(pokračuje Jan Skopeček)

36.
Vládní návrh zákona o dávce státní sociální pomoci
/sněmovní tisk 799/ - prvé čtení

Z pověření z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, veřejnosti, já si dovoluji uvést tento sněmovní tisk číslo 799. Je to vládní návrh zákona o dávce státní sociální pomoci v prvním čtení. Tento návrh zákona je velice přelomovým momentem, kdy tady zhruba 30 let máme současný systém, který tady funguje v těch dvou pilířích, ať už v systému sociální podpory a hmotné nouze s tím, že my se snažíme touto výraznou změnou dosáhnout několika podstatných změn.

Já si dovolím krátce jenom zrekapitulovat ten současný systém a proč vlastně v některých momentech je do určité míry přežitý, ne úplně funkční, ne úplně efektivní, není úplně motivační, někdy je dokonce naopak demotivační a je také zároveň poměrně složitý, jak pro žadatele, tak samozřejmě i pro agendu Úřadu práce a lidi, kteří tyto dávky dneska musí vyřizovat.

Když se podíváme na otázku současného stavu, tak dnes například to, že máme započítávání těch dávek, tak ten výsledný efekt často není ten, který bychom chtěli pro toho daného člověka, pro tu danou domácnost, rodinu. Máme tady dneska čtyři žádosti u těchto čtyř dávek, čtyři správní řízení, tři různé okruhy společně posuzovaný osob, tři různé mechanismy nahlížení na příjmy, dokládání různých rozhodných skutečností. Dalším tím důvodem je to, že se snažíme také daleko lépe řešit situaci u lidí, u domácností, kdy se vykazují velmi nízké nebo nulové příjmy, kdy je tady často stav, kdy ten systém vlastně u lidí, kteří by mohli, znovu podotýkám a podtrhuji, mohli pracovat, tak vlastně nemáme ten systém tak, aby motivoval jejich pracovní aktivitu nebo kroky, které by k té pracovní aktivitě mohly vést.

To znamená, je tady i určitá šedá zóna, kdy nemůžeme říct, že by ti lidé přímo ten systém zneužívali. To jsem se snažil opakovaně v tom mediálním prostoru vysvětlovat, že se nebavíme o tom, že by tady ti lidé většinově zneužívali systému. Ale systém, protože je špatně nastaven, tak vlastně z pohledu nějakého logického či principiálního úhlu pohledu vytváří to, že lidé, kteří by mohli pracovat, jsou v produktivním věku, tak jsou schopni nám měsíce i roky nepracovat, přesto k nim plyne poměrně významná sociální podpora. To se také snažíme měnit.

Já musím říct, že my vlastně tady se snažíme ty čtyři nejčastěji využívané dávky, jako je přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, hmotná nouze, tak, abychom je dokázali vlastně dát do jednoho typu podpory tak, abychom tady dělali jednu žádost, jedno řízení, jedno posuzování a abychom k těm lidem doručili tu pomoc, která má být efektivní, má být motivační.

Proto prosím v těch debatách, a to je jako někdy těžké a i ze začátku já jsem se s tím musel nějakým způsobem vnitřně mentálně vypořádat, abych se nedíval pořád na ty stávající dávky a nehledal je v této takzvané mediálně zmiňované superdávce, protože tady máme typ podpory, který nám vlastně zohledňuje rodinu, jednotlivce, domácnost, lidi, kteří mají nižší příjmy, mají vyšší výdaje, mají vyšší náklady na bydlení, na energie, a my potřebujeme doručit efektivní pomoc, ale zároveň to v této superdávce nově kombinujeme právě s těmi motivačními prvky. Odstraňujeme body zlomu, dáváme tady bonus za pracovní aktivitu, oceňujeme a podporujeme já bych řekl ty přirozené funkce fungující rodiny nebo domácnosti, kde, já bych řekl, je normální, že ten, kdo může pracovat, tak pracuje, že je normální, že rodič posílá své dítě do školy a že tyto věci se snažíme motivačně podporovat v tom, jak se v této dávce toto snažíme nastavit. (V sále je trvalý hluk.)

Samozřejmě ruku v ruce s tím jde také i změna přístupu Úřadu práce k těm klientům. Že by nedávalo smysl, kdybychom udělali jenom tuto změnu legislativní a změnu parametrů toho systému a neprovázali to...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, pane ministře, rozumím. Kolegyně, kolegové, poprosím vás, abyste se ztišili, míra hluku není taková, aby pan ministr mohl v klidu pokračovat. Tak vážené kolegyně, kolegové, opravdu prosím, aby i v levé části kolegové poslanci se ztišili, případně odešli ze sálu a řešili své diskuse mimo sál, abyste mohl v klidu pokračovat. Děkuju moc.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Že tato změna je i výrazně spojená s transformací Úřadu práce a s tím, abychom dokázali mít k těm klientům, kteří potřebují větší pomoc, podporu, daleko více času a prostoru. Proto tato změna počítá s nastavením toho podpůrného plánu u lidí, kteří mají opravdu problém si sami práci najít, nebo v tom běžném režimu nezaměstnanosti a nástroj aktivní politiky, tak bychom tady měli nástroj, kde s tím člověkem opravdu jsme schopni individuálně pracovat, nasměřovat ho na dluhovou poradnu, nasměřovat ho na práci v rámci veřejné služby, aby ten člověk si podržel nějaké základní pracovní návyky, abychom ho dokázali třeba přes rekvalifikace zpátky nasměřovat do zaměstnání.

To je jedna z důležitých věcí této změny, to znamená vnitřní změna fungování na úřadech práce a přístupu k těm klientům.

Dále je tam výrazná změna v tom, jak jsem tady zmiňoval, odstraňujeme body zlomu, kdy pro jednu korunu přímo navíc domácnost třeba přichází o stokoruny a často ztrácí vlastně ta domácnost a ti dospělí lidé motivaci jít pracovat a živit se vlastníma rukama. Tak toto tady jednoznačně odstraňujeme.

Snažíme se také, aby ten celý proces byl plně digitalizován, to znamená, aby to byla věc, která bude proklientská, pro ty klienty jako takové, ušetří jim čas, bude jednoduchá. Ten člověk opravdu v dané životní situaci bude schopen získat adekvátní podporu, kterou by měl dostat, a ne jako dnes, že se třeba stane, že on si zapomněl požádat o jednu z těch 3, 4 dávek, protože prostě tu informaci nedostal, nevěděl a podobně. Takže toto se výrazným způsobem mění, ta digitalizace nám pomůže výrazně zefektivnit vnitřní fungování úřadů práce, ještě dále se posunout, celou řadu dat, která dnes ten klient musí nějakým způsobem nám nahrávat nebo doplňovat, budeme schopni si sehrávat (sehnávat?) sami, ať už od dodavatelů energií, případně od jejich zaměstnavatelů, a ušetří to celou řadu konkrétních kroků a lidské práce.

Zároveň tato dávka také přináší do určité míry pro část sociální podpory určitou novinku, a to je majetkový test. My ho máme dnes v tom režimu dávek hmotné nouze, nemáme ho standardně u těch, které jsou v rámci sociální podpory. Tady musím říct, že jsme nad tím hodně dlouho debatovali a dospěli jsme k názoru, že určitý majetkový test tady má smysl. Měli bychom garantovat v systému daňovému poplatníkovi a občanům České republiky, že opravdu směřujeme pomoc k lidem, kteří potřebují, nejenom proto, že mají nižší příjem, ale proto, že třeba jejich nemovitosti nebo počet motorových vozidel, v tomto případě aut, dává nějakou logiku, dává logiku v tom, že máme nemovitost k bydlení, ve které ta rodina bydlí. To je naprosto v pořádku, na určitou dobu tam může být ještě nemovitost další, třeba v rámci dědického řízení a podobně, anebo dává logiku, aby bylo jednomotorovým vozidlem myšleno auto v domácnosti pro dospělou osobu, ale nedává logiku, aby tito lidé měli třeba celou řadu nemovitostí k bydlení a my jsme přesto tam vypláceli dávkovou podporu.

To znamená, ten test tady zavádíme, my jsme o něm dlouho debatovali, jak to třeba správně nastavit z pohledu těch zůstatků a podobně. K tomu já doplním, můžeme v budoucnu říct, že ten majetkový test má třeba zahrnovat ještě nějaký jiný výčet majetku nebo že může mít jiné parametry, ale my jsme se nyní snažili - a prosím pěkně, zkuste to takto chápat - to udělat tak, aby to bylo co nejjednodušší, to znamená, abychom ten majetkový test navázali na proces digitálního dotazování do katastru nemovitostí a digitálního dotazování do registru vozidel.

Může v budoucnu přijít nějaká jiná vláda, jiné složení Sněmovny, které se rozhodne a řekne - mají tam nějaké další položky či nějaké jiné finanční hodnoty. Podtrhuji a podotýkám, vždycky se bavíme u těch částek o tom, co jsou finanční prostředky na tom účtu toho člověka a nejsou to produkty s podporou státu, jako je stavební spoření nebo spoření ve třetím pilíři penzijního systému.

Takže to je další změna, která se tady navrhuje, ale s tímto principiálním odůvodněním chceme pomoci, chceme pomáhat opravdu tam, kde je to nezbytně nutně potřeba, chceme být v tom efektivnější, adresnější, a zároveň také tam, kde je potřeba, tak, aby ta pomoc byla i větší, protože dneska v celé řadě případů ta pomoc není dostatečně adekvátní.

Pamatujeme v tom systému, a to je důležité, na takzvané zranitelné skupiny, ať už jsou to malé děti a jejich rodiče, nebo jsou to přímo samoživitelé s menšími dětmi, lidé se zdravotním postižením, lidé důchodového věku. Jsou třeba tyto skupiny osob, u kterých logicky potom není ta provazba s tou pracovní aktivitou, protože tito lidé logicky tu pracovní aktivitu tam nemohou mít. Takže i s tímto se počítá, abychom tyto skupiny osob dokázali efektivně chránit v domácnostech.

Takže to jsou asi ty základní principiální změny, které v této revizi dávek přinášíme. Já jsem připraven slyšet podněty, náměty, výhrady, určitě do druhého čtení si myslím, že tady bude ještě prostor hledat nějaké úpravy. Jsem připraven vysvětlovat, jak je to v detailu některých věcí, protože často se tady zmiňují  věci typu cenové mapy a podobně. Já k tomu jenom podotknu, dneska MPSV má data z celého území České republiky, skutečná reálná data o nákladech na bydlení, ať už jsou to částky, které platí ty domácnosti za nájem, za energie, za další nákladové položky. My to vidíme úplně přesně a z těchto hodnot jsme schopni velmi přesně také nastavovat tu míru podpory, která pro to území je obvyklá a není nějakým způsobem, jak se říká, výrazně přepálená.

Stejně tak řešíme i minimální požadavky na bydlení tak, abychom opravdu byli schopni postupně změnit to, co se dneska děje, že lidé bydlí v naprosto nedůstojných bytových domech, skoro vybydlených, a přesto tam stát vyplácí podporu, která by odpovídala standardně bydlení někde v centru krajského města.

Takže i toto v tom systému řešíme nejenom tím, jak nastavujeme ty částky, kde je a jak je stropujeme, ale tím požadavkem na to, jaké ty minimální standardy v těchto typech bydlení mají být.

Dovolím si také říci i to, že my jsme u této legislativní změny udělali opravdu velké datové šetření. Připravovali jsme to zhruba rok a půl a jednotlivé situace jsou modelovány na datech statisíců uživatelů toho systému. Já jsem - myslím, že poprvé v životě, co tady v této Sněmovně jsem - viděl tak podrobnou podkladovou studii k této změně zákona. To znamená, vidíme poměrně velmi přesně, kde ta situace a jak svým způsobem se bude chovat ve vztahu k těm domácnostem. Já mohu říci to podstatné. Tam, kde ti lidé se budou chtít alespoň trochu snažit a jsou těmi, kteří tu pomoc potřebují, tak ta pomoc ve většině případů u těchto domácností vzroste, ale pokud ti klienti nezmění své chování, přestože by pracovat mohli a jsou objektivně schopni pracovat, tak tam jednoznačně a logicky ta podpora klesne.

I my v rozpočtových dopadech říkáme, že tato změna může přinést úsporu někde kolem 2 miliard korun, anebo vyšší výdaje až někde k 8 miliardám korun. Říkám zcela otevřeně, tato změna není motivovaná nějakou úsporou. Není. My počítáme s tím, že ty výdaje mohou být i vyšší a ony budou vyšší v případě, že ti lidé budou schopni se více zapojit, budou mít pracovní aktivitu, tak tam logicky ta podpora vzroste a myslím, že pak je to chtěné, protože se to tomu státu, společnosti, vrátí i na těch dalších příjmech, daňových a obecně u odvodů.

A co považuju za klíčové, že opravdu se snažíme ty lidi motivovat, podtrhují, motivovat. Normální je pracovat, když mohou pracovat, normální je poslat dítě do školy, když do školy má chodit. To se snažíme v tom systému jasně nastavit.

Snažil jsem se být stručný, ale považoval jsem za důležité alespoň takto okomentovat ty klíčové věci, proč se tato změna dělá, co jsou ty základní principy pilíře, mechanismy.

Já jsem potom připraven v té následující diskusi reagovat, odpovídat, doplňovat. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní poprosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, paní poslankyně Lucie Šafránková. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, dovolte mi rovněž představit tento projednávaný tisk 799 z pozice sněmovní zpravodajky. Vláda návrh schválila na své schůzi 18. 9. 2024 a 23. 9. 2024 předložila Poslanecké sněmovně.

 

Návrh zákona byl rozeslán poslancům dne 23. 9. 2024. Organizační výbor Poslanecké sněmovny projednání návrhu zákona doporučil dne 10. října svým usnesením číslo 309 určil zpravodaje návrhu a navrhl výbor pro sociální politiku jako výbor garanční. Návrh zákona definuje a vymezuje novou dávku státní sociální pomoci, která bude sestávat ze čtyř složek - bydlení, živobytí, dítě a pracovní bonus. Tato dávka by měla pomoci domácnostem v základních životních oblastech, kterými jsou výchova nezaopatřeného dítěte, živobytí rodiny a náklady na bydlení a zároveň by měla bonifikovat pracovní aktivitu členů domácnosti.

Cílem návrhu zákona je dle předkladatele vytvořit takový systém dávkové podpory domácností, který jim na jednu stranu bude poskytovat pomoc v případě jejich ohrožení chudobou a na druhou stranu je bude motivovat k aktivnímu řešení jejich nepříznivé příjmové situace a k vymanění se ze závislosti na sociálních dávkách. Doplňuji, že navrhovaná právní úprava se týká systému nepojistných sociálních dávek. Vedle poměrně rozsáhlých změn dávkové pomoci se navrhuje i změna některých procesních pravidel. Nová dávka státní sociální pomoci by měla nahradit dvě stávající dávky státní sociální podpory - přídavek na dítě a příspěvek na bydlení a dvě dávky pomoci v hmotné nouzi - příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Návrhu zákona se dotýkají mnohé platné a účinné normy a předpisy Evropské unie, například nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 5. 4. 2011, o volném pohybu pracovníků uvnitř Evropské unie, nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 29.  4. 2004, o koordinaci systému sociálního zabezpečení, další ze dne 16.  9. 2009, o koordinaci systému sociálního zabezpečení, další nařízení Evropského parlamentu ze dne 24. 11. 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení Evropského společenství a nařízení na státní příslušníky třetích zemí, na které se toto nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.

Návrhu se týká také například rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci Jobcenter Krefeld. Dle Legislativní rady vlády by měl být návrh zákona po zohlednění jejich připomínek s právem Evropské unie kompatibilní. Původní návrh zákona byl podle předkladatele předložen vládě s rozpory. Přesný počet těchto rozporů vláda v předkládací zprávě neuvedla, z části 9 předloženého materiálu vypořádání připomínkového řízení ovšem vyplývalo, že jich bylo téměř 300. Pokud jde o rozpory s jednotlivými úřady, jedná se o rozpory s Ministerstvem financí, Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem pro místní rozvoj, Digitální a informační agenturou, s místopředsedou vlády pro digitalizaci, s ministrem pro evropské záležitosti, s ministrem pro legislativu a předsedou Legislativní rady vlády.

Dva z těchto členů vlády již nyní jejími členy nejsou. Ale to je jenom na okraj. Z dalších připomínkových míst se vládě dosud nepodařilo vypořádat zásadní připomínky zmocněnkyně vlády pro lidská práva, Úřadu pro ochranu osobních údajů, úřadu Národní rozpočtové rady, Kanceláře veřejného ochránce práv, karlovarského, Jihočeského, Moravskoslezského, Středočeského kraje a hlavního města Prahy, Svazu měst a obcí, Sdružení místních samospráv České republiky, Českomoravské konfederace odborových svazů, Unie zaměstnavatelských svazů a Národní rady osob se zdravotním postižením. Původní návrh zákona byl projednán zvláštní pracovní komisí Legislativní rady vlády zřízenou za účelem projednávání tohoto návrhu zákona a složenou ze zástupců Legislativní rady vlády a některých pracovní komisí Legislativní rady vlády a dále Pracovní komisí pro hodnocení dopadů regulace.

Legislativní rada vlády projednala původní návrh zákona ve svém zasedání dne 15. 8. 2024, přičemž projednávání návrhu zákona přerušila a doporučila předkladateli, aby zapracoval připomínku členů Legislativní rady vlády a připomínky uvedené v návrhu stanoviska Legislativní rady vlády a aby následně předložil upravené znění návrhu zákona k opětovnému projednání. Předkladatel následně návrh zákona v intencích výše zmíněných připomínek upravil a dopracoval, a poté do elektronické knihovny eKLEP 23. srpna vložil upravené znění návrhu zákona, přičemž změna původně předloženého materiálu byla odborem vládní agendy akceptována dne 26. srpna. Upravené znění návrhu zákona je z časových důvodů neprojednaly žádné pracovní komise Legislativní rady vlády. Legislativní radou vlády bylo upravené znění návrhu zákona projednáno na jejím zasedání dne 5. září.

Legislativní rada vlády má k finálnímu návrhu zákona o dávce státní sociální pomoci mimo jiné tyto připomínky, cituji: "Podle vyjádření předkladatele na jednání Legislativní rady vlády nemá úprava obsažená v návrhu zákona dle jeho nového zhodnocení podléhat koordinaci sociálního zabezpečení, tedy nemají se uplatňovat příslušná nařízení Evropského parlamentu a rady. Předkladatel tudíž až na jednání Legislativní rady vlády naznačil, že jeho záměrem bude vypustit jím navrhovaný § 15 odst. 4 návrhu, což představuje poměrně významný věcný posun oproti původní koncepci návrhu. Legislativní rada vlády nicméně konstatuje, že není zcela jednoznačné, zda část dávky na dítě nemá znaky takzvané rodinné dávky podléhající koordinaci sociálního zabezpečení. Podle článku 1 písmene zet, nařízení Evropského parlamentu a Rady se rodinnou dávkou rozumí všechny věcné nebo peněžité dávky určené k vyrovnání rodinných výdajů s výjimkou záloh na výživné a zvláštních dávek při narození dítěte a při osvojení dítěte uvedených v příloze jedna k tomuto nařízení. Podle přílohy jedna k Nařízení číslo 883/2004 přitom Česká republika vylučuje z koordinace jenom porodné. To, zda bude příslušná dávka podléhat koordinaci tedy nezávisí na jednostranném rozhodnutí členského státu, naopak s ohledem na dikci nařízení a bohatou judikaturu Soudního dvora Evropské unie platí, že posouzení, zda dávka je nebo není zahrnuta do rozsahu působnosti koordinačních nařízení, se odvíjí pouze od charakteristiky příslušné dávky, zejména od jejího cíle a podmínek poskytnutí. Je to rozsudek ve věci Gillard číslo 9/78 a mnohé další. Legislativní rada vlády tudíž považuje za sporné, zda skutečně je možné en bloc celou jednotnou dávku z koordinace sociálního zabezpečení vyloučit." Konec citace. V důvodové zprávě je (nesrozumitelné.) Legislativní rady vlády třeba dopracovat v obecné části pasáž vztahující se k zhodnocení souladu navrženého zákona z ústavním pořádkem, a to zejména v návaznosti na judikaturu Ústavního soudu včetně aktuálního nálezu ze dne 31. 7. 2024. Důvodovou zprávu jednotné úpravy tak, aby odpovídala vládou schválenému návrhu zákona. Pak jsou zde výhrady k rozdílové tabulce ve vládním návrhu, ke srovnávacím tabulkám, k závěrečné zprávě hodnocení regulace RIA, výzva k neprodlenému zahájení prací na zajištění aplikační podpory zákona o dávce státní sociální pomoci a tak dále.

Dále ještě zmíním také připomínky Sdružení místních samospráv České republiky, cituji: "Požadujeme doplnit RIA o přesnější informace o dopadech na veřejné rozpočty územně samosprávných celků ... (hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Paní kolegyně, Já vás poprosím, abyste na chvilku přestala. Poprosím kolegy a kolegyně, aby se opětovně ztišili, téměř nyní v sále rozumět Vašemu projevu. Opravdu poprosím všechny kolegy v levé části, teď musím říct, ať případně přenesou své diskuse do předsálí. Děkuju pěkně, můžete pokračovat.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Já také děkuji, pane místopředsedo, a budu tedy pokračovat. ... především sociálních odborů. V závěrečné zprávě také postrádáme shrnutí dopadů na jednotlivé skupiny osob a srovnání současného stavu a předpokládaného stavu po zavedení jedné dávky. Požadujeme sladění názvosloví, aby bylo zřejmé, zda zákon má na mysli obec přenesené či samostatné působnosti. Požadujeme shodně upravit rozlišení působností v celém dokumentu. Ze závěrečné správy RIA nejsou jasné dopady finanční a personální na územně samosprávné celky, především na sociální odbory obcí a měst, stejně jako krajů. Potřeba zahájení sociální práce rozhodně nemůže být vnímána jako rozpočtově neutrální. Příjem člena domácnosti by měl být rozhodným až po oddlužení dle zákona o insolvenci, odečtení splátek věřitelům a odečtení odměn insolvenčnímu správci.

Nedává smysl, aby většina příjmů klienta byla odvedena na úhradu dluhů a získání legální práce nakonec klientovi snižovalo životní úroveň. Aby nedocházelo k logické reakci, tedy k neřešení situace prací a směřování k oddlužení, měl by být vypočítán rozhodný příjem člena domácnosti až po zaplacení dluhů.

Navrhujeme namísto normativů používat připravované cenové mapy. Žádáme o doplnění toho, kdo je odpovědný za poskytování základního sociálního poradenství. Zároveň žádáme o doplnění, jak bude toto poradenství financováno, pokud se bude jednat například o sociální pracovníky obcí, popřípadě jak bude zajištěno vzdělávání a kontrola například v případě, že se očekává, že právo každé domácnosti na základní sociální poradenství budou zajišťovat zaměstnanci České pošty. Zcela nesouhlasíme s rozšířením výkonu státní správy držiteli poštovní licence. Přestože chápeme snahu o rozšíření služeb poboček České pošty a jejich zachování v území, za což jako organizace kontinuálně několik let bojujeme, nepovažujeme za vhodné, aby návrh zavedl Českou poštu jako další místo pro poradenství a podání žádosti o přiznání dávky.

Některé připomínky Českomoravské konfederace odborových svazů k materiálu - také cituji: Zavádí se princip nejen příjmového, ale i majetkového testování, a to i pro přídavek na dítě, který v současné době podléhá pouze příjmovému testu. S tímto přístupem odbory zásadně nesouhlasí. Vytvořením jednotné dávky ze dvou účelem značně odlišných oblastí sociální ochrany se stírá hranice mezi finanční podporou rodin a jejich ochranou před chudobou a sociálním vyloučením. Deklarovaný cíl návrhu je v rozporu s obecným pojetím přídavku na dítě, který je oceněním péče o dítě a přispívá rodině na zvýšené náklady z důvodu této péče. Přídavky na děti byly historicky vnímány jako finanční podpora rodin a jsou sociálním právem dítěte. Testováním majetku u přídavku na dítě se staví tato dávka na roveň dávek hmotné nouze, přídavek na dítě by měl nadále zůstat součástí systému státní sociální podpory, to znamená, patřit do stejné kategorie jako rodičovský příspěvek a porodné. Podle odhadů odborů by návrhem došlo u některých typů domácností, zejména se jedná o rodiny bez dětí, osamělé důchodce a tak dále, k výraznému snížení sociálních dávek oproti současnému stavu, a to i v případě, že splňují podmínku pracovní aktivity. Konec citace.

Odbory rovněž nesouhlasí s nastavením limitů úspor a považují jej za diskriminační. U jednočlenné domácnosti je tolerován souhrn peněžních prostředků do zhruba pětinásobku průměrné mzdy na jednotlivce, naopak u pětičlenné domácnosti je to v přepočtu jen 80 000 korun na osobu, tedy zhruba dvojnásobek průměrné mzdy. Navíc tyto nízké limity neberou v úvahu, že rodiny by se měly v rámci možností dostatečně zajistit v případě nemoci, ztráty zaměstnání a tak dále, a to vyššími prostředky než dvojnásobkem průměrné mzdy na osobu. Vyňaty jsou z těchto limitů pouze úspory na penzijním připojištění a stavebním spoření. Potrestány tak budou domácnosti, které se snaží zajistit svoje děti a naspořit jim dostatečnou rezervu například na budoucí studium. Takové rodiny budou z výplaty dávky vyloučeny.

Kolegyně a kolegové, myslím, že citované výhrady připomínkových míst jsou početné a docela závažné a že naším úkolem je s nimi se důsledně vypořádat i v rámci projednávání návrhu zákona zde ve Sněmovně, ať už formou pozměňovacích návrhů, nebo jiným způsobem. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Než otevřu obecnou rozpravu, tak načtu omluvy. Pan poslanec Bernard Josef se od 11.30 hodin omlouvá z pracovních důvodů, pan poslanec Kubík Jan se od 14 hodin omlouvá ze zdravotních důvodů, pan poslanec Okleštěk se omlouvá celý jednací den z pracovních důvodů, paní poslankyně Olšáková Eliška od 18 hodin - bez udání důvodů se omlouvá, paní poslankyně Ožanová Zuzana se omlouvá od 18 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Svoboda Bohuslav se na celý den omlouvá z pracovních důvodů. Z členů vlády se omlouvá pan ministr Baxa Martin od 18 hodin z pracovních důvodů a pan vicepremiér Rakušan Vít od 10 hodin do 16 hodin z pracovních důvodů. Pan poslanec Vomáčka bude hlasovat s náhradní kartou číslo 36 a já hlasuji s náhradní kartou číslo 38.

Teď otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí s přednostním právem paní místopředsedkyně Richterová.

Paní místopředsedkyně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Toto je velká věc a veliká reforma, kterou se domnívám, že naše země potřebuje. A současně že to je velmi odborná záležitost a že by bylo dobře, abychom skutečně některé... (Hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Paní kolegyně, zase vás utiším a poprosím kolegyně a kolegy, aby se ztišili, abyste mohla v klidu pokračovat a mohlo pokračovat důstojné projednávání této velmi důležité normy.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuju pěkně, pane předsedající. Ještě jednou chci poděkovat za přípravu této veliké novely. Byla na tom odvedena obrovská práce, tým Ministerstva práce a sociálních věcí skutečně si myslím, že na tom strávil ne stovky hodin, ale tisíce. Dvacet let tady bobtná systém, který je nepřehledný, složitý a je potřeba ho zjednodušit.

To je východisko, s kterým k tomu přistupujeme a jsme za Piráty rádi, že jsme se mohli intenzivně podílet na těch konkrétních věcných řešeních. A současně, a to je myslím také si třeba říct, nezastíráme, že jsme v průběhu podávali zhruba 60 připomínek, z nichž některé přetrvávají. Ale, a to opravdu před závorku zdůrazním, ten směr zjednodušení automatizace dávek, oceňování práce, to, aby se práce opravdu vyplatila, a také i zjednodušování pro určité typy domácností podpory v bydlení je naprosto správně, a celkový cíl odstranit body zlomu a předejít tomu, aby byly situace, kdy při zvýšení pracovních příjmů lidé ztráceli, protože ve finále měli nižší tu podporu, tak to jsou všechno veliké věci, které jsou správně a je dobré je udělat.

Vedle toho poděkování týmu MPSV a pana ministra, které si myslím, že je fér tady říct, bych ráda ale stejně tak poděkovala paní Zuzaně Freitas Lopesové, která právě za nás jako náměstkyně stovky hodin strávila jak připomínkováním, vyjednáváním, tak také koordinováním těch věcí, protože a to je zase velmi dobře a bylo to vidět i na té řadě připomínkových míst, je to tak složitá novela, že zahrnuje problematiku řady různých ministerstev, a proto na ní musela spolupracovat a bylo potřeba toho tolik odlaďovat společně.

Když jsem zmínila, že jsme měli 60 připomínek, 60 konkrétních věcí, o nichž se jednalo, některé byly zapracovány, některé nikoliv, tak bych ráda rovnou zdůraznila, že jsem ráda za několik konkrétních věcí, které se nám věcně podařilo vysvětlit a prosadit do té navrhované podoby. A to třeba, aby právě byla zohledněna zranitelnost u samoživitelek a samoživitelů do sedmi let věku dítěte, kdy v tom původním návrhu byly čtyři roky, a to je pořád doba, kdy je dítě často nemocné a kdy ta pracovní schopnost do těch sedmi let věku dítěte bývá velmi často narušena nebo omezena právě častou nemocností, a u samoživitelek a samoživitelů to pak leckdy i vede ke ztrátě zaměstnání. Tak to je, to je ta životní realita, a já jsem ráda, že třeba toto, co jsme připomínkovali a vysvětlovali, zohledněno bylo, a chci na tom ukázat, jak detailně ten návrh byl připravován.

Protože jsme v prvním čtení, tak předpokládám, že budou probíhat další konkrétní a velmi detailní debaty, ještě předpokládám, i na konkrétních schůzkách a potom ve výborech. Ale já bych ještě ráda komplexněji se vyjádřila naopak i k tomu, kde máme stále otazníky, kde některé rozpory i přetrvávaly, ale můžete se optat, proč jsme zákon na vládě tedy podpořili. Proto, že je to obrovská změna, u které jsme zvažovali plusy a minusy. A je nám jasné, že nikdo by nebyl schopen najít 100% shodu na všech parametrech a na tom celku, nicméně navzdory těm určitým rizikům, a k těm se ještě dostanu jako celek, považujeme ten navržený směr za přínosný. A bylo právě domluveno, že i ve Sněmovně je možné doladit a dořešit ty konkrétní parametry pozměňovacími návrhy. Tak já budu věřit, že tam bude pokračovat tato vstřícnost a že se podaří ten cíl - sjednocení, zjednodušení, automatizace, odstranění bodů zlomu, nastavení těch motivačních principů, aby se práce skutečně vyplatila, a také co nejširší použití - tam, kde to dává smysl - paušálů namísto dokládání různých podrobných účtů, vyúčtování a výpisů, když to je čistě administrativní zátěž pro Úřad práce, pro ty žádající, ale také třeba pro správce SVJ, kteří musí ta různá vyhotovení dokládat také.

Nyní po těch poděkováních a ocenění toho velkého záměru k aspektům, které vnímáme jako problematické a považujeme za nutné se o nich dál bavit. Říkali jsme to dlouhodobě, připomínkovali jsme to, není to tedy nic překvapivého například pro odborné týmy, které to připravovaly. Protože je to tak odborná a provázaná, složitá záležitost, že samozřejmě i u této změny je ďábel skrytý v detailu. My jsme identifikovali rizika jako první u toho, jak jsou definovány zranitelné osoby ve, řeknu odborný termín, vícečetných domácnostech, čili tam, kde mají lidé tři a více dětí. Je nyní nejpravděpodobnější, že dojde k poměrně velkému poklesu výše dávky a že státní podpora, na kterou tyto rodiny dosáhnou nyní, se dramaticky sníží.

Ten příklad. Pětičlenná domácnost, čili dva dospělí a tři děti, v okamžiku, kdy je tam nastaven pracovní bonus tak, jak je - v těch ostatních případech si myslíme, že to bude fungovat dobře - tak u těch tří dětí a i ženy na rodičovském příspěvku to bude znamenat, že při nějakém čistém příjmu 45 000, 15 000 rodičovského příspěvku a 30 000 platu či mzdy, při bydlení v Praze a Brně, čili velkých městech, při nákladech na bydlení na úrovni normativu, dneska ta rodina má nárok na podporu kolem 12 000 korun. Po změně by to bylo kolem 7 500 korun.

Přitom tato domácnost s malými dětmi si myslíme, že je stále dost zranitelná. Těchto domácností s pěti plus členy je celkově zhruba 25 000. Co je ještě důležitější u toho údaje, že nevíme, kolik z nich je těch, kde ta jediná pracovně aktivní osoba je nízkopříjmová. Náklad na změnu u těchto vícečetných domácností s malými dětmi, když bychom zohlednili zranitelnost do určitého věku nejmenšího dítěte, by tedy nemusel být vyšší než například několik stovek milionů a ta celková změna by byla vstřícnější vůči rodinám s dětmi. To dávám jako příklad k tématu, o kterém se musíme bavit. Dávám to jako příklad největšího dopadu, který jsme jednorázově identifikovali, který se stane po zavedení té změny, pokud to projde čistě ve vládním návrhu.

Druhou věc zmínila paní zpravodajka ve zpravodajské zprávě, že se mezi připomínkami opakovaly námitky vůči tomu, jak je definovaná sankce za zanedbávání školní docházky. Ono totiž už dneska máme řadu různých přestupků a řadu různých možností, jak trestat rodiny, kde děti nechodí řádně do školy. Při vědomí toho, že se to roky snažíme jako společnost řešit, máme řadu těch přestupků a nefunguje to a ty sankce nejsou úplně účinné, je překvapivé přidávat další, a to ještě bez využití možnosti, aby alespoň ta složka na dítě, ta část, kterou by mohlo využít, respektive jeho zákonní zástupci, na zaplacení družiny, školních pomůcek, případně kroužků, aby šla například přímo škole.

To bylo něco, co jsme v těch debatách zvedali, protože se domníváme, že podpora dětí - a to dětí i z těch různě ohrožených rodin - se dlouhodobě vyplatí. I když by takové řešení samozřejmě nebylo úplně přímočaré, tak by právě ve vztahu k budoucnosti a k rozvíjení potenciálu těch dětí mohlo být správné a prospěšné. To je otazník nad tím, jak je navržené sankcionování namísto alespoň nějakého motivování u školní docházky.

Potom je otázkou, jak rychle mají nastupovat zase určité druhy snížení. Zopakuji, že je to veliká změna a je jisté, že ne všechno půjde doladit rovnou v tom návrhu, a je jisté, že se některé třeba problematičtější aspekty budou ukazovat v čase. To prostě u tak u takhle velké změny je. Nicméně to, jakým způsobem je nastavený přechod z definované pracovní aktivity k tomu, když ten člověk je pracovně neaktivní, nám přijde příliš příkré, příliš rychlé, jak je to nastavené, a to z toho důvodu, že tam chybí možnost alespoň přechodného období. Jde o § 38 a zase věřím, že se o tom § 38 písm. c) budeme konkrétně bavit.

Nyní už se blížím k závěru nejproblematičtějších oblastí, které se opakovaly v připomínkách jak našich, tak ostatních. Sice je to opravdu to, jak naložit se započítáváním příjmu žadatelů, kteří splácejí své dluhy v insolvenci. Opakovaně tady například i ze strany dalších opozičních stran zaznívá, ať se příjmy započítávají až po odečtení insolvenční srážky. Můžeme se bavit, aby ten rozhodný příjem nebyl úplně jenom to, co zbude po odečtení insolvenční srážky, čili ta výrazně nižší část, ale aby například byla ještě k tomu přičtena polovina z insolvenčních srážek. To dávám jako příklad, jak se o tom dá uvažovat, aby nebyla tak velká obava z toho, že ti, kteří sice splácejí dluhy, ale přece jenom je nadělali, tak aby nebyli nějak příliš zvýhodněni.

Nicméně argument, který zaznívá od řady odborníků, je - a je, myslím, zcela pravdivý - že práce se musí vyplácet vždy, a to i pro lidi v oddlužení. Když vezmu příklad, který uvádí třeba PAQ Research, velmi přehledně vysvětluje, proč ten systém nyní lidi od práce odrazuje. Protože se samozřejmě dávky počítají z těch příjmů před srážkami a každé zvýšení čisté mzdy pro člověka, který je v oddlužení a pracuje, znamená, že se mu ale pak třeba ve finále celkové příjmy sníží.

Když to dám na úplně konkrétním nominálním příkladu, i zvýšení čisté mzdy o 10 000 korun, které vede k nárůstu příjmů po insolvenční srážce jenom o 3 300 korun, znamená, že případná státní podpora může být snížena i o 6 000 korun. Čili se ten člověk dostane do minusu, i když se snaží pracovat a vydělat víc, aby i více z těch dluhů splatil, takže výsledek je nevýhodný i pro věřitele. Nemluvě o tom, že je nevýhodný pro nás všechny, pro celou společnost, protože pak jsou nižší daňové odvody.

Co s tím? To je právě opakovaná připomínka, jak navrhnout počítání dávek z nějaké části příjmů po insolvenčních srážkách. Vedlo by to k tomu, aby lidé byli v insolvencích motivováni k navyšování legálních příjmů. Jak říkám, za nás ten princip je, že práce se vždy musí vyplatit a nemusí to být nějak dramatické. Je jasné, že je naprosto v pořádku, aby lidé, kteří jsou v oddlužení, splatili co největší částku dluhů věřitelům, ale alespoň o malý kus je třeba, aby pocítili, když zvýší pracovní úsilí, když dostanou vyšší mzdu. Jinak prostě není realistické, že by vůbec o to navýšení mezd a platů usilovali.

Čili na jednání ministrů bylo právě k téhle problematice insolvencí navrženo svolání pracovní skupiny, která by se tou problematikou exekucí a zejména insolvencí v provazbě na navrženou novou dávku státní sociální podpory zabývala. Tak bych ráda požádala pana ministra o to, aby se to opravdu stalo, případně o informace, v jaké to je fázi. Nezdá se to, ale když i členové NERV zdůrazňují, že právě kvůli tomu, kolik lidí je u nás zadlužených, přichází naše ekonomika o miliardy korun ročně - opravdu jsou to miliardy, klidně 5 miliard korun ročně - tak potřebujeme lidi dostat z dluhových pastí do legální práce. Takže právě i tento moment nastavení dávky může velmi pomoci, aby celý systém nakonec fungoval vyladěně, efektivně a ku prospěchu úplně všech.

Od tohoto principu, že se musí vyplatit pracovat, už se dostávám čistě k poznámkám, které budeme jistě ještě dopodrobna rozebírat i ve druhém čtení, týkajícím se toho, že cenové mapy vycházející z dat MPSV mohou být mírně zkreslené tím, jaké druhy smluv jsou v databázi MPSV, že je potřeba s tím pracovat obezřetně, protože to vypadá, že to je celkově v sumě pod úrovní tržních nájmů, třeba podle dat Ministerstva financí nebo právě Ministerstva pro místní rozvoj.

O tom se samozřejmě v jednáních předcházejících podání návrhu dlouze debatovalo a obdobně i energetické paušály. Tak to samotné zavedení je v pořádku, to je dobře, ale opět jde o něco, co bude podle našeho názoru třeba vylaďovat, ať už do zohledňování stavu budovy, nebo zohledňování i lokality. To se může všechno na spotřebě energií totiž projevit.

My tedy vidíme jaksi řadu možností, jak do budoucna uvažovat o těchto konkrétních aspektech této navržené dávky. Nicméně co bude z našeho pohledu neméně důležité, bude dobré navázání na avizované navýšení podpory v nezaměstnanosti na 80 % předchozího výdělku. To je velmi důležitá věc. Je to něco, co by mělo omezit propad příjmů při ztrátě zaměstnání. Mohlo by to významně pomoci mobilitě pracovního trhu i většímu pocitu jistoty u těch, kdo novou práci hledají. Osvědčilo se to v řadě západních zemí. A hladké fungování i této takzvané superdávky bude provázané s tím, aby byla přijata tato změna, navýšení podpory v nezaměstnanosti na výrazně vyšší podíl předchozího výdělku v prvních dvou, respektive třech měsících nezaměstnanosti, než jak je tomu nyní.

Já bych závěrem, poté, co jsem nastínila oblasti, kde vidíme problémy, kde bychom rádi se o tom dál bavili, kde bychom rádi, aby došlo k vyjasnění některých otázek, které jsem, myslím, celkem předvídatelně nastínila, protože odborné týmy už od nás tyto výhrady slyšely v průběhu měsíců a měsíců příprav, tak bych ráda shrnula tím, že jsem opravdu velmi ráda, že se podařilo vyjednat i s naším, myslím, významným vkladem zohlednění péče o dítě v rodinách samoživitelek a samoživitelů do sedmi let věku, jinými slovy, to, aby lidé, kteří jsou sami, pečují o malé dítě, a to malé dítě je často nemocné, nebyli ohroženi náhlým propadem státní podpory jenom proto, že dítě překročilo hranici tří let nebo čtyř let věku. Právě to, že mezi čtvrtým a sedmým rokem věku začíná chodit dítě typicky do školek, dětských skupin a bývá nemocné, protože se tam setkává s větším množstvím různých dalších virů a bakterií, to je prostě fakt - a tady to adaptační období je za nás velmi dobře, že v tom návrhu je, a jsme rádi, že jsme ho mohli prosadit.

Co je z dalších důležitých věcí - bylo přislíbeno sepsání metodiky pro využití takzvané mimořádné okamžité pomoci, mopky, z moci úřední. To bylo také na náš podnět a chceme, aby se to opravdu stalo co nejdříve - tak na to apeluji, popřípadě úprava výše zápočtu příjmů u OSVČ pro účely stanovení rozhodného příjmu. Tam jsme také rádi, že jsme na tom měli svůj podíl.

Stejně tak jsme velmi důrazně vyjednávali, aby se mezi zranitelné osoby vrátili osoby ve druhém stupni invalidity, a jsme rádi za to, že se tak stalo. To byla také naše připomínka. Konečně u definice zranitelnosti byla provedena taková úprava, která umožní například přijetí takzvaného pátého stupně příspěvku na péči, aniž by byla nutná další změna tohoto zákona o dávce státní sociální podpory. Na tom chci ukázat, že jsme o svých připomínkách přemýšleli i koncepčně, aby ten zákon fungoval co nejuniverzálněji v okamžiku, kdy se třeba podaří prosadit systémovou, individualizovanou podporu pro handicapované lidi s nejvyšší potřebou péče, takzvaný pátý stupeň. Dnes je tam takzvaný stupeň IV+ pro lidi, kteří jsou v domácím prostředí.

Z dalších dobrých věcí, které jsme navrhovali a které byly přijaty, zmíním, že byla odstraněna vazba na trvalé bydliště jako institut - nebo se zjednodušil proces přiznání dávky u určitých typů bydlení - nebo byl zkrácen termín pro opětovnou žádost na tři měsíce - či (?) u majetkového testu, anebo bylo zachováno, ta možnost institutu zvláštního příjemce a možnost přímé úhrady. Stejně tak na vládě byla dojednána úprava, aby byl co největší soulad s ochranou osobních údajů právě u sankcí za školní nedocházku, ale to už jsem zmínila, že samo o sobě ustanovení, které budí velké otazníky, a u nás dlouhodobě to bylo mezi připomínkami.

A nyní, úplně na závěr, jedna připomínka, která - se domníváme - nemusí být špatně záměrem, ale nebude fungovat ta věc prakticky, v realitě naší země, a to je, že se tam zavádí něco, čemu se dá říci neschopenka i pro lidi, kteří (ji) doposud nepotřebovali. A tento druh neschopenky je tam stanovený v § 14 odst. 2, potom v § 52 a 53 - narazí na to, že podle statistik zhruba milion lidí nemá vlastního praktického lékaře. Čili my se dostaneme k tomu, že realizace nového typu neschopenek, praxe, kdy lidi, kteří nemají nemocenské pojištění, ale vykazují nějakou pracovní aktivitu pro účely získání pracovního bonusu, tak budou nově muset dodávat potvrzení o nemoci od praktického lékaře. A ano, principiálně to může být v pořádku. Jenom chceme upozornit, že v běžné životní realitě, kdy zhruba milion lidí svého praktického lékaře nemá, tohle může narazit na dost velkou potíž. Ale přála bych si, aby tomu tak nebylo, aby třeba i jednání o tomto návrhu zákona přispělo k tomu, aby tento druh neschopenek třeba přispěl, že tito lidé svého praktického lékaře získají. Ale protože jich je málo, tak ta pravděpodobnost - to si přiznejme - není úplně vysoká.

Já nyní budu velmi ráda, pokud pan ministr okomentuje některé z aspektů, co už zazněly, zejména opravdu bych ráda zdůraznila nutnost jednání k tomu, jakým způsobem přistupovat vůči posuzování částky příjmů u osob v oddlužení. Všechny expertní připomínky k tomuto směřovaly. A zdůraznila bych, že zcela souzním s tím, co říkal i pan ministr v závěru projevu, že nejde o žádné prvoplánové úspory, ale o to, aby se dlouhodobě práce vyplatila a systém byl jednodušší a fungoval. A já právě proto, že je to takto koncepčně připravovaný systém, jsem na úvod poděkovala a chci i na závěr znovu poděkovat týmu, který na tom ty tisíce hodin strávil. To nic nemění na tom, že své připomínky máme, budeme je uplatňovat, ale myslím, že tu práci je fér ocenit. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkujeme. Budeme pokračovat v obecné rozpravě. Další přihlášenou paní poslankyně Babišová. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Andrea Babišová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, dámy a pánové, pane ministře, chtěla bych ze začátku poděkovat za to, že jste opravdu do toho řízli a že jste začali něco s tím dělat. V naší společnosti rezonuje dlouhodobý názor o tom, že dochází u nás k velkému zneužívání sociálních dávek. Ač na to průzkumy neukazují, tak prostě v povědomí lidí se tato větička o tom, že dochází ke zneužívání, samozřejmě stále drží - a tak jednoduše ji vymazat z povědomí našich občanů nepůjde.

Kdo má majetek nebo vyšší příjmy, nebude čerpat dávky. Zabráníme tomu. S heslem - konec zneužívání dávek jste nám představil začátkem února letošního roku vlastně návrh reformy sociálních dávek pro nejchudší Čechy. Možná jsem to řekla špatně, takhle to možná vyznělo, za to se omlouvám, přesto si myslím, že je to paradox, protože podle expertů na sociální problematiku by se to dalo považovat spíš jako plytké politické heslo, protože v Česku se dávky téměř nezneužívají.

Že někdo dobrovolně stojí frontu na úřadech, aby dostal dávky, na které nemá nárok, prohlašuji jako politickou pohádku. Případů takzvaných zneužití je méně než 1 % a navíc se spíše jedná o chyby způsobené neznalostí detailů, nikoliv o cílené podvody. - To v této chvíli cituji paní Alenu Ciglerovou z Institutu pro sociální inkluzi s tím, že to dokládají šetření Úřadu práce České republiky u statisíců příkladů.

Samozřejmě si všichni přiznáváme, že reforma, která do přebujelého byrokratického systému dávek skutečně řízne, je však potřebná. Dosud se většinou upravovaly jen drobnosti a technické parametry, nikoliv způsob vyplácení. Hlavní změna spočívá teda ve sloučení čtyřech dávek - přídavku na dítě, příspěvku na bydlení, příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení do jedné jediné takzvané superdávky. Tu bude možné vyřídit on-line a odpadne čekání ve frontách na úřadech. A právě tento aspekt změny lidi z terénu oceňují nejvíce. Měl by vést k zjednodušení práce jak pro žadatele, tak pro administrativní pracovníky a motivační se pro ně zdá být také plán na větší zvýhodnění příjmů z práce.

Reforma má řadu pozitivních důležitých změn, které zlepšují současný systém. Zjednodušuje administrativu, jak už jsem řekla, čerpání dávek, zvýší užitek z vydělané koruny, omezí nárok majetným a vysokopříjmovým domácnostem a odstraňuje body zlomu. Reforma má však také nedostatky, na jejichž řešení závisí výsledná kvalita reformy.

Ministerstvo práce a sociálních věcí si samozřejmě nechalo udělat dopadovou studii. Z této dopadové studie vyšlo asi deset největších změn, které je třeba v návrhu udělat pro to, aby výsledný efekt a kvalita té reformy byly co nejlepší. Já tady vypíchnu pouze těch deset, ale těch problémů je víc - o nich už tady hovořila moje předchůdkyně paní místopředsedkyně Richterová a hovořila tady o nich samozřejmě už i zpravodajka tohoto tisku paní kolegyně poslankyně Šafránková.

Těch deset bodů, které jsou důležité, jsou vlastně napříč problematikou celé této reformy. Tak jak říkala paní kolegyně Richterová, prostřednictvím pana místopředsedy, jde opravdu o revizi dávek, jde o cenové mapy nájemného bydlení a další. Všechny tyto skutečnosti mají samozřejmě dopady na žadatele o tyto dávky.

Za prvé bych chtěla vypíchnout bod právě ohledně zvyšování nájmu a podpory bydlení, kdy by normativy měly odpovídat reálným cenám nájmů, protože nyní návrhy podle velikosti obce téměř nesouvisí s tržními cenami nájmu a vede to na jedné straně k nedostatečné podpoře a na druhé k umělému navyšování nájmu. Je třeba tento zákon upravit a změnit, aby umožňoval nastavení normativů právě podle cenových map, které byly v jednotlivých krajích vytvořeny.

Druhý bod je práce v oddlužení, že se musí vyplácet. To znamená, že pokud po revizi domácnostem v insolvenci při zvýšení mzdy klesnou celkové příjmy a jejich dávka se musí vypočítávat z příjmů po insolvenční srážce, a ne z příjmů před srážkami jako dnes - ale o tom už také mé předchůdkyně hovořily.

Za třetí je to definice zranitelné domácnosti, která potřebuje rozšířit. Novela původně dává vyšší podporu zranitelným domácnostem, opomíjí právě však rodiče samoživitelé se staršími dětmi, osoby na dlouhodobé nemocenské a osoby invalidní v prvním stupni - také už tady o tom bylo hovořeno.

Za čtvrté. Dlouhé sankce pro rodiče nepřináší žádný užitek. Žadatel může přijít o dávku při vyřazení z evidence úřadu práce až na šest měsíců, což je demotivující od rekvalifikace a povede k práci načerno. Sankce by se měly zkrátit maximálně na dva měsíce.

Za páté. Pracovní bonus by se měl snižovat jen o část příjmů z dávek. Domácnostem s příjmem z jiných dávek, ať je to rodičovského příspěvku, či důchodu, se výrazně redukuje pracovní bonus, což demotivuje od navýšení příjmu. Také tady již bylo vysvětleno.

Jednotlivci nemají být znevýhodnění v životním minimu. Životní minimum jednotlivce je příliš nízké ve srovnání s životním minimem vícečlenných domácností, což je ve výpočtu dávky znevýhodňuje. Životní minimum jednotlivce by bylo třeba zvýšit - samozřejmě dle domluvy expertní skupiny.

Za sedmé. Pracovní bonus pro dohody má být nižší. Pracovní bonus nerozlišuje mezi pevným pracovním poměrem a dohodami. Dohody jsou už nyní velmi zvýhodněny v daních. Vysoký bonus vytváří negativní zdanění a bude motivovat k práci na dohodu a čerpání dávek.

Za osmé. Podpora má být rovna pro všechny děti. Částka na dítě má být stanovena na tisíc korun i pro nízkopříjmové domácnosti, což bude více motivovat k účasti na středním vzdělání. Požadavek na pracovní aktivitu rodičů pro nárok na částku na dítě by měl být vypuštěn.

Za deváté. Strop na energie nebude stačit. Reálné náklady na energie mají větší rozptyl než navržený 1,2násobek energetického paušálu a měl by být navržen 1,5násobek.

Za desáté. Revize dávek neladí s reformou podpory v nezaměstnanosti. Reformy mohou mít na příjmy domácností opačný efekt. Soulad revize dávek s reformou podpory v nezaměstnanosti je třeba dále zkoumat a část podpory v nezaměstnanosti by se mohla zohledňovat v bonusu spojené dávky.

Tohleto jsou jenom malé části, které vyplynuly z analýzy, která byla provedena. Týká se to opravdu různých částí této navrhované novely. Já věřím, protože jsme v prvním čtení, budeme se o těchto jednotlivých bodech samozřejmě bavit a budeme nápomocni k tomu, abychom posunuli tuto novelu dál a posunuli se právě tady k této úpravě, která je pro náš systém potřebná.

Chtěla jsem ještě zmínit prolomení bankovního tajemství u té superdávky. Vyvolává to řadu etických, právních, ale samozřejmě praktických otázek. V rámci návrhu MPSV na superdávku je tato problematika zejména přístupu k informacím o příjmech a majetkových poměrech žadatele, aby bylo možné spravedlivě posoudit jejich nárok. A teda prolomení bankovního tajemství by mělo mít za cíl zjednodušit a zefektivnit proces posuzování žádostí o superdávku. Umožnilo by to tedy úřadům ověřit skutečné příjmy a majetkovou situaci žadatelů bez zbytečné byrokracie. Je však nutná ochrana osobních údajů. Je tedy nutné zajistit, že jakékoliv sdílení nebo využití informací o bankovním účtu bude v souladu s platnými zákony o ochraně osobních údajů, jako je GDPR. Ochrana soukromí by v tomto případě měla být především prioritou.

Dále bychom se měli u tohoto prolomení zaměřit na prevenci zneužívání. Prolomení tajemství by mělo zabránit zneužívání systému, tedy získání dávek, od osob, které na ně nemají nárok. Efektivní mechanismy by měly být nastaveny tak, aby se zamezilo podvodům. Je nutné vytvořit jasný právní rámec pro to, jakým způsobem a v jakých situacích může být bankovní tajemství prolomeno. To by mělo zahrnovat podmínky, za jakých bude možné sdílet informace a především jakou formou.

V návrhu by také měly být zohledněny aspekty, které zaručí, že prolomení bankovního tajemství nebude znamenat diskriminaci určitého typu žadatelů. Důležité je zajistit rovnost při posuzování nároku. Je také důležité, aby byli žadatelé o superdávku informování o tom, jakým způsobem může být jejich bankovní tajemství prolomeno a jaké to může mít důsledky. Diskuze o prolomení bankovního tajemství je poměrně složitá. Myslím si, že všechny poslanecké kluby jednotlivých politických stran o tom debatovaly, mají na to svůj názor, mají k tomu samozřejmě připomínky. Z druhé strany si uvědomujeme, že pokud chceme zkvalitnit tuto službu, tak potřebujeme mít co nejpřesnější informace a údaje a zároveň co nejmenší byrokratický systém. Určitě už na ministerstvu na tom pracujete, takže zapojili jste odborníky, právníky, zástupce veřejnosti, aby se našlo řešení, a očekávám, že o tomto řešení nás pan ministr bude dopodrobna informovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Vážení páni poslanci, vážené paní poslankyně, vážení členové vlády, vyměnili jsme se v řízení schůze. Nyní budeme pokračovat v obecné rozpravě. S přednostním právem vystoupí pan místopředseda Aleš Juchelka. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji, pane místopředsedo. Možná občas tady budu, protože mám rýmu, zaneprázdněn něčím jiným než svou řečí. Nicméně my se v tuto chvíli dostáváme do prvního čtení takzvané superdávky. Já celkově s tou vizí říkám, že nic proti ní nemám. Kdo má zdravé ruce a zdravé nohy, tak určitě by měl pracovat, určitě by měl být motivován k tomu, ať pracuje. Bez práce nejsou koláče. A kdo nepracuje, ať nejí. To tady říkal pan ministr správně.

Nicméně s čím já mám problém, tak to je samozřejmě s tou materou toho zákona, která je v tuto chvíli opravdu jakoby velmi široká a sjednocuje právě dávky v hmotné nouzi s dávkami státní sociální podpory. A s tím já mám problém. Budu tady mít několik dotazů a chtěl bych, aby na ně bylo odpovězeno a abychom ve druhém čtení nějakým způsobem ten zákon třeba vylepšili.

Za prvé, co mi na tom vadí, je, že se tady míchají chudinské dávky s dávkami prorodinnými. Například ty chudinské dávky, jako je opravdu doplatek na bydlení, jako je dávka na živobytí a tak dále, tak se míchají s přídavkem na dítě, což je typická prorodinná dávka. A tady s tím mám problém v tom, že ti, kteří jsou nízkopříjmoví, prostě pracují 8 hodin denně, ale mají nízké mzdy, a když se ty nízké mzdy v rodině sečtou, tak přídavek na dítě, tomu se říká, že to je příjmově testovaná dávka, tak oni svým příjmem spadnou do toho, že jim je přídavek na dítě vyplacen. A v tuto chvíli, protože například, když se zamiluje školník do kuchařky, tak do toho prostě spadnou, mají spolu děti a mají na ty děti přídavek na dítě. A teď v tuto chvíli by třeba tady tato rodina měla být majetkově testována, protože bere v rámci superdávky tady komponentu dítě, a přitom osm hodin oni pracují a snaží se a akorát prostě vydělávají málo. To je třeba můj první dotaz.

Poněvadž pokud tady toto nastane a opravdu ten rodič bude muset přijít na Úřad práce nebo o tu dávku požádat, tak prozatím podle toho zákona se majetkovému testu nevyhne. A myslím si, že to je prostě mimo filozofii prorodinných dávek a mimo filozofii dávek v hmotné nouzi, poněvadž se to kombinuje dohromady. A jak říkal pan ministr, tak tady toto by mělo být motivační k tomu, aby ten člověk se připravoval na nějakou práci, připravoval se na zaměstnání, aby tam ten pracovní bonus mohl být zohledněn. Ale v tuto chvíli ten pracovní bonus tam samozřejmě zohledněn bude, ale bude současně i majetkově testován.

Taktéž se tam mění celá řada věcí, například u nově zaváděných zranitelných skupin. Když se do toho podíváme trochu hlouběji, tak skutečně máme například tady skupinu lidí, kteří jsou invalidní osoby v prvním stupni, kteří jsou třeba nezaměstnaní nad 55 let. Víme, jak je to komplikované a těžké být zaměstnán, pokud práci ztratím nad určitý věk. A právě s tím ruku v ruce, když tu superdávku dáváme dohromady, by měla jít i alternativa například nějakých rekvalifikací a dalších nabídek z Úřadu práce v rámci aktivní politiky zaměstnanosti pro tady tyto osoby, nemluvě o rodičích-samoživitelích nebo u těch, kteří vlastně spadnou do té superdávky po nebo před šedesátým osmým rokem, protože tam se mění potom životní minimum a existenční minimum, a u existenčního minima je například jedno z pravidel, že na něj nedosáhne ten, který má před šedesátým osmým rokem věku.

To, co naopak já v tuto chvíli oceňuji, je, že se tam vlastně opravdu smazaly ty body zlomu, které dělaly opravdu neplechu plus minus jedna koruna u všech těch příjemců různých dávek. Pokud tam skutečně ale v tuto chvíli bylo tři sta rozporů, tak to by mě zajímalo, jakým způsobem byly vypořádány - to, co říkala paní zpravodajka, vaším prostřednictvím.

A také bych se chtěl zastavit samozřejmě u toho, jakým způsobem potom budeme řešit komponentu bydlení, kde kvalita bydlení je taktéž částečně navázána i cenovými mapami na ten zákon, poněvadž ty cenové mapy v drtivé většině zohledňují obecní bydlení, které víme, že je z meritu věci levnější než bydlení komerční, a to komerční bydlení, které je vždycky dražší, tak do něho vlastně spadají všichni ti, kteří ten doplatek a příspěvek na bydlení pobírají.

Taktéž nerozumím tomu, že v důvodové zprávě na straně 67 je napsáno, že se nedokážou vypočítat rozpočtové dopady tady tohoto zákonu. Je tam napsáno, že celkové rozpočtové odhady se tak ve srovnání se současným systémem pohybují v rozmezí daném hodnotami minus 2,46 miliardy korun, které to bude stát, nebo až plus 7,37 miliardy korun. A nerozumím tomu, že to nedokážeme jako dopočítat, protože jedna třetina žadatelů o dávky, když jsme si to nějak jako propočítávali, si polepší, jedna třetina zůstane na svém a jedna třetina si pohorší. Ale taky bych se chtěl pana ministra zeptat právě na to, proč je tady rozmezí najednou nějakých 11 miliard korun, kdy vlastně se nedokážeme trefit do toho, zdali opravdu ušetříme těch 7,3 miliardy, anebo naopak zdali to bude ještě dražší pro státní rozpočet, než je ten stávající systém, a to 2,5 miliardy. Toto je v důvodové zprávě.

Pokud se teď bavíme i o tom, jakým způsobem se ty dávky budou testovat, tak majetkové testování je dle mého názoru na jednu stranu strašně jako benevolentní, kdy vlastně tam máme dvě auta, chalupu, nějakou nemovitost, nějaké peníze, nějaké peníze na účtu samozřejmě, a tady mi to jde do rozporu v tom, že pokud já například, a je to třeba otázka Liberty, tak spousta lidí tam ztratilo práci, šlo na Úřad práce, to se jim samozřejmě snažilo pomoci, stejně jako Moravskoslezský kraj, nějakou půjčkou. A v tuto chvíli se ptám, aby ten člověk prostě, když přijde na Úřad práce, nebyl majetkově testován hned první dva měsíce a měl nějakou inkubační dobu, než se rozkouká a tak dále, aby mu prostě stát pomohl dva tři měsíce, aby hned nemusel prodávat auto, chatu a tak dále, poněvadž on třeba nebude v žádném programu rekvalifikací, ten pracovní bonus mě zajímá, kdy tam vlastně jakoby naskočí.

A taktéž, s čím mám já problém, je, že nevím, jakým způsobem se to potom bude počítat. Myslím, že to nevědí ani samotní úředníci na Úřadu práce, protože člověk, když třeba ztratí zaměstnání, tak si dokáže říct OK, tolik jsem bral, a teď v tuto chvíli dostanu třeba do budoucna 80 % toho, co jsem pobíral, na dva měsíce, pak se to bude snižovat a je to úplně jasné.

Ale v tuto chvíli, když já zažádám o komponentu bydlení, tak vůbec nevím, co mi vlastně jakoby z toho vypadne společně s tím, třeba s tou komponentou dítě a jakým způsobem se to vlastně vypočítá, že to bude natolik zdigitalizováno, že potom z toho něco vypadne, ale ten člověk si to vůbec nedokáže jako propočítat sám, že to bude velmi komplikované.

Co mi tam dále u komponenty dítě vadí, tak je to, že to dítě, když tedy ho ten rodič nebude vodit do školy a samozřejmě, že rodiče by měli být zodpovědní za to, a v tuto chvíli už ten zákon takhle stojí, aby dítě do školy chodilo, protože když nechodí a má neomluvené hodiny, tak okamžitě je zalarmována sociálně-právní ochrana dětí, tak se přijde o část komponenty dítě. My prakticky víme, že ta komponenta dítě nebo přídavek na dítě u těch opravdu velmi sociálně slabých je prostě vydávána na bydlení. Na bydlení, které je velmi samozřejmě nekvalitní a tak dále, o tom si můžeme tady povídat, o vyloučených lokalitách hodiny, ale pokud ho nevodí do školy, tak já jsem samozřejmě zásadně proti tomu, aby to dítě přišlo o přídavek na dítě, a aby se to řešilo jinými věcmi, například aby přídavek na dítě nebo tu komponentu mohla spravovat škola, aby tam to dítě skutečně chodilo, aby si za ten přídavek nebo tu komponentu dítě mohli nakoupit, já nevím, školní pomůcky, aby se mohl uhradit třeba odpolední kroužek, nebo dokonce svačiny. Obědy říkám, že ne, že na to už máme i z krajských, i z peněz MŠMT dva dotační tituly, ale aby to dítě tedy z toho patologického prostředí bylo co nejdále, co nejčastěji, a to z té, dejme tomu, patologické rodiny, která ho tam nevodí, právě v té škole, kde tyto základní potřeby mu budou nějakým způsobem zajištěny, ale aby prostě celkově ta rodina nepřišla o ten přídavek na dítě, ale aby od něj byla izolována například tím, že ho přehodíme na školu. To už v tuto chvíli u sociálně-právní ochrany dětí jde. Tento prostředek se ale velmi málo využívá.

Takže toto jsou, bych řekl, ty mé základní výtky. Určitě se budu ještě hlásit jakoby dál nejen do rozpravy, ale taktéž faktickými poznámkami, protože budu očekávat samozřejmě, že ta diskuse bude plynout dál i přes výbor pro sociální politiku. Takže když to shrnu, tak je tam kromě přídavku na dítě taktéž ten systém spojování prorodinných dávek s těmi chudinskými, jaké jsou ty finanční dopady v důvodové zprávě, proč to není vypočítáno vlastně jakoby trošičku přesněji, proč nám tam najednou v rozpočtu létá plus 2,5 miliardy a minus 7,4 miliardy korun a tak dále. Takže děkuji moc za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane místopředsedo. Budeme pokračovat v rámci řádných přihlášek. Jako první vystoupí pan poslanec Igor Hendrych, připraví se paní poslankyně Renata Oulehlová. Máte slovo.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, já tady navážu na to, co tady říkali mí předřečníci. Oni se tady pozastavovali nad některými připomínkami v rámci mezirezortního připomínkového řízení. Mě trošku zarazilo, že tedy těch přimínek bylo, aspoň tedy za tu dobu, co jsem já tady ve Sněmovně více než tři roky, asi nejvíc jako u tisku, se kterým jsem se setkal, bylo jich kolem 900, ale možná, že jsem se v tom už trošku ztratil, v tom celkovém počtu a celkově vlastně ten mezirezort čítal 637 stran, což je velmi obsáhlá materie.

Jak už tady říkali někteří mi kolegové, tak určitě je v principu dobře, že se do téhle oblasti sáhlo a že se mění, měly by se měnit současné legislativní předpisy, ale bohužel právě proto, že těch připomínek je tolik a těch rozporů, zejména které v tom připomínkovém řízení zůstaly, tak mi vyvstává řada otázek, co s tím tedy bude dál? Samozřejmě jsme teprve na začátku legislativního procesu, jsme na začátku prvního čtení, ještě se dá ledacos vyřešit, doladit k nějaké spokojenosti, možná i opozice. Nevím, netuším a jenom doufám, že pokud pokládány nebo předkládány do druhého čtení nějaké nové pozměňovací návrhy, tak přijdou včas tak, abychom na ně mohli reagovat, ne tak, jak je to bohužel někdy poslední dobou zvykem, že to chodí na poslední chvíli, a potom se musí i schůze po dohodě zase poslaneckých klubů odkládat na jiný termín, abychom měli čas ty pozměňovací návrhy nastudovat, poradit se k nim a zaujmout k nim nějaké konkrétní stanovisko.

Kdybych měl tady číst nebo nějak interpretovat, parafrázovat všechny připomínky, tak by to bylo opravdu hodně nadlouho, nicméně mě opravdu zaujaly některé, které přicházejí vlastně z jiných rezortů, z jiných ústředních orgánů státní správy, respektive přímo z ministerstev, a ty, které vlastně doteď, přestože se k nim Ministerstvo práce a sociálních věcí snažilo postavit nějakým vysvětlením, tak pořád ty rozpory trvají. Takže já potom nevím, jestli pan ministr se bude chtít ještě na závěr prvního čtení k tomu nějak vyslovit, co s těmi konkrétními připomínkami bude tedy dělat, tam, kde zůstal ten rozpor. Já vyberu pár, které považuji za vcelku důležité, možná některé tady už zazněly, a pokusím se je odcitovat.

Tak například Ministerstvo průmyslu a obchodu: V § 9 odst. 1 v textu: členové domácnosti nemají nárok na dávku, pokud mají nebo v období 12 měsíců před podáním žádosti o dávku měli ve svém výlučném vlastnictví stavbu pro bydlení, přičemž za stavbu pro bydlení se pro účely tohoto zákona považuje i samostatná bytová jednotka nebo stavba pro rodinnou rekreaci, navrhujeme zkrátit lhůtu dvanáct měsíců na šest měsíců. Lhůtu dvanáct měsíců považujeme za příliš dlouhou. V případě prodeje nemovitosti s nižší hodnotou nemusí získané prostředky pokrýt výdaje na kratší dobu než uvedených dvanáct měsíců. Větší příjem z prodeje by navíc měl být ošetřen majetkovým testem. Žádáme pro to zkrácení lhůty, po kterou nemá domácnost nárok na dávku státní sociální pomoci, na šest měsíců. Jakkoliv se to, jak jsem říkal už tady konkrétně v tomhle případě, Ministerstvo práce snažilo vypořádat, tak máme tady pořád rozpor.

Další. Ministerstvo průmyslu a obchodu. V § 4 odst. 3 doporučujeme (za) slova "bylo dítě svěřeno" vložit slova "do péče". Současně doporučujeme zvážit, zda je účelné rozhodnutí rozhodnutí soudu označovat jako rozhodnutí příslušného orgánu, když odstavec plně potvrzuje, že se bude jednat o úkon soudu, a odůvodňuje to, že navrhovaná úprava jednak odpovídá právní úpravě svěření dítěte do péče soudem, jednak terminologicky sjednocuje užití slov svěření dítěte do péče jako celku, tak jak je stanoveno občanským zákoníkem, a tak dál. Opět tedy Ministerstvo práce píše, že to bylo nějak vysvětleno, že to neakceptuje, nicméně ten rozpor nadále trvá.

Já se přesunu dál od Ministerstva průmyslu a obchodu, protože těch připomínek mají relativně dost, k Ministerstvu pro místní rozvoj. Ministerstvo pro místní rozvoj rozporuje § 11 odst. 2 a požaduje v tomto paragrafu doplnit na konec odst. 2 větu: "Rozhodným příjmem člena domácnosti, který prochází oddlužením podle insolvenčního zákona, je jeho měsíční průměr příjmů po odečtení splátek věřitelům a odměn insolvenčnímu správci." Vstup do oddlužení a setrvání v něm po dobu nepřekračující tři roky znamená nástup do legální práce, řízené splácení dluhů věřitelům, které při vícečetných exekucích vůbec neprobíhá.

Dále píše, že je tedy ve veřejném zájmu, aby práceschopné osoby nebyly demotivovány k oddlužení tím, že by se jim podstatně snížil disponibilní příjem oproti situaci, kdy dlouhodobě dluží, ale své dluhy kvůli dalším srážkám v exekuci nesplácejí a žádný insolvenční správce ani nedohlíží na to, aby své příjmy nezamlčovali, nepracovali za menší příjem, než jaký odpovídá jejich schopnostem a možnostem. Opět se tady snaží ministerstvo reagovat - věřím, že v dobré víře - poměrně obsáhle, ale ten rozpor prostě stále mezi těmi ministerstvy i v tomhle konkrétním případě je.

Já nevím. Já si myslím, že asi nemá úplně smysl se zabývat úplně všemi připomínkami. Já bych se možná ještě pozastavil úplně v závěru, v závěrečné zprávě RIA. Už tady bylo také řečeno, že Ministerstvo financí je autorem samozřejmě, že tady jsou věci, které úplně nesedí, a Ministerstvo financí nadále trvá na připomínce a trvá na vyřešení sporných bodů z té zprávy RIA. Já doporučuju, aby si to všichni prostudovali. Já bych se ještě ale nakonec přece jenom zastavil, protože jsem poslanec, který je zvolen za Moravskoslezský kraj, a i Moravskoslezský kraj byl samozřejmě připomínkovým místem a formuloval například jednu zásadní připomínku konkrétní:

Navrhujeme změnit navrhovanou úpravu posuzování osob, manželů a partnerů žijících v sociálních službách tak, aby byli posuzováni samostatně, odůvodněni, není možné považovat tyto osoby, manžely či partnery společně v jednom okruhu pro účely dávky, neboť stanovení výše úhrady v pobytovém zařízení sociálních služeb se stanoví pro každého uživatele sociální služby samostatně, včetně výpočtu povinně ponechávaných 15 % příjmů. Smlouva se sepisuje na poskytování sociální služby, nikoliv na bydlení. Dnes některé osoby pobírají příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, a jsou to podstatné příjmy i pro poskytovatele sociální služby. Pokud dojde k zásadnímu rozdílu v nároku na tyto dávky, budou tyto příjmy službám saturovány, protože v případě společného posuzování osob v zimě dojde ke snížení příjmů těchto osob, které nyní dávku na úhradu nákladů ve službě čerpají.

Opět vysvětlení, nicméně rozpor trvá. Moravskoslezský kraj navrhoval, aby v těchto zařízeních jednak byly tyto osoby posuzovány vždy samostatně, neboť ty, které budou posuzovány společně, nebudou mít shodné dávkové příjmové podmínky a tak dál a tak dál. Nebudu to číst celé. Myslím si, že by měli dostat prostor někteří mí další kolegové, kteří jsou přihlášeni do řádné rozpravy.

Nicméně ještě asi poslední, možná předposlední, připomínku rovněž, kterou formuloval Moravskoslezský kraj. V § 23 odst. 1 a 3 zásadní připomínka konkrétní - navrhujeme doplnit ustanovení o nákladech na bydlení dle níže uvedeného odůvodnění. To odůvodnění zní: Je třeba doplnit zápočet nákladů na spotřebu vody, to je vodné a stočné, včetně likvidace odpadu, včetně dalších nákladů souvisejících s bydlením, respektive s provozem objektu, bytu a podobně, to je poplatky za společné osvětlení, provoz výtahu, společné antény a podobně. Tyto náklady zejména v bytech osoby neovlivní, jsou jim předepsány k úhradě.

Vysvětleno, neakceptováno, nicméně Moravskoslezský kraj trvá na své připomínce, rozpor trvá, a tak bychom mohli pokračovat dál.

Já tomu jako celkem rozumím, když se jaksi mění celý systém v čemkoliv, tak je to hodně práce, věřím tomu, že to hodně práce bylo a že to připomínkové řízení je právě proto, aby se všechny ty věci nějakým způsobem vyjasnily, nicméně myslím si, že jsme opravdu na začátku cesty a že bychom se opravdu měli i možná potom na výboru ptát na to, jak prostě postupujeme v těch jednotlivých rozporech. Já předpokládám, že ani pan ministr asi nebude chtít tlačit vlastně tu normu, přestože by se se svými kolegy z vlády domluvil, kdyby se jednalo o nějaký zanedbatelný počet, ale v tomhle tom případě je jich skutečně hodně a myslím si, že by bylo vhodné teda se s tím pořádat a aby i nám to potom v rámci projednávání ve výboru - předpokládám, že budeme logicky garančním výborem - bylo všechno nějak vysvětleno. A my do té doby samozřejmě předneseme ještě nějaké své vlastní poznatky a vlastní připomínky, případně možná i pozměňovací návrhy.

Jak už jsem avizoval, dám příležitost i dalším kolegům. Děkuju vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní požádám o vystoupení paní poslankyni Renatu Oulehlovou, připraví se paní poslankyně Kamila Bláhová. Máte slovo.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Krásný den přeji vám všem. Já bych se chtěla vyjádřit také k tomuto návrhu zákona, který určitě potřebný je, protože zamezit zneužívání dávek je opravdu pro nás všechny důležité. Nebudu určitě jenom kritická. Je tam opravdu i mnoho věcí, jsou potřeba a jsou dobře zpracované, nicméně v připomínkovém řízení je ještě téměř 230 nevypořádaných připomínek. A já teda zkusím to, co jsem při prostudování návrhu zákona viděla já.

Jsou tam, což si myslím, že je trošku problematické, dva systémy. Jeden, kde budou nově ti lidé podávat žádosti elektronicky, a druhý systém, který běží teď, takže souběžně zřejmě do roku 2026 poběží dva systémy, ale je možné, že ministerstvo má připravenou i jinou variantu. Tak to je to, co vidím já.

Zákon se netýká jenom osob v hmotné nouzi, ale i státní sociální podpory, což znamená, že se dotkne třeba i lidí, kteří jsou v penzi, kteří jsou v důchodu.

Pak bych si dovolila pár připomínek. Třeba zranitelná osoba. Asi tam zřejmě vypadly osoby v pracovní neschopnosti bez výplaty nemocenské. A co mě překvapilo, jako osoba pobírající dávky v nemocenském pojištění jsou vlastně zohledněny pouze osoby z důvodu těhotenství a mateřství. Myslím si, že problém může být, i když si někdo přivodí úraz nebo cokoliv.

Mělo by to být podle mě také zohledněno.

Další je vyloučení člena domácnosti z nároku na dávku. V bodě 3 členové domácnosti nemají nárok na dávku, pokud některý z členů domácnosti nebo členové domácnosti vlastní nějaké majetky. Já bych se jenom chtěla zeptat, zda tím nebude prolomeno bankovní tajemství, ale možná mi to pan ministr vyvrátí, ale já si myslím, že prolomení bankovního tajemství může být v mnoha směrech rizikové.

Myslím si také, že by bylo důležité zohlednit nějakým způsobem i šedou zónu, protože všichni víme, že mnoho lidí pracuje načerno. Co mám já informace z některých úřadů práce, tak i třeba Tipsport a různé sázky na sportovní klání také vedou k příjmům těchto osob.

Co se týče normativního nájemného, tam určitě to posun je, který asi většina z nás vítá. Pak je tady započtení některých nákladů na bydlení. Je tam i to, že v případě, kdy domácnost využívá tuhá paliva, tak dostává 1,43násobku částky životního minima na tuhá paliva. Já vůbec nevím, jak se to prokáže, protože mnoho lidí používá i například takzvaný samosběr, a co se týče na vytápění na energie, tak se to tak tváří, že ta dávka bude vyplácena po dobu 12 měsíců, byť se 12 měsíců netopí.

Co je opravdu podle mě nedomyšlené, je v § 37 podpůrný plán. Mnohokrát už tady ta snaha byla, aby úřad práce toto dělal a nikdy se to neshledalo (nesetkalo?) s nějakými výsledky.

Navíc si myslím, že Úřad práce nemá ani přístup do OK systému, ale v situaci, kdy se razantně snížil počet pracovníků na úřadech práce, tak si neumím představit, jak by ještě měli provádět lidi podpůrným plánem. Navíc teda si myslím, že je to i drahé, protože neziskový sektor toto dělá, tak to na mě pak působí jako dvojí financování jedné problematiky, což si myslím, že by taky mohlo být, pane ministře, na zvážení, jestli zrovna nad paragrafem 37 by nebylo dobré se zamyslet.

Pracovní bonus tam trošku vidím sporný z dávek nemocenského pojištění (?). Pokud trvá celý měsíc, budou mít úředníci na úřadě práce možnost vidět do systému, jestli je to opravdu celý měsíc?

Co se mi líbí hodně, § 46 výplata dávky. A to je to, že je velká snaha, aby se všechno dávalo na účet a bylo tak prostě viditelné.

 

 

 

Do současné doby 70 % lidí, kteří pobírají dávky, se snaží si je brát složenkou a i na to zákon myslí s tím, že složenka, ta úhrada složenky, by pak byla na klientovi. Neumím si teda ale po pravdě představit, jak se bude odečítat ta složenka, kde se to vezme, ale zřejmě je to taky nějakým způsobem vymyšleno. Dalším je přímá úhrada nákladů na bydlení, kdy je možnost, že přímou úhradu nákladů na bydlení včetně energií půjde rovnou tomu člověku nebo té organizaci, která to bydlení poskytuje, ale už jsem tam nikde nedočetla, zda teda Úřad práce to nějak bude rozdělovat, že jednu část té super dávky půjde přímo klientovi a druhá část tomu pronajímateli bydlení. Pak je tady povinnost příjemce dávky a člena domácnosti. V bodě 5 je vyšetření zdravotního stavu nebo jiného vyšetření, je-li k tomu orgánem státní sociální pomoci vyzván, a to ve lhůtě, kterou orgán státní sociální pomoci stanoví. Tady jsem se chtěla zeptat, pane ministře, kdo bude dělat ty posudky, jestli již tak přetížení posudkáři, to tam si úplně neumím představit, že na ně navalíme další povinnost, když už teď je opravdu problematické tento posudek vykonat. Potvrzení o pracovní neschopnosti pro účely dávky a potvrzení o ošetření nebo vyšetření ve zdravotnickém zařízení - to si myslím, že je velmi dobrá cesta. Pak máme povinnost člena domácnosti ve vztahu k pracovní neschopnosti pro účely dávky. A v bodě 1 je, že za účelem vydání potvrzení k doložení skutečnosti člena domácnosti je podrobit se na výzvu Úřadu práce vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb určeného Úřadem práce, znamená to tedy, že Úřad práce si nasmlouvá vlastní lékaře nebo už teď všichni víme, jaký je nedostatek lékařů, tak to je také věc, která z toho není úplně zřejmá, jak to bude. Výkon veřejné služby, to je určitě podle mě veřejná služba. Byl jeden z mála výborných nástrojů tehdejší Drábkovy reformy. Jen se bojím, kde na tyto úkony opravdu vezmeme na úřadech úředníky, kteří se tomu budou věnovat. Problematický se mi opravdu jeví ten § 63, ale o tom už bylo hovořeno. I já jsem o tom mluvila, je to to prolomení bankovního tajemství, možného prolomení. Pak jsou tady přeplatky, povinnost vrátit přeplatek na dávce podle odstavce, a jak je dále uvedeno a já se chci zeptat, zda tedy Úřad práce bude od těch lidí, kteří superdávku budou pobírat, jestli bude mít Úřad práce povinnost vybírat přeplatky. Také si to dost dobře neumím představit. Podání, pane ministře, asi víte, že co se týče vybavení IT systémy, není úplně Úřad práce tou vlajkovou lodí, mají opravdu počítačovou techniku, která neodpovídá požadavkům doby, jsou opravdu zastaralé. Další co se týče rozhodnutí, otisk úředního razítka, elektronická pečeť, elektronický časový razítko, Úřad práce některé z těchto věcí opravdu nemá. Tak jenom, aby se stihlo zavést, než tento zákon vstoupí v platnost. To je asi zatím ode mě vše. Určitě, jak jsem řekla, je dobře, že začneme něco dělat se zneužíváním dávek, ale myslím si, že zákon ještě potřebuje mnoho úprav.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí paní poslankyně Kamila Bláhová, připraví se pan poslanec Karel Haas.

 

Poslankyně Kamila Bláhová: Děkuji, pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, vážený pane ministře, já nejsem expert na sociální věci, ale vzhledem k tomu, že jsem zvolena za Ústecký kraj a současně jsem starostka Litvínova, mám potřebu říct zde na plénu pár poznatků k návrhu. Určitě se všichni shodneme na tom, že je potřeba o této oblasti diskutovat, opakovaně to tady zaznělo, je potřeba skoncovat se zneužíváním sociálních dávek. Já jako starostka to v terénu téměř každý den od občanů slyším a souhlasím s tím, že bez práce nejsou koláče. Nebudu k tomu návrhu opakovat to, co tady zaznělo, hlavně tedy souhlasím s tím, že zákon je pojat tak, že absolutně nevhodně kombinuje dávky různé povahy z různých subsystémů sociálního zabezpečení, ale ráda bych vám, kolegyně a kolegové, předala pár postřehů z praxe přímo od sociálních pracovníků, které mám rozděleny do několika okruhů. Digitalizace procesu. K digitalizaci já tady vystupuji opakovaně, předestírám, že jsem příznivcem digitalizace, ale je potřeba ji pojímat zodpovědně, zodpovědně připravit všechny problematické oblasti v dostatečném předstihu a věnovat se taky některým problematickým aspektům.

Tady vidíme problém u současných klientů dávky pomoci v hmotné nouzi, neboť tyto osoby nemají prostředky ani kompetence zajistit některé procesy digitalizace, nemají chytrý telefon, internet a tak dále, takže je potřeba si připustit, že bude tímto opatřením vznesen další nápor na sociální pracovníky a i v některých případech budou mít svázané ruce. U osob, například u osob, které jsou omezeny na svéprávnosti rozhodnutím soudu není zřejmé z návrhu, jak bude podání žádosti fungovat, kdo bude digitálně podávat žádost, když klient je v tomto rozsahu nebo v tomto směru omezen, na čí identitu půjde podání prostřednictvím úřadu v tomto případě? Myslím si, že tuto otázku bude v dalším stupni legislativního procesu potřeba vyjasnit. Vstup do informačního systému ze strany pracovníků ORP bude možný? V předpise to definováno není.

Dále bych se chtěla věnovat dalšímu okruhu, a to je výplata sociálních dávek. Už to tady zaznělo od mojí předřečnice, paní kolegyně. Ano, je dobře, že budou v převážné míře výplaty směřovány na účty, ale je potřeba upozornit na to, že úplně z návrhu vypadla možnost výplaty v hotovosti, a je potřeba si připustit, že jsou některé případy a některé situace, kdy to bude zapotřebí.

 

Opět tady zmíním osoby omezené ve svéprávnosti. Jak bude fungovat v praxi výplata pro opatrované? Bude to také na účet, nebo nějakým jiným způsobem? A i toto bude potřeba v dalším procesu vyjasnit.

Z legislativy úplně vypadla možnost přímé úhrady nákladů například za odpady, úhrada obědů, i když obědy už se tady diskutovaly a existuje pro ně i další možnost, splátka dluhu a tak dále.

Již diskutovaný podpůrný plán bez sankcí je pro většinu klientů dávek pomoci (pomoci?) v hmotné nouzi pouze plochým nástrojem.

Co se týče žádosti o podání, tak v legislativě nejsou uvedeny povinné přílohy žádosti. Rozumím tomu, že je předpis připraven tak, aby byl v co největší míře jednoduchý. Ale domníváme se společně s kolegy z terénu, že bude zapotřebí některé dokumenty dokládat. Jsou to například rozsudky ohledně péče, výživného, rodné listy, náklady na domácnosti a tak dále. Shodli jsme se, že pokud nebude tato otázka vyjasněna, v praxi to kolegové nebudou umět uchopit tak, aby to fungovalo.

Závěrem si dovolím podotknout, že tedy z toho vyplývá, že bude v dalších stupních legislativního procesu potřeba upřesnit a vyjasnit řadu otázek, které tady zazněly nejen z mých úst, ale také z úst mých kolegů předřečníků. Bude potřeba vyjasnit například vztah státní správy a samosprávy, vztah mezi úřady práce a obcemi, sociálními pracovníky. Takže i přes to, že souhlasím s tím, že je potřeba... (Hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Kolegyně a kolegové, já se omlouvám, přece jen vás požádám trochu o ztišení, ať je slyšet, co paní poslankyně říká. Prosím.

 

Poslankyně Kamila Bláhová: Takže znovu zopakuji, že je potřeba se na systém vyplácení sociálních dávek podívat a velmi intenzivně jej vylepšovat, ale jistě, kolegyně a kolegové, pochopíte, že v této podobě návrhu nemohu zákon podpořit. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní paní zpravodajka přihlášená řádně do rozpravy. Prosím.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Já vám děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem měla připravený delší projev, protože jak jistě všichni víte, tak v minulém volebním období jsem se ukončení zneužívání sociálních dávek spolu se svými kolegy, speciálně pak s kolegou Markem Novákem, věnovala opravdu intenzivně a dlouho napříč odborníky úřadů práce, odborníky z odborů sociální péče, školství a podobně. Pro nás je prioritou, aby opravdu ani jedna jediná koruna nešla k těm zneužívačům, kteří se dlouhodobě využívají (vyhýbají) práci, byť pracovat mohou, jsou zdraví, ale aby sociální dávky skutečně pomáhaly těm, kteří se dostali do nějaké krátkodobé neřešitelné situace, ze které potřebují opravdu podat to pomocné lano, podat tu pomocnou ruku, a stejně tak lidem, kteří pracovat skutečně nemůžou, jako jsou naši senioři, lidé se zdravotním postižením a podobně, to je pro nás priorita.

V tomto návrhu zákona nám chybí několik podstatných věcí, ať už se to týká důsledných kontrol, máme tam výhrady k majetkovému testu a máme také výhradu zásadní k tomu, že přídavek na dítě by měl být jednoznačně samostatně.

Já bych velice ráda tyhlety věci ještě více rozebrala, myslím si, že tady těch výhrad je hodně. Původně jsem chtěla dát návrh na vrácení zpátky k dopracování, tento návrh ale nepodám a věřím, že budeme mít dostatek času na to, abychom ještě ty chyby, které ten návrh obsahuje, tak abychom je společně vyladili a připravili k nim pozměňovací návrhy. Protože pro nás je ukončení zneužívání sociálních dávek nepřizpůsobivými opravdu velkou prioritou a je to pro nás na prvním místě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Paní poslankyně, ještě faktická poznámka pana poslance Navrátila. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Navrátil: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Čas běží, dovolte mi, abych tedy navrhnul podle § 91 zkrácení lhůty pro projednání ve výborech, a to o 15 dnů. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Ptám se, zda se někdo další hlásí ještě do rozpravy? Ještě dochází k domlouvání, tak ještě rozpravu neukončím, kdyby bylo potřeba, aby zazněl nějaký návrh. Ještě se hlásí s přednostním právem pan kolega Juchelka. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: No, já bych osobně jakoby nic nezkracoval, protože já jsem tady vznesl celou řadu otázek, pan ministr už nebude mít čas vystoupit, vůbec na ně reagovat, a přenést celou tu diskusi mimo veřejnost na výbor, tak v tuto chvíli to mám za nešťastné. A také nebude stačit vlastně v rámci těch otázek, které tady nanesli i mí kolegové, příprava prostě na nějakou diskusi a pozměňovací návrhy, takže děkuji moc za souhlas. (Nonverbální reakce pana poslance Navrátila.) Takže v tuto chvíli to bere pan Navrátil zpátky. Chápu to dobře? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuju, dobře. A musí to navrhovatel načíst na mikrofon. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Navrátil: Pane místopředsedo, po krátké dohodě stahuju tedy svůj návrh na zkrácení o 15 dnů.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Kolegyně, kolegové, chci se domluvit na dalším postupu. Teď samozřejmě já uzavřu rozpravu a ukončím čtení tohoto tisku, ale z vnitřní logiky ještě je návrh na související zákony, aby ten zákon mohl být projednáván dál. Nebude-li dán rozpor s postupem předsedajícího a bude-li souhlasit pan předkladatel a plénum, projednal bych i související zákony s tím, že to přesáhne pak třináctou hodinu, ale vnitřní logiku to má. To znamená, žádám vás o to, nebude-li rozpor s mým postupem, postupoval bych dál tímto způsobem. (Nejsou námitky.)

Já vám děkuji, končím tedy obecnou rozpravu a ptám se, zda pan ministr, paní zpravodajka chce závěrečné slovo? Není tomu tak.

 

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako výboru garančnímu? Žádný takový návrh nevidím.

 

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro přikázání tohoto návrhu k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 174, přihlášeno je 157 poslankyň a poslanců, pro 142, proti žádný. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru a ptám se, zda jsou zde návrhy k projednání dalším výborům nebo dalšímu výboru? Žádný takový návrh nevidím, jestliže není žádný takový další návrh, já vám děkuji. Návrh na zkrácení lhůty byl stažen, to znamená, všechny návrhy jsme projednali a já končím projednávání tohoto tisku. Děkuji.

A dle předchozí dohody otevírám další bod, a tím je

Aktualizováno 31. 10. 2024 v 15:06.