(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

208.
Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2023
/sněmovní tisk 691/

Stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu bylo rozdáno jako sněmovní tisk 691/2. Tento materiál uvede ministr financí Zbyněk Stanjura, kterého teď prosím, aby se ujal slova.

Vás ostatní prosím, abyste se ztišili, kolegyně a kolegové. Ano, už jsem pana ministra požádala o vystoupení. Je tady příliš velký hluk, prosím tedy, abyste se ztišili.

Prosím, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi pár úvodních slov k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2023. Já myslím, že je dobré, že to projednáváme před závěrečným hlasováním o návrhu státního rozpočtu na rok 2025. Já se ve svém vystoupení omezím pouze na fakta, ale všem doporučím, pokud máte zájem, abyste se podívali do stenozáznamu a přečetli si, co vše tady zaznělo mezi zářím a prosincem roku 2022 na adresu návrhu státního rozpočtu pro rok 2023, a dneska si v klidu můžeme shrnout fakta.

Návrh státního závěrečného účtu byl Poslanecké sněmovně předložen podle zákona, a to na konci dubna letošního roku... (Odmlka pro hluk v sále.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, kolegyně a kolegové, já vás požádám, abyste se přesunuli do předsálí, pokud chcete cokoliv diskutovat, případně ztišili.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Tento materiál kromě výsledků hospodaření státního rozpočtu informuje o makroekonomickém rámci roku 2023, hospodaření dalších složek veřejných rozpočtů, stavu státních finančních aktiv a záruk, řízení státního dluhu a stavu a použití prostředků vedených na zvláštních účtech podle zákona o zrušení Fondu národního majetku.

Takže jenom velmi stručně zopakuji základní parametry uvedené v tomto materiálu, což je sněmovní tisk 691. Nejsledovanější složkou veřejných rozpočtů je každý rok státní rozpočet a ten skončil v roce 2023 schodkem 288 miliard. Připomínám, že plánovaný schodek byl 295 miliard, takže výsledek byl o 7 miliard lepší, než byl Poslaneckou sněmovnou schválený schodek státního rozpočtu. Meziročně schodek klesl o 72 miliard z 360 miliard v roce 2022 na těch 288 miliard v roce 2023.

Připomeňme si, že v roce 2023 byla průměrná míra inflace vyšší než 10 procent, tím pádem jsme viděli značný dopad do řady povinných výdajů státu, jejichž celkový růst o 143 miliard povinných výdajů státu - o 143 miliard - tvořil dvě třetiny celkového růstu výdajů. Za téměř celou zbývající částí, to znamená za jednou třetinou růstu výdajů, stála mimořádná pomoc státu s vysokými cenami energií. I přes uvedené skutečnosti se podařilo meziročně snížit podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů na příjmech státního rozpočtu o více než šest procentních bodů. Přispělo k tomu i poměrně vysoké tempo růstu příjmů rozpočtu ve výši 18 procent, které převýšilo tempo růstu výdajové strany o téměř sedm procentních bodů. Pomohl k tomu nejenom výběr standardních daní a pojistného vyšší o 10 procent, ale výnosy z mimořádně zavedených odvodů a daní, příjmy z EU, zejména z Národního plánu obnovy, i výnosy z majetkové účasti státu.

Objektivnějším měřítkem pro hodnocení hospodaření s veřejnými prostředky je stav veřejných financí jako celku. Je to to číslo vůči HDP, které se velmi často používá v mezinárodním srovnání. Takže dovolte velmi krátce jenom připomenout, jak další hlavní složky veřejných rozpočtů dopadly v roce 2023. Na jejich v zásadě pozitivním výsledku se podepsalo to, že veškeré náklady na zvládání mimořádných situací a valorizačních schémat nesl státní rozpočet. Zdravotní pojišťovny jako celek skončily ve schodku 1,8 miliardy. Jejich finanční rezervy dosáhly ke konci roku 2023 55 miliard. Státní fondy dosáhly přebytku 5 miliard a územní samosprávy rekordního schodku 72 miliard korun. Zůstatky na jejich účtech činily ke konci loňského roku 482 miliard korun.

V tom mezinárodním srovnání teď budu používat už revidovaná data z Eurostatu, ona data, která jsou uvedena ve státním závěrečném účtu. Takže deficit sektoru vládních institucí v roce 2023 dosáhl 3,8 procenta HDP po zásahu Eurostatu. Jenom chci připomenout, že Eurostat přepočítal naše výsledky v roce 2022, kde na rozdíl od roku 2023 zlepšil výsledek hospodaření veřejných rozpočtů o 0,4 procentního bodu. Tady se zejména projevuje akruální metodika daňových příjmů právnických osob, protože hotovostně se to samozřejmě započítává do toho roku, v kterém roce firmy platí daň ze zisku, ovšem v té akruální metodě se počítají do roku, v kterém ten zisk vznikl, proto bylo zlepšení hospodaření veřejných financí v roce 2022, přestože fyzicky ty peníze přišly v roce 2023, a naopak v roce 2024 byl o něco nižší výběr daně z příjmů právnických osob, proto se zase zpětně to promítlo do roku 2023, i když ten nižší příjem státu byl v roce 2024.

Zadlužení sektoru vládních institucí se meziročně snížilo za 42,5 procenta nepatrně na 42,4 procenta HDP. V letošním roce předpokládáme snížení schodku po novele státního rozpočtu na 2,8 procenta schodku veřejných financí vůči HDP. To je zlepšení o 1 procentní bod proti roku 2023 a ve strukturálním vyjádření ten strukturální schodek 2,6 procenta HDP v roce 2023 by se v roce 2024 měl snížit o 0,5 procentního bodu na 2,1 procenta HDP.

Díky těmto opatřením nyní plníme maastrichtská kritéria, Evropská komise proti nám nevede řízení pro rozpočtovou nekázeň, jako vede proti sedmi členským státům. Jenom připomenu, že je to Francie, Itálie, Polsko, Maďarsko, Slovensko, Rumunsko... Sedmý stát takhle z hlavy nevyjmenuji, takže to se omlouvám, ale těch šest států v této chvíli podléhá zkoumání Evropské komise kvůli nedovoleně vysokým rozpočtovým schodkům a nedovoleně vysokému schodku veřejných financí vůči HDP.

To jsou základní fakta o hospodaření veřejných financí v roce 2023 včetně výsledků hospodaření státu, který je promítnut ve státním rozpočtu za rok 2023.

Dovolte mi závěrem, abych vás jménem vlády požádal, abyste předložený návrh materiálu vzali na vědomí a zároveň odsouhlasili vypořádání schodku státního rozpočtu za rok 2023 tak, jak je uvedeno v návrhu usnesení, to znamená vypořádání schodku 288,5 miliardy se navrhuje zvýšením stavu státního dluhu o 292,4 miliardy korun a zvýšením stavu na účtech státních finančních aktiv o 3,9 miliardy korun. Když tato dvě čísla odečtete, tak získáte to číslo 288,5 miliardy. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Rozpočtový výbor projednal za účasti zpravodajů usnesení výborů k tomuto materiálu. Usnesení rozpočtového výboru byla doručena jako sněmovní tisky 691/1 a 691/4. Stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu projednal kontrolní výbor a přijal usnesení, které vám byla rozdáno jako sněmovní tisk 691/3. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru, poslanec Josef Bernard, informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Vidím, že už je připraven.

Vás prosím, abyste se ztišili.

 

Poslanec Josef Bernard: Děkuju za slovo, paní předsedkyně. Krátce doplním pana ministra a seznámím vás s usnesením rozpočtového výboru k vládnímu návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2023, které bylo přijato na 49. schůzi konané 25. září tohoto roku: Rozpočtový výbor:

"I. projednal na společné schůzi se zpravodaji výborů usnesení z jednání výboru ke všem kapitolám vládního návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2023 a uvádí, že:

a) všechny výbory doporučily Poslanecké sněmovně schválit nebo vzít na vědomí výsledky hospodaření jednotlivých kapitol a okruhů státního rozpočtu a finanční vztahy státního rozpočtu ke státním fondům podle usnesení rozpočtového výboru číslo 339 z 24. dubna 2024 s výjimkou rozpočtového výboru, který ke kapitole 312 Ministerstvo financí usnesení nepřijal,

b) výbor pro bezpečnost doporučuje, aby Poslanecká sněmovna přijala následující doprovodné usnesení: Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby

A) s ohledem na bezpečnostní situaci a s ohledem na dlouhodobé rozvojové záměry při přípravě státního rozpočtu na rok 2025 a střednědobého výhledu na léta 2026 a 2027 zohlednila potřebu posílení rozpočtu BIS v oblasti personální a provozní,

B) s ohledem na finanční situaci při přípravě státního rozpočtu na rok 2025 zohlednila potřebu posílení rozpočtu Vězeňské služby České republiky;

II. rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny proto po projednání všech kapitol a okruhů vládního návrhu státního závěrečného účtu jako celku (sněmovní tisk 691) včetně vládního návrhu usnesení Poslanecké sněmovny k návrhu státního závěrečného účtu a stanoviska Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2023 doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna

i. bere na vědomí:

1. státní závěrečný účet České republiky za rok 2023, který vykazuje příjmy státního rozpočtu 1,914 122 039 bilionu korun, výdaje státního rozpočtu 2,202 637 762 bilionu korun a schodek státního rozpočtu 288 515 723 000 korun,

2. výsledky rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí v České republice za rok 2023, které vykázaly příjmy 841 559 507 000 korun, výdaje 769 359 483 000 korun a přebytek 72 200 024 000 korun,

3. stav státních finančních aktiv České republiky k 31. prosinci 2023 ve výši 354 884 128 000 korun a stav státních finančních pasiv České republiky ve výši 3,190 387 503 bilionu korun,

4. informaci o hlavních výsledcích hospodaření státních fondů České republiky za rok 2023 podle údajů uvedených v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu,

5. informaci o stavu a vývoji státních záruk uvedenou v sešitu D návrhu státního závěrečného účtu,

6. informaci o stavech fondu organizačních složek státu uvedenou v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu,

7. informaci o postupu privatizace o stavu a použití prostředků vedených na zvláštních účtech za rok 2023,

II. souhlasí s vypořádáním schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2023 financujícími položkami takto: změnou stavu státního dluhu o 292 373 029 694,09 korun, změnou stavu na účtech státních finančních aktiv snížením (zvýšením) o 3 857 306 760,33 korun;

III. konstatuje, že projednala stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2023 a bere jej na vědomí." Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji. Přeji hezké odpoledne, přebírám řízení schůze.

Budeme pokračovat v jednání. Nyní prosím, aby nás o jednání kontrolního výboru informoval zpravodaj, poslanec Radovan Vích. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radovan Vích: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, kontrolní výbor na své 37. schůzi dne 11. září 2024 projednal stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2023, sněmovní tisk 691/2, a přijal k němu usnesení číslo 166, a sice že "kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním výkladu viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Jana Málka, zpravodajské zprávě poslance Radovana Vícha, stanovisku náměstka ministra financí Jiřího Valenty a po rozpravě

I. bere na vědomí stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2023, sněmovní tisk 691/2;

II. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky." Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Otevírám všeobecnou rozpravu, do které zatím nevidím nikoho přihlášeného.

S přednostním právem pan předseda Jakub Michálek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, mě poněkud mrzí, že tolik pozornosti je vždy věnováno projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu a málo pozornosti je věnováno státnímu závěrečnému účtu, protože právě projednání státního závěrečného účtu je okamžik, kdy můžeme vyhodnotit, jakým způsobem se podařilo využít peníze, které jsme vybrali prostřednictvím daní od daňových poplatníků. Takže vzhledem k tomu, že i pro projednání tohoto bodu máme podrobnou zprávu od Nejvyššího kontrolního úřadu, tak se domnívám, že toto je správný okamžik, abychom probrali některé ty věci, které nám pan prezident Nejvyššího kontrolního úřadu považuje za důležité sdělit, a případně aby se vláda k těmto záležitostem ještě vyjádřila. Takže já nejprve bych svoje vystoupení rozdělil do dvou částí. V té první části se budu věnovat právě stanovisku NKÚ ke státnímu závěrečnému účtu, ke kterému v podstatě nezazněl ze strany vlády...

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Omlouvám se, pane předsedo, že přerušuji vaši řeč.

Kolegyně, kolegové, poprosila bych o ztišení, v sále byl velký hluk. Ještě jednou opakuji, prosím o ztišení. Děkuji.

Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Takže vlastně dosud jsme neslyšeli žádnou reakci od vládní koalice na tu zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu, a to ani na základě projednání kontrolního výboru, který se s tím v podstatě vypořádal pouze tak, že vzal výsledky zprávy na vědomí, ani od pana ministra Stanjury. Takže proto se domnívám, že bychom se měli věnovat i tomu stanovisku.

A v té druhé části bych se chtěl věnovat obecně metodickému rámci sestavování státního závěrečného účtu, protože se domnívám, že tak, jak je dneska ta metodika sestavování státního závěrečného účtu připravena a schválena, tak neposkytuje vůbec žádný obrázek k tomu, abychom se my tady v Poslanecké sněmovně mohli kvalifikovaně vyjádřit k tomu, že peníze daňových poplatníků jsou utraceny hospodárně, zda ano, či ne.

Takže k té první části. Všichni jste obdrželi stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu, tam jsou zopakovány ty známé záležitosti ohledně schodku, který tedy vychází poměrně vysoký. Což je záležitost, která je velmi hezky ukázaná na grafu, jak rostou výdaje a jak se prohlubuje deficit státního rozpočtu, kde to tempo dlouhodobě považuji za zcela neudržitelné. A potom prezident Nejvyššího kontrolního úřadu se věnuje i některým globálním trendům, které vlastně poskytují prostor k zamyšlení ohledně věcí, které můžou být velmi důležité pro naši budoucnost.

Pan Kala píše ve stanovisku, v tom úvodním slovu, že českému průmyslu nenahrávají globální trendy a že obzvláště automobilový průmysl začíná pociťovat globální přesun výrobních kapacit do Číny a dalších asijských zemí. Zatímco v Číně se loni vyrábělo o 17 procent motorových vozidel víc než v roce 2019, největší výrobce v Evropě Německo, jich za stejné období vyrobil naopak o 12 procent méně. V jiných zemích je pokles ještě markantnější: ve Španělsku o 13 procent, v Anglii o 25 procent a ve Francii o 31 procent. Výstražněji už kontrolka pro český průmysl blikat nemůže.

Čili když se tady bavíme o státním závěrečném účtu, není to pouze problematika účetní nebo finanční, ale mělo by to být projednání výsledku vlády v oblastech její působnosti vztažených k tomu, kolik veřejných peněz jsme na to vynaložili, a to, zda jsme investovali a řešili oblasti, které jsou důležité pro naši společnou budoucnost. Vzhledem k tomu, že tady máme poměrně varující výroky ohledně českého autoprůmyslu, tak je samozřejmě žádoucí, aby vláda na tuto záležitost kladla velkou pozornost, protože my zatím jdeme spíše cestou, že se elektromobility bojíme, zatímco v Číně na ni vsadili, investují do elektromobilů a může se nám stát, že my budeme nakonec poslední, kde automobilky bez podpory vlády nebudou moci dále fungovat. A my budeme ti poslední, kteří budou přecházet na elektromobilitu, a právě ty naše závody nakonec můžou být vystaveny tomu, že je budeme muset zavřít, což já doufám, že všichni bychom se tady shodli, že připravit českou ekonomiku o takto fungující odvětví by bylo velmi smutné.

Pan Kala dál pokračuje, že v kontextu globálních změn, jejichž dopadům se můžeme bránit jen omezeně, by byla na místě maximální rozpočtová obezřetnost a systémové reformy, které nám umožní být na ně připraveny. Nic takového se však neděje. To píše prezident Nejvyššího kontrolního úřadu. Rychlost zadlužování České republiky v letech 2020 až 2023 byla druhá nejvyšší v rámci zemí Evropské unie. Za tři roky se veřejný dluh navýšil o dalších 50 procent, což výrazně převyšuje průměr nárůstu zadlužení v zemích EU, který byl na úrovni 14 procent. K zadlužení Česka přispěly i další kroky, namátkou zrušení superhrubé mzdy, ano, to je to slavné zrušení superhrubé mzdy za předchozího volebního období a nové stanovení výsledné sazby daně z příjmů fyzických osob, daň z nabytí nemovitých věcí nebo nedostatečná valorizace spotřebních daní. Tam si myslím, že vláda je potřeba přiznat, že valorizaci spotřebních daní v nějaké podobě udělala, stejně tak jako u daní z nemovitosti, tak to bych ji úplně tak k tíži nekladl.

Pan prezident dále pokračuje: Zakládáme si přitom na velký problém. V roce 2023 dosáhly výdaje na obsluhu státního dluhu České republiky 68 miliard korun, což reprezentuje třetinu všech investic státu v daném období. Ministerstvo financí předpokládá, že do roku 2026 tyto výdaje vzrostou o dalších více než 51 miliard korun. To znamená, že když se podíváme na to skutečné hospodaření za rok 2023 a na ten výhled, který je s tím spojen, tak se dostáváme s obsluhou dluhu až na 119 miliard korun ročně v roce 2026. Já o tom potom budu mluvit podrobně i při projednáváním rozpočtového výhledu střednědobého, nicméně už teď jsem to považoval za důležité zmínit. Dále uvádí, že rostou výdaje státu - loni o 11 procent a navíc mají z drtivé většiny mandatorní nebo kvazi mandatorních charakter. Bez razantních a okamžitých systémových změn zaměřených na vyšší efektivitu státu se kondice českých veřejných financí nemá šanci vrátit aspoň k evropskému průměru.

Takže to je věc, kterou je potřeba vypíchnout, že ani v roce 2023 se nepodařilo udělat některé reformy, které se odkládaly na tento rok. Ať už se bavíme třeba o navýšení, o problematice platů státní správy tak, abychom měli dobře placené a kompetentní úředníky, což je věc, která vlastně je obsažena v Programovém prohlášení vlády. Byla opakovaně, my jsme ji zvedali ve vládě, ale nikdy se nepodařilo udělat systémovou reformu, protože to vždycky odkládalo Ministerstvo práce a sociální věcí, o další rok se to odložilo a výsledkem bylo, že se navýšila pouze položka na možnosti osobního ohodnocení pro informatiky, což je hezké, ale je to polovičaté řešení toho problému.

Pokud chceme, abychom tady měli německé platy, tak je potřeba, abychom tomu přizpůsobili i státní sektor, kde musíme apelovat na zvyšování produktivity práce, vybavit tu práci samozřejmě pokročilými technologiemi, ale i nabírat kvalifikované a dobře placené pracovníky a naopak snižovat jejich počet. To je věc, ke které pan ministr aktuálně vydal další stanovisko, že připravují nějakou reformu tabulek, ale přece jenom změna způsobu odměňování státních zaměstnanců se přece zcela logicky má dělat na začátku mandátu a byla možnost to udělat, a ne teprve úplně na konci, když to nemá vliv do toho samotného výkonu úřednických agend.

Takže to jsou úvodní věci, které považuje za důležité zmínit pan prezident Kala. Chtěl jsem, aby tady zazněly. A potom v rámci toho stanoviska je vypíchnuto několik záležitostí. Jednak problematika cen energií, tady nebudu zacházet do detailů, je tam srovnání vůči Evropské unii, to je věc, o které jsme se tady mnohokrát a mnohokrát bavili, takže je dobře, že teď máme tyto záležitosti, řekněme objektivně zhodnoceny od Nejvyššího kontrolního úřadu. Pojednává tam o dopadech na ekonomiku vysokých cen, což jsou notoricky známé skutečnosti. Ale co je taky důležité v tom stanovisku NKÚ, jsou zdůrazněny sociální dopady. A to když se podíváme na výrazný nárůst žádostí o příspěvek na bydlení, kde ho pobírá nově o 53 procent domácností více. A je potřeba pravdivě říci, byť to není věc, která by se dostala do nějakých novinových titulků, že zčásti je to lepší osvěta, ale zčásti je to i dramatický propad situace těch domácností. Takže proto vidíme na grafu číslo 27 ve stanovisku NKÚ příspěvek na bydlení a počet žadatelů v letech 2019 až 2023, že, mezi lety 2020, 2021, 2022, 2023 se částka příspěvku na bydlení v rámci závěrečných účtů zvyšovala z 6,6 miliardy korun na 8,5 miliardy korun a v roce 2023 17,9 miliardy korun. Takže zde pozorujeme rekordní nárůst tohoto příspěvku, a tedy je samozřejmě logické se ptát, jakým způsobem na to vláda bude reagovat, aby se už konečně podařilo v oblasti bydlení zjednat nápravu, abychom, abychom urychlili výstavbu jednak alokací rozpočtových prostředků, ale jednak taky schválením zákona, který řeší výstavbu dostupného bydlení. To znamená dostupné byty pro střední třídy a nízkopříjmové skupiny tak, aby nebyly pouze závislé na tom, co dělají developeři, ale aby stát taky využil své možnosti tak, jako to dělají v celé řadě dalších západních zemí.

Dále z toho vyplývá, že starobní důchody rostly mezi rokem 2019 a 2023 dvakrát rychleji než rodičovský příspěvek. Takže to jsou ta fakta. Dvakrát rychleji, dvakrát rychlejší růst důchodu než rodičovský příspěvek. A ty účty bychom tady skutečně měli skládat. My jsme se, když jsme byli ve vládě, snažili o valorizaci rodičovského příspěvku, podařilo se nám prosadit pouze zvýšení o 50 000 korun, chtěli jsme výše. Ale tady vidíme ty výsledky, tady se sice skládají ty účty a z toho je zjevné, že to navýšení je disproporční a neadekvátní zejména ve vztahu k rodinám, které jsou nejvíce zasaženy těmi událostmi týkajícími se války na Ukrajině a drahých cen.

Plánované výdaje na rodičovský příspěvek se dokonce z důvodu poklesu porodnosti nevyčerpaly. Tam jde o 5,5 miliardy korun. To znamená, pořád se ukazuje, že v rozpočtu byla rezerva, ze které by bylo možné tu částku uhradit. Naopak Nejvyšší kontrolní úřad navrhuje, aby tyto ušetřené peníze byly použity na vhodná opatření na podporu porodnosti. Nicméně nespecifikuje přesně, co by to mělo být. To samozřejmě je složitější záležitost. Ale asi se všichni shodneme, že dobré podmínky pro rodiny, včetně toho, aby nedocházelo k razantnímu poklesu příjmů, jsou jedním z klíčových opatření. Protože když se díváme na průzkumy, tak nějakých 52 procent rodin, které zvažují, že by si pořídili nového potomka, berou v úvahu právě i vývoj příjmů a finanční dopad takového rozhodnutí.

Další srovnání vidíme ve stanovisku Nejvyššího kontrolního úřadu, v grafu číslo 26, který porovnává výdaje na příspěvek na bydlení, starobní důchody a rodičovský příspěvek v letech 2019 až 2023 se srovnávacím indexem k roku 2019. Z grafu je velmi dobře patrné, že příspěvek na bydlení nám roste v podstatě exponenciálním způsobem. Starobní důchody rostou setrvalým způsobem a rodičovský příspěvek, pokud jde o výdaje, klesá. Jak se to vyvíjí? V roce 2020 to byl ještě relativní nárůst 57 procent, pak to šlo neustále dolů, zatímco u těch důchodů to šlo setrvale nahoru.

Další problematika, důležitá určitě ke zmínce, je problematika investic, kde dochází k tomu, že investice v roce 2023 nakonec činily méně než 10 procent celkových výdajů rozpočtu. Polovina investičních peněz pochází ze zahraničí. Když si to srovnáme nakonec s výhledem, kde se budou razantně navyšovat částky na splácení, na obsluhu státního dluhu, tak těch peněz na investice kvůli splátkám vysokého státního dluhu, nejisté situaci a tomu, že nemáme euro, tudíž máme méně výhodné úrokové sazby, bude v budoucnu ještě méně, pokud budeme pokračovat tímto tempem, touto ekonomickou politikou.

Dále se Nejvyšší kontrolní úřad věnuje problematice dálnic. Uvádí konkrétní příklad dálnice D35, kde uvádí, že omezení investic může mít dlouhodobě negativní dopady na kvalitu a bezpečnost dopravní infrastruktury.

Dalším významným rizikem je neschopnost realizovat projekty v oblasti dopravy dle schválených časových a finančních plánů. Dostáváme se zpátky k tomu, že schvalování závěrečného účtu tak, abychom mohli vyhodnotit čísla, která v něm jsou, je opravdu složitější operace, protože když dochází někde k odkladům, tak to může samozřejmě mít výrazný dopad i do výsledků hospodaření. Je potřeba říct, že to je v podstatě strategií této vlády odkládat některé výdaje, které by bylo potřeba učinit, a tím vlastně posunout všechny výdaje, aby si vylepšila výsledky hospodaření, což se domnívám, že má velký dopad na řadu různých případů. Třeba v oblasti zemědělství, které jsem se věnoval, se běžně setkávám s tím, že jsou neustále posouvány platby investic, které už byly domluvené, které byly schválené zemědělcům v rámci podpory rozvoje venkova, ale musí mnoho měsíců čekat na to, aby mohli podepsat smlouvu a dostali odsouhlasené peníze. Některé ty věci dokonce musí realizovat ze svého a platit své náklady a brát si na to úvěry, což se domnívám, že je velmi nežádoucí.

Abych se vrátil zpátky ke zprávě ohledně dálnic. Nejvyšší kontrolní úřad zjistil v kontrolní akci č. 22/0810, v oblasti přípravy a dostavby dálnice D35, že Ministerstvu dopravy a Ředitelství silnic a dálnic se nedařilo dodržovat koncepční záměry schválené vládou ani harmonogramy výstavby. Přesto je dálnice D35 jednou z nejvýznamnějších částí dálniční sítě České republiky. V roce 2023 bylo zprovozněno 90 kilometrů, to jest 43 procent její plánované délky, přičemž při celkové dráze výstavby 210 kilometrů by doba výstavby mohla přesáhnout v souhrnu až 50 let. Takže to je tolik k některým důležitým parametrům, které vyplývají ze stanoviska Nejvyššího kontrolního úřadu.

Nyní bych se rád dostal k určitému metodickému výhledu, jakým způsobem je státní závěrečný účet České republiky sestavován. Domnívám se totiž, že v podobě, ve které to zde projednáváme, to neumožňuje - jak už jsem říkal - vyhodnotit skutečnou efektivitu veřejných prostředků. Pokud se podíváme na to, jakým způsobem provádí státní závěrečný účet a rozpočtování státy na západ od nás, tak se můžeme seznámit například s příručkou dobré praxe OECD, čili těch nejvyspělejších zemí světa, na takzvaný performance budgeting neboli rozpočtování podle výkonu. Tam uvádí - také můžeme uvést celou řadu různých příkladů, jakými se některé zahraniční státy zhostily problematiky právě závěrečného účtu a rozpočtování, které je orientováno na výkon. Ostatně i stát sám se zavázal ve strategickém rámci Česká republika 2030 k tomu, že bude provádět reformu v oblasti performance budgetingu, ale v reálu taková reforma není.

Spojené království například používá Performance Management Framework, kdy jsou veřejné instituce hodnoceny na základě dosažení konkrétních výsledků a cílů a ukazatelé výkonnosti jsou používány při přidělování rozpočtových prostředků. Podobný program najdeme v Austrálii - Outcomes and Programmes Framework, který propojuje výdaje s očekávanými výsledky. V Kanadě Results-Based Management. Ve Švédsku, na Novém Zélandu, ve Finsku, opět výkonově orientovaný přístup při přidělování prostředků veřejným institucím. V Nizozemsku je to rozpočtová reforma van der Zalmova (?) z devadesátých let. Ve Francii, v Německu také nějaké prvky. Naposledy jsme o tom diskutovali i s kolegy v Rakousku.

Bohužel v České republice se ten rozpočet sestavuje spíše metodou indexace. To znamená, vezme se skutečnost za předchozí rok a koukáme se na indexy komu a jak to navýšit, nikoliv od toho základu, aby se to odvíjelo od výkonů, které rozpočet navrhuje a stanoví pro ně limity a státní závěrečný účet je vyhodnocuje tak, abychom dokázali ve výsledku říci, kolik nás třeba stojí kilometr dálnic a podle toho se dívali na to, jestli tato agenda je efektivní, jestli tam máme přidávat, jestli zvolit nějakou jinou podobu a podobně.

Takže bych si dovolil k návrhu státního závěrečného účtu předložit návrh usnesení, který by dal do budoucna doporučení vládě - také už jsem o tom mluvil při posledním projednávání státního závěrečného účtu - který by dal směr k budoucí reformě tak, aby skutečně díky projednávání státního závěrečného účtu daňový poplatník věděl, jakým způsobem se nakládá s jeho penězi. Usnesení by znělo: "Poslanecká sněmovna doporučuje vládě, aby připravila ve spolupráci s Národní ekonomickou radou vlády změnu metodiky státního závěrečného účtu a státního rozpočtu České republiky tak, aby:

I byly vždy vyčísleny hodnoty vytvořené danou státní organizací, a to v poměru k vynaloženým výdajům ze státního rozpočtu;

II. byla vyhodnocena efektivita výdajů a návratnost investic, a to na základě výkonově orientovaného rozpočtování a závěrečného účtu;

III. obdržela Poslanecká sněmovna spolu se státním závěrečným účtem České republiky informace o účetním a výkonnostním auditu všech ministerstev a nezávislých úřadů." Konec návrhu usnesení.

Stejně tak třeba když se podíváme ve Spojených státech, tak ve Spojených státech podle zákona má každá agentura zřizovaná zákonem povinnost sestavit seznam svých cílů a konfrontovat ty dosažené výsledky a výkonnost v poměru k nákladům právě s tou realitou tak, aby zákonodárci se dozvěděli, jakým způsobem jsou ty peníze utraceny. A ne že dostaneme v každé kapitole pouze sjetinu číselných údajů o tom, kolik peněz bylo utraceno na platy, kolik peněz bylo odvedeno na pojistném, jaký je rozsah programu, a tak aby byly všechny tyto tři prvky synchronizovány. To znamená, jak státní závěrečný účet, tak státní rozpočet, tak střednědobý výhled, protože i v tom střednědobém výhledu nám potom chybějí informace o tom, jak se investiční akce propisují do budoucnosti, abychom viděli, jaký to bude mít dopad třeba na budoucí zadlužení České republiky a na ekonomický výhled naší země.

Děkuji předem za zvážení podpory tohoto návrhu usnesení, abychom zajistili kvalitnější státní závěrečný účet a rozpočtování do budoucnosti.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do všeobecné rozpravy? Není tomu tak, všeobecnou rozpravu končím.

Táži se na závěrečná slova? Pan ministr má zájem? Prosím, máte slovo, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak já budu krátce reagovat na vystoupení Jakuba Michálka. Teď pominu ten jako mírně, bych řekl, legrační přístup, že hodnotíme rok, kdy jste ještě byli plnohodnotnou součástí vlády, včetně materiálů, které jsme měli do dubna. Ale v mnohém z toho, co říkal Jakub Michálek, co se týče struktury a metodiky státního závěrečného účtu, souhlasím. To usnesení nedoporučuju podpořit dnes, protože zejména v té druhé části ten termín, zákonný termín předložení státního závěrečného účtu, je 30. duben, a nejsem si jist, zda jsme schopni nastavit procesy tak, abychom měli ty audity, po kterých se tam volá, do 30. dubna, hotovy, Spíše si myslím, že ne, protože jsme v prosinci, nemáme ty auditory, všechny kapitoly státního rozpočtu. Nic proti té myšlence, ale nedoporučuju dnes to usnesení přijmout.

Možná překvapivě pro Jakuba Michálka, my na tom pracujeme, jak to změnit, protože si myslím, že i v té veřejné debatě ten excelovský přístup k sestavování rozpočtu mně extrémně vadí. Občas to používali kolegové z Pirátské strany: my máme jenom 102,2 procenta loňských výdajů, a to jsme poraženi, protože tato kapitola má 106,3 procenta. Tomu říkám excelovský přístup.

Bylo by dobré, kdybychom si řekli: tyto cíle byly splněny, daří se nám, doporučujeme do této oblasti dát více peněz, proto chceme na tuto konkrétní politiku o 2 miliardy víc, a možná to nebude 102, ale 104 procent.

Obecně, když se podíváte na komentáře nejenom nás politiků, ale i komentátorů, když se zveřejní návrh rozpočtu, tak se vlastně porovnává, že 100 procent je ten loňský rok, a teď se porovnává, kdo má víc, a kdo má méně. Kdo má víc, je teoreticky jako vítěz, a kdo má méně, je teoreticky jako poražený. Místo abychom se podívali my všichni, to není výtka vůči konkrétní politické straně nebo konkrétní vládě či konkrétní opozici, jestli těch loňských 100 procent bylo vynaloženo na ty cíle, které jsme sledovali, když jsme tam ty peníze alokovali, a zda jsme dosáhli těch parametrů, které jsme deklarovali.

Mnohdy je pravda, že ty parametry na začátku nejsou, zase, říkám to ze zkušenosti z dlouhého rozpočtového procesu bez ohledu na konkrétní vládu a nechci říkat, teď je to lepší, a minule to bylo horší, a předminule to bylo lepší, a podobně. To si myslím, že je žádoucí změna, my na ní pracujeme. Myslím si, že nemusíme ani nic měnit legislativně, že ty dodatečné materiály se dají přidat k tomu, na co jsme zvyklí. Nemyslím, že je užitečné, když máte tu vývojovou řadu z roku na rok, úplně tu metodiku změnit, ale dá se tam leccos dodat pro ty, kteří budou mít zájem posoudit například, zda se povedlo splnit. Vždyť my přece víme moc dobře, že se použije headline a pak se tak roky používá.

Tak jako příklad, aniž bych se chtěl dneska přít, máme stavební spoření, které reálně není stavební spoření, správný název by zněl spoření se státní podporou. Ale to je úplně něco jiného, než stavební spoření, a takhle bychom mohli.... Penzijní připojištění, když se podíváme, jaká je realita, většina peněz je legitimně podle zákona vybrána před odchodem do penze. A takhle bych mohl pokračovat, že ten nadpis, a pak se to dlouhodobě v té politické debatě používá, neodpovídá pak té realitě a na co jsou ty peníze vlastně vynakládány.

Takže doporučení: dneska to usnesení nepřijmout, ale mnohé z těch podnětů k metodice, ke změně metodiky rozpočtování státního závěrečného účtu beru vážně. Ale souhlasím i s tou připomínkou., a my jsme to nezvládli, jako žádná z předchozích vlád, ideální je to udělat na začátku volebního období. To neznamená, že teď to nemůžeme připravovat a být na to připraveni, ale reálně - volby budou někdy buď na konci září, nebo první víkend v říjnu, a vláda musí poslat návrh zákona od 30. září, což může být týden před volbami, nebo týden po volbách. Nevíme, jak přesně. To asi není ta pravá doba a asi to nebude tak sledované jako rozpočet v běžném roce, který není volební.

Tady se ukazuje, jak nešťastné bylo posunutí termínu voleb, nic s tím neuděláme. V okamžiku, kdy volby byly někdy na přelomu května a června, tak vítězové voleb měli čas sestavit návrh rozpočtu. Teď, když máme volby někdy v tom září, nebo říjnu, tak vítěz voleb zdědí návrh rozpočtu. To je jenom konstatování faktu, tak to prostě je. My jsme zdědili návrh rozpočtu, ale bohužel Sněmovna nemá pevný termín voleb, a to posunutí z hlediska rozpočtu na podzimní termín voleb fakt není výhodné pro nikoho. Ani pro ty, kteří sestavují poslední návrh rozpočtu. Sami víte, kolik to bere politické energie. Já sám nevím, kolik tomu budeme věnovat (času?) na ten materiál. Tady, sem přijde 30. září 2025. Říkám, může to být týden po volbách, nebo čtyři dny před volbami, jestli si dobře pamatuju ty víkendy. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Táži se, zda má také zpravodaj zájem o závěrečné slovo? Nemá.

Žádné návrhy, o kterých bychom měli hlasovat, nezazněly, přistoupíme tedy k rozpravě podrobné. (Žádost adresovaná předsedající mimo mikrofon.)

Samozřejmě, samozřejmě, ale my ještě máme podrobnou rozpravu, kdy je potřeba, aby se pan předseda odvolal na toto usnesení, které přečetl ve všeobecné rozpravě. To platí...

Já tedy otevírám podrobnou rozpravu a poprosím pana zpravodaje, aby nás také v podrobné rozpravě odkázal na usnesení rozpočtového výboru, a pak tedy pana předsedu Michálka. Nebo v pořadí: nejprve pan předseda Michálek... (Paní poslankyně Schillerová mimo mikrofon požaduje přečíst, o čem se bude hlasovat. Reakce mimo mikrofon.)

Nechám to být tedy. Dobrá, standardně se to dělá, ale když tady tedy jste přesvědčeni o tom, že není potřeba odkázat na tato usnesení, tak toto nebudeme absolvovat. Tedy podrobná rozprava běží.

Táži se pana předsedy Michálka, zda má zájem o vystoupení? Ano, má. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuju. Vážená paní místopředsedkyně, já se hlásím k návrhu doprovodného usnesení, tak jak jsem ho přečetl v rámci předchozí obecné rozpravy.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy? Není tomu tak.

Zaznamenala jsem žádost o odhlášení, odhlásím vás a poprosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.

Já tedy končím podrobnou rozpravu a táži se na závěrečná slova? Pan ministr nemá zájem, pan zpravodaj zájem také nemá.

Nyní bychom hlasovali o přednesených návrzích.

Přivolám kolegy z předsálí.

Paní předsedkyně, vy máte zájem, abychom četli celé usnesení rozpočtového výboru? (K poslankyni Schillerové.) Vy máte zájem, abychom celé přečetli toto. Toto usnesení citoval zde již pan zpravodaj, tak jestli je možné, abychom... Jinak odkazuji na sněmovní tisk 691/4.

 

V současné době, paní předsedkyně, hlasujeme o usnesení rozpočtového výboru tak, jak zaznělo ve všeobecné rozpravě. Počet přihlášených se nám ustálil.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 146, přihlášeno 174 poslanců a poslankyň, pro 94, proti 15. Návrh byl přijat.

 

Já tedy konstatuji, že návrh usnesení rozpočtového výboru byl schválen.

Nyní bych požádala pana zpravodaje, aby uvedl návrhy doprovodných usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Bernard: Máme jediný návrh přednesený panem předsedou Michálkem, on ho tady přečetl v průběhu té rozpravy, teď je otázka, jestli teda ho mám načíst ještě jednou, udělám to, abychom věděli o čem hlasujeme.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pane předsedo, ještě jsme nehlasovali o doprovodném usnesení, který doporučil výbor pro bezpečnost. Tato doprovodná usnesení jste přečetl ve všeobecné rozpravě, jedná se o dvě usnesení, v podstatě o usnesení a) a b) tak, jak je přijal výbor pro bezpečnost. Je tomu tak? Ano? A poté tedy přichází na řadu návrh doprovodného usnesení pana předsedy Michálka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Bernard: Já protože jsem byl tady vyzván, že aby věděli přesně, o čem hlasují, takže jsou dvě doprovodná usnesení, kdy Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby

a) s ohledem na bezpečnostní situaci, s ohledem na dlouhodobé rozvoje, záměry při přípravě státního rozpočtu na rok 2025 a střednědobého výhledu na léta 2026 a 2027 zohlednila potřebu posílení rozpočtu BIS v oblasti personální a provozní;

b) s ohledem na finanční situaci při přípravě státního rozpočtu na rok 2025 zohlednila potřebu posílení rozpočtu Vězeňské služby České republiky.

Je to z bezpečnostního výboru a já navrhuju, paní předsedající, abychom hlasovali o každém tom doprovodném usnesení tedy zvlášť.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, budeme hlasovat tedy o usnesení výboru pro bezpečnost, a to nejprve o bodu a) a potom o bodu b) a poté...

 

Poslanec Josef Bernard: A poté bychom hlasovali o doprovodném usnesení pana předsedy Michálka.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano. Je na tom takto shoda? Dobrá.

 

Čili nyní budeme hlasovat o usnesení výboru pro bezpečnost, o bodu a).

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 147, přihlášeno 175 poslanců a poslankyň, pro 63, proti žádný. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní bychom hlasovali opět o doprovodném usnesení výboru pro bezpečnost, a to o bodu b).

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 148, přihlášeno 175 poslanců a poslankyň, pro 61, proti 2. Návrh byl zamítnut.

 

Jako další hlasování hlasujeme o návrhu pana předsedy Michálka, o jeho doprovodném usnesení.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 149, přihlášeno 175 poslanců a poslankyň, pro 4, proti 1. Návrh byl zamítnut.

 

Návrh usnesení byl přijat. Schválili, respektive hlasovali jsme také o doprovodných usneseních, to je vše, co jsme měli provést k tomuto zákonu. Já končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu ministrovi a děkuji panu zpravodaji.

A nyní bychom přikročili k projednávání bodu 152, což je vládní návrh zákona o státním rozpočtu. Ovšem než přistoupíme k projednávání dalšího bodu, což je bod 152, sněmovní tisk 805, připomínám, že na základě dohody z grémia bude zkrácena doba hlasování o pozměňovacích návrzích a o zákonu jako celku z 20 sekund na 12 sekund. A nyní přistoupíme již (k)

Aktualizováno 15. 1. 2025 v 14:36.