(pokračuje Věra Kovářová)

214.
Návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích a na pobyt ozbrojených sil jiných států na území České republiky do roku 2026
/sněmovní tisk 822/

Materiál postupně uvedou: ministryně obrany Jana Černochová a mám zde i pana ministra Lipavského, kterého tu ovšem tedy nevidím, takže poprosím paní ministryni, aby se ujala slova. Prosím.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Ano, moje vystoupení bude prakticky za pana ministra Lipavského, protože když se ten materiál předkládá do vlády, tak tam je vždycky naše společné stanovisko a prohlášení, že mandát je zcela v souladu se zahraniční politikou naší republiky.

Vážená paní místopředsedkyně, kolegové, kolegyně, nebudu vám číst ten dlouhý název, jedná se o aktuální dvouletý mandát pro působení v zahraničních operacích a pro pobyt ozbrojených sil jiných států v České republice - stávající nám vyprší 31. prosince 2024. Prioritou nového mandátu zůstává odstrašení a obrana východního křídla NATO. Za tímto účelem navrhujeme vyčlenit do 2 000 osob a pokračovat v naší přítomnosti v Litvě, Lotyšsku, Polsku a na Slovensku. Navrhujeme navýšení počtu našich instruktorů a podpůrného personálu pro výcvik ukrajinských vojáků mimo území České republiky, primárně v Polsku a v Německu, ze současných 90 na 140 osob, a to od okamžiku schválení mandátu Parlamentem České republiky. Navrhujeme pokračovat ve výcviku ukrajinských vojáků na našem území. Tam víte, že jste i se mohli jet podívat na Libavou. Chtěli jsme to umožnit i poslancům, aby se vyvrátily nějaké spekulace a fámy, co se tam děje. Byla tam celá řada z vás, byli tam zástupci samospráv a výcvik probíhá naprosto korektně, standardně - bohužel, ukrajinských vojáků, kteří by tam chodili cvičit, je čím dál tím méně, část těch aktivit se proto přesouvá do Polska a na Slovensko.

Takže tady opět navrhujeme, aby počet cvičících vojáků nepřesáhl 800 osob v daný okamžik. To je stejně, jako to je teď. V roce 2025 po dobu zhruba čtyř měsíců zajistíme ochranu vzdušného prostoru Islandu v rámci integrovaného systému NATO. Přímo na Islandu budou naše vzdušné síly plnit úkol po dobu několika týdnů. Pro vaši informaci, tak na Islandu jsme zatím působili třikrát, naposledy to bylo v roce 2016 v rámci takzvaného Air Policingu.

Co se týká ostatních menších zahraničních operací, tak ve většině z nich budeme pokračovat přibližně ve stejném rozsahu jako dosud.

Je to KFOR v Kosovu, je to operace Evropské unie Irini ve Středomoří, je to mise MFO na Sinaji, mise OSN UNDOF na Golanech, mise v Iráku, ochrana diplomatických zájmů České republiky na Ukrajině, podpora ICC při vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině.

Výjimkou je Bosna a Hercegovina, kde nad rámec vojáků působících přímo v operaci ALTHEA navrhujeme vyčlenění záložní roty do rezervních sil, čímž dochází k navýšení mandátu až na 200 osob. Záložní rota bude ale připravena na území České republiky a v případě potřeby bude moci být vyslána během několika dnů.

V předkládaném materiálu navrhujeme působení v celkovém počtu do 2 666 osob v roce 2025. V roce 2026 by to bylo 2 541 osob.

Předpokládaný objem finančních prostředků potřebných pro navrhované působení v zahraničí činí v roce 2025 přibližně 2,3 miliardy korun a v roce 2026 se odhaduje na 2 miliardy korun. Jenom abyste měli jasnou představu, předpoklad 1,8 miliardy a reálné čerpání bylo 1,2 miliardy. Tím vám jenom demonstruju, že ne vždycky se to vyčerpá, tohle byly údaje roku 2023, ale vždycky se tam raději počítá s nějakou rezervou.

Předkládaný materiál rovněž informuje o vyčleňovaných silách rezortu Ministerstva obrany pro případné nasazení mimo území ČR v rámci nového modelu sil NATO, spojeneckých sil rychlé reakce NATO, bojového uskupení Evropské unie a mírových operací OSN, pokud by došlo k reálné aktivaci těchto sil, jejich vyslání budeme řešit samostatným mandátem.

Zároveň chci krátce vysvětlit podstatu nového modelu sil NATO, který se v mandátu objevuje poprvé. Jde o nový nástroj posilování, odstrašení a obrany NATO. Česká republika i ostatní členské země do něj vyčleňují podstatnou část svých ozbrojených sil. Vlastně ten nový model sil se dělí do tří stupňů připravenosti k nasazení. Je to to rozmezí 0 až 10 dnů, 10 až 30 dnů a 30 až 180 dnů.

Mandát vlády a parlamentu žádáme pro síly v prvním stupni, jde o již zmiňovaných 2 000 osob na východním křídle NATO.

Síly v rámci druhého stupně jsou uvedeny v návrhu mandátu pouze na vědomí, jedná se o 10 100 vojáků, jde o síly udržované ve vysoké připravenosti k nasazení v termínu 10 až 30 dnů. Jejich reálné nasazení by ale samozřejmě vyžadovalo samostatný mandát.

V rámci posilování společné alianční obrany a schopností NATO reagovat na krize musíme být schopni umožnit krátkodobou přítomnost ozbrojených sil spojeneckých států na území České republiky, a to i nad rámec běžných přesunů a cvičení. Navrhujeme proto zastropovat tuto případnou krátkodobou spojeneckou přítomnost na území České republiky na počtu maximálně do 2 000 osob. Tento návrh v žádném případě neznamená mandát pro trvalý pobyt ozbrojených sil členů Aliance na našem území ani pro zřízení jejich vojenských základen. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní ministryně. Tento sněmovní tisk projednal výbor pro obranu, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 822/1.

Prosím, aby se ujal slova zpravodaj výboru poslanec Josef Flek, informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Flek: Děkuji, paní předsedající. "Usnesení výboru pro obranu z 44. schůze ze dne 5. listopadu 2024 k návrhu na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích a na pobyt ozbrojených sil jiných států na území České republiky do roku 2026, sněmovní tisk číslo 822.

Výbor pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním vystoupení vrchního ředitele Sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany PhDr. Jana Jireše, Ph.D., zástupce náčelníka Generálního štábu Armády České republiky, náčelníka štábu generálmajora inženýra Pavla Lipky, zpravodajské zprávy poslance magistra Josefa Fleka a po rozpravě:

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby přijala následující usnesení:

i. vyslovuje souhlas s působením sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany."

Zde bych se chtěl paní předsedající zeptat, zda mám číst ten podrobný rozklad, anebo zda bude stačit, když odkáži na sněmovní tisk, kde to mají všichni k dispozici?

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, stačí, abyste odkázal.

 

Poslanec Josef Flek: Dobře, děkuji, tak přistoupíme...

"ii. bere na vědomí vyčlenění sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany,

1. do Modelu sil NATO, a to v celkovém počtu do 10 100 osob na dobu od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2026,

2. do Spojeneckých sil rychlé reakce NATO, a to v celkovém počtu do 300 osob na dobu (od) 1. července 2025 do 30. června 2026,

3. do Bojového uskupení Evropské unie, a to v celkovém počtu do 200 osob na dobu od 1. července 2024 do 30. června 2025,

4. do Systému připravenosti schopností pro mírové operace OSN v celkovém počtu do 80 osob na dobu od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2026;

iii. žádá vládu, aby informovala Poslaneckou sněmovnu jedenkrát ročně, a to vždy do 30. června, o nasazení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky dle bodů i a ii tohoto usnesení v předchozím roce;

II. pověřuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky;

III. ukládá předsedovi výboru, aby předložil toto usnesení předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky."

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji. Nyní zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Radovan Vích. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radovan Vích: Děkuji za slovo. Paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně. Když se podíváme na ten návrh, tak tam v podstatě žádné zásadní změny, žádné překvapení není. Abych byl i trochu pozitivní, já kvituji to navýšení do té operace ALTHEA pro Bosnu a Hercegovinu. Na druhou stranu asi nebude žádným překvapivým stanoviskem to, že máme výhrady k působení na Ukrajině našich vojáků, kde celkově jich bude 135 působit v různých asistenčních misích, ať už pod mandátem Evropské unie, nebo na území Ukrajiny a Nizozemska pro Mezinárodní trestní soud, případně na ochranu diplomatických zájmů České republiky na Ukrajině. A samozřejmě také na území České republiky máme mít podle tohoto dokumentu až 800 vojáků z Ukrajiny a členských států Evropské unie pro výcvik a zřejmě v několika rotacích. Takže abych byl stručný, to jsou důvody, proč tento návrh prostě nemůžeme podpořit. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Táži se... Ano, pan poslanec Metnar se hlásí do všeobecné rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Metnar: Vážená paní předsedající, opět děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, paní ministryně, dovolte i mně, abych se vyjádřil k takzvanému velkému mandátu. Chtěl bych říci, že s rostoucími bezpečnostními hrozbami ve světě musíme stále více chápat, že obrana a ochrana našich občanů a území nekončí na hranicích České republiky.

Dnes čelíme situacím, kdy bezpečnostní hrozby vyžadují mezinárodní spolupráci, sílu a koordinaci mezi členskými státy, abychom byli připraveni reagovat včas. Současné bezpečnostní hrozby ovlivňují stabilitu celého evropského kontinentu a NATO na tuto zásadní hrozbu zareagovalo změnou strategických plánů a přijímá nezbytná opatření, která se promítají jak do bezprostřední obrany členských států na jeho východní hranici, tak do komplexního posílení jeho obrany a akceschopnosti. Cílem těchto opatření je zajištění rychlé a účinné odpovědi na případné vojenské hrozby.

Nové obranné plány NATO doplněné o nový model sil se dotýkají všech oblastí činnosti ozbrojených sil členských států včetně armády České republiky. Návrh působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany České republiky v zahraničních operacích na území České republiky do roku 2026 odráží a doplňuje aktuální mandáty, které vyprší s koncem roku 2024, a klade důraz na náš příspěvek k posílení obrany východního křídla NATO, zejména s ohledem na pobaltské státy, Polsko a Slovensko. Navržené působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany má zabezpečit efektivní plánování, přípravu, střídání a doplňování již nasazených i nových schopností a rychlou reakci na případné bezprostřední ohrožení.

Česká republika se aktivně podílí na mezinárodní podpoře Ukrajiny, a to stejně jako v předchozích letech, výcvikem ukrajinských vojáků na území Evropské unie, NATO i v České republice v rámci asistenční mise Evropské unie. V plánu je pokračování diplomatického a humanitárního úsilí na Ukrajině včetně spolupráce s mezinárodními orgány při vyšetřování zločinů souvisejících s ruskou agresí.

Nyní tedy ke konkrétnímu plánu příspěvku České republiky do zahraničních misí. V roce 2025 je plánováno vyslat leteckou jednotku k ochraně vzdušného prostoru Islandské republiky v podobném rozsahu jako v letech 2014 až 2016, kdy nasazená jednotka bude plnit operační úkol s pěti letouny JAS-39 Gripen. Jedná se o takzvaný air policing.

Také oblast západního Balkánu představuje dlouhodobou prioritu naší zahraniční politiky. Česká republika je zapojena a posiluje tuto oblast již od roku 2023, což se odráží v předkládaném návrhu.

Česká republika plánuje také pokračovat ve vysílání vojáků do operací ve Středomoří, a to v Libyi, také do nové operace v Rudém moři a přilehlých námořních oblastech, kterou spustila Evropská unie v únoru letošního roku. Cílem operace ve spolupráci s dalšími významnými aktéry je přispět k námořní bezpečnosti na hlavních námořních trasách. Na Blízkém východě je navrhováno pokračovat v misi na Sinaji a v misi OSN na Golanských výšinách.

V rámci posilování obrany východního křídla NATO a v souladu s obrannou strategii České republiky je navrhováno rozvíjet schopnost poskytovat podporu ozbrojeným silám členských států Aliance během jejich přítomnosti na území České republiky v souvislosti s kolektivní obranou NATO, a to i nad rámec běžných přesunů a cvičení. Je nutné zdůraznit, že předkládaný návrh neřeší otázku případného trvalého pobytu ozbrojených sil členských států NATO na našem území ani zřizování jejich vojenských základen a nezakládá souhlas k takovým krokům.

Materiál také obsahuje informaci o vyčlenění sil Armády České republiky do Modelu sil NATO, do Spojeneckých sil rychlé reakce NATO a do EU Battle Groups a do Systému připravenosti schopností pro mírové operace OSN. Pokud bychom vysílali vyčleněné vojáky do těchto uskupení, rozhodovala by o takovém vyslání v samostatném mandátu vláda a Parlament České republiky.

Financování působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích a na pobyt ozbrojených sil jiných států na území České republiky do roku 2026 bude zabezpečeno v rámci kapitoly Ministerstva obrany. V roce 2025 se nasazení vojáků v zahraničních misích a výcvik na území České republiky odhaduje celkem na 2,6 miliardy a v roce 2026 se odhaduje v celkové výši 2,3 miliardy korun.

Závěrem bych rád zopakoval, že jsme spolehlivým spojencem a letos jsme oslavili 25. výročí členství v Severoatlantické alianci. Příspěvky do zahraničních misí jsou jedním ze tří hodnoticích kritérií členských zemí NATO a toto kritérium se nám dle mého daří úspěšně. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Vidím zde jednu faktickou poznámku - pan poslanec Jiří Mašek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji, vážená paní předsedající. Jsem velmi rád, že ve Sněmovně projednáváme tento bod. Návrh na působení sil Ministerstva obrany v zahraničních operacích na léta 2025 a 2026. Myslím si, že to sem skutečně patří.

Navážu na informaci, která proběhla v médiích a která byla více diskutována, určitého bezpečnostního incidentu nebo neštěstí při působení našich školitelů v Keni. V současnosti je to nějakým způsobem vyšetřováno a potom se rozvinula diskuse, kde tedy ta vojska vlastně máme, v jakém módu tam fungují. A zároveň z toho, co se tady dneska říkalo, naprostý souhlas se vším.

Jediné, co já tam vidím jako diskutabilní, je právě naše účast v těch afrických zemích, v Sahelu, účast teďka v Mauretánii. Je to problematická oblast, takže tam si myslím, že je otázka, jestli se nedostaneme do nějakých konfliktních situací s protivníky ze strany Ruské federace, kteří se tam vyskytují. I to, že jsme opustili třeba Nigérii, kterou jsme tam školili v předcházejících letech, je prostě problém. Takže myslím si, že tyhlety věci by se tady projednávat měly a měly by být Parlamentem odsouhlaseny.

A ještě mi dovolte jednu poznámku. V současné době chápu dobře ten mandát pobytu vojsk NATO, případný, do konce roku 2026 v počtu až 2 000 (osob). Už se nebavíme jenom o průjezdech, ale v rámci té situace o možném pobytu těchto vojsk zde. Jsem ale rád, že tam je to časové ohraničení, protože patřím k těm, kteří tu smlouvu DSA z tohoto důvodu nepodpořili. Ještě jednou poděkování, že to tady projednáváme.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče.

Nyní se hlásí paní ministryně... Až v závěrečném slově, ano.

Táži se, zda se ještě někdo hlásí do všeobecné rozpravy? Není tomu tak, končím tedy všeobecnou rozpravu.

Paní ministryně má zájem o vystoupení v závěrečném slově. Prosím.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Děkuju. Začnu postupně. K tomu, co tady říkal pan poslanec Vích, tak na Ukrajině máme pouze nebo můžeme mít pouze 15 osob na ICC. Jsou to vojenští policisté, měli jsme je tam už, tuším, loni a předloni. Nejedná se tedy o žádnou bojovou misi nebo nějaké zatahování členského státu do konfliktu. Opravdu se jedná o vyšetřovatele, kriminalisty.

Co se týče těch 20 osob dalších na Ukrajině, to jsou také hlavně vojenští policisté a je to ochrana diplomatických zájmů, ambasáda. Ostatně takto jsme měli v minulosti vojáky v Afghánistánu, respektive vojenské policisty v Iráku, v jiných zemích, protože samozřejmě i tohle je úkol, který můžou vojenští policisté plnit.

Těch zmiňovaných 130, respektive 140 - to jsou instruktoři výcviku ukrajinských vojáků na území států Evropské unie a NATO. To není na Ukrajině, ale jak jsem tady zmiňovala třeba to Polsko nebo Spolkovou republiku Německo, případně nějakou jinou zemi v rámci Evropské unie a NATO.

K tomu, co tady říkal pan předseda výboru Metnar - naprosto souhlasím.

K tomu, co tady říkal pan kolega Mašek - nebyla to Nigérie, pane kolego, byl to Niger, ale to nevadí, plete si to hodně lidí. Každopádně tady souhlasím s tím, že působit v Keni je naprosto pro mě v pořádku. Myslím si, že bychom neměli rušit tuto výcvikovou misi, kterou provádějí naše speciální síly, ale měli bychom ji dát do toho stejného režimu, třeba jako je ta Mauretánie, nebo jako je v České republice v opačném případě ten BMATT britský.

Takže já, jenom abych vás informovala, v tuto chvíli vyjednávám s keňskou stranou, abychom šli standardní cestou standardního mandátu. Myslím si, že je to na dobré cestě. Informovala jsem se i o tom, jak je na tom ten zraněný keňský voják. Nedávno, myslím, že včera nebo předevčírem, byl propuštěný z jednotky intenzivní péče. Nabídli jsme keňské straně možnost vyslání třeba našich expertů nebo i rehabilitaci. Nejsme země, která by, pokud máme odpovědnost za nějaké zranění někoho, tak by od toho dávala ruce pryč.

Takže tohle všechno jsem vlastně od momentu, od okamžiku, kdy jsem se o tom dozvěděla, bohužel jsem se o tom dozvěděla až po několika dnech, tak jsem tyto věci začala konat. A je to tedy na dobré cestě. O tom, že se Keňa hlasovala, respektive schvalovala, brala na vědomí na vládě a na výboru, to je také fakt. Tady bych chtěla říct, že opravdu nedošlo k žádnému porušení ústavy. (Hluk v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Omlouvám se, paní ministryně, velmi za to, že vás přerušuji.

Kolegyně, kolegové, je tady poměrně dost velký hluk, tak vás prosím o ztišení. Děkuji.

Prosím.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Já to právní stanovisko mám. K porušení ústavy nedošlo. Bylo to v rámci cvičení, které brala na vědomí vláda, braly na vědomí obě komory parlamentu prostřednictvím svých výborů. Ale jak říkám, myslím si, že po tolika letech, kdy to tam probíhá, tak by nic nemělo bránit tomu, aby se to přetavilo v mandát, tak jako tady máme jiné mandáty. Akorát už jsem to nemohla přidávat do těchto mandátů, protože tady musíme hlasovat identické usnesení, které schválila vláda, schválily výbory. Takže tady, pokud se dohodneme s Keňany, tak bych si dovolila předložit ten mandát někdy v průběhu.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní ministryně. Táži se pana zpravodaje, zda má zájem o závěrečné slovo? Není tomu tak.

V rozpravě nezazněly žádné návrhy, o kterých bychom museli hlasovat.

Nyní tedy přistoupíme k rozpravě podrobné, do které se hlásí pan zpravodaj. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Flek: Děkuji, paní předsedající. Já místo načtení usnesení bych rád odkázal na usnesení jako celek na sněmovní tisk číslo 822/1, který máme všichni k dispozici. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy? Není tomu tak. Končím tedy podrobnou rozpravu.

Táži se na závěrečná slova? Paní ministryně nemá zájem, pan zpravodaj také nemá zájem.

Nyní bychom hlasovali o přednesených návrzích. (Poslanec Benda se hlásí.)

Ano, pane předsedo, vydržte, vydržte, na všechno dojde.

Ještě jsme nedospěli k tomu, abych mohla informovat poslance o tom, že k přijetí usnesení o souhlasu s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území ČR je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců podle čl. 39 odst. 3 Ústavy České republiky, proto tedy prosím, abychom nastavili potřebný počet hlasů, kterým je 101. To už se tak stalo.

Nyní prosím pana zpravodaje, aby nás provedl hlasováním.

 

Poslanec Josef Flek: Děkuji, paní předsedkyně. Tak jak jste řekla, je nastaveno kvorum 101 u prvního hlasování, kdy vyslovíme souhlas, a posléze budou další dvě hlasování, která budou s nadpoloviční většinou. Takže první poprosím hlasovat o vyslovení souhlasu.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano. Tedy nyní budeme hlasovat.

Ano, zaznamenala jsem žádost o odhlášení. Všechny vás odhlásím a poprosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami. Počkáme, až se ustálí počet přihlášených.

Ještě přečtu omluvy. Omlouvá se Nina Nováková od 16.30 do 18 hodin z pracovních důvodů, Ratiborský Michal po celý jednací den ze zdravotních důvodů a Martin Baxa od 16.30 do 18.30 z pracovních důvodů.

Domnívám se, že se nám počet přihlášených ustálil.

 

Jenom připomínám, že budeme hlasovat o návrhu usnesení, a to o bodu I, kdy Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas, s odvolávkou na sněmovní tisk 822/1.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 21, přihlášeno 158 poslanců a poslankyň, pro 140, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Prosím, pokračujte dál.

 

Poslanec Josef Flek: Ano. Děkuji. Nyní bychom hlasovali II - bere na vědomí vyčlenění sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany, kde bude již stačit kvorum nadpoloviční většiny.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, já tedy poprosím o navrácení původního kvora. Už je nastaveno. Mohu tedy zahájit hlasování.

 

Zahájila jsem hlasování. Táži se, kdo je pro návrh usnesení II - bere na vědomí? Kdo je proti?

Hlasování číslo 22, přihlášeno 162 poslanců a poslankyň, pro 144, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Prosím, pane zpravodaji, pokračujte.

 

Poslanec Josef Flek: Děkuji. Poprosím hlasování III - žádá vládu, aby informovala Poslaneckou sněmovnu jedenkrát ročně, a to vždy do 30. června, o nasazení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích, o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky dle bodu I, II tohoto usnesení v předchozím roce.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová:  

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 23, přihlášeno 162 poslanců a poslankyň, pro 162, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že návrhy usnesení byly schváleny.

Končím projednávání tohoto tisku. Děkuji paní ministryni a děkuji panu zpravodaji.

 

Zdá se, že paní ministryně i nadále netrpělivě čeká na otevření dalšího bodu, a tím je

Aktualizováno 21. 11. 2024 v 13:06.