(pokračuje Karel Havlíček)

153.
Střednědobý výhled státního rozpočtu na léta 2026 a 2027
/sněmovní tisk 806/

Tento materiál uvede pan ministr financí Zbyněk Stanjura, prosím.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vám představil střednědobý výhled (Hluk v sále.) státního rozpočtu České republiky...

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vás poprosím všechny o klid v sále. Kolegyně, kolegové, prosím, děkuji.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: ... na roky 2026 a 2027. Vláda ho schválila 25. září letošního roku a podle zákona o rozpočtových pravidlech ho předkládá Poslanecké sněmovně na vědomí. Chtěl bych uvést základní údaje státního rozpočtu pro rok 2026 a 2027. Pro rok 2026 by celkové příjmy státního rozpočtu byly 1 bilion 965,3 miliardy korun a výdaje státního rozpočtu 2 biliony 190,3 miliardy korun, saldo minus 225 miliard. Většina z vás by si v tomto okamžiku měla položit otázku, proč jsou ta čísla menší než v právě schváleném rozpočtu na rok 2025. Odpověď je velmi jednoduchá: protože v rozpočtovém výhledu nepoužíváme evropské peníze, které se rozpočtují jako neutrální, takže v právě schváleném rozpočtu na rok 2025 je ta částka na straně příjmů i výdajů. Pokračuje konsolidace saldo minus 225 miliard, pro rok 2027 jsou příjmy odhadovány na 2 biliony 47,3 miliardy korun, výdaje státního rozpočtu na 2 biliony 227,3 miliardy korun, saldo státního rozpočtu 180 miliard korun.

V tom uvedeném materiálu také máte uvedeno podrobnou tabulku, kdy jsou celkové příjmy a celkové výdaje od roku 2019 do roku 2027. Výdaje navržené ve střednědobém výhledu (Hluk v sále.) státního rozpočtu na roky 2026 a 2027.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vás ještě jednou všechny poprosím v sále, prosím o klid, případně abyste si vyřídili vše před sálem. Ještě jednou, prosím. Děkuji.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Výdaje navržené ve střednědobém výhledu státního rozpočtu na roky 2026 a 2027 jsou v souladu s výdajovými rámci stanovenými v rozpočtové strategii sektoru veřejných institucí, kterou schválila vláda dne 24. 4. letošního roku, včetně povolených úprav, které vyplývají ze zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Makroekonomický rámec střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta 2026 a 2027 a navazující prognóza příjmů sektoru vládních institucí vycházejí z makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna roku 2024, která je k dispozici na webových stránkách Ministerstva financí. Růst reálného HDP pro roky 2026 a 2027 je v srpnu roku 2024 odhadován na 2,6 procentního bodu. Spotřebu domácnosti by měl podporovat růst reálného disponibilního důchodu a postupná normalizace míry úspor.

Investiční aktivita bude tažena soukromými investicemi, pozitivně na tvorbě hrubého fixního kapitálu bude působit plánovaná investice společnosti Onsemi do výroby čipů a také výdaje související se stavbou nových bloků jaderných elektráren. Akumulace zásoby již v uvedených letech výhledu měla odpovídat vývoji obvyklému pro danou fázi hospodářského cyklu. Změna stavu zásob by tak růstu HDP měla přispívat kladně. Na dynamiku exportu bude příznivě působit hospodářský růst v zahraničí, silná domácí poptávka, ale zároveň podpoří dovoz. Saldo zahraničního obchodu by tak ve výsledku mělo ekonomický růst mírně tlumit.

Meziroční inflace se v letech výhledu, to znamená v letech 2026 a 2027, měla pohybovat v těsné blízkosti 2procentího inflačního cíle České národní banky. Růst spotřebitelských cen by měl být tažen tržními vlivy, příspěvek administrativních opatření k průměrné míře inflace by mohl dosahovat 0,3 procentního bodu. Proinflační a protiinflační faktory by měly být v zásadě vyrovnané, nastavení měnové politiky by tudíž mělo být neutrální.

Míra nezaměstnanosti by v letech výhledu mohla díky pokračujícímu hospodářskému růstu a silné poptávce po práci velmi zvolna klesat na 2,5 procentního bodu, zaměstnanost by v roce 2026 měla nepatrně vzrůst, v roce 2027 by však vlivem nepříznivého demografického vývoje se mohla snížit. Dopady poklesu populace v produktivním věku na trh práce bude nicméně tlumit pokračující nárůst míry participace. Přetrvávající nesoulad mezi poptávkou a nabídkou práce nedovolují výraznější zpomalení růstu nominálních mezd, výdělky by vzhledem k nízké inflaci porostou i v reálném vyjádření, růst objemu platů a mezd by se mohl pohybovat v uvedených letech kolem 5 procent.

Hospodaření sektoru vládních institucí by se mělo v letech výhledu pohybovat pod hranici deficitu 2 procent HDP. Fiskální politika by měla působit restriktivně, výdajové rámce budou sestavovány ve shodě se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a fiskálně strukturálním plánem. Ten jsme letos poprvé sestavovali podle nových fiskálních pravidel Evropské unie a odeslali jsme ho včas zhruba před dvěma měsíci Evropské komisi a jedná se o čtyřleté fiskálně strukturální plány a musíme naplnit podmínku strukturálního deficitu ve výši 1,75 procentního bodu HDP v roce 2026 a 1,25 procenta HDP pro rok 2027. To znamená, že oproti prognóze tak počítáme s nutným dodatečným fiskálním úsilím pro rok 2027 ve výši kolem 0,5 procentního bodu. Pokud se podíváme na saldo a dluh v sektoru vládních institucí, tak odhadujeme, že z letošních 44,1 (procenta) by se to mohlo zvýšit o 1 procentní bod v roce 2027. Proti minulé prognóze je to zlepšení o takřka 2 procentní body v cílovém roce 2027.

Nicméně je tady třeba uvést, že jak makroekonomická, tak fiskální predikce jsou zatíženy značnou mírou rizika. Logicky, pokud se jedná o predikci ze srpna roku 2024 a odhadujeme makroekonomický vývoj či fiskální predikci pro roky 2026, jedná se především geopolitická rizika, válka na Ukrajině, situace na Blízkém a Středním východě, strukturální problémy Německa, faktory, které mohou narušit mezinárodní obchod, problémy v dodavatelských řetězcích, nová cla, perzistence vysokého růstu cen ve službách a úroveň inflačních očekávání a v neposlední řadě přetrvávající nedostatek pracovních sil v České republice. Pokud se podíváme na základní údaje této predikce, tak v letošním roce se HDP odhaduje na necelých 8 bilionů korun. Pro příští rok, to jsme měli před chvíli ve schváleném návrhu rozpočtu pro rok 2025, to bylo přibližně 8,4 bilionu korun, v roce 2026 8,8 bilionu korun a v roce 2027 se hrubý domácí produkt odhaduje zhruba na 9,2 bilionu korun s tím, že podle predikce bude zhruba konstantní hospodářský růst něco víc než 2,5 procentního bodu ročně.

Podrobněji k příjmům. Když se podíváte na střednědobý výhled pro příští rok a podíváte se na právě schválený státní rozpočet roku 2025, tak ten rozdíl mezi roky 2025 a 2026 je vlastně zanedbatelný, necelé 3 miliardy korun, mezi roky 2026 a 2027 je ten růst daňových příjmů odhadován zhruba na 30 miliard korun.

Pokud se podíváme na složenou daňovou kvótu, tak ji odhadujeme na 32,7 roce 2026 a 32,6 (procenta) v roce 2027. V roce 2021, když jsme přebírali na konci roku vládní zodpovědnost, tak daňová kvóta byla 32,7. Takže když si vezmete na jednu stranu silná slova opozice o bezprecedentním zvýšení daní a současně zůstává složená daňová kvóta na stejné úrovni, tak si hned každý udělá obrázek, kdo má v této debatě pravdu.

Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvků na státní politiku jsou rozpočtovány ve výši 855 miliard v roce 2026 a 896 miliard v roce 2027. Vlastně to odpovídá odhadovanému růstu objemu platů a mezd. To znamená, je to zhruba o 5,7 procenta pro rok 2026 proti roku 2025.

Pokud se podíváme na hlavní části výdajů střednědobého výhledu pro rok 2026 a 2027, tak největší položkou jsou výdaje na sociální transfery a státní politiku zaměstnanosti. Pro rok 2026 je to 1 120 miliard. Bude to celkem 51,1 procenta celkových výdajů státu bez peněz EU a v roce 2027 to už bude 1 145 miliard, což bude představovat 51,4 procenta celkových výdajů státního rozpočtu bez evropských peněz.

Výdaje na důchody se rozpočtují v těchto letech na 735 miliard a 750 miliard. Výdaje na dávky nemocenského pojištění nadále porostou v souvislosti s růstem mezd, od kterých je jejich výše odvozena, a vývojem nemocnosti. Pro rok 2026 se navrhují výdaje 52 miliard a pro rok 2027 54,6 miliardy. Protože jsme schválili valorizační vzorec pro platby za státní pojištěnce, tak pro rok 2026 jsou rozpočtovány prostředky v objemu 162 miliard, což je o 7,4 miliardy více než v roce 2025, a pro rok 2027 to jsou prostředky ve výši 168,4 miliardy korun.

Výdaje na státní sociální podporu a pěstounskou péči se rozpočtují ve výši necelých 64 miliard korun v roce 2026, což je nárůst meziročně o 2,5 miliardy, a další nárůst o půl miliardy je rozpočtován v roce 2027. A příspěvek na péči je navržen v přespříštím roce 46 miliard korun, což je zhruba o necelou miliardu více než v roce 2025.

Další zásadní výdaje státního rozpočtu jsou výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci. Jsou rozpočtovány ve výši 285 miliard bez příslušenství, k tomu příslušenství takřka 100 miliard, takže celkové výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci se očekávají v roce 2026 384 miliard a v roce 2027 388 miliard.

Výdaje na obranu státu by měly dosáhnout v té minimální podobě 2 procent HDP 168 miliard v roce 2026, což je asi o 7 miliard více než v roce 2025, a v roce 2027 175 miliard, což je další nárůst. Jak jsem avizoval v předchozím vystoupení k státnímu rozpočtu, považuju to za poměrně vysoké riziko, pokud rozpočtujeme přesně 2 procenta. Budu navrhovat, abychom v těch konkrétních letech měli zhruba 2,2 procenta jako minimum tak, abychom si byli jisti, že i při některých komplikacích administrativního charakteru budeme schopni plnit naše spojenecké závazky.

Možná bych ještě zmínil tak oblíbenou kapitolu, kterou jsme viděli v mnoha pozměňovacích návrzích, to je obsluha státního dluhu. Pro rok 2026 je navržen objem takřka 110 miliard a pro rok 2027 takřka 118 miliard. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. Jenom poznamenám, že tento sněmovní tisk projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 806/1. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru, pan poslanec Josef Bernard, a informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím.

Poslanec Josef Bernard: Děkuji za slovo, pane předsedající. Velice krátce doplním pana ministra. Dovolím si vás seznámit s usnesením rozpočtového výboru, který projednal tento materiál dne 13. listopadu tohoto roku na své 53. schůzi: "Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny

(I.) projednal střednědobý výhled státního rozpočtu České republiky na léta 2026 a 2027 a bere jej na vědomí;

II. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna parlamentu podle § 4 odst. 5 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, rozpočtová pravidla, bere na vědomí střednědobý výhled státního rozpočtu České republiky na léta 2026 a 2027." Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Tímto zahajuji všeobecnou rozpravu. Nevidím nikoho, kdo by se hlásil do všeobecné rozpravy... Tady, pardon, paní předsedkyně.

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, pane ministře, jako místopředsedkyně rozpočtového výboru, kde jsme o tom převážně diskutovali, se musím zastavit u střednědobého výhledu státního rozpočtu České republiky na následující léta, protože si myslím, že tento dokument je z mého pohledu mimořádně zajímavý. On totiž již není jen tak ani o informaci o tom, co plánuje kabinet Petra Fialy, jde primárně o informaci o tom, co čeká následující vládu.

A jedním ze základních ukazatelů státního rozpočtu je výše strukturálního salda. To je ukazatel, který nám ukazuje stav veřejných financí očištěný o fázi hospodářského cyklu a o vliv jednorázových a přechodných operací na příslušný rozpočtový rok. Zajímavé je, že strukturální deficit v predikci odhaduje Ministerstvo financí pro rok 2024 na 2,1 procenta HDP, v příštím roce by mělo stagnovat na 2,0 procentu HDP, tedy v žádném případě nedochází k meziroční konsolidaci, ale já se musím zastavit u fiskálního výhledu v letech 2026 a 2027. Zde je právě u střednědobého výhledu strukturální saldo plánováno pro oba roky ve stejné výši, a to 1,7 procenta. To by možná nebyla až tak zajímavá informace, kdybych vám současně s tímto číslem neprozradila výši strukturálního salda plánovaného pro roky 2027 a 2028 podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, kde maximální výše strukturálního salda v roce 2027 je možná ve výši 1,25 procenta, a následující rok dokonce ve výši 1 procenta. A to je právě to zajímavé, protože pokud jste mě pozorně poslouchali, tak ta čísla nesedí. Nesedí čísla ve střednědobém výhledu na čísla podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. To znamená, že ten střednědobý výhled není sestaven v souladu s aktuálně platnou legislativou, kterou si navíc schválil samotný kabinet Petra Fialy.

Co je tedy hlavní informace, kterou nám dává ten aktuálně projednávaný střednědobý výhled? Tak já vám to řeknu. Ministr financí Zbyněk Stanjura přesouvá, jenom přesouvá problém a skutečnou konsolidaci na další vládu. Je to zřejmé z komparace těchto dvou čísel, která jsem tu teď uváděla. Takže nejpozději v roce 2027 musí dojít ke konsolidaci veřejných financí ve výši dodatečného půl procentního bodu HDP na strukturálním saldu, tedy přes 40 miliard.

V dalším roce se dá předpokládat, že tato konsolidace bude muset pokračovat o dodatečných zhruba 20 miliard korun. Proč tomu tak je, je zřejmé: protože ministr financí absolutně zanedbal konsolidaci na výdajové straně státního rozpočtu, kde se neřešila efektivita veřejné správy, neřešil se nárůst šedé ekonomiky. To vše tedy zůstává úkolem pro následující vládu. Ten aktuálně projednávaný střednědobý výhled státního rozpočtu České republiky na léta 2026 a 2027 je toho jasným důkazem. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní předsedkyně. Táži se...? Ještě pan ministr chce reagovat.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Škoda, že se neposloucháme, paní poslankyně Schillerová. Já jsem o tom mluvil. Vy to tady tak přednášíte s takovým zápalem, jak jste něco objevila, co je nového. Ve všech dokumentech Ministerstva financí, v každé makroprognóze od dubna je tento fakt udělán. Jsme v roce 2024. Upozorňujeme politickou reprezentaci, že v roce 2027 bude muset provést konsolidaci ve výši 0,4 až 0,5 procentního bodu. Ten materiál uvádí konzervativnější, to znamená více pesimistický odhad 0,5 procentního bodu. Já myslím, že o tom mluvíme veřejně od dubna a každá strana má dostatek času, aby se na to připravila a připravila svůj návrh řešení pro rok 2027. Má to být 1,25 procenta, to strukturální saldo, v roce 2026 podle zákona maximálně 1,75 procenta vůči HDP. Žádná novinka to není.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Táži se ještě, jestli je zájem? Paní předsedkyně. S faktickou, ano? Tak už zapínám dvě minuty.

Poslankyně Alena Schillerová: Pane ministře, já jsem neřekla, že jste o tom nemluvil. My jsme o tom dlouze mluvili na rozpočtovém výboru. Já jsem to tu přišla zdůraznit, s jakou bohorovností vy mně tady řeknete, vždyť my to všude říkáme, že porušujete vámi novelizovaný zákon. Já jsem to přišla připomenout, aby to náhodou nezapadlo. Schválili jste si zákon s nějakým plánem konsolidace a pak si ho prostě porušíte a řeknete, na to je dostatek času, to si prostě s tím ta příští vláda poradí. No, určitě dostatek času. Znovu jsem přišla upozornit na to, že opět se opakuje donekonečna váš absolutní přístup k tomu, že porušujete zákony, dokonce i vlastní novelizované. To je celé.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: To je komické. Nevím, jak to bylo za vás. Do toho materiálu já vůbec nevstupuji jako politik. To je expertní materiál Ministerstva financí. Jsou to lidi, kteří pracovali pro vás, a vy opakovaně zpochybňujete jejich profesionalitu. Můžete se jich zeptat. Materiál neprobíhal... Neprobíhala politická jednání. Je to čistě expertní úroveň. Že se vám to nelíbí, je jiná věc, ale vládní politici do toho nezasahovali. Jestli vy jste to dělala jinak, to já nevím a zkoumat to nebudu.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Máme zde dvě faktické. Nejdříve pan poslanec Mašek. Prosím.

Poslanec Jiří Mašek: Kolegyně, kolegové, pane ministře, vy jste říkal, že tam nejsou žádné politické zásahy. Já jsem byl zpravodajem u nás kapitoly 314 Ministerstvo vnitra a my jsme se tady už u pultíku spolu bavili na téma slibu 5 procent nárůstu platů policistů ve střednědobém výhledu. Tak neříkejte, že do toho politiku netaháte. To je čistě politická záležitost, nebo mě přesvědčte o opaku. Já nevím, jestli mě posloucháte, pane ministře Stanjuro. Vy jste říkal, že do toho politika nezasahuje. Co je těch dvakrát 5 procent pro pana Rakušana, když mu teklo do bot, do střednědobého výhledu? Děkuju za odpověď. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další s faktickou je paní poslankyně Schillerová.

Poslankyně Alena Schillerová: Pane ministře Stanjuro, tak ještě jednou. Samozřejmě, že to dělají experti Ministerstva financí, já jejich práci nezpochybňuji, ale oni dělají pouze to, co jim vyjde z vašich politických činů. A když je tam nula, tak co tam mají tak asi dát? Nemohou si to vymyslet, když tam žádné kroky nejsou. To znamená, to není o jejich práci, ale o vaší, kde vy jste selhal.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Žádnou další faktickou poznámku nevidím, čili táži se ještě jednou, jestli někdo má zájem vystoupit ve všeobecné rozpravě? Pokud nikdo, tak ji končím.

Pane ministře, máte zájem o závěrečné slovo? Nikoliv. Pan zpravodaj? Nikoliv.

V tom případě přistoupíme k rozpravě podrobné. Já bych poprosil pana zpravodaje Bernarda, jestli by nás mohl odkázat a připomenout usnesení.

Poslanec Josef Bernard: Já se odvolám na to usnesení, které už jsem tu načítal, takže nemusíme ho, doufám, opakovat.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Není třeba. Není třeba ho číst znovu, jenom připomenout, že se k němu hlásíte. (Zpravodaj: Ano.) Ano, děkuji.

Nevidím zde nikoho dalšího do podrobné rozpravy, takže končím podrobnou rozpravu.

Pane ministře, máte zájem vystoupit? Nikoliv. Pan zpravodaj? Nikoliv.

V tom případě můžeme začít hlasovat o usnesení. Je zde zájem o odhlášení. Prosím o přihlášení.

Takže můžeme hlasovat o usnesení.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 259, přihlášeno bylo 170, pro bylo 94, proti 75. Přijato.

Děkuji všem za spolupráci.

Můžeme přejít k dalšímu bodu číslo 154. Jedná se o návrh rozpočtu Státního fondu podpory investic na rok dva tisíce...

Kontrola hlasování, děkuji. Pane poslanče.

Poslanec Marek Novák: Stává se to zcela výjimečně, každopádně hlasoval jsem jednoznačně proti, na záznamu mám pro a zpochybňuji hlasování.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. V tom případě budeme hlasovat o zpochybnění hlasování.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 260, přihlášeno 171, pro bylo 163, proti 2. Přijato.

Nyní můžeme tedy ještě jednou hlasovat návrh usnesení, abych jenom zopakoval, o čem hlasujeme.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 261, 171 přihlášených, pro 94, proti 77. Přijato.

Nyní tedy už definitivně můžeme přejít k bodu

Aktualizováno 15. 1. 2025 v 15:51.