Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Olga Richterová)

201.
Ústní interpelace

Dnes bylo za účasti ověřovatelky vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Petra Fialu či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16.00 právě vylosovaní poslanci a poslankyně. Na ostatní členy vlády pak budou přednášeny interpelace od 16 do 18 hodin.

Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí byly publikovány na webových stránkách Poslanecké sněmovny. Já upozorňuji všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády Petra Fialu, bude ihned zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády.

Než předám slovo panu poslanci Sílovi, který byl vylosován na prvním místě, tak ještě načtu omluvy, které v mezičase dorazily. Omlouvá se pan poslanec Ivan Adamec z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Jan Bauer od 18 hodin z důvodu zahraniční cesty, Josef Bělica z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Petr Gazdík od 18 hodin z pracovních důvodů, Zdeněk Kettner od 14.30 hodin ze zdravotních důvodů, Jiří Slavík bere zpět svou omluvu do 14 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Helena Válková se omlouvá od 14.30 hodin z rodinných důvodů, pan poslanec Viktor Vojtko od 18 hodin z rodinných důvodů, Ivo Vondrák od 14.30 hodin z pracovních důvodů.

Z členů vlády se omlouvá pan ministr Petr Kulhánek od 17 hodin z pracovních důvodů a Jan Lipavský od 13 hodin z pracovních důvodů. To by byly veškeré omluvy, které doposud dorazily.

Nyní tedy přednese svou interpelaci pan poslanec Jan Síla, který byl vylosován jako první, a poté se připraví pan poslanec Vladimír Zlínský. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Pane premiére, dámy a pánové, minulý týden jste, pane premiére, podepsal se sekretářem Pietrem Parolinem smlouvu, která byla dojednána za přísného utajení. A já se ptám, proč neměla právo ateistická veřejnost, to je asi 90 procent populace České republiky, vědět, co přesně vaše vláda vyjednala nového, nebo zdali se nejedná jen o kosmeticky upravenou původní smlouvu, kterou v roce 2003 již Parlament České republiky odmítl pro jednoznačnou nevýhodnost pro náš stát.

Z médií se dají dohledat pouze vágní údaje. Nejcitlivější bod se týká zpovědního tajemství. Na celém světě se po vlně skandálů sexuálního násilí kněží na dětech volá po tom, aby měli duchovní povinnost nahlásit podezření o deliktech na nezletilých, i když se o nich dozvěděli u zpovědi. Právníci upozorňují, že by tato pasáž mohla být zneužívána při vyšetření pro sexuální násilí a odvolávat se na mlčenlivost vyšetřovaného.

Mezistátní smlouvy zpravidla podepisuje prezident. Petr Pavel to odmítl a od smlouvy si drží odstup. Postoupil přímou odpovědnost za podpis smlouvy na vás, potažmo vaši vládu, což je přinejmenším podezřelé.

Otázka moje zní, jaké výhody přinese vámi podepsaná smlouva s Vatikánem, jak řeší rovnoprávnost církví a budou zbaveni mlčenlivosti pastorační pracovníci? Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji pěkně i za dodržení času. A nyní má slovo předseda vlády České republiky Petr Fiala.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, zdravím všechny na dnešních interpelacích. Opět se tady po týdnu setkáváme a budu odpovídat na otázky poslankyň a poslanců. Některé, jak jsem si všiml, se opakují z minulého týdne, ale některé jsou nové. A to je právě tato otázka na smlouvu mezi Českou republikou a Svatým stolcem.

Především bych chtěl jasně říct, že na té smlouvě není nic tajného ani není nějak speciálně utajovaná. Postupujeme tak, jak u řady mezinárodních smluv, prostě vyjednáváme, hledáme shodnou formulaci, pak smlouva projde standardně vládou, je podepsána, v tomto případě jsem tu smlouvu podepsal já za Českou republiku a analogicky kardinál Parolin, státní sekretář Svatého stolce, tedy Vatikánu.

K tomu utajení, neutajení, když mluvím o standardním procesu, tak standardní je i ta druhá fáze, a ta je důležitá. Ta smlouva bude procházet ratifikací. To znamená, že veřejnost, obě komory parlamentu, všichni mají možnost se s tou smlouvou seznámit, bude určitě diskutovaná veřejně a parlament má možnost tu smlouvu ratifikovat, anebo má možnost ji odmítnout, jako se to stalo poté, co byla smlouva podepsána v červenci 2002, kdy potom nevstoupila v platnost ta předcházející verze, protože s ratifikací odmítl vyjádřit souhlas Parlament České republiky.

My jsme obnovili přímá jednání na jaře roku 2023. Opět to nebylo nic překvapivého, bylo to i na základě programového prohlášení vlády, ve kterém jsme se zavázali k tomu, že budeme rozvíjet dialog se Svatým stolcem, podnikneme kroky ke sjednání nové smluvní úpravy vzájemných vztahů - tady cituji - a zasadíme se o její ratifikaci.

Proběhlo několik kol jednání v letech 2023 až 2024 účastnili, se toho zástupci a odborníci z příslušných ministerstev, zahraničních věcí, školství, kultury, spravedlnosti, vnitra, zdravotnictví a tak dál. Výsledkem je potom tato smlouva. Jenom abychom to zase zasadili do nějakého kontextu, takovouto smlouvu má s Vatikánem, myslím, 16 států Evropské unie, ale mají takovou smlouvu také všechny naše sousední země.

Ta smlouva je jiná, než byla před těmi více než dvaceti lety, v některých bodech, a to i proto, že řada těch věcí se mezitím vyřešila a postavení církví je už nějak posunuto a některé ty sporné otázky jsou dávno vyřešeny.

Pokud jde o věci, na které se konkrétně ptáte, ta smlouva je hodně postavena na ekumenickém principu, proto také její přijetí přivítaly i další církve a náboženské společnosti v České republice. Ta smlouva potvrzuje svobodu náboženského vyznání, zabývá se právní subjektivitou církve. Jsou tam některé věci, které jsou hodně diskutované, ale které opravdu nevybočují z dosavadního českého právního rámce. To se týká i toho článku 4, zpovědní tajemství.

Je to všechno v souladu s trestním zákoníkem a občanským soudním řádem. A není tam nic, co by mělo někoho překvapovat. Je tam potvrzeno to, co je taky v praxi už v České republice standardní, a to je uznávání církevních sňatků na úrovni civilních sňatků. Je tam ale třeba také závazek ze strany církve na ochranu kulturního dědictví, včetně kulturních statků, včetně zpřístupnění církevních objektů pro určité účely. To všechno ta smlouva také obsahuje. Je tam ukotvení duchovní péče v sociálních a zdravotnických zařízeních a ve věznicích, což je velmi důležitá činnost, která dosud neměla úplně jasný právní rámec, duchovní péče v armádě, v bezpečnostních sborech.

To jsou všechno věci, které dávají nějaký kontext tomu, co se odehrává. Není tam nic, z čeho by měl mít kdokoliv v České republice obavy.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. A táži se pana poslance, zda má zájem o doplňující otázku. Je tomu tak.

 

Poslanec Jan Síla: České právo z podstaty nemůže zpovědní tajemství chránit úplně. Protože musí hájit oběti a je třeba trestný čin překazit, i když se o něm kněz dozvěděl v důvěrném rozhovoru. V případě sexuálních deliktů v církvi se kněží často odvolávají na zpovědní tajemství. Právo na mlčenlivost má smlouva rozšířit i na takzvané pastorační pracovníky, jak jsem se dočetl, protože to nemá oporu v zákoně, a přitom pojem pastorační pracovník je poměrně široký, protože to je kdokoliv ve farnosti, kdo pracuje s lidmi, i s mladými. Mě by zajímalo, jestli je to pravda opravdu, že se to vztahuje tady na tyto pastorační pracovníky, to tajemství. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní reakce předsedy vlády.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Jak už jsem říkal, tak ta smlouva upravuje řadu věcí, které se v praxi odehrávají a které určitě jako společnost vítáme, a to je, že se církve podílejí na duchovní péči v sociálních zařízeních, že se podílejí na duchovní péči ve zdravotnických zařízeních, ve věznicích, v armádě České republiky, bezpečnostních sborech. To si myslím, že jsou věci, které je dobré i určitým způsobem právně ukotvit.

Znovu opakuji, já vím, že ta otázka toho zpovědního tajemství je atraktivní, řeší se to všude ve světě, desítky možná stovky let, nakonec i v naší historii máme mučedníky zpovědního tajemství jako jedni z nejvýznamnějších českých světců. Ale já bych řekl, že v moderní době to opravdu má jiný rozměr a přestože se nemění ta podstata, kterou každý věřící zná, a to je ochrana zpovědního tajemství a povinnost osob, které tu pravomoc zpovědi mají, ji chránit, tak v případě této smlouvy a v případě právní praxe v zemích, kde katolická církev působí, se samozřejmě tyto věci musí řídit právním řádem té země.

V našem případě je ochrana zpovědního tajemství v souladu s trestním zákoníkem a občanským soudním řádem, a to je důležité a nejdeme nad rámec této právní úpravy, ale v této smlouvě, ale znovu opakuji, smlouva bude předmětem debaty, bude předmětem i diskuse tady v Poslanecké sněmovně a věřím, že se všechny pochybnosti v průběhu té debaty rozptýlí.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. S následující interpelací vystoupí pan poslanec Vladimír Zlínský, poté se připraví pan poslanec Lang. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Děkuji za slovo, vážený pane premiére, dovolte, abych pokračoval v zahájené diskusi na téma současný pokles porodnosti v České republice. Při posledním Vašem vystoupení v reakci na mou interpelaci jste tvrdil, že porodnost dlouhodobě klesá v České republice, zmínil jste rok 2018 i v Evropě a že tento pokles je setrvalý a neshledáváte tedy žádné indicie, že by měla vakcinace proti covidu jakýmkoliv způsobem ovlivňovat tento fenomén. Abych ukázal, že vaše předchozí tvrzení byla zavádějící, představím Vám křivku vývoje porodnosti a plodností v České republice od roku 2001 do roku 2022 dle údajů Českého statistického úřadu, kde je jasné, že v podstatě od roku 2011 do roku 2021 počet narozených dětí pouze mírně osciloval kolem 110 000 a pokles nastal až v roce 2022 a pokud vezmeme v úvahu úhrnnou plodnost, tak ta nám dokonce stoupala až do toho roku 2021, úhrnná plodnost je teda počet narozených dětí přepočítaný na jednu ženu. A pokud se na to podíváme podrobně, tak to tady krásně vidíme tu úhrnnou plodnost, jakým způsobem nám stoupala do roku 2021 a jakým brutálním způsobem nám klesá. Je to do roku 2023 a ten pokles dále pokračuje. A proto, pane premiére, na základě těchto indicií, vás opět vyzývám k tomu, abyste inicioval nezávislé prošetření tohoto pokračujícího neblahého fenoménu a jeho hodnocení na základě Bradford Hillových kritérií, které bude směřovat k vyjasnění příčin, proč se tak děje, zvláště z důvodu pokračující vakcinace dívek a fertilních žen. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji za dodržení času a nyní se ujme slova předseda vlády se svou reakcí na tuto interpelaci. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, já se taky chci vrátit, já jsem rád, že jste mi tu interpelaci, že jste mi svou otázkou nabídl tu možnost k té naší minulé diskusi. K tomu, co jste teď ukazoval a co jste teď říkal, tak bych poznamenal, že já jsem ani minule nezpochybňoval, že epidemie koronaviru má vliv na reprodukční chování obyvatelstva, ale zpochybňuji naprosto jednoznačně neprokázanou souvislost mezi očkováním. A to, že tam nějaký vliv je, na to máme řadu nebo několik relevantních studií a vysokoškolských prací, které ukazují, že příčinami té změny v reprodukčním chování není samotná nemoc ani očkování, ale spíše opatření, která způsobovala, jako byly lockdowny, nemožnost cestování, nemožnost trávit volný čas způsobem, jaký by lidi preferovali, že tato opatření měla nějaký vliv na reprodukční chování. Naopak neexistuje žádná studie, neexistuje žádná relevantní studie, která by prokazovala, že je nějaký vliv očkování proti nemoci covid-19 na reprodukční zdraví žen nebo mužů. Zároveň je potřeba připomenout, že při očkování byly používány různé typy vakcín, které byly postaveny na různých základech, takže se ani nedá úplně dobře říct, že ta očkovaná populace tvoří jeden celek. Ale já jsem minule reagoval, aniž jsem se mohl podívat na tu studii a na kterou jste se vy odkazoval, ale reagoval jsem na základě svých vědeckých zkušeností a myslím, že jsem i bez té znalosti reagoval naprosto správně, ale já jsem se na to ještě podíval, na ten článek matematika. Tomáše Fürsta a taky na kritiky, které byly vůči tomuto článku vzneseny. A já bych tady některé z těch argumentů připomenul, že je to důležité. To, co pan Fürst nevzal v úvahu, je počet osob v reprodukčním věku, za což se považuje věk 15 až 49 let, zpravidla by měl být vymezen úžeji, tedy 20 až 39 let, protože v tomto období se rodí 95 procent dětí, a počet těchto osob klesá. A není to nic, co by způsobila naše vláda, předcházející vláda, prostě se před 20 až 40 lety rodilo méně dětí a teď se můžeme bavit o příčinách, ale prostě je to tak. Poslední dobou v Česku úhrnná plodnost stoupala, v roce 2012 měla hodnotu 1,5, v roce 2021 1,83, tedy nejvyšší od roku 1992, počet narozených dětí zpočátku také rostl, ale od té doby, i přes rostoucí plodnost, dochází k poklesu a je tomu tak proto, že klesá počet žen v reprodukčním věku, a to tak rychle, že to ani rostoucí plodnost nevyrovná. Ženy ve věkovém rozpětí 15 až 49 let se na rození dětí samozřejmě podílejí rovnoměrně, kolem 66 procent narozených dětí dlouhodobě připadá na ženy ve věku 25 až 34 let. Jde tedy o to, kolik žen je v tom kterém roce v tomto v uvozovkách nadějném věkovém rozpětí, a tady cituji z článku Petra Koubského, který vyšel v reakci na Fürstův článek v Deníku N.

V důsledku populačního vývoje v minulosti právě teď nastupují méně početné ročníky. Zatímco v osmdesátých letech se živě rodilo přes 130 000 dětí obou pohlaví, v devadesátých letech došlo k prudkému poklesu počtu živě narozených dětí, okolo roku 1998 to bylo jen těsně na 90 000, tedy 45 000 nežijících žen. Pokud zůstaneme u věkové skupiny 25 až 34 let, každý rok tedy dochází k tomu, že nejstarší ročník z této skupiny odchází a přechází do starší, a naopak do této skupiny věkem dozraje nová generace. Jinými slovy, v současné době z této věkové skupiny s nejvyšší intenzitou porodnosti každý rok odejde do vyššího věku generace žen v počtu okolo 65 000 a je nahrazena nově příchozí generací v nižším věku, kterých je okolo 45 000. Konec citátu z článku Petra Koubského, ale je to článek, který zde schválně zmiňuji, protože je přímou reakcí na ty Fürstovy výpočty, které prostě nedokazují - nedokazují! - souvislost mezi očkováním a porodností.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Pan poslanec má zájem vystoupit s doplněním. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane premiére, vy jste tady tvrdil, že stoupá plodnost, ale já jsem tady tvrdil, že od roku 2021 klesá plodnost, a ta plodnost je přepočítaná na jednu ženu, takže tím pádem to, jestli se narodilo dřív méně nebo více žen, které dospěly do fertilního věku, tak se tím jaksi eliminuje, takže nám klesá plodnost, a to poměrně prudce. A to, že neexistuje žádná studie na tohle, jestli to nezapříčiňuje působení těch vakcín, právě já k tomu vybízím, aby se ta studie udělala. Tak to... vyvraťte to, že to je hloupost. Přece pan Fürst vznesl jenom hypotézu, to je hypotéza, ale hypotéza, která se zakládá na validních faktech. Tak, prosím vás, to vyvraťte a já budu klidně spát. Já budu moc rád. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a vnímám, že je zájem o závěrečnou reakci pana předsedy vlády. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Tak už vedeme poněkolikáté tuto rozpravu. Já nebudu opakovat to, co jsem říkal, že všichni víme, že prostě potřebujete dosáhnout 2,14 dítěte na jednu ženu, abychom udrželi současný stav obyvatel. To tak nějak přibližně je, ale já jsem tady schválně citoval argumenty, které jsou postaveny na faktech, na číslech a na datech, které vlastně vyvracejí tu tezi, se kterou přichází Tomáš Fürst. A myslím si, že třeba zohlednění toho věku, já si myslím, že bychom mohli i přemýšlet nad tím, nakolik ten počet očkovaných a neočkovaných se odehrává v určitých věkových kategoriích, že prostě to má prokazatelný objektivní vliv na porodnost. Takže věk myslím, ne očkování a neočkování. To je snad jasné, na tom se asi shodneme, o tom není potřeba nějak zvlášť přemýšlet. Já nevidím žádnou souvislost, ani z těch Fürstových výpočtů to nevyplývá, mezi očkováním a porodností. Na druhé straně s vámi souhlasím, to je princip vědy, každá hypotéza musí být opakovaně falzifikována a nepochybně je na vědecké obci a ne na tom, aby to zadávala vláda, aby k takové falzifikaci docházelo. Ale k falzifikaci, k pokusům o falzifikaci může docházet jenom u věcí, které jsou postaveny na vědeckých základech a které používají standardní metodologii, což nevím, jestli je tento případ, ale nechávám to na kolezích z příslušných oborů a z vědecké obce, aby takovou (Předsedající: Čas.) případnou falzifikaci provedli.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a my přikročíme k následující interpelaci pana poslance Huberta Langa, připraví se paní poslankyně Šafránková posléze. Pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, musím si stále dokola pokládat jednu otázku, na niž marně zatím hledám odpověď a nebylo mi to vysvětleno. Co je, prosím vás, základním kvalifikačním předpokladem pana bakaláře Lipavského pro výkon funkce ministra zahraničních věcí ve vaší vládě? Je to absolutní servilita a podřízenost konkrétně vaší osobě, či jeho vlastnost - absence vlastního názoru a stoprocentní vděk za jeho možnost setrvání ve funkci ministra zahraničních věcí? Jde o práci snů samozřejmě, s jeho zkušenostmi, s jeho věkem a s jeho kvalifikačním předpokladem pro takto vysoce vykonávanou funkci. Pana bakaláře Lipavského nikdo nevolil, neprošel sítem voleb a byl pouze nominantem za Pirátskou stranu. Poté, co Piráti odešli z vlády, poté, co jste vyhodil pana Bartoše za zpackanou digitalizaci stavebního řízení, tak se najednou pan bakalář Lipavský stal nestraníkem, ze strany prchl a je to opravdu krásná ukázka jeho charakteru.

Otázky tady mám následující. Jaká tedy bakalář Lipavský vlastně nyní zastává politická stanoviska? Kdo je ten, s kým se radí myšleno politicky? Je rozdělen mezi čtyřkoalici nějakým poměrem? Na čtyři díly? Opravdu nedisponovala tato vaše čtyřkoalice, žádným vhodnějším, kvalifikovanějším a hlavně politickým nominantem? Tím politickým nominantem, to mě tam hodně zajímá. Nebo nedošlo v té vaší čtyřkoalici ke shodě, jak se vám děje poměrně často v poslední době, a submisivního bakaláře Lipavského jste si prosadil vy vlastně sám. Čtyřkoalice hlasuje tak, že pokud u projednávaného zákona není souhlas rezortního ministra, v tomto případě tedy ministra zahraničních věcí, tak všichni poslanci potom finálně hlasují proti tomu návrhu, to jsme si teď několikrát ověřili, i když mohou mít třeba úplně opačný názor. S tím postojem k tiskům, k zákonům tedy, jak to konzultuje pan bakalář Lipavský? Jak provádí tu finální konzultaci? Nebo si to všechno dělá sám, což by byla asi ta nejhorší varianta. Ještě mám doplňující otázku. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. A nyní má slovo předseda vlády Petr Fiala.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, já si myslím, že tady v Poslanecké sněmovně si neříkáme tituly, takže nemusíte zdůrazňovat vysokoškolské vzdělání pana ministra zahraničních věcí. Já také po vás nechci, abyste mě oslovoval pane profesore. Myslím si, že to do Poslanecké sněmovny nepatří, takže si to můžete klidně nechat, i když chápu, že tím vyjadřujete určitou úctu ke vzdělání.

Já na tu vaši otázku bych odpověděl protiotázkou. Tak jaká byla kvalifikace ministrů ve vládě Andreje Babiše? Byla to loajalita k němu? Nebo co? Já jsem si tady otevřel seznam vlády Andreje Babiše, ale jenom pro jednu věc, abych ukázal, že nestraníci ve vládě není nic mimořádného. Tak ta minulá vláda, Karel Havlíček nejprve nestraník za ANO, Alena Schillerová, nestraník za ANO, Jan Kněžínek, nestraník za ANO. Mimochodem neustále sloužící vysoký státní úředník i v naší vládě Marie Benešová, nestraník za ANO, Klára Dostálová, nestraník za ANO, Adam Vojtěch, Roman Prymula, Jan Blatný, Petr Arenberger, Adam Vojtěch nestraníci za ANO, Marta Nováková, nestraník za ANO. Tak bych mohl pokračovat. Robert Metnar, nestraník za ANO, Dan Tok, nestraník za ANO a tak dál. Ani to necelé nepřečtu. Tak se zeptejte vašeho šéfa, proč pominul, to bylo mimochodem jeho pravidlo, zvolené poslance za hnutí ANO a vybíral si nějaké nestraníky, které dosazoval do vlády. Co byla ta motivace? Tak jenom abychom si to zařadili do nějakých historických souvislostí a všichni jsme měli na paměti, co se tady odehrávalo. Mimochodem, i já jsem byl členem vlády jako nestraník, dokonce jsem nebyl nominován ani za žádnou politickou stranu, ale jako odborník do vlády Petra Nečase. No a co? Docela to fungovalo.

Jan Lipavský ale byl do vlády nominován Pirátskou stranou, to je prostě známá věc, Jan Lipavský poté, co se Pirátská strana rozhodla opustit naši vládní koalici, tak vystoupil z Pirátské strany a já jsem ho požádal, aby zůstal na postu ministra zahraničních věcí z několika důvodů.

Za prvé, pozice ministra zahraničních věcí ve většině systémů, ve většině zemí je pozice poměrně stabilní a ministři zahraničí sloužívají dlouho. A to má jeden racionální důvod, že tam záleží i na nějaké známosti, osobních vazbách, neformálních kontaktech, že tohle všechno hraje v diplomacii roli, a proto je výhoda, aby nedocházelo k častému střídání na postu ministra zahraničních věcí. A já myslím, že je dobře, že jsme tady zachovali kontinuitu.

Druhá věc, naší zahraniční politiku, a to, myslím, potvrzují i různé ankety a otázky na občany, oceňují i lidé, kteří jsou jinak k vládě kritičtí, a mají pro to řadu dobrých důvodů. A samozřejmě na tom, že naše zahraniční politika je dobrá, se Jan Lipavský nepochybně podílí. A mohl bych tady uvést řadu úspěchů, které třeba souvisejí s reakcemi na ruskou agresi na Ukrajině. Ale mohu tady také připomenout třeba naše úspěchy v Organizaci spojených národů, kde jsme se stali v roce 2002 členem Rady pro lidská práva, nahradili jsme Rusko. Předsedali jsme v roce 2023 Radě OSN pro lidská práva. Dostali jsme se do vedení Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Rada guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii zvolila předsedou Rady guvernérů Ivo Šrámka. Nahlásili jsme svoji kandidaturu v Radě bezpečnosti Organizace spojených národů. Ministerstvo zahraničních věcí vypracovalo novou bezpečnostní strategii. A tak bych mohl pokračovat.

Je tu celá řada prokazatelných úspěchů, které potvrzují kompetenci pana ministra Lipavského, a je tu i důležitý prvek kontinuity ve vládě na této pozici zahraniční politiky. Nicméně - znovu se vracím k začátku - mít nestraníka ve vládě prostě není nic neobvyklého, nic mimořádného, nic, co by se vymykalo tradici českého politického systému.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji panu předsedovi vlády. A nyní se táži pana poslance? (Poslanec Lang: Ano.) Položí. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, pane premiére. Je mi jasné, že z vaší odpovědi, proč jste si ponechal ve funkci ministra zahraničních věcí pana bakaláře Lipavského - já to budu pořád opakovat, protože on nesplňuje kvalifikační předpoklad pro funkci na MZV, kdyby pracoval někde na konzulování úřadu, tak by ho tam ani nevzali - vaší prioritou totiž, hlavní, je ruská agrese na Ukrajině a hlavně maximum dělání všeho pro občany Ukrajiny, bohužel i na úkor našich občanů. Tak to prostě je.

Potom je tam další priorita - vytáhl jsem to z materiálu - situace na Blízkém východě. A potom zejména to, co splňuje bakalář Lipavský úplně stoprocentně, je vaše adorace jako velkého světového lídra. Tuto aureolu kolem vás bakalář Lipavský vytváří úplně dokonale. Pane premiére, toto je opravdu trochu málo - ale chápu, že bakalář Lipavský pro vás udělá absolutně všechno, proto, aby ještě rok si zachoval pozici na Ministerstvu zahraničních věcí. Je to smutné, hodně lidí nám píše, proč máme tohoto člověka v čele diplomacie. Byla promarněna příležitost něco napravit, postavit do čela diplomata, za kterého bychom se nemuseli stydět. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opět děkuji za dodržení času. A reakce předsedy vlády.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Pane poslanče (S úsměvem.), když jste to nejprve pořád dokola opakoval - bakalář - tak po té mé replice to už tak jako vtipné není, to už je spíš trapné, ale chápu, že to máte napsané, tak ten text čtete celý, tak jako to je... to je v pohodě.

Já si myslím, že i to, že by byl někdo hypoteticky loajální k předsedovi vlády a sdílel jeho vizi zahraniční politiky, že to je výhoda, že to tak být, že to tak prostě chceme - vláda je odpovědná za zahraniční politiku. My máme ještě jeden komfort, který jsme dřív neměli a který chápu, že se nám třeba nemusí líbit, ale máme tady shodu nejvyšších ústavních činitelů, všech, na tom, jak má vypadat zahraniční politika, ať už je to předseda Senátu, předsedkyně Poslanecké sněmovny a samozřejmě pan prezident a vláda. A my se na věci naší zahraniční politiky díváme obdobně, a to nás činí silnějšími v zahraničí, v prosazování věcí, důvěryhodnějšími, to má vliv i na to, čeho dosahujeme v Organizaci spojených národů, to má především vliv na to, čeho dosahujeme v Evropské unii, a to má hlavně vliv na to, že máme zpátky prestiž, důvěryhodnost a naše slovo má v zahraniční politice váhu. Takže já v tomto nevidím žádnou nevýhodu, já v tom vidím jenom výhodu.

A dokonce, přestože to není jednoduché, a přestože vím, čeho se zase dočkám, tak bych vyzval i opozici - a zvláště hnutí ANO, aby sdílelo klíčové hodnoty naší zahraniční politiky, aby se s námi snažilo nalézt společnou řeč, abychom všichni dokázali naší zahraniční politiku jako jednotnou, srozumitelnou, kontinuální, obhajovat a prosazovat v zahraničí v zájmu našich občanů. To by bylo pěkné. Já vás k tomu znovu vyzývám a nabízím vám v tomto smyslu (Předsedající: Čas.) jakýkoliv dialog.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. A pokročíme k interpelaci následující, kterou přednese paní poslankyně Lucie Šafránková, poté se připraví paní poslankyně Oulehlová. A já nyní tedy předávám slovo paní poslankyni Šafránkové.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, pane premiére, mám na vás otázku: jak se stavíte k opakované veřejné kritice vašeho poradního orgánu - Národní rozpočtové rady vlády - a jejího předsedy, že vámi předložený návrh státního rozpočtu na rok 2024 je nereálný, že výrazně nadhodnocuje rozpočtové příjmy a naopak nepočítá s některými rozpočtovými výdaji, které jsou ze zákona povinné? Jedná se mimo jiné o výdaje na důchody, na dotace producentům obnovitelných zdrojů energie, o příjmy z emisních povolenek a tak dále. Národní rozpočtová rada hovoří o rozdílu 45 miliard korun mezi vámi deklarovaným schodkem rozpočtu a tím skutečným.

Další věcí je to, že podle posledních statistik zveřejněných statistickým úřadem Evropské unie Eurostat je i výše loňského rozpočtového schodku o mnoho desítek miliard korun vyšší, než je uváděno vaší vládou. Jde mimo jiné o dluhy skryté v mimorozpočtových fondech, o započtení mimořádné části dividendy od společnosti ČEZ, kterou vláda zahrnula do rozpočtu v rozporu s mezinárodní metodikou, a o další zásadní věci a rozpory. Ve skutečnosti máte deficit daleko vyšší, než tvrdíte. Pane premiére, jak je možné, že jsou v informování občanů o státním rozpočtu mezi nejvyššími orgány státu a veřejné správy tak zásadní rozpory? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně i za dodržení času. A nyní se ujme slova předseda vlády České republiky. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní poslankyně, děkuju za otázku. Tyto věci je určitě dobré vysvětlovat, protože stanovisko Národní rozpočtové rady není možné brát na lehkou váhu, ale je ho potřeba zasadit do správného kontextu.

První věc, kterou bych si dovolil - ne snad opravit, ale upřesnit, Národní rozpočtová rada není poradním orgánem vlády, ale je to nezávislý orgán, jako takový ho musíme brát. Kritika Národní rozpočtové rady se týká maximálně jednotek procent, ona se v podstatě týká půl procenta až jednoho procenta z objemu rozpočtu - to je potřeba také vidět, to si můžete doložit nebo se můžete podívat na čísla, tam je to prostě zjevné. A ono to ukazuje jednu věc, že mi rozpočty na rozdíl od předcházejících vlád, respektive předcházejících ministrů financí, pan ministr Stanjura je trefuje velmi přesně.

Proč Národní rozpočtová rada některé položky kritizuje? Národní rozpočtová rada je z povahy věci konzervativnější v odhadech. Ministerstvo financí vychází z reality, ze zkušeností, z reálnějších odhadů. K tomu bych ještě přidal informaci, která taky už ve veřejném prostoru je, že výbor pro rozpočtové prognózy je označil za realistické. Takže máme tu stanovisko výboru pro rozpočtové prognózy, který na konci srpna řekl, že odhad příjmů, celkový, je realistický.

Ten spor... rozdílné stanovisko Národní rozpočtové rady se týká příjmů z emisních povolenek. Tam se řídíme stanoviskem gesčně příslušného ministerstva, což je Ministerstvo životního prostředí, které si stojí za odhadem, se kterým potom pracovalo Ministerstvo financí. Toto se těžko verifikuje, kdo má pravdu, protože se to řídí tržními cenami, a to je jako obtížné predikovat, nicméně jsme se přiklonili k stanovisku gesčně příslušného ministerstva, tedy Ministerstva životního prostředí.

To, co tam zůstává otevřené - a to já netajím - jsou platby za POZE, které tam vlastně v rozpočtu předpokládají, předpokládají určitou legislativní úpravu, kterou chceme v nejbližší době provést, už byla představena Ministerstvem financí, Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Je to soubor opatření, kterým by se měla částka na obnovitelné zdroje snížit, ta potřebná částka. Ale já tady otevřeně říkám, pokud se to nepodaří, tak to budeme muset dofinancovat v průběhu roku. To jsem nikdy netajil, netajil to ani ministr financí. Tak to prostě je.

To, co chci v této souvislosti také zopakovat nebo zdůraznit, je, že platby za POZE pro fyzické osoby ani firmy se nebudou pro příští rok zvyšovat.

Když se podíváte na ty připomínky Národní rozpočtové rady, které vznesla k rozpočtu na příští rok, a srovnáte je s předchozími roky, tak zjistíte, že ty připomínky jsou vlastně velmi mírné. Národní rozpočtová rada každý rok vznáší připomínky. Ale chápu, že je předvolební rok, je to poslední rozpočet před volbami, tak ta pozornost, která je tomu věnována, je samozřejmě vyšší.

K rozpočtu obecně bych chtěl říct, že jsem velmi rád, že se nám daří snižovat celkový deficit oproti roku 2021. Když jsme ještě ty rozpočty neměli v rukách, tak jsme snížili deficity o 180 miliard korun. Ale to není tak důležitý údaj, jako to, jaký je deficit veřejných financí k hrubému domácímu produktu, což bylo přes 5 procent, než jsme nastoupili, a v příštím roce na základě tohoto rozpočtu bude 2,3 procenta HDP, tedy budeme plnit bez problémů maastrichtská kritéria. Jsem rád, že ten rozpočet je rekordní z hlediska investic, je to proinvestiční rozpočet, který se soustředí na rozvoj infrastruktury, silnic, dálnic, železnic, na rozvoj vzdělávání, vědy, výzkumu a také na posilování naší bezpečnosti. Myslím, že to je velmi seriózně, realisticky, odpovědně sestavený prorůstový rozpočet, což je velmi důležité pro další dobrou budoucnost České republiky.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a vnímám zájem paní poslankyně položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Pane premiére, já nevím, jestli si uvědomujete, že hospodaříte s penězi občanů této země, kteří tvrdě pracují a tvrdě odvádějí daně. Takže by tady neměly být žádné rozpory ani pochybnosti o tom, jestli ten rozpočet je, nebo není reálný. Za mě je jednoznačně nereálný, protože když jsem si přečetla všechny připomínky, tak je jednoznačně nepravdivý a podle mého úsudku zcela netransparentní. Na důchody vám chybí 7 miliard korun. Já se ptám, jak je to možné? Příspěvek na péči v prvním stupni závislosti, který činí směšných 880 korun, vaše vláda odmítla zvýšit byť o jednu jedinou korunu. Je to výsměch všem lidem se zdravotním postižením. A takto bych mohla pokračovat opravdu ještě hodně dlouho. Takže prosím, uvědomte si, že hospodaříte s penězi daňových poplatníků, kteří tvrdě pracují, a uvědomte si prosím, že ty peníze, se kterými hospodaříte, musí být transparentní a musí (Předsedající: Čas.) být vynaloženy pro naše české (Předsedající: Čas, prosím.) občany. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A nyní závěrečná reakce. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Samozřejmě že hospodaříme s penězi daňových poplatníků, a proto s nimi hospodaříme taky odpovědně a proto je na rozdíl od našich předchůdců nevyhazujeme za věci, které nejsou důležité a neprojídáme je, ale investujeme. To si myslím, že je to podstatné. Kdybychom neinvestovali, tak ten rozpočet je vyrovnaný z roku na rok, mohli bychom říct: Vidíte, výborně, máme vyrovnaný rozpočet. Ale bylo by to neodpovědné, protože bychom neinvestovali. Rozpočet je naprosto transparentní.

A já vlastně ani moc nechápu podklad pro vaši kritiku, protože když se podívám na minulé roky a rozpočty, které jsme sestavovali, tak jsem vždycky poslouchal, jak je to nerealistické, jak to nevyjde, jak bude deficit o 100 miliard nebo kolik vyšší. To jsme tady pořád poslouchali.

A ty rozpočty vycházejí. Takže vy už máte zkušenost, že naše rozpočty na rozdíl od těch předcházejících, kde se přestřelily příjmy a výdaje o desítky nebo stovky miliard korun, tak nám se nic takového neděje. My ten rozpočet máme realistický a vychází nám - přestože procházíme obrovskými krizemi.

No a teď abychom ale nemátli veřejnost, to je taky důležité říct. Výdaje si do jisté míry můžete naplánovat poměrně přesně. To je asi možné, byť vždycky dojde k nějakým nečekaným věcem, to všichni víme, ale pro to snad máme všichni pochopení. Ale copak se dají naplánovat úplně přesně příjmy? Vždyť příjmy rozpočtu jsou odhad. Kvalifikovaný odhad na základě nějakých predikcí. Proto se taky tomu věnuje spousta orgánů, proto samozřejmě, a to je transparentní, upozorňuje třeba Národní rozpočtová rada, že má trošku jiný odhad u některých položek, proto máme výbor pro rozpočtové prognózy, aby verifikoval to, jestli ten odhad příjmů je dobrý. Ale v každém případě vždycky všude na světě příjmy jsou odhad, je to nějaký předpoklad, do kterého se (Předsedající: Čas.) trefujete, že vyjde.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. A tím jsme ukončili tuto interpelaci.

Postoupíme k následující, kterou přednese paní poslankyně Renata Oulehlová, a následně se připraví pan poslanec Sládeček. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Děkuji vám za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, začíná se stávat každoročním pravidlem, že Úřad práce České republiky eviduje nárůst mladých uchazečů, kteří mají pouze základní vzdělání. Letošní rekordní počty jsou alarmující. V září tohoto roku mezi uchazeči o zaměstnání skončilo 5 115 mladistvých do 18 let. Meziročně je to navýšení o 671 mladistvých, což je patnáctiprocentní nárůst. Jde o nejvyšší počty za posledních 20 let. Nejméně nezletilých uchazečů o práci bylo evidováno v září roku 2019. A právě od toho roku po ten letošní počet mladistvých v evidenci stále narůstá.

Nejhorší situaci ukazuje Ústecký kraj, ale i v našem Karlovarském kraji je situace tristní. V loňském září uchazečů do 19 let bylo evidováno 324, ale co je horší, 51 z nich nemělo ani dokončené základní vzdělání. Oproti tomu uchazečů starších 60 let, to znamená, že se jedná o osoby, které celý život pracovaly a nyní z nějakého důvodu buď přišly o práci, nebo jejich zdravotní stav jim nedovolí dále pracovat, bylo registrováno 301. Znamená to tedy, že rozdíl mezi osobami, které přišly o práci, a mladistvými, kteří jsou zdraví, ale nejsou zaměstnaní, je vyšší.

V minulosti jsem ve výše uvedené věci interpelovala pana ministra práce a sociálních věcí (Předsedající: Čas.) Bohužel tedy čas mi nevyšel, ale pane předsedo vlády, (Předsedající: Prosím.) prosím, máte nějaký návrh, jak tuto situaci řešit?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a velmi požádám příště o dodržení času, paní poslankyně. Byla jsem vstřícnost sama, jak se tady dříve říkalo.

A nyní pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Tak já bych o to měl zkrátit svoji odpověď, ale nevím, jestli se mi to povede. Já myslím, že toto je opravdu relevantní otázka a je důležité se těmi věcmi zabývat. Zase pro celkový kontext bych chtěl říct, že Česká republika patří k zemím, které mají dlouhodobě, konkrétně v posledních deseti letech, nejnižší nezaměstnanost v rámci Evropské unie a někdy tam máme drobný sezónní výkyv, že nejsme na prvním místě, jsme třeba na druhém nebo na třetím, ale pak se zpravidla vracíme na čelo tohoto žebříčku. To potvrzují i data čerstvě zveřejněná Eurostatem, kdy v Evropské unii je nezaměstnanost 5,9 procenta v srpnu, v eurozóně 6,3 procenta a v České republice je to 2,8 procenta. Stále jsme nejnižší v Evropě. Tak to je ten obecný kontext, na který se můžete dívat ze dvou hledisek. Je to určitě pro společnost dobré číslo, může to mít ale i určitý vliv na nedostatek pracovní síly, což zase podvazuje naši prosperitu. Ale my jsme rádi, že máme nejnižší nezaměstnanost a že ta čísla jsou taková.

Je pravda, že došlo k mírnému navýšení u mladých lidí. Vy jste tady zmínila to mírné zvýšení v kategorii mladistvých do 18 let o 671 osob. A tady zase bych si pomohl srovnáním, pořád je to výrazně pod průměrem Evropské unie.

Pokud jde o vysvětlení toho faktu - a já říkám znovu, zabývejme se jím, to není banální věc, to opravdu je otázka, která je na místě - nemusí to zvýšení nezaměstnanosti mezi mladistvými nutně znamenat nemožnost si najít práci, protože i data ukazují, že v České republice máme spíš opačný problém, že je poptávka po pracovních místech větší než nabídka na trhu práce pracovních sil, ale může to mít příčiny následující.

Ale může to mít příčiny následující: někteří uchazeči o zaměstnání nenastoupí na střední školu, protože se na ni nedostali, rozhodli se, nepokračují ve středoškolském vzdělání, nebo se připravují na přijetí na střední školu nějakým jiným způsobem, cestují, získávají zkušenosti, prostě v určitou dobu nepracují. To je jeden důvod. Druhý důvod: může jít o mladé lidi, kteří dokončili dvouleté učební obory, anebo taky o lidi, kteří nedokončili středoškolské vzdělání, těch taky není málo. A proto právě připravujeme, nebo pracujeme na reformě středoškolského vzdělávání a i celkové změně vzdělávacího systému tak, aby nedocházelo k těmto propadům a k těmto ztrátám let a talentů mladých lidí. A pak je tu samozřejmě taky důvod, který je každoroční, a to je, že v září dochází k určité sezónní nezaměstnanosti. Lehce roste nezaměstnanost v důsledku toho, že přestávají se dělat některé práce, které mají sezónní charakter. Takže ten vývoj je tady každoročně velmi podobný. Letos je to ještě podtrženo tím, že tu byl také silný ročník, co se týká uchazečů o středoškolské vzdělávání, takže tam může i tím silným ročníkem být ten větší výkyv.

K té regionalitě mám tady v podkladech jedno vysvětlení, prosím pěkně, nevím, nemám teď možnost to ověřit, jestli je správné, ale mezi mladistvé uchazeče se započítávají i lidé s dočasnou ochranou, tedy váleční uprchlíci z Ukrajiny. A to může ta čísla také do jisté míry zkreslovat, protože v krajích, kde je nejvíce mladistvých uchazečů o práci, o zaměstnání, to je Praha, to je Ústecký kraj, to je Středočeský kraj, tak je současně nejvíce přihlášených uprchlíků. A naopak nejméně přihlášených uprchlíků je ve Zlínském kraji, kde je také ten počet, jak jste sama zmínila, myslím počet mladistvých uchazečů, nejmenší. Ale neříkám, že toto je vysvětlení. Nejspíš je to soubor všech příčin, o kterých tady mluvím.

Ale já vidím opravdu cestu ve změně středoškolské struktury oborů a těch kvalifikací tak, aby prostě mladí lidé měli odpovídající vzdělání pro pracovní trh.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Je zájem o doplňující otázku.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Pane premiére, to, co jste tady řekl, je jistě v mnoha věcech pravda, ale bohužel - bohužel - a víme to všichni, je mnoho mladistvých, kteří prostě pracovat nechtějí, protože to samé vidí u svých rodičů. A to byl ten můj dotaz, co by se s tím mělo dělat? Protože myslím si, pane premiére, že se shodneme oba dva, že pokud si tito lidé neosvojí pracovní návyky už v raném věku nebo v tom mladém věku, tak je těžko získají v budoucnosti. A opravdu to zatěžuje i státní kasu nás všech. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Myslím, že tady jsme opravdu blízko ke shodě, protože důvody, které jsem uváděl, jsou relevantní, a myslím, že to taky potvrzujete. Ano, a jsou tu i příčiny sociálně kulturní, o kterých mluvíte vy. Ale tam přece vedle změny způsobu vzdělávání, která taky hraje roli, je druhá věc, o kterou se snažíme, a to je právě prováděná změna systému sociálních dávek a poměrně výrazná úprava sociální politiky. A ta změna systému sociálních dávek kromě toho zjednodušení, že ze čtyř dávek bude jedna, přece obsahuje celou řadu nástrojů, jakým způsobem motivovat lidi k tomu, aby se snažili získat práci, aby pracovali, aby vlastně nerezignovali na to, že nemusí usilovat o nic a stát se o ně postará. Myslím, že tato reforma by opravdu a i podle ohlasů lidí, kteří se zabývají zvlášť těmi problematickými lokalitami a problematickými skupinami ve společnosti, je ta cesta, kterou jdeme, správná. A tam je právě motivace k práci. Je tam také motivace k tomu, aby lidé posílali děti do školy, aby plnili povinnosti vůči státu. A mělo by to postupně, to není věc, která se dá změnit ze dne na den, odbourat i ty stereotypy nebo způsob chování, ke kterému nekontrolovaný, neadresný, neindividualizovaný systém sociálních dávek aspoň u některých lidí také vede. Takže myslím, že je naším společným úkolem to napravovat. A doufám, že můžeme počítat s podporou alespoň části těch změn, které v sociální politice děláme.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Následující interpelaci přednese pan poslanec Karel Sládeček, poté se připraví paní poslankyně Knechtová. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Karel Sládeček: Děkuji za slovo. Vážení spoluobčané, pane premiére, kolegyně, kolegové, pravidelně se setkávám s občany Moravskoslezského kraje a z těchto setkání vyvstává vždy mnoho otázek, na které chtějí moji spoluobčané znát odpověď. Pokud vynechám nejčastější otázku, proč vaše vláda tolik škodí této zemi, na kterou stejně neodpovíte, tak mezi další otázky poslední doby patří otázky související se zpackanou digitalizací stavebního řízení. Vaše spoluobčany velmi zajímá, a tedy se vás ptám, kolik se za tento paskvil utratilo peněz? Za druhé, kdo ponese politickou odpovědnost? Za třetí, kdo ponese hmotnou odpovědnost a jaká bude náhrada škody? Za čtvrté, proč se software pustil do provozu bez řádného testování a certifikace? Za páté, proč jste ministra Bartoše neodvolal po 14 dnech od zavedení digitalizace, když bylo zřejmé, že ji manažersky nezvládl? Mohl jste tak zabránit miliardovým škodám. Děkuji za občany a za vaši odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní má slovo předseda vlády Petr Fiala. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji za otázku. Tak já jsem o digitalizaci stavebního řízení mluvil mnohokrát a i na těchto interpelacích a i minulý týden myslím, že jsme měli dokonce dvě interpelace na to, takže nevím, co bych k tomu ještě mohl říct nového. Nicméně opakování je matka moudrosti. Myslím, že se někdy říká, že co v politice neřeknete stokrát, tak jako byste neřekli, tak já klidně některé ty věci zopakuji. Prosím pěkně, tato poznámka nemá zlehčit ten problém.

Digitalizace stavebního řízení je problém. Já před ním, nestrkám hlavu do písku. Jednal jsem. Vyvodil jsem z toho odpovědnost v první chvíli, kdy se ukázalo, že ty problémy jsou systémové, že to je manažerské selhání. Do týdne jsem z toho vyvodil personální odpovědnost vůči panu ministru Bartošovi. A stojím si za tím načasováním, protože si myslím, že dříve by pro to nebyl dostatek podkladů a důvodů. A taky jsme všichni nevěděli to, co víme teď. A nemohli jsme to ani vědět. Ale já bych tady mohl mluvit zase o digitalizaci stavebního řízení, o krocích, které jsme udělali a co bude.

Já se ale nechci vyhnout vaší odpovědi, takže vám odpovím úplně jasně. Cena spojená s dodáním softwaru a hardwaru, tedy za dodání softwaru a hardwaru spojeného s digitalizací stavebního řízení - bylo vyfakturováno dodavatelům zhruba 300 milionů korun. To je částka, kterou to stálo. Není v tuto chvíli úplně jasné a nemůže to být jasné, co z toho bude použitelné dál, možná naprostá většina, a co ne. Až toto budeme vědět, tak budeme moci nějak postupovat a vyvozovat nějakou případnou další odpovědnost.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ale také Krajský soud v Brně, potvrdily, že kromě technického systému byl problém se zadáním zakázky na jejich vytvoření, který se neuskutečnil v souladu se zákonem. Ale to je také relativně nový poznatek.

Na základě toho spouští Ministerstvo pro místní rozvoj - to si myslím, že je odpovědný krok - forenzní audit, který posoudí naplňování smluvních vztahů. Audit by měl být hotový do konce ledna roku 2025 a teprve na základě tohoto forenzního auditu budeme moci rozhodnout, jak v této věci dále postupovat. Pokud by třeba audit zjistil, že dodavatelé systému digitalizovaného stavebního řízení neodvedli kvalitně svoji práci, tak pak by mohly být na základě smluvních podmínek z toho vyvozeny nějaké důsledky, a oni by mohli nést nějaké následky. Takže takto si to stojí, pokud jde o ceny, pokud jde o vyvození případné odpovědnosti a pokud jde o to, jak se dá zjistit, zda došlo k nějakým škodám a v jaké výši.

Pokud jde o další kroky, tak už jsem tady informoval o tom, že vláda 16. října projednala zprávu o stavu digitalizace stavebního řízení, včetně návrhu, jak ten problém řešit. Existovaly dvě varianty. Varianta A znamenala pokračovat v rozvoji dosavadního systému, varianta B znamenala zcela novou cestu k cílovému řešení. Na základě doporučení expertů jsme se rozhodli pro variantu B, to je nerozvíjet ten současný systém a vypsat novou veřejnou soutěž na zadavatele celého systému, zároveň ale využít ty komponenty, které jsou funkční. Proto se taky nedá říct, že ty prostředky byly vynaloženy zbytečně. Nebyly, ale to se ukáže po vyhodnocení veřejné soutěže.

Pak jsme se také zabývali legislativní úpravou pro zajištění právní jistoty územního plánování a stavebního řízení. Zase tam byly dvě varianty. Varianta A, takzvaný úplný bypass, tedy vypnutí všech nových systémů a návrat ke stavu před červencem 2024, a varianta B, částečný bypass, tedy přechodné období s povinným elektronickým odevzdáváním dokumentace a zachováním všech systémů. I v tomto případě jsme se z dobrých důvodů rozhodli pro variantu B.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní můžeme přistoupit k další interpelaci, kterou přednese paní poslankyně Lenka Knechtová. Poté se připraví pan poslanec Kott. Paní poslankyně, ještě načtu omluvu, kdy se omlouvá pan poslanec Oldřich Černý od 14.30 hodin ze zdravotních důvodů. Nyní prosím, ujměte se slova.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane premiére, můžete mi prosím jednoduše vysvětlit, proč se vynakládaly finanční prostředky na vytvoření eDokladů, když se nám včera potvrdilo, na co jsme upozorňovali už dávno. E-Doklady nejsou kompatibilní s nově představeným řešením Evropské unie, tedy evropskou digitální peněženkou a digitálním cestovním pasem. S evropskými aplikacemi bude možné cestovat, s těmi českými bude možné dál se digitálně prokazovat pouze v tuzemsku.

Cena za implementaci eDokladů pro státní orgány je odhadován na 20 milionů korun s následnými investicemi ve výši dalších 30 milionů korun v dalších letech. Obce a kraje budou muset investovat mezi 60 a 90 miliony korun za tato nové řešení. Takže se chci zeptat, zda ta investice do eDokladů byla vůbec k něčemu? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně za dodržení času. Nyní se ujme slova předseda vlády, prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní poslankyně, děkuji za otázku. Především si myslím, že mít doklady v mobilu je něco, co je prostě příjemné, dobré. Všichni nosíme mobil. Já jsem si to tedy dal dokonce jako jednu ze svých osobních priorit, když si vzpomenete na to, co jsem tady zdůrazňoval z těch věcí, které dělá vláda. Jsem rád, že tady v mobilu mám doklady, občanský průkaz, že to funguje, že se tím mohu prokazovat na řadě míst. (Ukazuje do pléna svůj mobilní telefon.) Jsem rád, že tady mám seznam toho, na co jsem byl a nebyl očkován v elektronické zdravotní kartě. Jsem rád, že nemusím vozit řidičský průkaz, technický průkaz, že prostě tohle všechno funguje a bez té občanky by to nešlo.

Ten občanský průkaz má celou řadu funkcionalit a je respektován stále větším počtem orgánů. Jak víte, tak od 1. ledna příštího roku je budou akceptovat i ti zbývající - volební komise, banky, notáři, zdravotní pojišťovny, pošta a další, a bude to plnohodnotný doklad. To si myslím, že je dobře, že to občané oceňují a že to je něco, co tak má být. Mohlo to být dřív. Je škoda, že to nebylo o čtyři roky dřív. Kroky k tomu se mohly začít dělat prostě mnohem dřív. Máme to až v posledním roce, nebo máme to až od roku 2024, ale prostě to máme a je to dobře.

Evropská občanka - to je, prosím pěkně, název v uvozovkách - je něco trochu jiného. Je to širší nástroj. Bude k dispozici za dva roky a bude zahrnovat více funkcionalit. My na tento nástroj jako Česká republika pochopitelně také přejdeme, ale to vám řekne snad každý odborník. Výhodou bude, že velká část občanů a velká část institucí budou zvyklí už tu službu využívat a to usnadní přechod na to, co chystá celá Evropa. Evropská občanka by měla občanům EU umožnit snadno a bezpečně prokazovat svoji identitu a další údaje on-line, off-line, napříč Evropou.

Bude to zahrnovat i přístup k vybraným digitálním službám - založení bankovního účtu, podepisování dokumentů, cestování. Navíc tam bude evropská peněženka digitální identity pro elektronické podpisy, pro ověřování identity, což usnadní každodenní úkoly, sníží to potřebu dalších dokladů, které byste třeba museli mít u sebe. Je to ještě jiný typ dokladu nebo elektronické identity, než jaký nabízí naše eDoklady nebo naše občanka. Ale jak říkám, to, že to už máme, že si na to zvykají občané, že si na to zvykají instituce, že se s tím učíme pracovat, je výhoda pro přechod do toho nového systému.

Na tom evropském systému pracuje v České republice Digitální a informační agentura, která má na starosti zajištění technického vývoje a související legislativní úpravy. Do konce roku 2026 by tady ten systém EU DIF měl začít fungovat a měli bychom do něj postupně přecházet. Tedy je to v nějakém překladu evropská peněženka digitální identity. Znovu opakuji, že je zjevné, že to, že už jsme na to připraveni těmi českými eDoklady, je prostě výhoda, přestože ten systém bude mít i jiné funkcionality.

V případě toho přechodu se nedá mluvit o tom, že by to byl nějaký úplně přímý přechod. Jde spíš o zobecnění a rozšíření konceptu, který máme, tedy koncept jakéhosi dokladu na koncept jakéhosi přenosného trezoru na nejrůznější skutečnosti, které se vážou na identitu osoby. Čili abych to řekl občanům jednoduše. To, co se chystá v Evropě, není totéž. My jsme neudělali něco totéž, co je horší. My jsme vytvořili elektronickou podobu našeho občanského průkazu, ale v Evropě se chystá úplně jiný a mnohem více funkcionalitami vybavený systém. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a paní poslankyni dám možnost ještě zareagovat, poněvadž sama položí doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane premiére, děkuji za odpověď. Já jsem velmi ráda, že jste to tady takhle shrnul a rozčlenil. Na tom je totiž krásně vidět to, že my vlastně vůbec nešetříme ty finanční prostředky. To, co jste ukazoval v občance, tak to podle důvodové zprávy vlastně nás bude stát až 1,5 miliardy korun a to, co přijde z Evropy, to jsou ta čísla, která jsem tady citovala. A já si prostě myslím, že my v České republice tak to velmi drahé mezikroky úplně nepotřebujeme. Děkuji..

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A opět na závěr předseda vlády. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já teď nemám před sebou nějaký přehled těch částek, ale vím, že v roce 2024 na eDoklady bylo vynaloženo asi 60 milionů korun, tak to zas není ta miliarda, o které tady mluvíte. Ale já myslím, že to, co jsem říkal, je srozumitelné. Ale to není vyhazování peněz. Tady se dlouho mluví o elektronických dokladech. Já bych tady mohl i dokumentovat kroky, které se dělaly, a i důvody, proč se třeba předcházející politická reprezentace neodhodlala k tomu to spustit, a to ještě o evropském řešení toho mnoho známo nebylo, ale my jsme prostě vytvořili systém elektronických dokladů, který je funkční, který občané používají a mohou ho naplno používat od příštího roku, a do toho se vytváří nějaký úplně jiný evropský systém, který bude zahrnovat různé možnosti prokazování identity a nakládání s vlastní identitou v kontaktu s úřady, což je něco kvalitativně jiného. A my budeme na to připraveni, my s tím naším systémem, ne úplným jednoduchým přenosem, ale už připraveni do toho přejdeme. Mně to připadá jako naprosto přirozené a správné a nevím, proč bychom měli s každou digitalizací pořád čekat a nebo ji dělat tak, abychom havarovali. Tady bychom měli mít radost z toho, že zrovna ty eDoklady a zrovna občanka v mobilu funguje, je to bez větších problémů a všem nám to usnadňuje život. Já tedy aspoň mluvím za sebe. Mně to, že mám občanku v mobilu, že tam mám elektronickou kartu, kde vím o svých očkováních, že nemusím vozit techničák, že nemusím vozit řidičský průkaz, život prostě usnadňuje. Já ty kartičky nemám rád.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a pokročíme dále k interpelaci, kterou přednese pan poslanec Josef Kott, a poté se ještě připraví pan poslanec Janulík. Prosím.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji pěkně za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, škody po povodních, které nahlásili zemědělci, zatím jsou v jednotkách miliard korun. Největší ztráty utrpěla rostlinná výroba, kde vlastně ty ztráty evidují téměř dvě třetiny podniků. Voda zničila úrodu a vlastně znemožňuje i osetí ozimů. V nejvíce postižených oblastech je opravdu velký problém.

Ministerstvo zemědělství slibuje úlevy, co se týče kontrol ze strany SZIF. Členové vlády dali příslib, že spolu s Polskem požádá Česká republika také o pomoc Evropskou unii, a dle mých informací zatím nikdo za Českou republiku toto neudělal. Lze předpokládat, že některé státy byly rychlejší a ten finanční obnos, který v té unii je, je omezený.

Takže já mám vlastně tři otázky. Ta první je, jste připraven iniciovat žádost o pomoc z krizové rezervy Evropské unie pro zemědělství?

A druhá, podpoříte prosím pana ministra zemědělství o urychlené uvolnění finančních prostředků z národních zdrojů? Jsem si vědom toho, že vlastně spící projekt nebo dotační titul na Ministerstvu zemědělství na pomoc škod po povodních na majetku jednotlivých povodí, Lesů České republiky a ostatních subjektů v rámci státu byl spuštěn, a děkujeme za to. Škoda, že takhle akční nebylo i Ministerstvo životního prostředí.

A třetí otázka. Jste, pane premiére, připraven podpořit revizi rozpočtu Ministerstva zemědělství na rok 2025 ve prospěch zmírnění škod v živočišné výrobě? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a nyní vystoupí s odpovědí předseda vlády. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, naše vláda byla velmi aktivní od první chvíle, kdy hrozily extrémní srážky a povodně. Udělali jsme řadu opatření, aktivovali jsme krizové řízení a podařilo se nám prostě zmírnit řadu škod, které by nastaly. Evakuovali jsme přes 13 000 lidí, a tak bych mohl pokračovat. A také jsme hned na začátku začali pomáhat s finanční podporou, odklízením následků po povodních, pomáhali jsme postiženým a pomáháme obcím, občanům, firmám. A tady bych mohl uvést konkrétní příklady. Na odstraňování škod po povodních jsme vyčlenili v letošním rozpočtu 30 miliard korun, v příštím roce 10 miliard korun a máme i pracovní skupinu, která průběžně řeší financování oblastí postižených povodněmi. Několik programů je již vypsaných a řešíme to i v různých oblastech.

Já nicméně musím říct, že prioritní je teď infrastruktura. Tím nepodceňuju žádné další věci, ale prioritní je infrastruktura. Ministerstvo pro místní rozvoj předkládá vládě komplexní strategii obnovy území. Tam je na to termín ze zákona - do tří týdnů od konce stavu nebezpečí to má ministerstvo udělat. Na tuto strategii potom naváže další pomoc, která bude záviset na vyčíslení škod. Teď je situace taková, že - a to je z pochopitelných důvodů - Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj mají potíže s vyčíslením škod na obnovu majetku. Oba kraje by měly předložit ty číselné údaje do konce října tohoto roku, ale zatím to k dispozici nemáme, což některé další formy pomoci státu trošku komplikuje. Ale znovu říkám, já mám pro pro to porozumění. Ta situace jednoduchá není.

Schválili jsme dotaci Olomouckému kraji 500 milionů korun z té 30miliardové rezervy. Už předtím jsme uvolnili desítky milionů korun pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Aktivovali jsme dotační program Živel, pomoc pro obce, pomoc pro občany. Mohou žádat o další finanční prostředky. Schválili jsme program Živel 4, ve kterém je miliarda korun pro obce zasažené povodní. Dá se použít na výstavbu modulárních, mobilních domů. Příjem žádostí bude spuštěn zítra, tedy 1. listopadu.

V přípravě také Živel 3, což jsou dotace a výhodné úvěry fyzickým osobám na obnovu bytů v rodinných a bytových domech. Umožnili jsme také daňové výjimky, prodloužení lhůt, spustili jsme poradenství, aktivovali jsme armádní pomoc, udělali jsme hodně i pro pomoc firmám. Národní rozvojová banka společně s Ministerstvem průmyslu, Ministerstvem financí připravila dva programy pro podnikatele zasažené povodněmi, ve kterých budou k dispozici zvýhodněné úvěry a záruky asi za 5 miliard korun.

Podpořili jsme zaměstnavatele, program Povodeň 2024. Zaměstnavatelé mohou čerpat na jednoho zaměstnance až 18 000 korun. Těch opatření je celá řada. Snažíme se také využít státní pozemky na výměnu, aby se v nejvíce postižených místech znovu nestavěly domy, ale občané zároveň měli možnost dál bydlet v těch daných obcích.

Tak bych mohl pokračovat, ale já nemám rád, když něco nevím, tak říkat, že to vím, a zamlouvat to. Takže na tu vaši konkrétní otázku, pokud jde o některá opatření, která se týkají zemědělství a Ministerstva zemědělství, teď nemám konkrétní odpověď. Podívám se na to, jakým způsobem se tam postupuje, a pak budu schopen kompetentně odpovědět.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a prosím, doplňující dotaz.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji, pane premiére. Já tomu rozumím, nicméně v podstatě vím, že vlastně administrátorem těch finančních podpor ve prospěch zemědělských subjektů a potravinářských subjektů bude sice Ministerstvo zemědělství, ale vzhledem k tomu, že se skutečně jedná i o té možnosti krizové rezervy EU, tak bych tam požádal o to, abychom byli aktivní.

Na druhou otázku, která měla být doplňující, vy jste mi zčásti odpověděl, nicméně ta otázka zněla, jestli budou otevřeny nové dotační tituly prostě pro běžné občany, protože zatím dostali rázově 40 000 korun a vlastně přichází zima a náklady na bydlení budou čím dál vyšší, takže jestli byste mohl, nebo někdo, říci vlastně těm samosprávám, kde bude možné nalézt nějaké odkazy na to, aby všichni postižení věděli, kde mohou žádat o další podpory. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní má slovo opět předseda vlády Petr Fiala.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já to zkusím zjednodušit. Tak samozřejmě klíčovou roli tady hraje Ministerstvo pro místní rozvoj, ale tu pracovní skupinu, vedenou Ministerstvem financí, jsme udělali právě proto, aby různé dotační tituly a různé varianty a možnosti pomoci byly pokud možno jednotné a pokud možno jednoduché.

Když já tady říkám, že jsme vyhlásili programy, které jsou pro obce, tak to ale má být tak, že skrze ty obce ta pomoc jde k občanům, takže samozřejmě obce mohou žádat o finanční prostředky na čistírny, vodovody, kanalizace, na to třeba jsme vyčlenili asi 2 miliardy korun, mohou žádat - a to už se zase týká obcí - o výstavbu modulárních mobilních domů, přípravu ubytovacích prostor. Už jsem říkal, bude spuštěn ten program, nebo přijímání žádosti bude spuštěno zítra, zase je to pro občany, ale je to skrze obce, což my považujeme za správné. Zmínil jsem tady program Živel 3. Tak Živel 3 poskytne dotace a výhodné úvěry i fyzickým osobám anebo společenství vlastníků jednotek právě na obnovu rodinných a bytových domů.

I občanů se týkají daňové výjimky a prodloužení lhůt. Takže ono to všechno jako směřuje k občanům a firmám, ale ten základní nástroj, že to jde skrze obce ve většině těch programů, které nejlépe znají to, komu je potřeba pomoct a kde je potřeba pomoct, tak aby to bylo co nejúčinnější.

A na to zemědělství se podívám.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. A my nyní přistoupíme k interpelaci pana poslance Miloslava Janulíka. Prosím.

Prosím.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo. Pane premiére, já jenom rychle svoji interpelaci shrnu. Časovou osu snahy o přesun ambasády v Jeruzalémě, začátek té mojí činnosti v roce 2017, usnesení Sněmovny, výzva vládě, aby se zasadila o respektování Jeruzaléma coby hlavního města, jaro 2019 výzva ke společnému přesunu ambasád V4, 2019 hlasování o výzvě o výzvě kolegyně Černochové, skoro všichni byli pro, v roce 2021 vznik skupiny spojenců, kterou jsem založil, v roce 2022 předání obdobné výzvy premiérovi, potom v roce 2023 přednesení návrhu usnesení na skupině přátel, pak v roce 2023 konání třetího dne Jeruzaléma v Senátu s mezinárodní účastí zákonodárců, spojenců Izraele, pražská deklarace, mé prohlášení k tomuto, pak samozřejmě přišel rok 2023 říjen, takže hned devátého veřejná akce na Václaváku a 10. 10. jednomyslné usnesení všech 162 poslanců, které jsme iniciovali s kolegou Bartoškem a výzva k přesunu ve vhodný okamžik. V listopadu jsme ještě udělali konferenci právníků, kteří vysvětlovali statut Jeruzaléma jako hlavního města ve vztahu k mezinárodnímu právu, takže tam prostě byly vyvráceny všechny námitky. A 6. 6. se zase konal čtvrtý den Jeruzaléma ve Sněmovně.

Čili moje otázka směřuje k tomu, v jaké fázi je teď ten přesun, když vy jste byl jeden ze signatářů na jaře 2019, kdy 88 zákonodárců podepsalo tu výzvu ke společnému přesunu ambasád V4.

A z našeho i z mého pohledu je to teď jenom taková technicistní věc, a proto bych chtěl odpověď, v jaké fázi je teď ten přesun té naší ambasády do Jeruzaléma? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. A nyní vystoupí předseda vlády Petr Fiala. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuju. Dneska je to takové zvláštní, protože v řadě těch věcí se vlastně v tématech, v důležitosti a i do jisté míry směřování shodujeme. A je to taky v tomto případě, vážený pane poslanče, protože já skutečně patřím k těm, kteří si myslí, že bychom takový krok měli udělat, a hlásím se k tomu svému podpisu. Jenom je důležité nějaké načasování a nějaký kontext A to tady chci připomenout.

V tuto chvíli mají v Jeruzalémě ambasádu pouze některé země. A když se podíváme na ten výčet, tak jsou to samozřejmě Spojené státy, a to je, řekl bych, trochu jiná kategorie. Pak je to Kosovo, Honduras, Guatemala a Papua Nová Guinea. Nikdo další.

To je samozřejmě situace, která by nám třeba mohla být jedno, ale v tom mezinárodním kontextu to prostě jedno není.

To samotné přesunutí ambasády z hlediska, řekněme, technického nebo administrativního vlastně není tak složité a podle zákona by o přesunu velvyslanectví rozhodoval ministr zahraničních věcí poté, co by předtím informoval vládu České republiky, čili technicky je to vlastně poměrně jednoduché.

Není to úplně jednoduché politicky a taky se ani nezdá, že by v té situaci, ve které se teď Izrael nachází, pod těmi všemi útoky, kterým je vystaven, že by takový krok v tuto chvíli měl nějakou prioritu. Já jsem celkem v kontaktu s izraelským premiérem Netanjahuem, takže třeba i vím, co Izrael potřebuje a co je momentálně na stole.

Já musím říct, že Česká republika opravdu mimořádně podporuje Izrael. Děkuju i za to, že z opozice pro to máme opravdu podporu, že se na to díváme stejně.

Já tady připomenu pár věcí, které jsou vlastně pro Izraelce důležité. Dodali jsme balistické vesty pro Izrael ve výši skoro 3 000 kusů, zrychlujeme vývozní celní licence do Izraele, to rezonuje, v Izraeli to má ohlas skoro podobný jako v roce 1948, když jsme pomáhali Izraeli. Tak je to významné. Poskytli jsme humanitární asistenci izraelskému zdravotnickému sektoru, další humanitární dary, ale samozřejmě jsou to i politické symbolické kroky, moje návštěva v Tel Avivu s kancléřem Nehammerem, kde jsem se setkal s premiérem i s prezidentem. Ministr Lipavský jednal v regionu. My jsme se postavili proti rezoluci Valného shromáždí OSN, hlasovali jsme i často - neříkám, že osamoceni - ale s malým počtem států pro nebo proti rezolucím, které nebyly vyvážené. Totéž jsme udělali i na úrovni Evropské unie třeba v případě společného prohlášení EU k eskalaci mezi Izraelem a Hizballáhem, kde jsme chtěli prostě i záruky pro Izrael.

Čili ta naše politika je konzistentní, já jsem za to rád, je na ní shoda a budeme v ní určitě pokračovat.

Teď jdu trošku nad rámec toho, co bych měl diplomaticky říkat, ale přesto to řeknu. Myslím si, že abychom udělali ten krok, na kterém se shodujeme, že ho jednou máme udělat, krok k přesunu naší ambasády, tak že bychom to měli udělat ve spolupráci s nějakými dalšími státy a nějakými dalšími evropskými státy. A to není vyloučeno, ale vyžaduje to určité načasování. Pak by ten krok měl ten efekt, který si od toho všichni slibujeme, a měl by i v tom mezinárodním prostředí větší váhu a byl by skutečnou pomocí.

Takže někam tam směřujeme a v nějaké takové fázi jsme, řekl bych, že ta eskalace a ten konflikt na Blízkém východě tu věc neurychluje. Spíše ji zpomaluje. Ale shodněme se na tom, že ten cíl máme a že na něm pracujeme a že by bylo dobré, kdybychom to dokázali udělat i v nějaké, ať už širší, nebo užší skupině, ale skupině států.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a vnímám tedy, že není zájem o doplňující dotaz.

Já ještě načtu omluvy, co došly v mezičase, kdy se omlouvá paní poslankyně Jana Berkovcová a sice od 18 hodin ze zdravotních důvodů. A pak se omlouvá paní poslankyně Karla Maříková od 18 hodin z pracovních důvodů.

Upozorňuji, že je 16 hodin, čili uplynul čas, kdy je možné podat poslední ústní interpelaci na předsedu vlády, takže budou následovat interpelace na ostatní členy vlády.

My se vystřídáme při řízení schůze.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Vážené poslankyně, vážení páni poslanci, dobrý den.

Já děkuji panu premiérovi, vydržel tady s námi hodinu a půl ohledně interpelací.

V tuto chvíli začínáme interpelace na členy vlády.

Upozorňuji, že je 16 hodin a tedy uplynul čas pro pana premiéra.

Poprosím poslance Radka Kotena, aby přednesl interpelaci na prvního místopředsedu vlády a ministra vnitra, kterého už tady také vidím, Víta Rakušana, a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se pan poslanec Jakub Michálek. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Tak já začnu videem z šatny: Pánové, tohle nebylo dobrý. Lidi na nás koukaj a vůbec tomu nerozumí, koukaj a vůbec neví, co děláme.

Já bych se tady teď vrátil k těm platům policistů, protože vy jste pak začal objíždět celou Českou republiku s tím, že jste vysvětloval, jak to vlastně myslíte, a slíbil jste policistům, že jim přidáte od někdy konce září, možná začátku října, 10 procent na platech.

Jak jsme se dozvěděli z různých portálů, ať to je Seznam, nebo iDNES, tak tam se objevily články vedoucího obvodního oddělení v Písku, kdy tedy ty informace, které jsou alarmující, protože když si vezmete, že 38 minut trvá po volání na linku 158, než tam přijede hlídka při podezření na střelbu, tak je to opravdu dlouhá doba.

Já si myslím, že to je takový budíček, to je takové volání po tom, aby skutečně se policii věnovala pozornost, protože ten rozvrat v přímém přenosu, nebo jak zněly ty titulky na Seznam Zprávy, tak vy, místo abyste řešili tento problém, tak řešíte toho člověka, který to řekl do médií. To mně připadá úplně neskutečné. To, že policie chce nějakým způsobem protestovat, nebo ti příslušníci Policie České republiky, já se jim nedivím, protože každý má nějaké povinnosti vůči třeba své bance, musí platit hypotéku a tak dále, a ty reálné mzdy reálně poklesly o 30 procent nebo o více jak 30 procent. Takže by mě zajímalo, co s tím hodláte dělat, zda tedy ty neposlušné policisty, kteří budou se nějakým způsobem ozývat, tak budete kázeňsky řešit, a zda tedy bude pokračovat ten rozvrat policie v přímém přenosu. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji za dodržení času.

V tuto chvíli poprosím pana prvního místopředsedu vlády a ministra vnitra Víta Rakušana o odpověď. Pane ministře, máte pět minut.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, pane místopředsedo. Dobré odpoledne, dámy a pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové. No, samozřejmě odpovím, ale jednu věc, kterou by zkušený člen bezpečnostního výboru, kterým pan poslanec Koten je, dokonce ten bezpečnostní výbor v minulém volebním období vedl, by měl vědět jednu věc a přijmout ji za svou, a pokud ji za svou nepřijímá, tak mě to děsí i při pohledu do možné budoucnosti.

Pokud máte, prostřednictvím pana místopředsedy, pane poslanče, pocit, že ministr vnitra kázeňsky řeší jednotlivé policisty a policistky, hasiče na území České republiky, tak je to do nebe volající nevědomost. Anebo je to něco, co byste chtěl a měl byste představu, prostřednictvím pana místopředsedy, že takhle se má ministr vnitra chovat. Já se tak nikdy chovat nebudu, protože moje personální kompetence jediná, a ta se vztahuje k policejnímu prezidentovi. To znamená, pokud se policejní prezident dopustí nějakého kázeňského prohřešku, čehokoliv dalšího, tak samozřejmě tu personální kompetenci vůči němu mám já. Takže já se tady důrazně ohrazuji proti tvrzení, že bych kohokoliv z policistů, kteří projevili nějaký názor, kdykoliv nějakým negativním způsobem řešil.

A když už jsme u toho - se zmíněným policistou se dvakrát zcela oficiálně sešel pan policejní prezident a ty věci projednával. Nešel mu nic vytýkat, nešel mu dávat žádný kázeňský postih, ale na tu situaci se ptal. Jedna schůzka trvala přes 3 hodiny na Policejním prezidiu, potom byla druhá schůzka přímo v Písku, kam pan policejní prezident za ním vyrazil. Takže neříkejte, že nechceme slyšet tyhle názory.

A ještě pro pana poslance, tahle skupina v téhle chvíli vyžaduje zřízení pracovní skupiny, která se bude zabývat revizí agend. Taková skupina už na Policejním prezidiu existuje, ale my jsme vyšli vstříc a i ty nespokojené policisty do téhle pracovní skupiny přizveme, tu zprávu oficiálně dáme, ta pracovní skupina, kterou oni chtějí a požadují, jako jeden ze svých požadavků, vznikne a pokud se i zeptáte lidí z odborových organizací, ano, ne vždycky třeba odcházejí spokojeni z toho jednání, hledáme nejrůznější kompromisy, ale i podle jejich tvrzení jsem ministrem, který se s odboráři setkává úplně nejčastěji v porovnání se všemi mými předchůdci za posledních deset, patnáct let. Setkávám se s nimi pravidelně a třeba u zákona o služebním poměru jsme ty věci projednávali až do té doby, než jsme dosáhli nějaké konsensuální shody.

To znamená, ty věci se skutečně řeší a to jednání není uzavřené ani teď. Jak jsem řekl, pan policejní prezident se sešel dokonce s tím policistou, který do veřejného prostoru nějaké informace vnesl. Já se oficiálně budu setkávat se všemi odborovými organizacemi, které o to požádají, a to jednání samozřejmě bude pokračovat. My máme příští týden s panem ministrem Blažkem, protože i on má svoje v uvozovkách uniformy, Vězeňskou službu, jednání, kdy se budeme bavit o nárocích, které společná odborová organizace, která zastupuje nejenom policisty a hasiče, ale i Vězeňskou službu, vůči nám vznesla, budeme hledat nějaké možné řešení, ale neříkejme prosím, že se platy nezabýváme. Těch 1 500 korun je jistých. Pokud je to policista sloužící do 15 let, tak tam k tomu bude stabilizační příplatek nějakých 500 korun a to reálné navýšení platů se může dostat ještě výše. Ale ano, já bych byl raději, kdyby ten objem byl vyšší. Navrhoval jsem to, ještě stále jednáme. Já vycházím z toho, co je teď v téhle chvíli zaručeno. To je těch 5 procent do objemu na příští rok, na rok 2026, na rok 2027.

A k těm poznámkám. Víte, ono je potřeba si ty informace ověřovat a já jsem to tak učinil. A já doufám, že policisté se občas cítí některými výroky, i když třeba pochází od jejich kolegů, třeba i trochu dotčeni. Protože průměrná dojezdová doba v České republice, Policie České republiky, je do 10 minut. Nechal jsem si stáhnout veškeré statistické údaje a je to do 10 minut. V případě, že se jedná o život ohrožující záležitost, agresora a podobně, tak jsou ty časy ještě výrazně kratší. Pokud se někde bavíme o nějakých 38 minutách, tak je to věc, která je tím operačním pracovníkem vyhodnocena jako stav, který není život ohrožující. Bavme se tedy o konkrétních případech. Nechť je prověřují ty orgány, které mají. Ale průměrná dojezdová doba je do 10 minut a nepomlouvejme takto naši policii. Zvládají to naopak většinou skvěle a já jsem jim za to samozřejmě vděčný. A proto se snažíme ty podmínky v rámci možností, které jsou, vylepšovat.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji za dodržení času. Pan poslanec Koten bude chtít reagovat. Prosím, máte minutu.

 

Poslanec Radek Koten: Tak děkuji za slovo. Já samozřejmě vím, že vy žádné kázeňské záležitosti neřešíte, nicméně to, že vytýkací dopis uvedený policista má, tak to je naprosto evidentní. Kdybyste o něm nevěděl, tak já vám ho tady můžu předložit.

Dále bych se zmínil, co se týká toho výjezdu, tak samozřejmě, pokud je někde střelba a ta hlídka, než se sjede ze dvou oddělení a pak tedy pokračuje jako dvoučlenná hlídka na to samotné místo, tak samozřejmě já nezpochybňuji, že ty průměrné časy jsou takovéto, protože tam, kde jsou velká města, je více hlídek, tam ta hlídka samozřejmě dojede v dobrém dojezdovém času. Ale na těch periferiích, tam se to skutečně stává, stává se to třeba i v Ústeckém kraji, takže to si myslím, že je naprosto evidentní. A pokud to řeší kázeňsky někdo jiný, to znamená některý z nadřízených, tak k tomu samozřejmě dostal pokyn. A to si myslím, že je také evidentní. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taky děkuji. A pan ministr bude chtít reagovat. Vaše dvě minuty.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Určitě budu chtít reagovat. Opravdu se zbavme téhle představy, já nevím, jestli to bylo zvykem v minulosti, nebo jestli to chcete zavést, až budete u vlády, což říkáte, že budete, já doufám, že ne, tak v tom případě, prostě, mě z téhle úvahy, jednou provždy, vynechte. Já skutečně nedávám policejnímu prezidentovi žádný pokyn, jakým způsobem má kázeňsky zasahovat, a pokud se nepletu, tak tady nějaký vytýkací dopis, o kterém mluvíte, také nepřišel z policejního prezidia, týkal se asi nějakých porušení aktů řízení a podobně, ale to je rozhodnutí toho nadřízeného funkcionáře a rozhodnutí, ke kterému mu nikdo žádný centrální pokyn nedával, a rozhodně ne já, já jsem naopak připraven s těmi lidmi jednat, stejně jako jednám s odboráři a zástupci policistů v odborových svazech v těch největších centrálách po celé tři roky, co ministrem jsem. A víte, pokud tady říkáte alarmující situace, rozpad policie v přímém přenosu, já bych to spíš chápal, kdybyste tuhle interpelaci měl někdy před dvěma lety, kdy jsme se skutečně v počtech policistů dostali na hranici únosného a byla komplikovaná a komplikovanější než teď. Teď není k jásání, a to já tady rozhodně netvrdím a netvrdil jsem to nikdy, ale loňský rok byl od roku 2019 prvním rokem, kdy více služebních poměrů u policie vzniklo, než zaniklo. Ten letošní rok samozřejmě ještě není dokončen, ta finální čísla uvidíme, ale ta situace teď, co se počtu policistů týče, jejich teritoriálního rozprostření i do těch slabších a problémových regionů, je prostě lepší, než bylo před rokem a půl. Teď reagujeme na nějakou situaci, která se objevila v mediálním prostoru. Je to legitimní, normální, já vám ale dávám fakta včetně statistiky dojezdových časů Policie České republiky, ty jsem si nevymyslel.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji panu ministrovi, tím pádem jsme tuto interpelaci ukončili.

Už vidím pana předsedu Jakuba Michálka, který bude chtít interpelovat pana ministra školství Mikuláše Beka. Vaše dvě minuty, pane předsedo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já věřím, že pan ministr, byť není přítomen, tak si to pustí ze záznamu a bude schopen odpovědět na důležitou otázku týkající se přípravy nových rámcových vzdělávacích programů. Jedna z nejdůležitějších věcí, které slyším, když se bavím s lidmi, zejména s rodinami, které mají děti, tak se ptají na to, kdy už konečně posuneme školství, protože ta výuka, ono to často samozřejmě záleží na ředitelích a učitelích, ale svoji roli důležitou tam má i stát, který nastavuje ty rámcové vzdělávací programy, tak ta výuka se musí aktualizovat. Vláda to slíbila v programovém prohlášení a ministerstvo na tom pracuje a já bych rád, aby pan ministr informoval občany, v jakém stavu je příprava nových rámcových vzdělávacích programů, kdy bude hotová, jestli se stíhá termín pilotního testování tak, aby v několika vybraných školách, třeba ve třech školách v České republice, bylo možné už ve školním roce, který začne v roce 2025, v příštím roce, vyzkoušet novou výuku rozšířenou o ta další průřezová témata - posílení finanční mediální gramotnosti a ty věci, které z toho vypadly, i třeba v oblasti rodinné výuky nebo výuky v oblasti vztahů a sexuality, věci, které na těch školách zkrátka nejsou dneska v těch rámcových vzdělávacích plánech dostatečně pokryty a kterých se má týkat plánovaná aktualizace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. Pan ministr Mikuláš Bek je nepřítomen, tudíž Vám, pane poslanče, odpoví do 30 dnů, tak, jak je napsáno v jednacím řádu, a já už vidím kolegu Patrika Nachera, který se chystá na další interpelaci, tentokrát na pana ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Já už jsem byl tady připraven, abych nezdržoval přímo u mikrofonu. No, ta moje interpelace se bude týkat tématu, který já tady se snažím otevřít tři roky, a je to problematika krátkodobého ubytování, které nejvíce trápí centrum Prahy, takže rozumím tomu, že zbytek republiky, vyjma možná Karlových Varů a Českého Krumlova, tak to pro ně není tak aktuální. Ve Sněmovně najdete tisk číslo 41, to je dokonce návrh zastupitelstva Hlavního města Prahy na vydání zákona, kterým se mění zákon o živnostenském podnikání, Živnostenský zákon. Podle toho čísla vidíte 41,že jsme to dali hned na začátku volebního období, to se vůbec nedostalo na řadu a v této chvíli je v systému i vládní návrh, který najdete pod číslem 761, což je novela zákona o podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, který vymezuje některé věci týkající se online zprostředkovatelských služeb, bohužel až jakoby na základě nového nařízení Evropského parlamentu. Já u těch věcí říkám: Pojďme to dělat proaktivně, nečekejme, že nás k tomu vyzve Evropská unie. Toto nařízení také zavádí registr ubytovacích zařízení, který bude spravovat právě Ministerstvo pro místní rozvoj pod názvem e-Turista.

Tak, ten můj dotaz je jednoduchý. Já jsem se chtěl zeptat, jak jsme tedy na tom? Já už tady po tom volám tři roky, blíží se teď parlamentní volby, za rok a půl nebo za dva vlastně tady budou komunální volby. Všichni vždycky slibujou, já to nejsem schopen tady proboxovat, takže já na další nejbližší schůzi navrhnu předřadit aspoň ten tisk 761, i když bych se chtěl bavit i o tom tisku 41. Jinými slovy, chtěl bych pohnout s tím řešením krátkodobého ubytování a s tou problematikou, protože evidentně ta samoregulace, která funguje třeba v Bílkově 15, tak ta sama o sobě nestačí, takže bych poprosil o reakci pana ministra nového. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji panu poslanci a na otázku, jak jsme na tom, odpoví pan ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek, prosím.

 

Ministr pro místní rozvoj ČR Petr Kulhánek: Pěkné odpoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Neumím odpovědět na nebo neumím reagovat na to, zdali se dostane do legislativního procesu ta první vámi zmiňovaná úprava živnostenského zákona. To, co mohu ovlivnit a snažím se ovlivnit tak, aby vstoupil do prvního čtení co nejdříve, je ten návrh úpravy zákona 159, který obsahuje zčásti to, co jste zmiňoval, a to je vlastně dobrovolnou možnost regulace ze strany obcí, které to zváží tak, aby mohliy v rámci právě toho krátkodobého ubytování, můžeme to nazývat Airbnb nebo krátkodobého ubytování hostitelských ubytovacích jednotkách tak, aby mohly regulovat nad rámec toho, co je uvedeno, to znamená, že tento dobrovolný nástroj je k dispozici. Já velmi apeluji na to, aby byl součástí té novely, zároveň stále uklidňuji ty, kteří to považují za nějakou nadměrnou regulaci, aby to tak nechápali, protože je to opravdu dobrovolné využití toho nástroje, zároveň podléhající notifikaci Evropské komise, což je samozřejmě obrana před nějakým narušováním tržního prostředí. Takže pokud se ptáte, jak jsme na tom, záleží pouze na dohodě, kdy vstoupí tento zákon do prvního čtení, ale v každém případě ta naše snaha je taková, aby v tomto volebním období byl schválen. Je na to navázán právě vámi zmiňovaný e-Turista, který je také vysoutěžen, je před podepsáním nebo už po podepsání smlouvy a začíná se ta aplikace stavět tak, aby vlastně byla vyvinuta v souladu s tím, jak bude probíhat legislativní proces a kdy sto padesát devítka bude schválena a znovu opakuji, za mě, včetně té dobrovolné regulace Airbnb.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji panu ministrovi a vidím, že zájem o další doplňující otázku má i pan poslanec Patrik Nacher. Vaše minuta.

 

Poslanec Patrik Nacher: Jo, děkuji. To ani nebude možná otázka, to bude konstatování. Já děkuju panu ministrovi, tak by ho chtěl tudíž vyzvat, jestli by mohl za koalici to tam přetlumočit a podpořit tu moji snahu předřadit tento bod, abychom se aspoň o tom bavili, protože jsem získal informace ze zákulisí, že na tom není úplně shoda, jo, na tom tisku 761 v rámci koalice, proto to někde možná stojí, ale je opravdu zapotřebí s tím nějakým způsobem pohnout a aspoň něco abychom protlačili tou legislativou a posunuli to dopředu. Já si jsem vědom toho, že tady naráží na sebe dvě práva a právo vlastnit a nakládat se svým majetkem. Ale právo zase nesnižovat tu hodnotu tomu sousedovi, který tam opravdu reálně bydlí, takže já v tomto doporučuju všem, kteří by byli proti, tak aby se šli podívat do centra města a poslechli si stanoviska těch lidí, co tam bydlí. Takže poprosím jenom o podporu toho, aby se to zařadilo na program.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, děkuji. Pan ministr vám určitě odpoví, prosím.

 

Ministr pro místní rozvoj ČR Petr Kulhánek: Tento tisk už je v návrhu programu této schůze. Dobře. Nicméně zrovna cestou sem jsme se s kolegy domlouvali, abychom se v rámci hnutí STAN domluvili s předsedy dalších klubů, aby byl předřazen tak, aby vstoupil do toho prvního čtení příští týden. A co se týče té podpory, minulý týden se konala K8 i k tomuto tématu a já mohu konstatovat zcela průchodnost tohoto zákona.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji panu ministrovi. Tím je tato interpelace vyčerpaná.

Má ctěná kolegyně Lenka Dražilová je další, kdo bude interpelovat v tuto chvíli pana ministra Mariana Jurečku ve věci nelegálních sociálních služeb. Paní poslankyně, máte slovo. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji za slovo. Já jsem chtěla říct, že včera se konal podvýbor na téma nelegální sociální služby. My jsme tam probírali výsledky kontrol konkrétně z Jihomoravského kraje, měli jsme tam přiloženy i nějaké fotografie a bylo to skutečně velmi... Nedívalo se na to dobře. Došli jsme k závěru, že v tuhle chvíli je potřeba udělat aspoň nějaká rychlá nelegislativní opatření.

Ono totiž od 1. 7. je povinnost měst a obcí neprodleně nahlásit výskyt nelegálního poskytovatele krajskému úřadu. Takže jsme se tak nějak shodli na tom, a já bych byla ráda, aby to tady zaznělo, že jedno opatření by mohl být dopis pana ministra na všechna města a obce, že tato povinnost je, s vysvětlením, co to nelegální služby, nelegální zařízení je, aby se takto lépe odhalil ten počet. Já myslím, že v óerpéčkových městech se to asi ví a tam s tím sociální odbory pracují, ale ty malé obce vůbec netuší, že by někde něco měly a hlavně kam nahlásit.

To druhé opatření by se týkalo ve stejném duchu praktických lékařů, kdy by ministerstvo mohlo ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví, například přes Sdružení praktických lékařů, podat tyto informace, protože oni jsou o tom na tom naprosto podobně, jsou třeba do takovýchto zařízení zavoláni, ale také nevědí, že by něco měli dál někam hlásit.

A to třetí opatření, to by bylo opatření, které se týká asistentů sociální péče, o tom jsme tam dlouho diskutovali, že nemáme žádnou analýzu jejich využití. A právě přes ně ty nelegální sociální služby fungují. Obecně víme o absenci kontrol příspěvku na péči a tam, kde je evidován asistent sociální péče, tam se domníváme, že by pracovník úřadu práce měl jít na kontrolu jako první, aby zjistil, kde ten příjemce je (Předsedající: Čas.) a o kolik osob pečuje.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. Pan ministr, vidím, je přítomen a bude odpovídat paní poslankyni. Prosím, máte pět minut.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Dobré odpoledne. Ano, jsem přítomen tělem i duchem. Děkuju paní poslankyni za interpelaci k tomuto tématu, protože já jsem si tohoto tématu a problému, který je s tím spojen, vědom. Proto právě, když jsme připravovali tehdy tu malou novelu zákona o sociálních službách, tak jsme tam vlastně dali tu možnost a do určité míry vlastně povinnost, aby obce, které v tom území mají nejlepší přehled, tak nám přes krajské úřady dokázaly dát ten podnět. My samozřejmě teď jsme připraveni, a děkuju za to, jak jste to tady shrnovala, i to jednání z podvýboru, explicitně znovu oslovit krajské úřady, protože po volbách se změnila ve významné části krajů i ta reprezentace lidí, kteří jsou radními nebo náměstky pro sociál. My jsme to samozřejmě s nimi probírali, oni tu informaci od nás měli už v průběhu celého letošního roku, že toto tam je, že novelizace toto přináší, viděli to a byli u toho i povětšinou vedoucí těch jednotlivých odborů na krajských úřadech, kteří se tomu věnují.

My samozřejmě budeme chtít mít od nich informace, zdali to proudí z úrovně obcí, óerpéček ke krajům, tak abychom byli schopni nějakým způsobem opravdu ten problém rozplétat.

Já jsem připraven samozřejmě, jak jste tady zmiňovala to, co tam včera na podvýboru zaznělo, udělat oslovení přes praktické lékaře, aby případně i od nich by bylo možné dostat tyto podněty.

Zvažujeme i to, co jste tady zmínila z hlediska těch asistentů, jestli jsme schopni nějaké úzké spolupráce tady. Já nechci slibovat něco, co nevím, jestli je procesně a legislativně možné, třeba s finančními úřady nějakým způsobem se k tomuto také dopracovat i touto cestou, abychom viděli - je tady někdo takový, má tady příjmy z této činnosti a jsme schopni se k tomuto člověku, k takovéto osobě dopracovat.

Takže vůbec to téma neberu na lehkou váhu, nezlehčuji ho, snažíme se ho dokázat postupně řešit. Na druhou stranu vlastně nejlepším řešením je rozšiřování, budování kapacit v rámci běžných sítí krajů, rozvoj sociálních služeb a samozřejmě umožnění také fungování i těch privátních kvalitních poskytovatelů, kteří splňují všechny podmínky, samozřejmě jak registrace, tak i standardů a tak dále. Takže to, co jste tady zmiňovala, myslím, že tady jsme v souladu, tady asi nemáme nějaký rozpor opoziční nebo koaliční. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji, pane ministře. Lenka Dražilová již nemá zájem položit doplňující dotaz, v tom případě beru tady tuto interpelaci za ukončenou.

Další, kdo je na řadě, je pan poslanec Drahoslav Ryba, který bude interpelovat pana prvního místopředsedu vlády Víta Rakušana. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Drahoslav Ryba: Dobrý den. Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, moje interpelace bude pokračovat v interpelacích, které se týkají vývoje mezd u Hasičského záchranného sboru České republiky a Policie České republiky. Musím konstatovat, že ten vývoj rozhodně není příznivý, protože platy příslušníků obou těchto sborů za poslední tři roky trvale stagnují, respektive abych byl přesný a spravedlivý, tak vzrostly o 7 procent, bohužel inflace za tuto dobu blíží k 30 procentům. To znamená, že průměrná hrubá nominální mzda vzrostla sice o 7 procent, ale reálná mzda poklesla o 23, možná 25 procent. To je u příslušníků. U občanských zaměstnanců je tato situace ještě vážnější, protože ta jejich vychází z mnohem horší základny. Jen připomenu, že pro příští rok je jejich průměrný plat například u policie rozpočtován ve výši 35 026 korun, to je o 11 000 korun méně, než je předpokládaný průměrný plat v České republice v letošním roce.

Návrh rozpočtu Ministerstva vnitra pro příští rok počítá s pětiprocentním navýšením pro obě kategorie a následně rozpočtový výhled opět vždy každý rok s 5 procenty. Já se s tím ale úplně nemůžu ztotožnit, protože pokud odečtu inflaci, která rozhodně bude, a řekněme si, že třeba příští rok bude 3 procenta, tak při tomto tempu navyšování mezd se příslušníci a zaměstnanci bezpečnostních sborů dostanou na reálnou mzdu, kterou měli v roce 2021, nejdříve za 10 až 15 let, a to je nepřijatelné.

Tento pokles má za následek vzrůstající odchody od bezpečnostních sborů, v této chvíli zejména u policie, a to nejen proto, že si někteří spočítají, že to pro ně je výhodnější z hlediska renty, ale také proto, že z těchto peněz nejsou schopni uživit rodinu. To se týká hlavně mladých příslušníků, kteří mají pouze jeden příjem a musí splácet hypotéku a podobně. Ptám se tedy, co s tím (Předsedající: Čas.), pane ministře, hodláte dělat.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Na tuto otázku vám pan ministr v tuto chvíli bude odpovídat a má na to celých pět minut. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju, pane místopředsedo. Ještě jednou dobrý den. Vážený pane poslanče, kolegyně, kolegové, co se týká vámi zmíněných čísel, tak já jenom budu rekapitulovat, jakým způsobem došlo za tohoto volebního období k navýšení tarifních platů. V roce 2023 od ledna to bylo o 10 procent a u nástupních platů, protože tam ten problém, na tom se shodneme, je největší, to bylo dokonce o 17 procent, kde jsem opakovaně upozorňoval na to, že ta situace ještě před naším nástupem se v té sumě pohybovala někde okolo 26 a půl tisíce nástupního platu mladého hasiče či policisty. Tohle se nám povedlo alespoň trochu napravit, nicméně stále nedostatečně, a v tom se určitě shodneme.

Právě proto jsme za odborovými organizacemi přišli s návrhem, který byl z mého pohledu sociální a z mého pohledu dokonce spravedlivější. Vycházeli jsme z toho schváleného navýšení objemu platů o 5 procent a ten náš návrh byl, když ho teď velmi zjednoduším, abychom právě těm nejnižším tarifním třídám, to znamená té první a čtvrté, ty finanční prostředky příští rok navýšili podstatně více než těm nejvyšším tarifním třídám.

Dokonce to bylo plánováno tak, aby od jedenácté tarifní třídy, což znamená, platy nejvýše příjmových policistů a hasičů v rámci systému, nebyly navýšeny příští rok vůbec, a abychom právě mysleli více na začínající nebo na ty, kteří jsou v nějaké střední kategorii. S tím jsme přišli za odborovými organizacemi. Ty nám na to odpověděly - pro mě trochu překvapivě, ale tady je vidět, že akceptujeme i názory našich partnerů v debatě - že ta situace je pro ně nepřijatelná a že navýšení v platech, prostě to, co uvidí policisté a hasiči na výplatních páskách, by mělo být pro všechny tarifní třídy.

My jsme rozpočítávali ten pětiprocentní objem, kde jsme tedy došli k číslu 1 500 korun pro všechny. Znovu říkám, já bych raději viděl 2 000, 2 200 korun pro začínající nebo nízkopříjmové policisty, abychom reálně navýšili příjmy těch, kteří se pohybují na nejnižších částkách - to se úplně neprosadilo. No a zároveň s těmi 1 500 korunami pro všechny jsme jim avizovali rozpočtový výhled na roky 2026 a 2027. Tam je samozřejmě jedna věc, kterou je potřeba poznamenat. Střednědobý výhled neříká, že to bude o 5 procent v roce 2026 a o 5 procent 2027. To může být více. To záleží samozřejmě na politickém rozhodnutí, ale říkáme, že vyjednávání o rozpočtu s Ministerstvem financí, které začne na jaře 2025 pro rok 2026 už začínáme se základnou navýšenou o 5 procent do objemu. To je to minimum, které oni mají garantováno ve třech letech po sobě. A tady je dlužno říct, že takovou predikci, že platy tři roky po sobě porostou - bavme se, jestli ta výše dostatečná, nebo není, také bych rád viděl vyšší - ale mají jistotu tři roky za sebou nárůstu platů, a to i právě při výpočtu rent, o kterých jste hovořil, nějakou roli hraje.

Sám jste zmínil, že situace u policie je vážnější než u Hasičského záchranného sboru. Máte pravdu, ale ještě jedna poznámka k tomu. Ta situace byla opravdu mnohem dramatičtější před dvěma lety. A ten pokles - a znovu to musím zopakovat - začal v roce 2019, ještě před covidem, ještě za bývalé vlády, tam poprvé máme více zrušených, ukončených služebních poměrů než vzniklých - v roce 2019, do té doby jsme stoupali. Potom jsme začali klesat a první rok, kdy se to u policie potočilo, je rok 2023, to znamená, po čtyřech letech se otočil trend. Loni máme více vzniklých služebních poměrů než zaniklých.

Já bych jenom byl rád, abychom opravdu vycházeli z čísel, která jsou reálná. Jedna poznámka k tomu. No, tak ta vyjednávání samozřejmě běží. A ještě potom v doplňující otázce se zmíním i o nadtarifních složkách, které jsme rozhodně nerozpustili jenom do toho základu - ale na to teď už není čas.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Pokud bude doplňující otázka - a vidím, že pan poslanec má zájem doplňující otázku položit. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Drahoslav Ryba: Pane ministře, já děkuji za odpověď. V té úvaze budu malinko pokračovat. To, že mzdy jsou takové, jaké jsou, tak samozřejmě - ale nejen to, ale i hlavně to - vyvolává to jakousi nespokojenost ve sborech, to určitě. Tam mnohdy přerůstá i v to, že příslušníci začínají svou nespokojenost vyjadřovat veřejně, což možná není vždycky nejlepší, ale je tomu tak. A já považuji za velkou manažerskou chybu, když za tato vyjádření jsou příslušníci trestáni. Já jsem tedy si přečetl rozhodnutí nebo potrestání toho příslušníka - a tam vlastně jako červená nit se line to, že příslušník nesmí ohrozit dobrou pověst sboru. A já si nemyslím, že by tím, že poukáže na některé nedostatky, chyby, byť třeba to jsou jen jednotlivé excesy, za to měl být příslušník trestán. A já proto se ptám, zda schvalujete trestání příslušníků za vyjádření svého názoru, i když možná trošku tvrdšími slovy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taky děkuji. Pan ministr určitě doplní. Máte slovo. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji. Ještě mně, prosím, dovolte a využiji toho ještě k dokončení myšlenky, kterou jsem ani za pět minut nestihl - za to se omlouvám. My jsme i u Policie České republiky nechali nějakých 460 až 470 milionů korun, které půjdou do složek, které jsou mimo tarify. To znamená, do stabilizačních příplatků - a my i při navýšení o 5 procent jsme schopni dosáhnout, že policista pracující třeba do 15 let výkonu služby bude mít reálný nárůst, který uvidí, kolem 2 000, ne kolem 1 500. Samozřejmě tam chceme mít i finanční prostředky na odměňování, protože si z manažerského pohledu myslím, že nadřízený funkcionář má mít možnost kvalitní práci svých podřízených ocenit. Takže nerozpustili jsme všechno to, co máme na platové prostředky i na jejich navýšení, pouze do tarifní části platu.

A teď k druhé otázce, popravdě řečeno, já jsem tohle rozhodnutí, o kterém mluvíte, ani nečetl. A je dobře, že jsem ho nečetl, rád si ho přečtu, protože je to rozhodnutí nadřízeného funkcionáře. Já se na to můžu ptát policejního prezidenta, ale ani on v té chvíli nemá kontrolu nad tím, jak lokální nadřízený funkcionář vyhodnotí nějakou tu kterou konkrétní situaci - samozřejmě to může řešit. Já si obecně myslím, že lepší než jakékoliv trestání je dialog. A ten dialog je zahájen, ten dialog existuje, pan policejní prezident se s tím nespokojeným policistou dvakrát sešel. A moje odpověď byla - on totiž zastupuje jednu odborovou organizaci, tu třetí ve sborech, a pokud ta ho deleguje na vyjednávání na Ministerstvo vnitra, tak já jsem samozřejmě připraven se na takovém setkání s ním setkat. Nikdy jsem neodmítl žádného odboráře, žádného zástupce policistů, který mě na oficiální bázi o schůzku požádal. A ty věci se pohnou opravdu dopředu, jenom ve chvíli, když je budeme řešit - možná lépe než mediálním článkem.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji panu ministrovi. V tuto chvíli tuto interpelaci považuji za ukončenou.

Další, kdo se hlásí a já ji poprosím, je Klára Kocmanová, aby přistoupila k mikrofonu a přečetla svou interpelaci na pana ministra Vlčka. Prosím.

 

Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení páni ministři, já se obracím na pana ministra Vlčka i v jeho nepřítomnosti ve věci schválení strategických - a podotýkám, že již dávno předjednaných - dokumentů, které se týkají energetické a klimatické politiky. Konkrétně jde o státní energetickou koncepci a vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu.

Oba tyto materiály, přestože byly přislíbeny v Programovém prohlášení vlády, ještě nebyly vládou schváleny. Přitom Česko potřebuje předvídatelné prostředí, stabilizaci dodávek energií pro české domácnosti, stejně tak posilování energetické bezpečnosti a nezávislost na dovozu ropy a plynu z nedemokratických a autoritářských států. My se také potřebujeme připravovat a předcházet změnám klimatu, například ničivé povodně, které jsme v září zažili na vlastní kůži, nebo předtím rekordně teplé léto, jsou jevy, které se v důsledku změny klimatu mohou bohužel objevovat čím dál častěji. Proto je klíčové aktivně podnikat kroky k dekarbonizaci a ke snižování emisí skleníkových plynů. A k podobným závěrům ostatně dochází také nová hospodářská strategie. Vnitrostátní plán i energetická koncepce jsou v ní zmiňovány jako klíčové strategie. Domnívám se tedy, že by mělo být prioritou vás, pane ministře, a potažmo celé vlády tyto dva strategické dokumenty projednat co nejdřív. Nejenom občané, ale také instituce, úřady nebo průmysl potřebují znát strategii a konkrétní plán, kam se bude česká energetika a politika ochrany klimatu ubírat v příštích letech. Žádám vás tedy tímto informaci, kdy lze očekávat projednání Státní energetické koncepce a Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu vládou. Děkuji za pozornost a předem děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. A pan ministr vám určitě na vaši otázku odpoví do 30 dnů v souladu s jednacím řádem, poněvadž je nepřítomen.

A v tuto chvíli máme na řadě pana poslance Miloslava Janulíka s jeho interpelací na pana ministra Válka. (Poslanec Janulík nereaguje.) Já pana poslance Janulíka vidím v lavici, ale neslyší, poněvadž má sluchátka. (Poslanec Janulík gestikuluje.) Už slyší. Vážený pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený nepřítomný pane ministře, mrzí mě to, před týdnem jsem taky neměl štěstí na vaši přítomnost. Nějak vám to nevychází.

Dočetli jsme se tento týden na jednom význačném serveru, že po mnoha, mnoha letech někdo objevil Ameriku, obnažil ten problém s přesčasy a zejména s vykazováním přesčasové práce. A bohužel je to teda ve fakultní nemocnici. Ono se to týká samozřejmě všech nemocnic, ale já se chci bavit jenom o těch, co vy přímo řídíte. Ta praxe všude stejná. Vy jste taky sloužil, vedl jste katedru, já jsem taky sloužil léta, všichni víme, jak se to dělalo, jak se to vykazovalo, a všichni víme, že se to dělalo. Management nemocnice potřeboval vykrýt služby a lékaři si potřebovali vydělat peníze. A protože jediná cesta, protože jejich normální platy jsou zcela bídné a ostudné, tak jediná cesta byly přesčasy - a je pořád.

Takže tak, jak jsem to tady říkal před týdnem, a znovu říkám, že když se uvádí, byť slavní redaktoři mainstreamu vykřikují, jak moc si doktoři vydělávají, tak zapomenou jenom dodat, že to není plat za měsíc, ale za dva. To jsem se vás tady ptal minulý týden, co s tím chcete dělat, aby se tato lež neobjevovala imrvére ve veřejném prostoru.

No a teď samozřejmě vyplavalo to, že když to zkontroluje úřad, jak se to jmenuje, Inspektorát bezpečnosti práce nebo který to kontroluje, tak zjistí, že se tam prostě porušuje úplně všechno. No a když se to porušovat přestane, tak najednou prostě je konec poskytování té péče, kdy si občané myslí, že za každou vrbou číhá neurochirurg, aby je ošetřil, když upadnou opilí z kola. A z této chiméry a z této lži by bylo potřeba už konečně po těch desítkách let tu společnost vyvést.

Takže já se vás ptám, jak to uděláte, kdy už konečně nahlas řeknete, že buď budete mít A, nebo budete mít B? A jestli ty doktory nezaplatíte, tak prostě ty služby pokryté nebudou. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji, vážený pane poslanče. A poněvadž je skutečně nepřítomen pan Vlastimil Válek jako ministr, odpoví vám v souladu s jednacím řádem do 30 dnů.

Nyní už vidím na řadě připraveného pana poslance Igora Hendrycha. Prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, vážení páni ministři, já chci interpelovat pana ministra Blažka, ten však není přítomen, bohužel, odpoví mi určitě písemně. Já reaguji na to, co jsem se dočetl v návrhu státního rozpočtu, konkrétně pro podkapitolu Vězeňské služby. Mě tedy překvapilo, že se pro rok 2025 připravuje pokles systemizovaných míst u příslušníků ve služebním poměru o 146 míst a pro občanské zaměstnance dokonce o 306 míst.

Vězeňská služba se dlouhodobě potýká zejména u příslušníků ve služebním poměru s nedostatkem zájmu, je tam poměrně významná fluktuace v této organizaci, která zapříčiňuje to, že ti, kteří v té službě zůstávají a jsou, musí sloužit hodiny přesčasů, a způsobuje to potom také jejich v uvozovkách předčasné odchody, protože velice často hovoří o tom, že by rádi sloužili dále, ale prostě už po nějakých letech v podstatě těch služeb navíc jim už docházejí síly. A já bych očekával, že se vytvoří nějaké instrumenty pro to, aby se ti lidé do toho služebního poměru - ono je to tak trošku jakoby analogie i s jinými bezpečnostními sbory - spíše přijímali, aby se nějakým způsobem motivovala ta mladá generace ke službě. Ale tady vidím krok, který říká - tak když ta místa nemáme obsazená, tak je škrtneme. Ale tím ten problém rozhodně nevyřešíme.

Já ale nevím. Já možná trošku tady spekuluji, zajímalo by mě, proč vlastně se předpokládá pokles míst příslušníků ve služebním poměru i občanských zaměstnanců, konkrétně u té Vězeňské služby? Budu rád, když mi na to pan ministr odpoví. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji panu poslanci za jeho interpelaci a pan ministr Blažek jako všichni ostatní ministři je řádně omluven, nepřítomen, a tudíž vám odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů. V tuto chvíli je na řadě pan poslanec Lubomír Metnar, který bude interpelovat paní ministryni Janu Černochovou. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Metnar: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážená paní ministryně nepřítomná, máme poučení z probíhajících válečných konfliktů, které vede mimo jiné k závěru, že je nutné vybudovat integrovanou soustavu protivzdušné obrany, která bude pokrývat všechny dosahy a dokáže si poradit s nejrůznějšími druhy hrozeb. Samotná Armáda České republiky by se měla soustředit na zkvalitnění protivzdušné obrany, která zajistí ochranu českého území a vzdušného prostoru proti nejrůznějším typům hrozeb, od střel s plochou dráhou letu přes balistické rakety po sebevražedné drony. V současnosti se však modernizace pozemní protivzdušné obrany zastavila a dochází k odsunu plánovaných nákupů.

V souvislosti s tímto se ptám, jaký je tedy plán, včetně výhledu, na pokračování modernizace pozemní protivzdušné obrany? A jaký je cílový stav? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taky děkuji panu poslanci, Jana Černochová je řádně omluvená, nepřítomná, tudíž vám odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů.

V tuto chvíli vidím už nachystanou poslankyni paní Marii Pošarovou, která bude interpelovat pana ministra Válka. Prosím.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážený pane nepřítomný ministře Válku, chtěla bych se zeptat. Jelikož gynekologové nemají momentálně ze čtyř dostupných léků proti krvácení ani jeden, a tím hrozí, že by se muselo samozřejmě v případě právě krvácení do nemocnice na kapačku, jak zajistíte, aby aspoň jeden lék ze čtyř byl dostupný? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji a poněvadž pan ministr Válek je taktéž řádně omluven a nepřítomen, odpoví vám v souladu s jednacím řádem do 30 dnů.

Další, kdo je na řadě, je pan poslanec David Pražák, který bude interpelovat Marka Výborného. Pana poslance Pražáka nevidím v sále, je nepřítomen, tudíž jeho interpelace propadá.

Další, kdo je na řadě, je pan poslanec Hubert Lang, který bude interpelovat pana ministra vnitra Víta Rakušana. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vy jste germanista, tak určitě víte, co to je "Sicherheitspaket", co to je "wir schaffen das", což prohlásila paní bývalá kancléřka Merkelová. Takže já bych se vás chtěl zeptat na ten Sicherheitspaket neboli bezpečnostní balíček, který se od konce léta skloňuje v německé politice, kdy vlastně jsou tam nějaké migrační úpravy politiky vlády Olafa Scholzeho, který prostě nějakým způsobem musí reagovat na tu migrační situaci, která v Evropě je.

Paradoxně to máme 17 let - což je teda doba, kdy já si sám pamatuju, když jsme byli ještě na hranicích - co už máme volný pohyb osob, to znamená schengenský prostor. Nyní se dějou takové věci, že se začíná opět hovořit o tom, že pravděpodobně jedna z těchto vymožeností Evropy je ve vážném ohrožení v souvislosti s tím, že máme silné migrační vlny, které k nám přicházejí z Afriky, Asie, Jižní Ameriky. To také potvrzují evropští vůdci, kteří postrádají jakoukoliv schopnost přijímat rychlá a strategická rozhodnutí. Tady navazuji na to, že byl přijat i ten vízový migrační pakt i v rámci našeho předsednictví, vy jste na tom měl také velký podíl, na přípravě té finalizační fáze, byť jsme se potom zdrželi. Není dneska tady na to prostor, dojdeme ještě k tomu.

Chci se vás zeptat, pane ministře, co víte o tomto německém vízovém migračním balíčku? Protože například přijímají ochrany státních hranic a omezování toho mezinárodního azylového zákonu Francouzi, Němci chrání celý obvod svých státních hranic, teď se k tomu přidali i Nizozemci a poměrně výrazně se vyjádřili Poláci. Takže je to jedna z těch věcí, kdy teoreticky by se nám mohlo stát, že třeba Němci nebudou aplikovat určité věci z hlediska azylu a ti průchozí nelegální migranti přes naše území se mohou začít objevovat na našem území, jak se to stává teď na tom česko-polském pomezí. Já potom ještě dám doplňující otázku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji a na tuto otázku das Sicherheitspaketu bude odpovídat pan ministr vnitra Vít Rakušan. Prosím, pane ministře, máte fünf Minuten.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Jako vystudovaný germanista bych chtěl říci, že vaše výslovnost je podstatně lepší než pana poslance Langa, ale rozuměl jsem tomu.

Ten balíček jako takový samozřejmě sledujeme, on byl představován na té evropské Radě ministrů a ten jeho základ jste v téhle chvíli řekl. Ten základ je, že Německo v téhle chvíli zavedlo kontroly na všech svých hranicích, Německo v téhle chvíli v podstatě příliš není státem, který by stál za tím schengenským otevřeným prostorem.

A samozřejmě i na bilaterální bázi se tohle řeší. Měl jsem jednání se švýcarským ministrem vnitra, zjednodušuji ten název, tam ten název je oficiálně trochu jiný, který samozřejmě tuhle situaci také s německou ministryní řeší. Ptáme se, jak dlouhá ta opatření budou a dokdy budou.

A já teď budu nediplomatický. Tahle opatření určitě neskončí do spolkových voleb. To všichni tušíme. Samozřejmě to nikde nebylo oficiálně řečeno. Prosím, to neberte jako nějakou informaci z oficiálního pramene. Ale atmosféra v Německu je samozřejmě taková, že Německo k tomu v nejbližší době pravděpodobně nepřistoupí. Dlužno ale dodat, že ten režim se nezpřísnil, to znamená, že organizačně zaplaťpánbůh není až tak složitý, žádné zácpy, kolony nevznikají a ty kontroly jsou stále ještě namátkové, to znamená, kontrolují se především kamiony a podobně. A Německo žádné zpřísnění v aplikační praxi tohoto opatření v téhle chvíli ani neplánuje.

My jako Česká republika samozřejmě jsme připraveni reagovat na jakoukoliv zhoršující se bezpečnostní situaci, nicméně ta na tom česko-německém pomezí teď nijak dramatická není v tomto roce. A i ta čísla, která uvádějí sami Němci, svědčí o tom, že Česká republika i díky tomu, co se stalo na srbsko-maďarském pomezí, i díky tvrdému přístupu srbské i maďarské strany, se tahle migrační cesta v letošním roce svým vytížením přes Českou republiku nemůže srovnávat s těmi lety předchozími. To znamená, že letos ta situace nevyeskalovala do takového napětí, jako to bylo v těch letech předchozích.

My jsme s Německem v pravidelném kontaktu, máme s nimi přímou linku.

Pokud se bavíme o postavení České republiky, které vy jste také zmínil, tak Česká republika je naopak přece mezi těmi státy, skupinou států vedených Dánskem, které celkem odvážně hledají nové koncepty v oblasti migrace. Mě příští týden čeká služební cesta do Itálie a účel je jediný - bavit se s mým italským protějškem o migrační politice, kterou v současné době vede Itálie. Navazuji na cestu premiéra Petra Fialy, který s premiérkou Meloni tu situaci také probíral. A my se samozřejmě budeme ptát i na aplikační praxi spolupráce se třetími státy, v tomto případě s Albánií.

A já jsem připodepsaný pod dopisem 15 ministrů vnitra nové Evropské komisi, který říká: migrační pakt nám může tvořit nějaký základ, ale tím nekončí boj s ilegální migrací. A musíme přicházet s odvážnými novými koncepty, které právě souvisejí především s efektivní spoluprací se třetími zeměmi a s případným vedením azylového řízení mimo hranice Evropské unie právě v některé třeba z těch třetích zemí. To je koncept, který Česká republika podporuje. A já jsem občas nerad za to, že nám se podsouvá něco jiného.

My jsme opravdu zakládajícím členem této skupiny vedené Dánskem. Můj podpis je pod tím prvním dopisem. A já jsem byl tím ministrem, který jezdil po Evropě a přesvědčoval další kolegy o tom, že tahle výzva určitě smysl má a že hledání nových migračních konceptů, takzvané externalizace migrace, je jedinou efektivní cestou, jak do budoucna migrační situace tady u nás v Evropě zvládat. A já se domnívám, že na tomhle se shodneme. Jenom bychom to téma neměli stavět jako štěpící, ale měli bychom hledat ty body, na kterých se právě v té migrační politice shodneme.

Takže ano, kroky Německa, abych se ještě jednou vrátil k vaší otázce, každopádně sledujeme, konzultujeme, samozřejmě jsme připraveni na ně reagovat. A já jsem tady dal nějaký svůj politický odhad toho, dokdy taková opatření Německo určitě aplikovat bude.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji, pane ministře. Pan poslanec chce položit doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane ministře. No, já tomu všemu rozumím, ale měli jsme předsednictví, že jo. V rámci toho předsednictví vy jste byl ten lídr v té Evropě. Jestli to, že jste teď jakoby v čele i nějaké iniciativy x států, jestli jste neměl třeba to úsilí napřít více, když jsme tedy předsedali té Evropské unii a finalizovali jste (nesrozumitelné) migrační pakt. Protože pan Benda řekl: Odkývali jsme v EU některé blbosti z nepozornosti. Jestli hovořil jenom za představitele ODS, nebo hovořil za představitele, jakoby za celou vládu, to já ovšem nevím.

A chtěl bych v této věci říct, ano, vy říkáte, že jedete na nějakou služební cestu příští týden. Příští týden zasedá bezpečnostní výbor. Já vím, že vy, když můžete, na něj chodíte. Ale zrovna se nám to jaksi špatně sešlo, protože je tam kapitulní sešit 314 - rozpočty bezpečnostních sborů, zbraňové zákony, lex Ukrajina VII, jsou tam další věci, chtěli jsme tam řešit rozpad policie v přímém přenosu. Nebudete ani vy, a nebude ani policejní prezident. Měli jsme objednaného toho policistu, který byl ochoten přijít a konfrontačně se střetnout s vedením policie a jaksi prosazovat ty své věci. A velice mě mrzí, že to nevyjde příští týden. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji za dodržení času a poprosím pana ministra o odpověď.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Já nejdřív zareaguji na konec té interpelace a děkuji za ocenění, že na bezpečnostní výbor chodím, seč mi čas dovolí. Mnohokrát víte, že se ten program posouvá i o několik hodin, a já posouvám svůj ministerský program a zůstávám tam s vámi, aby se ta diskuse ukončila. Nicméně, pane kolego, prostřednictvím pana místopředsedy, skutečně setkání s italským ministrem vnitra se plánuje několik měsíců. Je to cesta navazující na cestu premiéra Fialy. Šéfové vlád se bavili o tom, že by bylo efektivní a dobré, kdyby se setkali ještě ministři vnitra. A pokud tady naléhavě řešíme v každé třetí interpelace a při dlouhých diskusích migrační situaci v Evropě, tak já se teď ptám, a nechci to posuzovat, protože to ani říct nejde, co je více, co je méně? Ale setkání právě s italským protějškem, kde řeší velmi efektivně a nově a jinak situaci, která se týká migrace, ilegální migrace do Evropy, prostě považuji za setkání, které má velký potenciální přínos pro bezpečnost České republiky a jejich občanů. Není to žádný výlet. Nikde se neschovávám.

Pokud bude svolán nějaký mimořádný bezpečnostní výbor, což vy určitě svými podpisy umíte zařídit, já se ho rád účastním a samozřejmě jsem připraven ve všech dalších kolech i o té rozpočtové debatě. Ale teď skutečně rušit tři měsíce plánovanou zahraniční cestu velkého významu bych nepovažoval ani za slušné vůči mému italskému protějšku.

A ještě jednu poznámku k tomu. Česká republika ale přece byla aktivní už za doby našeho předsednictví. My jsme prosadili do té finální podoby například to, že jsme se zabývali instrumentalizací migrace, politickým zneužití migrace. My jsme nepřistoupili na nějaké hlouposti, které se tam objevily. A to jednání jsme dotlačili dál. A od začátku jsme říkali, to není dokonalý produkt, a proto Česká republika prací pana premiéra, prací mou se tu migrační otázku snaží posunout dál novými koncepty.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji panu ministrovi, v tuto chvíli je ukončena tato interpelace.

Pana ministra Petra Kulhánka bude v tuto chvíli interpelovat paní poslankyně Ivana Mádlová. Prosím.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, já se na vás obracím v souvislosti s digitalizací stavebního řízení, což vás určitě nepřekvapí. A rozumím tomu, že jste k tomuto tématu nebo problému přišel jako slepý k houslím, jak se říká, ale nicméně je určitě na místě klást otázky a žádat odpovědi.

Systém byl spuštěný k 1. 7. a byl a je stále nefunkční. Paralyzoval prakticky celé české stavebnictví. Zatím nejsou známy škody, které to způsobilo. Odhady na výše škod se velmi rozcházejí. Nicméně představitelé podnikatelského sektoru se shodují, že škody budou značné. A navíc asi zatím nelze říct, nakolik to ohrozilo případné zahraniční investice a důvěru investorů v naši státní správu. Samozřejmě pracovníci stavebních úřadů pracovali pod obrovským stresem. A teď jsme si v médiích přečetli, že váš rezort před několika týdny uzavřel smlouvu na krizovou komunikaci digitalizace stavebního řízení za více než 600 000 korun, přičemž tato smlouva byla uzavřena poměrně dlouho po začátku krize v souvislosti právě s digitalizací stavebního řízení. Já nebudu opakovat kritiku digitalizace stavebního řízení, protože jsme se tomu poměrně dlouho věnovali. Koneckonců vaše vláda přiznala, že je to obrovský průšvih s nedozírnými následky.

Měla bych tři otázky: jestli máte, nebo případně připravujete nějaké odhady škod, které to způsobilo, potom jestli máte vlastně už definované nové cíle, jak má digitalizaci stavebního řízení vypadat, protože to je váš osobní cíl, který jste v médiích řekl a jakou podobu bude mít krizová komunikace, na jejíž zajištění uzavřelo smlouvu vaše ministerstvo před vaším příchodem? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. Pan ministr je přítomen, tudíž vám odpoví v tuto chvíli. Prosím, pane ministře.

 

Ministr pro místní rozvoj ČR Petr Kulhánek: Ještě jednou pěkné odpoledne. Ta smlouva, jak jste správně říkala, byla uzavřena před mým příchodem. V současné chvíli plněna není, to znamená, je tam vyčerpána nějaká zlomková část, ale my tu smlouvu dál čerpat nebudeme, protože máme za to, že tak, jak máme nastavenu dnes komunikaci ve vztahu ke stavebnímu řízení, tak to dokážeme bez externího subjektu.

Odhad škod je určitě nějakou budoucí otázkou, protože zatím nikdo nevznesl žádné nároky na případně vzniklé škody. Já s vámi úplně nesouhlasím v tom, že ten systém je úplně neprůchozí. On není průchozí dobře, proto nyní probíhá jeho stabilizace.

Teď už se dostávám k tomu, co bude probíhat. Legislativní bypass vstupuje do Sněmovny, technický bypass se dělá. To znamená, že se stabilizuje systém a dělá se rozhraní, které umožní stávající funkční prvky - Portál stavebníka - propojit s těmi systémy, které stavební úřady používaly před 1. 7. To znamená, snažíme se do Vánoc, do konce roku, dosáhnout toho přechodného období, kdy bude možné používat předchozí systémy a využívat i moduly, které dnes fungují.

Co se týče dalšího postupu, tak dnes již tým Karla Trpkoše, zatím v rámci horizontální spolupráce s Ministerstvem práce a sociálních věcí, už začal pracovat na té byznys analýze a procesní analýze, která má redefinovat zadání tak, abychom ten systém, který bude využívat stávající funkční moduly, postavili znovu, ale na základě korektního zadání. Od minulého týdne jsme v dialogu a jsme domluveni s Národní agenturou pro komunikační a informační technologie - NAKIT - který má odborné a personální kapacity k tomu, aby tuto procesní analýzu přejal od stávajícího týmu z MPSV. To znamená, že Karel Trpkoš se svým týmem se bude moci věnovat agendám, které mají na MPSV, a NAKIT bude dokončovat procesní analýzu. Zároveň se budeme bavit i o tom, zda bude mít - zatím to vypadá, že ano, a k té dohodě může dojít - kapacitu postavit celý ten systém. To znamená, bude to v rámci, řekněme, státního aparátu, nikoliv v rámci veřejné zakázky pro soukromý sektor.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji panu ministrovi. Táži se paní poslankyně, zda má zájem o doplňující dotaz? Ano má, prosím.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Spíše to bude poznámka, protože já zase nesouhlasím s vaším konstatováním, že systém stačí jenom stabilizovat, ale že byl skoro funkční. Funkční nebyl vůbec. Já jsem sama absolvovala návštěvy několika stavebních úřadů v různých obcích Plzeňského kraje a viděla jsem to na vlastní oči. Ten systém nefungoval, byly tam obrovské problémy, nešly vyřídit žádné žádosti, a vy to určitě, pane ministře, víte také. To znamená, že pokud si stejně jako ministr Bartoš nepřiznáte, že to vůbec nefungovalo, tak se nikam neposuneme. Koneckonců vy sám jste říkal, že se musí začít od začátku a že plně funkční systém bude od roku 2028. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. Pan ministr chce reagovat, prosím.

 

Ministr pro místní rozvoj ČR Petr Kulhánek: Jenom abychom se správně chápali. Neříkám, že ten systém je funkční. Přiznávám, že je velmi limitně nefunkční. To neznamená ale, že není průchozí vůbec. Některé žádosti některým stavebním úřadům - my ta data máme - prochází až do výsledného rozhodnutí. Ale samozřejmě, že to není vůbec stav, který by byl udržitelný. S tím s vámi naprosto souhlasím.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji panu ministrovi. Tím pádem je tato interpelace ukončena.

Celý jednací den se ze zdravotních důvodů omlouvá paní poslankyně Zdeňka Němečková Crkvenjaš.

V tuto chvíli paní místopředsedkyně Olga Richterová je připravena se svou interpelací na pana ministra Vlastimila Válka. Prosím, paní místopředsedkyně.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně za slovo. Mám na nepřítomného pana ministra zdravotnictví jednoduchý dotaz, a sice kdy se podaří konečně vyřešit, aby běžné úkony péče o zdraví bylo možné dělat i v sociálních službách nebo s pomocí sociálních pracovníků, samozřejmě patřičným způsobem proškolených?

O co jde? Dneska lidé, kteří potřebují i takovou poměrně běžnou věc, jako je podání léků nebo pomoc s natažením inzulinového pera, když třeba člověk špatně vidí na konkrétní jednotky v tom peru, nemohou dostat pomoc od člověka, na kterého se přitom spoléhají třeba v denním stacionáři nebo v jiné službě, kterou využívají. Dokonce, když jsou doma ve svém vlastním prostředí, tak je potřeba, aby tam vždycky kvůli těmto věcem chodila zdravotní služba. Přitom rodinní příslušníci s těmito věcmi samozřejmě běžně pomáhají, a to i s mnohem složitějšími. Rodinní příslušníci, často i děti, třeba i sourozenci bratra nebo sestry s postižením, pomáhají třeba i s výživou pomocí PEGu. Ono to totiž po zaškolení zase není tak složité. Ale opět to je věc, kdy pokud mají rodiče dítě s PEGem a využívají právě nějakou pomoc a podporu, tak ta výživa, která znamená také čistou hydrataci, není možná poskytovat někým, kdo nemá zdravotní vzdělání. Právě je debata o tom, jak to umožnit, aby kurz, který takové legální poskytování pomoci umožní, byl přístupný i sociálním pracovníkům. Tak to mě zajímá, zda takový kurz bude zaveden.

Ptám se na to proto, že jsme měli i společně mezi Ministerstvem zdravotnictví, práce a sociálních věcí a mnou kulatý stůl, kde to vypadalo, že ta vůle je. Mě tedy zajímá, jak se to posouvá, aby kompetence a školení pro zaměstnance v sociálních službách byly rozšířeny, aby byla skutečně účinná pomoc pro ty, kdo pečují doma. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. Pan ministr Vlastimil Válek je nepřítomen. Je řádně omluven, tudíž vám v souladu s jednacím řádem odpoví do 30 dnů.

Vážený pane poslanče Romane Kubíčku, v tuto chvíli jste na řadě vy a máte své dvě minuty, prosím.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, dámy a pánové, budu mít velmi krátkou otázku. Na jihu Čech se dneska dostavuje úsek Dé trojky a v letošním roce budou otevřeny tři úseky Úsilné-Hodějovice-Třebonín a Třebonín-Kaplice. Do roku 2026 bude uzavřena cesta až do Rakouska, a to v úseku Kaplice-Nažidla a Nažidla - Dolní Dvořiště. Zároveň děkuji za zahájení severní spojky, která významně ulehčí občanům Českých Budějovic.

Nicméně budu se ptát na otázku, jak je to se středočeským úsekem dálnice D3. Zda je připraven již časový harmonogram, zda se počítá, že projektu se bude účastnit i soukromý investor v projektu PPP, zda na celém úseku, či na jednotlivých úsecích, jakým způsobem bude garantován časový plán. Potom v závislosti na tom, jakým způsobem probíhal tendr na dálnici Dé třicetpětku, zda je to již ošetřeno tak, aby tendr na koncesionáře proběhl bez chyb a ve stanoveném termínu. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za položený dotaz. Pan ministr Martin Kupka je přítomen. Vašich pět minut, prosím.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já to zkusím vzít odzadu. To je Dé pětatřicítka, protože tam jsme dnes otevřeli obálky v rámci prvního kola výběru koncesionáře. Můžu tady oznámit, že máme k dispozici pět nabídek s tím, že v tom následném kole budeme vést jednání se čtyřmi na základě právě vyhodnocení kvalifikace. Chtěli bychom postoupit tak, aby opravdu bylo možné v příštím roce i tady v Poslanecké sněmovně projednat výsledné nabídky, schválit je a začít stavět v roce 2026, což by umožnilo splnit předpokládaný termín zprovoznění stavby v roce 2029, tedy kompletní stavby.

Co se týče PPP projektu, tak tam, jak jsem zmínil, v tomhle případě probíhá už ten proces v plných obrátkách. Co se týče stavby D3 středočeské části, tak tam budeme mít v únoru hotovou studii proveditelnosti, která je nezbytnou součástí, nezbytnou podmínkou, pro další kroky. Moje informace jsou zatím příznivé v tom smyslu, že to je projekt, který by právě pro ten postup PPP mohl vyhovovat. Finální vyhodnocení budeme mít v únoru.

Teď k těm jednotlivým stavbám. Jenom uvedu na pravou míru, že jsme už spustili stavbu na silnici 1/20 České Vrbné - Pištín. Co se týče severního spoje, tak to máme vysoutěženo, ale stavba ještě nezačala. Chtěli bychom ji začít na konci listopadu letošního roku, pokud to jenom trochu půjde. Ale je to opravdu klíčová stavba i pro kompletní využití obchvatu na dálnici D3 a samozřejmě pro finální vyřešení problémů Českých Budějovic. Protože to pak bude znamenat, že tranzit směrem od Plzně i od Písku se pak bude moci přímo napojovat na dálnici bez problémů. Ale to vám vykládat nemusím, tu situaci tam velmi dobře znáte.

Co se týče středočeské části, tak tam už v tuto chvíli probíhají některé klíčové práce. Nejpodstatnější z těch hotových věcí je dokončený severní obchvat Jílového, což byla stavba, kterou realizoval Středočeský kraj, ale z peněz, které přímo jsou vyčleněny na stavbu Dé trojky.

V tuto chvíli jsme těsně před spuštěním průzkumných prací pro tunel Kamenná vrata. Jedná se o podrobný geotechnický průzkum v podobě štoly, která pak samozřejmě bude využita jako součást budoucího tunelu. Do konce letošního roku by se stejně tak měl rozběhnout geotechnický průzkum na tunelu Luka.

To jsou klíčové stavby, kde už samotný průzkum znamená viditelný posun z hlediska realizace a z hlediska dokončování těch nezbytných přípravných, ale už pokročilých prací.

Co se týče mostu přes Sázavu, tak tam bychom do března roku 2025 měli začít právě s geotechnickým průzkumem pro založení toho velkého dálničního mostu a konečně ještě do konce listopadu bychom rádi zahájili výběr pro geotechnický průzkum tunelu Prostředního vrchu. To jsou vlastně ty nejhmatatelnější práce, které buď krátce brzy začnou, anebo je bude možné potom opravdu na začátku příštího roku zachytit.

Teď, co se týče těch přípravných administrativních prací. Jsme ve fázi územního rozhodování. V případě těch prvních tří staveb mezi Prahou a Václavicemi jde o stavbu, kterou posuzuje Krajský úřad Libereckého kraje z důvodu vyhnutí se možné systémové podjatosti, takže tam v tuhle chvíli kolegové z ŘSD provádějí všechny úkony, doplňují doklady. Tam předpokládáme, že do konce letošního roku by mělo dojít k oznámení o zahájení územního řízení. Docházelo ještě k úpravě dokumentace na základě podnětu dotčených orgánů. Na základě toho se tedy upravovala dokumentace, která by ale mohla mít nepravomocné územní rozhodnutí v březnu příštího roku. To je realistický výhled.

Co se týče té další stavby od Václavic až po Novou Hospodu, neboli tedy po Mezno, kde začíná současná dálnice, jihočeská dálnice D3, tak tam pro změnu je tím příslušným úřadem, který se tomu věnuje, Magistrát hlavního města Prahy. Tam jsme ve fázi, kdy oznámení o zahájení územního řízení pro stavbu Václavice-Voračice bylo spuštěno 12. 9., 26. listopadu by pak mělo proběhnout už ústní projednání. To je z těch konkrétních kroků... (Předsedající: Čas.) Doplním případně.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: A pan kolega Kubíček. Pardon, bude doplňující dotaz.

 

Poslanec Roman Kubíček: Tak já jenom, aby pan ministr to mohl dopovídat, takový krátký doplňující dotaz. Očekávat nějaký odpor veřejnosti a tak dále, sledovali jsme to v tisku, jak to fungovalo. Vzpomínám si na dobu, když tam byly kupovány ty pozemky pro rodinné domky, tak se počítalo s výstavbou. Ve chvíli, kdy tam ti lidé bydleli, se začínali prostě trošku bouřit kvůli té stavbě, tak zda i na to je dostatečný počet úředníků a těch, kteří budou spravovat tyto informace.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji, pane poslanče. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Začnu u té aktuální otázky, potom dokončím ten průběh územních řízení, jak jsou spuštěna. Probíhají dál jednání v konkrétních obcích. Účastní se jich jak generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic, příslušní úředníci, tak také já. Pravidelně každý půlrok se konají jednání se starosty a starostkami dotčených měst a obcí. Tam už je možné zaznamenávat výrazný posun. Jednáme i o odpočívce Dunávice, která byla dlouho předmětem sporů. I tam se posouváme dál, už dokonce v některých případech uzavíráme plánovací smlouvy, což je zase důležitý předpoklad pro to, abychom mohli rychleji pokračovat a třeba po vzoru Pražského okruhu, kde už jsme nenarazili na další námitky, tak tady očekáváme, že budou, ale bude jich méně, třeba i díky tomuhle postupu.

Očekáváme, že každé to rozhodnutí bude napadeno. Alternativa D3 dává jasně najevo, že nenechá jediné rozhodnutí bez povšimnutí. Jsme na to nachystaní, jsme si vědomi toho, že přes veškeré úsilí, které jsme vyvinuli i pro vysvětlování, proč je ta stavba nezbytná, tak tady narážíme fakticky na zavřené dveře. Přesto ještě jedno jednání chceme i na půdě Středočeského kraje s Alternativou D3 uskutečnit a znovu předložit pádné argumenty, proč ta stavba musí být a proč všechny ostatní alternativy, které prošly i testem Ústavního soudu, tak fakticky byly buď zamítnuty, nebo se ukázaly prostě jako neschůdné, nereálné, nebo dopravně prostě nevhodné.

Co se týče tedy, to stihnu ve dvaceti vteřinách, toho dalšího postupu, tak očekáváme, že by nepravomocné územní rozhodnutí pro tu stavbu Václavice-Voračice mohlo padnout do konce roku, a stejně tak bychom byli rádi, kdyby padlo nepravomocné rozhodnutí i pro ten poslední úsek Voračice - Nová Hospoda. Nicméně jak jsem zmínil, určitě přijdou námitky. Těm se nevyhneme.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji panu ministrovi. Tím pádem v tuto chvíli považuji tuto interpelaci za vyřízenou.

Nachystán je už můj ctěný kolega Robert Králíček, který bude interpelovat pana ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka. Prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážení pane předsedající, kolegyně, kolegové, mě opravdu velmi mrzí, že tu pan ministr Kulhánek není, protože se domnívám, že ty informace, které od něj žádám, jsou poměrně důležité.

Jak jistě víte, příští týden ve středu v šest hodin máme schválit vládou navrhovaný takzvaný legislativní bypass, ale my stále nemáme k tomu informace, a já se obávám, pokud nám je pan ministr Kulhánek nedodá, že nebudu schopen klubu doporučit tu devadesátku schválit. Já bych chtěl totiž od pana ministra Kulhánka vědět, v jakém stavu kromě toho, kdy on tady popisoval, jak na tom pan Trpkoš pracuje, v jakém stavu do toho 19. listopadu, kdy jsme si slíbili, že budeme mít jakési setkání v Senátu, v jakém stavu je kolaudace DIA, jestli na tom opravdu někdo pracuje, jestli se to stihne, protože to byl jeden z požadavků odborné veřejnosti, aby se sladil ten bypass legislativně a byl podle všech zákonů.

Dále bych se chtěl právě zeptat, v jakém stavu je práce na Portálu stavebníka, jak to bude vyřešeno? Jestli opravdu bude plně funkční, protože v tom bypassu je jeho užívání povinné, nikoliv dobrovolné. A dále bych se chtěl zeptat, jestli někdo již pracuje na případném pozměňovacím návrhu pro Senát, aby se z povinného užívání stalo dobrovolné, tak jak bylo slíbeno a dohodnuto na té společné schůzce 22. 10. ve Sněmovně.

A potom jsem se chtěl zeptat, jestli už je ve výběrovém řízení ta byznys analýza, která je nezbytná, kterou Ivan Bartoš úplně přeskočil, jestli ji tedy stihneme, kdy ji vypíšeme a jaký bude ten harmonogram. A v neposlední řadě bych se chtěl zeptat, protože pan Kulhánek řekl, že snad NAKIT bude dělat celou digitalizaci stavebního řízení bez soukromého sektoru. Opravdu na to má kapacity? A jestliže nedostaneme odpověď, tak já nemohu doporučit klubu (Předsedající: Čas.) schválení toho bypassu v devadesátce. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji, pane poslanče. Pan ministr Kulhánek je od 17 hodin řádně omluven, tudíž je nepřítomen, a odpoví vám v souladu s jednacím řádem do 30 dnů.

V tuto chvíli je na řadě paní poslankyně Andrea Babišová - prosím, paní poslankyně - která má interpelaci na pana ministra Válka.

 

Poslankyně Andrea Babišová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Mám na pana ministra Válka dotaz. Zástupci Ministerstva zdravotnictví říkají, že povinnou registrací pobytových služeb... - pardon, teď mi to tady vyskočilo (Čte z mobilu.), omlouvám se - ... že povinnou registrací pobytových zařízení sociálních služeb jako poskytovatelé zdravotních služeb se zvýší kvalita ošetřovatelské péče v těchto zařízeních. Vyšší kvalita ale stojí samozřejmě větší peníze. Ministerstvo zdravotnictví však i přes příslib, že vysoká inflace 10,7 procenta z roku 2023 bude poskytovatelům zdravotních služeb kompenzována v roce 2025, zaslalo do připomínkového řízení úhradovou vyhlášku, kde je nulový nárůst úhrad oproti roku 2024. Do toho Ministerstvo zdravotnictví navrhuje pro poskytovatele pobytových sociálních služeb nové povinnosti, a tím pádem zvýšené náklady: Jak tedy budou tyto zvýšené náklady poskytovatelům těchto služeb kompenzovány? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji, a poněvadž pan ministr Válek je řádně omluven, tak vám odpoví písemně do 30 dnů.

Marek Novák je další poslanec, který je nachystán se svou interpelací na pana ministra Mariana Jurečku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já marně hledám pana ministra, ale vidím, že tady mu svítí karta, že je přihlášen, tak snad mě někde poslouchá.

Já bych se, pane ministře (Ministr Jurečka vchází do sálu.) - jé, děkuju moc - chtěl zeptat, protože už v červnu roku 2022 jsme s kolegy podali návrh na zákon o některých právech osob se zdravotním postižením, které využívají doprovodu psa se speciálním výcvikem. My víme, že řada lidí v České republice je závislá právě na asistenčních psech. Pomoc psa využívají nejen nevidomí, ale třeba lidé s epilepsií a mnoho dalších. Na ty už ale bohužel ta legislativa nemyslí, proto my jsme ten návrh podali, tak aby se to konečně vyřešilo.

A věřím, a vy určitě mi to tady potom potvrdíte, že se shodneme na tom, že by tato novela pomohla postiženým spoluobčanům a tomu, aby se jim lépe žilo.

Já se vás, pane ministře, chci zeptat mimo to, že vláda odmítá ten návrh, který jsme podali, a vy jste samozřejmě jako kličkou použil to oné známé: My to připravíme na ministerstvu. Poprvé jsem to slyšel od vás někdy před rokem v rádiu na dálnici, následně jste to i písemně slíbil mému kolegovi Lubomíru Brožovi a následně na plénu letos v dubnu opět potvrdil, že návrh ze strany ministerstva bude. Já aktuálně, včera jsem se díval teda naposledy, dneska ne, a jediné, co jsem dohledal a je zatím předloženo, tak je přehled dopadu zákona o asistenčních psech, nicméně ten zákon jako takový nikde v eKLEPu nevidím, a proto se vás ptám, pane ministře, prosím, kdy bude hotov ten vámi slibovaný návrh zákona a kdy jej plánujete zařadit na plénum Sněmovny? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji za dodržení času a pan ministr je v tuto chvíli připraven se svou odpovědí. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já vlastně tady budu velmi stručný. To, co jsem slíbil, tak to platí, ten zákon předložím tak, abychom ho projednali a stihli do konce tohoto sněmovního období.

Jenom poctivě přiznávám a říkám, že z hlediska věcí, které na mém rezortu, jak ta věcná sekce, která toto má na starosti, tak i ta legislativní dělá - a když se podíváme na ty věci, které jenom tady za tento a minulý týden běží ve Sněmovně - tak tady máme, pokud se nepletu, nějakých šest nebo sedm tisků, takže toto byly věci, které, třeba důchodová reforma, revize dávek, novela zákoníku práce, převod dávek OZP a tak dále, měly prostě o něco větší prioritu.

Kolegové a kolegyně na tom pracují tak, abychom byli schopni, a počítám někdy na konci roku, mít to finální paragrafové znění. Tady nepředpokládám u té novely, že by měla být nějaká složitá dlouhá jednání v Poslanecké sněmovně, že by to bylo obstruováno, takže za mě platí to, abychom toto opravdu do konce pololetí příštího roku měli projednáno a schváleno, ukončený legislativní proces.

To znamená, na vaši otázku, kdy to tady Sněmovna může dostat, tak já reálně říkám někdy únor, březen příštího roku. Je to zase vlastně, pro mě je to poslední legislativní věc, kterou na resortu dopracováváme a budeme ji chtít dotáhnout v rámci tohoto volebního období. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji taky, pane ministře. Táži se pana poslance, zdali má doplňující dotaz? Má. Prosím.

 

Poslanec Marek Novák: Není to úplně doplňující dotaz. Jenom si potvrdím, zda i organizacím vlastně, které mě oslovují, lidem vlastně, kteří mě oslovují, a proto sem s tím chodím, tak jsem pochopil, že termín projednání na vládě by mohl být do konce letošního roku. (Ministr gestikuluje, že ne.) Ne. Ale pro předložení Sněmovně nejpozději do poloviny příštího roku, to znamená, že do 30. června 2025 bude zákon ve Sněmovně?

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji. A v tuto chvíli má své dvě minuty pan ministr.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Já, jestli můžu, ať je to naprosto jasné, já jsem tady mluvil někdy konec prvního kvartálu z hlediska předložení do Sněmovny s tím, že bych chtěl, předpokládám, že Sněmovna nám tady bude končit červen, nejpozději začátek července, tak, abychom měli schváleno, takže do konce pololetí já chci tento poslední zákon, který vlastně budeme dodělávat na MPSV, mít schválen. To znamená, vláda začátek příštího roku nebo první kvartál příštího roku, následně první čtení Sněmovny a do konce června nebo začátku července mít projednáno a schváleno ve Sněmovně.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji panu ministru. V tuto chvíli jsme vyčerpali tady tuto interpelaci.

Ondřej Babka je můj ctěný kolega, který bude mít další interpelaci, a to na pana ministra financí Zbyňka Stanjuru. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Babka: Já vám děkuji, vážený ctěný kolego místopředsedo. Interpeluji pana ministra Zbyňka Stanjuru.

Pane ministře, vámi předkládaná novela zákona o České televizi a Českém rozhlasu zavádí automatickou valorizaci koncesionářských poplatků. Shrnu to jenom v krátkosti. Vždy po překročení hranice šestiprocentního nárůstu spotřebitelských cen dojde k navýšení televizního a rozhlasového poplatku právě o dodatečných 6 procent, to znamená, že zhruba každé dva až tři roky dojde k postupnému navyšování rozpočtu České televize a Českého rozhlasu.

Obracím se tedy na vás jako na osobu, jejíž hlavní úlohou ve vládě je kontrola státní kasy. Já chápu, že při prvotním pohledu se může zdát, že navyšování televizních poplatků není problém, který se týká státního rozpočtu, jenže tento pohled je krátkodobý. Automatické navyšování rozpočtu veřejných institucí bez nějakého ohledu na reálnou potřebu dodatečných finančních prostředků znamená začátek zcela neefektivního využívání veřejných finančních prostředků.

Tento váš a v této chvíli celkem nenápadný krok však ve skutečnosti otevírá dveře k nekontrolovatelnému růstu výdajů, aniž by byl zajištěn odpovídající přínos ve službě.

Dnes se tato automatická indexace týká České televize a Českého rozhlasu, což tedy nevstupuje do státního rozpočtu, ale zítra, proč by Národní divadlo nebo Národní muzeum nevyžadovaly automatické navyšování svých příjmů? Proč by Státní fond dopravní infrastruktury nemohl na základě stejné logiky požadovat automatickou zákonnou valorizaci svých celkových příjmů? Proč by příjmy vysokých škol neměly být automaticky valorizovány při každém navýšení inflace?

Dnes vytváříte spolu se svými koaliční kolegy mechanismus, který může vyvolat efekt sněhové koule. Pane ministře, jako strážce státní kasy máte odpovědnost za to, aby veřejné finance byly spravovány efektivně a udržitelně. Děkuji vám a těším se na vaši písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji panu poslanci Babkovi a skutečně to takhle je, protože pan ministr Stanjura je řádně omluven celý jednací den z důvodu zahraniční cesty a odpoví vám, pane poslanče, písemně do 30 dnů.

V tuto chvíli je na řadě pan poslanec Josef Kott se svou interpelací na pana ministra Petra Hladíka, ale pana Kotta nikde v sále nevidím, tudíž panu poslanci jeho interpelace propadá.

Další, kdo je nachystán se svou interpelací, a to na pana ministra Mikuláše Beka, je má ctěná kolegyně paní poslankyně Lenka Knechtová. Prosím, paní poslankyně, máte dvě minuty.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v debatě kolem povinnosti přijímat děti do mateřských škol průběžně během školního roku se zapomíná na oblast financování nepedagogických pracovníků, zejména kuchařek. To se odvíjí od počtu dětí ze statistiky k 31. 10. krát normativ na jedno dítě, což je částka, kterou potom dostane ředitel na kuchyň. Podle tabulek by měly mít nějaký úvazek, ale samozřejmě ty úvazky se potom v praxi krátí.

Počet zaměstnanců se stanoví porovnáním údajů o přihlášených strávnících, což jsou vlastně počty dětí. Během školního roku přijaté dítě, kterému jsou právě tři roky, se logicky v této statistice neobjevuje.

Chtěla jsem se zeptat, jak se k tomu bude Ministerstvo školství stavět. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Pan ministr Mikuláš Bek je přítomen, a tudíž vám odpoví v tuto chvíli. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za otázku, která vlastně se vztahuje významně k metodice tvorby rozpočtu regionálního školství. Já vlastně zkusím shrnout ze svého pohledu základní charakteristiky toho nastavení, které vzniklo v roce 2019 respektive 2017 a od roku 2020 je praktikováno. Vlastně potvrzuju to, co paní poslankyně zmiňovala, totiž v tom současném modelu nápočet finančních prostředků je založen na tom stavu k 30. září, který je promítán do toho dalšího kalendářního roku a financování nepedagogických pracovníků je teď v tom modelu, který máme funkční asi pátým rokem, vlastně ten nápočet úvazků napojen na tři normativy, to je normativ na ředitelství, na třídu a na pracoviště. Ve všech těch případech musí vzniknout celá nová třída v mateřské škole, aby se ten normativ změnil. Tak je to nastaveno. Já samozřejmě vnímám to, že to není vlastně úplně správné.

Na druhé straně je potřeba zdůraznit, že sice jsou základem pro přidělený rozpočet ty stavy dětí k 30. září, ale krajské úřady mohou v průběhu roku reagovat na změny z rezerv rozpočtu, zejména ty změny v prvním pololetí pak mohou vlastně promítnout do dofinancování potřebných pozic v tom současném modelu.

Já jsem si vědom toho, že to není úplně dokonalý stav, jen máme za sebou pět let fungování toho modelu a podle mě je načase prostě ho podrobit určitému auditu a provést některé korekce, koneckonců některé jsme dělali směrem k pedagogickým pracovníkům. I dnes míří další interpelace na mě k otázce převodu financování nepedagogických pracovníků. Pak by tahleta otázka byla v kompetenci těch zřizovatelů a vlastně mohli by průběžně reagovat na vývoj té situace. Myslím si, že to je vážné téma na naši další společnou diskusi. Děkuju za ten podnět a uvědomuju si, že tam je určitá nedokonalost toho současného nastavení.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: A já se táži paní poslankyně, zdali má doplňující dotaz nebo informaci? Nemá, tím pádem považuji tuto interpelaci za vyřízenou.

Další, kdo je přihlášen k interpelaci, je paní poslankyně, má ctěná kolegyně Věra Adámková, která bude interpelovat pana ministra vnitra Víta Rakušana.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, vážení páni ministři, obracím se teď jmenovitě k panu ministrovi Rakušanovi, protože se nám objevuje problém, který v době letních prázdnin nebyl tak dramatický, tedy pravda, protože lidé jsou obvykle také na chatách a podobně. Ale teď to, co vidíme od půlky září a v říjnu, vygradovalo významným způsobem, je velké množství nedoručených zásilek. Hovořím z pozice tedy směrem k našim pacientům, tak jak mám tu zpětnou vazbu.

Takže moje otázka zní, pane ministře, zda máte již nějakou analýzu možného dopadu té reformy pošty, nebo budeme tomu tak říkat, abychom se něčemu vyhnuli, nebo zda víte, že tam jsou někde regionální problémy, které se budou muset ještě řešit a podobně, protože nám se to zatím objevuje víceméně ze všech krajů České republiky, že tam ten problém s doručováním zásilek ti lidé mají? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Pan ministr je nachystán se svou odpovědí.

Než dorazí, přečtu omluvy. Z pracovních důvodů od 18 hodin se omlouvá paní kolegyně Helena Langšádlová.

Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, prostřednictvím pana místopředsedy, já jsem si od České pošty samozřejmě nechal vytáhnout nějaké statistiky, člověk nevidí do té běžné operativy, a i nejčastější příčiny vlastně nedoručených listovních zásilek ve chvíli, kdy je něco takového reklamováno. V mnoha případech, a já to nespojuji s každým konkrétním, se skutečně jedná o to, a to je největší množina, kdy třeba byla chybně uvedena adresa odesílatelem, neoznačení domovní schránky adresáta, mnohokrát i nepřebírání pošty adresátem. Častokrát, když je tam nechána výzva na vyzvednutí toho dopisu, tak se nám stává, že tu poštovní schránku někdy máme zahlcenou věcmi, které tam nechceme nacházet, a třeba se ten papírek k vyzvednutí a výzva k tomu (adresátovi?) ani nedostane.

Samozřejmě se ale mohou stát případy, kdy bude vina na straně doručovatele. Tomu se nejde vyhnout asi nikdy. Jenom pro představu, Česká pošta denně doručuje stále ještě přes 100 000 doporučených psaní. Tady na to skutečně nemá žádný vliv to, co se v současné době připravuje a probíhá v rámci restrukturalizace České pošty. Česká pošta naopak v tom loňském roce měla v rámci doručování lepší odezvu než v těch předchozích letech, to znamená i menší počet stížností na to, jakým způsobem jsou listovní i jiné zásilky doručovány. A s čím se počítá, je oddělení té firmy Balíkovna, zůstane potom státní podnik Česká pošta, kterému samozřejmě stále zůstane tahle základní funkce, která je od občanů stále ještě vyžadována a je dána i poštovní licencí, to znamená doručení dopisů.

Já bych vás skutečně požádal, prostřednictvím pana místopředsedy, o to, pokud by bylo možné dát nějaká konkrétní sdělení a bylo by možné dát konkrétní případy, konkrétní adresy, jsou to samozřejmě osobní údaje těch lidí, musí s tím souhlasit, tak já bych samozřejmě i ty konkrétní případy nechal rád prověřit, abychom viděli, do jaké množiny případů to spadá, zda tam třeba byla nějaká technická chyba na straně doručovatele, nebo ta příčina byla - samozřejmě může být tedy i nějaká jiná, jak já jsem jmenoval.

Obecně ale mohu říci, že po nějakých regionálních výkyvech, které byly, se ta situace podle informací a podle statistických dat spíše zlepšuje, než aby se zhoršovala.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji. Ano, a samozřejmě vidím, že má zájem paní poslankyně o doplňující dotaz či informaci. Prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Já spíš takovou poznámku. Nejednalo se v žádném případě o špatnou adresu, to jenom informaci pro pana ministra, jsou to adresy ověřené. My s těmi pacienty samozřejmě jsme opakovaně ve styku.

A jinak musím říci, že chápu, že samozřejmě Česká pošta toho doručuje mnoho, nicméně je to její úkol a vždycky tam bude část pacientů, a nejsou ten starší lidé, kteří prostě nechtějí, abychom s nimi komunikovali jinak než písemně, což musíme respektovat. Co se týče těch konkrétních případů, musím se zeptat těch lidí, zda s tím souhlasí, nemohu uvádět jaksi bez jejich souhlasu žádné adresy a tak, ale určitě v případě, že budou souhlasit, tak bych vám dala nějaký seznam. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji a pan ministr má zájem ještě o své dvě minuty. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Ano, děkuju. Děkuji za konstruktivní přístup. Já jsem jenom nechal ještě rychle ověřit, když jste - a za to také děkuju, prostřednictvím pana místopředsedy - naznačila obsah vaší interpelace, tak jsem nechal ověřit, ať už u nás, to znamená u zakladatele na Ministerstvu vnitra, nebo u České pošty, jestli evidují nějaké stížnosti, kde by nepřicházela právě jmenovitě konkrétně korespondence od praktických lékařů, lékařů, pozvánky na kontroly, od zdravotních pojišťoven a podobně, a konkrétní stížnost na nedoručení písemnosti tohoto typu Česká pošta ani Ministerstvo vnitra neeviduje. Znovu říkám, pokud je uvedete, budeme se tím zabývat.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Tím považuji tuto interpelaci za vyřízenou.

Nachystán už je pan poslanec Jiří Strýček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Strýček: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně. vážení kolegové. Já tady přicházím se svou interpelací na pana ministra Vlčka. Ve své minulé interpelací na pana premiéra, nebo jsem oslovil pana premiéra na základě jeho facebookového příspěvku, který se týkal konkurenceschopnosti českých firem vůči čínským a americkým firmám, které zakončil svým prohlášením - musíme je podpořit.

Na můj dotaz, jaké konkrétní kroky chce vláda do konce volebního období podniknout, aby skutečně našim firmám pomohla, jsem se bohužel odpovědi nedočkal. A proto předpokládajíc, že jste samozřejmě tady tuto problematiku probírali na vládě, tak se táži vás jako ministra, který má k dané problematice nejblíže.

Všichni víme, jak drtivý dopad měly na české firmy vysoké ceny energií způsobené nezastropováním cen energií u výrobců, daňové zátěže v rámci vámi předloženého a schváleného daňového balíčku, nestabilní podnikatelské prostředí, kde dochází k neustálým legislativním změnám, jakož i přibývající regulace. To vše má velmi špatný dopad na naše firmy.

Vaše ministerstvo nedávno prezentovalo hospodářskou strategii s cílem Czech to TOP 10. Měl jsem možnost již v rámci prezentace v Poslanecké sněmovně se s touto strategii seznámit, nicméně za mne je to spíše dlouhodobá nebo střednědobá vize, u které je totální absence konkrétních reforem, legislativních změn s časovými termíny, které by toto podnikatelské prostředí v České republice změnily. V podstatě zde chybí nástin kroků, jak navrhovaného stavu dosáhnout, odpovědnost za realizaci jednotlivých opatření, jakož i sdělení, jak budou jednotlivé kroky financovány. A právě toto bych se rád dověděl konkrétně od vás, pane ministře. To znamená to, co ještě vaše vláda udělá do konce tohoto volebního období. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji, pane poslanče. Dozvíte se to, ale písemně, poněvadž pan ministr Vlček je řádně omluven a tudíž v souladu s jednacím řádem vám odpoví písemně do 30 dnů.

Pan Lubomír Wenzl je dále... (Reakce mimo mikrofon.) Ano, má další interpelaci na pana ministra Vlčka. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já bych se chtěl se pana ministra, dnes tedy nepřítomného, omluveného, zeptat na dvě - hlavně se dovědět odpovědi na dvě otázky. Zda je přesvědčen o tom, zda nákup firmy NET4GAS byl opravdu výhodný pro Českou republiku. A otázka druhá, zda naopak tato transakce nebyla výhodná pro původní vlastníky.

Vláda firmu loni koupila za necelých 8 miliard s tím, že samozřejmě součástí koupě byly i dluhy ve výši zhruba 33 miliard korun. Vláda tento nákup odůvodnila tím, že jde o kritickou infrastrukturu, kterou je dobré mít pod kontrolou kvůli energetické bezpečnosti. Až postupně se však ale ukázala a ukazuje plná cena, kterou daňoví poplatníci a spotřebitelé plynu za NET4GAS zaplatí. Výsledky hospodaření ukazují, jak drahé bude zadlužený podnik udržet v chodu. Domácí zákazníci mu budou v letech 2026 až 2030 každý rok přispívat částkou zhruba 6 miliard korun, to je skoro třikrát vyšší částka, než bylo do loňského roku zvykem. Jedná se o údaj z Energetického regulačního úřadu, který vámi vedené ministerstvo nerozporuje.

Ceny se samozřejmě promítnou do faktur za plyn, konkrétně do regulovaných plateb za distribuci, o kterých rozhoduje právě ERÚ, přičemž platby se zvýšily již v roce 2023.

Pro domácnosti s větším odběrem plynu z toho plyne zdražení o vyšší desítky korun měsíčně. Závěrem bych chtěl ještě uvést, kdy z historie této firmy, která prostě provozovala, měla velké zisky v době, než došlo k té situaci na východ od naší republiky a do té doby velice slušně vydělávala. Děkuji Vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji za dodržení času. Pan ministr Vlček je řádně omluven, tudíž vám odpoví do 30 dnů písemně.

V tuto chvíli je se svou interpelací na řadě paní poslankyně Jana Pastuchová, která bude interpelovat pana ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku, prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane místopředsedo. Tak já bych se chtěla zeptat pana ministra s jednoduchou otázkou. Tím, že vlastně teď tady máme zákon, kdy se bude zvyšovat pravděpodobně odchod do důchodu, a máme už mnoho desítek let stejné platové tabulky pro všechny, které končí vlastně platovým stupněm po 32 letech zaměstnání. Já, když to vezmu, když bych to brala na sebe a nebyla jsem zde, tak jsem začala pracovat v 18 letech v nemocnici, a tedy v 50 letech mě končí vlastně jakákoliv možnost navýšení platu. A když si to vezmu, tak je to do 67 let i teď, kdyby to bylo do 65, tak je to 15 let. Mně se na to ptají kolegyně, protože jim to přijde, že tyto platové tabulky byly vlastně vytvořeny, když to řeknu, na naše maminky, které odcházely do důchodu třeba v 57, v 58 letech, ale jestli jste se tím na Ministerstvu práce a sociálních věcí, pod které tato gesce spadá, nezamysleli, a jestli nemáte v plánu tyto platové tabulky nějak předělat a navýšit tam alespoň nějaké ty, po třech letech, nějakou možnost navýšení, protože si myslím, že v 50 letech je člověk ještě mladý a zasloužil by si to, děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji za dodržení času, pan ministr je přítomen, proto vám odpoví v tuto chvíli, prosím, Vašich pět minut.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážení pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, dovolím si reagovat na tuto interpelaci a začnu hned od konce, konkrétní odpovědí - Neplánujeme upravit a prodlužovat jednotlivé platové stupnice. Ani v minulosti, když se upravovala hranice věku odchodu do důchodu, vy jste to tady sama zmiňovala v té úvodní části vaší interpelace, tak nedocházelo k tomu, že by se s posunutím hranice věku třeba na 65 let, ke které v minulosti došlo, upravovala a prodlužovala platová stupnice za těch 32 let, kde končí dnes. Ta platová stupnice není něčím, co by mělo zaměstnance oceňovat za jeho loajalitu k tomu zaměstnavateli, ale je to ocenění nějaké úrovně znalostí a schopností, kterou ten zaměstnanec získá s časem, kdy tu profesi nebo kdy v tom oboru pracuje nějakou dobu. Je na debatu, jestli ten peak té nejvyšší dovednosti rozte až do 32 let nebo se dá dosáhnout třeba v mnoha oborech i dříve. Myslím si, že ta doba je dynamická, proměňuje se, ale to je hypotetická rétorická otázka, na to já nemám ambici tady odpovídat, já jenom chci říci, že pro mě jasně, že jestliže něco upravuji a chci upravit, tak je to, aby dneska v té platové stupnici například doba pobytu, rodiče, především maminky na rodičovské, nebyla započítávána jenom šest let, ale především u těch maminek, které mají více dětí, a na tu rodičovskou se vraceli opakovaně, tak abychom to oceňovali tuto dobu i nad tu hodnotu šesti let. To chystá se dát teď do návrhu nařízení vláda, aby tato změna platila od 1. ledna příštího roku. Pro mě záhadou, proč vlastně tahle nespravedlnost tady byla dlouhé a dlouhé roky, kdy vlastně maminky byly za to, že měly více dětí a strávily s nimi více času, měly vlastně systémový trest, protože už nikdy nebyly schopny v té platové stupnici to dohnat ty ostatní kolegyně, které tam tu dobu měly třeba u dvou dětí do těch šesti let. Tak tuto změnu, kterou považuju za pozitivní a považuju za férovou, tak tu se chystám teď dát do návrhu nařízení vlády od 1. ledna.

A pak z hlediska odměňování, kam jste vy směřovala část vaší interpelace, chci upozornit na to, že už teď máme v účinnosti a platnosti změnu, která přišla s novelou zákoníku práce v letošním roce a zaměstnavatel může osobní ohodnocení dávat nikoliv do výše 50 procent, ale až do výše 100 procent. To znamená, je to něco, s čím on je schopen pracovat z hlediska motivace u toho daného pracovníka, i když třeba on už dosáhl té nejvyšší úrovně toho platového stupně, už je na té pozici a nebo i dokonce u toho stejného zaměstnavatele 32 let, tak toto je další nástroj, kterým toto lze oceňovat. Připomenu jenom, že je tady jiná část názorových pohledů lidí, kteří naopak říkají, že by uvítali, kdyby se zkrátily doby u platových stupnic, protože jsou toho názoru, že ty zkušenosti a dovednosti ti lidé třeba jsou schopni nabrat během prvních tří, čtyř, pěti, u některých náročných specifických profesí do 10 let.

Já jenom říkám, že to jsou názory, které občas v té debatě zaznívají. Já nechystám žádnou úpravu platových stupnic do konce tohoto volebního období. Nechávám to tak, jak to je, tak jak to bylo i v minulosti, ale rozšířit jsme tu možnost, o které jsem tady mluvil. 100 procent osobka oproti 50 procentům a odstranění toho trestání rodičů, především maminek, kdy dneska v těch patových stupnicích vlastně ty, které mají více dětí, byly potrestány.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji panu ministrovi, táži se paní poslankyni, zda-li má zájem o doplňující dotaz. Nemá. V tuto chvíli ukončuji tuto interpelaci.

Prosím pana poslance Zdeňka Kettnera, který má další interpelaci na pana Mikuláše Beka, ministra školství. Zdeňka Kettnera nevidím, tato interpelace tudíž propadá.

Další, kdo je na řadě, je paní poslankyně Iveta Štefanová, která má interpelaci na pana ministra Válka. Taktéž ji nevidím nikde v sále, proto tato interpelace taktéž propadá.

Na řadě je pan poslanec David Štolpa, který bude interpelovat pana ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka, prosím.

 

Poslanec David Štolpa: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře kultury, nedávný výrok vašeho kolegy ministra Kupky o jeho obavách kolem systému e-Turista mě přiměl k několika otázkám. Systém má totiž vyvíjet stejná firma, která selhala při digitalizaci stavebního řízení. Problém s předchozím projektem stály stát stovky milionů a nyní se zdá, že riskujeme další neefektivně vynaložené prostředky.

Rád bych se vás proto zeptal. Jaká konkrétní opatření jste přijali, aby se selhání neopakovalo, máte připravený plán pro případ, že firma znovu neuspěje? Kdo v takovém případě ponese odpovědnost? Jste to vy nebo někdo jiný z vedení, kdo stál za zadáním tohoto projektu? Stát se nemůže do nekonečna spoléhat na dodavatele, kteří evidentně nejsou schopni splnit zakázku v odpovídající kvalitě. Občané i podnikatelé očekávají, že za tyto finance získají funkční a efektivní systémy, nikoliv další černou díru pro veřejné prostředky. Jaký je váš plán, abyste zabezpečil transparentní a odpovědný přístup ke státním financím v tomto projektu. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: A já děkuji za dotaz, který jste položil tedy panu ministru pro místní rozvoj, poněvadž jste, pane poslanče, na úvod uvedl pana ministra kultury, ale předpokládám, že to bylo pro ministra pro místní rozvoj, ještě jednou zopakuji, vy jste na úvod řekl pane ministře kultury, ale předpokládám, že to byl omyl. (Nesrozumitelná odpověď poslance Štolpy ze sálu.) Dobře, v tom případě pan ministr kultury, který je přítomen, vám odpovídat nebude, ale pan ministr Kulhánek, který není přítomen, tak vám odpoví, a moc rád, a to písemně do 30 dnů, poněvadž je řádně omluven.

Další, kdo je se svou interpelací na řadě, je paní místopředsedkyně Olga Richterová, která bude interpelovat pana ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně za slovo. Pan ministr je zde, což mě velmi těší, a já věřím, že to je téma, na kterém se v podstatě shodneme, ale mě zajímají konkrétní kroky, kterými se dobereme toho, aby lidé, kteří chtějí a potřebují péči, ať už čistě sociální, nebo sociálně zdravotní, v domácím prostředí, měli v případě nemoci, anebo dlouhodobějšího zhoršeného zdravotního stavu právě doma zajištěnou tu podporu, kterou potřebují.

A já reaguji trochu i na pozměňovací návrh, který pan ministr nahrál k tisku, který budeme dnes večer projednávat, který jde přesně směrem, který se dlouho diskutuje, a je to návrh, který si myslím, že by mohl velmi pomoci, aby úkony péče o zdraví se daly dělat i prostřednictvím edukovaného, čili patřičným kurzem prošlého pracovníka v sociálních službách. To by bylo skvělé, ale já se chci optat, jak se dostat k té situaci, aby to opravdu fungovalo komplexně obecně v sociálních službách, protože je to navrženo omezeně v pečovatelských službách, v osobní asistenci a přitom v tom přirozeném prostředí doma pomáhají často s běžnými malými úkony té péče o zdraví, podání léků, namazání mastičky, nakapání kapek do očí, prostě s takovýto běžnými věcmi ti, kdo jsou nablízku, rodinní příslušníci, často i děti.

A vzhledem k tomu, že to téma je komplexní, tak já bych to nyní zúžila opravdu jenom na tohle. Jakou máte vizi, pane ministře? Jaký máte plán dostat se v dohledné době k tomu, aby z tohoto kurzu, z této první vlaštovky, se stalo něco, co nám reálně umožní pro ty desítky tisíc lidí, kteří podobné služby doma potřebují, zajistit, aby to bylo legálně formálně možné, tyto drobné úkony jinak než čistě prostřednictvím zdravotního personálu, kterého je málo, a pro tyto drobné věci prostě není třeba ho vždy volat domů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji za položený dotaz a pan ministr je připraven tento dotaz odpovědět. Vašich pět minut, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já k tomuto dotazu si dovolím trošku i dát nějaký širší kontext. Já považuju za naprosto zásadní, abychom dokázali v České republice úpravami legislativními, tak také i investicemi do potřebné infrastruktury budovat sociální služby, které nebudou jenom rozšiřovat kapacity pobytové, ale také právě, abychom dokázali zvýšit ty kapacity a tu obslužnost těch lidí v domácím přirozeném prostředí klienta. To samozřejmě není vůbec jednoduchá věc, protože když se podíváme na tu predikci demografického vývoje, tak vidíme, že ke stávajícímu počtu dnes lidí ve věku 65 let plus, což je dneska někde kolem 2,4 milionu lidí, tak nám přibude zhruba dalších víc jak jeden milion, jedna celá dvě milionu lidí v příštích 15 letech, to znamená, my se dostaneme přes 3 miliony lidí, kteří budou ve věku 65 plus. To samozřejmě ponese velký nápor na to, abychom dokázali mít tady kapacitu sociálních a zdravotních služeb. Abychom tu kapacitu měli i v tom území, tak, jak bude i rozložena ta poptávka, která není všude úplně stejná, máme území krajů, které jsou demograficky o něco mladší, máme území krajů, které jsou v té situaci demograficky věkově výše.

Náš cíl a myslím, že to společné snažení, které tady v posledních třech letech budujeme a děláme, je, abychom toto dokázali podpořit finančně. Proto jsme udělali zvýšení příspěvku na péči, abychom toto dokázali podporovat z hlediska zvyšování kapacity těch krajských sítí sociálních služeb. Proto každý rok zvyšujeme v rozpočtu částku na financování těch regionálních i nadregionálních sítí té A i B sítě, no a zároveň se samozřejmě snažíme hledat cesty, jakým způsobem posílit financování ze zdravotního pojištění. Tady pan ministr Válek za ty tři roky udělat taky výrazný posun, především v tom loňském roce, kdy meziročně mezi roky 2022 a 2023 se výrazně zvýšila i úhrada za ten zdravotní úkon.

Ministerstvo zdravotnictví také rozšiřuje počet hodin, které z hlediska zdravotní péče u  klienta je možné poskytnout a profinancovat v rámci zdravotního pojištění, u těch především klientů velmi náročných na tu péči.

Pokud jde přímo o tento dotaz, který byl vznesen, tak já se snažím pozměňovacím návrhem, který jsem také diskutoval s kolegy ze zdravotnictví, vlastně umožnit to - a budeme o tom teďka za chviličku mluvit po 18. hodině, abychom vlastně to, co dneska ti neformální pečující, ty manželky, ti blízcí rodinní příslušníci, vlastně dělají. Umí dneska odsávat, umí obsluhovat PEK, umí dělat celou řadu vlastně zdravotních úkonů a nejsou to lidé, kteří by byli vzdělaní, nemají kvalifikaci zdravotní sestry, ale přesto to dělají, někteří to dělají dlouhé roky a bez nich by to prostě se nezvládlo. Ti lidé tomu systému ušetří měsíčně 200, 250 000 korun, protože ti lidé by byli jinak na intenzivních lůžkách.

A my se snažíme tady tímto pozměňovákem udělat určitý posun a já ho považuju za velmi významný, abychom vlastně umožnili, že takováto péče může být, může být poskytovaná i v terénu poskytovatelem sociální služby. Ale je to samozřejmě na jeho dobrovolnosti a na tom, že také budeme předpokládat nějaké proškolení v rozsahu, který budeme potom specifikovat vyhláškou, aby to ta osoba mohla dělat. Co je samozřejmě důležité, že vlastně tímto říkáme, že to bude vždycky se souhlasem toho klienta, ten musí říct ano, já té osobě věřím, vím, že to zvládne, podobně, jako to zvládne ta jeho manželka, manžel, dítě a podobně. A my se vlastně snažíme tím posunout, byť je to takový jako bych řekl, první krok, ale podle mě nevyhnutelný, protože nebudeme mít tolik kvalifikovaného personálu, a na rovinu, v zahraničí je naprosto normální, když jsem se bavil s příběhy ze Švédska, z Finska, z jiných zemí, kdy tam vlastně žádnou kvalifikaci nevyžadují, stačí tam pro tyto úkony souhlas toho klienta. Ten řekne, já tomu člověku věřím a ten člověk vlastně je potom zbaven i těch rizik, která by třeba mohla být spojena s nějakým případným obviněním a trestním stíháním, pokud tu věc udělá správně a nebude tam úmysl. Protože samozřejmě na to je potřeba taky pamatovat, že mohou potom nastat i různé specifické situace, když ti lidé jsou na ventilátoru a tak dále.

Takže snažíme se to posunout, je kolem toho velká debata. Musím říct, že jsme tady dlouhé měsíce debatovali třeba, které ty konkrétní zdravotní úkony by bylo možné převést na právě ty konkrétní pečující. A našli jsme nakonec textace toho pozměňovacího návrhu, které si myslím, že to jako umí pokrývat (Předsedající: Čas.) poměrně elegantně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji a o doplňující informaci, podnět, dotaz má zájem paní místopředsedkyně Richterová. Prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji. Já jsem přesně tak i kvitovala, že to je určitě ten první krok. A zcela správným směrem. A díky za to. Jenom proto, že vlastně v tom návrhu, který budeme už za tři minuty diskutovat, není přímo uvedená ta koordinace sociálních a zdravotních služeb v domácí péči, v tom domácím prostředí, v terénu, to není. Já tam předkládám krátký pozměňovací návrh daný na základě podnětu Charity ČR, právě aby se vložila ta možnost té koordinace a poskytování sociálně zdravotních služeb i v přirozeném sociálním prostředí. Ale právě k tomu mířím, že byť je to první vlaštovka, tak si myslím, že je škoda, že v tom návrhu, který nyní je předložen, právě tahle důležitá část chybí. A právě jako nezastírám, že to byla Charita, čili velký poskytovatel, kdo mě upozornil, že jim se to také zdá škoda, že to vypadlo. Na tom jenom ukazuju, že si myslím, že na ten první krok by měly následovat i nějaké další. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji a ptám se a táži se pana ministra, zdali má chuť ještě odpovědět.

V tuto chvíli, vážené kolegyně a vážení kolegové, se nám blíží pevný čas na 18 hodin další bod, další interpelaci již nestihneme, proto vyhlašuji přestávku do 18 hodin. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno v 17.58 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 18.00 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové a členky vlády, je 18 hodin.

 

My se vracíme k bodu číslo

Aktualizováno 3. 12. 2024 v 18:06.