(Schůze zahájena v 18.00 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 118. schůzi Poslanecké sněmovny. (Hluk v sále.)

Aby byla zaznamenána naše účast, nejprve vás odhlásím a prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.

Náhradní karta, jejichž čísla platí tak, jak bylo řečeno dnes na 117. schůzi.

Ještě přišly další omluvy. Omlouvá se Černý Oldřich od 18 hodin z pracovních důvodů, Havlíček Karel od 18 hodin do 20.30 z pracovních důvodů, Kobza Jiří od 18 hodin pracovní důvody, Kubík Jan celý jednací den zdravotní důvody, Oborná Monika od 18 hodin zdravotní důvody, Opltová Michaela do 14 hodin zdravotní důvody, Salvetr Rudolf bere zpět svoji omluvu od 18 hodin a pak tady mám ještě omluvu od 18.30 z osobních důvodů, Tureček Karel od 18 hodin zdravotní důvody a Černochová Jana od 18 hodin pracovní důvody.

Tuto schůzi svolala předsedkyně Poslanecké sněmovny podle § 51 odst. 4 našeho jednacího řádu na základě žádosti 109 poslanců. Pozvánka Vám byla rozeslána dne 30. 10. tohoto roku elektronickou poštou. Nyní přistoupíme k určení dvou ověřovatelů této schůze. Navrhuji, abychom určili poslance Zdeňka Kettnera a poslance Toma Philippa. Má někdo jiný návrh?

 

Přivolám kolegy z předsálí a nyní budeme hlasovat o určení poslanců Zdeňka Kettnera, poslance Toma Philippa za ověřovatele této schůze. Prosím o strpení.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro stanovení dvou ověřovatelů této schůze tak, jak jsem je přečetla, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 1, přihlášeno 141 poslanců a poslankyň, pro 137, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že jsme ověřovateli 118. schůze Poslanecké sněmovny určili poslance Zdeňka Kettnera a poslance Toma Philippa.

Nyní přistoupíme ke stanovení pořadu 118. schůze, jehož návrh je uveden na pozvánce. Připomínám, že podle § 54 odst. 7, zákona o jednacím řádu, rozhodne Sněmovna pouze o pořadu uvedeném v žádosti. Nelze navrhnout žádnou změnu ani doplnění pořadu. Rovněž tak nelze rozšiřovat schválený pořad.

A nyní zde mám přihlášky s přednostním právem. Jako první se hlásí pan předseda Jan Jakob, poté pan místopředseda Karel Havlíček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji, paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, já pevně věřím, že to nebude úplně nezbytné, protože pod tím návrhem, který dnes budeme projednávat, tak jsou podepsáni zástupci téměř všech klubů s výjimkou klubu Pirátů, nicméně pro jistotu si dovolím dát procedurální návrh, abychom dnes jednali meritorně, hlasovali jak po 19. hodině, tak po 21. hodině. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, zaznamenala jsem Váš procedurální návrh, který zní, že budeme jednat a meritorně hlasovat po 19. a 21. hodině.

 

Já přivolám kolegy z předsálí a budeme hlasovat o tomto procedurálním návrhu.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 2, přihlášeno 145 poslanců a poslankyň, pro 130, proti 4. Návrh byl přijat.

 

Dalším přihlášeným s přednostním právem je pan místopředseda Karel Havlíček. Ten není přítomen a myslím, že je omluven, dále je zde přihlášen pan předseda Tomio Okamura s přednostním právem.

Ano, papíry má připraveny, ale není přítomen.

Nyní jste na řadě vy, pane předsedo Radime Fialo, s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: (Hluk v sále.) Dámy a pánové, já jsem si nepřipravoval žádný projev na dnešek, ale dovolte mi, abych krátce zhodnotil tu situaci a zhodnotil, proč jsme tady. My jsme, jako hnutí SPD, mnohokrát nabízeli koalici už od července, srpna tohoto roku, že budeme rádi, když se tady sejdeme ve Sněmovně, protože ten systém digitalizace stavebního řízení nefunguje tak, jak by měl fungovat. Měli jsme informace přímo ze stavebních úřadů, že s tím úředníci mají problém, stěžovali si stavebníci, architekti, Sdružení obcí a měst, a všichni ostatní a my jsme řekli, že jsme připraveni kdykoliv přijít do Sněmovny a obnovit nebo změnit zákon o digitalizaci stavebního řízení tím, že znovu zavedeme i ten systém, který platil do 30. 6., byť třeba na přechodnou dobu, ale tak, aby se ten stavební průmysl v České republice nezastavil. Je evidentní, že usilovnou prací této vlády a hlavně Pirátů se stavební průmysl v České republice téměř zastavil.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pane předsedo, omlouvám se, že vás přerušuji.

Kolegyně, kolegové, prosím Vás o klid.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji, paní předsedající.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Vydržte ještě chvilku.

Prosím o klid, ano? Děkuji.

Pokračujte.

 

Poslanec Radim Fiala: A já jsem přesvědčen, a byl jsem přesvědčen už od července letošního roku, kdy jsme se po útržcích dozvídali, v jakém je to stavu, tak jsem byl přesvědčen, že se musíme minimálně dočasně vrátit k tomu systému, který platil do 30. 6., aby se to úplně nezastavilo. Mrzí mě, že to už nebylo dřív, že to je až teď, že jsme nepomohli architektům, stavebníkům, Úřadu práce už dřív, dostat se aspoň do toho starého systému, ale aspoň teď, a doufám, že vláda bude usilovně pracovat na tom, aby ten systém digitalizace byl zdárně dokončen, koneckonců dneska už víme, že to bude trvat možná rok, možná rok a půl, abychom se vůbec dostali do systému, který bude friendly vůči úředníkům, vůči stavebníkům, vůči všem. Takže Já za hnutí SPD říkám, že my plníme to, co jsme slíbili, jsme tady. Připodepsali jsme ten návrh zákona, tu novelu, připodepsali jsme ji proto, nikoliv abychom pomohli vládě, ale proto, abychom pomohli úředníkům na stavebních úřadech.

Abychom pomohli stavebníkům, abychom pomohli architektům a dalším, které všechny tento byznys brzdí.

A samozřejmě tím vším, na konci této řady je i státní rozpočet, který by se měl plnit daněmi z toho stavebního byznysu, zaměstnaností a dalšími věcmi. Takže je to i celková věc ekonomiky České republiky, která prostě potřebuje nápravu do doby, než digitalizace stavebního řízení bude skutečně funkční.

Já mohu říct sám za sebe, že jsem si to také zjišťoval. Já jsem z Prostějova, zjišťoval jsem si to na stavebním úřadě v Prostějově a říkal jsem jim - ale vláda říká a koalice, pětikoalice tenkrát říká, že stavební systém funguje. A oni mi řekli - no, pane poslanče, jestli myslíte, že když spustíte počítač a rozsvítí se monitor, tak funguje. Ale nic jiného, moc se s tím dělat nedá.

Takže já budu dneska velmi stručný, nechci to zdržovat. Jsem rád, že tady sedíme, máme po této vládě co napravovat, tak s chutí do toho, ať můžou všichni pracovat, ať aspoň něco funguje, ať se pohneme dál. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo. Nyní tu máme dalšího přihlášeného s přednostním právem, pana poslance Ivana Bartoše. (Poznámky z pléna k přednostnímu právu jmenovaného.)

Já se omlouvám, pane poslanče, z jakého titulu máte přednostní právo? (Předsedající dostává informaci mimo mikrofon.) Omlouvám se, stále jste ještě předsedou...

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Ještě jsem stále předseda Pirátské strany. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Omlouvám se. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Volby vedení Pirátské strany jsou až v sobotu, kdy bude zvoleno nové vedení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Vážená paní předsedající, vážení páni ministři, vážené poslankyně, vážení poslanci, my jsme se dnes sešli kvůli takzvanému bypassu digitalizace stavebního řízení, tedy opatření, aby mohly stavební úřady spolu s těmi novými celostátními systémy dočasně využívat i systémy staré pro zpracování dokumentů a posílila se tak právní jistota v jejich úkonech

My jsme tento krok začali připravovat ještě za mého působení na ministerstvu a skutečně tím cílem - a společným - bylo pro přechodnou dobu úřadům ulevit, aby pro ně nové systémy, než zajistí ten plný komfort, což se po startu nepovedlo a já se za to znovu velice omlouvám, tak aby toto období bylo překlenuto. Samotnou myšlenku odlehčení úřadům tedy rozhodně podporujeme a ani já ji nerozporuji.

Z mého pohledu však nelze podpořit, že nakonec vláda tuto přechodnou dobu natáhla, je to v tom materiálu, na neuvěřitelné tři roky. Protože ty systémy, a je to jedna z těch možností (nesrozumitelné) stavět odznova. Fakticky se tak na digitalizaci stavebního řízení jaksi rezignuje a vše jde na léta k ledu. Za mě nepochopitelně to rozhodnutí znamená jít delší a ve finále i dražší cestou.

Přitom podle všech podkladů, co jsem měl k dispozici, navázat na naši práci a projekt skutečně šlo, dotáhnout, popřípadě dodělat potřebné analýzy, což ostatně vyplývalo i z oné prezentace pana Trpkoše, IT experta SPOLU, kterou v září představoval na jednání vlády.

I přes všechny ty komplikace, které mě mrzí, jsme totiž reálně dodali systémy, díky kterým obíhá ta stavební dokumentace digitálně, což přináší lidem řadu benefitů, a i z toho závěru, který vycházel z těch analýz, tyto systémy lze dále rozvíjet. A i IT experti spolupotvrdili, že jde o zásadní posun kupředu.

Já bych si dovolil tady ocitovat dvě věci z vládního materiálu, které říkají: Možnost podání žádosti prostřednictvím Portálu stavebníka a sdílení projektové dokumentace v jednom úložišti lze považovat za zásadní posun v agendě stavebního řízení s benefitem pro správní orgány i účastníky řízení.

A dovolte mi také ocitovat nového ministra pro místní rozvoj pana Kulhánka, který v rozhovoru o systémech stavebního řízení říká následující: Systém má řadu funkcionalit, které fungují, se kterými se už stavební úřady sžily. Je zjednodušením systému, je systémem elektronickým, odklonili jsme se od papírové podoby. Řada těch věcí funguje, hardware je v pořádku, systém stavebníka nějak propustný a ještě se na něm ladí další funkcionality. Stejně tak elektronické úložiště dokumentace, to může být využito.

I přesto se vláda rozhodla vlastně posunout ten projekt a vzhledem i k tomu časování na další vládu, kdy není úplně jisté, zda někdo tu digitalizaci za ty tři roky dokončí, případně v jaké podobě nebo za jakou to bude cenu.

My jsme vlastně takovýto postup už měli. Bylo to hnutí ANO, které bylo osm let na Ministerstvu místního rozvoje, ale vlastně digitalizace stavebního řízení, ta finální dodávka byla pouze ono zadání, které jsem jako ministr zdědil, i z pohledu expertů zadání, které bylo značně předražené. Fakticky tedy, byť to mělo ty své potíže, ten posun jsme udělali ještě my a já věřím, že by se v něm mělo pokračovat, protože digitalizace obecně, ale i digitalizace procesu stavebního řízení je v zájmu České republiky.

Pan premiér Petr Fiala mně už ten projekt neumožnil dokončit. Tři měsíce se zdály na dotahování příliš dlouho, což já respektuji. Nicméně pak nerozumím tomu, proč na dokončení tohoto projektu bylo nejdříve vyčleněno 18 měsíců a následně vláda vlastně v tom návrhu posvětila, že je to až 38 měsíců, což si myslím, že není dobrá zpráva. To je víc než tři roky, Tři roky, to je dokonce delší doba, než já jsem měl možnost působit jako ministr na Ministerstvu místního rozvoje a kde vlastně jsem se mohl věnovat té digitalizaci stavebního řízení spolu s dalšími veškerými agendami, které na tomto ministerstvu jsou.

A ve skutečnosti jsme měli na tu přípravu ještě výrazně méně času. Nejdřív jsem musel nějakým způsobem uhasit tu tikající bombu, kterou jsem zdědil, což byl ten původní projekt, který byl špatně připravený, o miliardu dražší a což i třeba šéf architektů pan Kasl označil za tunel. Pracovala na něm jediná úřednice, řídil ho za milion pan Šteffel, obžalovaný v kauze Dozimetr. Ale to už v této Sněmovně několikrát zaznělo.

To samozřejmě znamenalo velké zdržení, stejně tak i proces předělání toho stavebního zákona, jehož novou podobu schválila jednohlasně Sněmovna až na jaře minulého roku. A k tomu se přidalo samozřejmě možná házení písku do vývoje systému, když jsme prostě odpískali ty původní soutěže.

Já to zmiňuju proto, že i přes všechny tyto problémy, o kterých jsem ale i zde průběžně hovořil, jsou ty základy nových systémů dodány. My jsme je dodat museli. Já jsem tím také argumentoval již zde historicky, když zaznívaly věci - celé to odložte, neboť dodání právě těch digitálních systémů je podmínka pro plnění milníků Národního plánu obnovy a čerpání miliard z těch evropských peněz. A když jsem vyjmenoval ty předchozí kroky, tak v danou chvíli se už vláda s ničím tímto, čím jsme procházeli, potýkat nemusí. Přesto je zde ten štědrý deadline tří let.

V té obhajobě jsou používány různé argumenty. Já bych si dovolil, byť nemám rád silná slova, je označit za někdy dosti vachrlaté, které mají být podkladem pro ten odklad, a často se mi zdá, že i v té argumentaci si výrazně současná vláda protiřečí. Na jednu stranu zaznívá, že ty systémy se musí vysoutěžit a možná dělat i úplně od začátku, ale i dnešní bypass, který projednáváme, říká, že ty systémy vlastně mohou běžet, úřady je mohou využívat a dá se na nich stavět.

Já respektuju konstruktivní a podloženou kritiku, která zaznívá právem. Ano, spuštění digitalizace provázely opravdu problémy a i z mého pohledu jsem se neměl spoléhat pouze na ujišťování kvality a včasnosti dodávky, ale skutečně tlačit na to, aby ten projekt byl podpořen dostatečně velkým týmem, včetně počtu expertů odpovědných za dohled, který jsem jako ministr logicky v této aktivitě nemohl suplovat. Ten projekt měl technický dozor, měl projektového manažera, ale chyběly kapacity, možná více projektových manažerů, ideálně za každou komponentu toho systému. Tak se dalo včas předejít i řadě komplikací, mohly být podrobnější analýzy z pohledu budoucích uživatelů, mohl být větší dohled nad samotnými dodávkami řešení a i více prostoru na školení či komunikaci s jednotlivými úřady. Jsou sice objektivní důvody, proč bylo složité ty kapacity ve státní správě zajistit, zejména na Ministerstvu místního rozvoje, které je ministerstvo spíše menší, to ale na tom, co jsem zmínil, nic nemění.

Zrovna tak jsme měli explicitněji a jasněji, byť jsem v tomto směru i vystupoval, informovat, že ty systémy budou provázet startovní bolesti a bude dodán vzhledem i k zásahům antimonopolního úřadu jen v podobě omezené. A připravit tak na to i stavební úřady a skutečně hledat cesty, jak jim více ulevit, což se před samotným spuštěním i vzhledem k tomu časovému tlaku nestalo a to mě mrzí.

To jsou všechno platné připomínky, ale obsahuje ta argumentace i řadu věcí, které já bych označil za zavádějící. Například od pana ministra Kupky přichází argumentace jakousi údajnou nezákonností, kvůli které nelze v rozvoji těch nových systémů pokračovat. Já bych si dovolil v této věci odcitovat Jana Dupáka, vedoucího právníka Transparency International, z tohoto týdne, který hovoří o tom, že Martin Kupka, cituji, chce dát najevo, že tam byla jakási nezákonnost a toho žít (?) v rámci svých politických postupů v celé věci.

Ta argumentace nedává smysl, ten IT systém prostě nezákonný není, o tom argumentaci, že to je ten důvod, proč to celé dělat znovu, hovoří jako o argumentaci účelové. A já bych k tomu možná dodal, že i podle mých informací řešitelský tým po celou dobu všechny ty veřejné zakázky a postupy vždy konzultoval s renomovanými velkými právními kancelářemi.

Stejně tak od pana ministra Kupky zaznívá často odkaz na zrušení toho původního tendru ze strany antimonopolního úřadu. To je ten tendr, co napadla malá firma, která nebyla v tom výběrovém řízení, nepřihlásila se a mimo jiné prodává primárně tiskárny. A ano, tendr byl po sedmi měsících čekání opravdu zrušen. Ale z toho zadávacího řízení se nečerpala ani jedna koruna, nebyla z toho tendru uzavřena žádná smlouva. Tedy se zákonností současných systémů žádným způsobem nesouvisí.

Když k tomu zastavení tendru v říjnu loňského roku došlo, o všem jsem informoval kolegy a kolegyně z vlády, a já si dokonce pamatuju, bylo to někdy v září, že jsme se o tom zde bavili i s bývalou ministryní Dostálovou, kdy jsem jim za ministerstvo předložil materiál s možnostmi dalšího postupu, kterým ministerstvo reagovalo na ten zastavený tendr, který se nerealizoval. Včetně návrhu usnesení, kde jednou z variant a mnou doporučovanou variantou bylo zapojení do příprav systému i státní podniky, ale k tomuhle materiálu vláda to usnesení nakonec nepřijala.

Další výhradou, která zaznívá, je, že systémy nemají kolaudaci od Digitální informační agentury. A já musím říct, že to je jednoznačně chyba. Já jsem se o této informaci dozvěděl někdy koncem léta a okamžitě jsem zadal nápravu. Nicméně pokud by měl být toto důvod pro zrušení systému, obdobně by se musel zrušit i třeba částečně dávkový portál Jenda pana Jurečky, mobilní EZKarta pana ministra Bálka či elektronické přihlášky na střední školy pana ministra Beka. Já jsem viděl vyjádření Digitální informační agentury a ještě v září ta informace zněla, že o kolaudaci systému ti dodavatelé nebo ti realizátoři nepožádali, a to ty systémy běží delší dobu než samotná digitalizace stavebního řízení.

Myslím, že je důležité, pokud někdo opomene takovouto věc, to napravit, ty formuláře v té žádosti, která se má kontrolovat ve smyslu odklonění z architektury, plnění těch funkcí toho původního zadání a prostě ty systémy dokolaudovat, ale použít argument, že z tohoto důvodu tyto systémy nejsou legální, si myslím, že je zavádějící.

Dále vláda hovoří o 25 porušeních zákona. Pokud jsem to správně pochopil i z těch vyjádření, je to součet jednotlivých funkcionalit, které by měly ty systémy k 1. 7. mít, a nyní je mají pouze částečně, nebo v těch systémech chybí. Typově jsem zaznamenal například "dokumenty lze zveřejňovat, ale ne ve strojově čitelném formátu".

Ty mnohé nedostatky, které byly zmiňovány ve výčtu těch chyb, se týkají Národního geoportálu, který byl spuštěn z omezenými funkcionalitami oproti tomu, co ministerstvo smluvně požadovalo, a já jsem o tom také informoval. Ten důvod je takový, že hlavnímu dodavateli totiž, lidově řečeno, částečně vybouchl jeden z jeho subdodavatelů. Což se jak technický dozor, tak Ministerstvo místního rozvoje dozvědělo ve velmi krátké době před samotným deadlinem spuštění. To dodání tak Ministerstvo místního rozvoje akceptovalo s výhradou, což opět bylo veřejně komunikováno, a na odstraňování těchto nedostatků se postupně pracovalo. Zároveň vláda právě v rozvoji Národního geoportálu, což byl ten soutěžní dialog, který ministerstvo dokončilo, pokračuje. Tedy vlastně nejde o relevantní argument, proč vývoj těch ostatních systémů by pokračovat nemohl.

Mě ještě oslovili novináři - a to je poslední věc k této části - s tím, že i třeba pan ministr Kupka tvrdí, že k systému pro úředníky neexistuje zadání. Přitom to zadání je součástí té dokumentace, je dohledatelné i na internetu, má asi 279 stran. Procesní mapy k jednotlivým úkonům byly například přijaty ještě z dob paní ministryně Dostálové.

A já bych takto mohl pokračovat, ale já bych se chtěl i dozvědět, jaké jsou ty reálné důvody, proč vlastně chce vláda jít do nových tendrů. Ty systémy byly navrženy modulárně, jsou v otevřeném kódu, dají se na nich stavět, dají se rozvíjet a jít i třeba do toho řešení, které je dražší, když ten původní tendr na řešení toho systému úředníky byl vysoutěžen za nižší stovky milionů. Takže jaké jsou ty reálné důvody, proč se nyní bavíme o tom, že se toto na tři roky zmrazí?

Já jediný, kdo na tom v tuto chvíli nějakým způsobem může benefitovat, tak si nemyslím, že to je naše země nebo české stavebnictví tímto odkladem, ale i dodavatel těch původních, starých systémů pro stavební úřady. Jak ostatně uvedli i reportéři České televize, ten dodavatel má dlouholetý monopol a má pod palcem zhruba 80 % trhu, kdy nejenom ve zpracování těch starých žádostí, ale evidentně i v práci s těmi novými, pokud se ten systém nebo jeho vývoj odsune o ty tři roky, tak bude pokračovat minimálně do roku 2028. Přitom, a já nerad používám ta jména, tak i ta firma posílala v podstatě různé výhrůžky, kdy kvůli novému systému hrozilo, že tedy přijde o ty zakázky v budoucnu, že stará data prodají státu za 360 milionů korun a že bych měl, což bylo v osobním mailu, klid, kdybych jim takzvaně šel na ruku. Ostatně třeba i hromadně obesílali stavební úřady, ať tlačí aktivně na zachování jejich systému. Což mi tak nějak vychází, že v tuto chvíli tohoto dlouhého odkladu by to byli ti vítězové. Já si myslím, že by to tak být nemělo a že to tak být nemusí.

Mým cílem bylo vždycky, aby se digitalizace stavebního řízení hlavně dotáhla do konce, protože pak z toho budou těžit občané, kteří už portál využívají a zadávají žádosti, tak i ekonomika - bez ohledu na to, pod jakým stranickým logem se ten finální, důležitý krok stane. A já bych chtěl, aby podobný přístup měly i všechny ostatní politické strany, což zejména vůči tomu odkladu o tři roky mi přijde, že to v tuto chvíli z nějakého důvodu není. Přitom asi myslím, že budete se mnou všichni souhlasit, že digitalizace stavebního řízení při plném náběhu přinese rychlejší povolování staveb i zlevnění výstavby, osekání byrokracie i omezení prostoru pro korupci, protože je poprvé vidět transparentně do toho procesu, dají se kontrolovat a následně skrze výkonnostní model například i oceňovat výkonné úřady a dohlížet na fungování a dodržování jednotlivých lhůt.

V téhle fázi nejsme, ale bylo by možné se tam v rozumný čas dostat. Stejně tak asi všichni budou souhlasit, že problémy se stavebním řízením trápí Českou republiku dlouhodobě, ostatně proto se volalo po zlepšení, ať už skrze původní návrh rekodifikace stavebního řízení, nový návrh stavebního zákona, ale i digitalizaci. Proto jsme do toho projektu šli. Já, když opět si vezmu pár citací, například developer Dušan Kunovský uvedl, že v Praze běžně čekali na stavební povolení 10 i více let. Stejně tak Jan Kasl, předseda České komory architektů, popsal, že doteď nikdo moc neřešil, že projekty ležely na úřadech tři měsíce, půl roku a nic se nedělo. A i má předchůdkyně na ministerstvu Klára Dostálová v rozhovoru na jaře 2020, tedy po šesti letech ANO na Ministerstvu pro místní rozvoj, které má část stavebnictví v gesci, tak situaci hodnotila slovy: toho je více. Je krize bydlení, stát je paralyzován při výstavbě strategických staveb. Bytový dům v Praze se povoluje v průměru déle než pět let, dálnice dokonce třináct. Správní lhůty se běžně nedodržují. Hodnota stavebních povolení za rok 2018 dosáhla jen 57 % ve srovnání s rokem 2005. Každá jedenáctá stavba v ČR je načerno. A poslední - je ostuda, že investoři vozí v 21. století dokumentaci na stavební úřady dodávkou, a úřady komunikují papírově.

I přes všechny problémy, které start digitalizace provázely, se podle mého názoru k 1. 7. otevřela cesta ke zlepšení všech těchto mnohaletých obtíží. A myslím si, že není správné, že se finální v tuto chvíli odkládá v podstatě na neurčito. A děje se tak bohužel i u jiných digitálních projektů, kdy vidíme odklady termínů třeba na rok 2016, 2017, ale i 2018. A je třeba si uvědomit - a já jsem posílal i panu premiérovi, neboť to byl materiál, který jsem předkládal ještě jako poslední materiál na vládu, interpelaci, kde je důležité domluvit se na nějakém řešení a vlastně zabojovat, neboť pravděpodobně bude muset dojít i k odsunu zákona o právu na digitální službu - ten jsme prosadili ještě v opozici a tam je termín, kdy má vstoupit v platnost už 1. února 2025, což i z dat, které má na starosti DIA skrze aktivity, které dělá k tomu, aby se to co nejvíce posunulo, tak vychází, že u řady ministerstev to nemůžou stihnout, že zákon nebyl naplněn. To znamená, že to, aby občané mohli komunikovat se státem výhradně digitálně, což třeba umožňuje i Portál stavebníka a je to další spousta služeb, které naopak byly dodány, aby si věci mohl vyřídit z pohodlí domova, tak to nebude platit pro veškeré agendy.

Já si myslím, že na tohle je potřeba se soustředit, dosáhnout maximum možného. Skutečně, digitalizace může znít pro někoho velmi abstraktně, ale přínosy jsou velmi reálné. Znamená snadnější život pro lidi a pro firmy, úsporu času i peněz a lépe fungující stát. O to má smysl - jednoznačně - usilovat, a proto bych ocenil a proto jsem zde položil několik dotazů, aby to řešení, které podle všech informací bylo možné dopracovat a dodělat v daleko, řekněme, racionálnějším časovém harmonogramu i za menších výdajů, bylo dotaženo. A ačkoliv ten bypass si myslím, že je koncipován správně a v danou chvíli vytváří prostor k dopracování, naopak ta, řekněme, velkorysá tříletá doba, kdy dochází k zmrazení vývoje v této oblasti, si myslím, že je ze své povahy špatně. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo. Omlouvám se za nedorozumění, rozhodně jsem vám nechtěla upřít právo na vystoupení s přednostním právem. Děkuji.

A nyní je přihlášen s přednostním právem pan předseda Tomio Okamura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, na dnešní mimořádné schůzi Sněmovny ohledně nápravy zkažené digitalizace stavebního řízení neschopným exministrem Bartošem z Pirátů jsme se sešli proto, abychom konečně zrušili něco, co schváleno být nemělo. Plnou odpovědnost za tuto situaci a za způsobené škody lidem, obcím i firmám nese premiér Fiala, který již od začátku léta přes naše opakované upozorňování všechno měsíce ignoroval a nic neřešil.

Zavádět povinné digitální úkony pro stavebníky a stavební úřady v momentě, kdy žádný digitální systém neexistoval a zcela zřejmě ještě nějaký ten rok existovat nebude, bylo ze strany Fialovy vlády absolutně mimo. V každé normální firmě by tací lidé jako Ivan Bartoš nebo Petr Fiala letěli na minutu. A ještě by museli uhradit způsobené škody.

Dnes tady předložený návrh zákona, jehož spolupředkladatelem je i SPD, konečně pro stavební úřady ruší povinnost používat systém, který je nefunkční. Ještě k tomu dodám, že i tato mimořádná schůze je svolána i hlasy poslanců SPD, protože chceme pomoci stavebníkům, chceme pomoci občanům a na to, co tady předvádí Fialova vláda, se prostě nemůžeme dívat. Takže to, že tady máme dneska předložený návrh zákona, jehož spolupředkladatelem je i opozice, je hlavně díky tlaku opozice a je to konečně dobrá zpráva.

Na stranu druhou - taková povinnost, aby se používal systém, který je nefunkční, tak taková povinnost ani přece vzniknout neměla a měsíce jsme vás tady na to upozorňovali. Škody, které nefunkční systém digitalizace stavebního řízení a povinnost ho používat způsobil, vyčíslují ekonomové na miliardy. Skutečné škody budeme znát až za pár měsíců. Ale nejde jen o peníze - zdržené stavby znamenají problém s termíny pro stavební firmy, pro stavebníky, dodavatele, pochopitelně také neuvěřitelný stres jak pro zmíněné, tak i pro lidi na stavebních úřadech.

A proč to všechno? Jen pro neschopnost premiéra Fialy. Slyšíte dobře. Neobviňuji zde Piráty a jejich kápa Bartoše. Jakákoliv parta uživatelů drog se může kdykoliv tvářit, že umí pracovat s počítačem. A Piráti to ostatně ukázali hned při vstupu do Sněmovny, kdy místo sněmovní práce začali těžit na sněmovních počítačích bitcoiny, až málem zkolabovala síť, a při pohledu na účty za elektřinu kolaboval zřejmě i sněmovní kancléř. Je to kauza z minulého volební období, kdy na Poslanecké ubytovně v Nerudově ulici byl přistižen pirátský poslanec, jak za státní peníze na úkor občanů tam těží bitcoiny, a všimli si toho až dodatečně tady ve Sněmovně, že přicházely nehorázné účty za energie. Takže opravdu jste tady se snažili vytěžit doslova úplně všechno.

Jenže zneužívání sněmovní sítě z nikoho odborníka na IT nedělá. A nedělá to samozřejmě odborníky na digitalizaci ani z Pirátů, ani z pana Bartoše, přestože se jim podařilo obelhat voliče i novináře, kteří si mylně začali myslet, že jsou Piráti odborníci na IT.

Pravý opak se ukázal pravdou a teď má po Pirátech veřejnost miliardové škody. Ale za vládu a ministry je v prvé řadě odpovědný jen a jen premiér. To znamená, že je jeho odpovědnost, koho a jakými úkoly pověří. Je také odpovědnost premiéra Fialy kontrola plnění daných úkolů.

Od minulého volebního období před Ministerstvem pro místní rozvoj stála digitalizace stavebního řízení. Byly nepochybně vypracované nebo alespoň naplánované nějaké postupy a projekty. Ty pan Bartoš z Pirátů hodil za hlavu. Netuším, co dělal 2,5 roku, protože v letošním létě, kdy měla vejít digitalizace do praxe, jsme se ocitli v bodě nula. Systém fakticky neexistoval. Zfušované torzo toho, co bychom systémem mohli nazvat, nebylo funkční, bylo komplikované, nebylo schopné obstát v reálné praxi.

Logicky neproběhlo žádné testování, tedy takzvané beta testování, v reálné praxi, žádné konzultace s uživateli, které by systém nakonfigurovaly tak, aby fungoval, jak má. Nic takového. Naopak parta zjevných amatérů z řad Pirátů něco splácla, nainstalovala do systému stavebních úřadů a pak se řeklo start, jedeme. A všichni se divili, jak to, že se ta kára ani nehnula, ale zoufale hrabe kolem sebe.

Digitalizace, tedy elektronizace práce je dnes v celém světě naprostý standard. Malé i největší firmy světa i v naší zemi mají digitalizovaný provoz. Firmy jako SAP a další to umí dělat pro gigantické kolosy, složité a sofistikované, jako česká ministerstva nebo stavební úřady. Takové systémy už má třeba Prazdroj i jeho majitel japonská firma Asahi, má ho ČEZ a zcela nový teď plánuje třeba vybudovat VZP. Pozoruhodné je, že třeba ta Všeobecná zdravotní pojišťovna, VZP, o změnách dlouze diskutuje a po zcela transparentním a veřejném výběru dodavatele počítá s tím, že změna systému bude trvat několik let. Střízlivý a neomámený člověk přece nemůže dovolit, aby se imaginární neexistující systém spustil do reálného provozu, kde může způsobit miliardové škody. A vida, neuvěřitelné se stalo skutkem.

Premiér Fiala přestože dostal opakovaně své milované signály, že systém je k ničemu, že úřady stojí a jsou zablokované, nic, doslova slovy nic neřešil. Každý jiný premiér, tedy pokud to není pudinková povaha, jako byl pan Sobotka nebo je pan Fiala, by začal úřadovat. Ministr by letěl a ihned by se napravil problém. Stačilo pozastavit platnost zákona a okamžitý návrat k funkčnímu systému, tedy to, co tady ve Sněmovně děláme až dnes po tlaku nás z opozice.

Znovu zdůrazňuji, nad touto novelou jsme měli stát nejpozději v srpnu, tak jak vás SPD již měsíce upozorňuje. Vy jste ale naše upozornění a apely arogantně odmítali a nechali jste způsobit miliardové škody. Premiér Fiala zřejmě po celou dobu čekal na další signály. Čekal dlouho. Dlouho. A každý den se hromadily milionové škody, stavby stály a zoufalí úředníci volali marně o pomoc.

Popravdě ani výsledek krajských voleb a propad Pirátů nebyl dostatečný signál pro pana premiéra signalistu. Naopak se začal dušovat, že výsledek voleb nehraje roli. Nevím, jaký signál následoval, že se pan premiér probral ze spánku a zjistil, že Bartoš všechno zkonil, a najednou šlo vše ráz naráz a vyhodil svého kámoše bez varování z minuty na minutu po telefonu a poté, co ho na osobní schůzce utvrdil v domnění, že se nic neděje. To vypadá, že náš pan signalista dostal signál na úrovni rány kladivem a skutečně se na malý okamžik probudil.

Vážené dámy a pánové, bohužel z logiky věci plyne, že obrovské škody způsobil nejen nekompetentní Ivan Bartoš, ale hlavní odpovědnost před celou zemí nese jen a jen předseda vlády, který mohl kdykoliv v průběhu času škodám zabránit a situaci vyřešit. Nikoliv až dnes 6. listopadu, ale nejpozději hned již před několika měsíci, když stavební úřady začaly hlásit nefunkčnost systému a hrozící kolapsy, které pak skutečně přišly.

Jedna z nejhorších věcí na celé záležitosti je, že byl pan premiér Fiala po celou dobu na sto procent informovaný, ale odmítal problémy řešit, aby nenazlobil svého kamaráda Ivana Bartoše. Stálo nás to miliardy a já osobně budu usilovat o to, aby se tyhle škody přetavily také do trestněprávní odpovědnosti. Tato vláda je ukázkovým příkladem, kdy ministři i premiér jsou zcela nekompetentní. Pakliže jste, pane premiére Fialo, nominoval ministra nikoliv podle schopností, ale jako politickou trafiku, pak musíte takového neschopu donutit, aby se obklopil odborníky, a také musíte dohlížet, jak pracuje, a kontrolovat zadané úkoly a práci. Je to v takovém případě jako práce s malými dětmi, ale jinak to nejde, byl to váš výběr. Teď tu máme škody, kam se podíváme. Nepotřebné a nesmyslné předražené stíhačky paní Černochové jsou toho neblahým příkladem. Chtěli jste nalít stamiliardy americkým zbrojařům. Ale pokud jde o státní digitální systém, tam byste přece mohli pracovat nezávisle a se zdravým rozumem.

To znamená, že v prvé řadě by měl stát jako celek, tedy veřejná správa, vypracovat projekt integrovaného systému, který bude zahrnovat vše od osobního Portálu občana přes daně, sociální, zdravotní systém, až po třeba ty stavební a další úřady, systém, kde všechny státní složky budou propojené. Jsme ve 21. století a sociální úřady a zdravotní pojišťovny se oficiálně nemohou propojit s finančním úřadem a živnostníci a firmy musí dávat stejná data všem třem. Datové schránky v čase, kdy tu máme ukázky funkčních bankovních identit, jsou jak ze středověku - polofunkční, uživatelsky naprosto nepřívětivé a komplikované s odporným vzhledem, kdy ještě navíc zpoplatňují naprostou samozřejmost, a tedy to, že v nich jsou uloženy zprávy. Kdo nezaplatí, tomu je systém vymaže. Větší idiotství aby člověk pohledal. Pochopitelně, pokud vám systém po třech měsících, a mluvím stále o těch datových schránkách, pokud vám systém po třech měsících vymaže heslo, musíte na poštu a zaplatit za nové zpřístupnění. Pochopitelně říkám z toho pohledu, aby bylo vidět, jak takový polofunkční a uživatelsky nepřívětivý systém funguje. Takže to, že vám to vymaže heslo a pak musíte na poštu ještě zaplatit, tak tohle snad nevymyslel člověk, ale možná obrazně řečeno nějaký lidoop. A neříkejte mi, vážené kolegyně a kolegové, že to sami nevidíte. Přitom soukromý sektor nám ukazuje, že ta digitalizace jde dělat jednoduše, nemusí stát tolik miliard, jako to stojí stát. A dokonce takové systémy pak mohou fungovat, jen se musí chtít.

Občané v minulých volbách zvolili Fialovu pětikoalici, kteří pak nás všechny obelhali, podvedli a okradli. Jakkoliv mě neúspěchy a neschopnost této vlády může těšit jako opozičního politika, rozhodně mě netěší jako občana. Přeji naší zemi a občanům jen to nejlepší. A bohužel jestli něco státu a lidem nepřeji, tak je to vláda, jako je ta Fialova. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad SPD.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo. Táži se, zda se ještě někdo hlásí s přednostním právem? Není tomu tak.

 

Nyní tedy budeme hlasovat o celém návrhu pořadu 118. schůze Poslanecké sněmovny, jak byl písemně předložen. Já zagonguji a přivolám kolegy z předsálí.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 3, přihlášeno 152 poslanců a poslankyň, pro 110, proti žádný. Návrh byl přijat a konstatuji, že jsme schválili pořad schůze.

 

A nyní bychom přistoupili k jedinému bodu pořadu, kterým je

Aktualizováno 7. 11. 2024 v 12:58.