Předcházející zahájení jednacího dne schůze

 

(Jednání zahájeno v 14.00 hodin.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 115. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

Aby byla zaznamenána naše účast, nejprve vás všechny odhlásím. Prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.

Sděluji, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci a poslankyně: Černý Oldřich do 15 hodin z pracovních důvodů, Dlask Marcel z celého jednacího dne z rodinných důvodů, Feranec Milan od 14 do 17 hodin ze zdravotních důvodů, Hanzlíková Jana z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Havel Matěj Ondřej z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Helebrant Tomáš z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Horák Jiří do 17 hodin z pracovních důvodů, Jílková Marie z celého jednacího dne z rodinných důvodů, Kasal David z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Kobza Jiří z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Kolovratník Martin do 15 hodin z osobních důvodů, Král Václav z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Lacina Jan do 15.30 z pracovních důvodů, Mádlová Ivana od 14 hodin do 16.30. ze zdravotních důvodů, Mašek Jiří z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Naiclerová Hana z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Rais Karel od 14 do 16 hodin ze zdravotních důvodů, Růžička Pavel do 18 hodin z důvodu zahraniční cesty, Salvetr Rudolf z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Skopeček Jan z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Staněk Pavelz celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Svoboda Bohuslav do 16 hodin z pracovních důvodů, Šebelová Michaela z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Volný Jan z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Zlínský Vladimír z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty a Zuna Michal z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty.

Z členů vlády se omlouvají Bek Mikuláš z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Černochová Jana z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Dvořák Martin z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Hladík Petr z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Jurečka Marian do 16.30 z pracovních důvodů, Lipavský Jan z celého jednacího dne z osobních důvodů, Stanjura Zbyněk z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty a Vlček Lukáš do 15.30 a od 17.45 z pracovních důvodů.

Ještě došla omluva paní poslankyně Romany Fischerové z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů.

Paní poslankyně, páni poslanci, nyní bych vás chtěla informovat o návrzích, na kterých se shodlo dnešní grémium. Navrhujeme následující postup jednání v tomto týdnu: dnes, v úterý 29. října, jako první projednat bod 128, sněmovní tisk 680, poslanecký návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti veřejného zdravotního pojištění v prvém čtení. Poté pokračovat body z bloku Zákony - druhé čtení, a to v pořadí: bod 5, sněmovní tisk 623 o advokacii; bod 6, sněmovní tisk 649, regulace, lobbování; bod 7, sněmovní tisk 650, regulace, lobbování související; bod 9, sněmovní tisk 695, zákon o zbraních; bod 10, sněmovní tisk 704, sociální služby; bod 14, sněmovní tisk 743, zaměstnanost; bod 11, sněmovní tisk 716, péče o dítě; bod 15, sněmovní tisk 757, ochrana zdraví při práci; bod 16, sněmovní tisk 774, elektronické komunikace.

Zítra, tedy ve středu 30. října, navrhujeme projednávat body z bloku Zákony - třetí čtení v pořadí: bod 163, sněmovní tisk 726, daň z přidané hodnoty; bod 141, sněmovní tisk 660, vysoké školy; bod 149, sněmovní tisk 692, zákon o digitalizaci finančního trhu; bod 150, sněmovní tisk 694, zákon o digitalizaci finančního trhu související; bod 154, sněmovní tisk 699, národní rozvojová banka; bod 155, sněmovní tisk 700, národní rozvojová banka související; bod 156, sněmovní tisk 702, atomový zákon; bod 157, sněmovní tisk 705, České dráhy; bod 142, sněmovní tisk 661, integrační sociální podnik; bod 143, sněmovní tisk 662, integrační sociální podnik související; bod 159, sněmovní tisk 710, veterinární zákon; bod 160, sněmovní tisk 715, ochrana ovzduší; bod 162, sněmovní tisk 724, oblast veřejné podpory; bod 151, sněmovní tisk 693, majetek České republiky; bod 165, sněmovní tisk 736, spotřební daně; bod 148, sněmovní tisk 690, podpora kultury; bod 140, sněmovní tisk 653, Kancelář prezidenta republiky; bod 146, sněmovní tisk 688, veřejný ochránce práv; bod  161, sněmovní tisk 721, občanský zákoník. Připomínám, že ve 12 hodin bude zahájena 117. schůze. V případě, že by jednání pokračovalo i po 14. hodině, byla by od 14 do 15 hodin vyhlášena polední pauza.

Ve čtvrtek 31. října navrhujeme po projednání bodu 200 - tedy písemné interpelace - pokračovat v projednávání bodů z bloku Zákony - druhé čtení, a to v pořadí neprojednaných bodů z úterý.

V pátek 1. listopadu by případně pokračovala 117. schůze.

To je z mé strany vše. Přehled zbývajících bodů k projednání vám byl rozeslán elektronickou poštou a nyní eviduji několik přihlášených k pořadu schůze. Jako první je přihlášen pan poslanec předseda Benda, následuje paní předsedkyně Schillerová, pan předseda Okamura, pan předseda Radim Fiala, paní poslankyně Válková, pan poslanec Novák, paní poslankyně Maříková se dvěma přihláškami.

Nyní vás, kolegyně a kolegové, žádám, abyste se buďto přesunuli do předsálí, anebo se ztište. Prosím o ztišení.

Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážená paní předsedkyně, vážené dámy, vážení pánové. Já bych za prvé přednesl procedurální návrh. Signalizuji ho předem, abychom věděli, že o něm pak budeme hlasovat, abychom dnes jednali a meritorně hlasovali o návrzích zákonů i po 19. a 21. hodině. Já myslím, že to nebude potřeba nějak příliš dlouho, ale raději tento návrh dávám, kdyby se protáhl program schůze. Dávám ho jménem čtyř koaličních klubů.

Dále několik změn, které nebyly dnes domluveny na jednání politického grémia. Za prvé, aby za dnešní body zařazené na dnešní den, za bod 16 byl zařazen ještě bod 13, sněmovní tisk 738, druhé čtení vládního návrhu zákona o České televizi a Českém rozhlase. Za druhé, aby zítra jako bod třetí - původně jsme ho měli jako pátý, ale třetí, protože čekám, že se digitalizace může zdržet, to znamená, za bod 141 - byl zařazen bod 153, podmínky obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, sněmovní tisk 697 a za bod 151 byl zařazen bod 164, podnikání na kapitálovém trhu, sněmovní tisk 731.

Dále navrhuji, abychom ve čtvrtek po odpovědích členů vlády na písemné interpelace, to znamená od 11 hodin, v případě, kdybychom náhodou skončili dříve, zařadili bod 36, vládní návrh zákona o dávce státní sociální pomoci, sněmovní tisk 799, prvé čtení. Děkuji vám za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji. Zazněl zde procedurální návrh, proto přivolám kolegyně a kolegy z předsálí a budeme hlasovat. Připomenu, že pan předseda Benda za čtyři koaliční kluby přednesl návrh, abychom hlasovali o tom, že dnes budeme jednat i hlasovat po devatenácté a dvacáté první hodině.

 

Zahájila jsem hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 138 přihlášeno 150 přítomných, pro 84, proti 64. Návrh byl přijat. Budeme tedy jednat případně i po devatenácté a dvacáté první hodině.

 

Nyní je tedy přihlášena k pořadu schůze paní předsedkyně Schillerová, následuje pan předseda Okamura.

Prosím vás všechny o ztišení, ať má paní předsedkyně důstojnou atmosféru v sále. Posečkáme ještě, paní předsedkyně. Ještě vás žádám o ztišení, kolegyně a kolegové, ať slyšíme všichni dobře návrh, který zazní. Prosím, paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, velkým tématem tohoto týdne jsou penzijní změny. V této souvislosti mi dovolte upozornit na jednu poněkud pozapomínanou oblast našeho penzijního systému.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Já se vám omlouvám, paní předsedkyně, ale přijde mi, že je tady skutečně velký hluk. A tedy platí to o většině sálu, jak vpravo, tak vlevo. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Rozumím, paní předsedkyně, tím pádem musím začít znovu, aby posluchači neztratili kontext. Vážené dámy, vážení pánové, velkým tématem tohoto týdne jsou penzijní změny. V této souvislosti mi dovolte upozornit na jednu poněkud pozapomínanou oblast našeho penzijního systému, kterou jsou dobrovolné úložky našich občanů v produktech takzvaného třetího pilíře.

Má-li být hlavním cílem vládních změn v oblasti důchodů, zkrácení nároku na důchod, tedy pozdější odchod do penze a nižší důchody, očekávala bych, že si dá vláda o to více záležet na tom, aby si lidé spořili více, že je k tomu bude motivovat výrazně vyššími příspěvky, daňovými úlevami, ať už pro živnostníky nebo pro zaměstnavatele, novými zajímavými produkty, nebo třeba informační kampaní, proč je dobré a důležité si spořit? Jinými slovy, že do takzvané důchodové reformy aktivně zapojí také Ministerstvo financí, vedené Zbyňkem Stanjurou.

Minulý týden byly publikovány statistiky třetího pilíře ke konci září, a ty jsou popravdě absolutně zdrcující. Počet účastníků poklesl na 4 miliony. To znamená, dámy a pánové, že si dobrovolně spoří o 800 000 lidí méně než si spořilo před 10 lety, a o více než 400 000 méně než na konci roku 2021, kdy Ministerstvo financí přebíral jeho současný ministr.

Tyto znepokojující statistiky by rozhodně neměly vládu, která se staví do role reformátora penzijního systému, nechávat klidnou. Pokud nám jen za poslední rok ubyl počet lidí ve třetím pilíři o čtvrt milionu, očekávala bych alespoň nějaké vyvození závěrů, odpovědnosti a především změnu strategie. Tou změnou strategie ale rozhodně nebyl takzvaný DIP, neboli dlouhodobý investiční produkt. Tento nový způsob ukládání peněz, určený především mladším ročníkům, totiž bohužel také doplatil na pověstné pracovní nasazení - nenasazení šéfa státní kasy.

Takže znalost DIPu je téměř rok po jeho zavedení naprosto zoufalá. Podle Ipsosu o DIPu nikdy neslyšelo 62 % občanů. A to už chce opravdu velkou dávku nečinnosti, aby byl takovýmto způsobem komunikačně zlikvidován perspektivní produkt, připravovaný již za naší vlády.

Ze všech těchto nastíněných důvodů bych chtěla požádat Poslaneckou sněmovnu o zařazení mimořádného bodu s názvem Nečinnost ministra financí v oblasti důchodů a rapidně klesající zájem o penzijní produkty v jeho gesci. Děkuji vám za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Já vás ještě požádám o zopakování toho názvu, přece jenom byl dlouhý, nebo jestli ho máte napsaný, tak já si ho od vás ráda samozřejmě vezmu. (Poslankyně Schillerová sděluje mimo mikrofon, že ho paní předsedající napíše.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Jo? Děkuju moc, ať to mám přesně, protože to byl delší název.

Tak nyní tedy vystoupí pan předseda Okamura se svým návrhem na změnu pořadu schůze a následuje pan předseda Radim Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, jako první bod na dnešní schůzi Poslanecké sněmovny bych navrhl bod

Chystané protesty policistů, protože když sleduju tu opravdu neadekvátní situaci, jak vlastně v podstatě ministr vnitra Vít Rakušan z hnutí STAN způsobil destrukci policie, tak já pořád čekám, kdy se k tomu vyjádří. My za SPD plně chápeme důvody chystaných protestů policistů, které mají proběhnout od 4. do 8. listopadu formou neukládání pokut a vysvětlováním stanovisek a požadavků policistů občanům.

Hnutí SPD stojí za oprávněnými požadavky hasičů, policistů, příslušníků bezpečnostních sborů, záchranných složek, i dalších potřebných státních zaměstnanců.

Za tři roky vládnutí pětikoalice dosáhla úroveň kumulované inflace výše 33 % a všem těmto lidem se tímto znehodnotily úspory a dramaticky se snížily jejich reálné příjmy. A to se týká všech pracujících lidí v České republice.

Konkrétně u policie důsledkem tohoto stavu, za který nese plnou odpovědnost Fialova vláda, jsou odchody policistů do civilu a zhoršení bezpečnostní situace v zemi. Vít Rakušan z hnutí STAN navíc opravdu sprostě obelhal policisty a nedodržel svůj veřejný slib ohledně zvýšení platů policistů od letošního října o 10 %. A premiér Fiala, ten policisty podrazil také.

Takže já jsem se chtěl zeptat, jak to chcete řešit, protože statistiky hovoří jasně. Nárůst kriminality cizinců v České republice meziročně o 18 % a nárůst kriminality Ukrajinců v České republice je dokonce podle údajů Ministerstva vnitra o 45 %. To znamená, logicky stoupá počet nevinných českých obětí, a tyto oběti jsou tady kvůli této proimigrační politice Fialovy vlády.

Situace je taková, že například v Liberci slouží v noci šest policistů. Dojezdy policejních hlídek k trestné činnosti jsou často až třeba 40-50 minut, střelba, loupež. A to není ale vina policistů.

To je vina toho, že ministr vnitra Vít Rakušan prostě na to kašle; kašle na bezpečnost našich občanů. Vy radši dáváte peníze na Ukrajinu, místo abyste zajistili a přidali peníze směrem k zajištění bezpečnosti v České republice. Takže mě zajímá, jakým způsobem chcete tedy řešit tu bezpečnostní situaci v České republice a tu situaci u policie. Já jsem rád, že už někteří policisté začali odvážně mluvit, protože ta situace už se nedá vydržet. Sám mám v nejbližším okolí několik policistů, no, poměrně hodně, nebo expolicistů spíše už, kteří jako zkušení policisté odcházejí od policie, a to z toho důvodu, že prostě pod tímhle tím vedením ministra Rakušana prostě nejsou schopni pracovat. Jsou prostě obrovsky demotivovaní, je tam destrukce, nemá to řízení, místo aby vláda a ministr dbali na zajištění veřejného pořádku, tak dělají pravý opak a prostě řadě policistů se za těchto podmínek sloužit u policie prostě už nechce. Takže jedna věc je samozřejmě to, že ministr vnitra Vít Rakušan, který je obklopený hermeticky ochrankou, tak vůbec neví, která bije v reálném životě, ale i z té ochranné služby odchází řada zkušených policistů, kteří tam dlouho sloužili, protože už prostě jsou znechuceni tím systémem.

Takže to je můj první bod, kdy se chceme zeptat, co tedy vláda chce dělat v téhle té situaci. Já vím, že nic, že je vám to ukradený. Ale my bychom rádi slyšeli plány vlády ohledně situace u policie a ohledně zajištění bezpečnosti v České republice.

Jako bod číslo dvě bych chtěl navrhnout bod s názvem Dvě třetiny Čechů vnímají současnou situaci jako ekonomickou krizi. No, ta situace je skutečně vážná, protože Fialova vláda se drží prostě u moci jako klíšťata a ještě si sami sobě chcete zvyšovat platy. Ale ta realita venku za zdmi této Sněmovny je úplně jiná. Negativní dopady inflace, jinými slovy Fialovy drahoty, tak dneska pociťuje 83,4 procenta českých občanů, to znamená drtivá většina. Lidé navíc mění kvůli těm vysokým cenám už i své nákupní zvyklosti.

Krátce řečeno, nemůžou si koupit takové jídlo, které by si koupit chtěli, nemůžou si zatopit, aby jim nebyla zima, o tom už jsem mluvil, že je dneska 700 000 domácností v energetické chudobě, to znamená, teď před zimou si nemohou zatopit tolik, aby jim nebyla zima. To je prostě úplně tristní situace. A tyto údaje 83,4 procenta lidí, že, že prostě pociťujou tu Fialovou drahotu, tak to vyplývá z průzkumu agentury IPSOS pro Generali Investments a lidé mají obavy z rostoucích nákladů na bydlení, vysokých cen energií a mají samozřejmě strach z té drahoty. Mimochodem informoval o tom i server Fintech. Na hraně finančních sil žije v České republice už čtvrtina domácností. To znamená, že v podstatě už nemají vůbec peníze. Takže jsou buď už zadlužení, už nemají ani na základní životní náklady. Propast mezi bohatými a chudými se v České republice neustále zvětšuje. To je přesně ta elitářská politika Fialovy vlády. Roste také počet domácností, které žijí na finanční hranici, což podle údajů společnosti PAQ Research (?) právě, jak jsem říkal, nyní zahrnuje už více než čtvrtinu populace. Takže já bych se chtěl skutečně zeptat, jak to chcete řešit.

Mimochodem expertka České spořitelny Monika Hrubá upozornila, že více než polovina Čechů nemá finanční rezervu na tři měsíce dopředu, což je činí zranitelnými vůči nečekaným finančním událostem.

Takže já chci zařadit tento bod, kdy se vlády chceme zeptat a chceme diskutovat i naše řešení, protože SPD má konkrétní řešení, to už jsem říkal mnohokrát i v médiích, to tady nebudu opakovat. V prvé řadě je samozřejmě potřeba pracovat na zajištění levných energií. Proto my už jsme tady několik let říkali, je to i třeba zestátnění ČEZu a podobně, to znamená, aby stát měl 100procentní podíl, aby stát měl přímý vliv na ceny - a vůbec a vůbec politiků - a odpovědnost za zajištění levných energií v České republice. A těch návrhů je samozřejmě víc.

Takže to bych chtěl navrhnout jako bod dvě, kdy dvě třetiny Čechů vnímají kvůli Fialově vládě současnou situaci jako ekonomickou krizi a nás v SPD by zajímalo řešení ze strany Fialovy vlády, která žádné řešení samozřejmě nemá. Ale je potřeba to tady veřejně tím pádem říct, aby se nechodilo kolem horké kaše.

Potom další věc, kterou potřebujeme řešit, je česká ekonomika, český průmysl - protože já, když jsem se díval - který klesá za vaší vlády. Průmyslová výroba podle údajů Českého statistického úřadu meziročně klesla o 3,2 procenta, což je samozřejmě velký problém. Vy v rozpočtu na rok 2025 předpokládáte hospodářský růst o 2,7 procenta. Přitom podle letošních údajů je ten růst 0,6 procenta. Do toho Německo je v ekonomické stagnaci, v krizi, to se bude prohlubovat podle všeho příští rok kvůli Green Dealu. Kvůli dosavadním vládám je česká ekonomika a český průmysl závislý na Německu, - a o tom ještě budu mluvit. To znamená, podle toho, co tady vidíme v tom vašem rozpočtu, tak vy ten hospodářský růst tam máte nadhodnocený a vypadá to, že budou chybět v rozpočtu na příjmové stránce desítky miliard korun, takže deficit bude ještě reálně mnohem vyšší. Ale vy už ten rozpočet prostě děláte úplně nezodpovědně, protože podle všeho tušíte, že už to bude hop nebo trop, jestli budete po příštích volbách vládnout, a hodíte to už na příští vládu. To znamená, mě skutečně zajímá, jak chcete řešit českou ekonomiku, protože ta situace je velice závažná.

Mimochodem, zatímco ekonomika Evropské unie upadá, tak státy sdružené v BRICS významně rostou. Proto, a já už to tady říkám mnoho let, by Česká republika měla hledat trhy i mimo Evropskou unii a obchodovat více jak v zemích Latinské Ameriky, tak v afrických zemích, tak v zemích jihovýchodní Asie. Ostatně to byly trhy, kde jsme dříve byli, ale právě kvůli téhle té nezodpovědné politice a la Evropská unie jsme tyto trhy opustili. Stala se z nás taková ekonomická kolonie právě Německa a těchto zemí. Právě ty rozvírající se nůžky mezi těmi zeměmi, které jsou mimo ten západní svět, se ukázaly na tom třídenním summitu skupiny států BRICS, který se konal ve dnech 22. až 24. října v ruské Kazani.

Mezivládní organizace BRICS je považována všeobecně na celém světě za konkurenta skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. Sdružuje Čínu, Brazílii, Rusko, Indii, Jihoafrickou republiku a od letošního roku další země včetně Íránu či Spojených arabských emirátů. Země BRICS v současné době představují rychle rostoucí rozvíjející se trhy, které mají potenciál pro výrazný růst díky rozvíjející se infrastruktuře a mladší populaci. Tyto státy reprezentují 40 procent světové populace a 30 procent světového HDP. Další více než tři desítky zemí vyjádřily přání připojit se. BRICS se od svého vzniku v roce 2009 stal významným hráčem na poli mezinárodní politiky a ekonomiky, který se zaměřuje na prosazení zájmů rozvíjejících se zemí a vyvažování vlivu západních mocností. Ekonomiky států EU slábnou a stagnují a jsou stále více nekonkurenceschopné, přičemž úpadek započal již v roce 2014. Tento trend bude pokračovat i nadále, také vzhledem ke zcela chybné politice Green Dealu EU, který tady ostatní strany propagují, SPD je proti, a právě tato politika Green Dealu těžce poškozuje národní ekonomiky členských států.

Pokud chceme nastartovat výrazný ekonomický růst, tak je potřeba mimo jiné snížit energetickou náročnost firem a zaměřit se také na hledání nových trhů, například i se státy sdruženými v BRICS.

Nás prostě zajímá, protože takové ty silné západní země samozřejmě velmi otevřeně obchodují s Čínou, obchodují s Indií, obchodují se všemi těmito zeměmi nehledě na ideologii a samozřejmě ekonomika tam posiluje a jsou to demokratické země, které obchodují s Čínou a s jinými zeměmi, ať je to Německo, Japonsko a další země, samozřejmě Spojené státy, a tady Fialova vláda z nás udělala úplné hlupáky, užitečné idioty, kdy tady paní Pekarová s panem Fialou a s panem Lipavským, kteří v životě žádný byznys nedělali a v životě ani žádný lidi ve svých firmách nezaměstnávali, takže vůbec neví, která bije, byli buď zaměstnanci, nebo jsou placeni z veřejných peněz, sami prostě nevytvořili nic, kde by zaměstnávali lidi, takže vůbec neví, jak to chodí, tak nás vlastně svojí ideologickou zaslepoností, Českou republiku opravdu vrháte do velmi špatné pozice ekonomicky.

Já už jsem mluvil o tom mnohá léta, že je potřeba takzvaně diverzifikovat export, to znamená, aby v případě krize jsme nebyli závislí na Evropské unii. Vy jste to neudělali, každý, kdo to tady řekne, tak je proruský pročínský, prostě plácáte úplné nesmysly a poškozujete celou republiku, zatímco ostatní západní země tam ten obchod ve velkém dělají a mimochodem i západní politici, ať je to von den Leyenová nebo Macron, běžně do těchto zemí jezdí na jednání, proaktivně tam jezdí.

Takže mě by zajímalo, co plánujete udělat naopak pro to, aby se posílila česká ekonomika, aby se posílil český průmysl, protože zatím děláte úplný opak. Já vím, že ten můj bod tady, že ty moje body tady zamítnete, protože žádné návrhy nemáte, ale opravdu jde to s váma pod tím vaším vedením od deseti k pěti, ta Česká republika.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Můžete, omlouvám se, pane předsedo, tento název bodu ještě zopakovat, jak to přesně tedy zní?

 

Poslanec Tomio Okamura: Ano, Fialova vláda dlouhodobě likviduje českou ekonomiku. Fialova vláda dlouhodobě likviduje českou ekonomiku. Takže bod číslo 3.

Bod číslo 4 má název, který já chci navrhnout. Bod číslo 4 bych nazval Fialova vláda likviduje živnostníky neustálým zvyšováním daňové zátěže a povinných pojistných odvodů. No, já už jsem se tady snažil na to ptát minule a vy jste mi ten bod tady zamítli, protože vládní koalice se bojí o tom mluvit, ale kvůli rozhodnutí Fialovy vlády vy chcete opět likvidovat dál živnostníky a živnostenské podnikání. Naopak SPD podporuje živnostníky a podporujeme živnostenské podnikání. Proto se na to chci zeptat, protože kvůli rozhodnutí Fialovy vlády čeká živnostníky od roku 2025 další výrazné zvyšování daňové zátěže a povinných pojistných odvodů. Vy jste schválili postupné zvyšování minimálních záloh na zdravotní a sociální pojištění, které bude probíhat až do roku 2026. Zároveň jste na základě rozhodnutí vaší vlády zvýšili minimální vyměřovací základ pro živnostníky pro příští rok, a to na 35 % a od roku 2026 už to bude 40 %. Asi, aby bylo na ty vaše platy, které si chcete zvýšit. To znamená, těm pracujícím lidem berete a sami si chcete přidat. To je samozřejmě odporný přístup.

V roce 2025 dojde k významnému navýšení daňových a pojistných odvodů pro živnostníky kvůli rozhodnutí Fialovy vlády v prvním pásmu paušální daně, kterým se celkově měsíční odvody zvýší z letošních čtyřech 7 498 korun měsíčně na 8 765 korun měsíčně. Takže Fialova vládní pětikoalice, protože samozřejmě toto bylo odsouhlaseno, i společně s Piráty jste to odsouhlasili, tak plánovitě poškozujete živnostníky, přestože jste před volbami obelhali vaše voliče a říkali jste, že budete podporovat podnikání a děláte pravý opak. Já bych chtěl zdůraznit, že drobní živnostníci a malé firmy do deseti zaměstnanců jsou důležitým zdrojem prosperity České republiky. Zaměstnávají zhruba třetinu českých občanů a na celkovém počtu podniků v České republice se podílejí více než 95 %.

V důsledku kroku vaší vlády lze očekávat pokračování masového zanikání živností, ke kterému již nyní dochází v reakci na ceny energií a zvýšení nepřímých daní. Pokud bude hnutí SPD součástí vlády, snížíme zdanění živnostníků na úroveň před nástupem Fialovy vlády a upravíme i systém nastavení jejich odvodů, protože ten současný poškozuje živnostníky s nižšími příjmy, včetně systému, který zvyšuje paušální daň.

Ještě k té Fialově drahotě bych chtěl upozornit, že inflace v září opět vzrostla a v meziročním srovnání jde o růst zdražování o 2,6 %. Já tady na to opakovaně upozorňuju, že i ceny základních potravin opět za Fialovy vlády prudce stoupají, a to mnohem více, než je to jinde. Ceny másla meziměsíčně dokonce stouply o 16 %, ceny mléka o 14 %. A mimochodem, teď jsou tématem ty poplatky za mateřské školky a poplatky za školní družiny, tam to vzrostlo u školek o 28,4 %, a poplatky za školní družiny o 39,6 %. To jsou údaje České národní banky, Českého statistického úřadu a tak dále. Takže to jenom dodávám k tomu tématu Fialovy drahoty, protože mě zajímá, proč za prvé jste tohleto dopustili a proč tohleto děláte. Děkuju za pozornost. Rádi bychom samozřejmě i představili řešení SPD, protože je potřeba vyměnit vaši vládu a opět pomáhat lidem. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy měl vystoupit pan předseda Fiala, ten stáhl svoji přihlášku, ale přihlásila se paní místopředsedkyně Richterová s přednostním právem, následuje paní poslankyně Válková. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně, paní předsedající. Vážený pane ministře, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já přednesu tři návrhy na pevné zařazení bodu, který máme v pořadu. Nicméně domníváme se za klub Pirátů, že by měl být ten návrh skutečně stoprocentně projednán, že by bylo potřeba, aby už nebyli ti dotyční v nejistotě, zda se to stihne probrat.

Jako první bych požádala o to, aby bylo pevně zařazené projednávání bodu Zákon o dětských skupinách, což je bod, který vypadá, že by se dnes nemusel stihnout. Je to dnes bod 11 sněmovní, tisk 716, a já bych požádala o pevné zařazení za bod 7, čili za zákon o lobbování, což je tisk 650. To by byla první prosba. Její krátké odůvodnění, proč pevně zařadit novelu zákona o dětských skupinách, bod 11, již za bod 7. Proto, abychom už konečně toto druhé čtení měli za sebou, abychom už konečně projednali podmínky péče o děti v dětských skupinách, rozšíření palety nástrojů péče o děti, o sousedské dětské skupiny. A také, a to je velmi důležité, abychom tím dali jistotu těm provozovatelům, že do konce roku to bude upravené, jsme už na konci, na naprostém konci října, je to něco, co mělo být do konce roku zvládnuté a zase se potácíme týdny kolem druhého čtení. Takže ta prosba je - péče o děti je velmi důležitá, provozovatelé si zaslouží jasné podmínky. A já tedy navrhuji předřazení tohoto bodu, aby se bod 11 zařadil za bod 7, za lobbování.

Druhá věc, obdobná, a sice takzvaný dětský ombudsman, bod 146, novela zákona o veřejném ochránci práv, je to sněmovní tisk 688, a přitom v pořadu tak, jak je nyní navržen, některé tisky s vyšším číslem mají být projednán. Zase, dětský ombudsman je něco, co prošlo druhým čtením, už to je ve čtení třetím, a potřebujeme ho zřídit kvůli mimořádným situacím a případům, kdy ohrožené děti uvíznou někde v meziprostoru, třeba v psychiatrické léčebně, kam nepatří, nebo i v nemocnici a kde můžou být i třeba rok bez toho, aby reálně jejich situaci úřady řešily. Těm dětem čas běží mnohem rychleji než nám dospělým a každý měsíc, o který se zase zdržuje přijetí zákona, který zřídí funkci dětského ombudsmana v České republice, znamená, že zase těch několik desítek dětí, o které se ročně nejspíš jedná, nemá řešenou tu svoji situaci.

Ten dětský ombudsman přispěje k rychlejšímu vstupu relevantních orgánů do situace těch dětí, přispěje k tomu, aby třeba i v případném soudním sporu byl co nejvýrazněji hájen zájem dítěte. A takovou metaforou bych nazvala - dětský ombudsman bude takovým olejem v soukolí, bude promazávat úřední postupy, aby co nejlépe a nejrychleji fungovaly, protože dětem čas běží opravdu velice rychle.

A proto navrhuji, aby bod 146, sněmovní tisk 688, byl zařazen buď pevně za bod 141, sněmovní tisk 660, za novelu zákona o vysokých školách, a sice ve středu 30. 10. Takže jeden návrh - pevné zařazení za bod 141. A pokud by toto neprošlo, tak druhý návrh na pevné zařazení, a sice za bod 154, kde přitom už ten návrh, vládní návrh zákona o Národní rozvojové bance, má sněmovní číslo 699, čili je to vyšší číslo, nicméně to je takový vstřícný návrh, aby se pevně za bod 154 zařadil bod 146 dětský ombudsman. To by byla druhá věc, protože nemůžeme nechat čekat ty děti, které jsou chycené v pasti různých postupů, které nevyhovují tomu rychlému běhu dětského věku. A třetí návrh je k sociálně integračnímu podniku, což je bod 142, to je také třetí čtení, opět to tu dlouho leží, opět to je něco, co by mělo být schváleno a jasně, předvídatelně přijato do konce roku.

Já navrhuji, aby tento bod číslo 142 byl zařazen právě za bod 141 respektive za bod 146, bude-li tam vřazen. Shrnu to tedy. Sociálně integrační podnik jako opět institut, který má podpořit handicapované, zaměstnávání lidí s různým znevýhodněním, je něco, co by mělo být rozhodně a bezpodmínečně do konce tohoto roku schváleno. A já navrhuji pevné zařazení za bod 141 respektive za bod 146, bude-li, za novelu zákona o vysokých školách, zařazen. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Já také děkuji, mám poznamenáno.

Nyní tedy vystoupí paní poslankyně Válková, následuje pan poslanec Novák, paní poslankyně Maříková. Toto je další pořadí. Nyní už se všech následujících vystupující týká pětiminutový limit. Prosím.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, paní předsedkyně. Já to mám značně usnadněné, protože moje předřečnice paní místopředsedkyně Richterová tady řekla ty argumenty, které jsem chtěla znovu zopakovat jako minule, proč předřadit tisk 688 pod bodem 146, novela zákona o veřejném ochránci práv, která zavádí novou instituci dětského ombudsmana, dopředu. Já to doplním jenom tím, že on má i ty širší kompetence, navrhuje se - a garanční výbor to podporuje, aby mohl zahájit třeba v případech domácího násilí. Tak já myslím, že tady opravdu o tom asi není žádná, když to řeknu takhle lidově, že by to děti nepotřebovaly. Takže naprosto souzním s těmi argumenty, které uvedla.

Já jsem to chtěla zařadit jako první bod, ale budiž, daňové zákony nechť mají přednost, takže se připojuji k jejímu návrhu, že by to mohlo být zařazené jako třetí pevně zařazený bod zítra v rámci třetích čtení, to znamená za bod číslo 141, o vysokých školách. To další posunování, to si myslím, že už se potom dostaneme někam úplně jinam, a tenhle tisk, a to garantuji, protože opravdu jsem zpravodajka Sněmovny, pokud se tady k tomu nerozpoutá nějaká vášnivá debata, ale já myslím, že jsme si všechno, hlavně v prvním čtení, už vyříkali, všechno jsme si řekli, máme tady tři návrhy, které se doporučují, ale dobře, pokud se neschválí, nedá se nic dělat. Ale ať už to pustíme dál Senátu, protože je tam samozřejmě už návrh na posun účinnosti u tohoto tisku, tak to bude do půlhodinky, čili pusťme to.

A totéž se týká i toho posledního návrhu, který tady paní poslankyně, místopředsedkyně, Poslanecké sněmovny, přednesla. My určitě nebudeme proti tomu, aby právě lidi, kteří jsou s handicapem, čekali zbytečně dlouho na projednání jejich tisku, čili se zase připojujeme k tomu, co tady bylo řečeno. Stačí to takhle? Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, v pořádku. Nyní tedy pan poslanec Novák, následuje paní poslankyně Maříková se dvěma přihláškami. Prosím, vašich pět minut.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já myslím, že to stihnu i rychleji. Kolegyně, kolegové, já jsem vás přišel opětovně, a to hlavně na výzvy, které mi píšou zdravotně postižení občané a spolky, které cvičí asistenční psy, požádat o to, abychom předřadili bod 89 tisk 250, a to jako první bod za pevně zařazené. Jedná se o návrh zákona o některých právech osob se zdravotním postižením, které využívají doprovodu psa se speciálním výcvikem. Ten návrh už jsem předložil v červnu roku 2022 a stále se mi nepodařilo vás, kolegové a kolegyně, přesvědčit k tomu, abychom ho tady projednali.

Jedná se skutečně o to, že řada lidí je v České republice závislá právě na pomoci asistenčních psů, protože pomoc psa jako takového nevyužívají pouze nevidomí, ale třeba i lidé s epilepsií a mnoho dalších. Jenže na ty už právě legislativa nemyslí, a to chceme napravit.

Určitě se shodneme na tom, že tento zákon, tuto legislativu potřebujeme. Potřebujeme ji skutečně proto, abychom lidem pomohli, abychom jim pomohli lépe žít a lépe bojovat se svým postižením.

Mimo to, že vláda odmítá tento náš návrh, tak ministr Jurečka nedávno použil jako kličku to oné známé - my to připravíme kvalitně a lépe na ministerstvu. Toto písemně pan ministr slíbil také mému ctěnému kolegovi Lubomíru Brožovi a následně také na plénu letos v dubnu opět potvrdil, že návrh ze strany ministerstva bude. Nicméně jediné, co jsem k dnešnímu dni dohledal, tak je vlastně nic.

A proto vás, kolegové, prosím, vzhledem k tomu, že ani vláda, ani ministerstvo nejsou schopné připravit ten zákon, pojďme projednat ten náš návrh tak, abychom těm lidem skutečně pomohli tak, aby se jim lépe žilo. Moc vám děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy vystoupí paní poslankyně Maříková, která přednese své dva návrhy, a následuje pan poslanec Síla. Já vám budu měřit dvakrát pět minut, pokud je budete potřeba, tak jenom upozornit na to. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené kolegyně a kolegové, chtěla bych zařadit jako první bod za pevně zařazené body bod s názvem Genderová ideologie do škol nepatří. K navržení tohoto bodu mě vede skutečnost, že celá řada rodičů omlouvá z výuky genderové ideologie LGBT své děti a jsou nespokojeni, že se vůbec něco takového ve škole vyučuje.

Začněme tím, co vlastně genderová ideologie znamená. Na rozdíl od biologického pohlaví, které je založeno na objektivních biologických faktech, genderová ideologie se zabývá subjektivními představami o tom, jak lidé cítí svou genderovou identitu bez ohledu na biologické skutečnosti. Tato ideologie nabádá k tomu, abychom zpochybňovali přirozené rozdíly mezi muži a ženami, a často vede ke zmatení a nejistotě, zejména u mladých lidí.

Školy by měly být místem, kde se děti učí základním znalostem, kritickému myšlení a respektu k druhým. Úkolem škol není vnášet do jejich života ideologické myšlenky, které mohou narušit jejich přirozený vývoj a vnímání vlastní identity. Děti potřebují čas na to, aby pochopily samy sebe a svět kolem nich, aniž by byly vystaveny nátlaku, aby přijaly koncepty, které mohou být protikladné k jejich vlastním zkušenostem nebo rodinným hodnotám. Navíc vnášení genderové ideologie do škol může způsobit rozkol mezi rodiči a školou.

Rodiče mají právo rozhodovat o tom, jaké hodnoty a přesvědčení jsou jejich dětem předávány. Když školy bez ohledu na rodičovský postoj prosazují určité ideologické koncepty, dochází k narušení této důležité součásti rodičovské zodpovědnosti.

Důležitým aspektem je, že mnoho aspektů genderové ideologie zůstává vědecky nepodložených. Měli bychom být opatrní, než přijmeme a začneme vyučovat teorie, které nejsou podloženy solidními vědeckými výzkumy.

Školy by měly stavět na faktech a důkazech, nikoliv na ideologiích, které mohou být módní, ale nejsou nutně pravdivé. Nakonec je důležité, abychom si uvědomili, že výchova ke skutečné toleranci a respektu k druhým nevyžaduje propagaci určité ideologie.

Můžeme a měli bychom učit děti, aby respektovali všechny lidi bez ohledu na jejich odlišnosti, aniž bychom jim vnucovali pohledy, které mohou být pro mnohé kontroverzní nebo problematické.

Závěrem bych chtěla zdůraznit, že naše školy by měly zůstat místem vzdělání, ne indoktrinace. Měli bychom se zaměřit na to, abychom dětem poskytovali solidní vzdělání, které je připraví na budoucnost, a současně respektovali práva rodičů a jejich role ve výchově.

Vzhledem k tomu, že propagaci genderové ideologie do vzdělání prosazují politické neziskové organizace, často spolupracující s vládními institucemi, školami a komunitami, a hrají tak klíčovou roli při zavádění genderové výuky, tak jako druhý bod navrhuji bod s názvem Konec financování politických neziskových organizací z veřejných financí. Některé neziskové organizace hrají klíčovou roli v naší společnosti, poskytují cenné služby převážně v sociální oblasti, podporují komunitní rozvoj a hájí práva těch, kteří to nejvíce potřebují. Nicméně je důležité rozlišovat mezi těmi, které se věnují obecně prospěšným aktivitám, a těmi, jejichž činnost má výrazně politický charakter.

Politické neziskové organizace, které aktivně ovlivňují politická rozhodnutí a často se zapojují do politických kampaní, by měly být financovány transparentně a soukromými zdroji, nikoliv veřejnými financemi. Státní rozpočet by měl sloužit k podpoře veřejně prospěšných aktivit, které přímo zlepšují kvalitu života občanů, a ne financování politických zájmů. Existuje několik důvodů, proč bychom měly přehodnotit financování politických neziskovek ze státních zdrojů. Státní finance by měly zůstat neutrální a neměly by být využívány k podpoře specifických politických agend, které mohou být v rozporu s názory a hodnotami části společnosti. Veřejnost má právo vědět, jak jsou její daně využívány. Financování politických neziskovek z veřejných prostředků může vést k netransparentnímu a neefektivnímu hospodaření.

Veřejné finance by měly být zaměřeny na podporu programu a projektů, které mají přímý pozitivní dopad na občany, jako jsou vzdělání, zdravotní péče nebo sociální služby. Politické neziskové organizace nejsou však financovány jen ze státních zdrojů, ale velmi často také ze zahraničí s cílem ovlivňovat národní politiku a strategii. Z tohoto důvodu by neziskové organizace, které vykonávají politické nebo kvazi-politické aktivity v zastoupení zahraniční vlády, politické strany, osoby nebo organizace měly pravidelně podávat zprávy o svých aktivitách, zdrojích financování a vztazích se zahraničními subjekty Ministerstvu spravedlnosti tak, aby bylo jasné, kdo za nimi stojí a kdo je financuje.

Politické neziskové organizace hrají klíčovou roli v ovlivňování vnitřní politiky státu, a to prostřednictvím různých aktivit a iniciativ. Tyto organizace často rozviřují společenská témata a kladou větší důraz na některé společenské otázky, než je třeba tak, aby na první pohled působily jako hlasy občanské společnosti, a to s cílem ovlivnit rozhodování politiků a veřejných institucí.

Politické neziskovky často provádí advokační činnost, snaží se ovlivňovat zákonodárce a veřejné činitele s cílem, aby přijímaly zákony, které se jim hodí k jejich cílům a hodnotám. Tyto organizace na první pohled mohou být vnímány, že zvyšují povědomí veřejnosti o klíčových politických a společenských otázkách prostřednictvím kampaní, seminářů a workshopů. Tímto však mobilizují veřejnou podporu pro své cíle. Politické neziskové organizace často provádějí výzkum a analýzu tak, aby poskytly důkazy a argumenty čistě pro své politické návrhy. Těmito informacemi pak ovlivňují politiky a veřejnost.

Demonstrace, protesty a jiné veřejné akce jsou způsoby, jak mohou tyto organizace přitáhnout pozornost k určitým problémům a vyvinout tlak na politické představitele pro své zájmy. Nejen že by politické neziskové organizace neměly být financovány z veřejných zdrojů, ale jsou-li napojeny na zahraničí, tak by nad nimi měla být důkladná kontrola tak, aby bylo jasné, kdo za nimi stojí a kdo je financuje ze zdrojů soukromých. Mohla by být zavedena povinnost pro politické neziskové organizace registrovat se u příslušného státního orgánu a pravidelně podávat zprávy o své činnosti a financování. Tyto zprávy by měly být dostupné veřejnosti, měly by být zavedeny mechanismy, které umožní sledovat a hodnotit, zda zahraniční subjekty nevyvíjejí nepřiměřený vliv na politická rozhodnutí prostřednictvím těchto neziskových organizací.

Závěrem by chtěla zdůraznit, že tento návrh není útokem na neziskový sektor, který pomáhá společnosti, ale spíše snahou o zajištění spravedlivého a odpovědného využívání veřejných prostředků a zamezení ovlivňování vnitřní politiky státu. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji. Nyní už je připraven pan poslanec Síla a následuje pan poslanec Vondráček.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Já bych rád upozornil na budoucí zhoršení dostupnosti léků pro naše občany. Protože bych chtěl se zmínit o lékové politice, která ohrožuje prakticky všechny naše nemocné pacienty do budoucna. V Česku se obchoduje zhruba s 9 600 variantami léků na předpis i volně prodejných. Výpadky postihují asi 2 %, měsíčně je hlášeno asi 188 výpadků, z toho bývá nenahraditelných či velmi těžko nahraditelných několik desítek léků.

Počítáme, že jenom pražský závod bude mít o 300 až 400 milionů vyšší náklady na energii letos oproti loňskému roku. Ceny léků jsou regulované, proto nelze zvýšené náklady promítat do konečné ceny. To znamená, že i my se nyní dostáváme do situací, kdy se rozhodujeme, které léky budeme schopni dál vyrábět, ale které už dál vyrábět nebudeme, řekl manažer Zentivy.

Naši němečtí sousedé se kvůli výpadkům léků rozhodli stáhnout chybějící léky z ostatních zemí. Prostě je přeplatí a nakoupí do svých skladů zásoby léků podle loni schváleného zákona, a to v zásobě na půl roku. Rakousko a Francie uvažují o podobných opatřeních. Německý ministr zdravotnictví Lauterbach zdravotnictví v roce 2022 řekl, že chybějící léky jsou dostupné v jiných evropských zemích a při zvýšení ceny léků v Německu je tak výrobci logicky začnou s ohledem na zisk dodávat do Německa. Tento krok vážně ovlivní dostupnost často život zachraňujících léků, zejména v zemích střední a východní Evropy.

Zásoba léků spotřebovaných za šest měsíců v Německu představuje celkem 25 % dodaných léků do celé Evropské unie. Je to takové množství léků, které odpovídá celoroční spotřebě v 11 zemích střední a východní Evropy plus České republiky.

Zatímco český ministr zdravotnictví Válek odkázal tuzemské pacienty, kteří potřebují nedostatkové léky, na e-shopy, německý ministr Lauterbach navrhl, aby zdravotní pojišťovny za vytipované léky jejich distributorům začaly platit až 1,5násobek ceny předchozí maximální částky. Plán ministra Lauterbacha má několik bodů. Je to uvolnění maximálních cenových limitů na některá léčiva, identifikovat úzká místa v dodávkách léků na německém trhu, zajištění skladování vybraných léků na dobu několika měsíců, jak už jsem se zmínil, a současně s tím navrhl i omezení doplatku pacientů na tyto léky. Bohužel. Například dětské sirupy by se mohly nakupovat za o polovinu vyšší cenu než nyní. K navýšení cenových limitů by došlo i ostatní u ostatních chybějících léků, ale nikoliv u všech.

Farmaceutické firmy v Česku dlouhodobě volají po úpravě mechanismu stanovování cen lék. Kvůli jejich nízkým cenám a rostoucím nákladům upozorňují právě na riziku toho, že je sem výrobci prostě přestanou dodávat, protože se jim to nevyplatí. Tvoření zásob léků není řešením jejich nedostatku. Státy by měly spíše řešit hlavně ty příčiny nedostatku léků. A tím je podpora investic do vzniku nových výrobních kapacit či rozšíření stávajících kapacit výroby off-patentových léčiv, takzvaných generik. Nám nezbývá nic jiného než se připravit na dopady německého řešení ve prospěch pouze německých občanů.

Jedno z řešení: navrhujeme pozměňovací návrhy v projednávaném státním rozpočtu na rok 2025, a to přesunem 200, 300, 400 až 500 milionů korun do kapitoly Zdravotnictví, speciální ukazatel Vývoj a výzkum ve zdravotnictví právě na výrobu léčiv v České republice. Ten bod můj, který bych chtěl načíst, stojí: Hrozící další výrazné zhoršení dostupnosti léků pro naše občany. Navrhuji ho proto, že tento problém, který se hrne na Českou republiku a podle mě je velmi závažný, není v masmédiích vůbec ventilován. Proto navrhuji bod jako první k jednání.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: První pevně zařazený, ano? (Poslanec Síla: Ano.)

Faktické poznámky nejsou možné, pane poslanče Špičáku, protože jsme v debatě o programu schůze, nikoliv v rozpravě.

Nyní tedy vystoupí se svým návrhem pan poslanec Vondráček, následuje pan poslanec Koten. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pan podplukovník Foltýn představil novou kampaň "Vlajka patří do rukou patriotů", citoval slova Tomáše Garrigua Masaryka. Já jako člen hnutí ANO, které je členem frakce Patriotů pro Evropu, děkuji touto cestou. Nečekali jsme pomoc a podporu z této strany. A samozřejmě je potřeba ji ocenit.

Co mě překvapilo, že jsem se následně dozvěděl, že vládní kampaň "Moje vlajka" již vyvrcholila. Vyvrcholila 28. října a měla podpořit hrdost občanů na republiku. V den oslav české státnosti vyvrcholila kampaň Moje vlajka a jejím cílem bylo dle vládní tiskové zprávy podpořit hrdost občanů na svoji republiku a ukázat jim, že žijí v krásné a sebevědomé zemi, kde stojí za to žít. Hlavním hybatelem kampaně byl odbor strategické komunikace stratkom vedený Otakarem Foltýnem. Zapojila se do něj ale i řada ministerstev a českých ambasád v zahraničí. Symbol hrdosti na Českou republiku představovalo vystavení vlajky, kdy bylo řečeno, že strategická komunikace bude propagovat hodnoty, na nichž stojí Česká republika. Právě ty reprezentuje česká vlajka. Ta proto patří do rukou patriotů, pro něž je slovy Masaryka vlastenectví lásko k vlastní zemi, ne nenávistí vůči jiným, uvedl v tiskové zprávě Otakar Foltýn. A já se pod tato slova můžu v plném rozsahu podepsat a souhlasím s nimi.

Proto bych rád upřel vaši pozornost znovu na tisk 400, který podepsalo více jak 70 poslanců ze všech poslaneckých klubů, který jde stejnou cestou, aby se šířila hrdost mezi občany České republiky na jejich zemi. Vždyť tento zákon navrhuje upravení zemských znaků a vlajek. V současnosti jsou upraveny zemské znaky jen jako součást velkého státního znaku. Zemské vlajky nejsou upraveny vůbec. Přitom jsou zemské znaky i vlajky užívány samostatně, zejména na Moravě. Navržená zákonná úprava provádí ustanovení Ústavy České republiky, která ve své preambuli zmiňuje dobré tradice zemí koruny české a též výslovně Čechy, Moravu a Slezsko.

Jestliže máme vzácně s panem podplukovníkem Foltýnem podobný názor na věc, že bychom měli posilovat naši hrdost, tak v tom případě doufám v podporu tohoto mého návrhu. Navrhuji, aby tisk 400 byl zařazen dnes jako první bod. Slibuji, že vás nezdržíme dlouho, že je to vydiskutováno. Proběhl seminář, kde jsme si řekli, jak by se případně společným pozměňovacím návrhem upravil text tohoto návrhu a veškeré debaty by proběhly důstojně v druhém čtení.

Jenom pro vaši zajímavost, ten zákon tady leží už opravdu dlouho, jestli jsem si to dobře poznamenal, a teď to nemůžu najít, březen 2023. Vláda k němu zaujala neutrální stanovisko. Nic tedy nebrání projednání tohoto tisku. Navrhuji, aby byl zařazen dnes jako první bod. V případě, že nebudu úspěšný s tímto návrhem, pak navrhuji, aby byl aspoň předřazen v rámci bloku prvních čtení na první místo v tomto bloku. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní tedy vystoupí se svým návrhem pan poslanec Koten, následuje paní poslankyně Kocmanová a pak už poslední přihlášený pan poslanec Kettner. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážení kolegové, kolegyně, dámy a pánové, rád bych zařadil bod, který by se jmenoval Platy v bezpečnostních sborech České republiky, protože vzhledem k tomu, jaká je situace, kdy tedy ministr vnitra Rakušan nezvládá Ministerstvo vnitra a není schopen vyjednat nějaké lepší financování jím vedeného sboru, tak si myslím, že se tady na to musíme zaměřit my.

Určitě jste v minulém týdnu zachytili článek, který vyšel na různých internetových platformách, ať se jedná o iDNES, nebo Seznam, kdy policisté upozorňují, že výkon služby tak, jak v současné době probíhá, je poměrně neefektivní. A když potřebují vytvořit na nějaký zásah z obvodního oddělení dvoučlennou hlídku, tak se musí sjíždět policisté z poměrně velké vzdálenosti. Ono to není až tak úsměvné v té praxi, jak to vypadá, protože pak délka dojezdových časů, kdy na zásah dojedou třeba po 40 minutách nebo i delší době, tak pro ty lidi, kteří skutečně potřebují pomoc od Policie České republiky, tak se jí mnohdy nemohou dočkat.

Dá se to prezentovat jako rozklad bezpečnostních sborů v České republice. A já to celkem chápu. A chápu i, že forma protestů, kterou zvolili policisté a které budou probíhat v prvním listopadovém týdnu, kdy nebudou vybírat pokuty a budou většinu bagatelních přestupků řešit domluvou přesně podle zákona, i když vedení policie údajně na policisty tlačí, aby právě vybírali pokuty, protože přece státní rozpočet peníze potřebuje. Ale na druhou stranu ty peníze se žádným způsobem nepropíší do platů jednotlivých bezpečnostních sborů, ať se jedná o Hasičský záchranný sbor, nebo o Policii České republiky.

Je to samozřejmě špatně, protože místo abychom si policisty a bezpečnost v České republice nějakým způsobem stabilizovali, tak my naopak tady díky Ministerstvu vnitra, které není schopné vyjednat financování rezortu, tak naopak ty peníze pro ně nesežene. A bohužel kumulovanou inflací se policistům jejich plat, který momentálně pobírají, znehodnotil téměř o 30, možná i o více procentních bodů. Když si to uvedeme na příkladu, tak například i policista, který si chce zajistit nějaké důstojné bydlení pro sebe a svou rodinu, nebo nějaký hasič, tak když vezmeme modelovou situaci, že dejme tomu by měl nějakých 35 000 hrubého a měl tedy platit hypotéku, která bude 10 000, ale inflace mu z toho 30 % sebere, a banka na druhou stranu chce tu hypotéku refinancovat, protože z nějakých 1,8 % najednou ta hypotéka už je za 5 % úroků, a tím pádem ta splátka se mu zvýší třeba o 5 až 8 000 měsíčně.

Ale ono to bylo jednou řečeno v takovém platu (vtipu?), kdy se tedy baví tři prezidenti - Spojených států, tehdy Ruska a České republiky - kdy tedy toho prezidenta reprezentoval náš první československý prezident a potom už byl jenom českým prezidentem. Tak tam se bavili, kolik si koupí za ten plat ti občané těch zemí. Americký říkal: Ten můj (občan) si za to koupí tamhle barák na Floridě a pak si za to koupí ještě jídlo a všechno. Dále ten ruský říkal: U nás si za to koupí teda jenom tak zhruba polovinu, ale to je ještě furt dobrý. A ten český prezident řekl: U nás si za to nekoupí skoro nic, a kde si sežene ten zbytek, to nás nezajímá.

Přesně podle tohoto vzoru se tedy chová Ministerstvo vnitra k policistům, hasičům i dalším složkám, ať to je Vězeňská služba - ta samozřejmě spadá pod Ministerstvo spravedlnosti - Celní správa - ta zase pod Ministerstvo financí. Myslím si, že to je nedůstojné, a v případě, že to skutečně nezačneme okamžitě řešit, tak to povede k rozpadu bezpečnostních sborů a zároveň také k obrovskému ohrožení vnitřní bezpečnosti v České republice. To samozřejmě nikdo z nás nechce. Takže navrhuji, abychom ho zařadili jako druhý bod dnešního jednání. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Druhý bod dnes.

Teď vystoupí paní poslankyně Kocmanová a následuje už poslední přihlášený, pan poslanec Kettner. (Silný hluk v sále.)

Prosím vás o ztišení.

 

Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dnes, stejně jako před týdnem, navrhuji předřadit bod číslo 161, novelu občanského zákoníku, také jinak zvanou jako zákon o domácím násilí. Domácí násilí je v Česku palčivý problém. Ze všech druhů násilí je bohužel násilí v blízkých vztazích tím nejčastějším. My proto musíme pracovat na tom, abychom se uměli vypořádat s jeho důsledky. Tahle novela je k tomu správným krokem, protože zavádí jednotnou definici domácího násilí, která pomůže k sjednocení přístupu jednotlivých institucí, které se s tím domácím násilím setkávají. Tedy navrhuji předřadit sněmovní tisk číslo 721 na středu jako první bod v bloku třetích čtení. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Kettner jakožto již poslední přihlášený k pořadu schůze. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, já bych rád navrhl nový bod, který bych rád zařadil jako první po pevně zařazených bodech. Trošičku to navazuje na to, co už tady zaznělo, ale rád bych to zaměřil na region, jehož jsem poslancem, konkrétně na Ústecký kraj. Ten bod by se měl jmenovat Nedostatek policistů v Ústeckém kraji. Vycházím z naprosto reálných informací přímo z terénu. Neustále slyším, jak navyšujeme počty policistů, jak jich máme dostatek. Ono ale když vezmeme civilního zaměstnance, který sedí v kanceláři, oblečeme ho nazpátek do uniformy, tak ten skutečně v tom prvním sledu, když občan má nějaký problém, tak tato takzvaně úřední krysa skutečně tomu občanu nepomůže. To musí být skutečně policisté v terénu.

Jenom tak pro informaci. Od Krupky po Chomutov, což je vzdušnou čarou vzdálenost nějakých 50 kilometrů, v noci slouží jedna prvosledová hlídka o počtu dvou mužů. To znamená, že občan se musí modlit, aby ve stejnou chvíli nedošlo ke dvěma kriminálním činům, a že nebude ten druhý, protože pokud je ten druhý, tak se může dát akorát tak na modlení. My máme městskou policii, máme státní policii, máme jasně vymezené pravomoci. Dříve to fungovalo tak, že vyjela městská policie a ta potom na dořešení volala tu státní policii. My jsme se dostali do situace - vím to přesně z terénu od těch prvosledových hlídek - kdy dispečer ze státní policie volá na dispečink městské policie a skoro je prosí, jestli nemají nějakou hlídku k dispozici, aby je tam poslali místo státní policie. Proboha, kam jsme se to dostali? Hlavně že máme bezpečnost zajištěnou.

Další věc. Existují situace, kdy na oddělení je pouze jeden jediný policista, ale aby oni mohli vyjet, musí být dva. To znamená, ze dvou různých oddělení se sejdou na místě, aby vytvořili tu dvoučlennou hlídku. Je teď naprosto běžné, že kriminální živly se domluví na dvou místech toho rajónu. Oni třeba cihlou rozbijí výlohu na obchodu na dvou různých místech a mají spojku, která stojí u těch služeben a čeká, kterým směrem se ta hlídka vydá a oni se vydají opačnou stranou, protože mají 100% jistotu, že ta policie tam skutečně nepřijede. Takže jestli tohleto není palčivý problém, který by měla řešit Poslanecká sněmovna, tak skutečně nevím, co je akutnější. Děkuji. (Potlesk z levé strany sálu.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji. To byl tedy další návrh.

Oznamuji, že s náhradní kartou číslo 36 bude dnes hlasovat pan poslanec Kolovratník.

Nyní bychom se tedy měli vypořádat s návrhy tak, jak tady zazněly.

Ještě načtu došlé omluvy. Z poslanců se omlouvá pan poslanec Josef Flek do 17 hodin z důvodu zahraniční cesty. Z členů vlády pak Vlastimil Válek do 14.30 z pracovních důvodů.

Pokud není námitek, tak ohledně návrhu z grémia bych dala hlasovat v jednom hlasování. To znamená, že bychom je hlasovali vcelku, a neopakovala bych je, protože tady byly načteny všechny na úvod schůze.

Eviduji zájem o vaše odhlášení. Prosím tedy, abyste se svými kartami opětovně přihlásili. Nejdříve tedy budeme hlasovat návrhy z grémia jedním hlasováním, jakmile se počet přihlášených ustálí.

 

Jelikož se počet přihlášených ustálil, zahajuji hlasování o návrzích z grémia. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 139 je přihlášených 155 přítomných, pro 154, proti nikdo. Návrh z grémia byl přijat.

 

Nyní soubor návrhů, které přednesl pan předseda Benda. Jako první bod číslo 13, tedy sněmovní tisk 738, o České televizi a Českému rozhlasu, zařadit pevně za bod číslo 16.

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 140 je přihlášeno 157 přítomných, pro 79, proti 76. Návrh byl přijat.

 

(Poslankyně Schillerová žádá o čas pro provedení kontroly hlasování.) K hlasování, paní předsedkyně? Tak chvíli posečkáme.

Pan poslanec Vondráček k hlasování. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji, paní předsedkyně. K vlastnímu překvapení vidím, že na sjetině mám, že jsem hlasoval pro, ačkoliv jsem hlasoval proti. Zpochybňuji hlasování. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová:  

Došlo ke zpochybnění hlasování, proto budeme nejdříve hlasovat námitku.

Zahajuji hlasování o námitce. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 141 je přihlášených 157, pro 155, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Nyní tedy budeme opakovaně hlasovat o návrhu pana předsedy Bendy.

Zaznamenala jsem návrh na odhlášení, proto vás tedy odhlašuji. Prosím, abyste se znovu přihlásili svými identifikačními kartami.

 

V mezičase připomenu, o čem tentokrát hlasujeme. Je to o zařazení bodu číslo 13, tedy zákonu o České televizi a Českém rozhlase, sněmovní tisk 738, za bod číslo 16.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro toto pevné zařazení? Kdo je proti?

V hlasování číslo 142 je přihlášených 158, pro 78, proti 76. Návrh byl zamítnut.

Nyní bod 153, sněmovní tisk 697, obchod s povolenkami. Je zájem o kontrolu hlasování? Já se zeptám... Není? Je. Tak ještě posečkáme. (Předsedající se odmlčí. Hluk v sále.) Paní poslankyně Decroix.

Prosím vás o ztišení.

 

Poslankyně Eva Decroix: Děkuju, paní předsedkyně. Mně se to stává pouze jednou za sto let. Hlasovala jsem "pro" a na sjetině mám "proti" - "zdržela se", omlouvám se. Sjetina neodpovídá. Hlasovala jsem "pro" a na sjetině mám "zdržela se". Zpochybňuji Hlasování.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano.

 

Budeme tedy znovu hlasovat námitku.

Zahajuji hlasování o námitce. Kdo je pro námitku? Kdo je proti?

V hlasování číslo 143 přihlášených 159, pro 158, nikdo proti. Návrh byl přijat.

 

Eviduji zájem o odhlášení, nebo už mám slyšiny? (S pousmáním.) Asi slyšiny.

 

V tom případě budeme hlasovat znovu o pevném zařazení bodu číslo 13.

Zahájila jsem hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení bodu 13 za bod 16? Kdo je proti?

V hlasování číslo 144 přihlášených 160, pro 80, proti 75. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní tedy bod číslo 153, sněmovní tisk 697, obchod s povolenkami, zařadit za bod 141. Doufám, že všichni vědí, o čem budou hlasovat při tom hluku v sále. (Zvuk zvonku.) Já to ještě jednou zopakuji, ale prosím vás o ztišení, hlavně v pravé části sálu!

 

(Bod) 153 zařadit pevně za 141, jedná se o zákon obchod s povolenkami.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 145, přihlášených je 161, pro 84, proti 77. Návrh byl přijat.

 

Pan poslanec Benda navrhuje bod číslo 164, sněmovní tisk 731, podnikání, zařadit pevně za bod 151.

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 146 přihlášených je 161, pro 82, proti 18. Návrh byl přijat.

 

Poslední návrh pana předsedy Bendy je bod číslo 36, sněmovní tisk 799, dávka státní sociální podpory, zařadit pevně na čtvrtek po bodu 200, tedy písemných interpelacích, případně v 11 hodin, případně po skončení, je to alternující podle toho, jak bude probíhat bod 200.

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 147 přihlášených 161, pro 80, proti 77. Návrh byl zamítnut.

 

Není zájem o kontrolu hlasování, postupujeme tedy dále.

 

Paní předsedkyně Schillerová navrhuje zařazení nového bodu Nečinnost ministra financí v oblasti důchodů a rapidně klesající zájem o penzijní produkty v jeho gesci.

Zahajuji hlasování o zařazení nového bodu. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování 148 je přihlášených 161, pro 80, proti 74. Návrh byl zamítnut.

 

Pan předseda Okamura navrhuje zařazení nového bodu Chystané protesty policistů.

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro zařazení nového bodu? Kdo je proti?

V hlasování číslo 149 přihlášených je 161, pro 76, proti 76. Návrh byl zamítnut.

 

Pan předseda Okamura má návrh na zařazení nového bodu Fialova vláda dlouhodobě likviduje českou ekonomiku.

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro zařazení nového bodu? Kdo je proti?

V hlasování číslo 150 přihlášených 161, pro 78, proti 81. Návrh byl zamítnut.

 

Pan předseda Okamura navrhuje další bod, poslední, a to Fialova vláda likviduje živnostníky neustálým zvyšováním daňové zátěže.

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro zařazení nového bodu? Kdo je proti?

V hlasování číslo 151 přihlášených 161, pro 76, proti 80. Návrh byl zamítnut.

 

Ještě jeden bod pana předsedy Okamury, Dvě třetiny Čechů vnímají současnou situaci jako ekonomickou krizi.

Zahajuji hlasování o zařazení nového bodu. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 152 přihlášených je 161 přítomných, pro 77, proti 76. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní paní místopředsedkyně Richterová navrhuje několik pevných zařazení, a to bod číslo 11, Zákon o péči o dítě, 716 sněmovní tisk, zařadit za bod 7. Bod 11 zařadit za bod 7.

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro toto pevné zařazení? Kdo je proti?

V hlasování 153 přihlášeno 162 přítomných, pro 74, proti 33. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní hlasujeme další návrh na pevné zařazení, který navrhla paní místopředsedkyně Richterová, a je to bod číslo 146, tisk 688, Veřejný ochránce práv, za bod 141, to je první z jejích dvou alternativních návrhů.

Zahájila jsem hlasování o tomto návrhu. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 154, přihlášených 163 přítomných, pro 81, proti 36. Návrh byl zamítnut.

 

Další alternativa je tento bod, 146, zařadit pevně za bod 154.

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro pevné zařazení? Kdo je proti?

V hlasování číslo 155 je přihlášených 163, pro 79, proti 43. Návrh byl zamítnut.

 

Poslední návrh je paní místopředsedkyně Richterové: bod číslo 142, sněmovní tisk 661, o sociálním integračním podniku, zařadit za bod 141.

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování 156. přihlášeno 163, pro 80, proti 38. Návrh byl zamítnut.

 

A další návrh je nehlasovatelný, protože ten zněl: v případě, že by prošel předchozí návrh. Takže jsme se vypořádali s várkou od paní místopředsedkyně Richterové.

Nyní paní poslankyně Válková, taktéž bod 146, tedy sněmovní tisk 688, veřejný ochránce práv, a navrhuje totéž, co paní místopředsedkyně Richterová, tudíž je návrh nehlasovatelný. Ona se k němu de facto připojila.

 

Nyní pan poslanec Novák. Bod číslo 89, sněmovní tisk 250, o právech osob se zdravotním postižením, jako první bod za pevně zařazené body.

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? A kdo je proti?

V hlasování číslo 157 přihlášeno 163, pro 80, proti 54. Návrh byl zamítnut.

 

Paní poslankyně Maříková navrhuje zařazení nového bodu, a to pod názvem genderová ideologie do škol nepatří.

Zahájila jsem hlasování o zařazení nového bodu na program. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 158, přihlášeno 163, pro 74, proti 54. Návrh byl zamítnut.

 

Další návrh paní poslankyně Maříkové, opět nový bod, a to Konec financování politických neziskových organizací z veřejných financí.

Eviduji zájem o odhlášení. Prosím, abyste se tedy znovu přihlásili svými kartami.

 

Jedná se o zařazení nového bodu Konec financování politických neziskových organizací z veřejných financí.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení nového bodu? Kdo je proti?

V hlasování číslo 159, přihlášeno 162, pro 74, proti 61. Návrh byl zamítnut.

 

Pan poslanec Síla navrhuje nový bod, název Hrozící další významná nedostupnost léků pro české občany.

Zahájila jsem hlasování o zařazení nového bodu. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 160 přihlášeno 163, pro 72, proti 67. Návrh byl zamítnut.

 

Pan poslanec Vondráček navrhuje pevné zařazení bodu číslo 104, tedy tisk 400, zemské vlajky a znaky, a to jako první bod dnes.

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování 161., přihlášeno 164, pro 75, proti 60. Návrh byl zamítnut.

 

Další alternativní návrh pana předsedy Vondráčka je tento samý bod 104 jako první bod v bloku prvních čtení.

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

162. hlasování, přihlášeno je 164, pro 75, proti 64. I tento návrh byl zamítnut.

 

Pan poslanec Koten navrhuje nový bod Řešení platů u bezpečnostních sborů.

Zahájila jsem hlasování o zařazení nového bodu na pořad schůze. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování 163. přihlášeno 165, pro 77, proti 50. Návrh byl zamítnut.

 

Paní poslankyně Kocmanová navrhuje pevné zařazení bodu 161, sněmovního tisku 721. Je to novela občanského zákoníku, a to na středu jako první bod bloku třetích čtení.

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

164. hlasování, přihlášeno je 165, pro 80, proti  32. Návrh byl zamítnut.

 

A konečně návrh pana poslance Kettnera na zařazení nového bodu, a to pod názvem Nedostatek policistů v Ústeckém kraji.

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro zařazení nového bodu? Kdo je proti?

V hlasování 165 přihlášeno 165 přítomných, pro 75, proti 58. Návrh byl zamítnut.

 

Vypořádali jsme se, pokud se nemýlím, se všemi návrhy, které zazněly na změnu nebo doplnění pořadu schůze, já tedy předám řízení schůze a budeme pokračovat podle tohoto programu.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Přeji hezké odpoledne, kolegyně, kolegové.

 

Nyní se budeme věnovat bodu

 

Následující zahájení jednacího dne schůze

Aktualizováno 31. 10. 2024 v 13:06.