(pokračuje Olga Richterová)

163.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 726/ - třetí čtení

Nyní požádám, aby místo u stolku zpravodajů zaujal pan zástupce navrhovatele - pan ministr financí je omluven, je na zahraniční cestě takže vnímám, že ho bude zastupovat pan ministr Bek. Dále již děkuji paní zpravodajce garančního výboru, paní poslankyni Haně Naiclerové, že je již na svém místě. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 726/3, který byl doručen dne 11. září 2024. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 726/4.

Já se nyní táži pana ministra, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Je tomu tak? Prosím.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předložený návrh zákona byl blíže představen již v rámci prvního čtení. Ve zkratce tedy chci připomenout, že obsahuje dvě části, část implementační a takzvanou řádnou novelu zákona o dani z přidané hodnoty. Předmětem transpoziční části je zejména promítnutí unijní úpravy režimu pro malé podniky, zjednodušeně režim pro neplátce. Druhá část, takzvaná řádná novela, obsahuje úpravu reagující na zkušenosti z aplikační praxe a judikaturu v oblasti DPH. Cílem je zejména zefektivnění procesu správy DPH, snížení administrativních nákladů a zvýšení právní jistoty dotčených subjektů. Základní účinnost většiny ustanovení zákona je navrhována v souladu s transpozičními termíny k 1. lednu 2025 s tím, že vybraná ustanovení by měla nabýt účinnosti k pozdějšímu datu. Děkuju za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní otevírám rozpravu.

Protože jsme ve třetím čtení, tak paní zpravodajka jenom vystupuje v rozpravě, má-li zájem. Má zájem. Prosím, paní zpravodajko.

Poslankyně Hana Naiclerová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dobrý den, vážené kolegyně, kolegové, já bych vás ráda seznámila s projednáním tohoto návrhu zákona na rozpočtovém výboru. Rozpočtový výbor doporučil Poslanecké sněmovně, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas ve znění pozměňovacích návrhů.

Ráda bych vám představila dva pozměňovací návrhy a jednu legislativně technickou úpravu. K návrhu zákona byl předložen pozměňovací návrh A, který vyplynul z usnesení rozpočtového výboru číslo 391. Jedná se o souhrnný pozměňovací návrh, který upravuje mimo jiné příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla pro osoby se zdravotním postižením.

Návrh B, který je zaveden jako sněmovní dokument 4834 poslanců Mariana Jurečky a Věry Kovářové, reaguje na potřebu pokračovat v podpoře zvláště zranitelné skupiny osob se zdravotním postižením v souvislosti s přetrvávajícími vysokými cenami energií. Návrh prodlužuje platnost zvýšeného příspěvku na mobilitu pro osoby využívající zdravotnické prostředky pro dlouhodobou domácí oxygenoterapii nebo domácí umělou plicní ventilaci o dva roky, tedy do konce roku 2026 namísto původně plánovaného konce roku 2024.

Také bych ráda sdělila, že návrh na zamítnutí nebyl podán a byla předložena a schválena v rozpočtovém výboru legislativně technická úprava, která... cituji: "V pozměňovacím návrhu A11, což je pozměňovací návrh obsažený v usnesení rozpočtového výboru, se slova ‚odstavce 1‘ nahrazují slovy ‚písmene f‘."

Teď bych vás tedy seznámila s navrženou procedurou. "Rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení o návrzích podaných k návrhu zákona podle sněmovního tisku 726/3 v následujícím pořadí. Návrh na zamítnutí nebyl podán.

I. hlasovat o legislativně technických úpravách podle § 95 odst. 2 jednacího řádu;

II. hlasovat o pozměňovacím návrhu A z usnesení rozpočtového výboru číslo 391;

III. hlasovat o pozměňovacím návrhu B, sněmovní dokument 4834;

IV. hlasovat o návrhu zákona jako celku."

Dále bych ještě doplnila, že stanovisko výboru k oběma pozměňovacím návrhům je doporučující a stanovisko výboru k návrhu zákona souhlasné.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Paní zpravodajko, děkuji, nicméně jsme nyní v rozpravě, kdy budou vystupovat následující ještě řečníci, proto toto bude potřeba ještě zopakovat před samotným hlasováním. Děkuji.

Mám zde přihlášené pány poslance Martina Kuklu a jako dalšího Jana Hrnčíře, takže nyní požádám o vystoupení právě pana poslance Kuklu. Prosím.

Poslanec Martin Kukla: Děkuju za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, jak již bylo řečeno, tato novela má dvě části: první část je čistě implementační ustanovení směrnice Rady Evropské unie a druhá část je řádná novela daně z přidané hodnoty, jejímž hlavním cílem je právě zefektivnění výběru daní a zvýšení právní jistoty dotčených subjektů.

Já jsem tady v prvním čtení i v druhém čtení vystupoval, a to právě k zrušení institutu vrácení daně osobám se zdravotním postižením, a jak jsme se dozvěděli, pozměňovací návrh, o kterém budeme hlasovat, právě tento institut zrušení daně narovnává a narovnává to tím, že pro zdravotně postižené, kteří budou nakupovat automobil, tak se jim zvýší takzvaný sociální příspěvek. Jedná se o průměrnou část, takže není to úplně ideální, protože někdo si koupí automobil dražší, někdo levnější, ale aspoň něco dostanou, takže vám děkuji a my to podpoříme.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a dále vystoupí pan poslanec Jan Hrnčíř.

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, jak tady už zaznělo, předkládaný návrh představuje novelu zákona č. 235/2004 Sb., týkající se daně z přidané hodnoty včetně všech pozdějších úprav. Tento návrh nejenže přináší implementační ustanovení, ale také významné změny, které mají za cíl zefektivnit proces výběru a správy DPH a posílit právní jistotu pro všechny zúčastněné subjekty - tak zní v důvodové zprávě.

Tato novela ovšem přináší řadu významných změn a čítá naprosto neuvěřitelných 460 bodů, zaměřím se proto na některé klíčové změny, které tato legislativní úprava přináší. Jednou z důležitých změn je transformace pravidel pro malé podniky. S rozvíjením unijního práva přichází nezbytnost promítnout změny do oblasti malých podniků. Změny jsou inspirovány směrnicí Rady Evropské unie z 18. února roku 2020, která novelizuje směrnici týkající se DPH a zavádí specifický režim pro malé podniky včetně úprav administrativní spolupráce a výměny informací. Klíčovou novinkou je otevření možnosti čerpat výhody režimu pro malé podniky nejen pro subjekty se sídlem v tuzemsku, ale také pro ty, které sídlí v jiných členských státech. Tato změna přináší přeshraniční režim pro malé podniky, čímž dochází k vyrovnání podmínek mezi tuzemskými a zahraničními podnikateli.

Využití tohoto režimu je dobrovolnou volbou každé osoby povinné k dani ze zahraničí. Pokud se rozhodne pro jeho využití, neznamená to automaticky status plátce DPH a s tím spojené povinnosti. Stejná možnost platí pro tuzemské podniky, které chtějí využít výhod v jiném členském státě. Pro vstup do přeshraničního režimu je nutná registrace u správce daně v zemi usazení, kde je přiděleno unikátní identifikační číslo. Registrovaní musí podávat čtvrtletní hlášení o hodnotách plnění ve všech členských státech bez ohledu na to, zda využívají tento režim. Důvodem je limit 100 000 eur pro obrat v Evropské unii, jehož překročení znemožňuje další využívání přeshraničního režimu. Překročení tohoto limitu nemá vliv na národní režim pro malé podniky, takže daná osoba se nestává automaticky plátcem v tuzemsku.

Další změnou důležitou je transpozice sazbové směrnice. Novela zákona o DPH je nutná také z důvodu implementace směrnice Rady Evropské unie z 5. dubna roku 2022, která mění pravidla pro sazby DPH. Členské státy musí sladit své legislativy s unijními normami do konce roku 2024. Aby se předešlo únikům zdanění do zemí s nižším daňovým zatížením, je místo plnění pro virtuální akce stanoveno podle místa příjemce služby. U osob povinných k dani platí základní pravidlo, zatímco u nepovinných osob je rozhodující místo jejich usazení nebo pobytu. Tato úprava se týká výhradně virtuálních účastí na kulturních, uměleckých, sportovních a dalších podobných akcích, nikoliv elektronicky poskytovaných služeb. Kromě povinné transpozice dochází také k úpravám umožňujícím osvobození od DPH pro dodání zboží a služeb související s humanitární pomocí na základě rozhodnutí Evropské komise.

Další změnou je nárok na odpočet daně při registraci plátce. Návrh rozšiřuje možnost uplatnění odpočtu daně, aby reflektoval obtíže, kterým čelí zejména obce. Změna zajišťuje, že nárok na odpočet daně není blokován tím, že majetek není dokončen před registrací plátce. Cílem je umožnit odpočet i v případě, kdy je majetek způsobilý k užívání až po registraci plátce, aniž by byly dotčeny ostatní podmínky stávající legislativy.

Důležitá je také změna definice staveb pro bydlení a sociální bydlení. Nová úprava vyjasňuje, co se považuje za bytový či rodinný dům pro účely DPH. Klíčovým kritériem je zápis v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí, který je spolehlivým zdrojem informací o využití nemovitostí. Upřesňuje se také definice staveb pro sociální bydlení, nově se za ně považují i stavby se smíšeným využitím, pokud větší část podlahové plochy slouží sociálním účelům. Tato úprava zajišťuje větší právní jistotu a odstraňuje dosavadní nejasnosti v praxi.

Důležitou změnou je také dodání vybrané nemovitosti. V oblasti zdanění dodání vybraných nemovitostí prochází současná úprava zásadní transformací. Návrh směřuje k tomu, aby bylo zdaněno pouze první dodání po dokončení či významné úpravě nemovitosti. Tato změna odráží rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, které stanoví, že pouze první dodání má být zdaněno, zatímco další dodání by mělo být osvobozeno od daně. Možnost zdanění po významné úpravě zůstává zachována. Cílem je, aby dani podléhalo pouze první dodání po dokončení výstavby. Podle judikatury Soudního dvora Evropské unie jsou další dodání považována za činnost s omezenou přidanou hodnotou pro systém DPH a jsou osvobozena od daně. Dodavatel má nicméně právo zvolit zdanění. Stejně jako doposud bude každý prodej před dokončením prvostavby zdaněn. V souladu s čl. 12 bodem 2 směrnice o DPH dochází ke zkrácení testovaného období, což zohledňuje dobu od prvního obydlení do dalšího dodání, nesmí ovšem překročit dva roky.

Další úpravy jsou v oblasti korekce základu daně. Navrhovaná úprava korekce základu daně cílí na přesnější provedení směrnice o DPH a reflektuje aktuální judikaturu Soudního dvora Evropské unie, stejně jako změny ve správní praxi. Zahrnuje například zpřesnění § 42 odst. 1 zákona o DPH, prodloužení lhůty pro korekci základu daně a zavedení povinnosti provést korekci základu i pro osoby, které již nejsou plátci daně. Článek 90 směrnice o DPH vyžaduje korekci základu daně pouze v případech jasné vazby na cenu plnění, například při jejím snížení, zrušení, vypovězení nebo nezaplacení. Současné ustanovení § 42 zákona o DPH je klíčovým bodem pro korekci základu a z něj vyplývají všechny další situace. Plátce opraví základ daně při změně základu po uskutečnění zdanitelného plnění či při změně výše úplaty, z níž byla daň přiznána. Prodloužení lhůty pro korekci základu daně je reakcí na praxi, kdy úpravy po třech letech již nejsou výjimečné například u nemovitostí nebo kvůli reklamacím. Navržena je sedmiletá lhůta, což reflektuje dobu pro uchovávání dokladů a umožňuje dostatečný prostor pro kontrolu. Tříletá lhůta pro korekci při přijetí úplaty před uskutečněním plnění zůstává.

Další změnou je oprava základu daně při nedobytné pohledávce. Zůstává možnost opravy základu daně v případech nedobytných pohledávek, avšak s upravenými podmínkami tak, aby byla dosažena vyšší rovnováha mezi praxí a požadavky zákona. Podmínky jsou nyní splněny i v případě, kdy již dlužník není v insolvenčním řízení, například pokud je majetek nedostačující k uspokojení věřitelů. Judikatura Soudního dvora Evropské unie vedla k rozšíření situací, kdy je nutná oprava základu daně kvůli nezaplacení pohledávek, včetně případů zahájení insolvenčního řízení. Nová úprava také ruší takzvané tvrdé zákazy oprav základu daně při nedobytných pohledávkách, čímž se zvyšuje právní jistota věřitelů. Reakce na rozsudek Soudního dvora Evropské unie z října roku 2020 vedla ke změně definice dlužníka, která nyní zahrnuje každého, kdo přijal zdanitelné plnění a dluží za něj úplatu bez ohledu na to, zda je plátcem daně.

Další novinkou je oprava odpočtu daně u nedobytné pohledávky. Navržená úprava stanoví nový důvod pro opravu odpočtu daně nezaplacené pohledávky do určité doby po splatnosti. Oprava, tedy snížení odpočtu, je povinná, pokud pohledávka nebyla uhrazena do konce 3. měsíce po splatnosti. Pokud je pohledávka uhrazena do konce 6. měsíce, oprava není nutná. Možnost zvýšení odpočtu daně při opravě základu daně byla dříve vázána na obdržení opravného daňového dokladu. Nově se váže na skutečnosti rozhodné pro opravu, i když věřitel nevystaví opravný doklad.

Další změnou je zrušení specifické úpravy majetku vytvořeného vlastní činností - to byla obzvláště problematická oblast. Navrhovaná úprava ruší koncept dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, tedy podle Soudního dvora Evropské unie a Nejvyššího správního soudu nepřináší očekávané výhody. Vybudování stavby třetí osobou na plátcově pozemku je považováno za majetek vytvořený vlastní činností, což je pro plátce zatěžující. Současná úprava je složitá a má negativní dopad na obce, neziskové organizace a podnikatele. Zrušení specifického postupu u majetku vytvořeného vlastní činností usnadní situaci pro tyto subjekty.

Další důležitou změnou je zrušení vrácení daně osobám se zdravotním postižením. Návrh vypouští ustanovení o vrácení daně osobám se zdravotním postižením, které je neslučitelné s unijní úpravou. Tato problematika má být dle vlády řešena dávkami Ministerstva práce a sociálních věcí. S tímto ustanovením já osobně ovšem nesouhlasím.

Další změnou je osvobození od daně a vrácení daně v diplomatických a konzulárních vztazích. Navrhovaná úprava odstraňuje nejistotu a administrativní zátěž při potvrzování principu vzájemnosti. Stanovují se limity pro vrácení daně diplomatickým misím a konzulárním úřadům s ohledem na počet členů personálu a pravidla vzájemného zacházení.

Další úpravou je osvobození vývozu zboží v osobním zavazadle cestujícího. Nová úprava mění koncepci vývozu zboží v osobním zavazadle. Orientuje se na nárok plátce na osvobození od daně při vývozu souladu s unijními předpisy. Podmínky pro osvobození se přesouvají do § 66 zákona o DPH, s důrazem na elektronické podání údajů Celní správě České republiky. Tato úprava usnadní proces pro cestující, kteří nebudou potřebovat listinnou verzi dokladu o prodeji při opuštění Evropské unie z České republiky. Plátce může získat daň zpět přes daňové přiznání s potvrzeným dokladem od Celního úřadu do konce následujícího kalendářního roku po potvrzení výstupu zboží.

Když to shrnu - závěrem - tak tato novela přináší zejména tyto změny: U virtuální účasti na akcích, jako jsou on-line webináře, bude místem plnění stát, kde je zákazník usazen, naopak u některých služeb pro osoby nepovinné k dani ze třetích zemí zůstane místo plnění v tuzemsku, pokud zde dojde k faktickému užití nebo spotřebě služby, například právní služby poskytované českým advokátem zahraničnímu občanu třeba pro přestupek spáchaný na území České republiky.

Další změnou je tedy zrušení fikce dodání zboží po dovozu, která umožňovala nárok na odpočet i těm, kteří dovezli zboží do České republiky a neměli možnost zatížit daní předání zboží bez změny vlastnického práva. Zrušení se týká i specifického zdanění majetku vytvořeného vlastní činností, což ovlivní plátce, kteří využívali odpočty během výstavby a po jejím dokončení zohledňovali krácení dle speciálního koeficientu. Tento režim ztratí jsou atraktivitu po aplikaci judikatury Evropského soudního dvora, která do základu daně zahrnula i hodnotu pozemku a vstupu od neplátců, čímž se následné krácení stane pro plátce méně výhodným.

Novela také rozšiřuje okruh subjektů, na které se vztahuje základ daně v ceně obvyklé, a to na zaměstnance a jejich blízké, avšak zatím pouze v případě dodání nemovitých věcí. Dojde také ke zrušení stavění tříleté lhůty pro opravu základu daně, kterou nahradí prodloužená lhůta končící až po 7. kalendářním roce následujícím po roce, kdy vznikla povinnost přiznat daň.

Pro investory do výstavby bytových domů přináší novela pozitivní správu. Nyní bude snížená sazba daně při výstavbě platit pro každý bytový dům, kde obytné prostory nepřesahující 120 metrů čtverečních tvoří více než polovinu podlahové plochy. Dokonce i v domě s podlahovou plochou 1 000 metrů čtverečních může být několik větších bytů a stále se bude jednat o bytový dům pro sociální bydlení s výhodnější sazbou daně.

Novela také umožní opravu základu daně z neuhrazených pohledávek i bez nutnosti řízení, pokud pohledávka nepřesahuje 10 000 korun včetně daně a je více než šest měsíců po splatnosti. Maximální částka z pohledávek vůči jednomu dlužníku bude 20 000 korun.

Nakonec plátce DPH plánující koupi vozu s cenou základu daně nad 2 miliony korun potěší zrušení limitace odpočtu osobních vozů kategorie M1, které novela také zahrnuje. Tak tolik k shrnutí. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a to byla poslední přihláška do rozpravy. Pokud se tedy již nikdo další nehlásí, tak rozpravu končím.

Požádám, zda je zájem o závěrečná slova pana ministra. Je tomu tak? Není. Paní zpravodajka? Nikoli.

Přistoupíme tedy k hlasování o návrzích. Nejprve požádám paní zpravodajku garančního výboru, aby nás seznámila s procedurou hlasování, byť už to bylo nastíněno, a až poté aby přednášela jednotlivé návrhy a sdělila k nim před hlasováním stanovisko. Prosím, paní zpravodajko.

Poslankyně Hana Naiclerová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Jak jsem již představila: "Rozpočtový výbor doporučil Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení následující proceduru. Návrh na zamítnutí nebyl podán.

I. hlasovat o legislativně technických úpravách podle § 95 odst. 2 jednacího řádu;

II. hlasovat o pozměňovacím návrhu A z usnesení rozpočtového výboru číslo 391;

III. hlasovat o pozměňovacím návrhu B, sněmovní dokument 4834;

IV. hlasovat o návrhu zákona jako celku.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já vám děkuji, já jsem už přivolala kolegy a kolegyně z předsálí a o přednesené proceduře bychom hlasovali, pokud není návrh na její změnu, a to není.

Proto zahajuji hlasování o předneseném návrhu procedury. Kdo je pro? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je případně proti?

V hlasování 169. se účastnilo 167 hlasujících, pro 162, proti 0. Konstatuji, že procedura byla přijata.

Nyní tedy přistoupíme k přednášení jednotlivých návrhů. Poprosím, abyste před hlasováním k nim sdělila stanovisko výboru. Prosím o první.

Poslankyně Hana Naiclerová: První je hlasování o legislativně technických úpravách podle § 95 odst. 2 jednacího řádu a to zní: "V pozměňovacím návrhu A11, pozměňovací návrh obsažený v usnesení rozpočtového výboru, se slova ‚odstavce 1‘ nahrazuji slovy ‚písmene f‘."

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a toto je výborem, jak čtu v podkladech, doporučeno. Je to tak? (Zpravodajka: Doporučující. Ano.) Děkuji a pan ministr? (Ministr mimo mikrofon: Neutrální.) Mikrofon. (Ministr: Neutrální.) Děkuji pěkně.

Já jsem zahájila hlasování o legislativně technické úpravě. Kdo je pro? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 170 se účastnilo 170 hlasujících, pro 165, proti 1. Konstatuji, že tento návrh legislativně technických úprav byl schválen.

Prosím, paní zpravodajko.

Poslankyně Hana Naiclerová: Dalším hlasováním je hlasování o pozměňovacím návrhu A z usnesení rozpočtového výboru číslo 391. Stanovisko je doporučující.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a stanovisko pana ministra? (Ministr: Souhlas.) Děkuji.

Já jsem zahájila hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

V hlasování číslo 171 se účastnilo 170 poslankyň a poslanců, pro 169, proti 0. Konstatuji, že tento návrh byl přijat.

Prosím.

Poslankyně Hana Naiclerová: Další hlasování je o pozměňovacím návrhu B, sněmovní dokument 4834. Stanovisko rozpočtového výboru je doporučující.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A pana ministra? (Ministr: Souhlas.) Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a vyjádří svou vůli případně i zvednutím ruky. Kdo je proti?

V hlasování číslo 172 bylo přihlášeno 170 hlasujících, pro 168, proti 0. Konstatuji, že i tento návrh byl přijat.

Nemýlím-li, se, o všech návrzích bylo hlasováno, je tomu tak, paní zpravodajko?

Poslankyně Hana Naiclerová: Ano, je tomu tak, teď budeme hlasovat o návrhu zákona jako celku.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ano, děkuji. Přednesu návrh usnesení:

"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 726, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro toto usnesení? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování 173. se vyjádřilo 170 poslankyň a poslanců, pro 169, proti 0. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

Děkuji panu ministrovi, děkuji paní zpravodajce.

Končím třetí čtení tohoto tisku a končím tento bod.

Otevírám bod následující

Aktualizováno 21. 11. 2024 v 12:36.