespoň naši učitelé a žáci se naučili více tedy, řekněme, digitální gramotnosti. Ale pryč od covidu.

Další vaše zmínka, že úměra počtu žáků na počet učitelů není vlastně úměra kvality, že to není nikde vědecky dokázáno či spočítáno nějakými analýzami, že pro to nejsou data, že čím méně žáků, tím lepší výuka. No, data nejsou, ale k tomu stačí asi selský rozum. Nebo vy jste nikdy neučila, prostřednictvím pana předsedajícího, paní kolegyně? Že nevíte, že když máte menší počet žáků ve třídě, že se vám učí lépe, že máte více času na každého žáka, že můžete uplatňovat individuální přístup? Na to nepotřebujete data, ale pedagogickou zkušenost a nějaký selský rozum.

No a poslední, revize RVP. Ano, naše předchozí vláda zahájila revize a vy jste je měli dokončit. Se zpožděním dotahujete a ten paskvil, který z toho leze, kterého se bojí celá odborná veřejnost, to nebude dobrá vizitka. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, i za respektování předsedajícího.

Jsou tady dvě další faktické poznámky, paní poslankyně Renáta Zajíčková a pan poslanec Ondřej Babka. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Já jsem tady začala exkurzem do minulosti, ale také jsem se dotkla i současnosti. Jenom abychom měli srovnání toho, co se udělalo v minulém období a co se udělalo v tomhle období. To je ad jedna. Já se tady neodvolávám jenom na minulost. To bylo jenom pro to srovnání.

Co se týče covidu a dalších věcí, ano, vy jste měli covid, my jsme měli Ukrajinu. Myslím si, že je to prostě běh života. S tím se musíme poprat. Ale my jsme kromě toho zvládli mnoho dalšího, na rozdíl od vás. To už jsem tady řekla.

Co se týče počtu žáků ve třídě, paní Berkovcová, prostřednictvím pana předsedajícího, já na rozdíl od vás učím i dnes a řediteluji i dnes. Takže si myslím, že srovnávat zkušenosti vaše a moje v tom, kolik máme odučeno hodin, tak si myslím, že bych v tomhletom byla poměrně jasným vítězem. Naopak, já jsem jako kantorka nikdy neřešila, jestli mám ve třídě třináct nebo pětadvacet dětí. Naopak pro mě čím více dětí, tím jsem měla větší pluralitu v té třídě a mohla jsem víc například diskutovat. Ukazuje se, že pokud učitel učí špatně, tak učí špatně třináct dětí, stejně tak jako dvacet dětí. Není rozhodující, kolik těch dětí ve třídě má. Přineste mi jediný důkaz o tom, že počet žáků významně zvyšuje kvalitu výuky. Ne. Pro učitele, kteří třeba nemají dostatečné schopnosti, to samozřejmě výhoda je. Ale my přece stojíme o ty učitele, kteří ty schopnosti mají vysoké a zvládnou i třicetičlennou třídu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Následuje série faktických poznámek.

Poprosím o částečné ztišení v sále.

Prosím, pane poslanče, máte slovo. Připraví se paní poslankyně Jana Berkovcová.

 

Poslanec Ondřej Babka: Vážený pane místopředsedo, děkuji vám za slovo. Já bych chtěl reagovat na příspěvek paní poslankyně Zajíčkové.

Já jsem pozorně poslouchal, paní kolegyně. Vy jste se tady vychválili, jako vládu, co jste všechno ve školství udělali a co my jsme neudělali, co my jsme podcenili. Já jsem si jenom vzpomněl, protože jsem si včera všiml článku ze včerejšího dne na CNN Prima News, kde byl tedy titulek: "Poslankyně ODS ostře o STAN. Promrhali šanci změnit školství. Ministři se střídali jak panáci. Paní poslankyně Zajíčková dlouhodobě kritizovala, že vláda dělá ve školství jen kosmetické změny, že starostové, kteří měli tři ministry školství, promrhali ten potenciál, který jim byl dán." Tak bych teď očekával, že na váš příspěvek zareaguje hlavně tedy pan ministr školství ze Starostů a nezávislých. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy paní poslankyně Jana Berkovcová, Lenka Knechtová, pan poslanec Jan Volný a další. Prosím.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Já jenom velmi stručně, protože nemá asi cenu na spoustu poznámek tady paní kolegyně poslankyně Zajíčkové asi reagovat. Já jenom zareaguji, pokud budeme srovnávat naše předchozí nebo současné pedagogické zkušenosti. Já jsem se pohybovala také dvacet let ve školství, téměř třicet let, učila jsem. Vy jste ale hlavně, když připomínáte svoje zkušenosti, především majitelkou soukromé školy. Často si můžeme klást otázky, zda nejste vůbec ve střetu zájmů? Takže co vy víte o financování veřejných škol? Vy tady kážete, ale vy jste v úplně jiné pozici jako majitelka soukromých škol. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. V tento moment mám potřebu pro všechny vystupující řečníky zopakovat jednací řád. Oslovujete-li někoho napřímo, poslanec poslance nebo poslankyně poslankyni, prosím, čiňte tak prostřednictvím předsedajícího. Neplatí to v případě, že se oslovuje ministr a poslanec. Tam se oslovují poslanci napřímo, ale tady prosím respektujte jednací řád.

Nyní paní poslankyně Lenka Knechtová s faktickou poznámkou, prosím.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já bych se ráda obrátila, vaším prostřednictvím, na paní kolegyni Zajíčkovou, paní poslankyni.

Co vy tedy doporučujete učitelům na druhém stupni základních škol, když jsem zastupitelka a běžně s nimi debatuji o tom, že ve třídě mají kolem deseti, patnácti dětí z těch třiceti, které jsou nemotivované, které opravdu nemají o tu výuku zájem. V podstatě jsou nějakým způsobem mimo vzdělávací prostor, protože je to opravdu nebaví. Takže samozřejmě hledáme ty možnosti, ale úplně jinak to funguje tady v těch velkých třídách a úplně jinak to funguje na menších základních školách, kde opravdu vyučující má kolem patnácti dětí. Pak samozřejmě i procento těch nemotivovaných dětí se snižuje a i výuka probíhá v úplně jiné dynamice. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Nyní pan poslanec Jan Volný, potom pan poslanec Vít Vomáčka a další s faktickými poznámkami. Prosím.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Já, vaším prostřednictvím, bych chtěl na paní sousedku Zajíčkovou. Nikdy bych si nemyslel, že budu mluvit ke školství. Jsem v tomto absolutní laik. Vy jste mě trochu vyprovokovala, protože - nebudu spekulovat o tom, jestli jste větší odbornice a víc erudovaná než naše paní kolegyně - vy jste tak nefér a tak netakticky - nechci říct sprostě, ale blbě - reagovala na to, když ona řekla, že zdravý rozum říká, že učitel, který má třináct dětí, má na to víc času a že by měl mít lepší výsledky, než když jich tam má třicet. Vy jste to obrátila tak, že když je špatný učitel, tak nenaučí ani třináct ani třicet, a když je dobrý učitel, tak naučí to a to.

No, to máte samozřejmě pravdu. Ale to není přece podstata věci. Musíte lidí (?), i když jsou dva úplně stejní učitelé, tak když má třináct, tak se mu to přece dělá naprosto zdravým rozumem líp a má na to víc času, a když má třicet, tak je to těžší. A vy to nemůžete zamotat a říct, no jo, on je lepší a horší, ano, jsou lepší a horší učitelé, opravdu nemáte pravdu, a používáte dost nefér argumenty. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec Vít Vomáčka, připraví se paní poslankyně Renáta Zajíčková. Prosím.

 

Poslanec Vít Vomáčka: Děkuju za slovo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, je advent. (Pobavení a potlesk v sále.) A advent znamená určitou pokoru a určité zamyšlení se sám nad sebou.

A já bych tady chtěl reagovat na slova předřečnice. Pokusme se aspoň během toho adventu nestrašit naše spoluobčany s tím, že zažívají demotivaci nebo demolici našeho školství. To není pravda, prosím pěkně, žádná demolice našeho školství neprobíhá, já jsem starostoval třicet let a vždycky ta škola pro mě byla opravdu jako vizitkou naší práce. Projděte se po těch školách. A jestli opravdu nějaké stavby v rámci infrastruktury v těch obcích doznaly největší, největší rozmach, tak jsou to naše školy, ať jsou to mateřské nebo základní.

Můj táta učil padesát nebo šedesát let na různých pozicích, ať to byly vysoké školy, pak v osmašedesátém začal učit na zvláštní školách, mamka byla učitelkou malotřídky. Něco o tom vím tudíž. Já jsem sám učil taky a pak jsem starostoval.

Zaznívaly tady různé věci, různá hesla, že by se starostové měli jít podívat třeba do našich školních jídelen. No, tak zrovna před měsícem jsme jako obec Kravaře odsouhlasovali právě nákup konvektomatu a dalšího zařízení pro naši školu.

Nestrašme tady při adventu lidi. Myslím si, že nám to žádné politické body nepřinese. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taky děkuji za dodržení času. My jsme se, vážené kolegyně a vážení kolegové, vystřídali s panem kolegou místopředsedou Bartoškem v řízení této schůze.

Pokračujeme dále v obecné rozpravě, kde jsou další dvě faktické poznámky. Paní poslankyně Renáta Zajíčková je v tuto chvíli a po ní se připraví paní Berenika Peštová. Paní poslankyně, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Já musím reagovat. Na něco reagovat nebudu, protože prostě nebudu, protože mi to za to nestojí, ale musím se tady teda ohradit proti tomu. Ono je něco nepatřičného, když je někdo majitel nějaké soukromé firmy, to se jako nenosí v České republice? Já si myslím, že soukromníci tady živí tuhletu republiku a živí ty veřejné školy, takže je to o tom. Proti tomu bych se zásadně ohradila, proti tomuhle jako zdehonestování toho, že prostě je někdo ředitel nebo zřizovatel soukromé školy.

Za B jsem také ve své profesi vykonávala funkci starostky a zřizovala jsem - nebo naše obec zřizovala - patnáct základních škol a patnáct mateřských škol a každoročně jsem sestavovala s nimi rozpočet, takže jako i této problematice velmi dobře rozumím, takže jsem byla na různých pozicích a myslím si, že vhled díky tomu mám poměrně vysoký.

Jenom bych chtěla upozornit, že počet žáků, průměrný počet žáků u nás v republice je 22,5 zhruba tak, je to průměr v Evropě, čili zase takový ten mýtus, že naše školy jsou přeplněné, ano, možná v Praze, ale když se podíváte do jiných krajů, tak tam ty počty těch žáků jsou velmi nízké.

Co se týče, myslím, paní Knechtové, prostřednictvím vás, pane předsedající, co se týče té problematiky, že učení ty děti nebaví. No, to je pravda, ale na to by měly myslet ty školy a nad tím by se měly zamyslet, proč to tak je, proč se například naše děti do škol netěší na rozdíl od jiných evropských dětí. A je tomu způsobu výuky vůbec o vnímání jako takové té výuky té školy, celého složení pedagogického sboru, je to poměrně složitá otázka, která nemá jednoznačnou odpověď, proč to tak je.

Poslední věc, co se týče vize, paní kolegyně Berkovcová, prostřednictvím pana předsedajícího, já si myslím, že vy víte, že já právě tu vizi mám a mám ji poměrně dost detailní, dostala jste pozvání v pondělí na 9. prosince do auly (Předsedající: Čas.) pedagogické fakulty, kde tuto vizi budu představovat.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji. V tuto chvíli je na řadě paní poslankyně Peštová, poté Margita Balaštíková a poté pan poslanec Jan Bureš. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo, pane předsedající. Já to trošku odlehčím, když je ten advent, jak říkal pan kolega Vomáčka, prostřednictvím pana předsedajícího. Ono se to... mně je teda líto, že pan předsedající Bartošek odešel, protože jsem mu chtěla vysvětlit, proč se to říká špatně, že jo, když vlastní... A vy jste říkal... Vy jste napomenul moji kolegyni, prostřednictvím pana předsedajícího. (Se smíchem.) To je strašný. Tak když ona řekla... Kdyby ona vlastně řekla "Vlastníte, prostřednictvím pana předsedajícího, střední školu." - to je přece blbost, že jo? (Pobavení v sále.) To je přece nesmysl. (Předsedající: Je to podle jednacího řádu.) Já tomu rozumím, ale prostě jsou chvíle, kdy se to prostě říká napřímo podstatně líp než prostřednictvím pana předsedajícího.

Ale v každém případě já jsem chtěla zareagovat taky na paní kolegyni Zajíčkovou, prostřednictvím pana předsedajícího. Já jsem také učila tu matematiku, kterou jste tady zmínila, a to jenom proto, že jsem se na mateřské nudila a šla jsem učit na střední školy nebo na střední školu a můžu vám říct, že opravdu je velký rozdíl, jestli učíte třináct dětí, nebo jestli učíte třicet dětí matematiku, a samozřejmě ten rozdíl z těch základních škol tam vidíte. Protože na tu střední školu, a možná, že to mě kolegové určitě doplní, vám přijdou, ten pelmel, ze všech základních škol, a tím, že jste zrušili ty osnovy, tak na každé škole si to uzpůsobí tak, jak chtějí, a potom na té střední škole v tom prvním ročníku, když máte dát dohromady ty žáky z těch jednotlivých základních škol, který jeden umí algebru, druhý umí goniometrické funkce, další zase umí něco jiného a ve své podstatě ten základ nemají pořádný.

Já vím, že zase opět budu adorovat možná tu dobu minulou, na kterou vy všichni nadáváte. Ale já si myslím, že kdyby ty osnovy těch škol byly jednotné pro ty základní školy, udělali byste velký počin, velký počin.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji. V tuto chvíli paní kolegyně Balaštíková a připraví se pan kolega Bureš.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Tak dobrý den kolegyně a kolegové. Já budu také reagovat na kolegyni Zajíčkovou a možná vás překvapím, já bych ji chtěla pochválit a pochválit za to, že nám tady připomněla, že podnikatelé jsou vlastně ku pomoci a ku prospěchu této zemi a že by se mělo nosit, že oni jsou ti, kteří zaměstnávají lidi a jakýmsi způsobem pomáhají našemu hospodářství, a to je jedno, v jakém rezortu pracují, protože já jsem si myslela, že právě opačné strany nemají rádi ty podnikatele, aspoň tedy některé, takže já se s dovolením, vždycky na vás, paní kolegyně, odvolám a jsem ráda, že jste nám to tady tak hezky připomněla.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: V tuto chvíli je na řadě se svými dvěma minutami pan poslanec Jan Bureš. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Bureš: Děkuju, pane místopředsedo. Já mám na vás všechny velkou prosbu. Já vím, že školský zákon vyvolává velké emoce, že sem k pultíku chodí hlavně pedagogové a pedagožky. Chápu, že je to velmi lákavé mluvit k auditoriu, zvlášť pro ty kolegyně a kolegy, kteří již dlouho nestáli za katedrou a nemluvili ke svým žákům. Já bych moc prosil, zkuste trošičku ztlumit ten hlas, ono to opravdu není úplně příjemné, když tady člověk sedí a slyší ten bouřlivý apel na nás, na všechny.

A abych to skutečně odlehčil mně celá ta debata připomněla jeden vtip, jak sedí svatý Petr u brány, klimbá a najednou se ozve... (Ťuká do pultíku.) on říká: Co je? A z druhé strany se ozve: Neříká se, co je, ale kdo je. Svatý Petr říká: Pane, zase učitelka.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Tak děkujeme. V tuto chvíli pokračujeme zpátky v obecné rozpravě a poprosím paní poslankyni Lenku Knechtovou, která v tuto chvíli se ujímá slova.

Prosím taktéž i zprava, i zleva o klid v tomto sále. Děkuji moc.

Prosím.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já se teda musím přiznat, že pan kolega Bureš, vaším prostřednictvím, dal laťku hodně vysoko. (Se smíchem.) Já teda bych si dovolila vrátit tu debatu trochu zpátky k tomu zákonu.

Já jsem si vybrala dvě věci, které musím říct upřímně, jsem úplně asi dobře nerozklíčovala, a proto bych chtěla, aby i třeba pan ministr nám v tom trošku udělal jasno.

Cílem návrhu zákona je nově vytvářet spádové obvody škol prostřednictvím základního Registru územní identifikace adres a nemovitostí, takzvaný RÚIAN, prostřednictvím Českého zeměměřičského a katastrálního úřadu. Stanovování spádových obvodů prostřednictvím elektronického zápisu v systému RÚIAN významně sníží administrativu na straně obcí, což je komentováno s tím, že nebude potřeba vydávat standardní vyhlášku. Úpravy ve spádových obvodech se budou rovněž činit změnou v zápisu. Rovněž tato změna bude znamenat zásadní podporu pro řízení vzdělávací soustavy v kontextu snižování nerovností vzdělávání. Bude totiž díky systému RÚIAN existovat velmi jednoduchá možnost, jak sledovat vymezení spádových obvodů v příslušných územích, aniž by bylo třeba ručně vyhledávat vyhlášky a případně je aktualizovat. Návrh zákona tímto způsobem významně přispívá k digitalizaci agend.

Já teda musím říct, že v podání čtyřkoalice trošku ta digitalizace, když se řekne, tak mám z toho jako osypky. Takže jsem se chtěla zeptat, v čem spatřujete tu výhodu? Protože v současné době to funguje tak, že ta vyhláška se schválí na zastupitelstvu, tam samozřejmě probíhá vždy velká debata o tom, která škola bude spádová pro jakou oblast, protože samozřejmě je to téma, které se dotýká rodičů, a rodič vždycky preferuje nějakou školu, a proto nám dochází i v terénu k takové té turistice, že bydlíte na jedné ulici, ale protože chcete mít dítě v té své vysněné základní škole, tak měníte třeba trvalé bydliště. Takže já úplně jsem nepochopila, v čem tady vidíme tu obrovskou výhodu? Protože tu vyhlášku zveřejní ředitel školy na nástěnce na škole a každý z rodičů se může velmi rychle nebo na webových stránkách seznámit s tím, jestli to dítě patří do této základní školy. Já v tom vidím spíš jako nějakou potřebu ministerstva, případně někoho dalšího zase si vytvořit nějakou barevnou mapku někde. A další věc je, že rodiče nebo občané potřebují vidět tu spádovost pouze v případě, že chcete přihlásit dítě do té konkrétní základní školy, ale jinak veřejnosti za mě tady tahleta digitalizace v nějakém dalším rozměru neslouží.

Druhá věc je, že změna, která umožňuje ministerstvům zřizovat školy jako organizační složky státu, nemá finanční dopady a tím pádem dochází k tomu, že doteďka se mohly zřizovat jen jako státní příspěvkové organizace, ale nově je bude možnost řídit jako organizační složky státu.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy předpokládá, že v případě zřizování mateřských škol a školních jídelen jako organizačních složek státu bude toto zřizování zajištěno v rámci limitů stanovených zákonem o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok pro příslušné ministerstvo. A tady jsem se chtěla zeptat, jestli tady nedojde k situaci, kdy když je to organizační složka státu, jestli ty příjmy, protože předpokládám, že v mateřské škole, školní jídelně se taky něco platí, se stanou příjmem toho konkrétního ministerstva, nebo to bude, tak jak platí obecně, příjmem Ministerstva financí? Takže chtěla jsem jenom poprosit nějakým způsobem o doupřesnění nebo vysvětlení, k čemu tady tahleta změna přijde nebo co od ní očekáváme.

Protože jsem členkou petičního výboru, tak mě to samozřejmě nedá a ráda bych ještě kolegyně a kolegy tady seznámila s tiskovou zprávou ombudsmana, veřejného ochránce práv, ze dne 10. října 2024: "Vládní návrh chce zrušit podpůrné opatření pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami spočívajícími v možnosti využití dalšího pedagogického pracovníka. Členové poradního orgánu se změnou zásadně nesouhlasí a přijali usnesení. Výhrady má také zástupce ombudsmana, kterému se nelíbí, že změna se do návrhu dostala až po skončení připomínkového řízení. Změna působí jako nepřiměřený zásah do práva dětí s postižením na vzdělávání. Není proto v pořádku, že nedošlo k širší odborné diskusi. Měly se důkladně posoudit dopady do života dětí, jejich rodičů a škol." Tohleto uvedl zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm. "Dalšího pedagogického pracovníka školská poradenská zařízení doporučují stovkám dětí, které při vzdělávání potřebují vyšší míru podpory, než jim může poskytnout asistent pedagoga. Asistent pedagoga nemůže sám učit, další pedagog však může žákům prakticky pomoci nastavením konkrétních výukových metod podle dalších potřeb. Další pedagogy využívají také žáci s těžkým kombinovaným postižením ve speciálních školách nebo žáci po úrazu či nemoci, kteří se musí vzdělávat doma. Poradní orgán se také vymezil proti neochotě vlády doplnit mezi pedagogické pracovníky potřebnou pozici sociálního pedagoga. Tito pracovníci by pomáhali školám účinně pracovat především s rodiči dětí, řešit záškoláctví či poruchy chování. Na to nemají běžní pedagogové kapacitu a potřebnou odbornost. Problém vidí také v tom, že vláda nehodlá otevřít školní poradenské pracoviště nepedagogickým pracovníkům. Řediteli by to však umožnilo zaměstnávat například sociálního pracovníka, psychoterapeuta či zdravotní sestru. Poradní orgán vyzval ombudsmana, aby Poslanecké sněmovně vysvětlil negativní dopady vládního návrhu novely školského zákona. Žádají ho, aby se zasadil o potřebné úpravy novely. Pro důstojné vzdělávání dětí s postižením je potřeba, aby v zákoně zůstala možnost využití dalšího pedagogického pracovníka jako podpůrného opatření. Výrazně by také pomohlo, kdyby zákon nově ukotvil sociálního pedagoga a otevřel školní poradenské pracoviště i nepedagogickým pracovníkům - vysvětlil Schorm a podotkl, že děti se speciálními vzdělávacími potřebami mají na podpůrná opatření právo. Vyplývá to mimo jiné i z Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením." Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. V tuto chvíli s přednostním právem ještě bohužel, pane poslanče Berki se hlásí paní místopředsedkyně Olga Richterová před vámi v obecné rozpravě.

Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji velice pěkně. Já jsem se rozhodla jenom velmi rychle navázat na to, co říkala moje předřečnice, a doplnit dvě konkrétní otázky k tomu, co už tady zaznělo. Já jsem většinu té diskuse poslouchala z kanceláře, nicméně chviličku.

Vážený pane ministře, vážené paní kolegyně a kolegové, jsem byla na debatě k filmu o dětech, dětských domovech, kterou pořádala paní poslankyně Decroix, takže mi mohlo něco uniknout, co se tady třeba už odpovídalo. Ale z toho, že se ta témata opakují, že o tom tématu péče o děti a mladé lidi se speciálními potřebami, a sice o té změně u možnosti mít dalšího pedagogického pracovníka ve třídě, mluvila jak paní poslankyně Hanzlíková, tak nyní paní poslankyně Knechtová, a stejně tak, že téma sociálního pedagoga je zvedané více, tak předpokládám, že to ještě zodpovězeno nebylo. A já tak, jak o tom přemýšlím, a z té zkušenosti, kterou mám ze sociální oblasti, bych měla tedy dvě otázky na pana ministra.

Ta první je, jakou cestou se dostaneme ke snížení toho obrovského počtu dětí se závažným, opravdu těžkým zdravotním postižením, které jsou dnes v domácím vzdělávání? A je to téma, kde z těch, čísel, co jsem slyšela, když tak mi to, prosím, vyvraťte, u nás je více než 10 000 dětí s tím těžkým postižením v domácím vzdělávání. Anebo - a to je pak otázka té šedé zóny - jsou s těmi těžkými třeba poruchami autistického spektra a podobně někdy vzdělávány jenom opravdu velice omezený počet hodin v tom školském zařízení, protože jim prostě řeknou, že to nezvládnou víc, že na ně nemají ty kapacity, že by je jinak nepřijali vůbec. A protože pro ty rodiče je každá hodina pomoc, tak to dítě může být evidováno, ale nechodí tam zdaleka tak často, jak by si ono mohlo přát a ta rodina mohla přát.

Takže to je první otázka na tu cestu, jak řešit situaci, která je specifická. Týká se několika tisíc, myslím, že se to číslo nakonec zastaví k 20 000 rodin u těchto opravdu specifických případů. Ale je velice nefér nechat tyto rodiny na holičkách. A mluvím tam i ze zkušenosti v širší rodině, kde mají lidé zkušenosti jak s tou péčí, tak s vedením takovýchto zařízení, a dnes prostě se ti druzí pedagogové využívají velmi hojně. Takže co s tímto?

A ta druhá otázka k sociálním pedagogům. Ukázalo se to na řadě míst, že sociální pedagog ve spolupráci s psychologem a ve spolupráci se sociálními službami v místě je nejlepší cesta, jak rozetnout s pomocí školy nějaký začarovaný kruh chudoby, málo podnětného prostředí a jak opravdu dát dětem, které by tu šanci rovnou neměly, alespoň nějaké vyrovnání podmínek, které nemají z domova.

Dělala jsem k tomu nedávno, před pár dny tady ve Sněmovně kulatý stůl o včasné pomoci, kde pan starosta Krnova uvedl příklad, jak právě jim se podařilo dlouhodobě snížit předčasné odchody ze vzdělávání. Takže děti dokončují školu, nemají tak velký počet absencí a přitom jsou ze sociálně složitého prostředí, a ty tvrdé ukazatele, na kterých se ukazuje, že děti prospívají, ve škole se naučí, co je potřeba, a my jako společnost si pak můžeme říct, že budou mít větší šanci naplnit svůj potenciál, tak tyto tvrdé ukazatele jsou podpořeny právě sociálními pedagogy a psychology v souhře. Takže to je druhá otázka.

Vy máte v návrhu zákona, v důvodové zprávě tabulku A. Tabulka A je na straně 39 té přílohy, je to 123. strana dokumentu. Ta tabulka se jmenuje Přehled kompetencí u pedagogických a nepedagogických pracovníků. Je tam uveden sociální pedagog a je tam pak takový řádek, a k tomu se vztahuje ta má otázka - nadprůměrné zastoupení žáků se sociálním znevýhodněním. A z toho, jak já tu tabulku čtu, jak je tam uvedena, tak to působí, jako kdyby ani sociální pedagog, ani sociální pracovník obce a další nebyli těmi, kdo pomáhají a mají kompetenci v tom řešit, když je nadprůměrné zastoupení žáků se sociálním znevýhodněním. Přitom ale těch příkladů z praxe je řada, Krnov není jediný a právě sociální pedagogové v těch nejenom vyloženě vyloučených lokalitách, ale v lokalitách, kde je prostě větší podíl dětí ze složitého prostředí, fungují a objektivně pomáhají. Po nějaké době jsou ty výsledky vidět. Tak moje otázka je, proč v té tabulce je ne, a současně, jakou tedy cestu nabízíte školám, kde to prostředí snadné není a kde sociální pedagog se už na mnoha místech České republiky osvědčil, tak proč aspoň pro tyto školy a tato území není zaveden? Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. V tuto chvíli už se v obecné rozpravě konečně dostane na řadu pan poslanec Jan Berki. Prosím, pane poslanče

 

Poslanec Jan Berki: Pane místopředsedo, děkuji. Já budu poměrně stručný. Jednak chci vyjádřit, že poměrně dost chápu nervozitu toho terénu ve chvíli, kdy není ještě to technické řešení převodu financování. Zároveň ale chci připomenout dvě věci, které tu zazněly.

Jednak při projednávání rozpočtu pan ministr financí jasně deklaroval, že pokud by k té změně nedošlo, tak dojde k dofinancování ze státního rozpočtu. Druhá věc, kterou tu chci zdůraznit, je, že ta změna převodu financování, tedy jak my říkáme kompetencí nebo povinností, a zároveň ta změna RUDu půjde jedním pozměňovacím návrhem. Tedy buď bude obojí, nebo nic z toho. To chci, aby zaznělo jasně.

Druhá věc, hodně se tu zmiňoval sociální pedagog. Tady mohu asi také prozradit, že my hledáme cestu, diskutujeme už o tom a budeme to diskutovat dle mého názoru i na výboru školském, jak sociálního pedagoga vrátit, ale není to jen o tom, že bychom ho vyjmenovali v zákoně o pedagogických pracovnících, ale potřebujeme ho provázat i s tím systémem. Tak tady doufám, já sám doufám, že to dopadne v tomto smyslu dobře.

Třetí věc, kterou bych chtěl tady deklarovat, že bych potom chtěl jak na školském výboru, tak s ministerstvem jednat, je otázka přijímání žáků na klinické školy, které teď vznikají u fakult vzdělávajících učitele, protože tam zřejmě bude docházet k tomu z logiky věci, že to zastoupení by mělo být reprezentativní, tudíž to přijímání na tyto školy nebude asi úplně standardní. Tak jenom deklaruji, že bych chtěl o tomto diskutovat a najít cestu, jak klinické školy by mohly přijímat žáky tak, aby plnily svůj úkol, ty klinické školy.

Poslední věc, chci, aby v té celé diskusi nezanikly dvě věci. Jednak, že zákon ukotvuje normativ na provázejícího učitele, tedy to, že budeme mít jistotu, že učitel, který se stará o studenta nebo studentku, který se připravuje na toto budoucí povolání, bude financovat stát.

Druhá věc jsou pedagogicko-psychologické poradny a ta spádovost, protože ta mi naopak přijde, že dává právě přehled do toho systému, kdy jednak škola, jednak rodič budou vědět, která pedagogicko-psychologická poradna je pro ně.

Děkuji vám za pozornost, děkuji za, doufám, podporu průchodu tohoto zákona prvním čtením.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. Koukám se, jestli ještě někdo náhodou z místa, z pléna Sněmovny se nehlásí do obecné rozpravy, a není tomu tak. V tom případě já...

Ještě, vy, pane ministře? Ne.

Končím obecnou rozpravu.

Požádám o závěrečná slova, což pravděpodobně asi máte zájem o závěrečné slovo? Prosím, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych poděkovat za obsáhlou diskusi k návrhu novelizace školského zákona, která se týká některých otázek financování či některých typů pozic v našich školách. Považuji za zcela pochopitelné, že větší část té debaty se týkala toho, co na stole není, nikoliv toho, co na stole je, ale jsem si vědom toho, že to téma převodu financování nepedagogických pracovníků je aktuální a rezonuje také v Poslanecké sněmovně.

Dovolte mi, abych se k němu krátce vyjádřil, přestože to tedy není podstata návrhu, který je teď projednáván v téhle chvíli. Chtěl bych vás ujistit, že financování nepedagogů ve školách není nijak ohroženo. Ve státním rozpočtu počítáme s patřičnými prostředky pro případ, kdy by k převodu nedošlo. Pokud by k převodu došlo, chci všechny ujistit, že je vyloučeno, že by se odehrál převod financování bez dodatečných prostředků pro obce a kraje v rozpočtovém určení daní. Koalice se ve své vnitřní diskusi shodla o tom, že ten převod, pokud by probíhal, by byl provázen převodem prostředků, které odpovídají nejenom tomu, kolik aktuálně v tomto roce státní rozpočet vynakládá na financování nepedagogů, ale ta převáděná částka by rovněž počítala s pětiprocentním navýšením na platy, které je obecně ve veřejné sféře, a také by kompenzovala pětiprocentním navýšením ty případné dosavadní převody mezi rozpočtem tvořeným pro pedagogy a nepedagogy. Takže nehrozí to, že by obce nebo kraje doplácely finanční prostředky, které by neměly k dispozici ve svých rozpočtech.

Chtěl bych také zdůraznit, že z pohledu plánování kapacit ve školách je začátek toho nového systému nastaven na začátek školního roku logicky, přestože to vyvolává jisté potíže při rozpočtování v obcích, ale už tady někteří předřečníci zmiňovali, že obce jsou zvyklé pracovat s rozpočtovými opatřeními. Pokud by došlo k převodu, tak by od září byly navýšeny měsíční platby rozpočtového určení daní v obcích a na krajích a první výplata by byla vyplácena v říjnu, tedy měsíc poté, co už by v rozpočtech ty prostředky byly.

Chtěl bych vás ujistit, že na návrzích úzce spolupracujeme se zástupci Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv, kteří jsou členy pracovní skupiny, která byla seznámena s detailními návrhy a variantami vnitřního členění toho rozpočtu. Do konce tohoto týdne očekávám, že bude mít zpětnou vazbu, která nám umožní v krátké době dokončit kalkulace toho, jak by mohlo vypadat takové uspořádání.

A teď mi dovolte se vyjádřit k některým otázkám, které zazněly v diskusi k tomu, co na stole je...

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Pane ministře, já vám to určitě dovolím se vyjádřit.

Ale také poprosím plénum Poslanecké sněmovny, aby se ztišilo, abychom mohli taktéž poslouchat pana ministra a jeho závěrečná slova k tomuto tisku.

Prosím, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Děkuji, pane předsedající. Chtěl bych zdůraznit to, že navrhovaný mechanismus řízení růstu rozpočtů či úvazků ve školách je skutečně něčím, co je určeno pro ty situace, kdy státní rozpočet čelí velkému tlaku, anebo kdy se ta politika navyšování úvazků příliš vzdaluje od reality toho, kolik dětí máme ve školách. Nemá jít ale o žádné škrty, jde o stropování úvazků na stavu minulého roku. Nejde o stropování rozpočtu, protože ten by samozřejmě musel odpovídat zákonnému ustanovení o nápočtu učitelských platů. Takže nejde o žádné škrty a nejde také o zamražení rozpočtu, šlo by o stropování těch úvazků.

K sociálnímu pedagogovi tady zaznělo už vyjádření mého kolegy Berkiho. Chtěl bych zdůraznit to, že pozice Ministerstva školství je dlouhodobě pozitivní vůči zavedení této pozice. Koneckonců v tuto chvíli jsou takové pozice financovány Ministerstvem školství z evropských prostředků. Budeme v tom pokračovat a já předpokládám, že ta debata o zavedení těch pozic i do zákona o pedagogických pracovnících bude pokračovat možná i v souvislosti s projednáváním této novely.

Pokud jde o otázku týkající se dostatku psychologů, to je samozřejmě vážný problém, protože pro tu pozici školních psychologů není snadné získat dnes kvalifikované lidi. Proto jednáme s univerzitami o navýšení počtu studentů v patřičných oborech vysokoškolského studia, ale nepochybně bude chvíli trvat, než se objeví na trhu práce.

Chtěl bych také zdůraznit to, že indexace rozpočtů pro školy, které plní nějaké specifické úlohy, ať už z hlediska sociálního znevýhodnění nebo z hlediska péče o nadané studenty, není něco, co by se odehrávalo na úkor ostatních škol, těm se nesníží prostředky. Ale ve státním rozpočtu budeme v budoucnu počítat s tím, že bychom mohli navyšovat prostředky pro tyto typy škol, které plní důležitou funkci ve vzdělávacím systému.

Krátce se chci zmínit k té přijímací zkoušce z českého jazyka. Ano, chci potvrdit, že to navrhované uspořádání počítá nadále s ověřením znalosti češtiny. Jde o to, aby ti, kteří nemají češtinu dokonalou, nebyli v tom testu znevýhodněni, přestože jsou s to sledovat výuku v tom jazyce.

Já chci říci, že pokud by mělo docházet k nějaké změně ve financování nepedagogů, zavazuji se za koalici, že by se tak dělo pozměňovacím návrhem, který by procházel školským výborem a projednáním, a také v takovém případě by byl doprovázen podrobnou analýzou dopadů té regulace, kterou by připravilo Ministerstvo školství. Věřím, že tuhle důležitou novelu podpoříte, a budu se těšit na diskusi na podvýboru a výborech. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji za závěrečné slovo panu ministrovi.

Budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí za malý okamžik v prvém čtení. Přivolám kolegyně a kolegy z předsálí, taktéž vás odhlásím, poněvadž jsem zaznamenal žádost o odhlášení všech. Prosím, abyste se přihlásili svými kartami.

Mezitím, než se kolegové dostaví, načtu omluvy: Ondřej Benešík se omlouvá od 17 do 18 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Pavla Golasowská od 18 hodin z pracovních důvodů, Vít Kaňkovský od 18 hodin do 21 (hodin) z osobních důvodů, Jiří Kobza od 16.45 z pracovních důvodů, Patrik Nacher od 15.30 z rodinných důvodů, Jana Pastuchová od 15.45 z rodinných důvodů, Marie Pošarová od 18 hodin bez udání důvodu, David Pražák od 19 hodin z pracovních důvodů, Jan Richter od 15.45 do 19 (hodin) z pracovních důvodů, Petr Sadovský od 19 hodin z pracovních důvodů, Jan Síla od 18 hodin ze zdravotních důvodů a od 18.30 z pracovních důvodů paní poslankyně Helena Válková.

V tuto chvíli tedy se počet přihlášených ustálil.

 

Budeme v tuto chvíli hlasovat o zamítnutí návrhu tohoto zákona, který podali paní poslankyně Berkovcová a pan poslanec Kettner.

Já jsem zahájil hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování číslo 306, přihlášeno bylo 143 poslankyň a poslanců, pro 59, proti 83. Tento návrh nebyl přijat.

 

Nyní tedy se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednávání, nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázání nebo přikázat předložený návrh k projednávání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu... (Hlásí se poslanec Munzar.)

K hlasování? Tak já poprosím pana poslance Munzara k hlasování, prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Vážené kolegyně a vážení kolegové, je mi to velmi líto, ale na sjetině mám pro, hlasoval jsem proti. Je to jenom pro stenozáznam, nezpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Dobře, děkuji. V tom případě budeme pokračovat.

 

Jak jsem říkal, organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednávání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu. Má někdo nějaký jiný návrh na jiný výbor než tady tento výbor jako garanční výbor? Nikoho nevidím.

Takže v tuto chvíli zahájím hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 307, přihlášeno bylo 144 poslanců, pro 144. Tento návrh byl přijat.

 

Konstatuji tedy, že tento návrh byl přikázán k projednávání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako garančnímu výboru. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům? Paní poslankyně Fialová? Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Eva Fialová: Navrhuji vzhledem k tomu, co zákon neumožňuje, anebo není... na výboru pro sociální politiku kvůli sociálnímu pedagogovi.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Takže na výbor pro sociální politiku, ano? Má někdo další návrh na přikázání? Pan poslanec Feranec. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, pane předsedající. Mně by přišlo logické, už teď se mluví o tom, jak součástí bude pozměňovák, kde se mění RUD. A pokud vím, vždycky, když docházelo ke změně RUDu, tak se tím zabýval i rozpočtový výbor, což má logiku, takže navrhuji, aby další výbor byl rozpočtový právě kvůli tomu, že bude ten pozměňovák směřující k RUDu.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, děkuji. Takže mám zaznamenán taktéž rozpočtový výbor. Má někdo další návrh na přikázání dalším výborům?

 

Pokud ne, tak v tuto chvíli nechávám hlasovat o tom, že dalším z výborů k projednávání bude výbor pro sociální politiku.

Zahájil jsem hlasování. Táži se vás, ctění kolegové, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 308, přihlášeno bylo 145 poslankyň a poslanců, pro 58, proti 64. Tento návrh byl zamítnut.

 

Nyní budeme hlasovat o přikázání výboru rozpočtovému.

Zahájil jsem hlasování. Táži se vás, kdo je pro? Kdo je proti, kolegové?

Hlasování číslo 309, přihlášeno bylo 147 poslanců, pro 69, proti 29. Tento návrh byl taktéž zamítnut.

 

Tím pádem jsme se vypořádali se všemi hlasováními.

Ukončuji tady tento bod, který jsme projednali v prvém čtení.

Otevírám další bod

Aktualizováno 15. 1. 2025 v 16:06.